Stenografická zpráva

o

XXXIII. sezení III. výročního zasedání sněmu království českého z roku 1895 dne 17. května

1899.

Předseda Jeho Jasnosť nejvyšší maršálek zemský, Jiří kníže z Lobkowicz

Přítomni Náměstek nejvyššího maršálka zemského cís. rada Josef Wohanka a větši počet poslanců.

Jakožto zástupcové vlály J. Excell. c. k. místo držitel Karel hrabě Coudenhove, a c. k. místodrzitelsky tajemník Dr. Rudolf Neumann

Denní pořádek:

Pokračováni v druhém čtení zprávy komise rozpočtové o rozpočtu zemském na rok 1899, č. sn. 575, č. tisku CCXX.

Schůze počala o 11 hod. 25 min. dopol

Stenographischer Bericht

über die

XXXIII. Sitzung III. Jahressession d. Landtages

des Königreiches Böhmen v Jahre 1895 am 17. Mai 1899.

Vorsitzender Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschal Georg Fürst von Lobkowiez

Anwesend Der OberstlandmarschallStellvertreter kais. Rath Josef Wohanka und eine größere Anzahl von Abgeordneten.

Um Regierungstische Se. Excell. der k. k. Statthalter Carl Graf Coudenhove und k. k. Statthaltereisekretär Dr. Rudolf Renmann

Tagesordnung:

Fortsetzung der zweiten Lesung des Berichtes der Budqet-Commission über den Landesvoranschlag für das Jahr 1899, Ldtgsz. 575, Dr.-Nr. CCXX.

Beginn d Stttung um 11 Uhr 25 Min Vorm

Nejvyšší maršálek zemský Zahajuji schůzi

Ich eroffne die Sitzung

Jednací protokoly o XXVIII. a XXIX. schůzi ze dne 9. a 10. května byly po předepsanou dobu k nahlédnutí vyloženy.

Die Beschaftsprotokolle der XXVIII. und XXIX. Sitzung vom 9. und 10. Mai sind in der vorgeschriebenen Frist zur Einsicht aufgelegt gewesen

Ich stelle die Anfrage, ob gegen dieselbe eine Einwendung erhoben wird

Činím dotaz, zdali proti znění tohoto protokolů se činí námitka

Jelikož nebyla žádna námitka činěna, prohlašuji tyto protokoly za schváleny

Ich erkläre diese Protokolle für agnosciert.

Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.

Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Druckschriften vertheilt worden sind.

Sněmovní sekretář Hühm (čte ). Tiskem bylo rozdáno

č. sn. 590, č. t. CCXLIII. Zpráva komise pro krajské a okresní sondy o zprávě zemského výboru, jež se týče zřízení okresního soudu v Heřmanově Městci,

č. sn. 621, č. t. CCLIV Třetí seznam zpráv komisí o peticích.

Im Drucke wurden vertheilt

Ltgsz. 590, Druck-Nr. CCXLIII. Bericht der Kommission für die neuer BezirksGerichte über den Landesausschußbericht, betreffend die Errichtung eines Bezirksgerichtes in Heřman-Mestec.

Ldtgsz. 621, Druck-Nr. CCLIV Drittes

Verzeichnis von Kommissionsberichten über Petitionen.

Nejvyšší maršálek zemský. Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno, které petice došly

Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Petitionen eingelangt sind

Sněmovní aktuar Dr. Prachenský (čte ). Petice došlé dne 15. a 16. května 1899

č. p. 4764 poslanec pan Jos. Horák s peticí obce Činěves za udělení subvence na stavbu silnice od Činěvse do Netřebíc,

Ldtgsz. 4765 Abg. Karl Gf Zedtwitz mit der Petition der Bez -Krankenkassa und der Gewerbegenossenschaften in Hohenelbe um Vorkehrungen gegen den Mißbrauch der öffentlichen Krankenanstalten seitens arbeitsscheuer Individuen,

č. p. 4766 poslanec pan Kudrnka s peticí okres výb. v Nasevrkách v příčině kontumace psů,

č. p. 4767 poslanec pan Dr. Herold s peticí města Libně za zřízení okresního soudu tamtéž,

č. p. 4768 poslanec pan Dr. Dvořák s petici odboru spolku strojmistrů v Upíci proti zavedení zem. daně ze služného,

č. p. 4769 týž pan poslanec s peticí odboru spolku strojmistrů ve Dvoře Král. n. L. v téže záležitosti,

č. p. 4770 týž p. posl. s pet. odboru jednoty soukr. ůřed v Náchodě v téže zál.,

Ldtgsz. 4771 Abg. Freiherr von Scharschmid mit der Petition der Gemeinde Hirschenstand um Subvention zur Bestreitung der Kosten für die im stadt Asyl in Wien in Verpflegung gestandenen 3 Waisen.

Nejv. maršálek zemský P. posl. dr. Jaroslav hr. Thun omluvil svou nepřítomnost onemocněním.

Der Herr Abg. Dr. Jaroslav Graf Thun hat seine Abwesenheit durch Erkränkung entschuldigt.

Taktéž p. posl. Pech omluvil svou nepřítomnost nebezpečným onemocněním v rodině.

Ebenso hat der Herr Abg. Pech seine Abwesenheit durch eine gefährliche Erkrankung in der Familie entschuldigt.

J. E. p. místodržitel vyžádal si slovo. Dávám jemu slovo.

J. E. p. místodržitel hr. Coudenhove. K dotazu, který na mně vznesli pp. poslanci Dr. Malínský a soudr. ve příčině nepřístojností, jež prý v Klárově ústavu slepců panují, musím především podotknouti, že jest snadno pochopitelno, že mezera způsobená ve správě ústavu úmrtím ředitele rytíře z Klarů pro ústav ten velmi jest citelnou, vždyť úmrtím Klarovým ztratil ústav správce vlastnosti vynikajících, jehož oddanosti, s jakou k ústavu lnul, a jehož obětavost nedostiženými zůstanou.

Že ztráta ta u ústavu bolestně se pociťuje, nemůže však nikdy býti původem k výtce nějaké proti těm, kdo po něm správu ústavu v nejlidumilnějšim úmyslu převzali a vedou, veškeré síly své ji věnujíce.

Co se týče stížností v dotazu obsažených, neshledala zvláštní komise mnou za tím účelem vyslaná, aby věc vyšetřila, ničeho, co by útoky učiněné odůvodňovalo.

Především bylo zjištěno, že účetní knihy ústavu vedou se správně a v pořádku. Při jednotlivých zkouškách znalcem předsevzatých nebylo žádné závady shledáno.

Dále nedala se zjistiti žádná okolnost která by dotvrdila výtku ředitelství učiněnou, že národně strannicky si počíná, pročež lze plnou víru dáti důraznému a určitému vyjádření rozhodujících pánů v řiditelství, že ničeho nejsou tak dalecí jako počínati si snad národně stranicky.

Pokud se týče předsedy p. Stůdla, jenž podporoval ústav ten po mnoho let způsobem všeobecně uznaným a díků hodným, navrhl ihned on sám, když přede dvěma lety do řiditelství vstoupil, že vzdá se dodávek pro ústav jež nepřevyšují ostatně roční obnos jednoho tisíce zlatých

Pouze k důtklivé žádosti řid. Klára, jenž nechtěl, aby pan Stůdl utrpěl materielní škodu za to, že ochoten byl při tomto humánním díle spolupůsobiti -podržel dále tyto dodávky.

V dotazu se tvrdí, že nejdůležitější obory, to jest zdravotnictví a vyučování, nejsou v řiditelstvu zastoupeny žádným odborníkem.

Pravda jest, že obory ty za řiditelství Klárova zastoupeny nebyly, kdežto nyní bylo se o ně postaráno členstvím profesora nemocí očních a řiditele škol.

Nynější řiditel vystoupil v roce 1893 dobrovolně z ústavu. Jako řiditel má skutečně roční plat. Zcela nesprávným jest, že by to odporovalo stanovám.

Stěžují-li si páni interpellanti do toho, že domácí lékař Dr. Krčma jakožto člen řiditelství ani jednou nebyl povolán nynějším řiditelstvem k sezením řiditelstva, jeví se býti stížnost ta již proto zcela bezdůvodnou, poněvadž Dr. Krčma členem řiditelstva není a nikdy nebyl.

V dotazu praví se dále "Největším hříchem, jehož se nynější řiditelstvo dopustilo, je propuštění bývalé pěstounky "

Propuštění to nenařídilo však řiditelství nynější, nýbrž ono se stalo z podnětu a k vlastní iniciativě zemřelého řiditele Klári.

Mám za to, že mohu se omeziti na to a na základě toho tvrditi, že informace, které se dostalo pánům interpellantům při jejich dotazu, nebyla spolehlivou.

Musím vysloviti své politování nad tím, že proti ústavu, jenž citelnému nedostatku našich veřejných zařízení odpomáhá, jenž péčí svou o slepce zasloužil si díky celé země měrou nejvyšší - vystoupeno bylo s touto stížností ihned na veřejnost, aniž by bývalo dříve učiněno oznámení úřadu dozorčímu o nepřístojnostech prý tam panujících.

Jsem přesvědčen o tom, že všichni pánové, kteří tvoří řiditelstvo, prodchnutí jsou láskou k ústavu a jeho chovancům, že úmysly jejich jsou nejryzejší, nejlidumilnější.

Finanční starosti vytýkají bohužel činnosti ústavu úzké meze.

Provésti vše, co v mezích těch jest možno, bude zajisté upřímnou snahou řiditelstva. Tyto snahy ředitelstva odborně podporovati, budiž spolu jedním z hlavnýh úkolů státního dozoru.

Budu se pokládati za šťastná, budu-li moci takovým způsobem přispěti ku zdaru a rozkvětu tohoto humanitního ústavu v pravém slova smyslu, sloužícího stejnou měrou bez rozdílu různým slepcům celé země.

Nejv. maršálek zemský. Prohlašuji, že slavný sněm jest způsobilý usnášeti se.

Ich erkläre das hohe Haus für beschlussfähig.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir gehen zur Tagesordnung über.

Na denním pořádku nachází se pokračování v druhém čtení zprávy rozpočtové komise o rozpočtu zemském na rok 1899.

Auf der Tagesordnung steht die Fortsetzung der zweiten Sesung des Berichtes der Budget-Commission über den Landesvoranschlag für das Jahr 1899.(Zvoní)

Na konci posledního sezení usnesl se slavný sněm na tom, vstoupiti do speciální debaty o zemském rozpočtu Následkem toho dovoluji si stran způsobu, jakým speciální debata se povede, sděliti, jak následuje, podotýkaje, že tento způsob úplně se srovnává s dosavadním zvykem sl. sněmu.

Byl pánům tiskem rozdán rozvrh látky zemského rozpočtu, dle kterého se rozděluje rozpočet v 15 hlavních oddílů.

Každý z téchto oddílů bude tvořiti jeden předmět debaty.

Co do každého oddílu náleží, nachází se tištěno v známém návrhu.

Podotýkám toliko, že část XIV a XV mezi sebou tak těsně souvisí, že míním tyto dáti projednati v jediné debatě.

Následkem toho rozděluje se rozpočtová debata na 14 debat, které po sobě se provedou.

Podotýkám dále, že některé zprávy komisí, arciť menšího objemu, které těsně souvisejí s rozpočtem, budou vyřízeny s rozpočtem.

Jsou to zejména takové zprávy, při kterých od jiných komisí než od rozpočtové komise byly podaný návrhy, které s rozpočtem souvisejí a které více méně obyčejně jsou i doslovně stejný s návrhy komise rozpočtové.

Co se týče resoluci, které by se strany jednotlivých panů poslanců během rozpočtové debaty byly navrženy, tedy mám za to, že sluší setrvati přistávajícím zvyku, by totiž návrh na resoluci, budeli dostatečně podporován, se odkázal rozpočtové komisi.

Das hohe Haus hat in der letzten Sitzung beschlossen, in die Specialdebatte über den Landesvoranschlag einzugehen. In folge dessen erlaube ich mir bezüglich der Art der Berathung über denselben in der Spezialbebatte nachfolgendes rnitzutheilen.

Es ist den Herren Mitgliedern des hohen Hauses das bekannte Schema vertheilt worden, welches die Eintheilung des Stoffes des Landesvoranschlages enthalt. Nach diesem Schema sind die gesammten den Landesvoranschlag betreffenden Gegenstände in 15 Abtheilungen eingetheilt und es wird demnach jede dieser Abtheilungen als 1 Gegenstand der Debatte behandelt werden Lediglich was den 14 und 15 Punkt betrifft, stehen dieselben mit einander in einem so engen Zusammenhange, dass ich diese beiden Punkte in eine einzige Debatte zusammenzufassen glaube. Ich bemerke weiter, dass einige allerdings wenige Berichte von Commissionen bestehen, welche mit dem Landesvoranschlage in unmittelbarem Zusammenhange stehen. Es betrifft dies insbesondere solche Gegenstände, bei welchen von anderen Commissionen als von der, Budgetkommission Antrage gestellt wurden, welche das Budget betreffen und bei welchen die Antrage der Commissionen mit denen der Budgetkommission in beinahe wortlicher Uibereinstimmung stehen. Diese Berichte werden bei den betreffenden Punkten zugleich mit dem Landesvoranschlage zur Erledigung gelangen.

Ich verweise darauf, dass, wie es bisher stets üblich war, im Falle von Seite einzelner Herren Mitglieder Antrage auf Resolutionen im Laufe der Specialdebatte gestellt werden sollten, diese, falls sie hinreichend unterstutzt werden, an den Budgetausschuss verwiesen werden.

Dávám slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj poslanec Dr. Fořt. Předmětem prvé debaty jest kapitola prvá obsahující vydání a úhradu na zemský sněm.

V rubrice "Vydání" položila rozpočtová komise obnos 176 811 zl, do rubriky "Úhrada" pak obnos 100 zl.

Vyřízení k této kapitole se vztahující obsažena jsou na strance 256

Petic není k této kapitole žádných

Landtagsekretar Höhm (liest). Erfordernis Cap I. Landtag 176 811 fl, dann Bedeckung 100 fl, hiezu Art I. der Erledigung Seite 256.

Nejvyšší maršálek zemský. K těmto položkám se přihlásili ke slovu Contra p. poslanec Šťastný a pro p. posl. Březnovský

Es haben sich zu diesen Positionen zum Worte gemeldet.

Contra der H. Abg. Šťastný, pro der H. Abg. Březnovký

Dávám slovo p. posl. Šťastnému.

Posl. Alfons Šťastný. Slavný sněme´ Já jsem se přihlásil k položce "sněm", proto, abych k Vám promluvil několik upřímných slov.

Mě se to vždy bolestně dotkne, když slyším předbůzky, které se činí členům sněmu proto, že nenavštěvují schůzi sněmovních a schůzí komisí Zvláště se mě to tkne tím bolestněji, když výčitky ty se týkají zástupců venkovských obcí. Ja jsem přesvědčen, že výčitky ty jsou úplně oprávněné a jest to tím horši, že to sám musím uznati, který vždy podporoval zásadu sebezastoupení a vždy jsem hlasoval, aby rolnictvo a venkovské obce si volily lidí ze sebe.

Takovýmto jednáním, totiž chozením za školu, nejenom nejprve poškozujeme národ, ale my poškozujeme zvláště svůj stav.

Každý poslanec, když ještě kandiduje, a potom, když je zvolen, zajisté přece ví, co na něho čeká a jakou povinnost po případu na sebe bere a první a hlavní povinností jeho jest, aby, pokud možno, byl přítomen sněmu povždy. Tuto povinnost, velectění pánové, máte také vytknutou v § 18 našeho řádu kde stojí "Poslanci jsou povinní účastníti se nepřetržitě všech jednání a prací sněmovních. " Tím přece každý poslanec bere na sebe povinnost, býti přítomen všem schůzím sněmovním, a také všem pracím komisním

Když ale, velectění pánové, přihlédneme, jak povinnost svou konáme, tu přece jenom si musíme přiznati, že v tomto ohledu velikými jsme nedbalci. Já nechci upírati, když někdo se stane poslancem, že svou živnost nemůže pověsiti na hřebík a nemůže poškoditi tu živnost, ze které žije, ať již jest to rolnictví neb jiná živnost, tak aby měl trvalou škodu.

Avšak tolik přece myslím, že by návštěva jak sněmu, tak i komisí mohla býti mnohem lepši nežli je.

Ja Vás tedy, velectění pánové, zvláště pokud se týká zástupců venkovských obcí v to žádám, abyste povinnosti své, které jste na sebe vzali, hleděli pilně konati, abyste nezavdávali příčinu k takovým steskům, jaké se nyní jeví, a aby to konečně nepřišlo tak daleko, jak Vám veřejné listy již vyhrožují, že budou musit jména těch, kteří nenavštěvují sněm, jak náleží, býti uveřejněna.

My bychom to takovouto nedbalostí připravili tak daleko, že by odpůrci sebezastoupení našim voličům konečně dokázali, že zásada sebezastoupení se neosvědčila, že tedy nemáme voliti lidi ze svého středu a z venkovských obcí, potažně, ze svého stavu, nýbrž že máme zase nastoupiti dřívější směr a hleděti hlavně k tomu,aby naši zástupci byli volení z jiných stavů.

Ovšem na druhé straně jsou tu příčiny a to závažné příčiny vedoucí k takovémuto zanedbávání návštěv sněmovních. To rozdělení v pracích, není nám pří hodné, a ja právě na to chci poukázati, že by v té věci bylo třeba nápravy.

Náprava hlavně by záležela v tom, aby se schůze sněmovní zařídily tak, jak jsou nyní zařízeny na říšské radě.

Posl. Březnovský volá "To bychom byli hezky zařízeni. " Na říšské radě jsou schůze zařízeny tak, že v sobotu, v neděli a v pondělí schůze nejsou

Ostatní dny, tedy v úterý, ve středu, ve čtvrtek a v pátek jsou schůze nepřetržitě.

To, pánové, bylo by hlavně pro členy, kteří nebydlí zde v městě, velikou výhodou, poněvadž by ti, kteří uznávají za potřebné podívati se domů, měli mimo Prahu tři dny, kde by mohli zase svému hospodářství se věnovati. A pak by ovšem měli zase nepřetržitě 4 dny, které by mohli stráviti zde.

Tato záležitost souvisí ovšem se schůzemi zemského výboru.

Kdyby byly schůze jeho přeloženy na jiný den mimo středu, tak na př. aby se konaly buďto v sobotu nebo v pondělí, myslím, že by to nebyla tak veliká obtíž a nenahlížím, proč by se to nemohlo stát Nevím ale také, z jakého důvodu se tak dosud nestalo

Možná, že se myslilo, že tím přidrží se členové zemského sněmu tím více k navštěvování schůzí, komisi, avšak praxe dokázala, že tomu tak není, a proto že tedy se to dokázalo, myslím, že by bylo lepe, aby zemský výbor odložil své schůze buďto na sobotu nebo na pondělek. Co se nyní týče výtek, že bereme diety zadarmo, tu dovolím si k této věci učiniti návrh, kterýž myslím, že bychom měli přijmout. Ja myslím, že by dobře posloužila praesenční listina, kteráž by byla vyložena zde pod dozorem ustanovených pánů pořadatelů domu tak. aby každý pan poslanec, když vstoupí do sněmovny, každý den do ní se zapsal.

Nekruťte hlavou, já vím, že se to mnohému nebude líbit, to nic, na to já nedbám.

Když někdo nepřijde do schůze pro nějakou překážku, na př. nemoc atd, náleží, aby svou nepřítomnost omluvil a pak bude ospravedlněn.

Ale ani neospravedln ti svoji nepřítomnost, to se mně přece jenom příčí, poněvadž, když přijdeme mezi své voliče, tu dávají nám to denně na talíř a naříkají přímo, jako bychom je o peníze okrádali, což nám zajisté nemůže býti příjemno.

Když tedy by byla vyložena praesenční listina, kterou by pod dozorem našich pánů pořadatelů domu každý poslanec přijdá do schůze vlastoručně podepsal a po případě když by nemohl býti přítomen, svojí nepřítomnost náležitě o mluvila když by dostal diety jen tenkráte, když poslanec je přítomen, aneb svou nepřítomnost náležitě omluví, myslím, že alespoň by učiněna byla hlavní náprava dosavadní nedbalosti.

Tož, pánové, nemějte mi to za zlé, že tohle přednáším, neb jest lépe, když otevřeně promluvíme si zde nějaké upřímné slovo, nežli (Poslanec G. Adámek Venku) ovšem venku, než když přijdeme mezi své voliče a máme si nechati právem pro tuto nedbalost nadávati (posl. Březnovský Jenže pp. voličové říkají to jen těm pořádným, nepořádní mezi ně nechodí ) Pánové, tedy v té věci jest potřeba nápravy.

Ale ona jest tu ještě jedna věc, pánové, kde jest skutečně také třeba nápravy, a která vzbuzuje nechuť k prací.

Velectění pánové, když někdo upřímně pracuje na sněmu, upřímně pracuje v komisi, upřímně pracuje v těch odborech, které máte ve své mladočeské straně zřízeny, a když konečně veškerá práce upřímná ma vzíti takový bídný konec, jako se stalo s tím posledním návrhem, který se týkal našich selských záležitosti, tak že, když záležitost ta projde veškerými instancemi, a když má přijíti k vyřízení v posledním okamžiku k ponuknutí jedné osoby, které se pravě ta věc nelíbila, ma býti zmařena, pánové, potom se nedivte, že na př. hlavně náš venkovský sedlák řekne "Inu víte, když vidím, že snahy naše mají býti v posledním okamžiku takovým způsobem

mařeny, dejte mi pokoj se sněmem, když tam nejsem nic platný. "

Takovým způsobem když se budou naše záležitosti vyřizovati, ztratí každý chuť k práci. Já v této celé věci vidím chybné působeni Vašeho klubu, který konečně v posledním okamžiku právě tím, že jest tak sestaven, jak nyní jest, dovede z ponuknutí jediné osoby zmařiti nejlepší a nejtěžší práci.

Nebudu se o této věci dále šířiti, však myslím, že - máte dost liberální statuty, to se nedá upříti - kdybyste v této věci učinili krůček ku předu a povolili tomu, aby o stavovských záležitostech mohli rozhodovati ti, jichž se týče, samostatně, aby o nich rozhodovali jednak zvlášt o sobě tedy zástupci venkovských obci co zvláštní klub venkovských obcí a zase zástupci co měst zvláštní klub městský, zajisté byste dodali Vašim členům velkou chuť k práci, poněvadž by věděli, že ve své věci pracují samostatně, takže druzí, kterým do toho ničeho není, nemohou překážeti.

To byste mohli v klubu svém zaříditi a ani to by Vám praničeho nevadilo, kdyby do Vašich klubů, pokud by se jednalo o stavovské záležitosti, nikterak tehdá, kdyby se jednalo snad o politických věcech, měli přístup i ti, kteří nenáleží právě Vašemu klubu a myslím, že by Vaší organisaci to praničeho nevadilo.

Nechtě si své záležitosti politické, nechce si je pro sebe, do toho Vám nikdo nepoleze, dokud to strannictví má pro Vás tak velikou váhu, ačkoli již vlastně nic neznamená na venek, ale o stavovských věcech byste mohli všecky účastníky připustiti, aspoň s poradním hlasem Vy byste věci pojednávání záležitosti stavových sesílili, nevyhověli by ste jednomyslným a oprávněným požadavkům, a dodali byste svým vlastním členům chuti k prací, kdyby věděli, že to, co si přejí, si mohou beze všeho omezení také ustanoviti.

Nebojte se, že by z tohoto zařízení povstaly, jak se tady mluvilo, nějaké veliké třenice, nějaké třídní boje, - to nikomu ani nenapadá, ale to se dá přec předpokládati, že jednaní klubu s klubem je mnohem vážnějším než jednání jednotlivců.

Když by v stavovských záležitostech povstaly rozbroje, když by na přiklad rolnictvo něco žádalo, co by se dotýkalo měst a s čím by města nemohla souhlasiti, myslím, že by vyjednáváni klubovní vedlo spíše k dorozumění než takové nahodilé přehlasovaní jednoho druhým.

Z toho nepotřebuje se míti žádný strach, stavy ty se navzájem nepoškodí, poněvadž jsou na sebe odkázány, vždyť přece rolnický stav nemůže poškoditi stavu živnostenského, neb jest naň odkázán. Předně jest jeho odběratelem a onen zároveň odběratelem výrobků tohoto Rolnický stav nebude zase městského stavu poškozovati, poněvadž zde jest to samé, a také co se týká dělnického stavu, jest tomu tak, že jeden stav odkázán na druhý.

Z toho třídního boje, jak páni dr. Pippich a dr. Herold se zmíňovali, aby nás tím odstrašili od stavovské organisace, nemáme strachu. Stavové od 1000 let spolu vedou boje, konečně ale sebe nepoškodili, vždycky přišli k vzájemnému dohodnutí, ku kompromisu. Ani nyní, když by v mladočeské straně se utvořily 2 samostatné kluby, stavy by se nepoškodily. Myslím, že páni buď sami jsou oklamaní v té věci, aneb chtějí klamati jiné. Ale není tomu tak, jak myslí.

A nyní si dovolím několik upřímných slov k pp. velkostatkářům, a tu mám prosby dvě, v ohledu agrárním a v ohledu státoprávním. V ohledu agrárním nevidíme na straně našich velkostatkářů takovou činnost, jak by bylo potřebí v našich těžkých poměrech. Ja spatřuji, že páni ta celou práci v ohledu agrárním vlastně ponechávají jen nám sedlákům.

Pokud jsme tu na sněmu, neviděl jsem ještě, aby byly z jejich středu vyšly nějaké opravné návrhy, kdežto z rolnictva středního vidíme, že tady za těch několik let bylo podáno několik set návrhu. Já nechci tu prací našich rolníků podceňovati.

Myslím, že veškeré návrhy, podané se strany mladočeské, jsou upřímné, že jsou podány s plným přesvědčením, by pomohly našemu stavu. Ale za to spatřuji ve straně našich pánů velkých rolníků, že v té věci konají jen úlohu, abych tak řekl, kontrolující, poněvadž my, když jsme chtěli nějaký návrh podati, jsme byli odkázání vždy i na ně a musili jsme žádati za jejich podporu.

Ja myslím, velectění páni velkostatkáři, že takovou malou působnosti ani nám ani sobě nepomůžete.

To jest na Vaše postavení tak vlivu plné, na Vaše vzdělaní tak veliké, to jest poměrně vždycky jen málo, abyste takřka čekali v tak důležitých věcech, až co vyjde z našeho středního stavu. Já bych soudil, že Vy máte mnohem více času, mnohem více prostředků, abyste v takovýchto věcech se poněkud poohlédli a také potom přinesli sem na sněm hotové věci. Ale s tím pouhým kontrolováním, jestli jsou ty naše návrhy dobré anebo abyste podle toho zařídili své další chování, nebo se stavěli proti nám k nim, panové, v takové těžké době, jako dnes ji máme před sebou, tím, pánové, nám daleko nepomůžete.

Podívejte se, velectění velkostatkáři, podívejte se do sousedního Německa.

Tam jest zřízen spolek německý, známý pod názvem "Bund der Landwirche", není politickým spolkem, jest to čistě hospodářsky spolek. Spolek ten čítá 200 000 členů ponejvíce sedláků. A, velectění pánové, ač čitá tak mnoho členů sedláků, on přece je pod vedením toho celkového rolnictva německého. V čele toho,, Bund der Landwirthe" stojí 1500 velkostatkářů a ti vedou celý ten spolek.

Jak by to, velectění pánové, u nás vypadalo, kdyby jste vy se tak dali v čelo agrárního vedeni a kdyby Vy ste stali v čele našeho hnutí agrárního.

Já myslím, že by ta věc vzala na sebe mnohem vznešenější, účinnější ráz než nyní.

Vy, velectění pánové, snad nás odkážete na svou, aspoň připisuje se Várn na učet, na svou,, Ústřední společnost hospodářskou" v Praze.

Já nechci popírati, že "Ústřední hospodářská společnost" koná velikou práci, ale že by odpovídala všemu, co dnes je třeba, aby v agrárních zasahovala tak účinně, jak by zasahovati mohla, kdybyste právě Vy se postavili třeba v té společnosti a potom k celému tomu agrárnímu hnutí v Selo, - to, pánové, přece nemůžeme říci.

Ústřední hospodářská společnost ku př. v tom rakousko-uherském vyrovnání učinila velmi krásné usnesení. Ale jen pouhá theorie, kde pak ale zůstáváme s celou praksí, kde tu vidíme?

Uspořádání každoroční výstavy atd, to je velmi krásná práce, nechci ji podceňovati, ale po vší té práci, když přijde k dělaní zákonů, které by se netýkaly agrárníků, tu nevidíme tak velkou činnost, jakou byste mohli vyvinouti. Ja alespoň nevidím tolik práce, co by právě selský stav mohl očekávati od takovýchto spolupracovníků na poli agrárním. My, pánové, poctivě řečeno, nejsme sto tu práci zmoci a tu nám nedostačuje, když Vy k tomu jen přisvědčujete a řeknete "Vy sedláci, jen pracujte dále. " Vždyť konečně z té naši práce nemáme prospěch pouze my, nýbrž Vy také a tu myslím, Že také navzájem máte tu věc všemožně podporovati. Ale ona jest tu ještě jedna věc, o které třeba se zmíniti, a to jest věc státoprávní.

V předvčerejší schůzi sněmovní bylo právě z našeho středu princem Schwarzenbergem zde čteno několik statí z brožurky, které nasvědčovaly tomu, v jakém nebezpečí se nalézá naše království, ba i celý stát. Bylo tu proneseno několik krásných řečí, jak se stran v prince Švarcenberga tak i pánů se strany mladočeské, jako na př. od p. dr. Herolda.

Avšak, pánové, řeči myslím, podle všeho, že zůstávají pouze řečmi, ale k nějakému skutku v ohledu tom nepřichází, a my nemáme ani té nejmenší vyhlídky, že by k nějakému skutku mohlo v té věci přijíti. Naši pánové z vládnoucí strany politické dnes, a sami si to také přiznávají, plujou úplně v proudu realismu, já ovšem byl přesvědčen o tom dávno, již před několika lety, že se z těch Mladočechů stávají realisté, a viděl jsem, jak je trojice realistická ovládala hned z počátku a vidím, jak je ovládá posud - To doznávají sami, a když člověk mluví s tím nebo oním z nich, a když se jim předhodí "Vy, pánové, dnes nejste Mladočeši více, vy jste dnes realisté, " bohužel, to doznávají sami, jako přiznal mně to sám jeden vynikající člen, a předák mladočeský, když jsem mu řekl, aby firmu "mladočeskou" smazali a nechali si jen tu firmu "českou co jednotné národní strany, " tu mi řekl "Prosím Vás, dejte mi pokoj s tím mladočešstvím. Vždyť jsme ze dvou třetin Staročeši a z jedné třetiny realisté!"

Já jsem o tom byl přesvědčen dávno, a bohužel, že jsem se nemýlil. Ale páni Mladočeši, jak Dr. Rieger před několika dny řekl, v tom staročešství neumějí ještě dobře chodit a v tom realismu plují dosti nešťastně.

Realismus, velectění pánové, pro nás znamená světoobčanství, neslovanskost, realismus znamená přimknutí se k velikému národu, (Posl. Dr. Fořt. Kde pak to stojí ?) realismus znamená etapy A etapy v ohledu státoprávním u nás znamenají leda autonomismus, ale o nějakém federalismu, ale o nějakém státoprávním postavení zemí českých ti páni realisté ani nemají zdání, naopak, to jest jim příliš příšerné, a v tom proudu pluje dnes strana u nás vládnoucí. To uznávají všichni, kteří o té věci přemýšlejí, a obávají se jenom odložiti tu firmu, kterou dnes ještě nesou, ale která už dnes neplatí, poněvadž žádné mladočešství takřka dnes již není viděti navenek a celá politika mladočeská ve Vídni jest skrz na skrz staročeská, ovšem s tím realistickým nátěrem (Posl. Udržal. Proč si nevezmete kormidlo ?) Panové, v té věci myslím, že nejsme na pravé cestě, a tu by právě náleželo panům velkostatkářům, kteří jindy tak pevně hájili federalismus, když v čele celého federalistického hnutí byl hrabě Richard Clani-Martinic, kteréhož Mladočeši, jak bylo v "Národ List " psáno, rádi by vyhrabali špendlíčkem z hrobu, a kterého svého času jsme my všichni, kteří jsme náležívali k mladočeské straně, tak velice hanobili, jak jsme ho považovali za zlého ducha národa českého, a kterého bychom dnes mohli velice dobře potřebovat, - tu pravě náleží v ohledu státoprávním panům velkostatkářům, aby také tu politiku českou přivedli zase v patřičné koleje, a sice v koleje federalistické.

Náš program státoprávní jest čistě