Ich beabsichtige diesem Wunsche zu entsprechen, falls von keiner Seite dagegen eine Einwendung erhoben wird.

Pan posl. dr. Russ podal návrh, který jest rozdán tiskem pod číslem LIL a který vztahuje se k tomu, by komisi pro veřejné práce bylo uloženo vzíti v poradu investiční zákon předložený sněmovně poslanců říšské rady. Pan navrhovatel žádá, aby tento jeho návrh byl komisi přikázán bez prvního čtení. Pakli proti této žádosti nebude podáno ze žádné strany námitky, mám úmysl tomu přání vyhověti

Učiním tak, jak jsem byl řekl.

Ich werde diesen Antrag der Commission ohne eiste Lesung zuweisen

Konstatuji, ze je slavný snem způsobilý usnášeti se.

Ich constatiere die Beschlussfähigkeit des hohen Hauses.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir gehen zur Tagesordnung über.

Elster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Anton Steiner (Kaaden) und Genossen betreffend die Bewilligung von Staatsunterstützungen für die Landwirte des (Erzgebirges.

Prvním předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslanců Antonína Steinera (Kadaň) a soudruhů v příčině povolení státních podpor rolníkům v Rudohoří; Ich ertheile dem Herrn Antragsteller das Wort zur Begründung seines Antrages

Abg. Anton Steiner (Kaaden): Hoher Landtag! In der Sitzung des hohen Hauses vom 23. März habe ich mir erlaubt, über die Missernte im Erzgebirge einen Antrag einzureichen. Die Landwirte der Eizgebirges müssen mit ihren Einteaussichten sehr bescheiden sein und sie sind schon zufrieden, wenn nur der Futterbau und die Kartoffelernte befriedigend ausfällt, und sie sind an den Staat mit Ausnahme der Jahre 1882 und 1893 mit Ansuchen nicht herangetreten, Im Jahre 1882 wurden den Gebirgsbauern unverzinsliche Darlehen gewährt, welche jedoch wieder zurückgezahlt worden sind Im Jahre 1893, das ein Missjahr für ganz Böhmen war, winde den Landwirten des Erzgehirges keine Unterstützung gewährt.

Infolge der regnerischen Witterung ist das Jahr 1899 ein Missjahr im wahren Sinne des Wortes.

Was in erster Linie den Futterbau anbelangt, ist dieser die Hauptgrundlage der Bauernwirtschift im Gebirge und wurde dieselbe am meisten von der Witterung betroffen. Bei einer mittelmäßigen Ernte gibt ein Joch Acker 10 Meterzentner Heu. Im Jahre 1899 wurden bloß 5 Meterzentner Heu per Joch geerntet. Also, meine Herren, wie Sie sehen, ist das ein sehr minimaler Ertrag und noch dazu ganz wertlose Ware, welches zumeist aus Streu verwendet werden musste. Es ist dies bei einer Wirtschaft von 20 doch Grund ein Ausfall von 50 Meterzentner Futter. Was die Haferaussaat, meine Herren, anbelangt, so ist Folgendes zu sagen: Es werde dort per Joch 8 Hektoliter ausgesät und der mittelmäßige Ertrag ist 30 Hektoliter Hafer. Im Jahre 1899 sind aber per Joch blos 10 Hektoliter Hafer geerntet worden und ebenfalls wieder ganz wertlose Ware, welche als Saatgut gar nicht verwendet werden kann. Korn wird seit den 70er Jahren und Anfang der 80er Jahre ganz wenig mehr angebaut; weil in den 80er Jahren wiederholt Korn angebaut wurde und weder Samen noch Stroh geerntet wurde.

Was den Flachsbau im Erzgebirge anbelangt, so ist er im verflossenen Jahre auch gänzlich missrathen. Am meisten trifft den Gebirgsbauer die Ernte von Kartoffeln, welche im verflossenen Jahre auch ganz erlegen ist. Ich brauche dem hohen Hause dies nicht weit auseinanderzusetzen, sondern es könnte durch Erhebungen sichergestellt werden, dass auch jene Kartoffeln, welche geerntet wurden, in den Kellern verfault sind. Was ich noch bei Begründung meines Antrages erwähnen muss, ist, dass im verflossenen Jahre, wo noch die ganze Fechsung auf den Feldern stand und halb grün war, vom 12. auf den 13 September drei Personen auf dem Wege von Reischdorf nach Kesselwald erfroren sind Es war dies eine Familie, welche aus dem Hopfenpflückerlande zurückgetehrt war. Was die Hausindustrie im Gebirge anbelangt, so ist diese im heurigen Winter auch ganz erlegen und hat man sich die Überzeugung verschafft, dass in manchen Gegenden Kinder sowie Eltern in Folge des Kohlenstrikes in den Betten oder in Decken eingewickelt geklöppelt, und wie man bei uns sagt, Körbe genäht haben (Zwischenruf: Schreckliche Zustände!)

Verehrte Herren! Ich glaube, dass ich mit diesen wenigen Worten meinen Antrag begründet habe und ersuche, das hohe Haus möge im Interesse der Gebirgsbauern, welche auf ihrer heimatlichen Schotte unter schwierigen Verhältnissen ringen müssen, meinen Antrag annehmen. In formaler Hinsicht ersuche ich, meinen Antrag der Budgetcommission zuzuweisen. (Beifall)

Oberstlandmarschall: Herr Abg. Anton Steiner hat sich in formaler Beziehung das Wort erbeten.

Abg. Steiner (Brüx): Hoher Landtag! Der Antrag des Abg. Anton Steiner ist vollständig gerechtfertigt und ich, als Vertreter des Erzgebirges im Reichsrathe muss diesen Antrag wirklich nur mit Freuden begrüßen. Das Erzgebirge, meine Herren, ist schon seit Jahren von einem großen Nothstande heimgesucht, schon seit Jahren leidet das Erzgebirge in jeder Beziehung sehr stark. Es ist daher die höchste Zeit, dass endlich für dasselbe etwas gethan werde. Die Landwirte des Erzgebirges, die wirklich an die Scholle gebunden sind, die mit Leib und Seele an der Schofle hängen und nicht daran denken, von dort auszuwandern, sind wirklich sehr zu bedauern. Besonders sind sie deshalb zu bedauern, weil dort die Bodenverhältnisse sehr traurige sind und weil dort die Witterungsverhältnisse in jeder Beziehung auf die Bodenproducte einen solchen Einfluss haben, dass derjenige, welcher die Verhältnisse dort nicht kennt, auch wirklich kein Urtheil fällen kann.

Nur derjenige, meine Herren, der wirklich die Erzgebirgsgegenden ganz genau kennt, weiß, was für eine Noth daselbst herischt Die Landwirte im Erzgebirge haben, wie es früher immer der Fall war, um sich zu ernähren, auch größtentheils noch Handel getrieben, Handel mit Rindvieh und Boratenvieh, aber auch Hausierhandel. Holzhandel, und haben so überhaupt ihre Existenz fortgefristet. Heute aber, da sich die Verhältnisse geändert haben, da die Zölle nach Deutschland bedeutend erhöht sind, ist eben dort der Landwirt nicht mehr in der Lage, Vieh zu expoitieren und muss den Handel vollständig aufgeben. Ebenso ist es mit dem Holzhandel, weil der Erzgebirgsbewohner durch die freie Ausfuhr des Holzes nicht mehr in der Lage ist, Holz hinaus zu liefern. Die Ausländer kommen herüber, kaufen Holz in großen Massen an und der Holzhandel ist für die dortigen Landwirthe und für die dortige Bevölkerung überhaupt verschlossen. Und daher herrscht im Allgemeinen, meine Herren, große Noth. Die Not läge hat mein Herr Vorredner vollständig auseinandergesetzt, dass das Getreide, welches außerdem schlecht ist, größtentheils verfault und gar nicht einmal genußfähig ist. Es wächst aus, und wer es zum Genuße benützt, wird oft sehr krank. Die Leute leben daher in jeder Beziehung sehr eingezogen, sind sehr genügsam, leben dort nur von Kartoffeln, jeden Tag haben die Landwirthe draußen im Erzgebirge Erdäpfel, und Sonntag haben Sie Kartoffeln. Unter den Massen Kartoffeln schmecken ihnen die Erdäpfel besser.

So leben die Leute, und niemand nimmt sich des Erzgebirges an und hat sich bisher der traurigen Lage des Erzgebirges angenommen, die Regierung hat noch sehr wenig gethan, die unverzinslichen Darlehen, die sie bekommen haben, müssen sie wieder zurückzahlen, und daher ergibt sich die dringende Nothwendigkeit, dass auch endlich für die nothleidende Bevölkerung des Erzgebirges feitens der Regierung etwas gethan wird. Der Herr Antragsteller hat eine Staatssubvention beantragt. Ich möchte hinzufügen dass ihnen eine Landes- und eine Staatssubvention gegeben werde, das Land soll auch etwas für's Erzgebirge thun.

Das Erzgebirge erstreckt sich fast über 10 Bezirke, und daher ist es dringend nothwendig, dass eine ausgiebige Subvention gegeben wild, und ich unterstütze vollständig diesen Antrag. (Beifall)

Nejvyšší maršálek zemský: žádá ještě někdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt noch jemand in formaler Beziehung das Wort?

Prohlašuji rokovaní za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Da der Herr Antragsteller nicht mehr das Schlusswort wünscht, so gehen wir zur Abstimmung über.

Přejdeme k Masování.

Der Herr Antragsteller beantragt, dass die Angelegenheit an die Budgetkommission verwiesen weide und dass hiebei die im § 49 im Absatze a) und b) angeführten Abkürzungen des Verfahrens zur Anwendung kommen, und dass demnach dem Ausschuße eine Frist von 8 Tagen zur Berichterstattung gestellt werde.

Pan navrhovatel navrhuje ve formálním ohledu, by předmět byl přikázán komisi rozpočtové a by bylo užito zkrázkráceného jednáni ve smyslu článku 49. lit. a) a b) jednacího řádu, tak že by byl návrh přikázán výboru ku podání zprávy do osmi dnů.

Ich werde den formalen Antrag des H. Antragstellers zur Abstimmung bringen und beabsichtige, falls nicht ein Wunsch aus Trennung der beiden Fragen gestellt werden sollte, über den formalen Antrag im Ganzen abstimmen zu lassen.

Dám hlasovati o formálním návrhu pana poslance Steinera a, pakli by nebylo vysloveno přání, aby o otázce přidělení komisi a stanovení lhůty bylo hlasováno zvláště, mám v úmyslu dáti hlasovati o návrhu pana poslance Steinera pod jedním.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage des H. Abg. Steiner zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří přisvědčují k návrhu ve formálním ohledu, by vyzdvihli ruku.

Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu posl. MUDra Václava Šamánka a soudruhů na zavedeni ruského jazyka co povinného předmětu na veškerých školách středních s vyučovacím jazykem českým.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. MUDr. Wenzel Šamánek und Genossen, betreffend die Einführung der russischen Sprache als obligater Lehrgegenstand an sänmmtlichen Mittelschulen mit böhmischer Unterrichtssprache.

Dávám slovo panu navrhovateli, aby svůj návrh odůvodnil.

Poslanec dr. Šamánek: Slavný sněme!

Jest to jistě předmět poněkud neobyčejný, který se zde ve slavném sněmu objevuje, a snad také bude můj návrh, aby ruština byla zavedena co povinný předmět na všech učelištích českých s vyučovacím jazykem mateřským, poněkud různě posuzován, jsemť v tom ohledu zvědav, jak páni druhé strany o tom se vyjádří, poněvadž jsem slyšel, že dva páni z německé strany se přihlásili k tomuto návrhu. Já myslím, že ti pánové, domnívají-li se, že já tento návrh jsem podal jenom k vůli tomu, abych nějakou demonstraci vykonal, se velice zmýlí. Návrh ten jest upřímně míněn, protože jest bedlivě prozkoumán a protože jeho uskutečnění by našemu národu velikých a dalekosáhlých výhod přineslo.

My potřebujeme jenom patřiti na stav Ruska nynějšího oproti stavu Ruska před 30 lety. Snad všichni se budete pamatovati, - jak ve Vídni v illustrováných humoristických listech a v jiných také seriósních listech bylo Rusko všemožným způsobem snižováno; potřebujete se jenom pamatovati na ty výrazy a tvrzení, že prý ruský mužík jí svíčky lojové, dále v politickém ohledu že Ruský kolos jest postaven na nohou hliněných atd. atd., jedním slovem před 30 lety naši Němci nemohli Rusku přijíti na jméno.

Nyní vidíme, jak se od té doby, možno říci v době jednoho pokolení, mínění změnilo. Dnes celá Evropa, mohl bych říci, celý svět se o přátelství Ruska uchází a nejvíce uchází se o ně právě náš úhlavní nepřítel, nepřítel všeho slovanského, totiž Německo. Jsem přesvědčen, že snad Bismark, velký diplomat německý, když učinil výrok: "Němci nebojí se ničeho kromě Boha na světě", ve své diplomatické manýře úplně zamlčel. "a Ruska". Neboť to ucházení se se strany Německa o přízeň Ruska, které využitkovalo Německo již od dávných let, svědčí, že Německo a jeho kancléř Bismark velmi dobře věděli, že v Rusku leží velká síla, velká moc a konečně největší opora pro německou říši.

Tedy již z toho, že Německo se uchází o přízeň Ruska, musíme my Slované poznati, že tato přízeň není tak bezúčelnou, a že je také skutečně prospěšnou.

Vždyť nás v r. 1848 Rusko zachránilo. (Posl. Březnovský: To byla největší hloupost, co vyvedlo.)

Za to jsme byli tak vděčni. Já chci svůj návrh odůvodniti věcně, a to částečně z důvodů vědeckých, částečně z důvodů obchodních, na kterou čásť kladu největší váhu, a částečně také z důvodů národních.

Zavedení ruštiny na našem středním školství bylo by rozsahu dalekosáhlého pro vývin naší mateřštiny a nemám nejmenší pochybnosti, že by tím také ona získala, neboť v naší mateřštino je mnoho tvarů, které jsou si úplně podobny ne-li totožný s ruštinou. Snad mně bude někdo namítati předem, že to vůbec není na místě, bychom tento jazyk zaváděli na našich středních školách, poněvadž není místa ani času, by se tomuto jazyku mohlo vyučovati.

Myslím, že by se to dalo na každý pád provésti, hlavně když se uváží, že reorganisace našich škol středních je velenutnou. Naše gymnasia neodpovídají rozhodně požadavkům novověkým, také ne naše reálky a částečně též naše školy ochodní.

Jsem přesvědčen, kdyby se ku př. vynechala řečtina na gymnasiu, že by to stačilo, aby se ruská řeč na místo toto dala.

Musím taktéž říci, že vyučování frančině neb angličině děje se na našich školách středních tak nedbalým a nemethodickým způsobem, že naši žáci vyšedše z těchto škol zcela ničeho neumí, aspoň praktického z dotyčných řečí.

Myslím tedy, že by jazyk ruský na našich školách zavedený přinesl nám rozhodně většího úspěchu již proto, že by naši žáci se ho jistě s větší horlivosti ujali než angličiny a frančiny, a za druhé, že by se mu jistě s daleko lepším prospěchem naučili, než jiným jazykům cizím, neboť jazyk ruský by nám všem a hlavně naší mládeži přinesl daleko větších výhod a užitků, než angličina, frančina, neb jiný jazyk, poněvadž je to skutečně jazyk světový. Dle počtu jazykem tímto mluvících jest ruština prvním světovým jazykem, a já jsem přesvědčen, že jest jedním z nejdůležitějších; také též celý svět ho za takový považuje. Chci se tedy obírati poněkud vědeckými důvody, které mluví pro to, aby jazyk ruský zaveden byl na našich středních školách. Já jsem toho přesvědčení, že ruský jazyk již tak jest zdokonalen, že by našemu malému národu vůbec a našim učencům zvláště šel velice dobře k duhu, kdyby tito jej úplně ovládali. Já jsem přišel k tomuto náhledu při příležitosti sjezdu lékařského r. 1897, kde nám bylo se stýkati s ruskými vědátory. Bohužel, že tyto styky nenesly nám takového ovoce, jakého bychom si byli přáli a přičítám příčinu toho zjevu hlavně tomu, že dorozumění mezi námi nebylo tak dokonalé, jak by ve prospěchu této věci bylo možno a žádoucno; neboť stýkání se a dorozumívání v cizí řeči, jako se dálo u nás ve frančině, jest přece poněkud nedokonalé, protože - ačkoli mohu Rusům dáti to vysvědčení, že mluví výtečně francouzsky - přece znalost frančiny na naší straně u vysoce vzdělaných našich učenců tak dokonalá není jak by měla býti. Tedy z toho bezprostředního styku, který by nám poskytovala znalost jazyka ruského, by mohli učenci čeští mnohem více čerpati, než se to dosud stalo.

Že bulharština a srbština jest velice příbuzná ruštině, rozumí se samo sebou a uznáte to všichni.

Jsem přesvědčen, že i na tyto dva národy by se úspěch, který bychom my mohli ze znalosti ruštiny bráti, také mohl potahovati.

Avšak já myslím, že prozatím máme ještě důležitější příčinu učiti se ruštině se stanoviska obchodu a průmyslu.

Pánové, tato otázka jest velice palčivou pro nás Čechy, uvážíme-li jenom, v jakém postavení náš český národ se nalézá. My jsme mdlý národ v malé zemi, která nám skutečně při našem, bohudíky šťastném rozmnožování, nedává dosti výživy; proto musí veliká část našeho lidu se obraceti ještě k jiným odvětvím výživy, než jenom k těm výrobám, které se zemědělstvím souvisí; on se musí obraceti na vědu, na průmysl a obchod a t. d. Pánové, protože právě naše země jest poměrně malá, nemůžeme počítati, že tyto výrobky průmyslové nám poskytovati budou dosti volnosti stran jich odbytu. Neboť jest známo, že nemůžeme se obrátiti do sousedních zemí, ve kterých jest tolik materiálu jak hmotného tak i osobního ve všech těchto odvětvích, jak ve vědě tak i v průmyslu, obchodu a t. d.

Jest tedy přirozeno, že naše inteligence a naše výrobky průmyslové a vůbec technické budou časem také se množiti i že budou přirozeným způsobem muset hledati nějakého dalšího odlivu; neboť do sousedních zemí Německa, Francie, Anglie a t. d. nelze nám vyvážeti, naopak tlačí se ještě z těchto zemí jisté živly v těchto odborech k nám.

Musíme tedy pomýšleti, pánové, na vývoz, který nám poskytuje větších výhod, do zemí, které nejsou přelidněny, jako naše země, anebo vůkolní země, a které nejsou v ohledu průmyslovém a obchodním tak pokročilé, jako poměrně naše země nebo vůkolní země.

Těmito zeměmi může býti jen ruská velká říše a potom Balkán; neboť, pánové, na zámořní vývoz, jak jest u Německa nebo Francie, nelze nám počítati, poněvadž nemáme dotyčného loďstva obchodního, nemáme také dotyčné osadní politiky, která jest u nás na nejnižším stupni.

Jest tedy patrno, pánové, že my právě v tomto ohledu budeme muset vyhledávati prostředky, abychom svůj národ jak hmotně tak duševně co nejvíce podpořili. Avšak, pánové, musíme uvážiti, že toto připravení se na lepší obchodní a průmyslovou budoucnost jest nám nutno a také prospěšno v nejvyšší míře. Uvažme, že ruská říše jest mnohem méně lidnatější než česká a že poskytuje snad to veliké budoucnosti - na sta let - nám anebo těm, kteří se o to ucházejí a kteří její poměry budou moci důkladné studovati, dosti výživy a dosti příležitosti, abychom v průmyslu i obchodu mohli vymknouti.

Rusko ve své velké prostrannosti a při své poměrně malé lidnatosti není ještě na takovém stupni vývinu průmyslového, že by se dalo porovnávati se zeměmi západními, a také ne s českými zeměmi, ve kterých skutečně i u českého národa již průmysl jest velice utěšeně vyvinut. Proto právě klade Rusko největší váhu na to, aby svůj průmysl a svůj obchod zvelebilo. Jest tam viděti horečnou činnost, co se týče zařizování továren různého druhu; v těchto jistých odvětvích dosáhlo Rusko již takové dokonalosti, že Německo nemůže tam své tovary odbýti.

Tkalcovství i železářství i pivovarnictví jest již skoro na dokonalém stupni.

Avšak přece při té velké rozprostrannosti a při té rozpínavé politice, kterou Rusko provádí, jest si mysliti, že nelze Rusku ukojiti všech těch potřeb, kterých dotyční národové od něho ovládaní mají zapotřebí.

Jest tedy studium průmyslu a obchodu na Rusi rozhodně pro nás důležitým a velmi užitečným. My jsme již začali malým krokem v tomto ohledu, a sice náž vývozný spolek vzal si za úkol, by prozkoumal poměry obchodní a hospodářské na Rusi, avšak ještě s malým úspěchem, neboť jeho prostředky jsou tak nedostatečné, že nelze v dozírné době očekávati většího úspěchu

Ale přece ukázal cestu, že studováním poměrů na Rusi mnoho a mnoho lze zlepšiti u nás, že se nechají jistá odvětví průmyslu u nás zavésti, která u Rusů nejsou, a tím právě můžeme my vynikati nad jiné národy, kteří se těmto odvětvím nevěnují.

Pánové, my musíme také poněkud hleděti do budoucnosti a připraviti se na tuto budoucnost, neboť vůkolní národové již dávno vystihli důležitost ruského trhu, a v první řadě jsou to Němci naši "přátelé" bych řekl - naši sousedé, kteří nám skutečně ani to sousto chleba nepřejí, kteří byli první, již se usadili na Rusi a již z ruského trhu těžili (Posl Březnovský: Ti z nich mají radost z těch kolonistů. ) Ti pochopili význam ruského trhu a proto jsou oni první a nejpřednější, kteří s Ruskem obchoduji. (Pod Březnovský. Oni se odmění za to zrovna jako u nás Němci ale Rusové s nimi zatočí. ) Uvažte jenom, jak Němci dovedou svými obchodními smlouvami Rusko využitkovati.

V Petrohadě na příklad jest aspoň 80 tisíc Němců, kteří nejenom že obchod a průmysl si tam založili, i důkladně ruské poměry využitkují. (Posl. Březnovský: Brzy budou žádati uzavřené území Němci; ať si dají pozor.

A podobné poměry jsou v Moskvě atd. Našel jsem také, že Němci velmi bedlivě zajistili si budoucnost svého obchodu, neboť v roce 1880 bylo již 27 konsulátů od Němců zařízeno, kdežto Rakousko mělo jich jen 7.

Jest viděti, jak daleko jsou Němci před námi, co se týče obchodu a využitkování jeho na Rusi, a jak my za nimi pokulháváme (Posl. Březnovský V Oděsse mají hromadu německých firem. ) Celý svět, pánové, již mluví o tom, jak se má zaříditi pro tu dobu, kdy bude Sibiřská dráha úplně vystavěna, a kdy se otevře celá Asie a ještě více, a kdy tedy bude skutečný převrat, dokonalý převrat všeho snad trhu světového, jelikož nezůstane jen při té jedné trati, nýbrž budou se jistě odbočky ze Sibiřské dráhy stavěti, které budou spojovati jak jih tak i sever, ale hlavně jih Asie, který bude jistě velevýznamný pro obchod, takže snad i světový obchodní národ, Angličané, budou tím jistě trpěti. Já myslím, že v tomto ohledu jest na nás, abychom se důkladně připravili na budoucnost, aby náš národ byl hmotně i národně zajištěn.

Velectění pánové, co se týče toho třetího důvodu, a sice toho národnostního důvodu, myslím, že nelze o tom mnoho mluviti.

My žijeme v národnostním rozmachu, celý svět se dle toho řídí, ale hlavně Evropa a v Evropě každý národ se řídí dle zásad národnostních. Dělají to Rusové, Italové, na Balkáně také již národnostní politika je zahájena, ale dělají to hlavně naši přátelé Němci. Potřebujete jen sledovati tu malou poměrně vojnu Angličanů s Bury: s jakým zápalem naši sousedé ujímají se tohoto malého národa. A snad není jich sympathie nejen bezúčelná, neb i bez úspěchu.

Podobně, pánové, musíme souditi, že i my, co tak malý národ musíme hleděti získati si sympatií větších národů, jak to naši Němci dělají. Nepotřebujete, pánové, jíti do Afriky, máte v Rakousku dosti látky, abyste přemýšleli o vlivu německém. Tento jest u nás tak silným, že ta velká vělšina slovanská nedovede jej zlomiti a myslím, že není nejposlednější příčinou tohoto velkého vlivu příbuznost jazyková, příbuznost národní

Velectění pánové! Učme se tedy od svých nepřátel, hleďme, abychom také my získali takové postavení v Rakousku a takového spojení s nějakým mocným národem, jako oni je mají se svými sourodáky v říši německé. Říká se a bylo to na více místech vysloveno, že je zapotřebí, aby česka otázka, by byla jednou řešena, - stala se otázkou evropskou. Já souhlasím, avšak já dodávám, že česká otázka se nestane dříve evropskou, dokud se nestane všeslovanskou. V tom spočívá budoucnost naší politiky.

Jistě že jsme udělali tu zkušenost, že česká otázka dosud ještě v Petrohradě netluče na dveře kabinetu dvorského, a proto také nemůžeme žádných velkých nadějí na nějakou politickou pomoc, která by našemu národu měla býti přinesena, míti, avšak my jsme, - já alespoň jistě přesvědčeni, že konstelace evropská může svého času býti tak utvářena, že doba, kdy kabinet Potrohradský i tohoto našeho malého národa se ujme, může přijíti. Nemusíme na ni čekati, nemusíme se spoléhati na tuto dobu, ale my ji můžeme připraviti, my můžeme ji tak přivoditi, že budeme moci z ní těžiti.

Neboť směle se může tvrditi, že vliv intelligence ruské, jakož i vliv hlasu národa ruského není bezvýznamným na rozhodnutí vysokých vládnoucích kruhů ruských, a že, jak jsem se přesvědčil, s ruskou intelligencí dají se nám navázati svazy, které by nám mohly býti velmi užitečny. V tento moment nekladu, velectění pánové, právě svou největší naději, avšak musím i tuto možnost vzíti v úvahu, když o tom uvažujeme, jest-li je nám nutno, ruskému jazyku se učiti.

Já bych byl se svými důvody skoro hotov. Ku konci musím však říci, že nemám velikých nadějí, že by tento můj návrh, aby se vyučovalo ruštině na všech učilištích českých co povinnému předmětu, u slavné komise neb u slavné vlády, našeho,, přítele" místodržitele českého aneb dokonce u vlády vídeňské našel nějakého přijetí příznivého, respektive takového, aby co nejdříve byl uskutečněn; neboť, velectění pánové, Vídeň jest úplně ovládána Berlínem, a může se říci, že Vídeň jest Berlín číslo druhé, (Výborně!) neboť, pánové, co tam se děje, jak se tam proti našim snahám přirozeným a oprávněným pracuje, o tom se nemůže již ani mnoho mluviti. Vídeňské kruhy jsou nám úplně nepříznivý, protože neznají a nestudovaly nikdy důležitost slovanského kmene, hlavně ne našeho národa ve prospěch habsburské monarchie. Snad se dali podplatiti markami pruskými. Těch tam přišlo dost a dost! Vídeň byla ode dávna zrovna zasypávána pruskými tolary a proto jest politika vídeňská závislá na politice pruské. Ve Vídni se neděje nic pro nás Slovany, co není v Berlíně schváleno, (Výborně!) bohužel tedy od vídeňských kruhů nemůžeme nikoliv očekávati, že by tento můj návrh, který, jak jsem přesvědčen, našemu národu jistě přinese veliké výhody, byl uskutečněn.

Mám jenom tu naději, že tímto veřejným přetřásáním snad přece naše inteligenc a vyšší kruhy, kterých se to týče, budou povzbuzeny ku přemýšleni, jak důležitá jest znalost jazyka ruského pro náš národ, hlavně pro naší intelligenci, ať jest to intelligence vyššího druhu, aneb inteligence průmyslová a obchodní, a jsem jenom té naděje druhé, že národ náš, který vždycky pro praktické myšlénky byl vnímavý, uchopí se této myšlénky, učiti se ruskému jazyku s celou vervou, že si zařídí, jak již před stoletím začal, sám taková učiliště a najde prostředky, aby kruhy obchodní a t. d. se mohly v brzku vykázati znalostí jazyka ruského.

Toť se musí díti zařízením různých kroužků ruských a zavedením ruštiny na takových učelištích, které jsou našim obcím anebo soukromým podnikům přístupny. Apeluji v poslední řadě jenom ještě na naše osvědčené studentstvo, které vynikalo vždy svou pílí a svou ideálností hlavně ve věcech slovanských, a jsem přesvědčen, že náš dorost, který jest nadějí našeho národa, se uchopí s nadšením této myšlénky učiti se příbuznému a krásnému jazyku, jako jest ruský jazyk, a že jistě v první řadě uskuteční myšlénku tu, by budoucnost našeho národa byla aspoň v tomto ohledu nám zajištěna.

Pánové, jsem přesvědčen, že musíme jednou vybřednouti z těchto neutěšených poměrů vnitřní politiky, že musíme dbáti na budoucnost svou, kterou můžeme míti zajištěnu jemom tenkrát, budeme-li míti oporu o jiný veliký, nám příbuzný národ. Dělejme jednou praktickou slovanskou politiku - v tomto znamení zvítězíme! (Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu přihlásili se ve formálním ohledu řečníci:

Zu diesem Gegenstande haben sich in formaler Beziehung zum Worte gemeldet und zwar die Herren Abg. Stein, Dr. Eppinger und Opitz.

Ich ertheile dem, H. Abg. Stein das Wort.

Abg. Stein: Hoher Landtag! Der vom Herrn Šamánek angebrachte Antrag auf Einführung der russischen Sprache als obligaten Gegenstand an sämmtlichen Mittelschulen Böhmens hat auf mich zweierlei Eindrücke gemacht. Erstens einen grotesk-komischen und zweitens einen traurigen.

Einen grotesk-komischen deshalb, weil es sonderbar aussieht, wenn Dr. Šamánek, der vor einigen Jahren selbst noch das schwarz-roth-goldene Band an seiner Brust trug und in Reichenberg deutschnationale Chorlieder mitgesungen hat, einerseits der Regierungspartei angehört, plötzlich dafür eintritt, die russische Sprache an den Mittelschulen Böhmens einzuführen und riesiga Sehnsucht nach der russischen Knute bekundet. Es wäre vielleicht auch sehr gut, wenn die Herren von der dortigen Seite demnächst den Antrag einbringen würden, die chinesische Sprache in Österreich obligat einzuführen, denn bei unserer famosen Handelspolitik, die in Österreich betrieben wird, und bei den großartigen Absatzgebietend für unsere Industrie in China und an eren Theilen der Welt, würde es auch vielleicht für uns und die Herren Czechen vortheilhaft sein, zu erwirken, dass die chinesische Sprache und die russische Sprache gelehrt würde. Wir haben gegen die russische Sprache gar nichts einzuwenden, wir gönnen es den Herren, sich ihre Zeit mit solchen Spässen zu vertreiben, wir verwahren uns aber dagegen, dass wir Deutsche in Böhmen Geld für ihre Spassetel hergeben sollen. Das wäre die grotesk-komische Seite. Der Antrag hat aber auch eine traurige Seite.

Es ist nämlich traurig und beschämend für den Landtag der Provinz Böhmen, dass