Karlovarský......	volí 3 poslance
Velvarský.......	" 1 "
Vildšteinský......	" 1 "
Vimperkský......	" 1 "
Vinohradský (s vylouč. města Vinohrad)...	" 3 "
Vlašimský.......	" 1 "
Vodňanský.......	" 1 "
Volyňský .......	" 1 "
Votický........	" 1 "
Mladovožický......	" 1 "
Vrchlabský.......	" 1 "
Vysoký-Roketnický...	" 1 "
Warnsdorfský (s vylouč. města Warnsdorfu)..	" 1 "
Zbirovský.......	" 1 "
Zbraslavský...... Žacléřský-Maršovský-	" 1 "
Teplický.......	" 1 "
Zamberský.......	" 1 "
Žatecký-Postoloprtský..	" 1 "
Žlutický-Bochovský...	" 1 "

Vypsání voleb.

§ 10. Den volby poslanců sněmu král. Českého oznámí se vyhláškou úřední zemského výboru král. českého. Vyzvání toto budiž oznámeno novinami denními a návěštími nalepenými v každé obci.

§ 11. Poslanci se volí jeden den ve všech okresích volebních.

§ 12. Voličové buďtež sepsáni do seznamů volebních.

Volební seznamy sestaví představenstvo každé obce a vyloží je na ustanoveném místě Zároveň budiž ustanovena 14denní lhůta nepřestupná, v níž se mohou proti seznamu podati námitky.

Námitky se podávají u okresního výboru, kterýž rozhoduje o nich.

Odvolání proti rozhodnutí okresního výboru jde na zemský výbor.

§ 13. Každá oprava budiž zanesena do volebního seznamu.

§ 14. Osm dni před volbou se nesmí díti žádná oprava ve volebním seznamu.

§ 15. Oprávněnému voliči doručí okr. výbor legitimační lístek volební spolu s hlasovacím lístkem. Na lístku legitimačním musí býti udáno jméno voličovo, bydliště jeho, volební okres, den, hodina,jakož i místnost volební, doba, do které se lístky hlasovací přijímají.

§ 16. Hlasovací lístky musí býti opatřeny úřední pečetí. Musí na nich býti naznačeno kolik poslanců má volič voliti. Při jméně voleného budiž napsáno křestní jméno, stav a bydliště.

§ 17. Za ztracený neb zmařený lístek hlasovací vydá okresní výbor k volbě oprávněnému lístek nový.

§ 18. Volba děje se odevzdáním lístku hlasovacího do volebního osudí. Současně se odevzdá předsedovi komise lístek legitimační. Že byl lístek hlasovací odevzdán, napíše se do protokolu vedle jména voličova.

§ 19. Když uplynula doba, do které se mají hlasovací lístky odevzdati, prohlásí předseda volební komise volbu za skončenou a přikročí se ihned k počítání lístků. Když je shledán pravý počet lístků hlasovacích, počnou se lístky jeden po druhém předčítati (skrutinium). Lístky předčítá nahlas předseda komise a dá jej každému členu komise ku nahlédnutí. Hlasy počítá každý člen komise zvlášť. Po skončeném předčítání sečtou se hlasy a vyhlásí se výsledek volební. Vyhlášení děje se nejprvé v místnosti volební před komisí ústně, pak psaným návěštím na budově, kde se volba konala.

§ 20. Nerovnal-li se počet odevzdaných hlasovacích lístků počtu voličů volby se súčastnivsích, jest volba neplatná.

§ 21. Bylo-li na některém lístku hlasovacím více jmen osob napsáno, než se jich má voliti, počítají se jen jména první až do toho počtu, kolik osob má býti voleno.

§ 22. Komise rozhodne většinou hlasů, je-li hlasovací lístek platný či nic.

§ 23. Po ústním vyhlášení výsledku volby, podepíši členové volební komise protokol o volbě, přidají k němu všechny lístky legitimační a hlasovací. Pak předseda komise vše zapečetí a zašle předsedovi okresního města volebního okresu. Zde se koná druhý den druhé skrutinium, jehož mají se zúčastniti předseda a dva členové každé volební komise. Předseda této komise jest komisař, jmenovaný zemským výborem. Po tomto skrutinium oznámí se výsledek volby do všech míst volebních toho kterého volebního okresu.

Jak se sestavují volební komise.

§ 24. Komise volbu spravující skládá se ze 7 Členů, v obcích majících méně než 1000 obyv. jen z 5 členů. Volební komise se ustanovuje volbou přítomných voličův. A sice volí se 6 členů, po případě v obcích o méně než 1000 obyv., 4 členové. Při volbě komise budiž zachována zásada zastoupeni menšin Jsou-li jen dva kandidáti, buďtež považováni za zvolené členy komise první tři (resp. dva), kteří dostali nadpoloviční většinu hlasů. Nedostal-li nikdo nadpoloviční většinu, pokládají se za zvolené ti, kteří dostali vůbec nejvíce hlasů (relativní většinu. )

Jsou-li tři nebo více kandidátů, pokládají se za zvolené členy komise první tři (resp 2), kteří dostali nadpoloviční aneb relativní většinu. Z ostatních volených budou pokládány za zvolené kandidáty menšin dle počtu hlasů jim odevzdaných. Musí však míti každý z nich aspoň jednu šestinu všech odevzdaných hlasů, jinak se k počtu hlasů pod šestinu jdoucí nehledí a budou za zvolené prohlášeni ti, kteří dostali postupně nejvíce hlasů po oněch třech (resp. 2. ), kteří byli nadpoloviční neb poměrnou většinou zvoleni.

§ 25. Volbu tuto řídí komisař, jmenovaný zemským výborem, jenž má v komisi hlas poradný.

§ 26. Takto zvolení členové komise volí předsedu a to relativní většinou hlasů. V případě rovnosti rozhodne los, jejž táhne komisař.

" § 27. Volební komise rozhoduje většinou hlasů, předseda hlasuje jen při rovnosti hlasů. Předmětem rozhodování komise jsou veškery záležitosti, jež se během volby vyskytnou.

§ 28. Proti rozhodnutí komise volební není odvolání před ukončením volby. Te prve po vyhlášení zvoleného při druhém skrutiniu přísluší každému voliči toho kterého volebního okresu stížnost na zemský výbor král. Českého. Stížnost se musí podati do 14 dnů po vyhlášení volby po druhém skrutiniu.

§ 29. O stížnosti zavede ihned šetření zemský výbor, jenž také rozhoduje právoplatně, bylo-li usnesení jednohlasné. Nebylo-li docíleno jednomyslnosti, ponechá se rozhodnutí o návrhu zem. výboru sněmu král. Českého. Tomuto musí býti předloženy všecky stížnosti resp. návrhy zem. výboru i se spisy a vyšetřenými okolnostmi do 4 nedel po ustaveni se sněmu a to bez prvního čtení ihned příslušné komisi sněmovní. Tato komise je povinna v 8 dnech učiniti návrh. Odročení konečného usnesení o platnosti volby se nepřipouští, leč kdyby se pro odročení vyslovila většina, representující tři čtvrtiny všech poslanců.

Užší volby.

§ 30. Nedostal-li při první volbě žádný z volených nadpoloviční většiny, ustanoví zemský výbor volbu užší, při kteréž platí veškerá ustanovení jako při volbě první.

§31. Při užší volbě mají se voliti jen ty osoby, které dostaly při první volbě relativně nejvíce hlasů po těch, kteří dostali většinu nadpoloviční. Osob, které mají přijíti do volby užší, jest vždy desetkrát tolik, co poslanců, kteří se mají voliti. Hlasy jiným osobám, než tuto ustanoveným pokládají se za neodevzdané.

§ 32. Za zvoleného vyhlášen jest ten, kdo obdržel nadpoloviční většinu. V případě rovnosti rozhoduje los, jejž vytáhne předseda komise volební druhého skrutinia.

IV.    Zákon tento nabude platnosti dnem vyhlášení a volby provedeny budou po vyhlášení do 6 neděl.

V.   Provedení tohoto zákona ukládám Mému ministru vnitra.

Po stránce formální navrhuji, aby byl návrh odkázán 15 členné komisi, volebné z celého sněmu.

V Praze, dne 3. ledna 1902

Dr. Baxa.

Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Učiním nyní dotaz na podporu návrhu pana poslance dra. Baxy, který byl právě přečten.

Ich werde bezüglich des eben verlesenen Antrages des Herrn Abg. Dr. Baxa die Unterstützungsfrage stellen,

Žádám pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren Abgeordneten, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Návrh není dostatečně podporován. Poslanec Kalina (volá): Výborně!

Der Antrag ist nicht hinreichend unterstützt.

Der Herr Abgeordnete Vincenz Hofmann und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.

Páni poslanci Ceněk Hofmann a soudruzi mi odevzdali návrh.

Ich bitte diesen Antrag zu verlesen:

Landtagssecretär Höhm (liest): Antrag der Abgeordneten Vincenz Hofmann, Dr. Schreiner, Wenzel Größl und Genossen:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

Der Landesausschuss wird beauftragt: 1. im Einvernehmen mit dem Landesculturrathe für Böhmen zu berathen und zu erwähn, in welcher Weise die Pferdezucht in Böhmen durch Ertheilung von Subventionen zum Ankaufe von Stutfohlen der für die Zwecke der Landwirtschaft hauptsächlich in Frage kommenden kaltblütigen Schläge und zur Errichtung von Stutfohlenhöfen, sowie durch Organisirung des Subventionswesens für Pferdezucht im Sinne der Maßnahmen zur Förderung der Rindviehzucht in einer der Bedeutung dieses wichtigen Zweiges der Landwirtschaft Rechnung tragenden Weise gefördert werden könne;

2. in dem Voranschlag für das Jahr 1902 einen entsprechenden Betrag für Zwecke der Forderung der Pferdezucht einzusetzen;

3 in der nächsten Session darüber Bericht zu erstatten und einen Antrag zu stellen.

In formaler Hinsicht wird beantragt, den Antrag ohne erste Lesung der Landesculturcommission zuzuweisen.

Prag, 3. Jänner 1902.

Vincenz Hofmann, Dr. Schreiner, Wenzel Größl.

Nejvyšší maršálek zemský: Páni posl. dr. Šamánek a soudruzi mi odevzdali návrh. Žádám, by tento návrh byl přečten.

Die Herren Abgeordneten Dr. Šamánek und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.

Ich bitte diesen Antrag zu verlesen.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslance MUDra V. Šamánka a soudruhů na upravení:

1.   platu a postupu sekundáních lékařů v ústavech choromyslných a

2.   zaopatření vdov a sirotků po obvodních a obecních lékařích.

Zemský výbor se vyzývá, by hned na začátku dubna t. r. předložil sněmu osnovu zákona, kterýmž se upravují:

1.   platy a postup sekundárních lékařů v zemských ústavech pro choromyslné týmž způsobem, jak jest u konceptních úředníků zemského výboru;

2.   pense a zaopatření vdov a sirotků po obvodních a obecních lékařích po způsobu v markrabství Moravském zavedeném.

Ve formálním ohledu navrhuje se přikázání rozpočtovému výboru.

V Praze, dne 3. ledna 1902. MUDr. Václav Šamánek a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Páni posl. Kalina a soudruzi podali mi dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Die Herren Abgeordneten Kalina und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance Antonína Kaliny a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého!

Veliká křivda a nespravedlivost spáchána byla proti české národnosti strannickým rozhodováním při zřizování poboček u české a německé školy v Českém Krumlově.

C k zemská školní rada zřídila výnosem z 1. března 1898 č. 2674 při II. třídě české školy krumlovské zatímní pobočku pro 115 dětí a to - ježto části školní obce Č. Krumlov, Kladné a

Spolí se zřízením tím nesouhlasily s podmínkou, Že část školní obce Přísečná se zaváže opatřiti pobočce svým nákladem místnost a věcné potřeby.

Zřízení pobočky zrušeno bylo výnosem ministeria vyučování ze 17. května 1898  čís. 12. 043 (tedy skoro již po dvou měsících!) z důvodu, že utvoření zvláštní konkurence pro zřízení veřejných tříd školních proti vůli obce školní připustiti nelze. Zde tedy zřízení české pobočky bylo zrušeno, protože část školní obce (německé obce) vyslovila se proti ní a nabídka části obce školní (Přísečná), že sama postará se o krytí vzešlých školní obci výloh, prohlašuje se nepřípustnou.

Naproti tomu zřídila c. k. zemská školní rada výnosem z 20. července 1899 č. 23569 při II. tř. německé dívčí školy krumlovské zatímní pobočku pro 95 dívek proti vůli obce Přísečné. C. k. ministerstvo zamítlo výnosem z 9. května 1901 č. 8757 (tedy skoro po dvou letech !) stížnost obce Přísečné proti zřízení pobočky podanou hlavně z toho důvodu, že část školní obce (Krumlov) prohlásila, že ze svých prostředků krýti bude výlohy se zřízením pobočky na obec Přísečnou vypadající.

Zde tedy důvod, jehož užito pro zrušení české pobočky, byl důvodem pro zachování pobočky německé.

Dne 6. dubna 1899, při nařízeném místním šetření o další žádosti za zřízení české pobočky, vyslovili se zástupci části školní obce krumlovské (Krumlov, Kladné, Spolí) proti zřízení české pobočky při II. tř. české pro 113 dětí. Zemská školní rada zřídila tuto pobočku výnosem z 30. června 1899, č. 19589 a nařídila, aby výnos dodán byl všem zájemníkům s oznámením 14denní lhůty ku podání stížnosti. Jelikož se obce Krumlov, Kladné a Spolí k ministerstvu odvolaly, zřízení pobočky až do konečného rozhodnutí odloženo. Ministerstvo sice potvrdilo 7. září 1899  č. 24832 zřízení české pobočky, ta však přes to neotevřena na základě prohlášení zemské Školní rady z 30. září čís. 33. 609., poněvadž prý se německé obce odvolaly dále ku správnímu soudu. Ministerstvo na českou žádost tomuto odvolání nepřiznalo odkládací moci a česká pobočka 3. listopadu 1899, otevřena. Správní soud zrušil ji však rozhodnutím ze 27. února 1901 čís. 1499 poněvadž nebylo docíleno souhlasu všech konkurenčních činitelů, jaký jest podmínkou, má-li býti potřebná třída zřízena.

Správní soud k rozhodnutí svému přičinil charakteristickou pro poměry naše radu, aby zavedeno bylo - jsou-li nedostatečné a malé místnosti, určené obcí krumlovskou pro českou školu, žactvem přeplněny - vyučováni polodenní, což by ovšem značilo v místě, kde děti německé mají pohodlné a nádherné učebny ohromné poškození české školy a českého živlu.

Jinak jednalo se při zřizování pobočky při II. třídě německé dívčí Školy v G. Krumlově pro 95 dítek.

Nebylo místního šetření, jako při české škole, a okresní školní rada zeptala se obce Přísečné, zda se zřízením této německé pobočky souhlasí. Přísečná vyvyslovila se záporně. Zemská školní rada zřídila na to rozhodnutím z 20. července 1899 čís. 23. 569 pobočku a intimat o tom dodada pouze místní školní radě. Obec Přísečná dověděla se o rozhodnutí tom teprve z novin a marně domáhala se u zemské školní rady opisu rozhodnutí, aby se mohla dále odvolati. Teprve na stížnost podanou u ministerstva dostalo se obci intimatu 19. srpna od okresní školní rady, když již obec před tím z obavy, aby nepromeškala lhůty, podala 14. srpna u téže okresní školní rady odvoláni proti zřízení pobočky k ministerstvu. Přes toto odvolaní nebylo otevření německé pobočky (jako se stalo při české) oddáleno až do konečného rozhodnuti, ale německá pobočkaotevřena dne 16. září 1899. Vyřízení stížnosti nedostalo se obci Přísečné do dnes.

V uvážení těchto událostí ptáme se Vás, pane místodržiteli:

Chcete upozorniti vládu, že ničen jest takovým strannickým rozhodováním veškerý právní cit obyvatelstva a jeho víra v objektivnost úřadů a chcete již v důsledcích své sobotní řeči - ač-li to nebylo jen plané mluvení - postarati se o to, aby aspoň úřady Vám podřízené chovaly se jak k českým tak k německým školám stejně a spravedlivě.

V Praze, dne 30. prosince 1901.

Ant. Kalina a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Podotýkám, že odevzdám dotaz, který mně byl odevzdán panem posl. Kalinou, J. Exc. panu místodržiteli. Mám však za svou povinnost na to upozorniti, že způsob, jakým v tomto dotazu je mluveno k panu místodržiteli, nepovažuji za slušný a žádám, by budoucně byl v takových spisech zachován slušný ton.

Páni poslanci Staněk a soudruzi podali mi dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Die Herren Abgeordneten Staněk und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance Fr. Staňka a soudruhů k Jeho Exc. panu místodržiteli království Českého.

Již r. 1900 z jara podaly veškeré obce okresu jindřichohradeckého společnou žádost za udělení podpory státní a zemské. Dosud však nedošlo jim ani toho nejmenšího vyřízení. Jelikož obce toho okresu podpory nevyhnutelně potřebuji, jak dokazuje případ v obci Zahrádkách, kde rolník Jan Dvořák dne 31. prosince 1901 opustil i s rodinou svůj statek a zanechal ho věřitelům, táží se podepsaní:

Jest Jeho Excellence ochotna působiti k tomu, by tato žádost příznivě a brzy vyřízena byla?

V Praze dne 3. ledna 1902.

Fr. Staněk a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Páni   poslanci Staněk a soudruzi odevzdali   mi dále dotaz k Jeho Excellenci panu   místodržiteli.

Die Herren Abgeordneten Dr. Staněk und Genossen haben mir eine weitere Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz posl. Fr. Staňka a soudruhů k J. Exc. panu místodržiteli království Českého.

Již r. 1898 podalo město Lomnice n. Lužn. žádost za zřízení měšťanské školy tamtéž za souhlasu celého širého okolí města. Ač v té věci bylo konáno několikráte šetření, přece dosud nic nevyšetřeno a povolení ku zřízení měšťanské chlapecké školy neuděleno.

Podepsaní táží se: Jest J. Exc. ochoten ve věci této zakročiti a ku příznivému rozřešení ji přivésti?

V Praze, dne 3. ledna 1902.

Fr. Staněk a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Páni poslanci Fr. Staněk a soudruzi podali mi dále dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Die Herren Abgeordneten Fr. Staněk und Genossen haben mir eine weitere Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz posl. Fr. Staňka a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého.

Již roku 1899 podalo město Kumžák žádost za zřízení měšťanské chlapecké školy tamtéž za souhlasu celého širého okolí města. Ač v té věci bylo konáno několikráte šetření, přece dosud nic nevyšetřeno a povolení ku zřízení měšťanské chlapecké školy neuděleno.

Podepsaní táží se:

Jest Jeho Excellence ochoten ve věci této zakročiti a ku příznivému rozřešení ji přivésti.

V Praze, dne 3. ledna 1902.

F. Staněk a soudruzi:

Nejvyšší maršálek zemský: Páni poslanci dr. Stránecký a soudr. mi odevzdali dotaz, který žádám, aby byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Jeho Excel. panu místodržiteli království Českého !

Ve dnech 12. -15. prosince roku 1898 - tedy již více než před třemi lety zvoleno bylo nové zastupitelstvo okresu Prachatického. Z tohoto okresního zastupitelstva většinou českého zvolen okresní výbor, který však do dnes nemohl úřadu nastoupiti.

Stále - již po plných devět let vládne okresu, jak poslední volbou i sčítáním lidu bylo prokázáno, většinou českému, německý okresní výbor, aniž by bylo na závadu, že starosta okresní, Václav Záruba, za zpronevěry, v městské spořitelně v Prachaticích spáchané, odpykává svůj trest v trestnici na Borech, že tři členové okresního zastupitelstva jsou mrtvi, že jeden - Klička z Vlachova Březí již přes rok trvale bydlí ve Vídni, tak že pět členů okresního zastupitelstva chybí!

Okresní výbor německý přes to úřaduje klidně dále, počínaje již čtvrtou volební periodu, odpírá všem spravedlivým požadavkům české většiny v okresu a provokativním způsobem činí usnášení, poškozující české obyvatelstvo.

V   uváženi toho ptáme se Vás jako zástupce vlády:

Vaše Excellence:

1.   Jakým způsobem hodláte zakročiti, aby svévolná a provokativní vláda okresního zastupitelstva téhož byla již jednou znemožněna ?

2.   Chcete upozorniti vládu a příslušné úřady, aby stálého zbytečného a úmyslného protahování konečného rozhodnutí ve volbách prachatických zanechala, protože český lid na Prachaticku ztrácí očividnou nespravedlností touto úplně víru ve spravedlnost dnešních veřejných institucí ?

V  Praze, dne 30. prosince 1901.

JUDr. Miroslav Stránecký, Antonín Kalina.

Oberstlandmarschall: Die Herren Abgeordneten Iro und Genossen haben mir eine Interpellation an den Oberstlandmarschall überreicht.

Ich ersuche dieselbe zu verlesen.

(Zvoní. ) Podotýkám, že dosaváde přečtené dotazy byly Činěny k p. místodržiteli a že veškeré dotazy, které byly přečteny, p. místodržiteli odevzdání a taktéž podobně i ony dotazy, které ještě dále budou přečteny.

Nyní přichází k přečtení dotaz p. posl. Ira k nejvyššímu maršálku zemskému, o kterém prohlašuji, že dám na tento dotaz odpověď, dorozuměv se se zemským výborem.

Es sind bisher eine Reihe von Interpellationen verlesen worden, welche alte an Seine Excellenz den Herrn Statthalter gelautet haben. Ich werde dieselben an den Herrn Statthalter leiten. Gegenwärtig gelangt zur Verlesung eine Interpellation des Herrn Abgeordneten Iro, welche an den Oberstlandmarschall gerichtet ist, und bezüglich dieser bemerke ich, dass ich diese beantworten werde, nachdem ich mich mit dem Landesausschusse darüber werde ins Einvernehmen gesetzt haben Die weiteren, an den Herrn Statthalter gerichteten Interpellationen werde ich in gleicher Weife behandeln, wie diejenigen, welche bereits verlesen worden sind.

Landtagssecretär Höhm (liest): Anfrage des Abgeordneten Iro und Genossen an Se. Durchlaucht den Herrn Oberstlandmarschall Fürsten Lobkowicz als Vorsitzenden des hohen Landesausschusses, betreffend die geplante Herabsetzung des Perzentsatzes für die Einhebung von Gemeinde-Bierumlagen.

Es ist in die Öffentlichkeit gedrungen, dass dem hohen Landesausschusse von Böhmen bezüglich der Einhebung einer Landesumlage auf Bier seitens der Regierung ein Vorschlag unterbreitet wurde, nach welchem die Landesumlage auf Bier mit 1 Krone 40 Heller per Hektoliter festgelegt werden und den Gemeinden von da ab nur mehr die Einhebung einer Umlage auf Bier bis zu 2 Kronen per Hektoliter bewilligt werden foll.

Wie bekannt, wurde seit Durchführung der neuen Steuerreform vom 26. September 1896 den Gemeinden die Umlagenbasis bezüglich der Realstaatssteuern verkleinert, während andererseits die Gemeinden nicht berechtigt sind, die reinen Personaleinkommensteuerträger mit einer Gemeindeumlage zu belegen.

Es ist selbstverständlich, dass infolge dessen den Gemeinden ein bedeutender Theil ihrer bisherigen Einnahmen entzogen wurde, während andererseits weder die Staatsnoch die Landesverwaltung Verfügungen getroffen haben, durch welche dieser Ausfall in den Gemeindeeinnahmen ausgeglichen worden wäre.

Viele Gemeinden wurden infolge dessen gezwungen, die Gemeindeumlagen auf die Realstaatssteuern zu erhöhen und dadurch die ohnehin schon schwerbelasteten Realsteuerträger neuerdings mit Abgaben mehr Zu belasten.

Zahlreiche Gemeinden in Böhmen (man sagt, es wären deren 52) heben heute eine Gemeinde-Bierumlage von 3 Kronen 40 Heller per Hektoliter ein.

Wenn nun die obenerwähnte Absicht der Regierung vom hohen böhmischen Landesausschusse zur Durchführung übernommen und den Gemeinden thatsächlich in Zukunft nur mehr die Einhebung einer Gemeindebierumlage von 2 Kronen bewilligt würde, so würde diese Gemeinden ein neuerlicher großer Ausfall in ihren ohnehin sehr geschwächten Einnahmen treffen, ein Ausfall, der für die finanzielle Gebarung dieser Gemeinden von den nachtheiligsten Folgen sein müsste, da eine weitere einseitige Belastung der RealSteuerträger mit Gemeindeumlagen unmöglich erscheint.

Mit Hinweis auf diese zahlreichen Gemeinden Böhmens drohende Gefahr richten die gefertigten Abgeordneten an Seine Durchlaucht den Herrn Oberstlandmarschall als Vorsitzenden des hohen Landesausschusses die Anfrage:

Beruhen die eingangs erwähnten Mittheilungen der geplanten Herabsetzung des Umlageperzentes für Gemeinde-Bierumlagen auf 2 Kronen per Hektoliter auf Wahrheit?

Wenn dies der Fall sein sollte, richten die Gefertigten an Seine Durchlaucht die weitere Anfrage:

Ist Seine Durchlaucht und mit ihm der hohe Landesausschuss geneigt, auf eine derartige Absicht der Regierung nicht einzugehen und in entschiedenster Weise den Standpunkt zu vertreten, dass die Gemeinden eine weitere Schmälerung ihrer bisherigen Einnähme absolut nicht ertragen können, und somit auch in eine Herabminderung der Höchstgrenze für die Umlageperzente bei Einhebung von Gemeindebierumlagen unter gar keinen Umständen eingewilligt werden kann?

Prag, am 3. Jänner 1902.

Karl Iro und Genossen.

Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Hofmann hat mir eine Interpellation an den Herrn Statthalter überreicht.

Ich bitte, dieselbe zu verlesen.

Landtagssecretär Höhm (liest): Anfrage des Abg. Jos. Hofmann und Genossen an Seine Excelenz den H. Statthalter von Böhmen, betreffend die unhaltbaren Zustände in der Gemeindestube zu Karlsbad.

Am 7. November 1901 hat der mitgefertigte Abgeordnete Raphael Pacher im Reichsrathe eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn k. k. Ministerpräsidenten eingebracht, in der die misslichen Zustände in der Karlsbader Gemeindestube besprochen wurden und um Abhilfe gebeten wird.

Seine Excellenz hat aber bisher eine Antwort noch nicht ertheilt, trotzdem seitens der hohen k. k. Statthaltern von Böhmen schon seit vielen Wochen eine Rechtfertigungsschrift der Karlsbader Gemeinderegierung eingeholt wurde.

Wenn ein Mann in so hervorragender öffentlicher Stellung, wie es die eines Bürgermeisters von Karlsbad ist, in derartiger Weise angegriffen wird, wie es durch die Pachersche Interpellation geschah, muss er, wenn er Anspruch auf, Vertrauen machen will, sofort und in der Öffentlichkeit antworten, besonders aber an jener Stelle, wo seine Rechtfertigung einzig und allein auf ihre Triftigkeit geprüft zu werden vermag, nämlich in der betreffenden Gemeinde.

Dem Bürgermeister von Karlsbad standen drei Gelegenheiten offen, gegen die Pa-