Stenografická zpráva
O
IX. sezení IV. výročního zasedání sněmu
království Českého z roku 1895 dne 6. dubna
1900.
Stenographischer Bericht
über die
IX. Sitzung der IV. Jahressession des Landtages des Königreiches Böhmen vom Jahre 1895
am 6. April 1900.
Obsah:
Zprávy presidiální:
Schválení protokolu jednacího o V. sezení sněmovním (str. 317).
Oznámení spisů tiskem rozdaných.
(str. 317).
Oznámení přikázání zpráv zemského výboru z praesidia komisím. (str. 318).
Oznámení došlých petic. (str. 318).
Návrhy a dotazy.
Návrh posl. dra Zátky v příčině účinku slev z přímých daní na census pro volby do sněmu (str. 318).
Návrh posl Rožánka v příčině provedení spojení Labe a Vltavy s Dunajem, jakož i uprůplavnění Vltavy vzhůru až k Budějovicům (str. 319)
Dotaz posl. Karlíka k c. k. místodržiteli v příčině zřízení školy mlynářské s oddílem pro pekařství (str. 319,
Inhalt:
Präsidial-Berichte:
Verificirung des Geschäftsprotokolles über die V. Sitzung. (Seite 317).
Bekanntgabe der vertheilten Druckfchriften (Seite 317).
Bekanntgabe der Zuweisung der Landesausschußberichte ex praesidio an Commissionen (Seite 218).
Bekanntgabe des Einlaufes an Petitionen (Seite 318. )
Anträge und Interpellationen.
Antrag des Abg. Dr. Zátka betreffend den Einfluss des Nachlasses an directen Steuern aus den Census für die Landtagswählen (Seite 318).
Antrag des Abg. Rožánek, betreffend die Durchführung der Verbindung der Elbe und der Moldau mit der Donau, sowie auch betreffend die Canalisirung der Oberen Moldau bis nach Budweis (Seite 319).
Interpellation des Abg. Karlik an den k. k. Statthalter betreffend die Errichtung einer Schule für das Müllergewerbe mit
Udílení dovolené (str. 319).
Povolení dovolené posl. svob. pánu Parishovi a posl. dru Milnerovi (str. 319).
Denní pořádek.
I. První čtení návrhu poslance Jana Jaroše, Niklfelda, Hyrše a soudruhů na změnu branného zákona; č. sn. 142,
tisk XL.
Odůvodňovací řeč navrhovatele posl. Jana Jaroše (str. 320).
Řeč posl. Aignera (str. 323). Řeč posl. Nowaka (str. 324). Řeč posl. Ira (str. 325). Řeč přís. zem. výb. Adámka (str.
326. )
Řeč posl. Udržala (str. 330).
II Volba jednoho člena komise živnostenské celým sněmem (str. 331).
III. Volba jednoho člena výboru legitimačního celým sněmem (str. 331).
Dotazy:
Dotaz posl. J. Mareše k c. k. místodržiteli v příčině přísného vybírání daně pozemkové v okresu Hořovickém (str. 332).
Dotaz posl. dra Ladislava Dvořáka a soudruhů k c. k. místodržiteli v příčině účastenství na světové výstavě pařížské (str. 332).
Oznámení schůzí komisí (str. 333). Oznámení denního pořádku X. schůze (str. 333).
einer Abtheilung für das Bäckergewerbe (Seite 319).
Urlaubsbewilligungen (Seite 319). Urlaubsbewilligung für Abg. Freiherrn von Parish und Abg. Dr. Milner (Seite 319).
Tagesordnung.
I. Erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Johann Jaroš, Niklfeld, Hyrš und Genossen auf Abänderung des Wehrgesetzes; Ldtgz. 142, Druck XL.
Begründung des Antragstellers Abg. Johann Jaroš (Seite 320).
Rede des Abg. Aigner (Seite 323). Rede des Abg. Nowak (Seite 324). Rede des Abg. Iro (Seite 325). Rede des L. -A. -B. Adámek (Seite 326). Rede des Abg. Udržal (Seite 330).
II Wahl eines Mitgliedes der Gewerbekommission durch den ganzen Landtag (Seite 331).
III. Wahl eines Mitgliedes des Legitimationsausschusses durch den ganzen Landtag (Seite 331).
Anfragen.
Anfrage des Abg. J. Mareš an den k. k. Statthalter, betreffend die strenge Eintreibung der Grundsteuer in dem Hořowitzer Bezirke (Seite 332).
Anfrage des Abg. Dr. Lad. Dvořák betreffend die Betheiligung an der Pariser Weltausstellung (Seite 332).
Bekanntgabe der Commissionssitzungen
(Seite 333).
Bekanntgabe der Tagesordnung der x. Sitzung (Seite 333).
Schůze začala v 11 hod. 15 min. dop.
Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší maršálek zemský, Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského, cís. rada Josef Wohanka a větší počet poslanců.
Jakožto zástupcové vlády: J. Excell. c. k. místodržitel Karel hrabě Coudenhove, c. k. místodržitelský rada Jindřich Vojáček a c. k. okresní hejtman Dr. Rudolf Neumann.
Beginn d. Sitzung um 11 Uhr 15 Min. Vorm.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst v. Lobkowicz.
Anwesend: Der OberstlandmarschallStellvertreter, fais. Rath Josef Wohanka und eine größere Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excell. der k. k. Statthalter Carl Graf Coudenhove, k. k. Stattlhaltereirath Heinrich Vojáček und k. k. Bezirkshauptmann Dr. Rudolf Neumann.
Oberstlandmarschall (läutet): Ich eröffne die Sitzung
Zahájuji schůzi.
Das Geschäftsprotokoll der V. Sitzung
vom 30. März ist in der vorgeschriebenen Zeit zur Einsicht aufgelegen
Jednací protokol V. sezení ze dne 30. března byl po předepsanou dobu k nahlédnutí vyložen.
Činírn dotaz, zdali stran znění tohoto protokolu se činí námitka.
Ich stelle die Anfrage, ob gegen den Wortlaut des Protokolls eine Einwendung erhoben wird.
Da keine Einwendung erhoben worden ist, erkläre ich das Protokoll für agnosciert.
Prohlašuji, že tento protokol je schválen.
Žádám, aby slavnému sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen welche Druckschriften vertheilt worden sind.
Sněm, sekretář Höhm (čte): Tiskem bylo rozdáno a sice mezi posledním sezením sněmu stenografická zpráva o VII. sezení sněmu.
Dnes bylo tiskem rozdáno:
Čís. sn. 98, čís. t. XXIII. Zpráva
zemského výboru o stavu hospodářských škol zemí podporovaných v království
Českém za šk. roky 1895-96, 1896-97 a 1897-98.
Čís. sn. 147, čís. t. XLV. Zpráva
zemského výboru v příčině zřízení zemské pojišťovny proti škodám z ohně a krupobití.
Čís. sn. 192, čís. t. LXII. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru, týkající se rozšíření moru kořalačního v král. Českém jakož i o prostředcích proti opilství
Čis. sn. 193, čís. t. LVIII. Zpráva zemského výboru o podporování železnic nižšího řádu.
Im Drucke wurde während der letzten Landtagssitzung vertheilt
der stenographische Bericht der VIII. Landtagssitzung.
Heute wurden vertheilt:
Ldtgz. 98. Druck XXIII. Bericht des
Landesausschusses über den Zustand der vom Lande unterstützten landwirtschaftlichen Schulen im Königreiche Böhmen für die Schuljahre 1895-6, 1896-7 und 1897-8.
Ldtgz. 147. Druck XLV. Bericht des Landesausschusses in Angelegenheit der Errichtung einer Landes-Brand- und HagelVersicherungsanstalt.
Ldtgz. 192. Druck LXII. Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Bericht des Landesausschusses, betreffend die Verbreitung der Trunksucht im Königreiche Böhmen, sowie Über die Vorkehrungen gegen den Alkoholismus.
Ldtgz. 193. Druck LVIIL Bericht des Landesausschusses, betreffend die Unterstützung von Eisenbahnen niederer Ordnung.
Oberstlandmarschall: Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Landesausschussberichte den Commissionen ex praesidio zugewiesen worden sind.
Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které zprávy výboru zemského byly z praesidia přikázány komisím.
Landtagssekretär Höhm (liest): Expraesidio wurden den Commissionen nachstehende Landesausschussberichte zugewiesen, u. zw.:
Der Budgedcommission:
Ldtgz. 172. Druck LIX. Bericht des Landesausschusses über die Durchführung der Landtagsbeschlüsse vom 12. Mai 1899,
betreffend die Regelung des Gehaltes und der Pensionsvorschriften für die Professoren der höheren landwirtschaftlichen Landeslehr anstalten und mit dem Entwürfe eines Normales, mit welchem die dienstlichen und persönlichen Verhältnisse der Professoren dieser Anstalten geregelt weiden sollen.
Ldtgz. 193. Druck LVIII. Bericht des
Landesausschusses, betreffend die Unterstützung von Eisenbahnen niederer Ordnung.
Der Commission für öffentliche Arbeiten:
Ldtgz. 193. Druck LVIII. Bericht des
Landesausschusses, betreffend die Unterstützung von Eisenbahnen niederer Ordnung.
Z praesedia byly přikázány komisím následující zprávy výboru zemského a to komisi rozpočtové:
čís. sn. 172, čís. t. LIX, Zpráva zemského výboru o provedení usnesení sněmu ze dne 12. května 1899 v záležitosti úpravy služného a pensijních předpisů pro profesory zemských vyšších hospodářských ústavů a s osnovou pravidel, jimiž se mají upraviti služební a osobní poměry profesorů těchto ústavů.
Čís. sn. 193, čís. t. LVIII Zpráva
zemského výboru o podporování železnic nižšího řádu
Komisi pro práce veřejné:
Čís. sn. 193. čís t. LVIIL Zpráva
zemského výboru o podporování železnic nižšího řádu.
Oberstlandesmarschall: Ich ersuche dem hohen Hause den Einlauf an Positionen mitzutheilen.
Žádám, by slavnému sněmu by1o sděleno, které petice došly.
(Sněmovní aktuár Dr. Haasz čte petice od č. 2916-3385. )
Liest die Petitionen v Z. 2916 bis 3385. )
Nejvyšší maršálek zemský: P. posl. Dr. Zátka a soudr. mně odevzdali návrh v příčině účinku slev z přímých daní, reformou berní stanovených
Die Herren Abg. Dr. Zátka und Genossen haben mir einen Antrag, betreffend Steuererleichterungen überreicht.
Žádám, by tento návrh byl přečten
Sněm. sekretář Höhm (čte): Návrh poslance dra Augusta Zátky v příčině účinku slev z přímých daní, reformou berní stanovených, na census pro volby do sněmu.
Slavný sněme, račiž se usnésti: C. k. vláda se vybízí, aby před budoucími všeobecnými volbami do sněmu království českého učinila zásadní opatření, aby otázka, rozhoduje-li o censu volebním původní předpis přímých daní, anebo předpis po srážce slev, stanovených zákonem ze dne 18. pros. 1896. čís. 20 ř. z., od všech politických úřadů v zemi stejným způsobem byla řešena.
Návrh tento odevzdává se bez prvního čtení komisi pro záležitosti okresní a obecní ku podání zprávy a návrhu.
V Praze, dne 3. dubna 1900.
Dr. A. Zátka a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschästsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Páni posl. Rožánek a soudruzi mně odevzdali návrh
Die Herren Abg. Rožánek u. Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Žádám, by tento návrh byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Slavný sněme račiž se usnésti:
C. k. vláda se vyzývá, by konečně přistoupila činně ku provedení projektu, již dávno připravovaného: spojení Labe a Vltavy s Dunajem, jakož i uprůplavnění Vltavy vzhůru až k Budějovicům.
Návrh tento budiž odevzdán výboru národohospodářskému
Robert Rožánek a soudruzi
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Páni posl. Karlík a soudr. mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Die Herren Abg. Karlík und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance Karlíka a soudr. ku Jeho Excellenci panu místodržiteli v království českém.
V XXVI. sezení slavného sněmu ze dne 14. února 1896 usnesl se slavný sněm k návrhu poslance Karlíka uložiti zemskému výboru, aby v příčině zřízení za nutné uznané mlynářské školy s oddílem pro pěkařství v některém městě království Českého zahájil s c. k. vládou jednání.
Ježto podepsaným známo, že zemský výbor v následku tohoto usnesení slavného sněmu zahájil pečlivé sbírání materiálu, jak u dotyčných živnostenských společenstev, tak také u obchodních komor a tentýž c. k. vládě s příslušnou zprávou odevzdal, aniž by dosud od téže jakékoliv vyřízení byl obdržel - táží se podepsaní
1. ) Jest Vaší Excellenci známo, jaké stanovisko c. k. vláda v této otázce zaujala?
2. ) Jest Vaše Excellence ochotna působiti k tomu, aby c. k. vláda co možná nejdříve ku zřízení mlynářské školy v království českém přistoupila a tím těžce ohroženému řemeslu mlynářskému ku jeho nutnému zdokonalení přispěla ?
V Praze, dne 16. dubna 1900.
Jos. Karlík a soudr
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz J. Exc. p. místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation Seiner Excellenz dem Herrn Statthalter überreichen.
Konstatuji, že jest slavný sněm způsobilý usnášeti se.
Ich konstatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.
Der Herr Abg. Freiherr von Parish ersucht um einen 14tägigen Urlaub und zugleich um Bewilligung seines Austrittes aus der Budgetcommission.
Pan posl. svob. pan Parish žádá za dovolenou na 14 dní a zároveň za povolení k vystoupení z komise rozpočtové
Ich bitte sein Gesuch zu verlesen.
Landtagssecretär Höhm (liest): Euere Durchlaucht! Durch Unwohlsein bin ich gezwungen, um einen Urlaub von 14 Tagen anzusuchen. Da ich in den Budgetausschuss gewählt bin und während dieser Zeit, in die die wichtigste Arbeitsperiode dieses Ausschusses fällt, mich an demselben nicht betheiligen kann, so bitte ich gleichzeitig, mir die Niederlegung meiner Stelle in diesem Ausschusse gestatten zu wollen.
Euer Durchlaucht sehr ergebener Oskar Freiherr Parish von Senstenberg
Senstenberg, am 4 April 1900.
Oberstlandmarschall (läutet): Der Herr Abgeordnete Freiherr von Parish bittet um einen 14tägigen Urlaub und um die Ermächtigung, aus der Budgetkommission auszutreten.
Pan poslanec svob. pán Parish žádá za čtrnáctidenní dovolenou a za svolení k tomu, by mohl vystoupiti z rozpočtové komise.
Dám hlasovati o této žádosti.
Ich werde dieses Ersuchen zur Abstimmung bringen.
Ich ersuche die Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří dávají povolení, by vyzdvihli ruku.
Povolení jest dáno.
Die Bewilligung ist ertheilt.
Da der Herr Abgeordnete Freiherr von Parish in die Budgetkommission vom ganzen Landtage gewählt wurde, so ist die Nachwahl eines Mitgliedes dieser Kommission durch den ganzen Ladtag nothwendig geworden und ich werde diese Wahl auf die Tagesordnung der nächsten Sitzung setzen
Ježto pan poslanec svob. pán Parish do komise rozpočtové zvolen byl celým sněmem, bude třeba, aby celý sněm vykonal novou volbu člena komise rozpočtové a dám tuto volbu na denní pořádek příštího sezení.
Panu poslanci dru Milnerovi byla udělena osmidenní dovolená.
Dem Herrn Abgeordneten Dr. Milner wurde ein achttägiger Urlaub bewilligt
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir gehen zur Tage so dnung über
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages Herr Abgeordneten Johann Jaroš, Niklfeld, Hyrš und Genossen auf Abäuderung des Wehrgesetzes.
Prvním předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Jana Jaroše, Niklfelda, Hyrše a soudruhů na změnu branného zákona. Dávám slovo panu navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.
Poslanec Jaroš: Slavný sněme! Na počátku tohoto sněmovního období podal jsem s kolegy svými návrh na úlevu branné povinnosti. Návrh náš přikázán komisi zemědělské a tato vzavši jej v poradu, podala o něm zprávu slavnému sněmu dne 10. února 1898. Slavný; sněm jednohlasně tehdáž souhlasil s návrhem komise zemědělské a uložil zemskému výboru, aby vysoké vládě usnesení slavného sněmu co nejvřeleji doporuč. 1. Zemský výbor plně rozkaz slavného sněmu s nejlepším doporučením toto usnesení vládě předložil, tato však, velectění pánové, neuznala do dnešního dne toho potřebu, aby na toto tak důležité usnesení sněmovní podala odpověď.
Když potom ani interpellace naše podaná na tomto slavném sněmu loňského
roku neměla kýženého výsledku, usnesli jsme se na tom, návrh svůj opakovati a mně přikázán ten úkol, abych jej odůvodnil. Odvolávaje se ku zprávě komise zemědělské ze dne 6. února 1896 a ze dne 11. února 1897 a k stenografickému protokolu ze dne 25. ledna 1896 a ze dne 10. srpna 1898, kde nutnost návrhu našeho dostatečně prokázána byla, omezuji se jen na několik málo slov.
Když vezmeme do ruky statistická data o branné moci států evropských, tu, velectění pánové, shledáme, že výdaje na vojsko ve všech státech evropských rok od roku úžasnou měrou stoupají. A velectění pánové, když nahlížíme, že naše říše jest touto pro národy tak poškozující a pro poplatnictvo říše tak vysokou berní postižena v té nejvyšší míře, nutno o tom uvažovati, zdali změna tohoto systemu jest potřebnou.
Neustálým rozšiřováním branné povinnosti, stálými vynálezy smrtících nástrojů, tím nejrozšířenějším výcvikem vojska, výdaje tyto dosůhly výše nebývalé a dnes pohlcují celou 1/3 veškerých státních potřeb v tomto soustátí
Poplatnictvo naše nemůže žádným způsobem nalézti se strany státu podpory jen proto, poněvadž tato břemena v tak vysoké míře příjmy pohlcují. Válečnými břemeny, jsou státní finance do takové míry stíženy, že nemůže tento na potřeby kulturní a národohospodářské ani toho nejmenšího věnovati. A velectění pánové, jestliže má někdo práva na tyto poměry sobě stěžovati, jsme to v první řadě my poplatníci tohoto staroslavného království
My, velectění pánové, nejvíce jsme zlem tím postiženi, my nejvíce tíhu jeho neseme. A také jeho zhoubné následky jeví se u nás na každém místě. Tato dříve velkým bohatstvím slynoucí země, která v celém světě byla za takovou považována, dnes schudla a jest vo svém bytí takořka. ohrožena. Finance zemské jsou v tak zbědovaném stavu, že každý člen tohoto sl. sněmu jest povinen o tom uvažovati, jakým způsobem se má státi náprava.
Rozhlédneme-li se mezi našimi lidmi, vidíme všude samou bídu, vidíme všude
samou nouzi, slyšíme nářek na to nejhorší sociální postavení
Ohlédněme se, pánové, na náš pokrok národohospodářský a uvidíme, že nejbohatší kraj české Polabí, a kraje povltavské, které vždy byly zdrojem příjmů zemských a státních, které všudy sluly kraji požehnanými, neúpravou říčních koryt jsou rozervány, že zlatonosná půda jejich jest odnášena do ciziny, že rok co rok opakujícími se povodněmi obyvatelstvo jejich chudne. V nehledě ani k tomu všemu, pohledněme na to, jaké jiné úkoly tento sl. sněm nucen z nedostatku peněžních odkládati.
Veškerá nejdůležitější odvětví našeho vzdělání, jako národní školství a jiné ústavy vzdělávací, která ještě do nedávna státním nákladem byla vydržována, byla uvalena na bedra tohoto království, takže vzavše do rukou rozpočet zemský, vidíme, že na toto své odvětví musíme polovinu našich zemských berní vynaložiti. Však, velectění pánové, v krátké budoucnosti ani toto ještě nepostačí, a bude ještě v blízké budoucnosti mnohem více vyžadovati. Při tom, velectění pánové, máme ještě před rukama mnoho povinností jiných, zejména v ohledu sociálním vůči vrstvám, které po právu dovolávají se zlepšení svého sociálního postavení.
A ptám se vás, jak možno v tísni, v jaké se království toto nalézá, přáním, které po zásluze lze uznati lze za správné, vyhověti ?
O tom jistě každý z nás je přesvědčen, že země, co taková, bez pomoci státu není s to, aby tyto důležité sociální otázky rozřešila bez pomoci ze strany státu, a stát, velectění pánové, jen proto, že veškeru svoji poplatní sílu věnuje jen vyzbrojenému míru, nemůže pak té povinnosti dostáti. (Výborně!)
Pod dojmem těch událostí usnesli jsme se návrh náš slavnému sněmu předložiti, a pod dojmem těchto událostí se také slavný sněm jednohlasně na návrhu našem usnesl, a jestliže, velectění pánové, vláda vídeňská neuznala za dobré na tak důležité usnesení slavného sněmu ani odpověděti, pak musíme toho, velectění pánové, co nejvíce litovati, a jednání takové co nejrozhodněji odsouditi. Tak důležité
otázky, jako jest tato, neměly by býti házeny do toho pověstného koše vídeňského, kde již tolik dobrých, pro národy rakouské důležitých věcí bylo pochováno. (Dr. Žalud: Havlíček na to! ten říkal, že musejí ve Vídni přesedlat!) Odpůrcové návrhu našeho a zejména vysoká kamarilla vojenská staví se proti snížení branné povinnosti s největším odporem a dovozuje nepřátelství toto tím, že dvouletá služba presenční nevyhovuje zdárnému výcviku vojína (Dr. Žalud: Což pak v Němcích!)
Takové tvrzení, mám za to, že jest příliš malicherné, byť i jsme nebyli odborníky a byť i jsme neznali, jakým způsobem beře se výcvik ve vojiště, tolik jest nám přece známo, že při nynějším vysokém vzdělání našeho lidu dva roky úplně postačí na výcvik vojenský.
A kdyby ihned jistá část lidu, kteří tam přijdou, nebyla právě na vysokém stupni vzdělání, za dva roky se musí tomu jednotvárnému řemeslu vojenskému úplně naučiti Důkaz toho zajisté máme v první řadě v tom, že říše stojící na tak vysokém stupni výzbroje, zbrojení, jako je náš upřímný spojenec, sousední Německo, již dávno dvouletou službu praesenční zavedla a není pravda, že by, jak říkají naši páni, tím velmocenské postavení jeho utrpělo, a že by tím utrpěla i zdatnosť armády, neboť tam vidíme, že jest pravý opak toho, že ani velmocenské postavení říše ani zdatnost armády tím v nejmenším netrpí. (Výborně !)
Však nejen Německo, ale i Francie, jak Vám všem známo, připravuje právě předlohu, kterou se má i tam praesenční služba ze 3 na dva roky snížiti. Tedy když dvě velmoci evropské, které stojí v popředí válečného zbrojení, mohly se k tomu odhodlati, nevím proč a z jakých příčin by se k tomu nemohla odhodlati i říše naše, zejména, když tak nutná jeví se toho potřeba (Posl. Adámek volá Poněvadž z Německa musíme bráti jen to, co jest špatné). Ano, velmi dobře řečeno, tak se to právě děje, že ony věci, které jsou na úkor našemu poplatnictvu, které jsou jemu škodlivý, ty odtamtud beřeme, ale to, co jest poplatnictvu prospěšno, toho pomíjíme. (Výborně!)
Poslední dvě války a sice válka americko-španelská a jihoafrická, velect. pánové, podaly nám nejlepších důkazů o tom, že ne vždycky ten výcvik vojska a to panáčkování jest příčinou vítězství (Hlas: Nadšení!), že něco jiného hraje v tom svou úlohu, to jest, vlastenecké nadšení (Tak jest). Že jest k tomu zapotřebí lásky, lásky ke vlasti a své domovině (Výborně!), aby takováto armáda vítězila. Toho úkazu by měly vlády a vojenské kruhy naše důkladně sobě povšimnouti a nemělo by se to opakovati, co se stalo v době poslední, že se strany armády jsou právě tyto vlastenecké city našeho lidu utlačovány (Tak jest!)a že pro tyto city vlastenecké jest náš lid žalařován. (Výborně! potlesk. Hlas: To se může díti jenom v Rakousku!).
Já, velect pánové, nebudu se více o tom šířiti a obmezím se na to, co jsem pravil.
Dnes jest také nejvýš zapotřebí, aby otázka tato byla všestranně posuzována, a zejména vyřízení prvního bodu, totiž snížení branné povinnosti jeví se nejnutnějším.
Národům rakouským, zejména národu českému, tato úleva přinesla by veliké dobrodiní. A když, velectění pánové, pak ještě připojíme to, že by náš mladý lid o jeden rok se vracel dříve ku svému povolání, pak musíme nabýti toho přesvědčení, že by to přineslo pravé požehnání našemu lidu (Hlas: I zemi).
Tolik asi povšechně o snížení praesenční služby ze tří na dva roky.
Návrh náš, velect. pánové, směřuje dále k tomu, aby i absolventům nižších hospodářských škol dostalo se úlevy snížením praesenční služby na jeden rok.
O tom, velect. pánové, již při prvním odůvodnění svém jsem se zmínil, o tom se činí zmínka též ve zprávách komise zemědělské a já dovodím to jen několika stručnými slovy.
Návštěva škol hospodářských v král. Českěm jest, velect. pánové, povšechně slabá a všeobecně stěžuje se, že ústavy ty jsou prázdny. Když, velectění pánové, pátráme po příčinách, proč že ústavy ty nemají dostatečné návštěvy, tu shledáme,
že jest toho nouze o pracovný lid při hospodářství částečnou příčinou, že rolník náš, nemaje potřebných sil k obdělávání svého hospodářství, při nejlepší vůli, nemůže někdy syna svého, kterému by rád toho vzdělání popřál, ústavům těmto věnovati, poněvadž ho při hospodářství postrádati nemůže. Zejména, velectění pánové, když se jedná o to, že pak takový syn, který by měl po uplynutí návštěvy školní býti 2 až 3 roky v hospodářské škole, potom zase jest odveden na vojnu na 3 roky potom ztrácí jej takový otec na drahná léta; a při našich poměrech to není možno.
Kdyby, velectění pánové, stala se úleva rolnictvu našemu tím, aby absolventům nižších hospodářských škol a rolnických škol se dostalo úlevy aby brannou povinnost odbyli si v jednom roce, pak zajisté ručím za to, že by každý otec, věda, že na druhé straně se mu zase stane úleva branné povinnosti, ty 2 roky dítěti svému odborného vzdělání dopřál. Naše hospodářské školy by byly naplněny, a naši rolníci by si nemuseli stýskati na to, že postrádají intelligence, že mají málo vzdělaného lidu mezi sebou (Výborně!) (Posl. Prášek: Také by nesměli chtíti, aby z nich byli samí officíři, co by s nimi dělali!)
Já, velectění pánové, několika slovy zmíním se ještě o dalším návrhu našem, a sice o změně § 34., branného zákona.
Já se, velectění pánové, upřímně přiznávám, že se musím tomu diviti, že již tehda při sdělávání branného zákona zákonodárce nepřišel na to, jak důležito jest, aby bez ohledu, velectění pánové, na počet rodiny vždycky onomu synu rolnickému, který má se státi vůdcem, ředitelem toho hospodářství, dostalo se úlevy branné povinnosti. (To jest důležité. )
Velectění pánové, § 34. dnes prokazuje úlevy jen synům ku práci neschopných rodičů, vdov atd., ale jedině v takovém případě, kde na statku jest jediný syn, takový jest potom zařaděn do tak zvané náhradní zálohy.
Velectění pánové. Vám přece nebude neznámo, že právě v těchto případech není snad ani tak zapotřebí toho chránění před brannou povinností onoho syna,
který má na statku býti, jako v takových případech, kde jest rodina četná.
Představte si, velectění pánové, venkovskou rodinu, kde rolník má několik synů; těm dá buď vysoké vzdělání, oni stanou se úředníky, aneb opatří je jiným způsobem, že zařídí sobě domácnost, své hospodářství, ožení se, ze statku odejdou každý do svého povolání a zůstane nejmladší syn doma a má statek ujmouti. Tím, že byla četná rodina, se již ten statek obyčejně velice zadluží. A takovýto mladík nemá potom nároku na úlevu obsaženou v tom paragrafu.
Velectění pánové, tato otázka jest nesmírně důležitá.
Velectění pánové! Kdybychom šetřili poměry v království českém a kdybychom vzavše do ruky výkaz o exekučních prodejích našich statků, pátrali po příčinách těchto exekučních prodejů, u veliké míře bychom přišli k přesvědčení, že právě touto okolností nejvíše blahobyt našeho lidu v poslední době klesl a úpadek tisíce hospodářů zaviněn těmito poměry.
Já, velectění pánové, nebudu více šířiti slov spokojím se jen s těmito krátkými vývody a prosím, aby slavný sněm návrh náš schváliti ráčil. V ohledu formálním doporučuji jej k vyřízení komisi zemědělské. (Výborně. ) Řečníku se gratuluje. )
Oberstlandmarschall: Ich erlaube mir mitzutheilen, dass sich zu diesem Gegenstande zum Worte gemeldet haben die Herren Abgeordneten Aigner und Nowak.
Dovoluji si ohlásiti, že se k tomuto předmětu přihlásili k slovu páni poslanci Aigner a Nowak.
Ich ertheile dem Herrn Abg. Aigner das Wort.
Abg. Aigner: Hoher Landtag! In Anbetracht, dass die Staats-, Landes-, Bezirks-, Gemeindesteuern und alle Steuern überhaupt eine Höhe erreicht haben, dass sie uns nahezu als unerschwinglich erscheinen müssen, und trotz dem nicht genügen, um gewissen Ansprüchen, Anforderungen - ich nenne beispielsweise nur die nothwendige Gehaltserhöhung unserer Lehrer - entsprechen zu können, ist es nothwendig, dass wir aus Sparen denken, und empfiehlt es sich, dass eine Herabminderung der Dienstzeit, der Präsenzdienstzeit eintreten muss.
Aus diesem Grunde werde ich und meine Gesinnungsgenossen für den aufliegenden Antrag stimmen, weil wir die Überzeugung hegen, dass sich gegen ehemals die Verhältnisse denn doch geändert haben, dass infolge der erhöhten Schulbildung und der erhöhten Intelligenz unserer heranwachsenden Jugend derselbe in der Lage ist, in verhältnismäßig kürzerer Zeit wie ehemals sich die nothwendige militärische Ausbildung anzueignen.
Wir stimmen dafür, weil es nicht nur finanziell zum Nutzen gereichen muss, sondern weil es auch in volkswirtschaftlicher Beziehung der gesammten Bevölkerung zum Nutzen, zum Segen gereichen wird, wenn die besten Söhne in ihrem besten Alter zur Zeit der größten Kraft nicht drei Jahre, sondern nur während eines oder höchstens während zweier Jahre ihrem Beruf entzogen werden und wenn sie nicht während dreier Jahre vom Staate erhalten werden müssen, sondern während eines großen Theiles dieser Zeit durch Arbeitsamkeit, durch Thätigkeit mit zur Mehrung des Volkswohlstandes beitragen können
Ich persönlich neige mich überhaupt der Ansicht zu, dass es einst dahin kommen werde, dass die Angehörigen der Fußtruppen zur activen Dienstleistung überhaupt nicht einberufen werden, sondern dass es genügen wird, sie ohne Einberufung zu Hause am eigenen Herde militärisch auszubilden und dass dieselben an bestimmten Tagen, zu gewissen Stunden einfach durch das Hornsignal zur Übung gerufen werden, wie dies gegenwärtig bei den Mitgliedern der Feuerwehr geschieht.
Ich werde mich nicht wundern, wenn man vielleicht über diese Anficht den Kopf schüttelt - aber ich bin überzeugt, dass es dazu kommen muss, weil man die nothwendigen Mittel anderweitig verwenden muss, die hier in dieser Richtung aufgewendet werden müssen.
Die größte Stütze eines Staates ist nach meiner Ansicht das Voltsheer und dass das Volksheer auch ohne dreijährige Dienstzeit Ersprießliches leisten kann, das beweist ja der gegenwärtige Krieg im südlichen Afrika, das beweist das Volksheer der Boeren und so weiden wir denn, damit ich kurz bin, für