druhů v příčině udělení státní podpory rolníkům a obcím v okresu Příbramském a Dobříšském, krupobitím a povodní postiženým.

Antrag des Abgeordneten Josef Hodys und Genossen betreffend die Gewährung einer Staabssubvention den im Příbramer und Dobrischer Bezirke durch Hagelschlag und Überschwemmungen geschädigten Landwirten und Gemeinden.

Návrh poslance Antonína Černýho a soudruhů v příčině udělení podpory státní a zemské rolnictvu živelní pohromou v zastupitelském okresu Novokdyňském a Domažlickém stíženým.

Antrag des Abgeordneten Anton Černý und Genossen, betreffend die Gewährung einer Staats- und Landesunterstützung für die in den Vertretungsbezirken Neugedein und Taus durch Elementarschäden betroffenen Landwirte.

Návrh poslanců Frant. Niklfelda, Dr. Pacáka a soudruhů na udělení podpory rolnictvu v okresu Haberském, krupobitím postiženému.

Antrag der Abgeordneten Franz Niklfeld, Dr. Pacák und Genossen auf Gewährung einer Unterstützung für die in dem Bezirke Habern durch Hagelschlag betroffenen Landwirte.

Návrh poslance Václava Sudy a soudruhů v příčině udělení podpory státní a zemské rolnictvu živelní pohromou v zastupitelském okresu Strakonice a Volyň postiženému.

Antrag der Abgeordneten Wenzel Suda und Genossen, betreffend die Bewilligung einer Staats- und Landesunterstützung für die in den Vertretungsbezirken Strakonitz und Wolin von Elementarschäden heimgesuchten Landwirte.

Návrh poslance Jana Rataje a soudruhů na poskytnutí státní a zemské podpory, jakož i nezúročitelné půjčky držitelům pozemků krupobitím postižených v obcích okresu Píseckého.

Antrag des Abgeordneten. Johann Rataj und Genossen, betreffend die Gewährung einer Staats- und Landessubvention sowie eines unverzinslichen Darlehens den in den Gemeinden des Piseker Bezirkes durch Hagelschlag geschädigten Grundbesitzern.

Antrag der Abgeordneten Kasper, Stein,

Wolf und Genossen betreffs Gewährung einer Unterstützung an die durch Hochwasser geschädigten Gemeinden in Elbe- und Aupathale.

Návrh poslanců Kaspera, Steina, "Wolfa a soudruhů ohledně povolení podpory povodní poškozeným obcím v údolí Labe a Úpy.

Mimo to jsem byl požádán, bych stejně jednal o návrzích, při kterých nebyla vytištěna žádost, aby byly odkázány bez prvního čtení a stran kterých páni navrhovatelé nepožádali, abych stejným způsobem s návrhy těmi naložil.

Außerdem wurde ich noch bezüglich zweier Anträge ersucht in gleicher Weise vorzugehen, obwohl bei den gedruckten formalen Anträgen das Ersuchen nicht ausgesprochen ist, dass die betreffenden Antrage ohne erste Lesung an die Commissionen zu verweisen seien.

Jest to návrh poslanců Jos. Kováříka, Dra Em. Dyka, Ant. Černého a soudruhů v příčině poskytnutí státní a zemské pomoci rolnictvu obcí Poleně s Pušperkem, Polenky, Zdaslavi, Mlýnce a Slatiny v okresu Klatovském, krupobitím a větrnou smrští v letošním roce postižených a návrh poslanců Dra Dyka a Jana Kůse a soudruhů v příčině zahájení podpůrné akce ve prospěch rolnictva v obci Měrčíně, okresu Nepomuckého a v obci Čižicích, okresu Plzeňského, živelními pohromami stíženého

Es sind dies der Antrag Jos. Kovařík, Dr. Em. Dyk, Ant. Černý und Genossen,

betreffend die Gewährung einer Staats- und Landes-Unterstützung für die Landrvirthe der im heurigen Jahre von einem Hagelwetter und einer Windhose betroffenen Gemeinden Polin mit Puschberg, Polenka, ZdaslawMlynetz und Slatina im Klattauer Bezirke und der Antrag des Abg. Dr. Dyk und Johann Kus und Genossen, betreffend die Einleitung einer Hilfsaction zu Gunsten der in den Gemeinden Měrčin, Bez. Nepomuk und Čizitz, Bezirk Pilsen, durch Elementarschäden betroffenen Landwirthe.

Jelikož ze žádné strany se nečinila námitka, učiním, jak jsem prohlásil.

Nachdem von keiner Seite eine Einwendung erhoben wird, werde ich in der früher erwähnten Weise vorgehen,

Dle sdělení presidia c. k. místodržitelství J. c. a k. Apoštolské Veličenstvo nejvyš rozhodnutím ze dne 20. dubna 1900 neráčil schváliti osnovu zákona, kterou se mění § 33. zák. ze dne 24. února 1873 č. 17. z. z. o dohlídce ke školám.

Laut Mittheilung des k. k. Statthaltereipräsidiums hat Seine kaiserliche und königliche Majestät mit allerhöchster Entschließung vom 20. April 1900 den Gesetzentwurf, mit welchem der § 33 des Gesetzes vom 24. Feber

1873 Rr. 17 L. -G Bl. betreffend die Schulaussicht abgeändert wird, nicht zu genehmigen geruht

Die Herren Abgeordneten Albl und Genossen haben in der XVII Sitzung des hohen Landtages vom 27. April l. J. an mich die Anfrage gerichtet.

1.   ob ich geneigt bin, zu veranlassen, dass seitens des Landesausschusses in Anbetracht der großen Gesahr, in welcher sich die Gemeinde D eihöf und zwar in Folge der Bewegung der dortigen Rutfchlehne, befindet, die nöthigen Einleitungen und Erhebungen sofort zu treffen sind, und sofort zur Durchführung zu schreiten ist,

2.   ob ich geneigt bin, dahin zu wirken, dass die Arbeiten zur Regulirung der Eger in beschleunigter Weise vorgenommen werden?

Nach gepflogenen! Einvernehmen mit dem Landesausschusse gebe ich mir die Ehre, hieraus Folgendes zu antworten.

Zur Stabilisirung der Rutschlehne in Dreihöf, Welchau und Schießelitz, hat der Landesausschuss bereits mit Erlass vom

11. Oktober 1899 Z. 66. 920 vorläufig eine

Subvention von 4000 Kronen aus der Dotation zur Unterstützung kleiner Meliorationen bewilligt, und zwar behufs Inangriffnahme der dringendsten Arbeiten. Einen gleich hohen Betrag hat das k. k. Ackeibauministerium zu diesem Zwecke bewilligt.

Rückfichtlich der Frage der Korrektion des Egerflnsses bei Dreihös erklärte das k. k. Ackerbauministerium laut Mittheilung der k. k. Statthalterei vom 9. December 1899

Z. 205. 798 erst nach Vorlage detailirter

Pläne und des Kostenvoranschlages Schluss sassen zu können.

Der k. k. forsttechnischen Abtheilung für Wildbachverbauungen, Sektion Kgl. Weinberge wurde die Verfassung eines generellen

Kostenvoranschlages für die Sichernngsarbeiten im Rutschgebiete aufgetragen. Die oben genannte Sektion hat die Kosten für alle Rutschgebiete mit 111. 000 Kronen berechnet.

Der Landesausschuss sprach voll die Erwartung aus, dass bei Verfassung des Detailprojektes und bei Sicherstellung der Beiträge seitens der betheiligten Gemeinden geringerer Kostenbetrag ermittelt werden dürfte, und zwar speciell rückfichtlich der großen Rutschfläche bei Dreihös, wo der ersparte Betrag als Beitrag zur Ausführung eines Durchftiches am Flusse der Rutfchlehne angewendet werden könnte.

Gleichzeitig erklärte jedoch der Landes. ausschuss mit Zuschrift vom 22. Juni l. J. Z. 35. 924, seine Bereitwilligkeit dem hohen Landtage nach Fertigstellung der Detailprojekte den Entwurf eines Gesetzes vorzulegen mit welcher eine Landessubvention von 40 Prozent des Aufwandes für jene Entwässerungs- und Aufforftungsarbeiten zugesichert würde welche zugleich der Sicherung der bedrohten Wohn- und Wirtschaftsgebäude dienen, während er sich vorbehält, über die Höhe der für die übrigen Arbeiten in den Gefetzentwurf aufzunehmende Landessubvention bis nach Fertigstellung der Detailprojekte Beschluss zu fassen.

Der Landesausschufs fügte bei, dass die Einbringung des Gesetzentwurses dadurch bedingt sein werde, dass die Bedeckung des durch die Landessubvention nicht bedeckten Aufwandes durch Beiträge des Meliorationsfondes und der Gemeinde (Interessenten) gesichert sein wird

Im Sinne der im Vorstehenden erwähnten Beschlusse wird der Landesausschuss die weiteren Schritte in dieser Angelegenheit thun, sobald die Detailprojekte vorliegen werden.

Ich constatiere die Beschlussfähigkeit des hohen Hauses.

Prohlašuji, že je slavný sněm způsobilý usnášeti se P. posl. Vitáčkovi byla udělena dovolená na 8 dní.

Dem Herrn Abgeordneten Vitáček wurde ein achttägiger Urlaub bewilligt.

Herr Abgeordneter Dr. Maly hat sich für die heutige Sitzung entschuldigt.

P. poslanec Dr. Malý omluvil se pro dnešní sezení.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir übergehen zur Tagesordnung.

Auf der Tagesordnung steht die zweite Lesung des Berichtes der SchulCommission über die Anträge der Abgeordneten Jos. Anýž und Genossen und der Abgeordneten Adolf Siegmund, Dr. Alb. Werunsky, Heinrich Prade und Genossen betreffend die Regelung der Rechtsverhältnisse der Lehrerschaft an den Volks- und Bürgerschulen im Königreiche Böhmen.

Na denním pořádku nachází se druhé čtení zprávy komise školské o návrzích poslanců Jos. Anýže a soudruhů a poslanců Adolfa Siegmunda, Dr. Alb. Werunského, Jindř. Prade a soudruhů na úpravu právních poměrů učitelstva obecných a měšťanských škol v království Českém.

Žádám p. posl. Schwarze, by zaujal své místo jakožto zpravodaj.

Zpravodaj poslanec Schwarz: Slavný sněme: Po dlouhém jednání podařilo se konečně přivésti věc učitelskou na denní pořádek lohoto slavného sněmu.

Že se to právě děje v období sněmovním, které tak krátce jest vyměřeno, snad bude se to pokládati za dobré znamení a sice z této příčiny; že položí-li se tento důležitý předmět na denní pořádek, z toho čerpáme přesvědčení, že všechny strany slav. sněmu této záležitosti přeji, a že také vzhledem k tomu chtějí se přičiniti o to, aby vstoupila konečně do tohoto stadia, ze kterého budou učitelstvu kynouti opravdové prospěchy.

Toto stadium nastane ovšem teprve tehdáž, když zásady, kteréž jsou uloženy ve zprávě školské komise, budou uzáko něny, a když bude o úhradu v té příčině potřebnou náležitě postaráno.

Učitelstvo není zcela upokojeno návrhy, které činí komise, zvláště co se týká příjmů jeho. Já se tomu nikterak nedivím. Vždyť požadavky, které činily, nejsou z daleka splněny těmito návrhy. Ale proč nejsou splněny, na to odpoví nám zcela stručně a myslím, také určitě a jasně zpráva zem. výboru.

Když bychom číselně sestavili náklad, který by způsobily zemskému fondu požadavky, které činí učitelstvo, uvidíme, že bylo by k úhradě jich třeba 23 milionů korun, kdežto návrh komise školské nevyžaduje více než 9 mil.

Jestliže, jak obecně je známo, s velikými obtížemi bude nám opatřiti těchto 9 mil. tož snadno se může souditi, že, kdybychom stáli před summou 23. milionů, by se stala úprava, které se dožadujeme, téměř nemožnou, a jestliže ne nemožnou, tedy do nedozírné doby nesplnitelnou

Tomu komise školská nechtěla; ona chtěla, aby jednak zjednala se náprava, pokud se týká příjmů učitelstva, a jednak také aby byla spravedlivá zásada do celé soustavy uvedena zakládající se na tom, že, když je stejná kvalifikace a jsou stejné povinnosti, má býti za obé stejná od něna. Tedy komise, jestliže sáhla k menší míře příjmů učitelů, učinila to jenom proto, poněvadž chtěla nastoupiti cestu, kterou jest možno zlepšiti hmotný stav učitelstva, kterou jest možno zameziti, aby se tato otázka dále vlekla.

Ostatně, sl. sněme, když bude zavedena soustava osobní, jak navrhuje zemský výbor, do úpravy služného učitelstva, pak, když by nadešly zemi také lepší finanční poměry, nic by nepřekáželo tomu, aby příjmy učitelstva byly přiměřeně zvýšeny, zlepšením pak také snad tohoto zvýšení se dosáhne. Jestli ta otázka byla obtížnou, než byla přivedena k nynějšímu stanovisku, hlavní příčina spočívá v dosud platné soustavě, ve které celá věc vězela. Tedy vzhledem k tomu zajisté komise školská měla nejlepší úmysly posoužiti učitelstvu a poslouží mu i v těch mezích, které navrhuje, u velké míře také finančně. Soustavou, která spočívá v návrzích komise má hlavně nerovnost, která za platné nyní soustavy ovládá učitelstvo, úplně přestati.

Rozdíly, jaké byly co do příjmů učitelských mezi učiteli venkovskými a městskými, zjednánim jednotného služného mají úplně zaniknouti a, docílí-li se toho, pak jest zcela při rozeno, že školství naše bude daleko stabilnější, neboť rozdíly v příjmech učitelských byly toho příčinou, že učitelé z venkovských škol se hrnuli do měst, že bylo stálé vandrování z jedné třídy do druhé, z jedné obce do druhé.

To přestane, když bude jednotné služné, poněvadž učitel bude míti zabezpečeno, že, i když na jedné škole po celý život setrvá, dospěje k tomu příjmu jako učitelé v poměrech jiných.

Byly také se strany učitelstva činěny námitky i proti návrhům komise, které netýkají se tak finanční stránky této otázky, jako soustavy samé

Já dovolím si jen na dvě takové námitky upozorniti.

Jedna jest ta, že zavedením druhé třídy učitelů na místě dosavadních podučitelů učiní se, že učitel bude nabývati kvinkvenálky teprve v 13. roce

Druhá námitka zase činěna byla se strany učitelů měšťanských Škol, Že totiž tito učitelé jsou, co se týká zvýšení příjmů, na stejný stupeň postaveni s učiteli obecných škol.

V prvním vzhlede pokládám to za povinnost, že tímto opatřením, jež týká se posavadních podučitelů, a které činí komise, zlepší se počáteční stav každého učitele. Posaváde velmi zhusta se přiházelo, že podučitel ani ve 12. a 13. roce nemohl dosíci místa učitele. To také bylo příčinou, že sl. sněm, aby aspoň částečně tomu odpomohl, ustanovil, aby podučitelům, kteří deset let slouží, místo učitelské aspoň ad personam bylo přiřknuto

To nyní podle návrhu komise úplně odpadá, poněvadž učitel, jakmile odbude zkoušku způsobilosti, ihned jest učitelem druhé třídy, má základní služné 600 zl.; má také nárok na přídavky aktivní a tím již valně se zlepšuje postavení jeho oproti postavení, jaké má nyní jako podučitel Ostatně podotýkám, že instituce podučitelů jest skoro ve všech zemích zachována, kdežto zde ku přání učitelů se odklizuje a musí se učiniti aspoň zase taková opatření, jaká komise navrhuje Po pětileté službě má takový učitel, nyní podučitel, nároky na základní služné učitele a tedy tak přece již jest alespoň překaženo tomu, co nejvíce tížilo učitelstvo, že nemusí více dlouhá léta při poměrech, které třeba jenom náhoda zaviní čekati na místo učitelské. Když tedy vstoupí do učitelské služby, má právo nároku na remuneraci 450 zl., když složí zkoušku způsobilosti, vstoupí do základního služného 600 zl. s nárokem na aktivní přídavek, a po 5 letech vstupuje již do základního služného učitelů první třídy s právem nároku na kvinkvenálku Má tedy 6 kvinkvenálek tak zabezpečeno jako jest to posavad. Říká se ovšem, že snad těch posledních kvinkvenálek se učitel nedožije, ale pak při celé soustavě možno hleděti na návrh komise školské tak, že základní služné jest 600 zlatých a že má tedy učitel 7 kvinkvenálek. Jestliže pak se tento návrh komise porovnává s ustanovením i těch zemí, které mají nejpříznivější předpisy pro příjmy učitelů, tedy nikterak toto ustanovení za těmito zeměmi nepokulhává.

Co pak se týká požadavků učitelů měšťanských škol, aby jim byly kvinkvenálky u větší sumě vyměřeny, nežli učitelům na školách obecných, tedy já ovšem za svou osobu pokládám tento požadavek za oprávněný; neboť jestliže vycházíme při celé soustavě ze zásady: stejná kvalifikace, stejné povinnosti, stejné služné, tedy zde již se shledáváme s různou kvalifikací s kvalifikací lepší při učitelích měšťanských škol než při učitelích obecných škol. Následkem toho má se to také v příjmech těchto učitelů náležitě vyjádřiti. To ovšem vyjádří se nejsprávněji, když se příjmy zvláště kvinkvenálky těchto učitelů přiměřeně zvýší.

To všecko ostatně, velectění panové, míním, dnes nepadá na váhu. Až bude předložena osnovi zákona slavnému sněmu, pak zajisté bude náležeti komisi školské, aby vnikla do všech podrobností této předlohy, aby tam, kde jednotlivci snad vykazují jakousi nesrovnalost, tuto nesrovnalost odstranila, slovem, aby pak osnovu tak upravila pro další jednání ve sněmu, aby vyhověla jak těm zásadám, na kterých se slavný sněm dnes usnese, tak i náležitě upravené zákonné potřebě.

Proto také velectění pánové, pokládám za přirozeno, že učitelstvo naše vůči stavu této otázky domáhá se toho, aby návrhy školské komise, třeba ho neuspokojovaly, jak jsem byl ukázal, byly konečně přivedeny do stavu, o kterém jsem se již byl zmínil, totiž aby byly přiděleny zemské mu výboru s úkolem, že má na základě jich sdělati podrobný zákon, že má také uvážiti pokrytí těch potřeb, které ze zákona toho zemskému fondu vyplynou a že má obé předložiti v nejblíže příštím zasedání sněmu.

Proto tedy i ty detaily, o kterých se zmiňuji, návrhy komise, nemají aktuální nějaké důležitosti Aktuální tato důležitost teprve nastane, až nadejde doba projednávání zákona ve sl. sněmu; a aby tato doba co nejdříve nastala, leží ve velkém zájmu učitelstva. Proč? Já již ukázal na to, že finanční stránka návrhu komise školské neuspokojuje učitelstvo, ale musím připomenouti, že přes to, jest-li se stanou návrhy komise školské zákonem, nejméně 75% učitelstva na školách obecných dojde tím takového postavení ve svých příjmech, že bude moci čeliti těm životním potřebám, které na ně naléhají. Tedy již v této okolnosti, v tom, že touto osnovou se vyrovnají aspoň ty nejkřiklavější nerovnosti, jaké panuji mezi příjmy našich učitelů, spočívá velká toho výhoda a spolu i důvod, aby věc co nejsprávněji a co nejrychleji byla vyřízena.

Proto také dočetli se dnes pánové z dopisu, který je došel od ústřední jednoty učitelů českých, že přeje si tato jednota, aby s obejitím všech dlouhých řečí a všech podrobností pracovalo se k brzkému co možná vyřízení zprávy komise. Já k této žádosti přičiňuji ještě tu přímluvu, by sl. sněm dle toho se zachoval, abychom aspoň dnešním dnem mohli učitelstvu dáti ujištění, že aspoň příštím rokem nejdéle dojdou touhy a přání jeho splnění tím, že nový zákon o úpravě platů učitelských stane se platným. Z tohoto důvodu také prosím sl. sněm, aby zprávu komise školské vzíti ráčil za základ svého rokování. (Výborně! Bravo!)

Nejvyšší maršálek zemký Dovoluji si ohlásiti, že jsou přihlášeni řečníci

Ich erlaube mir, dein hohen Hause die Nednerliste mitzutheilen:

contra: pacher, Stein, Šťastný.

pro: Opitz, Legler, Bendel, Karl Mar,

Graf Zedtwitz, Dr. Čelakovský, Dr. Fonrnier, Anýž, Dr. Fořt.

Ich ertheile dem ersten gegen den Antrag der Commission eingeschriebenen Redner

das Wort.

Es hat das Wort der Herr Abgeordn. Pacher.

Abg. Pacher: Hoher Landtag! Wenn ich mich gegen den Bericht der Schulkommission als Redner eintragen ließ, so geschieht es, weil ich tatsächlich gegen die Anträge bin, nicht aber deswegen etwa, weil ich diese Anträge als zu weitgehend betrachten würde, sondern ich bin dagegen, weil ich sie für unzureichend halte, weil ich der Ansicht bin, dass aus diese Art den berechtigten Wünschen des Lehrerstandes nicht entsprochen werden und eine befriedigende Regelung der Lehrergehalte auf eine nur einigermaßen bedeutende Anzahl von Jahren nicht erzielt werden kann.

Hoher Landtag! Mit einer Einmüthigkeit, die selten hier zu schauen ist, haben etwa vor einem Jahre, am 29 Julmonds 1899, sowohl die Vertreter von deutschen Volksparteien als auch von czechischen Volksparteien ihre Anträge überreicht, welche die Wünsche des Lehrerstandes, in der Weise, wie die Lehrerschast selbst sie aufgestellt hatte, zu den ihren machten und dem hohen Hause vorlegten.

Meine Herren, wenn diese Anträge ausrichtig gemeint waren und wenn die Einbringer dieser Anträge an den durch die Einbringung derselben ausgesprochenen Überzeugungen festhielten, dann konnte man nach menschlichem Ermessen dessen gewiss sein, dass sich für diese Anträge hier in diesem hohen Hause und vorher schon in der Schulcommission die nöthige Mehrheit finden würde, und dass wir im Laufe eines Jahres zu einer befriedigenden Regelung dieser hochwichtigen Angelegenheit gelangen würden.

Meine Herren! Es war diese Erwartung um so berechtigter, als es ja noch nicht nicht solange her ist, dass den Staatsbeamten, dass den Officieren eine bedeutende Aufbesserung ihrer Gehalte gesetzlich zugestanden wurde, und als ja die Lehrerschaft sich damit begnügte, einfach die Gleichstellung mit den untersten 4 Rangsklassen der Staatsbeamten zu verlangen und damit eine Forderung aufzustellen, welche sie nach ihrer Vorbildung und nach der Bedeutung ihres Berufes infolge ihrer Thätigkeit für Volk und Staat zu stellen wohl berechtigt war.

Aber, meinen Herren, wie es nun einmal in diesem hohen Landtag und auch in anderen Landtagen Österreichs üblich ist, das Volk denkt und die Großgrundbesitzerkurie lenkt. (Abg. Stein ruft: So ist es!).

Meine Herren! Die weltlichen und die geistlichen Mitglieder des Großgrundbesitzers waren niemals Freunde der Schule, niemals Freunde des Lehrerstandet und niemals Freunde von Reformen, welche die freie Schule und in der freien Schule einen freien Lehrerstand sichern würden.

Wir haben es ja bei der jahrelangen Verschleppung der Gehaltsfrage genügsam erfahren, Interesse und Verständnis für unsere Vorschule dürften wir dort nicht suchen, und wenn wir, die Volksparteien in allgemeinen Volks- und Bildungsfragen zusamenhalten würden, dann brauchten wir diese Unterstützung auch gar nicht zu suchen. Verständnis finden wir dort für die Schule und Lehrerschaft wenig.

Meine Herren, ich will feine Hetzrede halten und will nicht ausrechnen, wie viele Unterlehrer etwa von dem Existenzminimum eines Rennpferdes in Österreich und Böhmen leben müssen Ich finde es ja schließlich nicht unbegreiflich, dass ein Stand, der seine Söhne der Kirche, dem Heere und neuestens auch mit Vorliebe dem Staatsbeamtendienst widmet, während dem man kaum einen Abkömmling einer Großgrundbesitzerfamilie unter der Lehrerschaft finden wird, dass sie für die Forderungen der früher genannten Stände ein größeres Interesse zeigen, als für die Volksschule, die die unangenehmene Eigenschaft hat, dass sie das Volk aufgeklärter, gescheiter, seiner Rechte bewusster und gegenüber ungerechten Zumuthungen widerhaarig und stolz macht.

Die Lehrerschaft geht größtentheils aus dem Beamten- und Bauernstand hervor

Und darum, meine Herren, muss es uns Wunder nehmen, dass dieser Wider stand der Herren vom Großgrundbesitz gegen die Regelung der Lehrergehalte gemäß den Wünschen der Lehrerschaft, ein Widerstand, der sich allerdings in den Tugendmantel der Sparsamkeit mit den Landesmitteln hüllt, dass dieser Widerstand Helfer gefunden hat im Kreise des Bauernstandes.

Meine Herren! Aus unserer Seite, ich muss das mit Stolz und Freude sagen, ist es meines Wissens ein Einziger, der gegen die Forderungen der Lehrerschaft aufgetreten ist, der Herr Abg. Albl. Er bildete in der Schulcommission mit den Abgeordneten aus den Kreisen der czechischen Agrarier, Herrn Šťastný und dem deutschgeborenen Mitgliede des czechisch-feudalen Großgrundbesitzes, dem Grafen Zedtwitz ein Streichterzett, das in feinem Zusammenspiel, besonders bei einzelnen Punkten der Gehaltsfrage, ganz einzig war.

Wie diese Herunterlicitation der Ansprüche und Forderungen der Lehrerschaft durchgeführt wurde, das war wirklich rührend, besonders in Bezug auf die Diensteszulage der Lehrer.

Die Lehrerschaft wünscht, dass die Diensteszulage geregelt werde in derselben Weise, wie sie in den betreffenden Rangsclassen der Staatsbeamten geregelt ist.

Das Subcomitee, bestehend aus den Herren Abg. Grafen Zedtwitz, Schwarz und Legler, beschließt mit Mehrheit, dass nur 10- 30 Procent Zulage zu bewilligen sind.

Der Herr Abg. Albl meint, eine solche Zulage sei auf dem Lande ganz überflüssig und nur in Orten über 5000 Einwohner einzuführen, und dort hätten die Gemeinden dafür aufzukommen und dann kommt der Herr Abg. Šťastný, hält eine einstündige Obstructionsrede und schließlich macht der Herr Graf Zedtwitz den Antrag Albl zu dem seinigen.

Meine Herren! Selbst der Staat, um ein anderes Beispiel zu wählen, selbst der Staat, der doch im Steuernehmen und in der Beurtheilung, wo die Steuer herzunehmen wäre, durchaus nicht spröde und schüchtern ist, selbst der Staat gesteht ein steuerfreies Existenminimum von 600 fl. oder 1200 K zu.

In der Sparcommission schien es gewissen Herren nicht berechtigt, dass ein provisorischer Lehrer mit einem Reifezeugnis, also ein Unterlehrer von heute, einen Gehalt von 1200 K bekomme, das wäre zu viel.

Die Mehrheit hielt 900 K für genügend.

Der Antrag Legler, mindestens 1000 zu bewilligen, wurde mit 14 gegen 8 Stimmen abgelehnt

Abg. Albl war auch für 900, Šťastný meinte, es wäre gar mit 800 genug. (Ruf: Da müssten sie verhungern!)

Meine Herren! Genug von diesem fläglichen Bild; es kommt aber ein noch kläglicheres Die Lehrerschaft hielt es in ganz verfassungsmäßiger Anschanung für ihre Verplichtung, die Bevölkerung über die Gründe ihrer Forderungen aufzuklären und in großen Versammlungen, in welchen Vertreter der Lehrerschaft, in welchen Abgeordnete zur Unterstützung dieser Forderungen sprachen, mit der Bevölkerung in Verbindung zu treten. In diesen großen Versammlungen wurde die Gehaltsfrage erörtert und es dauerte sehr lange, bis sich ein Widerspruch erhob. Das dauerte so lange, bis Abg. Albl in seinem Bezirke die Fahne des Kampfes gegen die Lehrerschaft erhob und es zu wüsten Tummnlten kam, weil er seine Angriffe gegen die Lehrerschaft selbst richtete, und weil er den Lehrern Vorwürfe machte, welche diese auf sich nicht sitzen lassen konnten, und welche auch nicht den Thatsachen entsprachen. (Rufe: Sehr richtig!)

Meine Herren! Wenn man den Lehrern Unersättlichkeit vorwirft, so ist das unberechtigt. Es soll einer probieren mit einem Unterlehrergehalt oder selbst mit einem Lehrergehalt niederer Katergorie, wenn er eine Familie hat, sich statt zu essen! Von einer Uebersättigung zu reden ist lächerlich.

Es ist eine Herzlosigkeit zu sagen, wie dies Herr Abg. Albl gethan hat "Ihr habet ja damals, als ihr in den Lehrerstand eintratet, gewusst, in was ihr euch hineinsetzt, seid also zufrieden und macht keinen Spektakel. '

Nach Besserung seiner Lage zu streben, ist selbst dem Elendesten und Unwürdigsten erlaubt, da wird es doch gewiss auch der Lehrerschaft nicht verwehrt sein. Ein landwirtschaftliches Casino, das unter dem Einfluss dieses Geistes stand, hat sich sogar in einer Entschließung dazu verstiegen zu sagen: Wenn die Lehrer ihre Gehaltsforderungen durchgesetzt haben würden, so würden sie ein noch üppigeres Leben als bisher führen, und würden ihre Schulpflichten völlig vernachlässigen.

Meine Herren! Wir alle wissen - und dazu brauchen wir nicht erst irgend einen Abgeordneten agrarischer Richtung - dass die Lage der Landwirte ebenso, wie die des Kleingewerbestandes, dass die Lage weiter Kreise der Bevölkerung eine traurige ist, wir wissen, dass durch eine schmähliche Vernachlässigung und Missachtung der Volksinteressen in Bezug auf die Verteilung der Steuern und auf die Eintreibung der Steuern, dass durch die schmähliche Vernachlässigung jeder Reformarbeit, auch zu Zeiten, wo diese Arbeit ganz gut möglich war, sowie auch auf jenen Gebieten, wo es die Regierung in ihrem eigenen Wirkungskreise besorgen könnte, dass, sage ich, dadurch unsere Landwirtschaft und unser Kleingewerbe in eine Lage gekommen sind, wo man sich in der That scheuen muss, die Umlagen auch nur um 1 Prozent erhöht zu sehen, weil sie nicht mehr wissen, wie sie bei den elenden Geschäftsverhältnissen und bei dem fürchterlichen Steuerdruck, der aus ihnen lastet, eine erhöhte Leistung erschwingen sollen. Aber, meine Herren! Die Lehrerschaft hat selbst ausdrücklich bei jeder Gelegenheit erklärt, sie wünsche und verlange selbstverständlich nicht, dass die Erhöhung der Lehrergehalte aus die Art durchgeführt werde, dass etwa die heutigen Landesumlagen um den entsprechenden Betrag erhöht und so aus die Schultern der Armen und Ärmsten eine noch größere Last gewälzt werbe als bisher. Die Lehrerschaft hat bei jeder Gelegenheit ausdrücklich erklärt, dass sie sich die Sache so vorstelle und wünsche, dass der Staat einen Beitrag aus Staatsmitteln leiste, um den Ländern die Tragung der Schullasten zu erleichtern, sie haben darauf hingewiesen, dass es in Oesterreich noch eine Menge Dinge zu besteuern gibt, die nicht oder zu wenig besteuert werden, weil man den betreffenden nicht an den Leib rücken will, sie haben aus die Einführung von Luxussteuern hingewiesen, sie haben darauf hingewiesen, dass unsere Börse noch immer so wenig besteuert ist, dass einer, der 5000 fl. Umsatz macht, 50 kr. zahlt, während für die Übertragung von Objekten gleichen Wertes 200 sl. gezahlt werden müssen.

Wenn das Geld von Staatswegen dort gesucht würbe, wo es wirklich zu finden ist, dann brauchten wir keine Furcht zu haben vor der Erhöhung der Umlagen und brauchten uns der abweisenden Antwort seitens des Staates, dass für den Volksschulaufwand kein Betrag gewidmet werden könne, nicht ausgesetzt zu sehen.

Meine Herren! Angesichts dieser Erklärungen der Lehrerschaft ist es unbegründet und unrichtig, wenn gerade von dem Standpunkte aus, dass eine Mehrbelastung des Bauern- und Kleingewerbestandes nicht mög-