aus Landesmitteln gewährt und der betreffende Betrag in den Landesvoranschlag für das Jahr 1902 mit eingestellt.
Prag, am 28. December 1901.
Abgeordneter Carl Wüst und Gen.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abgeordneten Wüst und Genossen haben mir einen weiteren Antrag überreicht.
Páni poslanci Wüst a soudruzi mně odevzdali další návrh.
Landtagssecretär Höhm (liest): Antrag der Abgeordneten Wüst, Zuleger, Trautzel und Genossen.
Der Hopfenproduction in Böhmen steht eine schwere Schädigung bevor, da seitens des Deutschen Reiches eine bedeutende Zollerhöhung auf Hopfen geplant ist.
Im Entwürfe des neuen Zolltarifes des Deutschen Reiches wurde der Zoll aus Hopsen mit 40 Mark festgesetzt, seitens des Deutschen Bundesrathes wurde dieser Zoll aus 60 Mark erhöht, welche Erhöhung vom gegenwärtigen Vertragszoll von 14 Mark aus 60 Mark beinahe das Fünffache betragen würde.
Nachdem die Hopfenproduction in Böhmen ohnehin durch den Import des fremdländischen Hopfens wegen des geringen Einfuhrzolles Schaben leidet, so würde, wenn noch diese geplante Zollerhöhung Gesetz würde, geradezu eine Vernichtung der einheimischen Hopfenproduction eintreten.
Die Gefertigten stellen deshalb den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen, die k. k. Regierung aufzufordern, bei dem Abschluss der neuen Handelsverträge die Interessen der einheimischen Hopfenproduction energisch zu wahren.
Prag, am 30. December 1901.
Abgeordneter Carl Wüst und Gen.
Nejvyšší maršálek zemský: Páni posl. Prášek a soudr. mne. odevzdali návrh s návrhem zákona a s návrhem na resoluci.
Die Herren Abgeordneten Prášek und Genossen haben mir einen Antrag, betreffend
die Viehversicherung mit dem Antrag der Genehmigung eines Gesetzentwurfes und einer beigeschlossenen Resolution überreicht.
Žádám, by tento návrh byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh posl. Karla Práška a soudruhů v příčině organisace pojišťování dobytka.
Potřeba věnovati se hojnější měrou chovu dobytka a neméně i rozšíření nemocí zvířecích, jakož i zvýšená cena dobytka vyvolávají stále citelnější potřebu pojišťování hospodářského dobytka. Zkušenost ukázala však, že dosavadní pokusy, dle nichž pojišťování dobytka pomoci větších ústavů mělo býti prováděno, objevily se nevhodnými. Velký ústav má značnou režii, kontrola jest nedostatečná a drahá a ústav, neznaje řádně svoji klientelu, vydán jest v šanc stálému zkracování se strany nesvědomitých pojištěnců. Tímto způsobem zanikly u nás působící pojišťovny dobytka v Chebu a ve Sv. Martině a z téhož důvodu musila r. 1892 zrušena býti i zemská pojišťovna dobytka na Moravě, zákonem z r. 1883 zřízená Podobně neutěšené poměry trvají i v cizině.
Některé státy německé, aby svízeli tomuto odpomohly, zorganisovaly pojišťování dobytka na zcela jiném základě, totiž na základě drobných místních spolků pro pojišťování, jaké již v Německu a též i u nás z dřívější doby existovaly a místy dobře působily. Spolky tu mají původ ve starém zvyku, dle něhož sousedé téže obce nahražovali si navzájem ztrátu kusů dobytka tím, že poživatelné maso zhynulého neb z nouze zabitého dobytčete mezi sebe rozprodali. Spolky toho druhu vznikaly počátkem tohoto století a rozšiřovaly čas od času svoji působnost i v tom směru, že nahražovaly členům svým i ztrátu kusu, když maso jeho nebylo k požívání způsobilým.
Takové pojišťovací spolky organisovány jsou zákonem ve Virtembersku, Hesensku, Sasku, Elsasku a Lotrinsku, Badensku a Bavorsku.
Zákonná organisace spolků záleží v tom, že spolky pojišťovací sloučí se v ústřední zemský ústav zajišťovací, který vede ústřední agendu a účetnictví, dozor
a zajišťuje větši risika pojišťovací, která by drobné spolky samy nemohly snésti.
Po vzoru tomto zřízeny jsou v poslední době i pojišťovací ústavy dobytka v naší říši a sice v Dolních Rakousích, v Korutanech a na Moravě. I jinde se zřízení ústavu takového připravuje,
Pojišťování dle soustavy této jest převážnou většinou dobrovolné a vzájemné. Toliko v některých zákonodárstvích jest podmínečné donucení pro ten případ, že majorita pro to se vysloví. (Bádensko).
Výsledky pojišťování jsou dle dosavadních zkušeností uspokojující, ano i velmi příznivé.
Výsledky pojišťování Bavorského, kde pojištění dosti již jest rozšířeno, ukazují na průměrný příspěvek as 1 procenta pojištěné sumy (příspěvek není však u všech spolků stejný, nýbrž pohybuje se dle výše ztrát mezi půl až 3 procenty). Od dalšího vývoje pojišťování očekávati lze i postupné jeho zlevnění.
To jest zajisté výsledek velice potěšitelný, porovnáme-li příspěvek ten s příspěvkem soukromých společností, které vybírají pravidelně pojistné 3 až 4 proc.
Příznivé účinky ústavu pojišťovacího jeví se dále i v tom, že léčení dobytka věnuje se nyní větší péče než dříve, jelikož spolku dáno jest na vůli naříditi dle uznání svého léčení onemocnělého zvířete na útraty spolku. Vzhledem k tomu zavádí se nyní léčení zvířete v mnohých případech, ve kterých by majitel dobytka sám léčení nezavedl.
Dle stávajících dat z Bádenska, kde pojišťování dobytka na podobných základech jest zavedeno, uzdraví se tamtéž zvěrolékařskou pomocí 83 proc. onemocnělého dobytka a tím omezí se počet nutných porážek o 50 proc. a počet úmrtí dobytka o 12 proc.
Vedle svého vlastního účelu nelze pochybovati, že dobře organisované pojišťování dobytka bude míti též důležitý zpětný vliv i na samý chov hospodářského zvířectva.
S mnohem větší chutí bude zajisté věnovati se hospodář chovu dobytka, jehož význam pro zemědělství v poslední době valně stoupl, mnohem spíše bude investovati svůj kapitál v dobytku, bude-li
mu dána možnost, zajistiti se levně proti možným ztrátám na kapitále tomto.
Vedle toho však bude pojišťování dobytka míti svým časem vliv na rozšíření znalosti v příčine racionelního krmení a ošetřování dobytka, zejména při nastalých onemocněních, neboť není pochyby, že ústavy pojišťovací a spolky místní - ač v obor ten dle vydaných zpráv za krátkou dobu trvání svého dosud nezasáhly záhy spatří zájem svůj v tom, aby staly se Šiřiteli pokroku i v tomto oboru.
Kromě toho docílí se rozvětvením pojišťování stálá a podrobná evidence nad zdravotním stavem dobytka ve všech částech země a usnadní se tak včasné použití praeventivních prostředků proti nákazám.
Aby pak pro pojišťování dobytka co možno pevný podklad se zjednal, zejména, aby vyloučeny byly ze závazku soukromého pojišťování mimořádné ztráty, způsobené některými nemocemi infekčními, jichž hubení a zabraňování jest v zájmu hospodářského celku a nikoliv pouze úkolem místních ústavů pojišťovacích, jest žádoucno, aby stát co možno rozšířil poskytování náhrady za dobytek, podobnými nemocemi zhynulý, aneb pro podezření nákazy, zabitý, tak, jak tomu jest na př. při plicní nákaze a moru vepřového bravu.
Vzhledem ku značným výhodám pojišťování dobytka, jakož i v úvaze té, ze v království Českém význam chovu dobytka i rozsah jeho jest na zřejmém postupu, kdežto o pojištění kapitálu v chovu dobytka investovaného není nikterak postaráno, podávají podepsaní připojenou osnovu zákona a resoluce, týkající se zařízení zemského pojišťování dobytka, a navrhují:
Slavný zemský sněme království Českého !
Račiž připojené osnově zákona a připojeným resolucím uděliti své schválení.
V ohledu formálním navrhuje se přikázání záležitosti této komisi zemědělské.
V Praze, dne 30. prosince 1901.
K. Prášek a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Dal jsem přečísti nyní návrhy, ku kterým byly připojeny před návrhem delší odůvodnění. Dovoluji sobě na to upozorniti, že pro odůvodnění návrhu jest ustanoveno první čtení. Ačkoliv jsem tedy neopomenul dáti čisti návrh tak, jak byl podán, dovoluji sobě vznésti na pp. poslance prosbu, by budoucně nepřipojovali ke svým návrhům další odůvodnění, nýbrž aby podávali návrh tak, jak vlastně jest ve smyslu jednacího řádu předepsáno, slušným způsobem a sice toliko takto: "Slavný sněme, račiž se usnésti na tom a na tom... ". K odůvodnění dá se pak příležitost při prvním čtení.
Ich habe jetzt einige Anträge verlefen lassen, bezüglich welcher die Herren Antragsteller den Anträgen eine längere Begründring haben vorangehen lassen. Ich habe die Anträge mit der Begründung, wie sie überreicht worden sind, verlesen lassen. Ich ersuche jedoch die Herren, künftighin von umftändlichen Begründungen der Anträge bei der Uiberreichung derselben Umgang zu nehmen, nachdem diese Begründungen für die erste Lesung bestimmt sind, und es bekannt ist, dass hier im Landtage eigentlich alle diejenigen Anträge, bezüglich deren die Herren Antragsteller es wünschen, zur ersten Lesung kommen.
Ich muss diese Bitte deshalb stellen, weil es streng genommen nach der Gechäftsord ring überhaupt nicht zulässig ercheint, den Antrag in ausführlicher Weise christlich zu begründen, sondern dazu die erste Lesung bestimmt ist.
Uibngens bemerke ich, dass ich die bereits verlesenen Anträge, ebenso wie alle diejenigen, welche noch dem Hause werden mitgetheilt werden, der geschästsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen werde.
Podotýkám ještě, že naložím jak s návrhy, které byly již přečteny, tak i se všemi ostatními návrhy, které dám přečísti, dle jednacího řádu.
Páni posl. dr. Blažek a soudruzi mi podali návrh.
Die Herren Abgeordneten Dr. Blažek und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Sněm. sekretář Höhm (čte: ) Návrh poslanců Dra G. Blažka, inž. J. V. Hráského, Dra Fr. Fiedlera na zřízení zemědělského odboru při c. k. české vysoké škole technické v Praze.
Podepsaní navrhují:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
C. k. vláda vyzývá se, aby dohodnuvši se s výborem zemským zařídila počínajíc školním rokem 1902-1903 při c. k. české vysoké škole technické v Praze odbor zemědělský dle návrhů, jež v příčině té podány byly sborem profesorským c. k. české vysoké školy technické v Praze c. k. ministerstvu osvěty a vyučování.
V ohledu formálním budiž návrh ten přikázán komisi zemědělské a rozpočtové.
V Praze, dne 30. prosince 1901.
Dr. G. Blažek, J. Y. Hráský, Dr. Fiedler a soudruzi.
Nejv. maršálek zemský: Páni dr. Blažek a soudruzi mi odevzdali návrh. Žádám, by byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh posl. Dra G. Blažka, inž. J. V. Hráského, Dra Fr. Fiedlera na rozšíření kulturnětechnického oddělení při c. k. české vysoké škole technické v Praze o odbor kulturně-inženýrský.
Podepsaní navrhují:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
C. k. vláda vyzývá se, aby uvážíc nastávající akci v uplavnění a úpravě toků a s tím spojených meliorací rozšířila oddělení zemědělsko-technické při c. k. české vysoké škole technické v Praze o odbor kulturně-inženýrský počínajíc školním rokem 1902-1903 dle návrhů, jež v příčině této sbor profesorský c. k. čes. vys. školy technické c. k. ministerstvu osvěty a vyučování učinil.
V ohledu formálním budiž návrh ten přikázán komisi zemědělské a rozpočtové.
V Praze, dne 30. prosince 1901.
Dr. G. Blažek, inž. J. V. Hráský, Dr. Fiedler a soudruzi.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abg. Ansorge und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Landtagssecretär Höhm (liest): Antrag des Abgeordneten Ansorge und Genossen, betreffend die Einfuhr Oldenburger und diesem verwandten Schlägen entstammender reinblütiger Deckhengste für die Gebirgsgegenden Böhmens.
Die Gefertigten stellen den Antrag: Der hohe Landtag wolle beschließen:
Die k. k. Regierung wird aufgefordert, sofort an den Ankauf und die Einfuhr Oldenburger und diesem verwandten Schlägen entstammender reinblütiger Deck-Hengste zu schreiten und für die Gebirgsgegenden Böhmens nur solches Allerbestes Deckmaterial aufzustellen.
In formaler Beziehung wird die Zu Weisung dieses Antrages an die Commission für Landesculturangelegenheiten beantragt.
Prag, am 30. December 1901.
August Ansorge und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Hráský a soudruzi mně podali návrh.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslance inž. J. V. Hráského na zřízení zemské komise pro hydrologický výzkum Čech.
Podepsaný navrhuje:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
Zřízena buď zemská komise pro hydrologický výzkum Čech ku zřízení a provádění průpravných a pokusných prací i sdělání návrhů, kterak města neb obce vůbec, jež o to žádají a ku krytí vzniklých výloh se zaváží - účelně opatřiti vodou.
V ohledu formálním budiž návrh ten přikázán komisi národohospodářské ustaví-li se - aneb komisi zvláštní, jakož i komisi rozpočtové.
V Praze, dne 30 prosince 1901.
J. V. Hráský a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Hráský mně podal návrh.
Sněmovní sekretář 'Höhm (čte): Návrh poslance inž. J. V. Hráského na přidělení technické kanceláře rady zemědělské jako úřadu melioračního přímo ku zemskému výboru a na reorganisaci úřadu toho:
Podepsaný navrhuje:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
Kancelář technická při radě zemědělské pro království České budiž z důvodů uvedených v pamětním spise spolku architektů a inženýrů v království Českém, jenž dne 28. prosince 1901 podruhé sněmu král. Českého k úvaze předložen byl, přímo ku zemskému výboru jako úřad meliorační přidělena a tím způsobem reorganisována, jak toho nejen nynější potřeba káže, nýbrž jak i pro zvětšený výkon ve smyslu zákona říšského ze dne 11. června 1901 jednajícího o vodních drahách, úpravách toků a melioracích s tím spojených nutno se jeví.
Po stránce formální budiž návrh ten přidělen komisi zemědělské a rozpočtové.
V Praze, dne 30. prosince.
J. V. Hráský a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec dr. Jan Dvořák podal návrh.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh posl. dra. Jana Dvořáka a soudruhů ohledně všemožného urychlení provádění projektů melioračních a regulačních.
Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá:
1. aby, dohodnu se s radou zemědělskou pro království české a s c. k. vládou předložil návrhy, jimiž by úřední jednání a vyřizování projektů melioračních a regulačních co možno nejvíce bylo zjednodušeno a zkráceno a jimiž by zejména byla ve smyslu decentralisace zvýšena pravomoc c. k. místodržitelství;
2. aby po dorozumění s radou zemědělskou a c. k. vládou za účelem urychlení provádění projektů melioračních
a regulačních, jakož i za účelem žádoucího dozoru nad provedenými projekty učinil náležitá opatření k decentralisaci technické kanceláře zřizováním dočasných venkovských expositur, jakož i přiměřeným rozmnožením sil technických u zemského výboru a u c. k. místodržitelství;
3. aby za účelem zjednodušení jednání a usnadnění dozoru jakož i k zamezení dosavadního těžkopádného pochodu při vyřizování projektů melioračních a regulačních konáno bylo šetření za účelem sloučení technické kanceláře rady zemědělské s technickou kanceláří zemského výboru.
Ve formálním ohledu se navrhuje, aby návrh tento přikázán byl komisi zemědělské.
V Praze, dne 30. prosince 1901.
Dr. Jan Dvořák a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Páni poslanci Kaftan a soudr. mně podali návrh.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslance inženýra Kaftana a soudruhů ve příčině provedení vodních drah v království Českém.
Slavný sněme! článkem 1. zákona ze dne 11. června 1901, ř. z. č. 66 ddto 13. června 1901 v příčině stavby vodních drah a provedení regulací řek zabezpečuje se uskutečnění vodních drah v království Českém státem a sice: stavba průplavu z Dunaje do Vltavy u Badějovic a kanalisování řeky Vltavy z Budějovic do Prahy, potom kanalisování řeky Středního Labe z Mělníka do Jaroměře za tou podmínkou, že se země zaváže platiti ročně příspěvek, který stcačí k zúročení a umoření osminy oněch obligací, jež budou vydány na provedení kanalisace jmenovaných dvou řek a na vystavění dotyčné části průplavu Dunajsko-Vltavského.
Očekávajíce, že c. k, vláda předloží neodkladně zemskému sněmu k usnesení návrh zákona, kterým by země povolila část potřebných prostředků na stavbu jmenovaných drah vodních, činí podepsaní následující návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
I. Země povoluje za podmínek v zákoně říšském ze dne 11. června 1901 ř. z. č. 66. ddto 13. června 1901 obsažených na stavbu dotyčné části průplavu DunajskoVltavského, jež probíhá královstvím Českým od hranic dolnorakouských do Budějovic, jakož i na provedení kanalisace řeky Vltavy od Budějovic do Prahy ku připojení na zabezpečené již uplavnění Vltavy a Labe z Prahy do Ústí n. L. a na provedení kanalisace Středního Labe od Mělníka do Jaroměře příspěvek, který stačí k zúročení a umoření osminy oněch obligací, jež budou vydány na provedení těchto jmenovaných staveb.
II. C. k. vláda se vyzývá, aby dotyčnou osnovu zákona neprodleně sněmu království českého k ústavnímu projednání předložila.
V ohledu formálním navrhuje se, aby tento návrh byl přikázán komisi rozpočtové, jakmile tato slavným sněmem zvolena bude.
V Praze, dne 30. prosince 1901.
Inž. Kaftan a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Páni posl. Hodys a soudr. mně podali návrh.
Sněmovní sekretář Höhm (čte: ) Návrh poslance Josefa Hodysa a soudruhů na udělení podpory z peněz zemských a státních obcím okresů Dobříšského a Příbramského, které v posledních letech živelními pohromami byly poškozeny.
Veškeré obce okresů Dobříšského a Příbramského trpí po velkou řadu let neúrodou a jinými pohromami, a zemědělství v obcích těchto pro nepříznivé klimatické poměry i v letech nejpříznivějších není valně výnosné a jen při největší přičinlivosti a za největšího strádání lze obyvatelstvu uhájiti dosti skrovnou svoji existenci. Pohromy však, které obyvatelstvo těchto obcí stále stíhají, vrhají je přímo v náruč zoufalství.
Roku 1900 řádili v obcích těchto hraboši a krupobití tak, že zničena byla skoro všechna polní úroda. Proto všechnu naději skládali rolníci v rok tento; avšak za tuhé uplynulé zimy prudké mrazy a na jaře až do konce června t. r. v této krajině trvající sucho velice oslabily naději tuto: Dni pak 15. a 23. července dovršily však řadu pohrom. Spousty krup zničily v mnoha obcích okresu Dobříšského všechnu letošní úrodu a poškozeních nemajíce již z let předešlých žádných prostředků nemohli se dáti proti krupobití pojistiti.
Škody tyto vyšetřeny byly c. k. okresním hejtmanstvím Příbramským a výše jejich dosáhla daleko přes 1, 000. 000 korun. Zadlužení pak je u jednotlivých rolníků tak značné, že nelze na další úvěr počítati, pročež vydatná pomoc zemská a státní je nutná v míře nejvyšší.
Činíme na základě toho návrh. Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. držitelům pozemků v okresu Dobřišském a Příbramském, pokud krupobitím a jinými pohromami postiženi byli, budiž poskytnuta podpora z prostředků zemských;
2. c. k. vláda se vyzývá, aby rolníkům v naznačených okresech poskytla na základě úředně vyšetřených Škod vydatnou a urychlenou podporu státní.
V ohledu formálním se navrhuje, aby návrh tento bez prvního čtení přikázán byl komisi rozpočtové.
Josef Hodys a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Páni posl. Kovářík a soudruzi podali mně návrh.
Sněmovní tajemník Höhm (čte): Návrh posl. Jos. Kováříka a soudruhů v příčině zrušení Školného na školách obecných a měšťanských v království Českém.
V uvážení, že školné z dítek je daní nespravedlivou, pro méně majetné občanstvo velice obtížnou, v uvážení, že školné vyměřuje se obcím ve způsobě paušalování, čímž se jim ukládá nejen veliké břemeno, ale způsobují také nesčetné obtíže při vybírání a vymáhání Školného od jednotlivců, v uvážení, že školné stíhá v míře nepoměrně větší právě nejchudší okresy a obce, navrhujeme:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
I. Školné na obecných a měšťanských školách v království Českém zrušuje se dnem 1. ledna 1903.
II. Úbytek zrušením školného povstalý uhradí se z fondu zemského.
V ohledu formálním budiž návrh tento přikázán komisi rozpočtové.
V Praze, dne 30. prosince 1901.
Jos. Kovářík a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Páni posl. dr. Fiedler a soudruzi podali mně návrh:
Die Herren Abgeordneten Dr. Fiedler und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Sněmovní tajemník Höhm (čte): Návrh poslance dra. Fiedlera a soudr v příčině zákonné úpravy komasací v království Českém.
Podepsaní činí tento návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti takto: Vláda se vyzývá, aby sněmu království českého předložila předlohu zákona komasačního, upraveného dle zásad smluvených při anketě v této příčině při c. k. místodržitelství v roku 1897 konané a dle dobrých zdání českého odboru rady zemědělské ze dne 28. dubna 1899 č. 3081 a německého odboru téže rady ze dne 10. dubna 1900
č. 2229.
V ohledu formálním navrhují podepsaní, aby návrh tento přikázán byl komisi zemědělské.
V Praze, dne 28. prosince 901.
Dr. Fiedler a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Páni posl. dr. Fiedler a soudruzi podali mně návrh druhý.
Die Herren Abgeordneten Dr. Fiedler hat mir einen zweiten Antrag überreicht.
Sněmovní tajemník Höhm (čte): Návrh posl. dr. Fiedlera a soudruhů v příčině zpracování výsledků zemské agrární ankety.
Podepsaní činí tento návrh: Slavný
sněme, račiž se usnésti takto: Výbor zemský se vyzývá, aby ve srozumění s ústředním sborem a oběma odbory zemědělské rady ihned, jakmile elaboráty zemské agrární ankety tiskem budou uveřejněny, postaral se o to, aby elaboráty ty byly soustavným způsobem a odborně tak zpracovány, aby podán byl tím přehled o nynějších poměrech zemědělství v království Českém.
V ohledu formálním budiž návrh tento přikázán komisi zemědělské.
V Praze, dne 28. prosince 1901.
Dr. Fiedler a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan pod. dr. Fiedler a soudruzi podali mně další návrh:
Sněmovní tajemník Höhm (čte): Návrh posl. dra. Fiedlera a soudruhů v příčině úpravy poměrů obecního statku v království Českém.
Podepsaní činí tento návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti takto: Výbor zemský se vyzývá, aby vypracoval a sněmu předložil osnovu zákona, kterým by upraveny byly poměry, týkající se obecního statku (§§ 70. a 77. obecního zřízení pro království české ze dne 16. dubna 1864 z. z. č. 7. ), bere při tom zřetel k návrhům obsaženým v dobrém zdání českého odboru zemědělské rady pro království české ze dne 13. prosince 1899 č. 7393.
V ohledu formálním budiž návrh tento přikázán komisi pro záležitosti okresní a obecní.
V Praze, dne 28. prosince 1901.
Dr. Fiedler a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Páni poslanci Jaroš a soudr. podali mně návrh
Sněmovní tajemník Höhm (čte): Návrh posl. Jana Jaroše a soudr. na urychlené projednání změny zákona ze dne 21. dubna 1887 z. z. č. 32, jenž se týče licentování býků.
Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby v nejbližší době příští předložil sněmu k ústavnímu
projednání osnovu zákona, kterou by změněn byl zákon o licentování býků ze dne 21. dubna 1887 z. z. č. 23.
V ohledu formálním přikázán buď návrh komisi zemědělské.
V Praze, dne 30. prosince 1901.
Jan Jaroš a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Páni posl. Jaroš a soudr. podali mně další návrh.
Sněmovní tajemník Höhm (čte): Návrh posl. Jana Jaroše a soudruhů na změnu branného zákona:
Slavný sněme, račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá, aby vzhledem k stávající tísni zemědělské, zejména pak vzhledem ku veliké nouzi o lid pracovní při polním hospodářství působila ku následující opravě zákona ze dne 11. dubna 1889 ř. z. č. 41:
1. V § 8. ustanovená služba presenční snížena budiž na dobu dvou roků, u absolventů i nižších hospodářských škol na jeden rok.
2. Úleva obsažená v § 34 pod lit. a), b), c) poskytnuta buď i synům starých, ku práci neschopných rodičů, neb synu vdovy, jehož nezbytná jest potřeba ku vedení polního hospodářství i v tom případě, když jeho bratři v povolání rolnickém nebyli vychováni a v jiném oboru života působí.
3. § 54. budiž doplněn následovně:
Příslušníci polního hospodářství buďtež ku cvičení ve zbrani povoláni jen v době méně nutných prací a sice od listopadu do března.
Návrh tento přikázán budiž zvláštní 16členné komisi, volené celým sněmem.
V Praze, dne 28. prosince 1901.
Jan Jaroš a soudr.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abg. Walter und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Landtagssecretär Höhm (liest): Antrag der Abgeordneten Walter, Kutscher, Trautzl