hohen Hause harrt, und zum Beweise dessen, daß sie eine so lange Zeit schon hier zur Verhandlung vorliegt, weise ich auf die verschiedenen Antrage, welche bezüglich der gesetzlichen Regelung des Minoritatsschulvesens im hohen Landtagen überreicht wurden.

Es liegt mir ferne, die Ursachen hier zu erörtern, welche der gesetzlichen Regelung dieser Frage entgegenstanden und damit eine Wunde zu berühren, die an den besten Kräften des Landes zehrt, und die in neuerer Zeit durch die Zustande in unserem gesammten Vaterlande, in Desterreich zu einer traurigen Entwicklung brachte. Der Kampf um das Recht der in der Minderheit befindlichen Angehörigen eines Volksstammes um die Schule für ihre Kinder war die Veranlassung zu vielen Zwiespältigfesten, zu gegenseitigen Anfeindungen und ich glaube, es sei die Pflicht eines jeden Patrioten, eine solche Ursache der Zwietracht, des Kampfes, aus dem Wege zu räumen, wenn dies mit Berucksichtigung der Rechte beider Nationalitäten möglich ist.

Meine Herren! Weil in dem vorliegenden Gesetzentwurfe diese Berucksichtigung der berechtigten Forderungen der beiden Nationen voll und ganz ihre Rechnung findet, weil durch die Bestimmungen der Vorlage, wie sie aus der Schulkommission hervorgegangen, sowohl die deutschen wie auch die böhmischen Schulen zu ihrer gesetzlichen Existenzberechtigung kommen, und weil selbst in der Zahl der gleichberechtigsten Schulen nach dem Verhaltnisse der beiden Volksstämme die Gleichberechtigung beobachtet wird, so glaube ich, daß wir es mit Genugthrung begrüßen konnen, daß die Verhandlung über das Minoritatsschulgesetz, wie es vorliegt, in Angriff genommen wird.

Ich darf hier die Versicherung geben, daß die Abgeordneten unserer Curie, nämlich des Großgrundbesitzes, gerne und mit Freude mit den ubrigen Volfsvertretern gemeinschaftlich an dem Zustandekommen dieses Gesetzes sowohl in der Commission gearbeitet haben, als auch an den Arbeiten in diesem hohen Haufe sich butheiligen, und es ist uns diese Vetheiligung um so werthvoller, weil wir eben in dem vor liegenden Gesetzentwurfe auch die volle Wahrung der Rechte einer Nation erblicten, welche leider zu unserem Bedauern ihre officiellen Vertreter in diesem Landtage der malen nicht hat.

Wenn, meine Herren, die gewohnten Anfeindungen auch gegen diese Vorlage von Seite jener erhoben werden, die überall dort hindernd einzutreten versuchen, wo es sich um eine Abschwachung der gegenseitigen Feindschaft, um eine Abänderung des Zwiespaltes zwischen den beiden Nationalitaten in Böhmen handelt und darin die Vertretung der Interessen des Volkes erblicken, ich sage, wenn es sich um diese Anfeindungen handelt, dann können wir mit Beruhigung darauf hinweisen, daß dieser Gesetzentwurf vollständig sich jenen Grundsatzen vollständig anlehnt, welche schon leiner zeit in den Verhandlungen mit den Vertretern der deutschen Nation festgestellt wurden und welche auch in der Regierungsvorlage vom Jahre 1892 mitenthalten sind.

Unleugbar, meine Herren, wird die Durchführung des Gesetzes über die Minoritatsschulen finanzielle Opfer vom Lande fordern und das Schulbudget nicht unerheblich belasten. Sie werden nicht unbedeutend sein; aber, meine Herren, in diesem Falle hier können wir diese Opfer verantworten, denn sie werden gebracht, um wenigstens einen Theil jener Grunde, die sich dem nationalen Frieden im Lande entgegenstellen, aus dem Weg zu räumen. Und in diesem Bewussten, dass mit dieser Vorlage das zu erreichen gestrebt wird, glaube ich, meine Herren, dass wir insgesammt für diese Vorlage zu stimmen haben und in die Specialdebatte eingehen sollen. (Betsall, Bravo-Rufe!Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo více ke slovu zapsán.

Es ist niemand mehr zum Worte gemeldet.

Prohlašuji generální debatu za skončena.

Ich erkläre die Generaldebatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj prof. dr. Čelakovský: Slavný sněme! Velevážení dva páni řečníci, kteří pravě mluvili, práci mou velmi usnadnili, takže jsou to jenom paběrky, kterých mohu ještě použiti, abych panu kollegovi Zátkovi na výklad jeho odpověděl.

Mívám ve zvyku, že v rokování snažím se nejprve vzíti v úvahu takové momenty, které sbližují a na kterých by bylo možno se postaviti společně. A proto také mám za to, že jest přirozeno začíti tam, kde pan kollega Zátka skončil, totiž zabyvati se tou myšlenkou, které dnes v našem středu dal opětně výrazu, aby totiž v místních a okresních školních radách příslušníkům každé národnosti dostalo se přiměřeného zastoupení.

8 potěšením jsem to pozoroval, a zajímalo mě více to, co p. kol. Zátka při tom neřekl, než to, co řekl.

On totiž o té hlavní části svého návrhu, totiž, že mají býti zřízeny dva zemské fondy školní a že mají dvoje přirážky zemské k účelům školským se vybírati, o této části ve své řeči se nezmínil, a tedy ji vynechal a mohu snad tedy míti za to, že tato část je zároveň s jeho strany odvolána.

Pokud se týče té zbývající části jeho návrhu, tu považuji já za vhodno, aby bylo o ní bylo dále uvažováno, a činím tak úplně ve smyslu školské komise, která, ačkoliv návrh p. dra Zátky nebyl jí letošního roku opět předložen, přece se o něm radila a usnesla se slavnému sněmu opět navrhnouti, by zemský výbor při uvažování otázky správy škol minoritních též k tomuto návrhu p. dra Zátky přihlížel.

Já se táži, co pak vlastně jsme s návrhem p. dra. Zátky měli v komisi činiti, nežli ve formě resoluce tento návrh přikázati výboru k dalšímu uvažování.

Ten návrh není osnovou zákona, návrh ten již dlouho jest propagován, leží několik let ve sněmu a 2krát, myslím, neb 3krát byl opakován. Ale vždycky byly to jen zásady, podle kterých někdo jiný, zemský výbor neb školská komise neb, já nevím, kdo má nějaký zákon teprve vypracovati, poněvadž pan navrhovatel posud sám k tomu nepřišel.

Ale, pánové, když věc se má urychliti, když se nemá odročiti, pak musí také ten, kdo návrh činí, sám si práci vzíti a stylisovati zákon a nikoliv přestati jen na stylisování nějakých zásad, kteréžto zásady, jak jest viděti, nyní jenom částečně se budou v diskussi nalézati.

Komise kromě toho dává slavnému sněmu na úvahu, myšlenku, aby zastoupeni menšin v místních školních radách dělo se tou cestou, jako jsem původně navrhl, totiž, aby zemský výbor měl právo jmenovati zástupce ty z rodičů, jichž děti chodí do menšinových škol, jako má právo jmenovati zástupce své do výborů škol pokračovacích a přeje si, aby myšlénka tato byla dále uvažována.

Avšak zároveň mám za to, že následkem toho, když by dnes byla osnova zákona přijata, jak školskou komisi se navrhuje, onen původní návrh, ta myšlénka, která v našem původním návrhu ležela, musí přirozeně dodělati se jisté modifikace. Já neváhám říci, že, jak ve své zprávě jsem uvedl, odvolávám do jisté míry svůj návrh, aby země veškerý náklad nesla, a také tu myšlenku o zastoupení zemského výboru na místě obce v místní školní radě pro školu minoritní do jisté míry běru zpět a nahradil bych ji v tomto okamžiku myšlénkou, že v jednotlivých obcích má se příslušníkům každé národnosti z poplatnictva dáti právo, aby volili sami své zástupce do místních školních rad, že pak předseda do místní školní rady pro školu minoritní má býti volen a že pak také v každém školním okresu, v kterém jsou minoritní školy, má se dáti příslušníkům každé národnosti právo, aby sobě volili do okresní školní rady své zástupce a tak by v těch okresích, kde jsou školy dvojího jazyka, přirozeně byla okresní školní rada rozdělena, tak jak je to v Praze, kde jsou dvě okresní školní rady, česká a německá, a tu by obě okresní školní rady sestávaly ze zástupců národnosti, kteří na dozor a správu svých škol vliv míti mají.

Tímto způsobem by se dala lehce změna zákona o dozoru na školu provésti a takovým spůsobem každý národ měl by správu svého školství ve svých rukou, aniž by bylo třeba hýbati celým organismem našeho školství a našeho školního zákonodárství.

Pak by nebylo třeba tvořiti dva zemské fondy, tvořiti dvě části země, českou a německou, vypisovati dvojí přirážky zemské v jedněch okresích a obcích, zřizovati dvě školní obce a zakládati pro všechny obyvatelé v celé zemi, ve všech okresích a obcích dvoje katastry farní.

A k vůli čemu aby se to všechno mělo státi? K vůli otázce, která se dotýká jenom toho, jak mají se hraditi věcné potřeby na školy minoritní.

Věcný tento náklad bude činiti, jak známo, ročně asi 50. 000 zl. a k vůlí 50. 000 zl. máme zpřevraceti všechny veřejné poměry a zakládati katastry, zemský, okresní a místní organisovati takovým způsobem jednu i druhou národnost po obcích v okresích neb v zemi zdá se mi býti přílišně.

Musily by zde býti vážnější důvody, k vůli nimž by se takové katastrování podniklo, musil by to býti důvod, abychom menšinám vůbec v obecních zastupitelstvích, a v celém veřejném životě zjednali zastoupení, aby došlo k provedení tak zvané autonomie národní na širokých základech a nikoli toliko ve věcech školských.

A nyní račte uvážiti, zdali by na tomto sněmu bylo možno letos tak dalekosáhlé myšlénky ve formu zákonnou uváděti, zdali to není spíše jakási hudba budoucností, která se nedá jinak zahrát, než tím způsobem, že by i němečtí krajané naši ohledně těchto otázek vyslovili své mínění a byli ochotni s námi pokojně a spravedlivě otázku tuto uvážiti a rozhodnouti, při čemž arci by myšlénce jednoty země nesměla se státi nejmenší újmu. Tolik co se týče dozoru na školách, pokud se pan Dr. Zátka o něm zmínil. Nyní přicházím ku druhým námitkám a jež hlavně obírají se obsahem zákona našeho. Pan Dr. Zátka pravil, že jest paradoxním, řekne-li, že považuje pětiletý průměr dle dnešního platného zákona za lepší ustanovení než tříletý pobyt.

Musím říci - a nechť mně to pan Dr. Zátka odpustí, - že paradotně to zní na každý způsob z úst muže, který, jak dobře je známo, náležel k oné rozhodující sněmovní straně, která uzavřela svého času u punktačního stolu kompromis, dle něhož žádá se pětiletý pobyt rodičů pro 40 dětí a která souhlasila, aby do zákona nepřišlo ustanovení o zákonném řízení komisionelnín.

Já aspoň neslyšel jsem o tom ničeho, že by tehdá byl Dr. Zátka proti tomu 5 letému pobytu byl něco namítal, který přece jest o mnoho větší zhoršení, nežli tříletý pobyt nami navržený, aniž jsem kdy slyšel, že by také proti tomuto ustanovení, kterým se stanoviti má komise v cestě nařizovací, nějakých námitek byl učinil.

Tím zároveň mám za to, že když z takovéto strany, která tehdá pro 5 letý pobyt hlasovala, nyní se nám vytýká, že tříletým pobytem něco nového zavádíme na ano, když z takové strany se nám vytýká, že zrazujeme národní program český, tedy jsem oprávněn řící, že nejsem povinen na takové námitky a také na ostatní dedukce, které z toho byly činěny, odpovídati.

Neboť, co mám odpověděti, velectění pánové, na to, že prý se tato myšlénka v žádné české hlavě nezrodila, nýbrž že zrodila se v německé hlavě? Kdyby pan Dr. Zátka byl býval tak laskav a poslouchal, co jsem si dovolil říci o historii tohoto zákona, byl by slyšel, že zemský výbor r. 1889 - před punktacemi - navrhl 3 letý pobyt rodičů za tím účelem, aby se zřídily jen prozatímní školy za tím účelem, aby se mohl dosvědčiti 5 letý průměr. Tedy první česká hlava ta byl přísedící zemského výboru prof. Kvičala, který poprvé myšlénku tu na formu zákona uvedl, když už arci před tím takováto myšlénka byla nejednon pronešena. Konečně byla to česká hlava, když zvěčnělý Dr. Trojan tutéž myšlénku zde ve slav. sněmu r. 1889 a 1891 přednášel a hájil jménem školské komise, když všichni poslanci čeští po punktacích tutéž myšlénku sl. sněmu přednesli.

Pan dr. Zátka praví:

V čl. XIX. státních základních zák. není ničeho o 3letém pobytu rodičů, jak pak ti rodiče k tomu přijdou, aby musiti 3 léta čekat? Tím způsobem jsou přistěhovalci a nemají po tři léta žádných práv.

Račte dovoliti, v čl. XIX. státních základních zákonů rovněž není praničeho, ani slova, o pětiletém průměru, a zejména není tam ničeho o tom, jak tento pětiletý průměr má se počítati; není ničeho, že rodičové až i 8 let musí býti na místě, aby se jejich hlas při zřizování školy pro jich děti čítal jako celý hlas, který by platil jako jedna celá jednička.

Jestliže se vezme v úvahu námitka, že skutečně kolonie nějaká nová by se nasla, na př., kdyby se někde hory objevily a horníci by přišli a že by se ihned nemohla škola zřiditi pro nové příchozí, tedy že shledá, že ani ta námitka nepadá na váhu. Obyčejně těch nově přibylých osob nebude tolik, aby se mohlo na základě pětiletého průměru ihned přikročiti ku škole; mohlo by po roce teprve pro 200 a po dvou letech pro zřízení 100 dítek by žádáno býti o školu a tak tito nově přibylí by také delší čas musili sídliti v obci, asi 2 neb 3 léta, aby se pětiletý průměr mohl počítati.

To nebude tedy o nic horší a kdyby někde nějaká nová kolonie vznikla a kdyby přece nebylo jinak možno, pak by se v takovém případě musilo pomoci zřízením soukromé školy, která by pak umožnila mnohem lépe ten průkaz, na který klade dr. Zatka takový důraz, že totiž rodičové skutečně 3 léta v obci sídlí.

Neboť, když do té soukromé školy bude dítě 3 léta choditi, tedy výroční vysvědčení ředitele dokazuje, že rodičové tam býti, a arci průkaz bude moci býti podán i jiným způsobem, kterým se musí každý, kdo v obci bydlí, vykázati!

Já tedy soudím, že námitky, které Dr. Zátka v tom ohledu učinil, buď jsou nesprávné, neb nepadají na váhu, a mám za to, že naopak mínění, které bylo hájeno, nikoliv z mé strany, nýbrž na př. v časopise "Český sever" ve dvou letošních číslech 7. a 8. od velice dobrého znalce těchto poměrů, bez mého jakéhokoliv přičinění, jsou úplně oprávněny. Tam se pravilo a číselně dovodilo, že náhledy o škodlivosti našeho návrhu a že by byl nový zákon zhoršením, jsou úplně mylné, tam se podávají nezvratné důkazy, že předložená osnova zákona jest mnohem výhodnější posavadního zákona školního.

Mám za to, že toto odůvodnění, které se zde nalézá a ciferně je do podrobna vypočítáno podle jednotlivých obcí, každého může přesvědčiti, že nový zákon bude nepoměrně příznivější než zákon platný.

Ještě toliko chci se zmíniti o tom, že p. dr. Zátka pronesl náhled, že prý není pražádného důvodu pro ten 3letý pobyt.

Jak prý najednou se může přijíti k tomu, aby v zákoně bylo ustanovení, pro které se nedá žádný důvod dáti!

Ale račte dovoliti, není v tom důvodů, když se řekne, přece se nemůže všude škola zaříditi, kde najednou přistěhuje se 40 dětí, vždyť musí se nějaký čas počkati, vždyť musí rodiče projeviti svou vůli, že tam chtějí bydleti, sice by mohly to býti kolonie, které by se z jedné obce do druhé mohly přenášeti a stěhovati. To by byla nová příčina ke vzájemnému dráždění a štvaní národnostnímu, kdyby si někdo takovou kolonii zřídil a s ní po Čechach jezdil. Z toho jest přece jasný animus domiciliano; tu musí býti nějaký průkaz, že ten, kdo žádá za školu, v obci chce bydliti se svými dítkami, a že chce děti po dobu jich školní povinnosti do této školy posílati, a k tomu se má při jednání přihlížeti.

Hlavní důvod jest však ještě jiný. Když se v platném zákoně ustanovuje, že se má zříditi škola nová odděleně od stávající školy, jsou to důvody ne národnostní, nýbrž pedagogické, kterým se zřizuje nová škola a mezi ty důvody patří hlavně důvod, že jest škola vzdálena a proto docházka do školy obtížna.

Proto je zákonem předepsáno, že škola musí býti více jak 4 km vzdálena, aby se mohla v obci nová škola zříditi, a tu jest důvod docela jiný, proč nová škola zřizuje a pro většina, než důvod, který může býti při zřizování školy menšinové.

Při zřizování školy menšinové jest důvodem čl. XIX. st. z. z., že každý národ má právo, aby se mu zřizovaly školy takové, jakých potřebuje, arci za daných určitých zákonných podmínek, tak aby žádný národ si nemohl stěžovati na zkrácení.

Nemohou se všude zřizovati Školy pro několik málo dětí, které do obvodu druhé národnosti zapadnou, ale mohou a mají se zřizovati, kde dětí jest větší počet, a jedná se o to, jak se ten počet má počítati, kolik dětí má býti, a jsme dostatečně poučeni, jak se počet posud počítal a jak my navrhujeme, aby se budoucně počítal.

Tady nahrazení pětiletého průměru pobytu rodičů je zcela dobře odůvodněno z přirozenosti věci samé.

Maje za to, že slavné shromáždění nabylo přesvědčení, které máme ode dávných časů, které ma také školská komise, že osnova zákona, kterou my navrhujeme, jest polepšením poměrů a vyhověním rozkazu sněmovnímu, aby se přikročilo k tomu, by se ustanovení zákona ohledně zřizování minoritních škol zmírnila a maje přesvědčení o pravosti toho náhledu odporučuji opětně sl. sněmu, aby ráčil vstoupiti do podrobného rokování o návrzích předložených. (Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Po ukončení generální debaty je mi předložit sl. sněmu otázku, zda-li přijímá návrhy komise za zaklad rokování podrobného.

Zum Schlusse der Gcneraldebatte habe ich dem hohen Hause die Frage vorzuleben, ob dasselbe die Anträge Der Commission als Grundlage der Specialdebatte annimmt.

Žádám pány, kteří na tuto otázku odpovídají kladně, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Frage bejahend beantworten, die Hand zu erheben.

Slavný sněm se na tom usnesl, vstoupiti do podrobné debaty o tomto zákoně.

Der hohe Landtag hat beschlossen, in die Special-Debatte dieses Gesetzes einzugehen.

Jelikož při speciální debatě taktéž jest více řečníků zapsáno, mám za to, že nebude možno tuto záležitost dnes projednati, a přikročím nyní k ukončení schůze.

Nachdem in der Special-Debatte eine ganze Reihe von Rednein vorgemerkt ist, so glaube ich, dass die Vorlage heute nicht erledigt weiden kann, und ich werde zum Schluße der Sitzung schreiten.

Páni poslanci Dr. Zahoř a soudruzi mně odevzdali dotaz k nejvyššímu maršálku království Českého.

Die Herren Abg. Dr. Záhoř und Genossen haben mir eine Interpelation an den Oberstlandmarschall überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte: ) Dotaz poslanců JUDr. Jindřicha Zahoře, JUDr. Jana Podlipného, Jana Kaftana a soudruhů k. J. J. nejvyššímu maršálku král. Českého knížeti Jiřímu z Lobkoviců.

Sněm království českého přijal 24. února 1898 po druhém čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu poslanců JUDr. J. Zahoře, JUDr. Jana Podlipného, Jana Kaftana a soudruhů za spojení Prahy a předměstími a

předměstskými obcemi v poloměru 8 kilometrů ze staroměstské radnice vybíhajícím z ohledů zdravotních, stavebních a komunikačních návrhy komise:

1)  aby zemský výbor zavedl jednání s hlavním městem Prahou a okolními obcemi za sloučení jich v jednu obec, zvláště pak aby jednal o tom se zástupci Prahy, Karlina, Smíchova, Král. Vinohrad, Žižkova, Libně, Bubenče, Dejvic, Střešovic, Košíř, Vršovic, Nuslí a Podola, kteréžto obce již o tomto sloučení spolu vyjednávaly;

2)  aby vyjednával s c. k. vládou o přiměřené upravení činžovní daně domovní a daně potravní pro Prahu a obce, které by se s ní sloučiti, měly, pro případ sloučení;

3)  aby v této věci podal sl. sněmu zprávu a eventuelní návrhy, jakmile se sněm opět sejde.

Spojení toto stává se stále naléhavější hlavně z ohledů zdravotních za účelem rychlého řešení společných velikých děl zdravotních: policejním rayonem, zákonem o povinné jatečnosti i novým řádem stavebním se toto spojení sice připravuje, avšak velmi zdlouhavé a ne dle jednoho principu. Dotazujeme se V. J.

1.   jak dalece postoupilo jednání se zástupci svrchu řečených obcí ohledně jich sloučení v jednu obec ?

2.   Jak dopadlo vyjednávaní s c. kr. vládou o přiměřené úpravě činžovní daně domovní i potravní pro Prahu a obce, které by se s Prahou sloučiti měly?

3.   Jaké kroky hodlá V. J. učiniti, by otázka tato dle přání obyvatelstva Prahy i okolních obcí z ohledů zdravotních, veřejných, sociálních a hospodářských co nejdříve byla rozřešena?

V Praze, dne 8. května 1899. Dr. J. Záhoř, Dr. Podlipný, Jan Kaftan a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Dorozumím se stran odpovědi na tento dotaz se zemským výborem.

Ich werde mich bezüglich der Beantwortung der Interpellation mit dem Landesausschuffe ins Einvernehmen setzen.

Komise pro zřízení nových soudů koná schůzi dnes po sezeni sněmu.

Die Commission   für die Errichtung neuer

Gerichte hält Sitzung  heute nach der Landtagssitzung.

Die Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten  halt Sitzung morgen um 9 Uhr vormittags.

Komise pro záležitosti okresní a obecní koná schůzi zítra o 9. hodině dopoledne.

Komise školská koná schůzi zítra o 9. hodině dopolední.

Die Schulkommission halt Sitzung morgen um 9 Uhr Vormittags.

Die Gewerbecommission halt ihre auf Dienstag den 9. Mai angesagte Sitzung nicht ab, sondern Mittwoch den 10. Mai um 10 Uhr vormittags.

Komise živnostenská nekoná   schůzi ohlášenou na úterý dne 9. května, nýbrž koná ji ve středu dne 10. května o 10. hodině dopolední.

Příští schůze se bude konati v úterý dne 9. května o 11. hod. dopolední.

Die nächste Sitzung findet statt Dienstag den 9. Mai um 11 Uhr vormittags.

Na denní pořádek kladou se následující předměty:

Především pokračováni v denním pořádku dnešním.

pak některá druhá čtení a sice: druhé čtení zprávy komise školské o zprávě výboru zemského týkající se vydání zákona o zastupování učitelů na školách obecných a měšťanských v království českém čili normálu substitučního,č. tisku CLXXXIX.,

komise školské o peticích katechetů v příčině zlepšení jich poměra o peticích v příčině upravení remunerace za vyučování náboženství, č. tisku CCVII.,

komise školské o návrhu poslance Erv. Špindlera a soudruhů čelící ku změně čl. 27. zákona zemského ze dne 19. února 1870. čís. 22 z. z., kterým se upravuje zřizování, vydržování a navštěvování veřejných škol národních, č. tisku CCII.

komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu poslance Königa a soudruhů v příčině upravení některých poměrů při užívání kmenového statku a o návrhu poslance Alfonse Šťastného a soudruhů v příčině doplnění § 70. zřízení obecního,č. tisku CXCIX.,

pak 3 zprávy rozpočtové komise, totiž o zemském účtu a zemských účetních výsledcích za rok 1895, 1896 a 1897, dále

zprávu komise rozpočtové o zprávě zemského výboru v příčině výměny pozemků, náležejících zemskému fondu kmenovému u příležitosti stavby nového nalezince, a konečně

zprávu pro zřízení nových soudů o návrhu zemského výboru v příčině zřízení okresního soudu s úředním sídlem v Božmitále.

Auf die Tagesordnung der morgigen Sitzung setze ich folgende Gegenstände. Erstens die Fortsetzung der heutigen Tagesordnung; dann zweite Lesungen einiger Commissionsberichte und zwar:

der Schulkommission über den Landesausschußbericht, betreffend die Schaffung eines Gesetzes über die Stellvertretung von Volks- und Bürgerschullehrern im Königreiche Böhmen (eines Substitutionsnormales), Druck CLXXXIX.

der Schulkommission über die Petitionen der Katecheten um Aufbesserung ihrer Verhältnisse und über die Petitionen betreffend die Regelung der Remuneration für den Religionsunterricht. Druck CCVII,

der Schulkommission über den Antrag des Abgeordneten Erw. Špindler und Genossen auf Abänderung des § 27 des Landesgesetzes vom 19. Feber 1870 Z. 22 L. -G. -Bl., betreffend die Errichtung, die Erhaltung und den Besuch der öffentlichen Volksschulen, Druck CCII.,

der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Antrag des Abgeordneten König und Genossen, betreffend die Regelung einiger aus der Benützung des Stammgutes sich ergebenden Verhältnisse und über den Antrag des Abgeordneten Alfons Šťastný und Genossen, betreffend die Abänderung des § 70 der Gemeindeordnung, Druck CXCIX.,dann 3 Berichte der Budgetkommission, betreffend die Landesrechnung und den Landesgebahrungsausweis für die Jahre 1895, 1896 und 1897,

der Budgetkommission über den Landesausschußbericht in Angelegenheit des Tausches der zum Landesstammvermögen gehörenden Grundstücke anläßlich des Baues einer neuen Findelanstalt,

der Commission für die Errichtung neuer Gerichte über den Landesausschussantrag betreffend die Errichtung eines Bezirksgerichtes mit dem Amtssitze in Rožmital, Druck CCXXIII.

Prohlašuji schůzi za skončenu.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

(Schůze skončena ve 4 hod. 35 minut odpoledne. Schluß der Sitzung um 4 Uhr 35 Min. Nachmittag. )

Gustav Pilz, verifikátor.

Leminger, verifikátor.

Kryf, verifikátor.

Praha. - Rohlíček & Sievers. - Prag.