jimiž se upravují osobní poměry učitelů na zemských středních školách hospodářských v království Českém s ustanovením, že vyšší platy, jež náležejí dle těchto pravidel učitelům středních škol hospodářských, mají jim býti vypláceny od 1. ledna 1899.

Nyní žádám slavný sněm, aby se vešlo do povšechné debaty, pokud se týče, speciální debaty o těchto návrzích, a aby je ráčil schváliti.

Landtagssekretär Höhm (liest: )

Der hohe Landtag wolle beschließen:

1.    Die landwirthschaftlichen Mittelschulen in Chrudim, Kaaden und Raudnitz werden in Landesverwaltung übernommen.

2.     Der Landesausschuß wird beaustragt, zu diesem Behufe das Erforderliche vorzukehren, wobei der Grundsatz zu beobachten ist, dass den landwirthschaftlichen Mittelschulen die bisherigen Beiträge des Staates und der Lokalfaktoren, sowie andere Einnahmen gesichert werden sollten, dass ferner der gesammte Besitz der landwirthschaftlichen Mittelschulen in das freie Eigenthum des Landes zu übergeben ist, und dass der Bauvon neuen Schul- und Wirthschaftsgebäuden, sowie die Beschaffung von Grundstücken für die Schulwirthschaften, insoferne ein diesfälliger Bedarf vorliegt, unter Mitwirkung des Staates und der Lokalfaktoren durchzuführen sind, nämlich in der Weise, dass der Staat und die Lokalfaktoren je ein Drittel des erforderlichen Aufwandes bestreiten.

Dem Landesausschuße obliegt über das Verfügte seinerzeit Bericht zu erstatten.

3.    Behufs Bedeckung des Erfordernisses für die höheren Bezüge der Lehrer an den landwirtschaftlichen Mittelschulen wird in den Landesvoranschlag für das Jahr 1899 der Betrag von fl. 7400 eingestellt.

4.     Der Landesausschuß wird beauftragt, Wegen Lostrennung der landwirthschaftlichen Winter schulen in Chrudim, Kaaden und Randnitz von den landwirtschaftlichen Mittelschulen das Notwendige zu veranlassen.

5.     Das nachstehende Organisationsstatut für die landwirthschaftlichen Landesmittelschulen, sowie das Normale betreffend die Regelung der persönlichen Verhältnisse der Lehrer an den landwirthschaftlichen Landesmittelschulen im Königreiche Böhmen werden mit der Bestimmung genehmigt, dass die den Lehrern der landwirtschaftlichen Mittelschulen nach Maßgabe des Normales gebührenden höheren Bezüge vom 1. Jänner 1899 an zur Auszahlung zu gelangen haben.

Nejvyšší maršálek zemský: Jelikož nejsou žádní řečníci přihlášeni k jednotlivým částem návrhu komise, mám za to, že bude možno projednati tyto návrhy v jediném rokováni.

Nachdem zu den einzelnen Detailvorschriften der Commissionsanträge keine Redner zum Worte gemeldet sind, so halte ich dafür, dass die Angelegenheit in einer einzigen Debatte durchberathen werden kann.

Přihlásili se ke slovu pp. posl.: Dr. Mettal a Adámek.

Dávám slovo panu posl. Mettalovi.

Poslanec Dr. Mettal: Slavný sněme!

Zemský výbor odevzdal zároveň komisi rozpočtové i zemědělské číslo tištěné předlohy CCLX.

Zemědělská komise projednala zprávu tuto a p. zpravodaj právě nyní podal v tom zprávu slavnému sněmu. Rozpočtová komise nedospěla ještě k projednání této zprávy číslo CCLX, a pročež mám česť jménem komise rozpočtové činiti návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti aby odst. 3. návrhu zemědělské komise týkající se sumy k uhražení vyšších platů potřebné, jakož i udání času splatnosti tohoto zvýšení, obsažené v odst. 5. téhož návrhu, ponechaný byly k usnešení až při vyřízení rozpočtu.

Der hohe Landtag wolle beschließen, dass der Absatz 3 des Antrages der Landeskulturkommission bezüglich der Bedeckung der zu der Erhöhung der Lehrergehalte nothwendigen Summe sowie die in Absatz 5 desselben Antrages enthaltene Bestimmung bezüglich des Auszahlungstermines dieser Erhöhung ist erst der Behandlung des Budgets vorzubehalten.

Nejv. maršálek zemský: Žádám pány, kteří podporují návrh právě přečtený, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, Welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Návrh je dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Žádám, by mně byl návrh odevzdán písemně.

Dávám slovo panu poslanci Adámkovi.

Přís. z. v. p. posl. Adámek: Sl. zeměděl. komise s uznáníhodným urychlením vyřídila předlohu, o níž dnes jednáme, a tím podala důkaz, jakou váhu a důležitost předloze této přikládá.

Měl jsem příležitost již při prvním čtení ukázati v hlavních rysech na důležitost této reformy, již zemský výbor navrhl, a s velkým potěšením konstatuji, že zeměděl komise až na nepatrné změny celý návrh zemského výboru přijala.

Dotknu se toliko letmo některých odchylek, kteréž slavná zemská komise učinila. Pokud se týče doby, kdy má nová úprava platů učit. středních hospodářských škol nabýti platnosti, zemědělská komise, jak pan zpravodaj dnes prohlásil, dodatečně přistoupila ke stanovisku zemského výboru a myslím, že se docela shodne s komisí rozpočtovou a že po této stránce nenastane žádného konfliktu.

Ve zprávě komise děje se zmínka, že by měli býti učitelé středních škol hospodářských zařaděni do tříd dietních. Avšak positivního návrhu ve příčině té nečiní. Přes to musím se dotknouti několika slovy této otázky.

Zemědělská komise především ukazuje k tomu, že by toto zařadění učitelů středních škol do dietních tříd mělo význam ve příčině jejich volebního práva v obcích.

K tomu podotýkám, že tato otázka nemůže býti řešena při upraveni platů učitelů, nýbrž že by musela býti řešena při reformě volebního řádu do obcí.

Za našich poměrů nesrovnává se vyhražování privilegií při volbách s duchem doby.

Tuším, že není újmou důstojnosti učitelstva těchto škol, aby volili ve sboru, do něhož dle své poplatnosti náleží a že nemají potřeby volebního práva privilegovaného, Dále uznává komise zemědelská za vhodné, aby se při § 1. ostřeji a jasněji vytkl účel hospodářských, škol a připojila k dotčenému znění tohoto §, jak navržen byl zemským výborem, ještě slova že školy tyto mají vychovávati také úřednictvo hospodářské. Proti tomu nemám námitky, poněvadž jest to samozřejmo a odpovídá to zkušenosti, že ze středních hospodářských škol namnoze vychází hospodářské úřednictvo.

V  § 7. přijala komise zemědělská stanovisko zemského výboru v příčině paralelek. Budiž mi dovoleno, v otázce této několik slov podotknouti, poněvadž jest spornou.

V  odb. školách jest počet žáků obmezen vůbec, a to především proto, poněvadž praktické zaměstnání nepřipouští přeplnění tříd; počet žáků v jednotlivých třídách musí býti omezen. Takového omezeni třeba i v příčině celých ústavů, protože se při paralelních třídách ukázalo v praksi, že není možno, aby všichni žáci ve všech odděleních byli prakticky dokonale vzděláni.

Kromě toho zřizování dočasných paralelek má také tu nehodu, že musí býti přijímány zatímní síly učitelské, které nepokládají za své povolání na tomto ústavě zůstati, a z toho plynou nepřístojnosti těmto školám škodlivé.

Konečně třetí důvod proti zatimním paralelkám jest, že jest velmi nesnadno opatřovati pro ně místnosti, a zvláště nyní by bylo spojeno s velkým nákladem, když se mají stavěti důstojné nové budovy pro tyto střední hospodářské školy.

Z těchto čistě věcných důvodů zemský výbor přijal zásadu, aby paralelky zřizovány nebyly a konstatuje s potěšením, že zemědělská komise k tomuto náhledu se přidala.

V  § 21. navrhla zemědělská komise změnu a sice v ten rozum, aby ředitelé středních hospodářských škol byli skutečnými členy v kuratoriu. - I proti této změně nečiním žádné námitky, poněvadž funkce těchto kuratorii bude na příště jiná než dosud, a zvláště, že kuratoria nebudou vykonávati disciplinární moc nad učitelstvem. Čím větší bude míti ředitel v kuratoriu právo, tím větší bude také jeho odpovědnosť.

Konečně prosím, aby pan zpravodaj v tkestu přistoupil k jedné změně, kterou si ještě osměluji navrhnouti. - Komise navrhuje, aby slavný sněm se usnesl přímo a bez podmínky na pozemštění těchto tříd hospodářských škol.

Podobný návrh učinil též zemský výbor, ale od té doby zavedené jednání s kuratoriemi ukázalo, že toto vyjednávání bude namnoze velmi složité, že tedy není radno, aby, dokud toto jednání nebude provedeno, slavný sněm přímo závazně se usnesl na tom, že tyto školy budou převzaty do správy zemské. Z praktických, a řekl bych, z taktických příčin zamlouvá se, aby usnesení to stalo se pouze zásadně a definitivní usnesení o jednotlivých školách aby stalo se až v době pozdější, až toto jednání, které zemskému výboru sl. sněmem nařízeno bude, bude skončeno.

Kdyby sl. sněm již dnešního dne usnesl se nepodmíněně, že tyto školy budou přijaty do správy zemské, tedy by vyjednávání, které zemskému výboru bude uloženo a které má velký materielní význam, mohlo býti stíženo, kdežto, když by se sl. sněm usnesl na tom pouze zásadně, zemský výbor bude míti volnější ruku. Protož dovoluji si navrhnouti:

Slavný sněme, račiž se usnésti, aby do tohoto úvodu bylo vloženo slovo: "zásadně. " Pánové, změnou touto bude usnadněna tato akce. Jinak odporučuji sl. sněmu návrh sl. komise zemědělské k přijetí. (Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: P. posl. Adámek činí následující návrh: aby bylo vloženo do první věty návrhu komise, která zní: Slavný sněme račiž se usnésti - slovo "zásadně", tak že by věta ta zněla:

"Slavný sněme, račiž se zásadně usnésti. "

Der Herr Abg. Adámek stellt den Antrag, dass in den ersten Satz der Commissionsanträge, welcher lautet: "Der hohe Landtag wolle beschließen", das Wort "grundsätzlich" eingefügt werde, so dass dieser Satz dann zu lauten hätte: "Der hohe Landtag wolle grundsätzlich beschließen".

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch jemand das Wort?

Jelikož nikdo více za slovo nežádá, prohlašuji rokováni za skončené

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Fišera. Slavný sněme!

S hlediska věcného nebylo činěno námitek proti návrhům, které jsem měl čest ve jménu komise zemědělské zde přednésti.

Vůči p. řečníkům, kteří se přece ujali slova v této záležitosti, a zejména vůči panu kolegovi Dr. šl. Metalu z Frivaldu musím vysloviti politování, že poněkud málo věnoval pozornosti vývodům zpravodajovým, sic by jinak byl opomenul návrh jejž právě podává.

Neboť mi slavný sněm dosvědčí, že jsem totéž navrhoval, k čemuž směřuje návrh p. Dra. Mettala, totiž pokud běží o věci vztahující se k budgetu, aby byly vymýtěny z projednání dnešního.

To jest totéž, co p. šlechtic Mettal navrhuje.

Rovněž dovolil jsem sobě odůvodniti, proč a z jakých příčin jsem změnil dobu, kdy mají ony vyšší požitky učitelstvu přiřknuté nabýti platnosti, totiž dnem 1. ledna 1899.

Tedy v tomto případě jest návrh p. poslance dra. Mettala bezpředmětným.

Co se týče návrhu p. přísedícího zemského výboru zde předneseného tu na celé čáře vítám jeho proslovení, zejména v tom případe, kde navrhuje malou změnu ihned v úvodu k návrhům konečným, a musím doznati, že se to děje v nejlepším úmyslu z důvodů ryze taktických, abych tak řekl, z důvodů utilitních. Zemský výbor vykonal na své předloze vlastní tuto změnu, vždyť návrh komise úplně se jinak kryl původním návrhem zemského výboru.

I prohlašuji za souhlasu celé komise, jehož jsem jist, že přistupuji k této pozměně.

Co se týče poznámek velectěného zástupce zemského výboru ohledně práva volebního a taktéž ohledně paralelek, tu ovšem sám doznal, že komise zemědělská se těchto věcí dotkla, že nečinila pražádného návrhu, poněvadž byla přesvědčena, by to bylo bezvýsledné a nevedlo k nižádnému cíli.

Pokud se týká práva volebního, dovoluji si poukázati k tomu, že komise cítila se k tomu povinnu, že na Moravě skutečně jsou zařaděni učitelé do takových tříd, a že poněkud jest to nepříjemné vědomí pro to učitelstvo, když vidí, že řiditelé, pokud se týče učitelé na školách státních průmyslových kteréžto co do předpravy žactva mnohem níže stojí než střední hospodářské školy, skutečně jsou a bývají vřaděni do vyšší třídy vzhledem na volby, než jest to při učitelstvu škol hospodářských.

Toho se komise pouze dotkla, nečinivši pražádného návrhu.

Já tedy žádám, aby slavný sněm k těmto návrhům, jak nyní po provedené malé opravě znějí, ráčil přistoupiti.

Nejv. maršálek zemský (zvoní: ) Přejdeme k hlasováni.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jsou tištěné návrhy komise, při čemž p. zpravodaj oznámil, že komise bere odst. 3. návrhu komise zpět, takže by odst. 3. tím dostal čís. 3. a odst. 5. čís. 4.

K návrhům komise byly učiněny jisté návrhy se strany pp. poslanců a sice p. posl. Adámek navrhl, aby do prvný věty bylo vsunuto po slově "račiž" slovo "zásadně. " P. posl. dr. Mettal podal návrh, který sluší považovati do jisté míry za odročující, a který se týče dvou věcí, totiž za jedno odst. III, za druhé lhůty, které tu navrhuje komise pro platnost zvýšení příjmů učitelstva.

Co se týká první části návrhu p. posl. Mettala, tedy tím, že komise vzala svůj návrh zpět, vlastně se stal bezpředmětným, co se však týče návrhu, pokud se dotýká odst. 5. nemohu uznati, že by se návrh p. posl. Mettala stalo tím bezpředmětným, co bylo navrženo se strany komise. Neboť p. zpravodaj změnil sice lhůtu, od které platnost má počínati, kdežto návrh p. posl. Mettala čelí k tomu, aby vůbec o této lhůtě dnes nebylo rozhodováno.

Následkem toho mám za to, že bude třeba zavésti hlasováni tímto způsobem. Napřed se bude hlasovati o úvodu.

Při této příležitosti dám dříve hlasovati o znění toho úvodu dle návrhu p. posl. Adámka. Byl-li by tento návrh přijat, odpadá hlasování o této větě dle znění komise.

Nebyl-li by tento návrh přijat, dám hlasovati o této větě dle návrhu komise.

Pak dám hlasovati o 1. a 2. odst. návrhu komise.

O odstavci 3. nedám hlasovati, poněvadž se strany komise byl vzat zpět. Pak dám hlasovati o odstavci 4.

Nežli se přikročí k hlasování o odstavci 5., dám hlasovati o návrhu p. poslance Mettala.

Pak-li by návrh p. posl. dra Mettala byl přijat, tedy následkem toho by se v odstavci 5. hlasovalo toliko o oné části, která se týká schválení organisačních stanov, kdežto by odpadlo hlasování o poslední větě tohoto odstavce, tak že by se hlasovalo toliko této části článku 5.

Schvalují se následující organisační stanovy pro zemské střední školy hospodářské a pravidla, jimiž se upravují osobní poměry učitelů na zemských středních školách hospodářských v království Českém.

Pakli by návrh p. posl. dra Mettala nebyl přijat, pak dám hlasovati o odstavci se změnou, kterou byl navrhl p. zpravodaj.

Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Anträge der Commission.

Zu diesen Anträgen hat der Abg. Karl Abámet den Antrag gestellt, dass in dem ersten einleitenden Satz das Wort "grundsätzlich" nach dem Worte "wolle" einzufügen sei.

Ferner hat der Herr Berichterstatter namens der Commission erklärt den Absatz 3 zurückzuziehen und der Herr Abg. Dr. Mettal hat einen Antrag eingebracht welcher als ein vertagender aufzufassen ist. Derselbe tragt uämlitch an, dass über den Absatz 3, sowie über die Bestimmung der Frist, von welcher an die Lehrer die höheren Bezüge beziehen sollen, nicht jetzt, sondern erst später im Gruude der Anträge der Budgetkommission zu entscheiden sei.

Ich beabsichtige demnach die Abstimmung in folgender Weise einzuleiten:

Zuerst wird über den einleitenden Satz nach der Fassung, wie sie der Herr Abg. K. Adámek vorschlägt, abgestimmt werden.

Sollte dieser Satz in dieser Fassung angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über diesen Satz nach dem Commissionsantrage.

Sollte der Antrag des H. Abg. K. Adámek nicht angenommen werden, so wird über diesen Satz nach dem Commissionsantrage abgestimmt werden.

Dann wird über die Absätze 1. und 2. abgestimmt werden.

Die Abstimmung über den Absatz 3 entfällt, weil der Herr Berichterstatter denselben zurückgezogen hat.

Hieraus wird über den Absatz 4 abgestimmt werden. Bevor über den Absatz 5 abgestimmt werden wird, beabsichtige ich den Antrag des H. Abg. Dr. Mettal zur Abstimmung zu bringen. Sollte derselbe angenommen werden, so würde von diesem Absatze zur Abstimmung nur der erste Theil gelangen, welcher lautet:

5. Das nachstehende Organisationsstatut für die landwirthschaftlichen Landesmittelschulen, sowie das Normale, betreffend die Regelung der persönlichen Verhältnisse der Lehrer an den landwirthschaftlichen Landesmittelschulen im Königreiche Böhmen werden genehmigt.

Sollte der Antrag des H. Abg. Dr. Mettal nicht angenommen werden, so wird über den Absatz 5. mit der vom Herrn Berichterstatter namens der Commission beantragten Abänderung der Frist vom 1. Oktober aus den 1. Jänner abgestimmt werden.

Pan poslanec Dr. Mettal přihlásil se k slovu k hlasování.

Poslanec Dr. šlechtic Mettal: Slavný sněme!

Jelikož pan zpravodaj již koncedoval v tom smyslu, jak můj návrh zněl ohledně odst 3., který se tím stal bezpředmětným, beru svůj návrh zpět, poněvadž sám sebou vyplní se odhlasováním odstavce, jak pan zpravodaj navrhl.

Nejvyšší maršálek zemský: Ráčíte bráti celý svůj návrh zpět ?

Posl. dr. šlechtic Mettal: Ano.

Oberstlandmarschall. Der Herr Abg. Dr. Mettat erklärt, seinen Antrag zurück zuziehen.

Následkem toho se změní hlasování v ten způsob, že dám napřed hlasovati o 1. větě, jak jsem byl naznačil dříve, pak o odst. 1., 2. a 4. a pak o odst. 5. dle změněného návrhu komise.

Nachdem der H. Abg. Dr. Mettal seinen Antrag zurückgezogen hat, so beabsichtige ich die Abstimmung in der Weise einzuleiten, dass ich zuerst über den einleitenden Satz, so wie ich früher erwähnt habe, abstimmen lasse, dann über die Absätze 1., 2., 4. und dann über Absatz 5. mit der vom Herrn Berichterstatter vorgeschlagenen Aenderung bezüglich der Frist.

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Nebyla činěna žádná námitka.

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Pan poslanec Adámek navrhuje, aby 1. věta zněla:

"Slavný sněme, račiž se zásadně usnésti".

Der H. Abg. Adámek stellt den Antrag, der 1. Satz habe zu lauten: "Der hohe Landtag wolle grundsätzlich beschließen. "

Žádám pány, kteří přijímají větu v tomto znění, by vyzdvihl ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Satz in dieser Weise annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh je přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nyní dám hlasovati o odst. 1. a 2. dle tištěného návrhu.

Ich werde nunmehr die Absätze 1 und 2 nach der geduckten Vorlage zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří tyto odstavce přijímají, by vyzdvihli ruku

Ich ersuche die Herren, welche diese Absätze annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Nyní dám hlasovati o odst. 4.

Nunmehr werbe ich den Absatz 4 zur Abstimmung bringen

Hiezu bemerke ich, dass dieser Absatz die Nummer 3 bekommt.

Odstavec tento dostane číslo 3.

Žádám pány, kteří tento odstavec přijímaji, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Absatz annehmen, die Hand zu erheben.

Jest přijat.

Er ist angenommen.

Nyní dám hlasovati o odst. 5., nyní 4., s tou změnou, žena místě slov "1. října 1898" má stati "1. ledna 1899. "

Nunmehr werde ich den Absatz 5 mit der Änderung zur Abstimmung bringen, dass an Stelle der Worte "vom 1. October 1898" zu stehen hat "vom 1. Jänner 1899".

Žádám pány, kteří přijímají tuto větu v navrženém způsobu, by vyzdvihli ruku

Ich ersuche die Herren, welche den Satz in der Weise annehmen, die Hand zu erheben.

Jest přijat.

Ist angenommen.

Podotýkám toliko, že přijetím 5. odstavce jsou organisační stanovy a pravidla, jak je komise navrhuje, taktéž přijaty.

Ich bemerke nur, dass durch die Annahme des Absatzes 5 der Conimissionsantrage auch das Organisatiousstatut und das Normale, wie es von der Commission beantragt ist, als angenommen erscheinen

Příštím předmětem denního pořádka jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu poslance Dr. Bedřicha Pacáka a soudruhů v příčině vydání zákona o užívání obou jazyků zemských při samosprávných úřadech a orgánech v král. Českém.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Antrag des Abgeordneten Dr. Friedrich Pacák und Genossen aus Erlassung eines Gesetzes betreffend den Gebrauch beider Landessprachen bei den autonomen Behörden und Organen im Königreiche Bohmen.

Zpravodajem jest p. posl. Dr. Brzorád. Dávám slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj posl. Dr. Brzorad: Slavný sněme!

Přistupujeme dnes k řešení otázky velmi důležité a naléhavé, k uspořádání totiž celé řady sporných otázek v jedné a to velice důležité části veřejné správy, jichž přesné vymezení může býti při dobré vůli základem a podkladem národnostního smíru. (Tak jest!)

Neboť tímto zákonem vyrovnavají se nejčastěji přicházející národnostní protivy. Tento zákon týka se celého oboru jazykové otázky při samosprávných úřadech a orgánech v království Českem. Komise jest plně přesvědčena, že navržený zákon vyhovuje jak praktické potřebě, tak i plné spravedlnosti a nestrannosti vůči oběma národnostem toto království obývajícím.

Nebudu líčiti historii tohoto zákona. Pánové, kteří se o to interessují, naleznou ji důkladně provedenou ve starších již zprávách zemského výboru, zejména v důkladné zprávě zemského výboru ze dne 28. srpna 1888, v loňské zprávě jazykové komise ze dne 18. února r. 1897 i v letošní zprávě komise. Že jest potřeba nejvyšší, aby se poměry, o které jde, uspořádaly, o tom není žádné pochybnosti, neboť v tom ohledu zavládly u nás poměry nesnesitelné, zejména v krajinách německých.

Stále množí se případy vracení přípisů českých a odvetou ovšem z krajin českých vracejí se přípisy německé. Pakli ve veřejné správě, pokud se týče samosprávy, zavládnouti má pořádek, jest nejvýše nutno, aby tyto poměry zákonem uspořádány byly. Princip plného rovného práva při úřadovaní samosprávném byl ve slavném sněmu vždycky jednomyslně uznáván, jak se strany naší, tak i se strany národnosti německé a stála prakse zemského výboru v tomto směru, nechť již náležela většina ke straně německé nebo české, vždy stála na tom stanovisku, že jest oprávněno, aby veškeré samospravné korporace v království Českém přijímaly dopisy v obou zemských jazycích.

Na tomto stanovisku stojí referat bývalého vůdce strany německé, zemřelého dra. Schmeykala, dra. Walderta i jiných ještě vynikajících mužů německých.

Vzdor tomu, že tento princip byl všeobecně uznáván, ukázala se brzy potřeba praktické provádění tohoto principu v jednotlivých případech uzákoniti.

Jak známo, velectění pánové, sněm království českého již jednou na podobném zákonu se usnesl.

Bylo zde potřeba nalézti cestu, jak má se tato otázka v praksi rozřešiti, aby zachováno bylo plné rovné právo obou národností, aby vyhověno bylo oprávněným potřebám samosprávy a náležitě chráněny byly všechny národnosti.

Princip, na který se vždy slav. sněm, jeho komise i zemský výbor v této záležitosti stavěly, byl ten, že jest bezpodmínečnou povinností všech samosprávných úřadů a orgánů tohoto království, přijímati přípisy a podání stran v obou jazycích zemských. Pouze ohledně vyřizování nebylo možno ovšem přijmouti zásadu, že všechny obce snad a všechny orgány povinny jsou vyřizovati také podání v tom jazyku, ve kterém byla podána, poněvadž by se to nesrovnávalo s právem sebeurčení samosprávných orgánů, poněvadž by v praksi rozhodně jak pro jednu, tak i pro druhou národnost bylo všeobecné ustanovení skoro nemožné, zejména v krajinách, kde druha národnost jest velmi slabě zastoupena.

Něco jiného jest ovšem při úřadech státních, kde staletým zvykem a na základě vždy platných zákonů bezpodmínečně vždy ve království Českém platila zásada, že v celé zemi nejen přijímána, nýbrž i vyřizována býti musí podáni stran v tom jazyku, ve kterém podána byla. (Výborně!) Při správě státní jest to ovšem nejen nutno, nýbrž i možno, poněvadž stát má nejen právo, nýbrž i povinnost vyžadovati od svých úředníkův takovou kvalitu, jakou při svém úřadování v celé zemi potřebuje.

Při samosprávných úřadech a korporacích, kde úřadují vyvolení samosprávných korporací, kde úřadují vyvolení lidu, není možno takovéto všeobecné ustanovení, poněvadž, jak poměry jsou, v celé řadě krajin většina obyvatelstva zná pouze jeden jazyk zemský.

A tu bylo nutno hledati nějaký regulativ, nějaké pravidlo, na základě kterého by se v městech a okresích, kde druhá národnost jest v silné menšině zastoupena, chránila se tato menšina v tom, aby také jí dostávalo se vyřízení v tom jazyku, ve kterém se na samosprávné orgány obrátí.

Absolutně a nepopiratelně spravedlivý základ pro všechny případy těžko snad zde jest najíti. Cifru, která určuje menšinu, která má právo domáhati se nejenom přijímání svých podání v jazyku svém, nýbrž i vyřízení, jest těžko určiti a vždy bude pochyb no, zda ta či ona cifra jest správná, nebo lépe také základ, podle čeho se má počítati národní menšina, jest dosti nesnadno nalézti. A podle našich poměrů jest skutečně jedině možným základem výsledek posledního úředního sčítání lidu.

Komise jest si plně toho vědoma, že účinek tohoto zákona bude se jeviti jen tehda v plné spravedlivosti, když při sčítání lidu konstatována bude především, ne, jak dosud se stávalo, obcovací řeč obyvatelstva, nýbrž národnost obyvatelstva, a když budou dány záruky, že každému občanu jest zachována volnost, aby podle svého nejlepšího přesvědčení mohl beze všeho nucení přiznati se k té neb oné národnosti.

Velectění pánové, na spravedlivé sčítání národnosti musí komise klásti důraz co největší a vyslovila ho také proto v resoluci, kterou ku konci své zprávy navrhuje.

 Komise jest plně přesvědčena, že k národnostnímu smíru možná přijíti jen tehda, když se bude oběma národnostem stejně a spravedlivě měřiti. Aby se tak mohlo činiti, jest nutno, aby zaklad, dle kterého se ta která národnost čítá, byl poctivý a spravedlivý. (Tak jest). Poněvadž není dle nynějších poměrů možným jiný základ než sčítání lidu podle národností, musí komise důrazně žádati na vládě, aby se všemi hodnými prostředky o to postarala, aby ten základ byl spravedlivý a aby každému zachována byla plná volnost k té neb oné národnosti se přihlásiti. Komise omezila se čistě a prostě na regulování poměrů při samosprávných úřadech a korporacích, poněvadž má za to, že jest nejlépe při takovýchto věcech nemíchati sem ničeho, co by zavdalo podnět k tomu, že se pod rouškou regulování samosprávných poměrů chce zasahovati někam jinam.

Komise má za to, že jest správné, když veřejněprávní poměry řeší se dle partií tak, jak vše pod jeden obor náleží. (Tak jest!)

Přistupujeme, velectění pánové, k jednání o tomto zákoně za nepřítomnosti našich krajanu německých. My toho litujeme, že nesúčastnili se této práce, avšak zodpovědnosť za to nepadá na nás.

Každý nepředpojatý ví, že není to naše vina, že naší krajané němečtí dnes v tomto sl. shromáždění nejsou zastoupeni.

Když však, jak již ve zprávě jsem si dovolil podotknout, přihlížíme k obsahu tohoto zákona, tož nejlépe je podáni důkaz, jak nespravedlivý jsou výčitky proti české straně se strany německé tak často pronášené, že jsme my tací lidé, kteří, kde máme většinu, tuto bez ohledu na úkor druhé národnosti využitkujeme a provádíme.

Pánové, nechť každý nepředpojatý vezme do ruky tento zákon a pozná, že spravedlivěji a lépe nemohli hájiti svou národnost, kdyby zde byli přítomni nasi krajané, jak obě národnosti a zásada spravedlnosti hájena byla tímto návrhem komise pro okresní a obecní záležitosti. (Tak jestli A jest viděti, velectění pánové, že při dobré vůli jest skutečně na tomto slavném sněmu ona půda, na které by se mohly hledati cesty k odstranění hlavních národnostních protiv a k vykonání toho díla, které by prospělo oběma kmenům tuto krásnou naši vlast obývajícím. (Výborně!)

Litujeme, že páni krajané němečtí neužili této příležitosti a nevstoupili na tuto půdu; ale proto nemůže nikdo od nás žádati, abychom snad přestali v práci pro ochranu oprávněných zájmů obou národností (Výborně!) neboť my jsne vždycky stáli na tomto stanovisku, ať že jakékoli dílo podnikáme, činíme to vždycky ve prospěch práva a spravedlnosti obou národností. A v tom smyslu prosím, aby slavný vešel do podrobného rokování o osnově zákona. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Zahajuji rokování povšechné.

Ich eröffne die Generaldebatte.

Jsou přihlášeni k řeči pp. posl. Dr. Pacák a hr. Vojtěch Schönborn.

Es sind zum Worte gemeldet die Herren Abgeordneten Dr. Pacák" und Graf Adalbert Schönborn.

Dávám slovo p. Dru Pacákovi.

Posl. Dr. Pacák: Slavný sněme! Mohu prohlásiti naprostý svůj souhlas s tím, co zde bylo uvedeno velectěným p. zpravodaje n. Nic však méně. poněvadž tento návrh nese mé jméno, ačkoliv zásluhy o něj mají mužové, kteří nás předcházeli jasný pan maršálek J. J. kníže Jiří Lobkowicz, p. dr. Škarda a celá řada mužů, kteří o něm pracovali v době minulé, mám za to, že jest jaks slušné ujmouti se slova a promluviti o tom několik málo slov.

Velectění panové, my dnes jaksi stavíme základ k jazykové úpravě poměrů v království Českém nový a sice úpravou zákona jazykového pro úřady samosprávné zaklad, na němžto by se mohla vybudovati další budova, základ, který by byl jako kámen základní k tomu, aby v ostatních oborech vlasti naší zjednán byl onen pořádek spravedlivý, jak se v tomto zákoně činí. Velectění pánové, já nebudu probírati historii toho zákona. Historie tohoto návrhu zákona jde zpátky do r. 1861 z malého návrhu, který r. 1861 panem Jarosl. Václavem Seidlem byl podán, až sem vyrostl, že konečně se nám podaří přivésti jej pod střechu.

Chovám to pevné přesvědčení, že uspořádaní poměrů jazykových není možné jedním zákonem, že bude zapotřebí k uspořádání různých poměrů v různých oborech přikročiti, uspořádati jednotlivě jednotlivé poměry zákony zvláštními, že bude tedy zapotřebí zákonů více.

Velectění pánové, zákon, jak vyšel z úřad výboru, jest změněn proti návrhu, který jsem učinil; ale já nemohu říci, že byl pozměněn ke své škodě, nýbrž mohu spíše říci, na jeho vlastní prospěch.

Velectění pánové, co se týká percentuální sazby, pokud se má posuzovati národnost obcí neb jakost okresu, zdali jest český nebo německý, souhlasím naprosto s p. referentem, že stojí na stanovisku naprosté spravedlnosti. A když němečtí krajané prozkoumají ta data, která