Stenographischer Bericht über die
IV. Sitzung der I. Jahressession des Landtages
des Königreiches Böhmen vom Jahre 1901 am 4. Jänner 1902.
Stenografická zpráva
o
IV. sezení I. výročního zasedáni sněmu království Českého z roku 1901. dne 4. ledna 1902.
Inhalt:
Präsidialberichte:
Bekanntgabe des Einlauses an Petitionen (Seite 165).
Antrag des Abg. Schreiter und Genossen, betreffend die Aufhebung des Schulgeldes an Volks- und Bürgerschulen (Seite 165).
Anfrage des Abg. Hofer und Genossen an den k. k. Statthalter, betreffend das Vorgehen des Bezirkshauptmannschafts-Concipisten in Neudek aulässlich einer Anzeige des Uibertrittes zur evangelischen Kirche (Seite 165).
Anfrage des Abg. Pacher und Genossen an den k. k. Statthalter, betreffend das Vorgehen der Pressbehörde in Trautenau (Seite 166).
Angelobung (Seite 167).
Obsah:
Zprávy presidiální: Oznámení došlých petic (str. 165).
Návrh posl. Schreitra a soudr., týkající se zrušení školného na školách obecných a měšťanských. str. 165).
Dotaz posl. Hofra a soudr. k c. k. místodržiteli stran jednání koncipisty okr. hejtmanství v Nýdku následkem oznámeni přestoupení k církvi evangelické (str. 165).
Dotaz posl. Pachra a soudr. k c. k. místodržiteli v příčině jednání tiskového úřadu v Trutnově (str. 166).
Skládání slibu (str. 167).
Tagesordnung.
Fortsetzung in der zweiten Lesung des Berichtes des Landesausschusses mit Antragen in Betreff der provisorischen Festsetzung der Landesumlage für die ersten drei Monate des Jahres 1902 und in Betreff der nothwendigen Maßnahmen zur Stärkung der Cassabaarschaften. Ldtgs. -Z. 188. Druck VII.
Rede des Abg. Dr. Baxa (Seite 167). Rede des Abg. Dr. Reiniger (Seite 180). Rede des Abg. Dr. Brehm (Seite 186) Rede des Abg. Dr. Herold (Seite 186).
Denní pořádek.
Pokračování v druhém čtení zprávy zemského výboru s návrhy v příčině prozatímního ustanovení zemské přirážky pro první tři měsíce roku 1902 a v příčině nutných opatření na sesílení pokladních hotovostí. Č. sn. 188, tisk VII.
Řeč posl. dra. Baxy (str. 167). Řeč posl. dra.. Reinigra (str. 180). Řeč posl. dra. Brehma (str. 186). Řeč posl. dra. Herolda (str. 186).
Rede des Abg. Dr. Schreiner (Seite 196). Rede des Abg. Franz Grafen Thun (Seite 202).
Rede des Abg. Karl Adámek (Seite 207). Rede des Abg. Karl Prinz Schwarzenberg (Seite 208).
Řeč posl. dra. Schreinera (str. 196). Řeč posl. Františka hraběte Thuna (str. . 202).
Řeč posl. Karla Adámka (str. 207). Řeč posl. Karla prince Schwarzenberga (str. 208).
Sachliche Bemerkungen:
des Abg. Dr. Kiemann (Seite 211),
des Abg. Kalina (Seite 212),
des Abg. Dr. Nitsche (Seite 214),
des Abg. Adalbert Grafen Schönborn (Seite 214),
des Abg. Peschka (Seite 215),
des Abg. Janda (Seite 216).
Schlusswort des Berichterstatters L. -A. -B. Stellvertreters Dr. Urban (Seite 217).
Věcné poznámky:
posl. dra. Kiemanna (str. 211),
posl. dra. Kaliny (str. 212),
posl. dra. Nitsche (str. 214),.
posl. Vojtěcha hraběte Schónborna (str. 214),
posl. Peschky (str. 215), posl. Jandy (str. 216).
Doslov zpravodaje nám. přís. zemsk. výb. dra. Urbana (str. 217).
Antrag des Abg. Schreiter und Genossen, betreffend die Gewährung einer Unterstützung an die durch Hagelwetter betroffenen Gemeinden im pol. Bez. Tetschen (Seite 219).
Antrag des Abg. Sandner und Genossen, betreffend die Entlastung der Gemeinden von den ihnen zugewiesenen Arbeiten im übertragenen Wirkungskreise (Seite 219).
Antrag des Abg. Sandner und Genossen, betreffend die Erneuerung der Stolataxordnung (Seite 219).
Anfrage des Abg. Dr. Mašek und Genossen an den k. k. Statthalter, betreffend die Neuerrichtung eines k. k. Kreisgerichtes in Klattan (Seite 219).
Návrh posl. Schreitra a soudr., aby udělena byla podpora obcím v pol. okresu Děčínském krupobitím postiženým (str. 219).
Návrh posl. Sandnera a soudr., aby obce zproštěny byly prací přikázaných v přenesené působnosti (str. 219).
Návrh posl. Sandnera a soudr., aby obnoven byl řád poplatků štolových (str. 219).
Dotaz posl. dra. Maska a soudr., k c. k. místodržiteli v příčině znovuzřízení c. k. krajského soudu v Klatovech (str. 219).
Vertagung des Landtages.
Erklärung Sr. Exe des k. k. Statthalters (Seite 220).
Odročení sněmu.
Prohlášení J. Exc. c. k. místodržitele (str. 220).
Beginn d. Sitzung um 10 Uhr 45 M. Vorm.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst v. Lobkowicz.
Anwesend: Der OberstlandmarschallStellvertreter, JUDr. Albert Werunsky, und eine größere Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excell. der k. k. Statthalter Carl Graf Coudenhove und der k. k. Statthaltereirath Heinrich Vojáček.
Schůze začala v 10 hod. 45 min. dop.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského, JUDr. Albert Werunsky, a větší počet poslanců.
Jako zástupcové vlády: J. Excell. c. k. místodržitel Karel hrabě Coudenhove a c. k. místodržitelský rada Jindřich Vojáček.
Oberstlandmarschall (lautet): Ich eröffne die Sitzung.
Zahajuji schůzi.
Ich ersuche, dem hohen Hause den Einlauf an Petitionen mitzutheilen.
Žádám, aby sl. sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Sněmovní aktuár dr. Karas čte petice došlé dne 4. ledna 1902 od čísla 20l do čísla 231.
Landtags-Actuar Dr. Karas liest die Petitionen von Nr. 201 big Nr. 231.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abgeordneten Schreiter und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, welchen ich zur Berlesung bringe.
Páni poslanci Schreiter a soudruzi mně odevzdali návrh.
Landtagssecretär Höhm (liest): Antrag der Abgeordneten Schreiter, Kasper, Sandner und Genossen.
Durch das für den Besuch der Volksund Bürgerschulen zu entrichtende Schulgeld werden.
1. die ärmeren und infolge Kinderreichthurns härter um ihren Lebensunterhalt kämpfenden Bevölkerungsschichten am meisten betroffen;
2. den Gemeinden eine Anzahl unnöthiger Scherereien und einzelnen derselben un-
verhältnismäßig hohe und ungerechtfertigte Ausgaben verursacht.
In Erwägung dieser und noch anderer Grunde stellen die Gefertigten den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Das Schulgeld, welches dermalen für den Besuch der öffentlichen Volks- und Bürgerschulen im Kronlande Böhmen zu entrichten ist, wird mit 1. Jänner 1903 aufgehoben. Der dadurch entstehende Ausfall ist aus Landesmitteln zu bestreiten. In formaler Beziehung wird die Zuweisung dieses Antrages an die Budget-Commission beantragt.
Abg. Schreiter und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Die Herren Abg. Hofer und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz, den Herrn Statthalter überreicht.
Pani poslanci Hofer a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Landtagssecretär Höhm (liest): Anfrage des Abg. I. L. Hoffer und Gen. an Seine Excellenz den Herrn k. k. Statthalter Grafen Coudenhove:
Mehrere Personen aus Neudek meldeten bei der k. k. Bezirkshauptmannschaft in Graslitz ihren Uebertritt zur evangelischen Kirche an. Statt nun diesen Uebertritt zur Kenntnis zu nehmen und einfach die Betätigung über die erfolgte Anzeige auszufolgen, lud der Concipist Heider die betreffenden Personen in gesetzwidriger Weise vor, ragte sie nach den Beweggründen des Uiber- trittes und Versuchte es, sie von demselben abzubringen.
Ein derartiges Vorgehen widerspricht vollkommen dem Art. 4 des Gesetzes vom 25. Mai 1868, ist daher eine gesetzwidrige Handlung.
Es wirft ein ganz kennzeichnendes Bild auf untere Zustände, wenn untergeordnete behördliche Organe zu solchen erbärmlichen Mitteln unbedenklich greifen, und können sie dies wohl nur in dem Bewusstsein thun, dass sie bei Missachtung bestimmter gesetzlicher Anordnungen von den Oberbehörden nicht zur Verantwortung gezogen werden.
Wo es bei einer solchen jämmerlichen Rechtsauffassung seitens behördlicher Organe mit dem Rechtsgefühl überhaupt und mit der Achtung von den Behörden hinkommen soll, liegt auf der Hand.
Maßregeln, wie die geschilderte, kennzeichnen die versteckte, feige und heimtückische Verfolgung, der die evangelische Kirche in Oesterreich seitens derselben Staatsbehörden ausgesetzt ist, die nach dem Gesetze zum Schütze derselben verhalten sind.
Die Gefertigten stellen die Anfrage:
Ist Seine Excellenz geneigt, den pflichtvergessenen Beamten zur Verantwortung zu Ziehen und zur Einhaltung der gesetzlichen Bestimmungen zu verhalten?
Ist Seine Excellenz geneigt, zur Vermeidung weiterer derartiger willkürlicher Chicanen die Bezirkshauptmannschaften anzuweisen, dass sie Uebertrittsanmeldungen einfach zur Kenntnis zu nehmen haben und Einvernahmen und Ueberredungen gesetzwidrig sind?
Prag, 4. Jänner 1902.
Abg. J. L. Hofer und Gen.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abgeordneten Pacher und Genossen haben mir eine Anfrage an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Páni poslanci Pacher a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Landtagssecretär Höhm (liest): Anfrage des Abgeordneten Pacher und Genossen an Seine Excellenz den Herrn Statthalter, betreffend das Vorgehen der Pressbehörde in Trautenau.
Die Trautenauer Zeitung vom 28. December 1901 wurde von der k. k. Bezirkshauptmannschaft in Trautenau mit Beschlag belegt und zwar wegen eines Leitaufsatzes "Wir wollen keine faulen Unterhandlungen", welcher in der "Aussig-Karbitzer Volkszeitung'' unbeanständet erschienen und am gleichen Tage wie in Trautenau im "Boten aus dem Egerthal" gleichfalls unbeanstandet abgedruckt worden war.
In diesem Aufsatze, dessen Duelle ausdrücklich angegeben war, wurden in dem Satze: "Viel näher aber als die gesammtstaatlichen deutschen Einrichtungen geht den tschechischen Politikern die festgefügte deutsche Art, die Sich in der Provinz Böhmen erhalten hat, und die sich erhalten wird, bis... " die letzten 5 Worte mit Beschlag belegt. Nicht genug daran, dass auf Solche ungerechtfertigte und willkürliche Weise das Recht der freien Meinungsäußerung beeinträchtigt und das genannte Blatt schwer geschädigt wurde, enthielt der Beschlagnahmebescheid, der erst um 6 1/2 Uhr abends zugestellt wurde, auch nicht die übliche genaue Angabe des Aufsatzes, in welchem sich die beanständete Stelle befand, wie aus der Beilage zu ersehen ist.
Die Unterzeichneten stellen daher die Anfrage:
Ist Seiner Excellenz dieses gesetzwidrige und willkürliche Vorgehen der k. k. Pressbehörde in Trautenau bekannt und gedenkt er die nöthigen Verfügungen zur sofortigen Abstellung desselben zu treffen.
Prag, den 4. Jänner 1902.
Abg. R. Pacher und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Odevzdám oba tyto dotazy Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Oberstlandmarschall: (läutet).
Es hat mich einer der Herren Abgeordneten, welcher bei der seinerzeitigen Angelobung aufgerufen wurde und nicht gegenwärtig war, heute ersucht, seine Angelobung vorzunehmen. Ich werde dies demnach thun.
Der Herr Landtagssecretär wird die Angelobungsformel vorlesen und den Namen desjenigen Herrn, welcher die Angelobring zu leisten hat, aufrufen. Ich ersuche den Herrn vorzutreten, mir die Hand zu reichen und das Wort "ich gelobe" auszusprechen.
Pan sněmovní tajemník přečte přísežní formuli, a vyvolá jméno pána, který složí slib. Žádám, by tento předstoupil, podal mně ruku a vyslovil slovo: Slibuji.
Landtagssecretär Höhm (liest):
Sie werden als Landtagsabgeordneter in die Hände seiner Durchlaucht des Herrn Oberstlandmarschalls an Eidesstatt geloben Seiner Majestät dein Kaiser, Treue und Gehorsam, Beobachtung der Gesetze und gewissenhaste Erfüllung Ihrer Pflichten.
Učiníte co poslanec na místě přísahy slib v ruce Nejvyššího maršálka, že chcete Jeho Veličenstvu věren a jeho poslušen býti, zákony zachovávati a své povinnosti plniti.
Abg. Pacher: Ich gelobe.
Nejvyšší maršálek zemský: Prohlašuji, že jest slav. sněm způsobilým usnášeti se.
Ich erkläre das hohe Haus für beschlussfähig.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Auf der Tagesordnung steht die Fortsetzung der zweiten Lesung des Berichtes des Landesausschusses in Betreff der provisorischen Festsetzung der Landesumlage.
Ich erlaube mir zunächst zu bemerken, dass in der Rednerliste einige Äenderungen eingetreten sind. Es hat nämlich der Herr Abg. Pacher sich als Redner Streichen lassen, so dass an seine Stelle der zunächst contra eingetragene Redner Herr Abg. Dr. Brehm rückt, außerdem haben sich die Herren Abg. Prášek und Dr. Schreiner und Herr Abg. Graf Franz Thun pro eintragen lassen.
Die Rednerliste ist demnach folgende:
Contra: dr. Baxa, dr. Brehm, Prášek, dr. Schreiner; pro dr. Reiniger, dr. Herold, Graf Franz Thun.
Dovoluji si sděliti, že v pořadí pánů řečníků se staly některé změny. K předmětu, který se nachází na denním pořádku, totiž pokračování o druhém čtení zprávy zemského výboru návrhu ve příčině prozatímního ustanoveni zemské přirážky dal se vyškrtnout pan posl. Pacher, tak že nastoupí na jeho místo nejblíže příští proti návrhu zapsaný pan poslanec dr. Brehm. Mimo to dali se zapsati pan poslanec Prášek a pan dr. Schreiner proti návrhu a pan posl. hrabě František Thun pro návrh, tak že pořad řečníků jest následující: Proti návrhu jsou zapsáni pan posl. dr. Baxa, p. dr. Brehm, p. posl. Prášek a p. dr. Schreiner; pro návrhy páni posl. dr. Reiniger, dr. Herold, hrabě Fr. Thun. Jelikož poslední řečník, který mluvil, byl zapsán pro návrhy, přijde k řeči první řečník proti návrhu pan posl. dr. Baxa. Dávám slovo p. posl. dru. Baxovi.
Posl. dr. Baxa:
Velectění pánové! Tato krátká čtyři sezení, která byla vyměřena sněmu král. českého, ukazují jasně, že vláda se chce chovati vůči jednáním sněmu v tomto období stejně, jako bylo dříve, že vláda nechce se změniti nikterak ve své přízni, respektive ve své nepřízni vůči sněmu, neboť ukazuje všecko k tomu, ty jisté sliby a určitá prohlášení pana místodržitele, že v tom systému, který vláda zaujímá již ode dávna proti sněmu království Českého, proti české samosprávě, chce i nadále pokračovati.
Již 3 zasedání vlastně jsme nepřišli k řádnému projednávání rozpočtu, nýbrž zůstáváme stále u provisoria. A, velectění pánové, připadá mně to tak - a také skutečně tomu tak bude - že vládě na tom velice záleží, aby, když říšská rada jest neschopna k jednání, když říšská rada jest v úpadku, když na říšské radě nemohlo přijíti k řádnému projednávání důležitých předloh a zejména rozpočtu, že vládě na tom záleží velice, aby sněm království Českého v tomto ohledu nezůstal pozadu, aby ukázala, že, jako jest neschopna říšská rada, tak že i jest neschopen k řádnému projednávání tento sněm království Českého. Toto nesvolávání v čas sněmu království Českého nemůže mítí úmyslu siného - a jiný úmysl v tom není - neboť bylo zajisté v předešlém zasedání dosti a dosti času k tomu, aby vláda svolala český sněm a i nyní bylo dosti času ke svolání sněmu českého, aby mu popřána byla příležitost k projednávání důležitých věcí, avšak jak vidíme, nestalo se tak, právě, jak říkám, za tím zjevným úmyslem, aby význam českého sněmu byl seslaben.
Tento úmysl se jeví vlastně v celé ústavě její. Vládě na tom vždycky záleželo, aby sněm, jakožto representant království Českého zůstal povždy v pozadí, aby sněm nepřišel ke své plné platnosti, aby sněm království Českého, jako representant druhdy samostatného království a jedné z nejbohatších zemi soustátí rakouského, neměl tolik příležitosti, aby ukázal svoji sílu a moc. A jestliže přes to přese všecko vládě se to nepodařilo, jak si přála, nebyl toho příčinou její úmysl, nýbrž právě, řekl bych, přirozená váha sněmu království Českého, jako jedné z nejdůležitějších zemí, jako historické země tohoto soustátí. Ovšem, velectění pánové, upřímně řečeno, tento sněm království Českého, jak jest dnes sestaven, tak si jej nepředstavujeme. Ten sněm jak by měl vypadati, to dnešní jeho složení, celé jeho jednání daleko a daleko neodpovídá našemu přání.
My jsme to již častokráte prohlásili zde, mimo to prohlásili jsme to letos poznovu, když jsme vstoupili do tohoto období sněmovního, že hledě k celému jednacímu řádu, který nyní platí, že zejména hledě k volebnímu řádu neuznáváme sněm království Českého za pravého representanta tohoto království a sice proto, poněvadž ústava resp. zemské zřízení, které bylo oktroyováno, nikterak neodpovídá státnímu právu království Českého a idei samostatnosti jeho.
Velectění pánové! Zmínil jsem se o tom, že sněm, jak dnes jest, neodpovídá našim intencím a že si jej tak vůbec nechceme ani představovati. Mám za to, že v tomto zasedání, resp., v tomto období, budou asi čtyři nejdůležitější věci, kterými se bude museti sněm tohoto království zabývati, má-li vůbec přijíti k větší platnosti, má-li se vůbec přijíti hledě ku obecnému blahu a významu království Českého, ku předu.
Jest to předně změna jednacího řádu, o které nebudu dále mluviti, poněvadž, co sněm sněmem stoji, z řad českých poslanců bylo tolik a tolik o tom pronešeno, a různá přáni byla již tolikrát výbornými řečmi pronášena, - i včerejšího dne mluvil první řečník rovněž o tom dovolím si upozorniti toliko na to, že porovnáme-li jednací řád sněmu království českého s jednacím řádem říšské rady a s jednacím řádem jiných parlamentů, můžeme opravdu říci, že tak bídný jednací řád, jako jest na sněmu tohoto království, ani neexistuje.
Velectění pánové! K tomu, co bylo zde řečeno, připomínáme, že my poslanci nemáme vůbec žádného iniciativního práva na zjednávání pořadu jednacího. Kdyby se stalo cokoliv, kdyby, nevím kterákoliv důležitá záležitost hýbala celým královstvím, nemáme my toho nejmenšího práva, abychom zde prosadili, by určitá záležitost přešla na pořad jednání. (Výborně!) To všecko jest v rukou jediné osoby, která není ani volena sněmem, nýbrž jmenována panovníkem, tedy osoby, na jejíž jmenování nemáme toho nejmenšího vlivu.
Již z toho tedy, že sněm sám nemá při tak důležité věci práva iniciativy, jest viděti, že jednací řád náš jest tak zastaralý, že neodpovídá skutečně veškerým zásadám pravomoci poslanecké a že by bylo nejvýš naléhavé, aby v tomto bodu změna jednacího řádu se stala. A právě tak, velectění pánové, má se to v příčině pilných návrhů. Mohou se skutečně státi, velectění pánové, veliké události a okolnosti, které nutí určitou část poslanců, by přednesla jistou záležitosť ihned. Může se státi, že nastane nutnost a potřeba, by ta která věc přišla na pořad jednání; a tu vidíme, že o pilných návrzích není v jednacím řádě ani toho nejmenšího,, naopak, že to všechno musí jíti zdlouhavou cestou dnešního jednacího řízení, těmi písemnými návrhy, a teprve z milosti nejvyššího pana maršálka dostane se to k prvnímu čtení atd. atd.
Velectění pánové! Já Vám připomínám zajímavou událost z r. 1898. Víte zajisté všichni, jak jsme to pociťovali, když sněm měl zasedáni zde v době stanného práva, když zde rakouská soldateska řádila po ulicích pražských, když se skutečně sběhly události takové, že každému člověku vzkypěla krev, že my poslanci, kteří jsme měli hájiti zájmy národa, zájmy ohroženého pořádku a řádu tohoto hlavního města, neměli jsme nejmenšího práva, neměli jsme vlastně ani té nejmenší příležitosti, abychom při různých okolnostech a případech, které volaly přímo o pomstu, okamžitě žádali o odpomoc a abychom okamžitě přivedli jednání toto k platnosti.
Tak se stalo, že na př. se rozvinula debata o stanném právu a o události z r. 1898 při příležitosti, když byla projednávána předloha, tuším, o jazykové otázce.
Ovšem musilo se to státi se strany p. nejvyššího maršálka, per nefas jaksi on musil sám porušiti jednací řád, poněvadž tam, kde se jednalo o jazykovou otázku soudu, nemohl by jinak připustiti, aby se jednalo o věci docela jiné, o záležitosti, která vlastně s tím nesouvisí. Já jsem ukázal, jak sama nutnost nás k tomu vede, abychom přistoupili k změně jednacího řádu, a já jsem o tom přesvědčen, že, kdykoliv se bude jednati o důležitou a opravdovou změnu jednacího řádu, budeme míti vždy úhlavního odpůrce, který bude proti tomu, nehledě ani ku stranám sněmovním, že to bude vláda a že se bude z mnohých stran na to poukazovati, že bez vůle vlády lze těžko změniti jednací řád; avšak my konečně budeme musiti se stavěti na stanovisko jako v jiných parlamentech, že parlament se musí alespoň snažiti, aby určitou věc prosadil. Jestliže jednou neb dvakrát, pětkrát neb i desetkrát věc nedosáhne schválení, musíme přece stále a stále opakovati, až konečně musí dojíti k rozřešení a vyřízení.
Zrovna tak se to má s druhou otázkou, v příčině změny volebního řádu. Jest to zajisté věc, o které sám cítím, Že by bylo skoro zbytečno o tom mluviti a sice proto, poněvadž o nutnosti změny volebního řádu mluví se zde již od počátku zřízení tohoto sněmu. Již tenkráte protestovali čeští poslanci proti nyní platnému volebnímu řádu, do konce již v minulém zasedání mluvilo se i z německé strany o tom, a poukazovalo se na ony horrendní, křiklavé případy, zejména pokud se týče rozdělení okresů. Ukazovalo se tady, pánové, často na to, jak nespravedlivým jest rozdělení okresů českých a německých, a chci jen na 2 příkladech to osvědčiti. Jestli že na příklad Šluknovský okres volí jednoho poslance na 22. 000 obyvatel, pak by dle počtu a množství obyvatel, připadajícího na jeden německý okres volební, okres volební, jejž zastupuje p. dr. Herold, musil míti 12 poslanců, a rovněž i okres, o který byl posledně sveden tak tuhý boj mezi Kubrem a dr. Sobotkou, musil by míti podle počtu obyvatel, (jestli by se totiž jednalo spravedlivě vzhledem k počtu voličů a obyvatelstva), nutně 15 poslanců. Zde jest ta křivda tak horrendní, že jest konečně na čase, aby se sněm vzchopil a aby konečně se křivda taková odstranila Ale, kdykoliv se mluví o změně volebního řádu, vždycky se zapomíná na jednu věc, že totiž má-1i se volební řád do sněmu království Českého změniti, jest potřeba, aby se to stalo od kořene, a aby, jestliže se má každé nespravedlnosti učiniti přítrž, a jestli se má každá nespravedlnost odstraniti, odstranila se od základů. A tu, velectění pánové, ovšem v první řadě jest naší povinností, abychom učinili tento sněm přístupným také oněm třídám, které zde nemají zastoupení vůbec.
Já jsem zde včerejšího dne podal návrh na změnu volebního řádu ve smyslu všeobecného rovného a přímého hlasovacího práva a mohu upřímně říci, že lituji toho, že se nenašlo v tomto sněmu 20 poslanců, kteří by byli návrh tento podporovali, a to proto, poněvadž se mně jednalo skutečně o věc a nikoliv o nějakou demonstraci. Jednalo se mně o to, aby přišla opravdová, vážná pokroková předloha na pořad jednaní tohoto sněmu, a proto také jsem se snažil, dříve, než jsem návrh tento podal, u stran, které mají dostatečný počet poslanců a které mají určitý vliv, získati náležité podpory. Straně svobodomyslné psal jsem dvakráte, když jsem byl poukázán na to, že neznají páni obsahu mého návrhu, podal jsem jim návrh ten k přečtení. Českou stranu agrární jsem rovněž žádal, žádal jsem i stranu všeněmeckou. Více jsem opravdu učiniti nemohl, přece k velkostatkářům jsem o podporu návrhu jíti nemohl! (Souhlas) Ke straně staroliberální přirozeně jsem také o podporu jíti nemohl.
Neračte zapomínati, pánové, že se jednalo pouze o formální podporu, že však, pokud se týče různých oprav a zásadovosti těch kterých poslanců, kteří snad jsou jiného přesvědčení, by jim byla dána příležitost, aby se o tom proslovili, až by návrh přišel do komise, že se tedy jednalo, neříkám, ani o akt parlamentární slušnosti vůči členu sněmu, který je ve straně, jež nemá dostatečného počtu poslanců, nýbrž že se jednalo pouze o to, aby návrh člena sněmu nebyl a priori zabit, aby jeho návrh nebyl odhozen pod stůl, a aby s tím návrhem nebylo naloženo tak, jako by to byl návrh naprosto zbytečný, který do toho sněmu ani nepatří. To jste měli uvážiti vy, pánové, kteří jste odepřeli podporovati tento návrh, by přišel aspoň do této síně. Potom všichni ti, kdož měli nějaké námitky proti návrhu, měli příležitostí dosti, aby je projevili, učinili opravy a po případě, jestliže to jest jejich přesvědčení, aby návrh konečně zamítli. Připomínám k tomu ještě tolik, že tím spíše ve svém nitru jsem cítil právo na tento nárok, na podporu Vaši totiž, ježto sama strana svobodomyslná jménem všech českých poslanců podala návrh, aby se zvolila komise, která by vypracovala návrh na změnu volebního řádu, návrh to, který zní naprosto všeobecně, neboť se v něm jediná zásada neproslovuje.
Jestliže v mém návrhu určitá zásada byla proslovena, jestliže Vám nešlo o všeobecné hlasovací právo, jestli jste nechtěli dáti na jevo souhlas s meritorní částí jeho, mohli jste učiniti alespoň to, že jste nemusili návrh, který jsem podal, odkázati 15členné komisí, jak jsem navrhl, nýbrž prostě mohli jste dáti odkázati návrh komisi, kterou jste sami navrhli.
Návrh tento by se tam uplatnil, přišel by k I. čtení a ku projednávání, a já bych byl s největší ochotou postoupil prioritu každémukoliv poslanci a každékoliv straně ve sněmu ohledně toho návrhu.
Než, stalo se a já míním, že budu míti příležitost, je-li totiž míněn návrh, tuším, p. posl. Jandy, vážně, jako že jsem přesvědčen o tom, aby komise ona skutečně vypracovala návrh na změnu volebního řádu, když ne v komisi, alespoň v plném sněmu o tomto návrhu se prosloviti
Ale již dnes pravím, že, třebas včerejšího dne způsobem, řekl bych, žalostným a bolestným byl návrh můj odpraven, mám za to, že návrh ten z jednání sněmovního vůbec odstraniti nemůže nikdo. Tento návrh již zde byl podán a byl podán právě stranou svobodomyslnou. Neučinil jsem nic jiného, než že jsem ten návrh, ovšem v jiné formě a v jiných zásadách obnovil, poněvadž chovám přesvědčení, že, jestli chceme vůbec opraviti tento sněm a učiniti jej schopnějším ku pokrokovým názorům, musí odpadnouti jakékoliv nad práví, jakákoli privilegia, zejména privilegia velkostatkářská, a, jestliže chceme do budoucna počítati s významem sněmu království Českého, jestliže chceme jej. k opravdové práci učiniti způsobilým, že nemůže se to státi jinak, nežli když do toho sněmu budou povolány veškeré vrstvy, resp. zástupcové veškerých vrstev, neboť jinak nepřijdeme ku předu, zejména ve velikém zápase státoprávním, v zápase za politická a národní práva, nežli když veškeré obyvatelstvo jak české tak německé se súčastní jednáni sněmu království Českého. (Výborně !)
Míním, že nemůžeme přece dnes k tomu nečinně přihlížeti, aby celé třídy obyvatelstva zde nebyly zastoupeny. I kdyby se nehledělo k ideí spravedlnosti, na kterou já kladu největší váhu, tož řekl bych, již politická raisona Vás jako poslance české nutí k tomu, aby takový návrh byl učiněn, aby sněm království Českého byl obživen, a aby stál na jiném základě, na jiné půdě než říšská rada.
Vždyť, velectění pánové, kdyby se dnes mělo státi neštěstí, že by parlament vídeňský přišel opět do chodu, zastihlo by jedině nás, tkvící ve starých formách