nostenské jeho návrh na revisi zákona živnostenského, číslo tisku XLVI.
Ebenso hat mich der H. Abg. Němec ersucht, seinen Antrag betreffend die Revision des Gewerbegesetzes ohne erste Lesung an die Gewerbecommission zu verweisen. Derselbe hat die Drucknummer XLVI.
Činí se proti tomuto přikázáni námitek?
Wird gegen diese Zuweisung eine Einwendung erhoben?
Přikazuji tento návrh bez prvního čtení komisi živnostenské.
Ich weise diesen Antrag ohne erste Lesung der Gewerbecommission zu.
Tímtéž způsobem mne požádal pan poslanec Dr. Pacák, bych přikázel komisi zemědělské jeho návrh stran zamezení škodlivých kartelů, číslo tisku CXXVIII.
Ebenso hat mich der H. Abg. Dr. Pacák ersucht, seinen Antrag betreffend der Hintanhaltung schädlicher Cartelle der Landesculturcommission zuzuweisen.
Činí se proti tomuto přikázání námitka ?
Wird gegen diese Zuweisung eine Einwendung erhoben?
Přikazují tento návrh komisi zemědělské.
Ich weise diesen Antrag der Landesculturcommission zu.
Tčktéž pan poslanec König mne požádal, bych jeho návrh v příčině upravyní některých poměrů při užívání kmenových statků, č. t. XLI. přikázal komisi pro okresní a obecní záležitosti bez prvního čtení.
Ebenso hat mich der H. Abg. König ersucht, ich möchte seinen Antrag betreffend die Regelung einiger aus der Benützung der Stammgüter sich ergebenden Verhältnisse ohne erste Leimig an die Commission für Bezirks- und Gemeinde-Angelegenheiten verweisen.
Wird gegen diese Zuweisung eine Einwendung erhoben ?
Činí se proti tomuto přikázání námitka ?
Přikazuji tento návrh komisi pro okresní a obecní záležitosti.
Ich weise diesen Antrag der Commission für Bezirks- und Gemeinde-Angelegenheiten zu.
Konstatuji, že sl. sněm jest způsobilý usnášeti se.
Ich constatiere die Besch. ußfähigkeit des hohen Hauses.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
(Zvoní. )
Prvním předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Dra J. Záhoře a soudruhů, by byl vydán zákon ku zamezení opilství pro království České.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. H. Záhoř und Genossen aus Erlassung eines Gesetzes betreffend die Hintanhaltung der Trunkenheit im Königreiche Böhmen.
Dávám slovo panu navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.
Posl., dr. Záhoř: Slavný sněme! Maje odůvodniti návrh na vydání zákona proti opilství pro království české mám za svou povinnost sděliti, že jsem r. 1898 upozornil zde ve slavném sněme, že bude nejlepším prostředkem proti alkoholismu čili moru lihovému, když škodlivost pití kořalky již ve školách dětem školním od 10. roku orgány učícími vykládana bude.
Na sklonku r. 1897 měl jsem příležitost ve klubu novoměstských voličů po přednášce bývalého řiditele chudinského úřadu p. Venduláka o reorganisaci chudinství pražského ukázati na hlavní příčiny bídy sociální. Po poučné přednášce doc p. dra Slavíka dne 26. ledna 1898 o alkoholismu ze stanoviska pathologioko-anatomického, pak soudně policejního a praktického ve schůzi české společnosti pro veřejné zdravotnictví přiměl jsem shromáždění ku podaní žádosti k zemské školní radě, by mládež na školách obecných, měšťanských, odborných a středních od 10. roku počínajíc o škodlivosti pití lihovin aspoň jednou týdně po 1 semestr byla vyučována, by látka tato byla do učební osnovy přijata a konečně by i učitelský dorost v tomto oboru byl náležitě vyškolen.
Slavná zemská školní rada odvětila na podanou resoluci, že již učitelstvo bylo vybídnuto, by vhodným způsobem žactvo upozornilo na škodlivost piti lihovin, i byl učitelstvu odporučen spisek cenou poctěný Vítězslava z Krausů pod titulem: "Jak může škola působiti proti zneužíváni lihovin. "
Velectění pánové, odbornými znalci na slovo vzatými jest dokázáno, že naduživaním lihových nápojů (Posl. Březnovský: Nebyl pozván Schönerer též jako odborný znalec?) vznikají především onemocnění duševní, samovraždy, domácí sváry, žárlivost, bída, úpadek a nemoci mozkové.
Ohledně nemocí duševních máme letos ve zprávě zemských ústavů pro choromyslné hlavně v přehledném obrazu docenta dra Matějky, o němž jsem v budgetní komisi referoval a který rovněž bude připojen ku zprávě budgetního výboru, velmi cenná data o ústavech zdejších ve království.
Ostatně v tomto oboru jest literatura velmi bohatá, a já jen poukazuji na nejnovější práce v českém jazyku vydané od dra Simšy, Borka a ředitele Hraše.
Destrée předložil kongresu antialkoholistickému v Bruselu roku 1897 - kdo se chce poučiti, nechť se podívá do "Revue de hygiene" ze dne 28. března 1898 - své konkluse po vykonaných zkouškách s alkoholem, thé, kávou a kolou.
Položiv si otázku, zda-li alkohol zmenšuje únavu čili zda-li činí práci nejenom lehčí, ale tutéž i vydatnější, kontroloval pomocí ergografu professora Mosso v Turině činnost svalstva:
1. alkohol jeví příznivý účinek na výkon práce svalů unaveného nebo neunaveného;
2. tento příznivý účinek je skoro bezprostřední, však pouze pro okamžik;
3. důsledně jeví alkohol účinek ochromivý velmi význačný.
Výsledek svalstva skoro za půl hodiny po požití alkoholu počíná se menšiti;
výsledek tento se novými dávkami alkoholu obtížně zvýšuje;
4. důsledně účinek ochromení alkoholem nahrazuje podráždění okamžikové.
Celkem pak jest výledek práce získané po upotřebení alkoholu nižší toho výsledku, který obdržíme po zdržení se alkoholu, a
5. účinky ochromivé nepozorují se důsledně při užívání thé, kávy a koly.
Tyto konkluse plynoucí z pokusů dokazují na základě vědeckých dat oprávněný boj podniknutý proti alkoholismu pro největší dobro společnosti. Jest tedy ve věci oprávněn a nařízen boj proti předsudku, který nutí dělníka, by pil v nadbytku víno a mimo to pálenku, místo by užil peněz na koupi pokrmu zdravého a výdatného, který jedině dává. potřebnou silu k dokončení prací těžkých a dlouho trvajících. Řiditel Hraše cituje Decaisnea v časopise českých lékařů ze dne 18. července 1898, dle něhož bylo ve Francii zaviněno pijáctvím 471 sebevražd ročně. V Londýně přicházejí 4 pětiny všech zločinů na vrub pijáctví a 30. 000 opilců přichází před soud ročně. Alkoholismus je příčinou přeplňování ustavil choromyslných, chudoba jest z velké části zaviněna nadužíváním lihovin a největší část choromyslných má v alkoholu svou pravou příčinu stoupáním spotřeby lihu stoupají též nemoce.
Prostředky proti lihovému moru jsou rázu rozličného. V první řadě se uvádějí opatření:
1. Zdanění lihu.
2. Zmenšený odbyt.
3. Soustavné zadávání licencí pro výčep, jak se toho užívá v Göteborgu ve Švédstvu a Bergenách v Norsku.
4. Státní monopol výroby, t. zv. systém švýcarský, též v Rusku zavedený.
5. Absolutní místní nebo národní zákaz, americký systém.
Ve druhé řadě jsou to pak ústavy léčebné připojené k ústavům choromyslným, nebo zvláštní ústavy spojené s nucenou prací, a pak společnosti proti alkoholu.
Základním pravidlem jest ovšem abstinence čili úplná zdrželivost čili střízlivost. V novější době (Posl. dr. Kramář: Co by dělaly nepřímé daně?) se zařazuje zvláštní společnosti proti alkoholismu. Ve spojených státech amerických vyučuje se 13 mill. dětí o zhoubnosti lihovin, o zhoubnosti kořalek, vína i piva atd., dále o fysických neštěstích a mravných zločinech a ničemnostech důsledných vyučuje se třikrát za týden po 4 měsíce.
Podobné vyučování existuje v Anglii, (obraceje se k p. dru. Kramářovi: My na to přijdeme, p. dre., budete žasnouti!) V Belgii, Švýcarsku a Švédsku, a teprve od r. 1896 byla ve Francii zařízena společnost proti alkoholismu.
Lonského r. 1898 měl jsem příležitost zde v tomto slavném sněmu dne 19. února blíže se o předmětu vyjádřiti. Mám však za svou povinnost připomenouti toto: Jest to velmi obtížno potlačiti nestřidmost, a směle můžeme prohlásiti, že v počtu kořalen vidíme stupeň vzdělání obyvatelstva. (Výborně!) Nejlepší zavedení jest ve Švédsku.
Společnost měšťanů si získala právo udělovati povolení ku drobnému prodeji kořalky.
Trestní zákonodárství má trestati vyrabitele, kteří nedostatečné čištěný lih v obchod uvádějí a výčepníky, kteří připouštějí opilství nebo prodávají lihoviny osobám nedospělým nebo též nepříčetným a osvědčuje se to.
(Posl. Březnovský: Tu v Čechách jsme na tom dobře já co jsem z říšské rady doma, jsem neviděl jediného opilého člověka. )
Poslyšte, pane Březnovský, dále to bude zajímavější Nejlepší prostředek jest, když se zaváží osoby opouštějící ústavy k doživotní abstinenci. Tyto ústavy kvetou ve Švýcarském Elikonu ve formě hospodářských kolonii. Jaký je výsledek, račte vyslechnouti.
Roku 1889 bylo vyléčeno 25 procent a roku 1894 65 procent. (Posl. Jaroš: a kolik jich zemřelo!) Já přijdu také na úmrtí.
Podobných ústavů v Rakousku nemáme, zde pouze působí Rakouský spolek proti opilství. Výsledky monopolisování výroby lihu státem Ruským 1. lednem 1895 za panováni zesnulého cara Alexandra III. vedly ke zlepšení jakosti pálenky a ku zmenšení počtu výčepů kořalky a zločinů v opilství provedených. Kdo se chce přesvědčiti, ať si přečte Semainmédicale z 25. ledna 1899. Tam to stojí. Na mezinárodním kongrestu proti alkoholismu odbývaném v Paříži letošního roku v dubnu pointovány zásady týkající se poučování mládeže ve školách o škodlivosti pití lihovin a výhodách ústavů provádějících úplnou abstinenci a zakládání spolků abstinentův.
Po lihové debatě r. 1898 dohodl jsem se s posl. Šťastným, že třeba hlavně revidovati osnovu zákona, předloženého říšskému sněmu r. 1891. Pro potřeby naše sbírali jsme další data o vykonané poradě.
Spotřeba vína v Praze za rok 189497 obnáší 5, 844 948 což se rovná 2, 630 626 zl. 60 kr., - roční průměrná spotřeba v Praze 1, 948. 316 litrů, což se rovná 876. 742 zl. 20 kr.; roční průměrná spotřeba vína u jednoho obyvatele pražského jest 1042 litru, což se rovná 4 zl. 70 kr.
Dovoz piva do Prahy v roce 1895-97 obnáší 99, 660. 113 litrů, což se rovná 11. 959. 213 zl. 56 kr.
Výroba piva v Praze v letech 189597 po odečtení vývozu obnáší 59, 665. 891 1., což jest rovno 7, 119. 906.92 zl., tedy úhrnem dovoz a výroba obnáší 19, 119. 120 zl. 48 kr. Roční průměr dovozu pro spotřebu obnáší 33, 220038 l., což se rovná 3, 986 404 zl. 56 kr.; roční průměrná výroba po odečtení vývozu obnáší 19, 888. 630 litrů, což se rovná 2, 386. 635 zl. 62 kr., úbrnem tedy 6, 373. 040 zl. 16 kr.
Roční průměrná spotřeba, poněvadž jste poukázali k Bavorům, na jednoho obyvatele pražského obnáší 99, 45 1. (Hlas: To není mnoho. )
Vám se to zdá býti málo, přijdu však ještě k jiným číslicím. Přicházím nyní k spotřebě lihovin v Praze. Data, která jsem zde přednesl, jsou data úřední, a data prakticky získaná.
Spotřeba lihovin v Praze r. 1897 obnášela 14. 118 hl. 20 l., rovná se asi 494. 137 zl.; přiměřená roční spotřeba na jednoho obyvatele jest 7, 55 l., což se rovná 2 zl. 75 kr.
Já jsem nyní chtěl zjistiti, zdali tyto úřední číslice jeví se správnými býti a dovolil jsem sobě kontrolovati jednotlivé návštěvy v jednotlivých vinárnách a kořalnáeh. (Posl. Březnovský volá: Co jste tam pil vodu? Veselosť. ) Račte poslechnouti, velectění pánové!
V Pražských vinárnách se vypilo 16. 660 hl. vína za 747. 000 zl., ve 141 vinárnách a při denní návštěvě 2081 hostů. To jest prakticky vyzkoušeno.
(Posl. Heller: Z toho je čtvrtina falešného. )
Mám ještě zajímavější data, račte poslechnouti. Lihových nápojů se vypilo 14. 118 hl. 201. za 494. 137 zl. v 109 kořalnách a při denní návštěvě 6320 hostů.
Roční spotřeba alkoholu obnáší 12. 482, 42 hl. absolutního alkoholu, vína 1, 948. 316 1. Dle dat úředních: tedy jest ja-mo, že to, co jsem já prakticky zjistil, skoro mutatis mutandis kryje se tím, co úředně bylo vyšetřeno.
R. 1895 připadá alkoholu na jednotlivého obyvatele následujících států, které si dovolím citovati, poněvadž některým pánům číslice 7, 55 byla mala.
Prosím, tedy račte poslechnouti! A sice dle práce Dra Borka o alkoholismu vykazují: Belgie 9, 71, Hollandsko 9, 18, Německo 9, Francie 89, teď přichází Praha: 7, 55 (Poslanec Udržal: Tedy všechny kulturní státy jsou před námi) Švédsko 6, 80, další data přenechávám těm pánům, kteří mají více času, aby se zabývali venkovským obyvatelstvem, ostatně uslyšíte dnes data, která Vas budou zajímati; Švýcarsko 6, 20, Anglie 4, 60, Norsko 3, 50, Italie 1, 4 proc.
Ze všech choromyslných do ústavu vstupujících jest 1/4-1/3 podmíněna alkoholismem. Samovražda jest způsobena ve 20% alkoholismem, který opět vzbuzuje úmrtnosť podobnou, jako jest při tuberkulose. V stáří od 31 až 40 let umírá alkoholismem 30proc., v stáří od 41-50 let 31proc, a náklonnosť k alkoholismu, tedy láska k lihovinám se dědí v 50 proc.
Prosím, velectění pánové, račte tedy vyslechnouti to, co pravil velkokněz zdravotnictví prof. Pettenkoffer o účincích alkoholu. V Německu ztrácí svůj život lidí úrazem v opilství 1300, 1600 samovražd zaviňuje alkohol, a 30 000 duševních onemocnění podmiňuje alkohol, V Německu se vydávají 3000 milionů marek za lihové nápoje, tedy čtyřikrat větší vydáni než obnáší vydáni na vojsko; u nás v Rakousku se vydává za lihové nápoje 700 mil. zl.
V Rakousku připadá 27 litrů piva na osobu v r. 1870 a v r. 1890 31 litr. Prosím, to jest stoupnutí, porovnáme-li tyto číslice povážlivé. Kdybychom měli číslice z celého království, to byste teprve žasli, co by mohlo býti blahobytu v království, kdyby o třetinu méně se pilo.
Roku 1894 bylo v Cechách kořalečních obchodů 5863, výčepů kořalky 28 836, drobných prodejů 1340; na Moravě 3026 kořalečních obchodů, 9200 výčepů, 366 drobných prodejů, ve Slezsku 1560 obchodů, 2595 výčepů, 96 drobných prodejů.
Tedy jsem již těch číslic najmenoval takové množství, že si z toho snadno utvoříte úsudek, na jakém stupni se nalézáme. Abych však ještě dotvrdil pravdivost svých dat, že alkohol jest horší než tuberkulosa, že alkohol více obětí vyžaduje, že plní ústavy choromyslných, že vraždí člověčenstvo, prokáži zde ještě z úmrtnosti pražské.
Vybral jsem zde - prosím pány odborníky, kteří jsou zde - vybral jsem nemoci srdce, jater, mozku a míchy, chronický alkoholismus, dávení krve a chronický zánět ledvin za 12tiletí a přišel jsem k tomuto výsledku. Za 12tiletí 1874 -1885 zemřelo jmenovanými nemocemi průměrně ročně 5, 95% tedy z tisíci; ve druhém 12tiletí 1886 - 1897 6, 67%, tedy račte snadno posouditi, že úmrtnost od alkoholu stoupá.
Z toho plyne, že úmrtnost alkoholu obnášela v prvním 12tiletí jednu Šestinu celkové úmrtnosti a v druhém 12tiletí jednu pětinu. To svědčí o docela obráceném poměru, který vykazuje tuberkulosa, které tedy pravidelně ubývá a ubývati bude, a stoupání úmrtnosti od lihu bude zaviněno větši spotřebou lihu.
Zde jsem vzal jednotlivé tyto nemoci a zanesl na diagram, a velectění páni, kteří jsou mně poblíže, mohou se přesvědčiti.
1. Zde je vyznačena úmrtnost od nemocí infekčních (černá),
2. zde úmrtnost od alkoholu modrým tmavým tonem, úmrtnost od tuberkulosy a světlomodré sloupky náležejí marasmu a úmrtnosti dětí do jednoho roku.
Velectění pánové, račte si toho obrazu všimnouti! Zajisté, že to dokazuje to, co číslice dříve tak praegnantně byly objasnily.
Na tomto diagramu jest úmrtnost celková, úmrtnost nakažlivými nemocemi a alkoholem podmíněná vedle sebe, a zde pak úmrtnost celková s infekčními nemocemi a tuberkulosou.
Z čísel, která jsem byl dříve uvedl, vyplývá, že na jednoho obyvatele připadá konsum lihových nápojů za 19 zlatých 38 krejcarů.
O venkovských poměrech jednati nemohu. To jinému ponechám, by si číslice obstaral.
Avšak, co číslice uvedené vypravují, to postačuje, by byl vydán zákon k zamezení opilství co nejdříve.
Předloha zákona k říšskému sněmu z r. 1891 je dostatečná a třeba ji jenom dle hledisek v tištěném návrhu uvedených zostřiti, načež hlavně poukazuji pana koll. Dra Dvořáka.
V původním textu návrhu má býti pod lit. a) uvedeno, "by všecka ustanovení zákonná platila stejnou měrou pro obchod s pálenými lihovinami a pro prodej v malém, jako platí pro výčep. "
Tím bych opravil v návrhu, co bylo uvedeno.
Po stránce formální dovoluji si navrhnouti, by byl zákon tento přikázán komisi pro záležitosti obecní a okresní. Dixi. (Výborně! Potlesk. )
Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se ke slovu ve formálním ohledu pan posl. Šťastný. Dávám mu slovo.
Posl. Alfons Šťastný: Slavný sněme! Já jsem se přihlásil ku slovu proti návrhu p. Dra Záhoře a sice z té formální příčiny, poněvadž neuznávám jeho způsob podání návrhu za vhodný, nýbrž ten aby, jak jsem mel spolu s panem Dr. Záhořem ujednáno, se podala osnova zákona proti opilství; on však prý musil z donucení v klubu mladočeském podati pouze resoluční návrh. (Hlas: To není pravda !) Mne to řekl pan Dr. Záhoř. My jsme měli spolu vypracovaný návrh na základě vládní předlohy a chtěli jsme ho podati; on mi však řekl, že to nemůže učiniti, že se musí spokojiti s resolučním návrhem, a že i to podání resolučního návrhu mu dělalo obtíže a že se mu povolilo, až když hrozil tím, že to učiním já.
Podávání návrhu ve formě osnovy zákona na říšskou radu jest mnohem výhodnější než ve formě resolučních návrhů, poněvadž v obnově zákona navrhovatel může označiti dopodrobna, co vlastně chce, kdežto v resolučním návrhu vyslovuje pouze zásady, a tu jest vždy důležité, aby ten, kdo potom pracuje, znal dopodrobna, co navrhovatel chce.
Věc je důležitá ale i v politickém ohledu. Jest nějaký podstatný rozdíl mezi tím, když podá sněm návrh resoluční na říšskou radu anebo na vládu, anebo když podá formální návrh osnovy zákona? Já myslím, že v podstatě tu veliký rozdíl není.
Vlastně není tu žádný rozdíl. Uznává se v prvním i v druhém případě kompetence říšské rady. (Hlas: To jest pravda! Bohužel!) Ovšem jest to politováníhodné, že to děláme, ačkoliv myslím, že bychom to dělati nemusili. Já myslím, že bychom to mohli udělati podle toho příkladu, jako jsme v sobotu se usnesli na zákoně, kde vláda se prohlásila, že sněm není kompetentní, a sněm vzdor tomu přece jen usnesl se na tom, aby byla podána osnova zákona. V takovýchto případech bychom měli jednati vždy tak, a na tom bychom měli státi, aby se vyřídily takové věci zde. Ale poněvadž se to neděje, a poněvadž dosud uznáváme kompetenci říšské rady, myslím, že jest to vždycky mnohem příhodnější, tam podati celou osnovu zákona "platného pro království České", než podávati resoluční návrhy, které se musí ponechávati vládě, aby si je vypracovala, jak chce ona.
Jak by to jinak vypadalo, kdyby vycházely takové osnovy zákona, platného pro království České nebo pro vévodství to a to, pro arcivévodství to a to a t. d. Aspoň tak bychom měli prováděti autonomii na říšské radě, když to jinak nemůže býti a nemůžeme přistoupiti ku federalisaci. To jsem chtěl podotknouti, co se jen týká formálního návrhu, který zde musíme podávati vždycky ve formě resoluce.
Ve věci samé chci nejprvé se zmíniti o tom, že hlavně úřadové kompetentní jsou příčinou toho, že nemůžeme moru kořalečnému tak brániti, jak bychom rádi chtěli. Pánové, prodej v malém jest upraven nějakým ministerialním nařízením dle kterého má býti zátka zadělána v nádobě tak, aby se nedala jinak než vrtákem vyndati, a by byla tím zničena. Za druhé má býti láhev zapečetěna a na pečeti vytisknuta firma té továrny, která výrobu provádí.
Ve vesnici děje se prodej v malém tímto způsobem. Koupí se lahvičky, které ani nemají zátku, nýbrž jen klobouček na šroubku Zátky mají šroubek a bez zátky se zadělává taková nádoba. To sejmenuje prodej v uzavřených nádobách. To jest jeden způsob. Druhy způsob jest ten, že se vezme praobyčejná zátka, která se dá znovu upotřebit, pak se koupí kus papíru uvnitř nějakým lepidlem opatřeného, to se nasliní, ustřihne se toho kousek a přes tu zátku se jednoduše zalepí. To jest po továrnicku uzavřená nádoba, jak to zní v ministerském nařízení. (Posl. Březnovský: Kdo to prodává? že žid?) U nás to náhodou není žid. (Posl. Březnovský: Ale byl asi. Veselost. )
Já uznávám, že to uzavřeni jest nezákonité. Já proto jsem šel s četníkem do obchodu a nechal jsem si tyto lahvičky dáti, abych viděl, jak se uzavírají. Shle dav uzavřeni nezákonité, učinil jsem oznámení k hejtmanství a tam jsem žádal, aby bylo s dotyčným obchodníkem jednáno dle zákona. Šel jsem sám k hejtmanovi, donesl jsem mu tyto lahvičky a žádal jsem ho, by to vyšetřil. On poslal láhvičky obchodní komoře do Budějovic a Budějovická obchodní komora vydala o těchto láhvičkách následující pamětihodný výměr.
Já lituji jen toho, že předčasně zemřel předseda budějovické komory, kterého bych mohl zde vésti za svědka. Já myslím, že p. nejv maršalek zemský nebude míti námitky proti tomu, abych zde celou onu notu ze dne 5 dubna přečetl.
"Slavnému c. k. okresnímu hejtmanství v Táboře.
Hledíc k ctěné notě ze dne 25. června 1898 č. 19096 sděluje podepsaná komora zdvořile, že láhve zátkou opatřené, jichž část hrdla a zátka neb čásť zátky proužkem papíru polepena jest, anebo jež jsou pevné uzavřeny uzavírkou kovovou, jsou po obchodnicku uzavřené.
Láhve komoře zaslané obsahují uzavírky dle své podoby v obchodu obvyklé, lihovin v láhvích s uzávěrkami takovými prodává se obchodníky značné množství.
Ač tedy láhve předložené v podstatě za po obchodnicku uzavřené pokládati slnší, nelze nepřipomenouti, že závírky dotčené byly, jak se zdá, nedbale připevněny a jakosti ne dosti přiměřené, tak že již nebyla daleká hranice, kdy vzdor své v podstatě zvykům obchodním odpovídající podobě za po obchodnicku uzavřené by je nebylo lze pokládati. "
Takovým způsobem se naše slavná komora obchodní vytáhla z této nemilé situace, aby to nemusila uznati za nezákonité; a nezákonité je, když takovým způsobem se zanedbává a obchází zákon, pak nám není žádné pomoci. Za tou příčinou, abych podal komisi, jíž bude o věci jednati, materiál, aby mohla posouditi věci tyto, žádal jsem náš okresní výbor aby učinil dotaz po celém mém volebním obvodu k jednotlivým obcím ohledně působení kořalečního moru.
Zhotovili jsme s panem Dr. Záhořem dotazník, kterýž obsahuje 14 bodů a rozeslal okresní výbor ho všem obcím a sousedním okresům, a vyžádal jejich dobrozdání a odpovědi.
Odpovědi tyto jsou samorostlé, nevyšly ze žádných úřadů, nýbrž od dotyčných starostů samých a jest to velmi cenný materiál, pro komisi a budu žádati ve zvláštním podání, aby tyto odpovědi jakožto odpověď komory i s těmito láhvičkami byly komisi, které se vyřízení návrhu Dr. Záhoře dostane.
Dovolím si s povolením nejvyššího pana maršálka přečísti asi 2 z těchto odpovědí.
Jedna obec ku pr. odpovídá: "To si přejeme; " jiná praví: "to mělo již dávno býti zavedeno totiž "zákon proti opilství. "
"Zákona proti opilství jest pilná potřeba, poněvadž z kořaly povstává největší zpousta. "
Na dotaz 6.: Má-li pití kořalky následků škodlivých, odpovídá jedna obec: "Má dosti neblahé! Ti, kteří usedlosti své propili, jsou rozešlí s četnými rodinami po světe, dělají obci výlohy a konečně přijdou obci na obtíž. "
Jiná obec praví: " Poněvadž dělníkům k svačině se musí k chlebu něco dát, dá se mu tedy kořalka, on jí v práci načichne, a když mu práce přejde, kdejaký haléř vyrazí, myslí jen na kořalku a o rodinu se nestará. "
Konečně jest zde odpověď obce Milčína, velice pěkná odpověď na otázku 6: (Má pití kořalky nějakých neblahých následků pro dotyčné osoby, rodiny a obec vůbec ?)
"Výtržnosti v městě, sváry v rodině a mezi sousedy, mravní, hospodářský a zdravotní úpadek, břemena obce, okresu i země, přeplnovaní humánních i kárných ústavů, přetížení u výlohách na chudinství, soudy, zločiny. "
Nejvyšší maršálek zemský: Musím upozorniti pana řečníka, že vybočuje příliš z mezí formálního rokování.
Poslanec Šťastný: Dále jako vhodný prostředek k zamezení pití kořalky odporučuje se sestátnění výroby kořalek, dále zrušeni drobného prodeje kořalky, jako vedlejší živnosti při jiných obchodech, zejména smíšených.
Zrušeni výčepů kořalek a obmezeni šenku přes ulici na určitý počet obyvatelstva v místě. Nepodporování opilců vůbec ze strany obvodních a okresních lékařů v příčině vystavování vysvědčení o neschopnosti k práci, za účelem vymožení chudinské podpory z obcí prostřednictvím okresních i zemských výborů atd. Nebudu dále obtěžovati a jen Vás, velectění pánové, žádám, abyste učinili podle žádosti a návrh laskavě přikázali komisi. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?
Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?
Pan poslanec Adámek. Dávám jemu slovo.
Přís. z. výb. p. posl. Adámek: Slav. sněme ! Otázka, která zde vzbudila debatu na podnět návrhu p. Dr. Záhoře, jest mnohem větší a ve svých důsledcích mnohem důležitější, než by se zdálo, a jest skutečně s podivením, že právě tato věc na tomto sněmu vzbudila tolik rozmaru a veselosti.
Musím kontstatovati, že již před 17 lety jsem měl čest na tomto sl. sněmu vřele přimlouvati se za to, aby stalo se náležité opatření proti kořalečnímu moru, který jest skutečně egyptskou ranou okresů, které jsou jím zamořeny.
Kořaleční mor přivádí netoliko obyvatelstvo ku zhoubě hmotné, ale též k úplné zhoubě mravní, a neblahé jeho následky, jak dobře prohlásil p. Dr. Záhoř, jsou dědičné. (Výhorně!)
Bylo odvoláno se na říšskou radu. Pánové, pokládám za velké zanedbání, kterého se dopustilo říšské zákonodárství, že zákon proti opilství, který svého času byl podán vládou a který byl dobrý, nebyl vyřízen, a že uprostřed jednání o něm bylo přerušeno a do sněmu vícekráte se nevrátil.
Proto bych, velectění pánové, byl toho mínění, aby také sl. sněm se ujal přímo iniciativy v této záležitosti a aby nezůstal při pouhých resolucích, aby sám slavný sněm dal určitý návrh zákona, který by, projednán byv dříve v komisi, ještě v tomto zasedání byl uskutečněn.
Návrh má býti přikázán komisi pro obecní a okresní záležitosti, ale poněvadž komise jest svými pracemi překonána, zamlouvalo by se, aby vzhledem k důležitosti tohoto návrhu byl přikázán komisi zvláštní, by bylo jí možno ještě v tomto zasedání svou zprávu podati.
Boj proti kořalečnímu moru pokládali všichni přední humanisté za svůj úkol, za svou povinnost.
Vzpomínám při této příležitosti velikých zásluh, kterých si získal zvěčnělý biskup Králové-Hradecký dr. Hais, který s neobyčejnou horlivostí zápasu toho svého času se súčastnil a pokládal to za