schon hins; jetzt ist zu spät!) Ich werde nicht länger reden, muss aber aus die gravirendsten Momente antworten (Abgeord. Wols: Es blamiert Euch ja Unruhe; Oberstlandmarschall lautet. Abg. Steiner: Wir dürsen auch reden! So werden die Bauern von Euch behandelt!) Die Ausführungen der beiden Herren Redner, welche sich mit meiner Person so ausführlich befassen, gipfeln darin, dass ich, lehrerfeindlich sei und dass ich dies durch die Haltung in der Schulcommission bewiesen hätte. Ich kann wohl thatsächlich berichtigen, dass es nicht der Fall ist, dass ich lehrerfeindlich bin und ich glaube bewiesen zu haben, dass ich das Bestreben habe, dass etwas für die Lehrer gethan wird und dass ich wirklich in der Schulcommission solche Vorschläge machte, welche annehmbar sind und welche auch durchgeführt merden können. (Abg. Wolf ruft: Jedem einen Leibriemen schenken, um den Magen zusammenzuschnüren, dass er nicht knurrt. )

Ich bin von der Ueberzeugung ausgegangen, dass es durchaus nicht möglich ist, vielleicht 20, 000. 000 K oder noch mehr als Landesumlagen auszueilegen und dadurch den Bauern- und Gewerbestand in einer bedeuteden Weise zu belasten. Ich wollte dahin wirken, dass eine Erhöhung der Lehrergehalte soweit beschlossen wird, dass es möglich ist, dieselbe auch durchzuführen und der Budgetcommission die Möglichkeit gegeben werde, auch dafür einzutreten.

Es hat sich ja gezeigt und zeigt sich auch heute, dass wir immer noch nicht wissen, woher wir die Mittel nehmen, um diese Forderung durchzuführen, und es würde um so schwerer sein, wenn wir für die ganzen Forderungen der Lehrer eingetreten wären. Es ist doch ganz bestimmt leichter, 9 Millionen auszubringen als 23 Millionen und dass es nicht möglich ist, die Landesumlagen noch mehr zu erhöhen, das weiß ich, der ich selbst Bauer bin und der ich mit den bäuerlichen Verhältnißen sehr gut bertraut bin. Es ist ganz leicht den Lehrern zu sagen: Ihr bekommt alles was ihr wollt, und noch mehr als Ihr wollt, wenn man dann wieder sagt: die Bedeckung geht uns gar nichts an. Abg. Stein ruft! Woher das Geld nehmen ? Der Pros. Fournier, hat auch gefagt, darüber sprechen wir ein nächstes Mal. ) Woher das Geld nehmen, man kann es doch nicht weggeben, wenn man es nicht hat. Deswegen halte ich es von meinem Standpunkt "gewissermaßen für leichtsinnig, wenn ich im voraus gewisse Versprechungen mache, aber keine Versorge treffe, auf welche Weise ich diese Versprechungen halten kann. Ich glaube, dass die Herren, wenn sie auch gegen mich Stimmung machen wollen, gerade das Gegentheil erreichen werden, indem sie sich mit meiner Person beschäftigen

Es ist wohl ein Theil der Bevölkerung dafür empfänglich, für das was hier gegen mich gesagt worden ist, ein anderer, größerer Theil aber nämlich die Bauern werden einsehen, dass ich nicht lehrerseindlich gewesen bin, dass ich wirklich für sie etwas thun wollte, aber dass ich auch verhüten wollte, dass der Bauerstand und der Gewerbestand mehr belastet werde, und ich werde das auch in Zukunft immer vertreten, weil ich ganz bestimmt weiß, dass es unmöglich ist, den Bauernstand noch mehr zu belasten. (Bravo! Hänklatschen links. )

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám slovo k věcné opravě panu posl. Šťastnému.

Poslanec Šťastný: Slavný sněme! Pan prof. Čelakovský tvrdil, že jsem já jménem rolnictva prohlásil, že rolnictvo jest proti zlepšení platů učitelských. Projev tento není správný a nespočívá na pravdě, protože jsem to neřekl, a důkaz o tom, že jsem to ani říci nemohl, jest ten, že jsem se svými kollegy podal návrh na zlepšení platů učitelských. Tím sama sebou jest nepravda dokázána. Více nemám, co bych v té příčině řekl.

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Der Herr Berichterstatter hat das Schlusswort.

Zpravodaj poslanec Schwarz: Slavný sněme! Zpravodaj komise i učitelstvo mohou býti po mém názoru spokojeno s průběhem debaty, která se provedla. I z těch stran, kde útočilo se na návrhy komise, musilo se doznati, že stanovisko, které komise v této otázce zaujala, bylo jediné možné, tu námitky, které byly činěny v té příčině komisi, potvrdily právě tento názor.

Bylo zejména ukázáno, a to právě nyní při opravě faktické, kterou p. posl. Šťastný byl učinil, na to, že prý i on učinil návrh na zlepšení příjmů učitelských; dovolával se toho jaksi s pýchou

Abych se přesvědčil, zdali toto tvrzení jeho jest správné, podíval jsem se blíže na jeho návrh, a vyčetl jsem, že návrh jeho čelí k tomu, aby se v prvních dvou třídách, a sice jak měšťanských tak obecných škol platy učitelské snížily, a jenom v nižších třídách aby se zvýšily. U učitelek dokonce jeho návrhy tak daleko sáhají, že by učitelky proti nynějšímu stavu, který tedy není rovnoprávný pro učitelky, ztratily na svých příjmech až o 295 do 345 zl. na měšťanských školách a na obecných školách od 210 zl. do 285 zlatých. Z toho jest zřejmo, jakým způsobem chtěl zlepšiti platy učitelů pan poslanec Šťastný svým návrhem. Že nekráčel v šlépějích, jak je podkládá jiným, jest zjevno, poněvadž agitovati mezi učitelstvem nechtěl pro sebe těmito svými návrhy.

Ale měl by býti opatrným v takových výrazech, jako jest ten, že strany, které se ujaly učitelstva v této příčině, činí to jenom proto, aby si je získaly, tedy se stanoviska čistě politického, se stanoviska volebního. Že není to správné, že není to pravdivé, jde z toho, že pan hrabě Zedtwitz úplně stojí na stanovisku našem, a jemu a velkostkatkářům nemůže se přec přikládati, že by chtěli učitelstvu proto jen dobře, aby získali hlasy učitelstva. Není to způsob mezi stranami politickými, aby takto spolu rozmlouvaly.

Jiné námitky, které byly učiněny k návrhům komise, byly dosti zásadního rázu, ale povšechného, zejména námitka ta, že návrhy komise nikterak nerovnají se požadavkům učitelstva v tom směru, aby bylo učitelstvo co do příjmů na roveň postaveno se státním úřednictvem. Již se zde pravilo se strany jednoho řečníka, že není to dobře, v takových otázkách různé stavy spolu porovnávati, a jestliže kde tato pravda se osvědčuje, jest to právě v této otázce.

Kdybychom, velectění pánové, taková porovnání stopovali dále, přišli bychom ke koncům, které by nejlépe ukázaly, že ti pánové, kteří stojí na tom stanovisku, že měla komise říditi se dle statusu platného pro státní úředníky, nejsou na pravé cestě. Já ukáži v té příčině jen na jednu věc. Státní úředníci nemají žádných quinquenálek, kdežto zde se zavádějí quinquenálky Mimo to také, i když se povolání učitelské porovnává s povoláním úřednickým, když se porovná čas, který má k disposici učitel, s časem, který má k disposici státní úředník a když pak se pustíme do detailů, poznáme ihned, že porovnání nějaké jest zde zhola nemožné.

Druhá námitka, která ovšem byla ve zprávě samé vytknuta, jako minoritní votum, byla učiněna p. hrab. Zedwitzem a sice v té příčině, že měly by aktivní příplatky býti uhrazovány obcemi a nikoliv zemí. On zejména tvrdil, že, kdyby se dělo podle návrhu komise, by tím obce venkovské byly zkráceny proti obcím městským.

Já lituji, že pan hrabě Zedtwitz užil právě tohoto momentu k odůvodnění svého stanoviska, poněvadž se mě takové momenty, kde se staví jeden stav proti druhému, nikdy nezamlouvají a tak nezamlouvá se mě ani to, když se tvrdí, že zde jaksi rozhodnou je otázka prospěchu mezi venkovskými a mezi obcemi městskými. Naopak, já si dovoluji tvrditi, že by obce venkovské spíše, kdyby se uvalila na obce tato povinnost, tím byly více stížený, a právě příčina toho je ustanovení, které je vzato ze statutu státních úředníků, že, když má úředník služební byt, který mu náleží v jeho postavení užívati, v tomto poměru mu také náleží poloviční aktivní plat; tedy by musely obce venkovské, které, když stavěly školní budovy, vždy k tomu přihlížely, aby pro řídicí školy byly v této budově opatřeny, vedle tohoto bytu poskytnouti řídícímu učiteli ještě polovici aktivního přídavku. To zajisté by se nikterak nezamlouvalo obcím samým.

Ostatně velectění pánové, i kdyby zde bylo nějakého takového antgonismu, jak byl vytknut, tedy přece musí se s druhé strany ukázati k tomu, že dnešního dne obce jsou již do té míry stíženy různými veřejnými povinnostmi, že úpějí pod tíhou jich, a nyní má slavný sněm ještě novou tíhu k tomu přidati.

Jestliže obrátíme se k obcím městským, tedy obce městské, jak známo, nyní následkem opravy domovského práva budou míti zajisté velikou a stále rostoucí tíhu chudínství veřejného, v kterém zase úlevy - o tom není žádné pochybnosti - nastanou venkovským obcím. Tedy jest viděti, že není dobře v takových otázkách rozlišovati venkov proti městům a město proti venkovu.

Ještě jen musím se s jednou věcí a to velmi důležitou zanášeti a to jest otázka úhrady. 

Bylo o ní velmi mnoho mluveno, ale, velectění pánové, jestli to, co bylo mluveno, bude na prospěch úhrady, je jiná otázka.

Pan posl. Stein si ovšem věc nejvíce ulehčil. Řekl: Mně do úhrady nic není. Já věřím, že jemu do úhrady nic není, ale učitelstvu musí býti do úhrady, neboť jestliže úhrady neopatříme, co pak dáme učitelstvu touto úpravou?

Dáme mu potištěný papír a nic jiného.

Úhrada je jednou z nejdůležitějších otázek tohoto zákona, a tu bylo z několika stran ukázáno na státní pomoc; pokud se pamatuju, také i ze samého učitelstva bylo k tomu ukazováno. Podívejme se, pánové, nehledě k tomu, že jiní řečníci dostatečně byli jíž ukázali marnost dovolávání se pomoci u státu, na to, co vlastně ta státní pomoc jest; Co může býti?

Buďto ti, kteří to žádají, žádají, aby bylo obecné školství sestátněno; pak by stát nesl veškeré náklady. Ale velectění pánové, to by mělo za následek, a musilo by to míti za následek změnu ústavy. Proveďte ji za těch poměrů, které dnes jsou! Jest možná tato cesta? Kdybychom přistoupili na to, že školství má býti sestátněno, je možno to provésti? Není možná.

Tedy druhá možnost: Stát ať poskytne zemi přiměřeného příspěvku na veliký výdaj, spojený se školstvím obecným. Dobře!

Ale, velectění pánové, bude to jen království české, které dostane tento příspěvek? Nebudou také jiné země žádati takového příspěvku? A co z toho bude následovati?

Jestliže království české má již nejvyvinutější školství, a jiné země ještě v tom ohledu pokulhávají, - nebo v Haliči - já sice určitě nevím, ale snad nějakých čtyry neb pět tisíc škol tam ještě schází. - z toho bude následovati, když bude stát dávati těmto zemím také příspěvky na školy, že my, kteří jsme si své školství ze své kapsy, na svůj náklad vybudovali, budeme pak přispívati teprve jiným zemím na to, co si vybudovat chtějí a co si vybudovat měly. (Tak jest!) Tedy je vidět, že z této stránky; nemůžeme počítati na žádnou úhradu. Úhrada, která se očekává, do které kladou i učitelé naději, o které v nejbližších dnech budeme jednati, přirážka k dani z lihu, nevydá do té míry, aby byla potřeba touto otázkou vyvolaná uhrazena. O tom není žádné pochybnosti; ale tážeme se, kde se mají pak ty ostatní prostředky ještě sehnati. A tu, velectění pánové, jsem toho mínění, že, dokud sl. sněm tohoto království nepostaví se na svou, zákonem jemu vykázanou berní pravomoc, že do té doby, dokavad se nedomůže pramene na samostatné příjmy, nemůžeme na žádné sanování financí zemských počítati; ale není snad daleka ta chvíle, kdy takovýto pramen se může této zemi otevříti. Já ukazuji tedy k té otázce osobní daně z příjmu, že slavný sněm vzdal se své zákonné pravomoci, ukláda ti přirážky k této dani, a spokojil se s čočovicí, kterou jemu stát poskytl, tedy tím nepatrným příspěvkem který dostává.

Kdybychom nebyli toho učinili, kdybychom byli si právo ukládati přirážky na tuto daň zachovali, pak pánové, bychom měli z této daně 5-6 mil. korun k disposici pro tuto úhradu.

Měli bychom mimo to ještě čtyry miliony přirážky lihové, to jest 10 milionů úhrady by tím bylo docíleno. Snad za dvě léta nadejde ta chvíle, že dojde lhůta, až do které království České jest vázáno neukládat přirážky k této dani. Snad my dobře můžeme jiným způsobem tato dvě léta přeplavati s touto úhradou platů učitelských a můžeme aspoň s vyhlídkou, že nebudeme musit dělat dluhy, abychom učitelům pomohli, k této úpravě přikročiti.

Já doufám, že také touto cestou se budeme ubírati a že touto cestou také dodělá se učitelstvo konečně svých tužob.

Na konec musím přece ještě o jedné věci se zmíniti, které se dotkl p. posl. Dr. Fournier. On jaksi vytkl českým poslancům, že byli opomenuli jménem učitelstva českého výtku jednu odmítnouti, kterou byl zde pan hrabě Zedwitz pronesl A jaksi rytířsky sám se postavil v před a odmítl tuto výtku. Já myslím, že třeba na to odpověděti tím. Že u nás nebylo zapotřebí ani pro učitelstvo ani pro nás samé takové nějaké výtky odmítnouti, poněvadž my jsme toho významu nepřikládali té výtce, kterého ji přikládal pan posl. Dr. Fournier.

Tím, velectění pánové, končím, a mám ještě jenom vysloviti se o těch návrzích, které byly učiněny. Jest to návrh poslance Anýže, mající za účel, aby, poněvadž nebylo lze provésti podrobnou debatu o návrzích komise, neboť tato debata byla by se protáhla na několik dnů, jak ukazuje dnešní povšechná debata, aby se přece učinil rozhodný krok zase ku předu, že má slavný sněm usnésti se o tom, aby byla předloha zemského výboru spolu s jeho zprávou, která se týká finančního effektu návrhu komise, přikázána zemskému výboru, aby na jejím základě sdělal osnovu zákona a v nejbližším zasedáni sněmu tuto osnovu sl. sněmu předložil ke konečnému vyřízení, pak aby také o příslušnou úhradu se postaral a příslušné návrhy učinil

Já ovšem s tímto návrhem souhlasím a jménem komise doporučuji sl. sněmu jeho přijetí, ale nemohu opomenouti, abych nepoukázal k tomu, že sluší obsahu návrhu toho, pokud se týká zprávy zemského výboru, přece jenom rozuměti tak, pokud tato zpráva mluví jenom o finančním effektu, jejž by vyvolaly návrhy komise, a sice z té příčiny, poněvadž komise tento návrh neprojednávala; komise také nemohla se vysloviti o některých ustanoveních, která byla pojata do této zprávy, aniž by byla bývala pojata ze zprávy komise samé, tak že jest třeba zemský výbor na to upozorniti, až bude se o této věci jednati, že jenom k této stránce této zprávy zemský výbor má přihlížeti. Co se týká návrhu pana kollegy Leglera, jest tento učiněn jako dodatek k formálnímu návrhu kollegy Anýže a obsahuje veškerá ta minoritní vota, která byl pan posl. Legler v komisi ohlásil, která ale pak vzata zpět, když se myslilo, že tím zkrátí se jednání a ještě se dokáže toho, aby byla zpráva komise projednávána za minulého zasedání.

Pan kollega Legler navrhuje ještě, aby tyto jeho návrhy, které namnoze rozšiřují jaksi návrhy komise v tom směru, že tím se mají ještě vetší příjmy učitelů zabezpečiti, byly odkázány zemskému výboru, aby k němu přihlížel jako k nějaké variantě resp. k nějakému minoritnímu votu a aby také finanční efekt těchto návrhů vypracoval.

Myslím, že tato práce může s povděkem se přijati, poněvadž více jasnosti do celé otázky se dostane, jako se nedá upříti, že zpráva zemského výboru, pokud se týkala návrhu komise, zajisté mnoho světla do celé věci přivedla. Dovoluji si tyto návrhy pana kollegy Leglera slavnému sněmu odporučiti a tím končím (Výborně!).

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování

Wir übergehen zur Abstimmung

(Zvoní. ) Co se týče hlasování, dovoluji sobě na to upozorniti, že stojíme při ukončeni generální debaty o zprávě komise a na konci generální debaty jest mně tázati se slavného sněmu zdali návrhy komise přijímá za základ debaty podrobné.

Pakli ale během generální debaty byl podán návrh odročující, rozumí se samo sebou, že o tomto návrhu musí býti hlasováno dříve. Takový návrh byl podán panem poslancem Anýžem a k němu byl navržen jakožto dodatek, dodatečný návrh pana poslance Leglera.

Následkem toho mám v úmyslu zavésti hlasování tímto způsobem:

Napřed dám hlasovati o návrhu pana poslance Anýže; budeli tento přijat, dám hlasovati o návrhu pana poslance Leglera. Pakli by návrh pana poslance Anýže nebyl přijat, tedy bych byl nucen tázati se slavného sněmu, zdali přijímá návrhy komise za základ rokováni podrobného.

Bezüglich der Abstimmung erlaube ich mir darauf aufmerksam zu machen, dass mir uns am Schlüsse der Generaldebatte befinden. Am Schlüsse der Generaldebatte habe ich der Regel nach dem hohen Hause die Frage vorzulegen, ob es die Anträge der Kommission als Grundlage der Specialdebatte annimmt. In dem Falle jedoch, in welchem ein Vertagungsantrag im Laufe der Generaldebatte gestellt worden ist, muss selbstverständlich zuerst über diesen Antrag abgestimmt werden und, falls derselbe angenommen wird, entfällt die Frage bezüglich der Specialbebatte.

Nun liegen zwei Anträge vor und zwar erstens der Antrag des Herrn Abg. Anýž, welcher bahin geht, die Vorlage mit bestimmten Aufträgen an den Landesausschuss zu überweisen, und der Zusatzantrag des Herrn Abg. Legler, welcher zum Antrag des Herrn Abg. Anýž noch eine Reihe anderer Aufträge hinzufügt.

Ich beabsichtige daher die Abstimmung in der Weise einzuleiten, dass ich zuerst über den Antrag des Herrn Abgeorbneten Anýž abstimmen lasse. Sollte derselbe angenommen werden, so werbe ich über diesen Zusatzantrag Legler die Abstimmung einleiten.

Sollte der Antrag Anýž nicht angenommen werden, so müsste ich dem hohen Hause die Frage vorlegen, ob die Anträge der Kommission als Grundlage angenommen werden.

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Nebyla činěna žádná námitka.

Es gelangt demnach zuerst zur Abstimmung der Antrag Anýž.

Přistoupíme především k hlasování o návrhu pana posl. Anýže. Snad nebude třeba, bych jej ještě jednou přečetl.

Es wird vielleicht nicht nothwendig sein, dass ich den Antrag Anýž noch einmal verlese.

Žádám pány, kteří přijímají návrh pana posl. Anýže, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag Anýž annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nunmehr gelangt zur Abstimmung der Antrag des Herrn Abg. Legler, welcher bereits dem hohen Hause mitgeteilt worden ist und dessen Mittheilimg vielleicht auch nicht mehr nothwendig sein wird.

Nyní přijde k hlasováni návrh pana posl. Leglera. Mám za to, že též nebude třeba, abych jej ještě jednou přečetl.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage Legler zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří přijímají návrh posl. Leglera, by vyzdvihli ruku.

Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat. (Bravo! Výborně!)

Tím jest denní pořádek vyčerpán.

Die Tagesordnung ist erschöpft.

Komise rozpočtová koná schůzi zítra o 10. hodině dopolední.

Die Budgetcommission hält Sitzung Morgen um 10 Uhr Vormittag.

Die Gewerbecommission hält Sitzung Donnerstag um 10 Uhr Vormittag.

Komise živnostenská koná schůzi ve čtvrtek o 10. hodině dopolední.

Komise pro záležitosti obecní a okresní koná schůzi zítra o 10. hod. dop.

Die Commission für Bezirks- und Gemeinbeangelegenheiten hält Sitzung Morgen um 10 Uhr Vormittag.

Příští sezení se bude odbývati ve čtvrtek, dne 20. prosince, o 11. hod. dopolední.

Die nächste Sitzung findet statt Donnerstag den 20. Dezember um 11 Uhr Vorm.

Auf die Tagesorbnung der donnerstägigen Sitzung setze ich die zweite Lesung des Berichtes der Bubgetcommission über den Landesvoranschlag für das Jahr 1900. Druck-Nr. CCXX.

Na denní pořádek kladu druhé čtení zprávy komise rozpočtové o rozpočtu zemském na rok 1900 č. t. CCXX.

Prohlašuji schůzi za skončenu.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

Schůze skončena v 10 hod. 20 min večer.

Schluss der Sitzung um 10 Uhr 20 Min.

Abends.

Porak, verifikátor.

Alois Kryf, verifikátor.

Herbst, verifikátor.

Praha - Rohlíček & Sievers. - Prag.