stand entsprechend aufgeklärt werde, welche Ansprüche er stellen soll und welche Mitte -zur Verfügung stehen, um seinen Anforderungen grecht zu werden.

Ich bedauere, meine Herren, hier constatieren zu müssen, dass der Vorwurf, diesbezüglich sich nicht an das Land zu wenden und nicht die Mittel des Landes in Anspruch zu nehmen, hauptsächlich die deutschen Gewerbetreibenden trifft.

Meine Herren, schauen = ie sich den Bericht an, da finden Sie, dass jene Mittel, welche aus der Dotation zur praktischen Verwendung kommen, in weitaus größerem Theile den czechischen Gewerbetreibenden zu Gute kommen und dass der Untheil der deutschen Gewerbetreibenden ein nahezu ver' schwindend kleiner ist.

Meine Herren, man kann sagen, dass man vielleicht Meisterkurse abhält, dais man Mittel zur Anschaffung von Motoren gewährt. Allein vielleicht sind diese Maßnahmen den Gewerbetreibenden nicht so sympathisch und es ist ja die Möglichkeit geboten, dass man, da diese Dotationen oder wenigstens ein Theil davon der Förderung des Kleingewerbes im Allgemeinen gewidmet ist, andere Mittel aufsucht, um das Kleingewerbe zu fördern, indem man demselben billige Darlehen durch die Ge-nossenschaften ermöglicht (Abg. Kutscher ruft: Und die Bildung der Genossenschaften erleichtert!) Ferner wäre möglich, durch Anschaffung von Werkzeugen und anderen Hilfsmitteln auszuhelfen, da man die Verpflichtung hat, dem nichtaufgeklärten Gewerbestände gegenüber, den Wünschen und Be dürfnissen desselben nachzugehen, ihm selbst die Anregung zu geben und nicht erst zu warten, bis von Seite des Kleingewerbe standes der Hilferuf erschallt, weil die Kenntnis dieser Mittel nicht so weit verbreitet ist, als es nöthig wäre, um zu erzielen, dass diese Mittel tatsächlich ausreichend in Anspruch genommen werden.

Meine Herren, ich glaube, dass wir alle das Interesse haben, dass ein solcher Standder Stand der Gewerbetreibenden, nicht herabsinke in seiner Bedeutung, dass er kräftig erhalten weide, und dass von unserer Seite alles beigetragen werden soll, dass thatsächlich dieser Gewerbestand gehoben und in seiner Existenz gekräftigt und gestärkt werde. Wir können es daher nur mit Freude beg üßen, wenn auch neuerdings der Antrag gestellt wird, dass diese Dotationen von 10. 000 und 20. 000 fronen genehmigt werden, sowie auch dass der nicht verwendete Creditrest von 41. 752 Kronen zu bestimmten Zwecken, zur Anschaffung von Motoren, Maschinen und Arbeitsbehelfen für Kleingewerbetreibende eingestellt wird.

Wir müssen aber lebhast bedauern, dass ein derartiger Creditrest sich überhaupt ergeben konnte, dass diese Dotation nicht voll aufgebraucht wurde, und müssen ganz entschieden verlangen, dass der Landesausschuss durch alle ihm zu Gebote stehenden Mitteln darauf hinwirke, dass diese Dotation voll aufgebraucht und in dieser Richtung der Gewerbestand aufgeklärt und belehrt werde.

Das sind die Wünsche, welche ich an den Bericht des Landes Ausschusses anschließend im Namen unserer Partei zur Kenntnis des hohen Landtages bringe.

Nejvyšší maršálek zemský: Jsou přihlášeni ještě páni poslanci Krejčík, Němec a P. Opitz.

Zum Worte haben sich gemeldet die Herren Abgeordneten Krejčík, Němec und p. Opitz.

Dávám nyní slovo p. poslanci Krejčíkovi.

Posl. Krejčík: Slavný sněme! Veškeré kruhy živnostenstva v král. Českém bez rozdílu národnosti, živnostníctvo české jak německé, s radostí uvítaly, když sl. sněmem království českého založena byla tato instituce, která na pohled ciferně snad příliš nebyla imposantní, poněvadž se jedná pouze o 15. 000 zl. nebo 30. 000 zlatých ročně. Avšak ve svých intencích a účelech byla pro živnostníctvo král. českého velmi důležitá. Proto jest tím pozoruhodnějším, velectění pánové, že po sotva čtyřletém působení této instituce pozastavujeme se všichni jednomyslně u nebývalého zjevu, že ruka pomocná, která se živnostníctvu v království českém nabízí, nebyla snad jaksi dostatečně přivítána a že vidíme zde dříve dosud nebývalý zjev, že peněžité prostředky, k účelům těmto poskytnuté, nebyly dostatečně vyčerpány a využitkovány.

Tato okolnost jest v nynější době, kdy veškeré stavy hledí, aby se domáhaly co možná největších koncesí a pomoci, zajisté velmi pozoruhodná a nedivím se tomu, že tento fakt na všech stranách vzbuzuje jakési povážení.

Velevážený předřečník, p. dr. Schücker, poukázal na to, že jest na uváženou, zdali se strany zemského výboru bylo učiněno všechno, čeho bylo potřebí, aby tato akce ve větší známost vešla, a musí se konstatovati, - a on to také sám doznal - že skutečně se strany zemského výboru a se strany pana referenta zemského výboru, jemuž záležitost ta přidělena byla, bylo všecko učiněno, co za daných okolností učiniti se dalo.

Nuže, velectění pánové, kde tedy asi vězí zlo toho prozatímného neúspěchu? Pan dr. Schücker zmínil se o tom, že snad hledati musíme příčinu této stagnace v nedostatku podnikavosti živnostenských kruhů.

Velectění pánové, myslím, že ani zde nelze obvinovati kruhy živnostenské z jakéhosi nedostatku podnikavosti a píle, z nedostatku práce společenské. Ale, myslím, velectění pánové, že máme zde činiti s překážkami, na které při založení této nové instituce nebylo by snad pomýšleno - a nemůžeme ovšem nikoho obviňovat, ježto překážky ty teprve během času, co vstoupil do života tento nový ústav, se objevily a teprve následkem zkušeností nabytých budeme musiti přikročiti k pozvolnému odstraněni těchto překážek.

Pan dr. Schücker zmínil se o tom, že společenstva a inspektoři živnostenští by měli více činiti ve prospěch společenstev a ve smyslu této nové instituce.

Musíme konstatovati, velectění pánové, že ani společenstva ani živnostenští inspektorové nemohou dělati v této věci divy, oni mohou morálně povzbuzovati, avšak k věci samé, totiž zakládání nových takových podniků jest těžko aby společenstva a inspektoři dávali přímý popud, aby přímo byli súčastněni. Jest na uváženou, velectění pánové, že 41. 000 K které určeny jsou k tomu účeli, aby pomohly malému a střednímu živnostníctvu, leží nevyčerpáno, Avšak, velectění pánové, musím, se podívat trochu blíže na ty příčiny, pro které se věc hned z počátku nedaří, a překážky, které se jim v cestu kladou. Stroj, velectění pánové, není ještě všecko. Mluvil jsem se živnostnictvem samým, s činnými živnostníky v této záležitosti, a slyšel jsem z úst zkušených živnostníků - nechci říci snad námitku ale pochybnosti o účelnosti a užitečnosti této instituce. Živnostníctvo české a myslím i německé jest jednomyslně přesvědčeno, a vyznívá to v ten smysl, -že stroje obráběcí, které s pomocí prostředků státních a zemských nebo konečně společenských zakoupeny byly, nestačí ještě, aby samy sebou odstranily všecky překážky živnostníků a průmyslníků a jich rozvoje.

Neboť nejenom opatření strojů, ale opatření provozovacího kapitálu jest velice důležitou věcí a bude potřebí, aby jak sl sněm království českého a slavný výbor zemský, slav. komise živnostenská stále zřetel obracely k této záležitosti, aby se co možná potřeba kapitálu pro podniky, které se na této cestě budou zakládati, opatřila co nejlehčeji.

Avšak, bohužel, velectění pánové, ani kapitál není všecko. Hlavní překážkou rozvoje v tomto směru jest těžká obchodní a průmyslová krise, ve které již po několik let království České tone. Velectění pánové, v království Českém panuje po několik let těžká krise v oboru stavitelském.

Krise v oboru stavitelském, velectění pánové, neznamená pouze krisi stavitelů, ale znamená i krisi celé armády živnostnictva stavebního, takže poměry jakož i stav těchto živností posledních vletech jest přímo žalostný.

V Praze a okolí existovala před několika lety celá řada velkých dílen, které zaměstnávaly velký počet dělnictva; dnes však, pánové, většina těchto dílen následkem krise stavební stojí napolo anebo téměř zcela prázdna. (Slyšte!) To jest jeden z hlavních důvodů dosavadního neúspěchu této akce.

Podobná krise, velectění pánové, panuje v celém král. českém, najmě však v Praze a předměstích i v oboru strojnickém. Máme v obvodu královské Prahy celou řadu vynikajících velkých továren na stroje, které osvědčily svoji zdatnost nejen v práci domácí a konkurenčním boji domácím, ale jsou to továrny, které, velectění pánové, dovážejí svoje výrobky do severní i jižní Ameriky, Švédska a celého téměř světa, a všude výrobky tyto dokumentují dobré jméno české industrie. Ale i zde na tomto poli, ovsem z příčin, o kterých by bylo těžko se dnes rozšiřovati, panuje stagnace podobná.

A rovněž takový, snad méně nápadný, avšak velice citelný nedostatek práce jest i v pohraničních okresích království českého v oboru textilním. To jsou, velectění pánové, asi příčiny; neboť když ve velkém průmyslu je práce nedostatek, vrhá nedostatek tento své stíny i do kruhů malého a středního živnostníctva. A tu, myslím, velectění pánové, že jest dlužno také hledati jakousi nechuť k zakládání nových společenských podniků v řadách našich živnostníků a to i tenkráte, když dotyční živnostníci jsou přesvědčeni, že stroje by jim lacino poskytnuty byly.

Vedle těchto tří důležitých příčin dlužno jest však ještě upozorniti na to, že nejsme dosud úplně vymaněni z konkurence cizozemské. Jest ještě celá řada odvětví našeho průmyslu, kde konkurence cizozemské se k nám tlačí, a v této věci právě jest potřebí, aby všichni činitelé, kteří jsou k tomu povoláni a oprávněni, hleděly, aby konkurence cizozemská byla co možná - pokud ovšem k tomu jsou zákonné prostředky po ruce - na nejmenší míru omezena, a aby se následkem toho domácí náš průmysl mohl povznésti, totiž, aby nové a nové odvětví oboru práce jeho se získávalo.

Další, ale hlavní a věru politování hodnou kapitolou jsou vojenské dodávky. Bylo by zbytečno, abych, velectění pánové, Vás touto záležitostí dlouho unavoval, poněvadž o této trapné záležitosti bylo promluveno již ve vídeňské sněmovně, bylo promluveno o ní i ve sněmovně tohoto království a konečně i ve všech obchodních komorách království českého. Vzdor tomu, že vládou bylo již několikráte přislíbeno, že bude při vojenských dodávkách pamatováno na malé živnostníky, dosud vždy, velectění pánové, tyto sliby vládní byly téměř pouhými konejšivými jen sliby. Neboť když konečně se vojenská správa odhodlala k tomu, že zadala v jednotlivých případech dodávku některému živnostenskému společenstvu anebo podobnému výrobnímu družstvu nechť již to bylo družstvo oděvníků, obuvníků, zkrátka družstva, která mohou dodávati práce, - když tedy konečně jednou vyhověla těmto prosbám a žádostem, učinila tak v takové míře, že výsledky toho jsou z ohledu obchodního téměř směšnými. Neboť, kterak může se vojenská správa domnívati, že tím bude podporovati rozvoj malých živností, když zadá některému výrobnímu společenstvu nějakých sto uniforem, anebo nějakých sto, sto padesát párů obuvi pro vojáky, anebo nějakých dvě stě, nebo tři sta přílbic?

To jsou, velectění pánové, právě příčiny, proč naráží veškero úsilí živnostníctva českého na takové nepřekonatelné téměř nesnáze.

Živnostníctvu českém a pomáhá se z Vídně, ale namnoze dosud pouze slovy.

Tu právě přicházím k jádru věci, že dokud živnostníctva budou opatřovány pouze stroji, snad i konečně úvěrem, ale dokud nebude pamatováno na to, aby z míst, kde je veliký konsum výrobků a kam by v tisících a tisících exemplářích mohli výrobky své dodávati, byl vzat náležitý zřetel ke společenstvům a výrobním družstvům a dokud těm, kdo stroje potřebují ve větší míře, práce se neposkytne, do té doby, aniž by zemský výbor byl vinen, všecky takové snahy nebudou úspěšny a do té doby s pravým výsledkem se nesetkáme.

Jest však ještě jedna překážka, která není sice pronášena veřejně, jako spíše soukromě mezi živnostenskými kruhy se pronáší a která záleží v tom, že tyto podpory věnují se sice družstvům výrobním, družstvům společenstevním, kdežto třeba i odborně vzdělaní schopní, jednotlivci nemohou bráti účast na těchto podporách.

Velectění pánové, já nechci v této věci dnes ještě zaujmouti nikterak stanovisko rozhodné a zásadní, poněvadž jest to záležitost, která vyžaduje oboustranného důkladného vysvětlení.

Nicméně přeji si, aby všichni, kdo se touto záležitostí dosud zabývali, i tuto záležitost vzali v náležitou úvahu a aby při vhodných příležitostech, buď v komisi zemské neb v komisi sněmovní, mohli o této záležitosti, která jest, pravím, vysoce důležitou, ještě jednou prorokovati.

Z těchto důvodů mohu a musím ještě jednou konstatovati, že slavný zemský výbor a jeho orgánové učinily plně svým povinnostem úplně zadost a že přicházeli všemožně živnostníctvu obou národností vstříc.

Z důvodu tohoto dovoluji si navrhnouti, aby zpráva slavného zemského výboru byla přidělena k jednání komisi živnostenské. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní ke slovu p. posl. Němec. Dávám jemu slovo.

Posl. Němec: Slavný sněme! Neměl jsem v úmyslu hlásiti se ke slovu při předloze, která jednak zprávou zemského výboru, jednak vývody přísedícího z. v. pana posl. Adámka byla po mém soudu z dostatek objasněna a vyčerpána.

Nicméně ta okolnost, že se přihlásili někteří páni poslanci ke slovu, přiměla mne k tomu, abych i já se svého stanoviska několik slov k tomu, co bylo pověděno, přičinil.

Budiž mně dovoleno, abych se obíral především slovy p. posl. Schückra, který pravil že jest to "Ein Verschulden von Seite des Landesausschusses", jest-li akce zemská, napomáhati na pořizování moderních strojů a nástrojů pro živnostníky nebyla v dostatečné míře úplnou a dotace nevyužitkována. Pan posl. Schücker, jak jsem mohl jeho slovům rozuměti, vytýkal, že zemský výbor nezahájil dostatečnou akci agitační aby těmi, kteří potřebují strojů k snadnější a pohodlnější výrobě, bylo o tyto stroje s dostatek žádáno.

Pokud mně je známo a pokud jsem četl publikace, jak se strany zemského výboru tak i jiných institucí zemským výborem podporovaných, stalo se podle mého soudu tolik, co se státi mohlo.

Já dovoluji si, velectění pánové, poukázati na to, že ještě jiná instituce zasahuje horlivě do akce na podporu živnostenského stavu a to jest zemský jubilejní fond na podporu maloživnostníků, který má za účel, aby vedle strojů, jež poskytuje zemský výbor výrobním družstvům, také levným úvěrem napomáháno bylo, a snad budu, velectění pánové, jako předseda tohoto úvěrního fondu kompetentní, řeknu-li o jeho činnosti, že i tato instituce činí, pokud se týče stránky publicistické, všemožné. Nejenom to, že jubilejní fond používal a vyžádal si oba živnostenské instruktory, aby na svých cestách po království Českém šířili známost o obou těchto podnicích na podporu maloživností, on také prostřednictvím technologického musea a pak prostřednictvím "Institutu für die Förderung des Kleingewerbes" v Liberci učinil vše možné. Publikace a stanovy byly zaslány veškerým společenstvům v království českém, veškerým obecním zastupitelstvům a všem, jichž se týče, a přímo vyzváni v této příčině řádnou publikaci o všem tom, co zemský sněm resp. zemský výbor na podporu maloživnostníků podniká, rozšiřovati.

Že, velectění pánové, se přece shledáváme s položkou 41. 000 korun nevyčerpaných, a sice z druhé položky dotace zemské - neboť známo, že tato dotace pozůstává z položek dvou - a sice jedné, která má za účel podporovati a šířiti známost o moderních vynálezech právě mezi živnostnictvem a podporovati vzdělání odborné pořádáním kursů mistrovských atd., výstav, cestováním, vydáváním spisů atd.; z této, velectění pánové, nezbylo ničeho, ta byla naprosto vyčerpána, jak ze zprávy zemského výboru jest jasno a také bylo použito ještě části druhé dotace k vyplnění toho všeho, co bylo žádáno, zejména z tohoto jednoho titulu dotace zemské. 41. 000 K, to tedy zavdává jaksi podnět k domněnce, že v té příčině nebylo ničeho učiněno, aby těchto 41. 000 K bylo využitkováno.

Velectění pánové! Hledejme ale ty příčiny. Pan kolega posl. Krejčík uvedl některé, a já myslím, že nejhlavnější a nejlapidárnější příčina, kterou vyslovil, jest všeobecná krise hospodářská a zejména veliká krise hospodářská v království českém a v kruzích živnostenských, která ovšem dusí každou chuť k podnikání a která je zcela pochopitelná, neboť, velectění pánové, slyšíme-li v kruzích živnostenských hlasy: Proč pak máme pořizovati stroje, když pro své mozolné ruce nemáme dostatek práce ?, pak jest to zajisté výrok, s kterým dlužno počítati.

Ono nevyčerpání 41. 000 K z dotace v rozpočtu zemském již po plných 6 roků se nalézajících, mne, velectění pánové, nikterak nezaráží; já nemám nikterak obavy, že nadejde doba, že těch 41. 000 K nejenom bude vyčerpáno, ale že to bude málo, a že bude žádáno ještě zvýšení této dotace. K tomuto úsudku, velectění pánové, který jsem si dovolil vysloviti, mne nabádá zkušenost zejména poslední doby.

Co tu bylo praveno o výrobě obuvi, zejména o dodávkách vojenských, tu se, slavný sněm teprve vžívá v kruzích živnostenských, a zásluhou delegace naší na říšské radě se stalo, že pokud se týče zadávání vojenských dodávek, vždy víc a více počítá se s kruhy živnostenskými a já se naději, že se bude s nimi také v příští době daleko více počítati.

V tom okamžiku, kdy nastane tento moment, velectění pánové, zajisté bude také učiněn návrh, aby zemský fond přispíval ku pořízení strojů, aby takové výkonné práce hrubší, jako zejména práce řemenářské a obuvnické, při kterých možno jen při sdružení a používání moderních pomůcek soutěžiti s velikými podnikateli, byly svěřeny maloživnostnictvu, a jen tím bude možno docíliti nějakého úspěchu.

Týž zjev, velectění pánové, jaký se jeví tu, jeví se i u úvěrního fondu císaře a krále Františka Josefa. I tady, velectění pánové, ačkoliv země munificentním způsobem věnovala půl milionu zlatých k tomu účelu, aby výrobním družstvům a družstvům hospodářským přišlo se vstříc opatřením levného úvěru, i tento fond v prvopočátcích svých nenalezl dosti půdy, ačkoliv se nabízejí peníze za tak levný úrok, a výhody, jako žádný jiný ústav nemůže nabízeti, poněvadž tu schází právě ta chuť k podnikání, k zakládání společných podniků. Ta chuť schází proto, že nejsou vůbec hospodářské poměry příznivé, každý se bojí pracovati s cizím kapitálem a svědomitý občan zajisté nepočítá jenom s tím, co sám do podniku vloží, nýbrž i s tím, co si vypůjčí, aby kapitál byl náležitým způsobem uložen a zúrokován, aby nepřišel na zmar. Tento zjev byl, velectění pánové, i v tomto fondu.

Mohu konstatovati s potěšením, že, zejména pokud se týče výrobních družstev, v poslední době věci se způsobem potěšitelným změnily a že se na fond císaře a krále Františka Josefa I. k podpoře živností činí větší a větší nároky, zejména z těch stran, které se zabývají výrobou a dodávkou vojenských potřeb, a není pochybnosti, že obě instituce zákona, i ta, která má za účel opatřování moderních pomůcek, strojů a nářadí, i ona, která má za účel opatřiti jim kapitál, za krátkou dobu se vžijí a budou plně konati svou povinnost.

Musím, pánové, ještě k něčemu poukázati Bylo si zde stěžováno na to, že zakládání výrobních družstev a vůbec společenských podniků u nás naráží na překážky proto, že tu není dosti pospolitosti, dosti vzájemné důvěry mezi jednotlivými příslušníky toho kterého stavu atd.

Já bych to, velectění pánové, nazval jinak. Jest to zjev skutečně trapný. Všechny akce, jak státní, tak zemská jest založena na té zásadě, že nemá býti pomáháno jednotlivci, aby si opět jednotlivci nemohli stěžovati, že se některým jednotlivcům na úkor jiných přiznává nějaká pomoc a podpora k lepšímu rozkvětu v jeho povolání.

Já bych to nazval zakořeněným individualismem.

U nás jest, velectění pánové, individualismus tak zakořeněn a já bych byl pro to, abychom nevymýtili snahu po individualismu, by každý jednotlivec sám vlastním přičiněním vynikl. Buďsi, proti tomu nemám žádné námitky, my máme snahu, aby se zakládala výrobní družstva a družstva k společnému podnikání jen kde jest jednotlivec slabý, kde jest třeba spolčení více sil v konkurenčním těžkém boji s kapitálem velkým.

Já bych byl, velectění pánové, nenazval to tím způsobem, aby to nezanechalo roztrpčení v kruzích živnostníctva.

Přeji si, aby vedle jednotlivců zkvétala družstva, avšak nepřeji si, aby zkvétáním družstev pominul individualismus a snaha jednotlivců vlastní silou, přičiněním a hospodářstvím, odbornou zdatností dosáhnouti rozkvětu svých živností a blahobytu.

Končím, velectění pánové, a nemohu jinak než poukázati opětně k tomu, co velectěný pan přísedící byl tak důkladným způsobem o celé instituci a snaze zemského výboru pověděl, a souhlasím, aby zpráva byla ku schválení přikázána komisi živnostenské a rozpočtové. (Výborně!)

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Worte der Herr Abg. P. Opitz. Abg. P. Opitz: Hoher Landtag! Ich

erlaube mir im Anschlüsse an die Ausführungen des Herrn Collegen Dr. Schücker in wenigen Worten einen Vorschlag zu machen, der, wie ich glaube, für die Förderung der gewerblichen Interessen, die jetzt auf der Tagesordnung stehen, von großem Nutzen sein dürfte.

Ich beziehe mich dabei auf die kurzen Ausführungen, die ich in der letzten Session des hohen Landtages bezüglich des Institutes der Gewerbeinstructoren gemacht habe.

Hohes Haus! Es ist wohl unzweiselhaft, dass unter den notleidenden Berufsständen keiner so übel daran ist, wie der Gewerbestand. Wir haben im Reichsrathe eine Reihe von Verbesserungen der Einkünfte und Gehalte verschiedener Berufsstände beschließen sehen, die aus staatlichen Mitteln fließen.

Es ist für die landwirtschaftlichen Interessen manche belangreiche Verbesserung erfolgt. Am meisten vernachlässigt ist noch, glaube ich, der Gewerbestand in seinen vielen Abzweigungen. Es wird da häufig von Selbsthilfe geredet. Dass diese Selbsthilfe nicht genügt, ersehen wir daraus, dass der gewerbliche Stand immer tiefer und tiefer sinkt.

Es ist ja sehr schön und löblich, dass vom Staate und, wie wir hier aus dem vorliegenden Berichte sehen, auch durch das Land die Hilfsaktionen des gewerblichen Standes unterstützt worden sind. Es sind, wie man aus dem vorliegenden Berichte ersieht, seit dem Jahre 1896 gegen 112. 000 Kronen in dieser Art aus Landesmitteln zur Förderung der gewerblichen Interessen aufgewendet worden.

Es sind daraus Stipendien verteilt worden für den Besuch der Pariser Weltausstellung und anderer Ausstellungen, es ist gesorgt worden für Meistercurse, für Ausstellungen von Lehrlingsarbeiten, für gewisse Publikationen etc., obwohl diese letzteren finanziell schwach bedacht sind.

Eines fällt dabei in dem vorliegenden Berichte besonders auf und bildet eigentlich ein Rätsel, dass nicht erklärt werden kann, wenn man nicht gründlicher nachforscht.

Die Zuweisungen ans Landesmitteln sind nicht einmal in Anspruch genommen worden. Bedeutende Fondsreste sind Jahr für Jahr übrig, und dennoch klagt der Gewerbestand, dass es ihm an Geldmitteln fehlt, dass er wegen Mittellosigkeit zu Grunde gehen müsse.

Meine Herren! Woran liegt es, dass der Gewerbestand bis heute noch nicht genügend aufgeklärt ist über seine gesetzlichen Rechte, die er einerseits hat, und andererseits über die Beneficien, die ihm doch aus Landesmitteln und Reichsmitteln zur Verfügung gestellt werden?

Die bisherigen Mittel zur Aufklärung in diesen wichtigen Dingen haben offenbar nicht genügt, um den Gewerbestand entsprechend in die Lage zu versetzen, dass er sich der vom Lande und Reiche gewährten Beneficien bemächtigen könne, die ihm zur freien Bewerbung zur Verfügung stehen.

Meine verehrten Herren! Ich glaube nicht, dass, wie mein verehrter Vorredner, College Dr. Schücker, gesagt hat, die Gewerbepresse als solche gefördert werden müsse um dies zu leisten Wir haben eine staatliche Gewerbepresse, sie hat aber, trotzlangjähriger Tätigkeit, nicht genügt, um diesem Zwecke genügend zu entsprechen.

Es fehlt dem Gewerbestande nicht nur ausgiebige Aufklärung, die am wirksamsten mündlich geschieht, sondern namentlich auch, dass man ihm an die Hand gehe, wie er der ihm vom Lande und Reiche gewährten Beneficien sich bemächtigten könne.

Ich habe in der vorigen Session darüber mich ausgesprochen und die Aufgaben und Erfolge der k. k Gewerbe-Instructoren beleuchtet. Aber was sind zwei solche Instructoren, wenn sie auch Tag und Nacht ruhelos arbeiten würden, für ein Land wie Böhmen mit 6, 000. 000 Bewohnern, in welchem der Gewerbestand eine so große soziale und steuerpolitische Bedeutung hat. Was sind zwei Männer für so umfassende Aufgaben!

Ich greife da auf die günstigen Erfahrungen zurück, die wir für die landwirtschaftlichen Wander-Lehrer in Böhmen gemacht haben.

Das Institut dieser Wanderlehrer für die landwirtschaftlichen Interessen hat eine lange Vergangenheit und hat Früchte und Erfolge aufzuweisen, auf die wir heute mit Genugtuung hinblicken dürfen. Es ist nicht zu viel behauptet, wenn gesagt wird, dass die bedeutende Entwicklung der Raiffeisencassen für die ländliche Bevölkerung hauptfächlich durch die Landeswanderlehrer initiert worden ist, dass unsere Getreide Lagerhäuseren durch sie erfolgreich gefördert wurden, dass die genossenschaftliche Vereinigung zu gemeinsamen Einkäufen von Rohprodukten und Kunstdüngern namentlich durch sie betrieben wurde, wodurch bessere Preise günstigere Produkte und Umgehung des Zwischenhandels erzielt worden ist.

Müssen wir diese Verdienste nicht im Grunde auf das Conto des Institutes der landwirtschaftlichen Landeswanderlehrer buchen, die hinausgegangen sind, die systematisch durch ihre Vorträge von Dorf zu Dorf aufgeklärt und neue, bessere Wege gezeigt haben?

Ich bin nun der Meinung, diese günstigen Erfahrungen sollten wir auch für den Gewerbestand ausnützen.

Es würde sehr fruchtbringend und nützlich sein, wenn der hohe Landesausschuss aus dem Fonde für die Förderung des Gewerbestandes genügende Mittel zur Bestellung mehrerer gewerblicher Landeswanderlehrer zur Verfügung stellte, die in besprochener Art systematisch arbeiteten. Die Erfolge würden sich bald ähnlich zeigen, wie bei dem Institute der landwirtschaftlichen Wanderlehrer.

Es schlummern vielfach die gewerblichen Genossenschaften, die eine so große Bedeutung haben und viel leisten könnten, wenn sie nutzbringend angewendet würden. Im Gewerbestande ist man oft zu unbeholfen, sich selbst zu rathen. Man hat nicht die rechten Männer zur Hand, die den Gewerbetreibenden mit Umsicht den rechten Weg weisen würden, wie man sich der Wohltaten bemächtigt, die Gesetz, Staat und Land zur Verfügung stellen und bei wachsender Inanspruchnahme vermehren würden.

Darum auch die ungleichartige Verteilung und Inanspruchnahme der frei offerierten Landesmittel zur Unterstützung des Gewerbes.

Das Alles kann wirksam am besten behoben werden durch mündliche Vorträge und persönlichen Verkehr von gewerblichen Landeswanderlehrern mit den Genossenschaften und Gewerbetreibenden, von Wanderlehrern, die ihre ganze Lebensaufgabe darein setzen, dem Gewerbestande wirksam Aufklärung zu bringen und ihm praktisch an die Hand zu gehen, wie es die Landeswanderlehrer für die Bauernschaft gethan haben und noch thun.

Ich gestatte mir deshalb auf dieses Mittel nachdrücklich hinzuweisen und meinen Vorschlag in einer Resolution kurz zusammenzufassen, in welcher der hohe Landesausschuss gebeten wird, Landeswanderlehrer für den Gewerbestand in möglichst ergiebiger Zahl zu bestellen, die Hand in Hand mit den k. u k. Gewerbe-Instructoren in systematischer Art die Aufklärung der Gewerbegenossenschaften betreiben und die den Gewerbetreibenden auch, nachdem sie dieselben über die ihnen zur Hand liegenden Beneficien unterrichtet haben, an die Hand gehen, um das vorgesteckte Ziel zu erreichen.

Die Resolution, die ich mir abzufassen erlaubt habe, lautet:

"Der hohe Landesausschuss wird aufgefordert, den vom hohen Landtage bewilligten Landesfond zur Gewerbeförderung auch für den Zweck in Anspruch zu nehmen, dass neben den zwei k. k. Gewerbeinstructoren, die in keiner Weise dem Bedarfe genügen können, noch mehrere gewerbliche Instructoren als gewerbliche Landeswanderlehrer bestellt werden, welche Hand in Hand mit ersteren die Gewerbetreibenden durch Vorträge und im persönlichen Verkehr über ihre gesetzlichen Rechte, sowie über die aus Landes- und Reichsmitteln ihnen zu Gebote gestellten Beneficien aufklären und ihnen dann zur Er-