návrh tento přikázán byl komisi rozpočtové.
V Praze, dne 9. dubna 1900.
Dr. Karel Kramář a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Die Herren Abg. Strache und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Exe. den Herrn Statthalter überreicht.
Pani posl. Strache a soudr. mně odevzdali dotaz k J. Exc. panu místodržiteli.
Ich ersuche diese Interpellation zu verlesen.
Landtagssekretär Höhm (liest): Interpellation der Abg. Strache und
Genossen an Seine Excell. den Herrn k. k. Statthalter.
In Erwägung, dass der Bestand an mineralischen Brennsteffen in Böhmen einen der reichsten Naturschätze bildet, dessen Gewinnung und Verweithung für die wirthschaftliche Entwicklung von hoher Bedeutung ist; in Erwägung, dass im Gefolge des letzten Kohlenarbeiterausstandes zum Schaden der Gesammtheit Mängel in der ganzen wirtschaftlichen Organisation der Kohlenproduktion hervorgetreten sind, welche ein Eingreifen der Staats ewalt zum Schütze der öffentlichen Interessen zur unabweislichen Pflicht machten; in Erwägung, dass durch den Kohlenbergbau ausgedehnte Flächen, welche früher der landwirthschaftlichen Cultur gedient und eine Steuerquelle des Staates und Landes gebildet haben, vernichtet werden, ohne dass bisher für eine Wiederherstellung und Nutzbarmachung derselben irgendwie Vorsorge getroffen wurde: stellen wir unter Berufung auf unsere Interpellation vom 26. März l. J. an Se. Excellenz die Anfrage:
Was gedenkt die Regierung nach dem ergebnislosen Verlaufe der am 6. dieses Monats in Wien abgehaltenen Enquete zu unternehmen, um die Industrie und die gesammte, aus Kohlenverbrauch angewiesene Bevölkerung vor einer schrankenlosen Ausnützung der auf dem inländischen Kohlenmarkte einzutretenen Conjunctur zu schützen und eine Regelung der gesammten auf die Kohlengewinnung und Verwertung bezüglichen Verhältnisse zur Wahrung der öffentlichen Interessen herbeizuführen?
Prag, den 9. April 1900.
Abg. Strache und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Odevzdám tento dotaz Jeho Exc. panu místodržiteli.
Páni posl. Jan Barták a soudruzi mně podali návrh.
Die Herren Abg. Johann Barták und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Žádám, by tento návrh byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslance Jana Bartáka a soudruhů. Slavný sněme, račiž se usnésti: Vzhledem ku pohromě krupobití, která 18. července 1899 krutě stihla obec Tehov a Všestary v zastupitelském okresu řičanském, takže 3/4 plodin dle samých odhadů úředních zničeny byly a tím obyvatelstvo obcí těch u velikou tíseň hmotnou uvrženo bylo, vyzývá se c. k. vláda, aby obcím zmíněným přiměřenou podporu z prostředků státních poskytla.
V ohledu formálním odkazuje se návrh tento bez prvního čtení komisi pro záležitosti rozpočtové.
V Praze, 9. dubna 1900.
Jan Barták a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen
Páni posl. Dyk a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Exc. panu místodržiteli.
Die Herren Abg. Dyk und Genossen haben eine Intergellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten. Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance Dr. Dýka a soudruhů k Jeho Excelenci panu místodržiteli jako zástupci c. k. vlády v příčině slevy daní a podpory obcím okresu Klatovského.
Následkem četných povodní a vystoupení řeky Úhlavy z břehů způsobeny byly rolníkům v obcích Bezděkovu, Kalu, Šenvilkomu a Poborovicích, pak v obci Novákovicích ohromné škody na pozemcích a úrodě, zejména při mlýně č. 4. v Poborovicích poškozeny hráze, jezy a mlýnská zařízení, tak že jen tomuto mlynáři způsobená škoda na 3000 zl. byla odhadnuta.
K žádosti poškozených, kteří tím do velké nouze a tísně byli přivedeni, byly škody vyšetřeny a žádosti za státní podporu a slevení daně podány prostřednictvím c. k. hejtmanství v Klatovech.
Jaké však bylo překvapení poškozených, když dostalo se jim po několikaměsíčním čekání vyřízení c. k. okresního hejtmanství v Klatovech, že se žádosti jejich nevyhovuje, jelikož nezjištěn stav nouze takového rozsahu, který by byl podporu odůvodňoval!
Naproti tomu dostalo se mlynáři Poborovickému na místě slevení daní jiného nadělení, byly mu totiž pro dlužné daně veškeré svršky zabaveny, ba pohroženo mu i prodejem takovýmto jednáním proti poplatnictvu nalézajícímu se v tísni hospodářské, podrývá se v lidu důvěra k nestrannosti a spravedlnosti státní správy vůči rolnictvu, pak podrývají se i samy kořeny jeho poplatní síly.
Proto kladou podepsaní dotaz: Je Vaše Excelence ochotna zaříditi v této věci nové šetření a učiniti kroky, aby takové bezohledné postupování berních orgánů proti rolnictvu bylo zastaveno a poškozeným zákonem jim příslušící slevy daní jakož i přiměřené státní podpory k úlevě nouze se dostalo?
V Praze, 6 dubna 1900
Dr. Dyk a soudruzi.
Nejv. maršálek zemský: Odevzdám tuto interpelaci Jeho Excelenci panu místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Přejdem k dennímu pořádku. (Zvoní).
Wir gehen zur Tagesordnung über.
Prvním předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Kaftana.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Herrn Abgeordneten Kaftan.
Dávám slovo panu navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.
Posl. ing. Kaftan: Slavný sněme! Dvě důležité záležitosti zaměstnávají po dlouhou dobu sněm král. českého ano i celou českou veřejnost. Jest to otázka vodního hospodářství a jest to otázka uhelná. (Tak jest!)
Výsledek našeho "výtečného" hospodářství vodního lze dnes viděti na ulicích Pražských, kde se voda vylévá, lze jej viděti, velectění pánové, v našem žírném, krásném Polabí (Výborně!), které se podobá jezeru, kde voda zničila opět dlouholetou práci pilných rukou našeho rolníka.
Bylo by vskutku záhodno, kdyby velectění páni členové slavného sněmu a snad i slavné vlády (Tak jest!) se přesvědčili, a podnikli výlet do této krajiny, ovšem by se musila slavná vláda postarati o bezpečnost této jízdy, (Hlas: Aby neutonuli!), poněvadž jest touto povodní i dráha ohrožena. (Posl. Formánek Nechť se nechá assekurovati, aby se neutopila!)
Co se týče velectění pánové, druhé záležitosti, není tomu poprvé, co otázka uhelná nalézá se na denním pořádku slavného sněmu král. českého Po 4 léta, odůvodňoval jsem zde rok co rok návrh svůj ve příčině zavedení zemské dávky na uhlí v král. českém dobyté a mimo zemi spotřebované, kterýžto návrh jsem převzal po našem, bohužel příliš záhy zvěčnělém milém soudruhovi a příteli, Dru Juliovi Grégrovi. Dokázal jsem velectění pánové, na základě své zkušenosti a dlouholetého pozorování v obvodu pánví hnědouhlných na škodlivost bezohledného, bezpříkladného, ano až na malé četné výjimky loupeživého dolování ve slujích hnědouhelných, z nichž pouze 1/3 uhlí se těží, kdežto 2/3 následkem oblíbeného způsobu dolovacího, tak zv. zaválení čili zaboření se ničí. O nějakém zásypu chodeb nebo ulic po ukončeném dolování přebytečným hojným materiálem odvahovým čili haldovým není ani řeči (Hlas: To se prodá za uhlí!), ač jsou doly již zákonem k takovému opatření povinny, kterýmž by bylo možno, později ony ovšem slabší vrstvy uhlí z nadloží vydobýti, kdežto nyní se zbytek uhlí, které v dole zůstane, úplně zničí, o něž se jmění národní olupuje.
Upozornili jsme, velectění pánové, také na nebezpečí, které následkem chvatu a lakotného těžení hrozí českým pramenům léčivým v Teplicích, Karlových Varech a městům i osadám v obvodu pánví uhelných ležícím. Upozornili jsme na dosavadní nedostatek a nedokonalost důlních map, map větracích, nač si stěžuje i samo ministerstvo orby (Slyšte, slyšte!) ve své zprávě "Bergwerkinspection in Osterreich" z r. 1896, zadavši výslovně, aby byla zřízena báňská komise, jež by bděla nad racionelním dolováním a dobýváním uhlí v obvodu království Českého, jež by pilně pozorovala poměry důlní, nedopouštěla loupeživé dolováni v době, kdy v sousedním Německu, jak vláda tak i veškeré obyvatelstvo i majitelé dolů sami přihlíželi úzkostlivě, k šetření dolů uhelných, aby nedopustila by dělný náš lid, uhlokopové, byli na účet nepřiměřeného a nesmírného zisku dolů nelidským způsobem vykořisťováni
Pohříchu, velectění pánové, nenalezly návrhy tyto žádoucího trvalého ohlasu Návrh prvý byl přikázán sice komisi rozpočtové a bylo konečně v této komisi o něm jednáno, avšak vyšel z komise tak pozměněn, nechci říci, oklestěn, že naděje na jeho uskutečnění na prospěch této země klesla na bod věčného mrazu.
Slav. sněm království Českého usnesl se k návrhu komise rozpočtové ve schůzi ze dne 22. dubna 1899 následovně:
"Zemskému výboru se ukládá, by vyslyšev odborné korporace a zástupce interessentův bedlivě uvážil, jakým způsobem těžba minerálního uhlí v Čechách mohla by býti zdaněna, a aby o výsledku šetření svého prodal v příštím zasedání zprávu, po případě hotový návrh. "
Řídě se hummanním pravidlem: "De mortuis nil nisi bene, " nehodlám. táhnouti k inkrimacím. Stačí, sdělím-li zde, že dosud žádná odborná korporace o návrhu tom nejednala, poněvadž nebyla ani pozvána, aniž zpráva o jednání ve výboru zemském o této otázce slavnému sněmu předložena.
A, velectění pánové, přece se jednalo o jistý příjem zemský, velký příjem 3-4 mil. zlatých, pro toto království, jímž by byl jedním rázem zemský deficit z rozpočtu vymítěn.
Je, pánové, také nápadno, že i c. k. vláda chovala se k návrhu a oprávněným stížnostem při odůvodnění proneseným velmi netečně. (Posl, Jaroš: Jako vždycky). Lze-li však takové jednání omluvíti, je to zajisto okolnosť, že vláda počíná si takto důsledně i vůči jiným návrhům důležitým a prospěšným, jako na př. k instituci horních inspektorů. Sněmovna říšská uznala převážnou většinou, že může zřízení takové jen tenkráte blahodárně působiti, když nebudou vřadění tito horní inspekátoři do státu stávajících horních hejtmanství, nýbrž když budou utvořeny samostatné odbory a když bude tento odbor bezprostředně přikázán ministerstvu orby.
Pánové, ustanovení to padlo v panské sněmovně a tím také padla celá osnova záhona, který měl dáti podnět k důležité, nezbytné a se všech stran naléhavé obnově reformy zákona horního, který jest z velké části zastaralý, neboť pochází z r. 1854., od které doby se poměry a zejména poměry v uhelných dolech docela změnily. Z toho lze seznati, velectění pánové, že krvavé události ve Falknově a Ostravě, které se před několika lety sběhly a zajisté velký rozruch i v širokých kruzích způsobily, nebyly s to, aby upoutaly trvale pozornost slavné vlády. Umíráček ve Falknově a Ostravě té doby hlaholil marně, ač události ty vyžádaly si velkou část životů lidských. Nemůže tedy býti s podivem, že otázkou vybírání zemské dávky z uhlí a návrhy na přísnější dozor na dolování v pánvi hnědouhelné nedala se slavná vláda ze svého závidění hodného klidu vyrušiti.
Jest však podivu, ano politování hodno, že i mnohé povolané kruhy české novými myšlenkami velice nerady se zabývají, že jest vždy bohužel více těch, kteří vynakládají velkou píli a velkou pozornost tomu, aby odkryli slabiny toho kterého návrhu, neb myšlenky, že jest více těch, kteří uvádějí celou řadu obtíží a překážek, které se staví návrhu v cestu, než těch upřímných přátel návrhu a myšlenky, kteří se snaží myšlenku tu prohloubiti, zdokonaliti a přivésti ji k platnosti na prospěch této věci. (Tak jest. )
V otázce uhelné království českého hrozilo v posledních letech úplné zbahnění, když sběhly se události, které vyrušily měrou neutěšenou nejen kruhy bezprostředně interesované, nýbrž veškeré obyvatelstvo této země, ano i celé říše. Následkem obrovské stávky uhelné, která v dějinách horních v naší říši a vůbec nemá pamětníka, ani v Anglií, této klasické a historické půdě veškerých proměn a přeměn sociálních, byla jedním rázem celá těžba uhelná, což se v Anglii nikdy nestalo, zastavena. Následkem této krise uhelné nastala uprostřed kruté zimy všeobecná trpká nouze o uhlí.
Račtež, velectění pánové, dobře uvážiti: v království Českém desátý díl plochy pokrývá ložiska hnědouhelná a kamenouhelná, z nichž hnědouhelné mají mohutnosti 10, 15, 20, ano 24 metr. centů a z nichž se ročně těží 220 milionů metr. centů, ze kterých se 100 metr. centů za hranice k posilnění sousedního průmyslu (Hlas: Konkurenčního ) vyváží, v Čechách, jehož hnědouhelný útvar sáhá od Litoměřic přes Teplice, Duchcov, Most až k Chebu, vyjma malou část v Chomutově, v rozloze 130 km.
Pánové, v král. českém nebylo na počátku tohoto roku pro náš vyvinutý průmysl pro 6. mil. obyvatelstva (Slyšte!) žádného uhlí. Nemusím, pánové, líčiti útrapy lidu, mnozí z Vás zajisté to pocítili sami, nejvíce ale náš drobný lid, živnostníctvo, dělný lid, žijící od mozolné práce svých rukou, v jehož rodinách nastaly následkem nedostatku a nesmírného zdraženi uhlí poměry téměř zoufalé.
A proč, pánové, tážeme se? Protože se vlastníci dolů vzpírali poskytnoutí hornictvu úlevu v práci a zlepšiti jeho mzdu, zlepšiti hmotné poměry stížené tak valně stále stoupajícími životními potřebami a požadavky.
Znalci důlních poměrů nemohlo býti tajno, jak tato velkolepá rozšířená a rozvětvená stávka skončí. Na jedné straně 60. 000 nezaměstnaných, zahálejících horníků, to znamená 300. 000 hladovících lidí, a na druhé straně asi 300 z velké části kartelovaných majitelů a vlastníků dolů, velkými kapitaly oplývajících, kteřížto mohli vydržeti snadno dle poměrů svých stávku tuto 4, 6 měsíců ano i celý rok, a kterým dokonce kynul ještě ze stávky zisk, ježto se jim podařilo své staré zásoby uhelné vyprodati, ale nejen to, ale vyprodati uhlí a zboží úplně bezcenné za ceny velmi vysoké.
Nejvíce těžil z této tísně, z této uhelné nouze třetí zdánlivě nesúčastněný činitel, totiž velkoobchod uholný.
Tu přicházím, velectění pánové, k nejtemnější stránce této obrovské uhelné stávky. V době, kdy miliony obyvatelstva zápasili krutou nouzí o uhlí, kdy četné průmyslové závody musily ustati v práci, kdy musily přerušiti výrobu a následkem toho propustiti tisíce dělníků, kdy podléhaly tisíce rodin následkům kruté nouze, v té době, pánové, bujela hnusným způsobem v největší míře lichva uhelná. (Tak jest! posl. Hořica: Vydírání!)
Uhlí jakosti někdy chatrné, jež zde na místě spotřeby má cenu sotva 60 až 70 kr., předával se metr. cent za 3 zl. Známý velkoobchodník pražský prodával za tutéž cenu metr. cent hornoslezského uhlí, jenž jemu přišel na 1 40-1, 42 za 1 q také za 3 zl., tedy se ziskem 100 proc. Ubohý ten muž vydělal na 100 vagonech nepatrný pakatýlek 15. 000 zl. A takových příkladů, pánové, jest celá řada.
Charakteristickou je, pánové, okolnost, že do Plzně, která leží na pokraji bohaté pánve uhelné, nedaleko pánve hnědouhelné, že do Plzně dirigovalo c. k. místodržitelství z Magdeburku obci 50 vagonů hnědého českého uhlí (Slyšte!) za 1 zl. 80 kr. A nebylo to uhlí ještě v Magdeburku, bylo pouze tam uzavřeno, a prve než hranice České překročilo bylo za trojnásobnou cenu dirigováno do České Plzně (Slyšte!) která jest sotva 100 kilometrů od výrobiště vzdálena. (Hlas: To jest rakouské hospodářství!) Nechci připomínati - jest Vám to z velké části
dobře známo - srdcervoucí scény, které se při drobném prodeji uhlí v Praze a v našich obcích odehrály.
Po dlouhém, trapném čekání podařilo se nebezpečím zdraví a života těm nebohým lidem po celodenním čekání několik kilogramů uhlí koupiti, - více koupiti nemohli, za drahou cenu koupiti, která převyšovala daleko cenu toho chatrného obědu, který při tom uhlí uvařili.
Pohříchu ukázalo se, velectění pánové, v této kritické době, že nedovedla vyvinouti slavná vláda, jež sobě jinak velmi ráda úlohu prozřetelnosti vindikuje, že nedovedla zakročiti s patřičnou energii, jak všeobecně obecenstvo od ní očekávalo a očekávati mohlo, energií, kterou zajisté by se jí bylo podařilo bez úkoru soukromých práv jednotlivců neblahý tento stav změniti na prospěch obecného dobra.
Slabost tato byla, jak se samo sebou rozumí, od velkoobchodu uhelného náležitě a důkladně využitkována. V té době, kdy jsme neměli dosti uhlí, kdy platili jsme horrentní ceny, bylo téměř za normální ceny vyváženo uhlí za hranice.
Račte, pánové, vzíti seznam našeho vývozu, - náš uhelný vývoz ovšem proti loňskému roku značně klesl, - ale přece vyvezeno veliké množství jihli do ciziny, odkud jsme musili naše české uhlí zpět za ohromnou cenu kupovati
Mohlo se za to míti, velectění pánové, že toto bezpříkladné zdražování uhlí potrvá jenom po dobu stávky a že učiní místo cenám normálním, jakmile stávka bude ukončena, a to tím spíše, jelikož skončila stávka ta úplným vítězstvím majitelů dolů a volkoobchodu uhelného nad nebohým hornictvem.
Obecenstvo bylo síce dle dlouholeté zkušenosti připraveno na to, že bude jisté eventuelní zkrácení doby pracovní v dolech a snad zvýšení mzdy hornictvu musiti zaplatiti z vlastní kapsy. Ale, pánové, toho nemohlo očekávati, že budou normální ceny uhlí bezpříkladně zvýšeny, aniž by bylo hornictvu o krejcar na mzdě přilepšeno anebo jen jediná minuta snad na denní práci slevena. (Slyšte!)
Hlavní smutnou úlohu a zásluhu získal si o to v obvodu království českého i také v říši, jak jsem pravd, velkoobchod uhelný, využitkovav způsobem bezohledným tíseň uhelnou v měsíci lednu vypuknuvší, zvýšil beze vší příčiny ceny uhlí tou měrou, která hrozí našemu průmyslu, a není to žádná fráse, skutečnou katastrofou
Jsme zvyklí sice v království českém na stálé pravidelné stoupání cen uhelných. Dle přesné statistiky německé obnášela průměrná cena jednoho metrického centu českého hnědého uhlí v roce 1890 23-4 krejcaru, v roce 1898 průměrná cena 37. 8 kr., stoupla tedy v těchto osmi letech o 61 %, tedy skoro o 7 % ročně, zatím co vývoz hnědého uhlí do Německa stoupl toliko o 29. 9 %, tedy toliko o 3. 3 % ročně. Stoupání mzdy dělnictva horního obnášelo v době té v dolech hnědouhelných 26. 6 %, v pánvi kamenouhelné stoupla mzda v posledním desítiletí u uhlokopů průměrně o 11 % nejvýše o 18. 4 % V téže době zlevnila se jak známo doprava vodní téměř, o 50 %, tak že dnes se dováží uhlí z Ústí po vodě, po Labi do Magdeburku 366 km. vzdáleného za 8 až 20 kr. za metrický cent. Okolnost tato přispívá, jak se rozumí samo sebou, u velké míře našemu velkoobchodu s hnědým uhlím
Nemůže býti tedy s podivením, že výtěžek velkých uhelných společností jest rok k roku stále větší a vetší, ano, že obrovsky vzrůstá. Obyčejná dividenda velkých společností v severozápadních a severních Čechách obnášela 8 %, 10 % až 12 % a platí to zejména nejvíce o těžařstvu Mosteckém -,, Bruxer Bergbaugesellschaft", o které si dovolím na základě authentických dat, - mám zde výroční zprávy a nejenom tylo zprávy tištěné, mám zde také psané, ovšem poněkud tajné, ale také authentické, zprávy - několik dat uvésti. Bilance této společnosti vykazuje zisku v roce 1893
18 1/4 % (slyšte. ), v roce 1896 20 4 %, v roce 1897 25 25 % (Slyšte')
Výlohy na sanování známé katastrofy mostecké byly z výtěžku v roce 1895 a 1896 bez ujmy velké dividendy zaplaceny z ročního výtěžku. Mimo to nashromáždila společnost ta reservního fondu o milionů zlatých. Aktiva této společnosti vůči akciovému kapitálu společnosti 8 milionů zlatých obnášela v roce 1897 14 a půl milionů zlatých a v roce 1898 již 16 milionů zlatých. (Slyšte!) Zisk v roce 1898 obnášel téměř 40 procent (Slyšte!), reservy se hromadí, a jelikož se správa ostýchá platiti přiměřenou dividendu svým akcionářům, platí pouze superdividendu 16 až 18 procent. To jest podobně jako při železářské společnosti, která, ačkoli rok od roku zvýšovala dividendy, nevěděla co má dělati s mnohomilionovou reservou. A podobně vede se druhým velkým společnostem.
Přes tento bohatý výtěžek, který doly uhelné, zejména hnědouhelné v království českém težířstvům a velkoobchodnikům uhelným poskytují, byly ceny uhlí v poslední době beze vší příčiny opětně, pravím opětně a lehkovážně, bezpříkladně zvýšeny, a síce obnáší officielné zvýšení středního uhlí 19%), ořechového uhlí 30°/o, skutečně však obnáší to zvýšení při jistých druzích uhlí z 18 až 20 zlatých za vagón na 52zl., tedy 85% Uvedu několik příkladů z našeho průmyslu, jak působí toto zdražení na výrobu jeho.
Ostravská továrna na porcelán u Karlových Var platila za vagón hnědého uhlí dříve 15-18 zlatých, nyní 28 zlatých, strojírna v Chebu roku 1893 18 zl. loňského roku 23 zl. a nyní 31 zl. jistá lučební továrna v Praze za vagón emeranského uhlí dne 1. ledna letošního roku ještě, 2 zlatých, nyní již 36 zlatých; továrna na čokoládu v Podmoklech platila za ořechové uhlí I. třídy roku 1895 16 zlatých, roku 1898 již 25 zlatých, tedy vůči roku 1895 o 170% více. (Slyšte!)
Kartellovaná těžířstva a velkoobchody uhelné vypovídají jednoduše dosavadní smluvenky, diktují kategoricky nové ceny a žádají obratem odpověď od průmyslníků, zdali ty ceny přijímají čili nic, jinak že uhlí dodávati nebudo Mám originální přípisy továrníků z jedné továrny, která spotřebuje denně 300 q uhlí Té továrně bylo diktováno zvýšení cen o 40 procent, a jak to bylo odůvodněno? Tato motivace je klasická. Musili zvýšiti ceny uhlí, poněvadž budou prý snad musiti zavésti 9hodinnou střídu (Slyšte!)
Při vídeňské konferenci, ku které se vrátím, centrální ředitel pan Říhl rozhorleně se ohradil proti tomu, že se provádí dolování loupeživé v České pánvi hnědo uhelné, ačkoliv každé dítě ví, jak se tam dobývá, a jiní zase praví, že se bude musiti zavésti dobývaní patrové. Dobývání patrové jest ovšem ratineolní, na to vláda měla již dávno naléhati, aby nebyly 2 třetiny našich zásob uhlí, které náležejí zemi, svévolně zničeny, zvýšení cen uhlí jest tedy následkem, že prý se dolování patrové bude zaváděti. Věřím, že při těchto cenách by se i patrové dobývání výborně vyplatilo, i kdyby se chodby místo obyčejným dřevem pažily dřevem cedrovým.
Charakteristické jest a svědčí to o neveliké prozíravosti dotyčného ressortu ministerského, že veškeré množství v c. k. státních dolech u Mostu (Jámy Juliovy) dobytého uhlí zadáno bylo smlouvou známému velkoobchodníku s uhlím, od kterého musí c. k. státní dráhy toto uhlí ze státních dolů za značně zvýšenou cenu zpět koupiti. Takové hospodářství panuje u nás v době, kdy c. k. dráhy jsou v nebezpečí, že budou musiti zastaviti vozbu, poněvadž již neměly dostatek uhlí a poněvadž také co možná se uskrovnily, aby průmyslu a obyvatelstvu uhlí neodňaly.
Rozumí se samo sebou, že musilo toto svévolná a povážlivé jednání velkoobchodu uhelného způsobiti velkou bouři, kterým jest průmysl domácí v základech svých ohrožen; utrpěl již v době stávky, jak velmi dobře víte, obrovských škod, mnohé továrny 10, 20. 30 i 40 tisíc zlatých.
Považte také, co zmíněné zvýšené ceny pro naše cukrovary české znamenají. Toto zdražení znamená pro našich 150 cukrovarů 3 až 4 miliony roční ztráty (Slyšte!) Utrpělyť, pánové, průmyslové závody veliké škody stávkou, musily vagon dosti spatného uhlí platiti 150 až 200 zl, a nyní po ukončení stávky, z níž vyšlo těžířstvo uhelné co vítěz nad horictnvem, ukládají se industrii a veškerému obyvatelstvu nové a ještě horší oběti. A jak k tomu, velectění pánové, přihlíží naše obecenstvo a naše živnostnictvo, zemědělstvo a náš drobný dělný lid?
Minulého pátku byla svolána do Vídně c. k. vládou velká anketa průmyslníků, majitelů dolů, velkoobchodů uhelného, která však, vůči nevysvětlitelné zdrželivosti - chci užíti nejmírnějšího výrazu - slavné vlády v otázce uhelné skončila úplným fiaskem, ale fiaskem takovým, které nejen platí nezdaru věci samé, níbrž jež vrhá také velmi špatné světlo na autoritu vlády.
Tato anketa, pánové, nepřinesla sice pomoci ani našemu průmyslu ani našemu rolnictvu, ale přinesla objasnění, a to zračí se, jak již bylo podotknuto, nejlépe v kursovní ceduli našich burs. Pohlédněte, jak od té ankety stoupají chvatně papíry uhelné do závratné výše, a Vy pochopíte vše. Co bylo plátno, že prohlásil president liberecké obchodní komory p. Neumann, že nové zvýšení cen uhlí zničí náš průmysl; co platný výrok experta pana Kinka, že vetší průmyslové závody papírnické následkem zvýšení cen uhlí v posledních třech letech o 20 zl. na wagonu, musí o 40 tisíc zlatých jednotlivé továrny platiti více za palivo, co plátno tvrzení experta Palme-Koeniga, že existence sklářského průmyslu v Čechách jest zvýšením tím ohrožena!
Pánové - a to není opět fráse, neboť nyní jest doba, kdy uzavírají surovárny skláren obchod s rafineriemi skláren na zboží, kterým tyto obchodují na lipském velkém trhu, který v těchto dnech se odbývá; vůči takovému velkému zvýšení cen nejdůležitějšího materiálu, paliva jest jim ovšem těžko stanoviti přiměřené ceny, od kterých by se mohlo slibovati nějakého prospěchu oživení průmyslu sklářského.
Co byl platný, pánové, výrok pana komorního rady Sobotky z Prahy, že svépomoc průmyslu v této otázce nepomůže, jeIikož prodej uhlí jest soustředěn v několika málo rukou. To praví člen obchodní komory pražské. (Tak jest! Posl. Březnovský: V židovských rukou. ) Co platný jest výrok pana Eisnera, že následkem zvýšení cen uhelných o 50-60%, zvýší se cena posledního výrobku železného opět o 5%, co platná dále otázka experta Brisse, co by se stalo teprve s uhlím, kdyby žádané sociální reformy byly provedeny; na to odpovídá prostě pan řiditel Melhardt z Duchcova, že budou ceny uhlí ještě vetší a dobromyslný velkoobchodník Petschek radí, aby se dohodli průmyslníci s velkoobchodem uhlí, že to snad přijde k nějaké shodě. Bude to asi takové vyrovnání, jako mezi vlkem a beránkem Dr. Pippich: A co ostatní konsumenti, co lid?)
Ale, pánové, koruna všeho toho, co bylo ve Vídeňské anketě mluveno, jest výrok generálního ředitele severní dráhy pana Jaitelesa (Slyšte!), který s bezpříkladnou zpupností pronesl památnou větu. ,, Průmyslníkům nesmí se dnes jednati o to, jak draho dostanou uhlí, nýbrž o to, jestli je vůbec dostanou " (Slyšte! To je škandál! Posl. Březnovský volá: Takový člověk dostane řád, který by se měl pověsiti na lucerně) Tedy, pánové, proto sříká se stát svého dolovacího práva na prospěch dolovatelů, aby tito využitkujíce do nejkrajnější meze své koncesse, učinili na své milosti závislým, jest-li dodají uhlí našemu domácímu průmyslu a obyvatelstvu země, jíž poklady uhelné na prvním místě přísluší.
Já opětně připomínám ministerialní výnos z r. 1849, kterým byla osnova pozdějšího zákona horního z roku 1854 uvedena, a ve kterém výslovně praví, že minerálie jsou poklady v zemi uložené, které na prvním místě náležejí dotyčné zemi, jejímu obyvatelstvu a mají na prospěch tohoto lidu býti využitkovány. (Hlas Ti ministři měli tenkrát jiné nápady! Posl. Březnovský: Tenkrát měli rozum a mozek!) Pánové, vždyť jest známo, a bylo to při anketě pověděno a nemohlo to býti popřeno, že Jistý známý velkoobchodník uhlím (Březnovský: Petschek!) odepřel dodávání uhlí závodu průmyslovému domácímu, ačkoliv byl dodávku uhlí s ním uzavřel, z toho důvodu, že uhlí není, v téže době, kdy dodával uhlí bavorské továrně za hranice a sice nejen dodávku, která byla uzavřena, nýbrž mnohem více uhlí, než co bylo uzavřeno (Posl. Formánek: O tom všem vláda ví! Posl. Sokol: Takové šmejdy trpí!)
Stát a země a zejména stát zakládají s velikým kvapem exportní spolky, exportní akademie, všecko se radí, jak by exportu, vývozu našeho průmyslu mohla býti pomoc poskytnuta. (Poslanec Březnovský volá: Export a vývoz takových lumpů!)
Zvýšení cen uhlí jen o několik krej-