byly určitě a přímo upozorněny nestala se dosud ve věci náprava.
Povaha věci samé angažuje c. k. vládu tím způsobem, že jenom, zjedná li se průchod zákonu a politické mravnosti, lze přispěti k utišení vzrušení naší veřejnosti a ku posíleni právního přesvědčení tak mocně otřeseného.
Proto jsme nuceni prohlásiti, že nebudou-li výsledky sčítání dle spravedlivosti úřadně opraveny, budeme stále naléhati na odčinění celé řady krutých nesprávností a nedopustíme, aby nesprávných dat bylo jako statistického materiálu a základu užito ku právním opatřením.
Dnes dovolujeme si osvětliti zvláště charakteristické "sčítání" v Českých Budějovicích.
Obecní správě česko-Budějovické náleží ovšem přední zásluha. Nejen obecní strážníci převlečeni v civilní šat, ale i celá smečka obcí placených agitátorů vnikala do rodin jen poněkud od obce odvislých a nabízejíc se pod záminkou, že poslána jest z radnice ku vyplňování sčítacích archů, činila z Cechů škrtem péra Němce, nedotazujíc se ani po jejich obcovacím jazyku. Do domu čp. 277-III. dostavil se jistý Winkler a vyžádal si u nájemníků sčítací archy s tím, že je doma vyplní. To stalo se u pana Jakuba Weisse (5 členů rodiny) u Kat. Dvořákové (2 čl. ), u Frant. Fiedlera (7 čl. ), u Martina Formánka (6 ČL), u J. Harla (6 čl. ) a u dalších dvou nájemníků.
Všecky tyto osoby, ač obcovací jejich řeč jest pouze česká, byly proti své vůli zapsány Winklerem s obcovací řečí německou.
Místní list budějovický oznámil, že k intervenci p. Jakub Weisse, který novinami na praktiky Winklerovy byl upozorněn, u něho a pí. Kat. Dvořákové byly sčítací archy na radnici opraveny, že však nesprávná udání sčítací řeči u ostatních osob zůstala bez opravy.
Marie Záběhlická v Biskupské ul. č. 7. odevzdala sčítací arch správně vyplněný za sebe a svou rodinu. Za několik dní dostavil se k ní jistý Dočekal, městský to zřínec, přinesl jí nový arch a pod záminkou, že starý arch je špatně vyplněn, dosáhl toho, že mu byl nový arch in bianco paní Marií Záběhlickou podepsán. Jak se ukázalo, spočívala oprava Dočekalem provedená v tom, že celou rodinu proti její vůli a bez jejího vědomí zapsal s obcovací řečí německou, ač je to rodina česká.
Týž Dočekal také na paní Kalátové v témže domě vylákal podpis prázdného archu sčítacího pod záminkou, že se musí odevzdaný jí arch sčítací opraviti. Také v tomto případě byl podpis nového archu jen proto vymámen, aby rodina ta i s podnájemníkem drem. Sachsem nesprávně a proti vůli své s obcovací řečí německou byla zapsána. U pana Arnošta Laagra ve Vídeňské ul. č. 10., bydlí sl. Jana Laagrová a Marie Záběhlická ml., jež se přihlásily k obcovacímu jazyku českému Údaj jejich byl však na radnici, neznámo kým, bez jejich vědomí a proti jejich vůli opraven a obě zapsány s obcovací řečí německou pp. Matěj Benedikt, dělník tovární, a Jan Kozák, obuvník, bytem na Linecké silnici č. 76, podepsali prázdné archy, jež jim odebral a pak vyplnil Jan Šleha, obecní písař; oni i jejich rodiny mluví pouze česky, jsou však zmíněným Šlehou přihlášeni s obcovacím jazykem německým.
Pan Petr Kohout, kočí na Sadech č. 138, byl Kajetánem Princem, obecním písařem, proti své vůli zapsán s celou rodinou s obcovací řečí německou. Právě tak stalo se u pí. Marie Tiché v Krajinské třídě č. 121, od níž arch vyzdvihl jistý Neubauer, obecní písař.
Německý učitel Gans přišel do bytu pí. Bírové a p. Kočího v české ul. č. 20 a nabídnuv se k vyplnění archu, zapsal uvedené rodiny s obcovací řečí německou, ač tyto rodiny vůbec německy nemluví.
Avšak obec českobudějovická starala se ještě jiným způsobem, aby počet Němců při sčítání lidu byl zvětšen. Zřízenci obecní, Češi, byli vyzváni, aby dostavili se na radnici, kdež jim byly sčítací archy vyplněny a také hned odebrány. Obecní Metaři Mayer, Lexa a Bukač propuštěni z práce, poněvadž se přiznali k české řeči obcovací. Následek toho byl, že všichni ostatní šmahem hlásili se za Němce, mnohý z nich třebas i po tuhém boji vnitřním.
Můžeme Vaší Excellenci uvésti jména 22ti obecních zřízenců a dělníků, kteří byli nuceni sebe i své rodiny přihlásiti s obcovacím jazykem německým, ač rodem, jazykem a smýšlením jsou Češi.
Že skutečně nátlak na dělníky u obce zaměstnané se dál, o tom svědčí zvlášť jasně tento případ:
Tomáš Krčka, dělník u obce, přišel k redaktoru p. Kuličkovi a dal si u něho z vlastního popudu vyplniti arch sčítací. Týž ovšem vyplnil jej česky, poněvadž všickni členové rodiny (Tomáš a Marie Krčkovi, neť Emilie Einödrova a 4 letá schovanka Růžena Bernardická) jsou české národnosti. Když měl Krčka arch odevzdati, přišel se ženou opět k p. redaktorovi a s patrným pohnutím žádal, aby mu opatřil jiný arch a německy jej vyplnil, ježto obec propustí z práce dělníky, hlásící se k české národnosti a jmenoval hned několik případů. Když p. redaktor tuto žádost odmítl opatřil si Krčka sám jiný arch a dal si jej vyplnili na radnici tak, jak si toho páni u obce přáli, totiž s obcovacím jazykem německým. Ze strachu o živobytí udal tedy Krčka vědomě nepravdu a to nejen ohledně sebe, nýbrž i ženy a ostatních spolubydlících, z nichž vůbec nikdo německy neumí, což ostatně platí o rodinách všech, právě uvedených obecních zřízenců.
Charakteristický jest i následující případ: Jiří Frey, městský strážník v Můhlfeldově ul. č. 195, dal zapsati ženu i své děti s obcovacím jazykem německým, ač ni ona ni děti německy neumějí a také nemluví; do rodinného archu jeho zapsány jsou však ještě jakési dvě osoby, které u něho vůbec nebydlí, a nikdy, ani v den sčítání nebydlely. Případ tento svědčí, že počet německých obyvatelů v č. Budějovicích uměle byl vyráběn, i jest případů těch mnoho, bude-li důvěrníku našemu dovoleno, do sčítacích archů nahlédnouti.
Za obcí českobudějovickou nezůstával nijak pozadu zdejší německý pivovar. Zřízenci pivovarští byli kontrolováni, co do sčítacího archu, zejména do rubriky 13. vpisujou, archy sčítací museli předložiti v kanceláři a tam se jim vepisovala obcovací řeč německá, byť i větší část dělníků německy ani neuměla. Běda tomu, kdo se opovážil proti vůli pivovarní správy arch sčítací vyplniti. Tak se stalo, že následující zřízenci měšť. pivovaru přihlásili sebe a svou rodinu s německým jazykem, ač ženy a děti jejich vůbec německy neumějí a v rodině pouze česky se mluví: Václav Bauer v Jírovcově ul. 453, Václav Ploner v Moosově ulici 44. Martin Neužil, na Linecké silnici 49, J. Bína, kočí, na Linecké silnici 114, Frant. Spěvák, bednář, v Moosově ulici, Antonín Zevl v Můhlfeldově ulici 172 atd.
Podobně byli i dělníci firmy L. & C. Hardtmuth v četných případech přinuceni hlásiti se s obcovací řečí německou, ač ani slova německého neuměli. Rovněž i čeští dělníci, zaměstnaní v ostatních německých závodech zdejších, nuceni byli pod nátlakem propuštění z práce přihlásiti se za Němce. Zejména stalo se to v továrnách Jana Stegmanna synové, Em. Fürtha vdova, ve velkoobchodě bratři Schweighofrů, a j. Jako příklad uvádíme dělníka ze Stegmannovy továrny Frant. Vítra v Nákladní třídě 268, jenž sebe i rodinu zapsal za Němce, ač jeho domácnost jest ryze česká.
I němečtí majitelé domů přičiňovali se, aby počet německého obyvatelstva budějovického, pokud možno, rozhojnili. K tomu cíli byly jim všecky cesty dobré. Tak mnozí němečtí domácí nevydali českým nájemníkům vůbec archů sčítacích i vyplnili je sami, zapsavše ovšem Čechy s obcovací řečí německou.
Jinde opět měl německý domácí pán dvoje archy: jeden dal vyplniti nájemníku a když týž jej odevzdal, přepsal domácí pán data na nový arch, napsav ovšem u českého nájemníka obcovací řeč německou.
Tak na př. Jan Stegmann, v domě č. 15. na Linecké silnici vyplnil jako domácí pán všem nájemníkům, vyjímaje rodinu p. Fr. Kočvary, archy, zapsav je za Němce, ač rodiny ty jsou vesměs české. Jsou to rodiny pp. Frant. Hujsla (8 čl. ), Fr. Schwarze (hlava rodiny sice Němec, ale ostatní jsou Češi), Jana Kadouna (4 čl. ), J. Viktorina (4 čl. ), vdovy Pelechové (4 čl. ).
Podobně učinil i jistý Štětka v Hardtmuthově ul. č. 11, který vědomě dal nesprávně vyplniti archy sčítací v hostinci Wortnerově pro rodiny Schumannovu, Aschenbrennerovu, Adamovu, Kvapilovu, archy tyto českým nájemníkům podepsati vůbec nedal a falešně vyplněné je odevzdal. Téhož šlechetného příkladu následoval domácí pán ze Staroměstské til. č. 22, jenž všechny české nájemníky zkonfiskoval pro svatou věc německou. Jsou to: Jan Miegl (6 čl. ), Frant. Leština (4 čl. ), Pauzer (2 čl. ) Schwarz (2 čl. ), Zachar (3 čl. ).
České služky a služebníci u rodin německých byli houfně přihlašováni za Němce, namnoze zapsány do sčítacího archu místo jedné až tři služky ani v rodině nesloužící.
Představená asylu v Lannově tř., sestra Polyxena Anna Carmine, zapsala nejen řeholnice, počtem 9, nýbrž i všechny klienty v ústavu, 38 počtem, za Němce. Více než polovina těchto osob jsou Čechy.
K energickým krokům, jež Čechové budějovičtí zahájili, a šetřením, jež c. k. hejtmanství okresní zavedlo následkem toho, konstatovány byly nesprávnosti sčítací v takovém rozsahu, že obecní správa byla nucena provésti opravy ve výsledcích sčítacích, jichž výsledkem jest, že v Č. Budějovicích zjištěno bylo 23. 421 Čechů a 15. 436 Němců, kdežto při původním sčítání z 31. pros. 1900, tyto obecní správou sečteno jen 20. 700 Čechů a 16. 300 Němců.
Případ tento ukazuje, jak vedlo se Cechům ve městech s německou obecní správou, zvláště tam, kde netvoří faktickou většinu obyvatelstva, jako tomu jest v Č. Budějovicích.
Leč ani tato "opravená" čísla neodpovídají skutečnému daleko značnějšímu počtu obyvatelstva českého v Budějovicích.
Dovolujeme si tázati se:
Co učinila a co hodlá c. k. vláda učiniti, aby nesprávnosti při posledním sčítání lidu byly úředně opraveny?
V Praze, dne 25. června 1901. Dr. Ladislav Dvořák a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tuto interpellaci J, E. p. místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
(Zvoní): Komise rozpočtová koná schůzi dnes po sezení sněmu.
Die Budgetcommission hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.
Die Commission für Angelegenheiten der Landesbank hält Sitzung Freitag, den 28. Juni 1901, um 9 Uhr vormittags.
Komise pro záležitosti zemské banky koná schůzí v pátek o 9. hodině dopolední.
Komise pro záležitosti zemědělství koná schůzi dnes po sezení sněmu.
Die Landeskulturkommission hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.
Die Schulcommission hält Sitzung morgen, den 26. Juni, um 9 Uhr vormittags.
Komise školská koná schůzi zítra o 9. hod. dopol.
Die nächste Sitzung findet statt Freitag, den 28. Juni 1901, um 11 Uhr vormittags.
Příští sezení se bude odbývati v pátek, dne 28 června, o 11. hod. dopol.
Aus die Tagesordnung setze ich folgende Gegenstände:
Erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Karl Adámek und Genossen, betreffend die Regelung des Schutzes der heimischen, historischen und Kunstdenkmäler Ldtg.
Z. 205, Druck Nro. XXXVIII.
Erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Josef Horák und Genossen betreffend die Abschreibung und Zufristung der k. k. Steuern, sowie die Gewährung einer Staatsunterstützung für die von verschiedenen Elementarschäden betroffenen Landwirte. Ldtg.
Z. 213, Druck Nro. XLVI.
Erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Alfons Šťastný, Johann Rataj, Karl Prášek und Josef Novotný betreffend die Einführung normaler Preise der Brotfrüchte im Königreiche Böhmen. Ldtg. Z. 214,
Druck Nro. XLVII.
Erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Anton Steiner (Kaaden) und Genossen betreffend die Gewährung einer Staatsund Landessubvention für die durch einen Wolkenbruch in den Bezirken Preßnitz-Kaaden geschädigten Grund- und Hausbesitzer. Ldtg.
Z. 209, Druck XLII.
Na denní pořádek příštího sezení kladu následující předměty.
První čtení návrhu poslance Karla Adámka a soudr. na upravení ochrany domácích památek historických a uměleckých. Čís. tisku XXXVIII.
Prvé čtení návrhu poslance Jos. Horáka a soudruhů v příčině odepsání c. k. daní, jakož i poskytnutí státní pomoci rolnictvu různými živelními nehodami stíženému. Čís. tisku XLVI.
První čtení návrhu poslance Alfonse Šťastného a soudr. na zavedení normálních cen chlebovin v král. Českém. Č. t. XLVII.
První čtení poslance Steinera (Kadaň) a soudruhů v příčině poskytnutí státní a zemské subvence průtrží mračen poškozeným majitelům pozemků a domů v okresech Přísečnickém a Kadaňském. Č. t. XLII.
Ich erkläre die Sitzung für geschlossen. Prohlašuji schůzi za skončenu.
Schluß der Sitzung um 1 Uhr 30 Min. Nachm.
Schůze skončena o 1 hod. 30 min. odp.
Verificatoren:
Verifikátoři:
Kryf.
Röhling.
Porak de Varna.
Praha. - Rohlíček & Sievers - Prag.