Stenographischer Bericht
über die
XXVI. Sitzung der IV. Jahressession des Landtages des Königreiches Böhmen vom Jahre 1895
am 2O. Dez. 1900.
Stenografická, zpráva
o
XXVI sezení IV. výročního zasedání sněmu
království českého z roka 1895. dne 20. pros.
1900.
Präsidialmittheilungen:
Verifizirung des Geschäftsprotokolles
über die XXIV. Landtagssitzung. (S 1243. )
Bekanntgabe der vertheilten Druckschriften. (S. 1243. )
Bekanntgabe der Zuweisung der Landesausschussberichte ex praesidio an Kommissionen. (S. 1244. )
Bekanntgabe des Einlaufes an Petitionen. (S. 1244. )
Entschuldigung. (S. 1244. )
Obsah:
Zprávy praesidialní.
Schváleni jednacího protokolu o XXIV. sezení sněmu (str. 1243).
Oznámení spisů tiskem rozdaných (str. 1243).
Oznámení přikázání zpráv zemského výboru z praesidia komisím (str. 1244).
Oznámeni došlých petic (str. 1244. ) Omluva (str. 1244).
Erklärung des k. k. Statthalters, betreffend die Zurücknahme des Gesetzentwurfes über die Einführung eines Landeszuschlages zu der staatlichen Branntweinsteuer. (S. 1245. )
Prohlášení c. k. místodržitele, že vláda odvolává osnovu zákona o zavedení zemské přirážky k státní dani z lihu (str. 1245).
Tagesordnung:
Zweite Lesung des Berichtes der Budgetcommission über den Landesvoranschlag für das Jahr 1900; Ldtgz. 494, Druck CCXX.
Rede des Berichterstatters Abg. Dr. Josef Fořt. (S. 1245. )
Denní pořádek: Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o rozpočtu zemském na rok 1900; č. sn. 494, tisk CCXX.
Beč zpravodaje poslance Dra Josefa Fořta (str. 1245).
Generaldebatte: Rede des Abg. Franz Peschka. (S. 1246. )
Rokování povšechné: Řeč posl. Františka Peschky (str. 1246).
Rede des Abg. Karl Adámek, (S. 1253. )
Rede des Abg, Karl Iro. (S. 1266. )
Rede des Abg. Kasper. (S. 1270. )
Rede des Berichterstatters Dr. Josef Fořt. (S. 1274. )
Řeč posl. Karla Adámka (str. 1253).
Řeč posl. Karla Iro (str. 1266). Řeč posl. Kaspera (str. 1270). Řeč zpravodaje poslance Dra Josefa, Fořta (str. 1274).
Specialdebatte:
Rede des Abg. Gustav Nowak. (S. 1280. )
Rede des Abg. Dr. Friedrich Nitsche. (S. 1282. )
Rede des Abg. Wenzel Březnovský. (S. 1284. )
Rede des Abg. Dr. Gustav Schreiner. (S. 1285. )
Rede des Abg. Wenzel Formánek. (S. 1289. )
Rede des Abg. Dr. Brzorád (S. 1290). Rede des Abg. Dr. Franz Kindermann. (S. 1290. )
Rede des Abg. Johann Barták. (S. 1292)
Rede des Abg. Ignát Hořica. (S. 1294. )
Rokování podrobné: Řeč. posl. Gustava Nowaka (str. 1280).
Řeč posl. Dra. Bedřicha Nitsche (str. 1282).
Řeč posl. Václava Březnovského (str. 1284).
Řeč. posl. Dra Gustava Schreinera (str. 1285).
Reč poslance Václava Formánka (str. 1289).
Reč posl. Dra. Brzoráda (str. 1290). Řeč posl. Dra. Frant. Kindermanna (str. 1290).
Řeč poslance Jana Bartáka (str. 1292). Řeč. posl. Ignáta Hořicy (str. 1294).
Anträge und Anfragen:
Antrag des Abg. Joh. Lenoch und Gen. auf Gewährung einer Staatssubvention den durch Feldmäuse geschädigten Landwirten der Bezirke Leitomischl und Polička. (S. 1295. )
Antrag des Abg. Glöckner und Gen., betreffend die Abänderung des Gebäude- und Hauszinssteuer. (S. 1295. )
Antrag des Abg. Karl Loula und Gen. aus Erwirkung einer Staatssubvention für die Bezirke Beneschau, Neveklau und Wlaschim. (S. 1295. )
Antrag des Abg. Stein, Wolf und Gen. aus Gewährung einer Landessubvention für Franz Gall in Niederhof bei Hohenelbe. (S. 1296)
Anfrage des Abg. Dr. Emanuel Dyk, Jos. Kovařík und Johann Kůs und Gen. an den k. k. Statthalter, betreffend der Einstellung der Steuereintreibung in westböhmischen Bezirken. (S. 1296. )
Anfrage des Abg. Dr. Šamánek und Gen. an den k. k. Statthalter, betreffend die Wiedereröffnung der böhmischen öffentlichen Schulen in Ladowitz. (S. 1297. )
Anfrage des Abg. Dr. Šamánek und Dotazy a návrhy:
Návrh posl. Jana Lenocha a soudr., aby poskytnuta byla státní pomoc rolnictvu okresu Litomyšlského-Poličského za příčinou škod hraboši způsobených (str. 1295).
Návrh posl. Glooknera a soudr. týkající se změny zákona o třídní dani domovní a činžovní (str. 1295).
Návrh posl. Karla Louly a soudr., aby vymožena byla podpora státu okresům Benešovskému, Neveklovskému a Vlašimskému (str. 1295).
Návrh posl. Steina, Wolfa a soudr., aby udělena byla zemská podpora Františku Gallatovi v Dolním Dvoře u Vrchlabí (str. 1296).
Dotaz posl. Dra M. Dyka, Josefa Kovaříka a Jana Kůsa k místodržiteli v příčině zastavení vymáháni daní v západočeských okresích (str. 1296).
Dotaz poslance MUDra V. Šamánka k místodržiteli v příčině nepovolení opětného otevření české obecné školy v Ledvících (str. 1297).
Dotaz posl. MUDra V. Šamánka k Gen. an den k. k. Statthalter, betreffend die Zulassung böhmischer Gewerbetreibender aus den Markt in Reichenberg. (S. 1298. )
Anfrage des Abg. Dr. Jar. Čelakovský an den k. k. Statthalter, betreffend die Unterbringung der böhm. öffentlichen Schule in Klostergrab. (S. 1298. )
Antrag des Abg. Hofer und H. Wolf an den k. k. Statthalter, betreffend die unbefugte Einmischung des Leiters der k. k. Bezirkshauptmannschaft in Graslitz in die Wahlen der Wahlmänner. (S. 1299. )
Anfrage des Abg. Franz Stein an den k. k. Statthalter, betreffend die Beseitigung zweisprachiger Ausschriften beim k. k. Bezirksgerichte in Hohenelbe. (S. 1300. )
Anfrage des Abg. Johann Kaftan an den k. k. Statthalter, betreffend den Widerruf der Verordnung der österr. Nordwestbahn in Angelegenheit des Umschlagplatzes in Melnik. (S. 1300. )
místodržiteli v příčině připuštění českých živnostníků na trh v Liberci (str. 1298).
Dotaz poslance Dra Čelakovského k místodržiteli v příčině umístění české veřejné školy v Hrobech (str. 1298).
Dotaz posl. Hofra a K. Wolfa k místodržiteli v příčině neoprávněného míšení se správce okresního hejtmanství v Kraslicích do voleb volitelů (str. 1299).
Dotaz posl. Frant. Steina k místodržiteli v příčině odstraněni dvoujazyčných nápisů u c. k. okresního soudu ve Vrchlabí (str. 1300.
Dotaz posl. Jana Kaftana k místodržiteli v příčině odvolání nařízení rak. severozápadní dráhy týkajícího se překladiště v Mělníku (str. 1300).
Bekanntgabe der Commissionssitzungen. (S. 1301. )
Bekanntgabe der Tagesordnung der XXVII. Landtagssitzung. (S. 1301)
Oznámení o schůzích komisi (str. 1301).
Oznámení denního pořádku XXVII. schůze sněmovní (str. 1301).
Beginn d. Sitzung um 11 Uhr 20 Min. Vorm
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst v. Lobkowicz.
Anwesend: Der OberstlandmarschallStellvertreter, kais. Roth Josef Wohanka und eine größere Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excell. der k. k. Statthalter Carl Graf Coudenhove, k. k. Statthaltereirath Heinrich Vojáček und k. k. Bezirkshauptmann Dr. Rudolf Neumann.
Schůze začala v 11 hod. 20 min. dop.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšš. maršálek zemský, Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského, cís. rada Josef Wohanka a větší počet poslanců.
Jakožto zástupcové vlády: J. Excell. c. k. místodržitel Karel hrabě Coudenhove, c. k. místodržitelský rada Jindřich Vojáček a c. k. okresní hejtman Dr. Rudolf Neumann,.
Oberstlandmarschall: Ich eröffne die Sitzung:
Zahajuji schůzi.
Das Geschäftsprotokoll der XXIV. Sitzung v. 17. Dez. ist in der vorgeschriebenen Frist zur Einsicht ausgelegt gewesen.
Jednací protokol XXIV., sezení ze dne 17. prosince byl po předepsanou dobu k nahlédnutí vyložen.
činím dotaz, zdali proti znění toho protokolu nečiní se námitka.
Ich stelle die Anfrage, ob gegen den Wortlaut des Protokolles eine Einwendung erhoben wird ? Es ist keine Einwendung erheben worden und ich erkläre dieses Protokoll für agnoscirt.
Nebyla činěna žádná námitka. Prohlašuji tento protokol za schválený.
Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Druckschriften vertheilt worden sind.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Tiskem bylo rozdáno:
Č. sn. 501, č. t. CCV. Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o zprávě výboru zemského o vyloučení obci Žižkova. Hrdlořez, Malešic, Strašnic, Starých a Nových a Štěrbohol ze zastupitelského okresu Vinohradského a sloučení jich v samostatný zastupitelský okres se sídlem okresního zastupitelstva v Žižkově.
Č. sn. 496, č. t. CCXXI. Zpráva komise pro práce veřejné o zprávě zemského výboru v příčině podporování železnic nižšího řádu.
č. sn. 499, č. t. CCXXII. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru v příčině prohlášení městské nemocnice v Krásné Lípě za všeobecnou nemocnici veřejnou.
č. sn. 500, č. t. CCXXIII. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru v příčině prohlášení nové zřízené nemocnice v černém Kostelci za všeobecnou nemocnici veřejnou.
č. sn. 502, č. t. CCXXIV. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti městské obce Liberecké za vydání zemského zákona k uzavření zápůjčky 4, 752. 000 K
Č. sn. 507, č. t. CCXXIX. Zpráva komise rozpočtové o předloze vládní s osnovou zákona o zavedení přirážky k státní dani z kořalky.
Mezi sezením rozdána bude
stenografická zpráva o XXV. sezení sněmu.
Im Drucke wurde vertheilt:
Ldtgs.-Z. 501, Druck-Z. CCV Bericht
der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschussbericht, betreffend die Ausscheidung der Gemeinden Žižkow, Hrdlořez, Maleschitz, Altund Neu-S raschnic und Šterbohol aus dem Vertretungsbezirke Kgl. Weinberge und Vereinigung derselben zu einem selbstständigen Vertretunbsbezirke mit dem Sitze der BezirksVertretung in Žižkow.
Ldtgs.-Z. 496, Druck-Z. CCXXI Bericht der Commission für öffentliche Arbeiten über den Bericht des Landesausschusses, betreffend die Unterstützung von Eisenbahnen niederer Ordnung.
Ldtgs.-Z. 499, Druck-Z. CCXXII. Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschussbericht, betreffend die Ertheilung des Öffertlichkeitsrechtes an das städtische Krankenhaus in Schönlinde.
Ldtgs.-Z. 50, Druck-Z. CCXXIII Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschussbericht betreffend die Ertheilung des Öffentlichkeitsrechtes an das neue errichtete Krankenhaus in Schwarz-Kosteletz.
Ldtgs.-Z. 502, Drucke. CCXXIV. Bericht
der Landtagskommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Stadtgemeinde Reichenberg und Erwirkung eines Landesgesetzes zur Aufnahme eines Darlehens von 4, 752. 000 Kronen.
Ldtgs.-Z. 707, Druck-Z. CCXXIX. Bericht der Budgetcommission über die Regierungsvorlage mit dem Gesetzentwurf betreffend die Einführung eines Zuschlages zur staatlichen Branntweinsteiner.
Zusammenstellung der Maximal undMinimal-Zollsätze für landwirtschaftliche und landwirtschaftlich- industrielle Erzeugnisse.
XXIV. Jahres-Bericht der höheren Landwirtschaftlichen Landeslehranstalt Tetschen-Liebwerd für das Studien-Jahr 899 - 1900.
Während der Sitzung gelangt zur Vertheilung der stenographische Bericht über die XXV. Landtagssitzung.
Nejvyšší maršálek zemský:
Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které zprávy zemského výboru byly ex praesidio přikázány komisím.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Landesausschussberichte ex praesidio den Commissionen zugewiesen worden sind.
Sněmovní sekretář Höhm čte Komisím byly přikázány ex praesidio následující zprávy zemského výboru a sice:
Komisi pro záležitosti okresní a obecní:
č. sn. 497. Zpráva zemského výboru o žádosti osady Plešovické za vyloučení z místní obce Přísečné a ustavení osady té za samostatnou obec místní,
č. sn. 498. Zpráva zemského výboru v příčině prohlášení nově zřízené nemocnice v černém Kostelci za všeobecnou nemocnici veřejnou.
Ex praesidio wurden den Commissionen nachstehende Landesausschussberichte zugewiesen:
Der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten:
Der Bericht des Landesausschusses über das Ansuchen der Ortschaft Pleschowitz um Ausscheidung aus der Ortsgemeinde Prisnitz und um Constituinirung der genannten Ortschaft als selbstständige Gemeinde.
Ldtgsz. 498. Der Bericht des Landesauschusses betreffend die Ertheilung des Oeffentlichkeitsrechtes an das neu errichtete Kranken aus in Schwarzkosteletz.
Oberstlandmarschall: Ich ersuche dem hohen Hause den Einlauf an Petitionen mitzutheilen.
Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Sněmovní aktuár Dr. Fáček čte petice od č. 7173 až 7372.
Landtagsaktuar Dr. Fáček verliest die Petitionen Nr. 7173-7372.
Oberstlandmarschall: Ich constatiere die Beschussfähigkeit des hohen Hauses.
Konstatuji, že slavný sněm jest způsobilý usnášeti se.
Pan posl. Pech předloživ vysvědčení lékařské oznámil, že pro onemocnění nemůže se účastniti nyní schůzí sněmovních.
Der Herr Abgeordnete Pech hat unter Vorlage eines ärzlichen Zeugnisses angezeigt, dass er wegen Erkrankung sich der Landtagsverhandlungen nicht teilnehmen könne.
J. E. pan místodržitel sobě vyžádal slovo.
Se. Excellenz der Herr Statthalter hat sich das Wort erbeten.
Ich ertheile ihm dasselbe.
jeho Excel. c. k. místodržitel: Slavný sněme! Hoher Landtag! Poněvadž sněm království dalmatského osnovu zákona v příčině zavedení zemské přirážky ku státní dani z kořalky v zasedání dne 18. prosince odbývaném zamítl, nedostává se více podmínek, za nichž by podobné zákony se mohly uskutečniti i v ostatních královstvích a zemích.
Pokládám si za čest, toto slavnému sněmu sděliti podotýkaje, že vláda své další zámysly v příčině sanování zemských financí co nejdříve oznámí.
Da der Landtag des Königreiches Dalmatien den Gesetzentwurf über die Einführung eines Landeszuschlages zu der staatlichen Branntweinsteuer in der am 18. December abgehaltenen Sitzung abgelehnt hat, entfällt die Voraussetzung des Zustandekommens analoger Gesetze in den übrigen Königreichen und Ländern.
Ich habe die Ehre, hiervon den hohen Landtag mit dem Beifügen in die Kenntnis zu setzen, dass die Regierung über ihre weiteren Absichten zur Sanierung der Landesfinanzen demnächst Mitteilung machen wird.
Nejv. maršálek zemský (zvoní): Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir übergehen zur Tagesordnung.
Na denním pořádku nalézá se druhé čtení zprávy komise rozpočtové o rozpočtu zemském na rok 1900.
Auf der Tagesordnung steht die zweite Lesung des Berichtes der Budgetcommission über den Landesvoranschlag für das Jahr 1900.
Zpravodajem jest pan posl. Dr. Fořt. Dávám slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj dr. Fořt: Slavný sněme!
Dodatkem k tištěné zprávě, nalézající se v rukou pp. poslanců, prosím, aby předmětem jednání se staly ještě některé menši věci, o nichž se zmiňuji způsobem následujícím:
Přede vším bych prosil, aby mezi resoluce obsažené v tištěné zprávě zařaděna byla dodatečně resoluce týkající se hl. VII. tit. 2. čl. 1., mající na zřeteli užití příspěvků evangelickému školství. Resoluce tato zní: "Subvence naznačená uděluje se s výslovným dodatkem, že ji má býti použito přede vším k úpravě a kryti platů učitelů na školách těch ustanovených. "
Dále prosím, aby mezi zprávy, které v tištěném referátě jsou uvedeny jako vyřízené, pojata byla dodatečně ještě zpráva, číslo 318. týkající se mlékařského družstva v Opatově, pak zpráva č. 194, týkající se spořitelních a záloženských spolků Raiffeisenových. Konečně prosím, aby mezi tyto vyřízené zprávy pojato bylo také č. sn. 390. obsahující zprávu zemského výboru s výkazem melioračních subvencí v r. 1899 vyplacených a zbylých příslušných úvěrů, pak vyřízení peticí následovních; č. 6438., (petice podaná ústředním spolkem vodního družstva v Černilově na úpravu Zlatého potoka),
dále petice č. 6608, 6613, 6619, 6736, 6733, 6617.
Slavný sněme! Po tomto formálním doplnění materiálu budgetního budiž mi dovoleno, abych k rokování samému několik úvodních promluvil slov. Zpráva komise nalézající se v rukou p. poslanců podána byla tentokráte ve formě naprosto nezvyklé. Forma ta je výsledkem jakéhosi stručného, sumárního řízení, k němuž komise sáhnouti byla nucena. Podstata tohoto sumárního řízení, jakož i příčiny, které komisi přiměly, aby ho užila, jsou zevrubně uvedeny ve zprávě samotné, tak že snad není potřebí, abych je opakoval. Ku dvěma však momentům musím s důrazem poukázati. Z důvodů věcných, se zřetelem na žádoucí pronikavé, účelné projednání rozpočtu zemského nelze zajisté způsob takovéhoto rychlého, překotného vyřizování nazvati novotou vhodnou, neboť, kdyby jiných zřetelů tu nebylo, jediná příčina padá zvlášť na váhu.
Přes všechno úsilí, přes všechnu snahu centralistickéko režimu nynějšího, stlačiti politický význam tohoto slav. sněmu na niveau co nejnižší, přes všechnu tuto snahu, je nicméně agenda sněmu král. českého ve směrech činnosti kulturní a hospodářské tak obsáhlá, tak důležitá, že k vyřízení a účelnému zpracování jejímu jest potřebí nejen velké práce, nýbrž také z pochopitelných důvodů značného času. Jestliže však tohoto času se nedostává, pak je pochopitelno, že vyřízení nemůže býti jiné než kusé a mezerovité, tu a tam snad dokonce ve věcném ohledu nedostatečné. Zjev tento, velectění pánové, jest tím více hoden politování, poněvadž právě rozpočtová činnost sněmu král. Českého ve směrech kulturních a hospodářských má za úkol doháněti a nahrazovati to, co stát vůči zemi české a jejímu obyvatelstvu zanedbává. K tomuto zřeteli druží se však okolnost významu politického (Hluk. ) Prosím nepokojné pány kollegy, aby měli ku zpravodaji rozpočtové komise aspoň trochu šetrnosti, a nevyvolávali lomozem svým ovzduší, v kterém jest každého upřímného slova vůbec škoda.
Víme všichni, že my na sdělání nynějších ústavních řádů neměli účastenství pražádného. Schmerlingovo zřízení zemské z 1861 není dílem našim! Jsou řády dnešní negací, jsou jednostranným popřením bývalé zemské ústavy a neodpovídají ani tužbám většiny obyvatelstva, aniž souhlasí naprosto s nezadatelnými právy tohoto království.
Řády tyto byly dělány a uvedeny v život proti nám. Vůči tomu bylo by lze zajisté očekávati, že ti, kdož pomocí těchto v myšlénce centralismu tkvících řádů pracovali k podlomení politického významu země české, budou míti alespoň tolik smyslu pro hospodářské a kulturní potřeby země, alespoň tolik ohledu a šetrnosti vůči principu ústavnímu, alespoň tolik zřetele, řekl bych politické slušnosti, že nebudou působnosti sněmu překážeti aspoň v těch oborech, které mu sami v rámci centralismu vyhradili, jedním slovem, že právomoc sněmu vzhledem k úpravě rozpočtu, k péči o hospodářské a kulturní potřeby nebudou obmezovati a rdousiti.
Než očekávání to se nesplnilo. Sněmu českému, ač věc byla možnou, čas k řádnému vyřízeni rozpočtu popřán nebyl! V tom leží politický moment onoho "zkráceného řízení"; dochází v něm opětně výrazu onen osten nelásky, kterou centrál vídeňský k nám chová, jest v něm nový důkaz, že Vídeň neopomine užíti žádné příležitosti, aby význam království českého snížila a dala na jevo, že pokládá je za quantitó negligeable, bez ohledu na to, dávají-li se tím zároveň hospodářské i kulturní potřeby obyvatelstva ve psí.
Rozpočt. komise, majíc zřetel k těmto uvedeným momentům, vyslovuje na konci své zprávy výhradu, že letošní způsob vyřizování rozpočtu nesmí býti žádným praejudicem pro vyřizování rozpočtů příštích zasedání, a předkládajíc svoji zprávu, doufá, že slavný sněm schváli-ji, současně též dotyčnou výhradu přijme za svou.
Odporučuji návrhy komise k schválení. (Výborně, potlesk. )
Nejvyšší maršálek zemský: Zahajuji generální debatu
Ich eröffne die Generaldebatte.
V povšechné debatě jsou přihlášeni řečníci a sice: proti návrhu pan posl. Peschka, a pro návrh: pp posl. Adámek a Josef Kasper.
In der Generaldebatte sind zu Worte gemeldet, und zwar:
gegen den Antrag: Herr Abg. Peschka.
für den Antrag: Die Herren Abgeord. Adámek und Josef Kasper.
Ich ertheile das Wort dem ersten gegen den Antrag eingetragenen Redner, Herrn Abg. Peschka.
Abg. Peschka: Hoher Landtag! Wenn ich auch als Redner gegen die uns vorgelegten Berichte eingetragen bin, so habe ich doch durchaus nicht die Absicht, bei der Abstimmung gegen die vorgeschlagenen Anträge zu stimmen.
Meine Absicht es ist nicht, eine große Rede über den Voranschlag zu halten, sondern ich war nur dadurch genöthigt, mich in der Generaldebatte als Redner eintragen zu lassen, weil ich Gelegenheit haben wollte, hier über bestimmte landwirtschaftliche Fragen, die das Land und das Reich angehen, zu sprechen.
Doch, wenn ich schon bei Worte bin, so kann ich nicht umhin, einige Worte des Bedauerns über unsere Landesfinanzen aussprechen.
Wenn unsere Finanzwirtschaft immer solche Resultate zu Tage fördert, wie wir es bis jetzt in den letzten Jahren erlebt haben, so wissen wir nicht, welches Ende dies haben wird, und es wird in kürzester Zeit vorkommen dass wir vor einem nicht unbedeutenden Krach der Landesfinanzen stehen. Jährlich werden neue und immer neue Schulden contrahirt und die Schuldenlast vermehrt sich von Jahr zu Jahr, ohne dass wir die Mittel dazu hätten, dieselben zu decken. Die Landesumlagen zu erhöhen geht, wie die wirtschaftlichen Verhältnisse derzeit liegen, absolut nicht, insbesondere deshalb nicht, weil man die Landwirtschaft, insbesondere die Grundsteuer, mit keinem höheren Zuschlags-Procente mehr belegen kann; 55 Prct. muss der Landwirt an das Land zahlen. In den meisten Bezirken sind überdies mehr als 20 Prct. Bezirksumlagen, dazu kommen Gemeinden und Schulumlagen, so dass die Zuschläge mehr als 100 Pret. betragen.
Nicht so sehr die Grundsteuer ist es, die die Landwirtschaft drückt, als insbesondere die Zuschlagswirtschaft Diese hat jetz eine Höhe erreicht, dass insbesondere in einem schlechten Jahrgange, wees der verflossene war, es dem Landwirte nicht mehr möglich ist, die Steuer mit den Zuschlägen zu tragen.
Insbesondere wird die Landwirtschaft dadurch halt getroffen, dass ihr bei den Zuschlagen der Theil, dei durch die Personaleinkommensteuer abgeschrieben wurde, nicht in Abrechnung gebracht wird und für die vorgeschriebene ganze Grundsteuer die Zuschläge zu zahlen" sind, während die Gewerbetreibenden doch etwas günstiger daran sind, weil man ihnen bei der Erwerbsteuer 25 Prct abgerechnet hat, die nicht zur Umlagepflicht herangezogen werden.
Wir Landwirte und alle, welche die landwirtschastlichen Interessein vertreten, müssen zugeben, dass es nicht mehr geht, in dieser Form die Bedürfnisse für das Land zu decken. tEs wier nicht nur Aufgabe des Landes, sondern des Staates sein, endlich dahin zu wirken, dass dem Lande etwa eine andere Steuer zugewiesen wild und das Land andere Einnahmsquellen hat, als die derzeit herrschende Zuschlagswirtschaft.
Es muss ein großer Zug, ich mochte sagen, eine große finanzpolitische Reform vorgenommen werden, und man muss mit Bestimmtheit erwarten, dass sich die Regierung endlich entschließt, einen Theil der Steuern an die Länder abzutreten, damit die Länder ihre eigene Finanzwirtschaft betreiben können.
Das Land steht nahe an seinem finanziellen Ruin. Aber nicht nur das Land allein! Wenn wir hinausschauen in die einzelnen Bezirke, so finden wir, dass sie alle mit großen Umlagen belastet und alle verschuldet sind. Ganz kleine Bezirke existieren, die eine ungeheuere Schuldenlast haben, die das 20 fache ihrer eigenen Steuer überschreitet. So geht es auch bei den Gemeinden Sticht nur die großen Comunen, auch die kleinsten Dorfgemeinden haben oft eine Schuldenlast, die sie in absehbarer Zeit nicht mehr bezahlen weiden können. Die Steuerlast steigt immer mehr und mehr und vor kürzester Zeit hatten wir eine Vorlage, die wieder eine Erhöhung der Steuern bedeuten sollte.
Die Gesahr wurde heute vorläufig Dank dem Beschlusse des dalmatinischen Landtages, von uns abgewendet.
Man mag über die Branntweinstener denken wie man will, das Eine aber kann ich sagen, dass man nicht immer den Betrunkenen, der auf der Gaffe herumkugelt, im Auge behalten soll. Die Angelegenheit hat auch eine tiefgehende, wirtschaftliche Bedeutung, befonders für die Landwirtschaft und vor Allem für jene Ländergebiete, wo keine anderen Handelsfrüchte gebaut werden können, als Kartoffeln Dort ist die Kartoffel das Rohprodukt, ans dem Spiritus erzeugt wird. Ich erkläre mich schon heute gegen die projektierte Erhöhung der Branntweinstener und hätte nicht verabsäumt, hier im Landtage meine Stellung genau zu präcifteren.
Nachdem aber die Vorlage heute von der Tagesordnung verschwunden ist, sinde ich keine Veranlassung, länger darüber zu sprechen (Hlas. Kde vzít peníze?) Es wird mir der Zwischenruf gemacht, woher wir das Geld nehmen. Auf diesen Zwischenruf muss ich einigermaßen reagieren.
Wenn man schon das Geld haben muss, dann sott man es nicht dem allerärmsten Menschen herausziehen, denn der Branntweintrinker ist der ärmste Mann, wenn er die Mittel, das Geld dazu hätte, würde er keinen Branntwein, sondern etwas anderes trinken. Dann hat dies noch andere Gefahren, die ich hier nicht erörtern will, denn der Branntwein wird nicht nur theuerer werden durch den Branntweinsteuerzuschlag, sondern schlechter, dadurch wird der Gesundheit geschadet, die breiten Massen des Volkes werden mehr und mehr vergiftet. (Zwischenruf: Es wird mehr Wasser hineingegeben, er wird schwächer). Sie geben mehr Wasser hinein, aber auch andere Zusätze, wie Alaun, Schwefelsäure und Aether und alles Mögliche, so dass der Branntwein nicht theuerer, sondern schlechter wird. (Zwischenruf: Wozu haben wir das Lebensmittelverfälschungsgesetz?) Ja fangen Sie diese Leute, wenn das so leicht wäre! Die Folge wird sein, das Volk wird sich vom Branntwein, abwenden und etwas anderem zuwenden, das ist der Fall besonders in Galizien, wo die Leute den Branntweingenuss aufgeben und andere Mittel nehmen, um sich zu betäuben, nämlich Schwefeläther.
Der Hauptzweck, weshalb ich mich zum Worte gemeldet habe, liegt nicht darin, sondern ich mochte nur im Allgemeinen sprechen, ich will hierspeciell einige kulturelle Angelegenheiten zur Sprache bringen. Ich muss es offen anerkennen, dass sowohl der Landtag dieses Königreiches, als auch der Landesausschuss und insbesondere alle Mitglieder des hohen Hauses von je her geneigt waren, landwirtschaftliche Angelegenheiten, laudeskulturrelle Angelegenheiten, soweit unsere finanzielle Kraft ausreicht, zu unterstützen.
Insbesondere im heurigen Frühjahre wurde ein Gesetzentwurf angenommen, in welchem von Seite des ganzen hohen Landtages documentiert wurde, dass wir geneigt sind die Landwirtschaft zu unterstützen. Ich meine die Bewilligung von 200. 000 Kronen zur Unterstützung des landwirtschaftlichen Lagerhauswesens und von 100. 000 Kronen zur Verleihung von unverzinslichen Darlehen. Diese Anregung ist nicht nur von von dieser Seite, sondern auch von der Seite der Herren Czechen gegeben worden und stützte sich hauptsächlich auf die Action, welche vom Ackerbauministerium unternommen winde, und welche ihre Folgen auf ganz Oesterreich ausgebreitet hat.
Im Ackerbauministerim ist man endlich zur Ueberzeugung gekommen, dass man nicht weiter in der althergebrachten Wirtschaftsweise fortfahren dürfe, dass die Landwirte sich vereinigen müssen zu genossenschaften, damit sie gemeinsam dem Gemeinsamen Zwecke nachgehend, sei es, dass der gemeinsame Einkauf von Roh Producten vorgenommen wird, oder der gemeinsame Verkauf der Erzeugnisse, um so einen besseren Preis beim Verkaufe zu erzielen.
Der vorgelegte Gesetzentwurf der Lagerhausgenossenschaften hat in landwirtschaftlichen Kreisen freudigen Widerhall gefunden, insbesondere im deutschen Theile dieses Landes, so dass sich in kurzer Zeit eine Masse von Lagerhäusern gebildet hat, dass ein großer Theil der Landwirte daran gegangen ist sich zu organisieren und in kurzer Zeit 8 Lagerhäuser in Deutsch-Böhmen entstanden sind.
Aber m. H., in der festen Voraussetzung haben sich die Genossenschaften gebildet, dass sie die versprochenen Subventionen vom Lande und vom Staate bekommen.
Der Staat hat die ganze Angelegenheit angeregt, er hat gesagt, die Genossenschaften müssen gebildet werden und können nur dann unterstützt werden, wenn auch die einzelnen Länder ihre Pflicht und Schuldigkeit thun.
Ich würde den hohen Landtag sehr lange aufhalten, wenn ich das alles im Detail besprechen sollte. Eine ausführliche Zuschrift hat das Ackerbauministerium nicht nur an die einzelnen landwirtschaftlichen Centralcorporationen, sondern auch an die Landesausschüsse gerichtet, in welche die ganze Genossenschaftsordnung ihre Action einsetzt.
Außerdem hat das Ackerbauministerium verlangt, damit die Genossenschaften nicht, ich möchte sagen, pilzartig entstehen, insbesondere dort, wo nicht für sie Platz ist, dass eine Genossenschaftsbegutachtungs - Commission bei den landwirtschaftlichen Centralbehörden ins Leben gerufen werde.
Bei der czechischen, ebenso bei der deutschen Section des Landesculturrathes sind solche Genossenschaftsbegutachtungscommissionen ins Leben gerufen worden.
Der Landtag hat seine Pflicht und Schuldigkeit erfüllt, indem er genaue Vorschriften, unter welchen die Lagerhäuser ins Leben