leko lépe spojenou silou se obrátiti proti tomuto společnému nepříteli.

Velectění pánové! Ze strany p. posl. Dr. Pacáka projevena byla jakási obava, aby nezdalo se ani dost málo, že někdo v tomto slav. sněmu se odvážil mluviti proti armádě.

Velectění pánové, p. posl. Dr. Pacák právě přichází; já konstatuji toliko, že, jako jsem proti každé instituci v Rakousku, která jest proti nám, a která se dotýká našich citů, tak jsme taká proti armádě proto, poněvadž ona dotýká se našich citů a poněvadž jest proti nám. Velectění pánové, neračte zapomenouti na jednu věc, že tato otázka byla přivedena na přetřes právě době, kdy obstrukce německá proti nám nejvíce zuřila, tenkráte této obstrukci německé se poddala vojenská správu a proto nás to tolik podráždilo, a proto jsme byli tolik pohněváni, a já to pravím zcela otevřeně, že my proti takovému duchu armády, který jest nám nepřátelský, jsme rozhodně. (Posl. Dr. Pacák To jest něco jiného. )

Velectění pánové, jestli zde vůbec bylo mluveno o tom, že by snad někdo na jedné straně se měl mírniti při hlášení, atd., neračte zapomenouti na jednu otázku, totiž kdo vlastně uráží: Uráží ten jedinec, který se hlásí svým mateřským jazykem, anebo ti, kteří na něm chtějí, aby se cizím, německým jazykem hlásil ? Proto vším právem a po spravedlnosti mohla v této otázce ustoupiti vojenská správa se ctí, ale byla to právě vojenská správa, která urážela cit národní a ne ti branci.

Jestliže byla na konec p. poslancem Udržalem vyslovena známá věta Palackého o té potřebnosti Rakouska, tož, pánové, můžeme si vzpomenouti toho, že Palacký v roce 1875 důkladně, více nežli jasně ukázal, že tenkrát, když ta větu pronesl, se mýlil, odůvodňuje slovo to a ukazuje tenkrát na pluky Jelačičovy, neboť tak učinil, když tu myslel, že Jelačič přichází tu na pomoc Rakousku. A jak se sklamal, neboť ta vláda, ta dynastie, se mu ihned v r. 1849 odměnila a Palacký zcela dobře vynesl jiný výrok, kterého se my držíme, který zde byl již častěji citován a kterým končím, že byli jsme před Rakouskem a budeme také po něm. (Výborně, výborně, !)

Nejvyšší maršálek zemský: Ku slovu přichází posl. p. Prášek. Dávám jemu slovo.

Posl. Prášek: Slavný sněme! Po vývodech tak četných řečníků nezbývá mně mnoho pověděti a dovoluji si pouze, zmíniti se o tom, jaký dojem na mě učinila debata dnešní.

Zdá se mi, že při těchto věcech nikdo nikomu ničeho nevytýká, totiž ty strany mezi sebou, a že nikdo na nějakou stranu neútočí a přece ze strany mlado české, strany většinu mající, bylo jedině jednání delegece české hájeno, a tu mě překvapilo, že p. Dr. Engel pravil, že nás ujišťuje, že má také takový cit pro naši věc tak vyvinutý jako my, a snad frakce jiná a jako ho mají strany nově se tvořící atd.

Velectění pánové, nikterak o tom nepochybuji, že by neměli poslanci naši vyvinutý cit jako máme mý. Rozcházíme se snad jedině v tom, kdo a jakými slovy umí pověděti, neb kdo jakým způsobem myslí, že dosáhneme toho, čeho dosáhnouti chceme zajisté všichni společně a jednotně.

A tu, velectění pánové, když nedovolí nám konfiskační aparát, abychom mohli zřejmě pevěděti to, co nás bolí, a co žádáme, a na jakém stanovisku stojíme, zajisté jest zde tato sněmovna, kde skutečně nemůžeme se chlubiti úspěchy, kterými se naše práce vykazují, že jest to nejpovolanější tribuna pověděti Vídni a p. ministru vojenství, a promluviti k našim lidem, že činy jejich, kde hlásili se česky, že to jejich konání, kde byli také statečnými a dali se raději odvésti do žaláře, schvalujeme, a bylo by si co přáti, by tak učinili všude důledně a neústupně.

Tu, velectění pánova, jak se dočítáme chystá se nové nařízení ministra vojenství, kde bude vyhlášeno hlášení se slovem "zde" za zločin.

Zda by se nemohlo státi, že by třeba nahodile někdo jsa Čechem jsa zvyklý

v českých krajinách jen česky mluviti, předstoupil a řekl hlasitě slovo "zde"?

Záleželo by zde, jak pravím, zase snad na marnivosti jednotlivého důstojníka, který řídi kontrolní shromáždění, by označil že způsobem provokativním hlásil se slovem "zde, " který se trestá jako pobuřování, zkratka vojenskými zákony velice přísně.

A tu měl jsem za svou povinnost co sedlák připomenouti, že my nejlépe cítíme, co dovedou takoví páni ze stavu vojenského, když přijdou na české vesnice, kdež českého sedláka považují za inferiorního, méně cenného, kdež dovedou rozdávati pohlavky a facky. Jest tedy naší povinností, abych proti jednání takovému se ohrdili, a abychom řekli, že máme také krev v žilách a ne syrovátku, a že jednou ta krev, bude-li se dále tak jednati, překypí. Jaký účinek to má, na lid, když vidi, že naše delegace takové oběti přináší Vídni, že takové služby prokazuje vládě, přec nedovede při nejlepší vůli a snaze vymoci takovou maličkost, kde by nebylo více potřebí, než hoditi třeba nějaký tajný výnos, s poukazem aby se to nechalo na libovůli hlásiti se česky. Jen tajné výnosy velectění pánové, dovedou se házeti, které jsou v neprospěch náš, ale aby se ve prospěch náš klidným způsobem zakročilo beze všech nových zákonů a beze všeho bombastu, to se neumí dělati. Proto vidíme v tom ten dvojí loket a budeme hlasovati proto, aby náš kolega a rolník Barták nebyl vydán soudu, poněvadž jednání jeho považujeme za správné a ukládáme za povinnost zástupcům českého národa, aby jednal každý, jak jednal p. kolega Barták. Tím končím (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo sice ke slovu přihlášen, prohlašuji tedy debatu za skončenou

Es ist niemand mehr zum Worte gemeldet, ich erklare daher die Debatte für geichlosscn.

Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj posl. dr. Dyk: Slavný sněme! Jak ze zprávy samé na jevo vychází, tak i z odůvodnění, které jsem si krátce dovolil k odůvodnění své přičiniti, vycházel výbor legitimační při posuzováni této celé záležitosti se stanoviska prak-

tického Ovšem dnes byla přenesena záležitost ta na pole politické.

Já jakožto zpravodaj legitimačního výboru jsem toliko zmocněn, abych zastával se jménem celé komise toho hlediska, ze kterého celé komise vycházela.

Nemám mandátu, abych jménem výboru zaujal určité stanovisko vůči těm politickým názorům, které v té přičině z různých stran byly zde předneseny. Avšak mám za to, že mluvím za souhlasu všech členů legitimačního výboru a jsem přesvědčen, že i také celého sněmu, když konstatuji, že i v této debatě která s politického stanoviska byla vedena, se ukázalo je nikdo z nás není nepřítelem rakouské armády, a když konstatuji, že i pan Dr. Baxa, který v této otázce vyslovil své stanovisko, sám prohlásil, že i on není nepřítelem armády, nýbrž jen proti germanisajícímu duchu, který jest na úkor našich národních práv se vyslovil.

Co se týká právnického posuzování návrhu komise, tedy pan Dr. Baxa souhlasí s návrhem výboru, souhlasí také s jeho odůvodněním, a musím se tedy jen jedné věci dotknouti, o které se zmínil, když pravil, že prý, kdyby zde byly trestní spisy této záležitosti se týkající, by se ukázalo, jak se v té věci s kolegou Bartákem zacházelo. Tento výrok mohl by přirozeným způsobem dáti podnět k domněnce, jako by legitimační výbor byl o té věci rozhodoval nemaje po ruce trestních spisů.

Tomu není tak Neboť c. k. okresní soud v Říčanech obrátil se prvním přípisem na sněm král. Českého žádaje za svoleni k soudnímu stíhání posl. Bartáka, anž by byl dotyčné trestní spisy při pojil.

Komise, když poprvé o této věci jednala, jednomyslně uznala, že jest potřebí, prostřednictvím praesidia sněmu vyžádati si od okresního soudu v Říčanech, aby předložil veškeré trestní spisy této věci se týkající. Na to okresní soud v Řičacech žádosti této vyhověl, trestní spisy tyto byly předmětem jednání komise, lezi zde a dosuť jsou k disposici sněmu král. Českého.

Z těchto spisů jest vidno, že poněkud nesprávné jsou výtky, které činěny byly právě soudům ve věci té zúčastněným,jakoby si byly v předpojatosti počínaly. Musím konstatovati, že zejména vyšetřující soudce c. k. zemského co trestního soudu počínal si zcela správně. Tu, když původní návrh státního návladnictví zněl na stíhání pro zločin, aby si zabezpečil, jak kvalifikovali vojenští úřadové tyto činy oněch vojáků, které pan posl. Barták měl sváděti, vyžádal si sdělení od garnisonního soudu vojenského v Praze, jak posuzoval garnisonní soud tyto činy u vojáků samých co delikty posuzované, a tu sdělil garnisonní soud, že provádění trestní věci té dělo se proti vojínům jen pro porušení subordinace spáchané neposlechnutim daného rozkazu. Na základě tom bylo pak trestní řízení pro zločin zastaveno a věc vedena dále toliko jen pro přestupek § 414. tr. z.

Formálně správně počínal si okresní soud v Říčanech, ovšem jedině s tou výminkou, že v otázce imunity poslanecké stál na jiném stanovisku a v trestním řízení pokračoval, když již písařským královským patentem sněm král. Českého k zasedání byl svolán, v kteréžto věci výbor legitimační stojí na právním stanovisku zcela jiném než okresní soud v Říčanech.

Po stránce právní dotkl se zprávy komise toliko ještě Jeho Excellence pan místodržitel a pan posl. Dr. Pacák. Já souhlasím úplně s tím, co pronesl pan poslanec Dr. Pacák, když pravil, že pry v tom, co pan kolega Barták dle vlastního doznáni a dle toho, co v trestním řízení bylo zjištěno, měl učiniti, nelze shledati objektivní povahu přestupku § 314 tr. z.

Avšak ačkoliv o této věci při jednání ve výboru legitimačním bylo jednáno, výbor legitimační nezabýval se touto otázkou, kterou jsem sám ventiloval, poněvadž pánové v komisi většinou vycházeli s toho stanoviska, že otázku tuto není třeba řešiti, když stávají ostatní dva důvody, které samy o sobě odůvodňují odepření souhlasu k dalšímu stíhání poslance Bartáka.

Jen v otázce promlčení byla zde projevena právě J. Excellencí p. místodržitelem a p. Dr. Pacákem pochybnost, zdali argumentace výboru legitimačního jest správná.

Bylo poukázáno k tomu, že prý to posuzovati jest věci soudu, za druhé, že prý promlčení stojí v cestě rozsudek v té příčině vynesený. Co se týče názoru prvního, že o otázce promlčení mají rozhovati soudové, to jest správné. Sněm ani legitimační výbor v judikaturu soudní se nemíchá, avšak má přece za to, že jest to to právem legitimačního výboru i právem sněmu, aby zkoumal, není-liž skutek objektivně promlčen, poněvadž by nemělo žádného smyslu povoliti provedení soudního stíhání, kde již dle zákona samého skutek jest promlčen a tudíž kde soudní stíhání k negativnímu resultátu vésti by musilo.

Co se týče otázky promlčení objektivního, tu má J. Ex. za to, že nemohlo ukončiti, poněvadž byl rozsudek vynesen. Avšak výbor legitimační má za to, že tomu tak není, poněvadž rozsudek, který byl vynesen, dosud právní moci nenabyl, nýbrž proti němu ve lhůta zákonné bylo podáno odvolání a stížnost zmateční, kde zejména bylo poukázáno k tomu, že vydán byl v době, kdy imunita posl. Bartáka již trvala, a že tedy jest nullitní, poněvadž vydán byl bez předchozího souhlasu sněmu, a že tedy rozsudek tento v právní moc nevešel.

Z argumentace legitimačního výboru na jevo jde, že rozsudek ten považuje za nullitní, a že tedy rozsudek ten dokončení promlčení nikterak v cestě státi nemohl. Z této příčiny prosím, aby slavný sněm přijal návrh výboru legitimačního.

Nejvyšší maršálek zemský: P. posl. Dr. Scharf sobě vyžádal slovo ku krátké věcné opravě.

Poslanec Dr. Scharf: Slova, která pronesl J. E. p, místodržitel o oné části řeči p. Dr. Baxy, ve které se dotkl různých opatření veřejné správy, zvláště v oboru soudnictví, zavdala mně příčinu, abych učinil docela krátkou, věcnou poznámku.

Nechci se dotýkati toho, co bylo řečeno o případě Náchodském, poněvadž tam jest otázka právní a lze kompetenci sborového soudu hájiti a mimo to p. Dr. Baxa asi neměl nikterak v úmyslu; hájiti násilné zničeni soukromého majetku, kterýmž bez toho nebyli stíženi ti, kterýmž on přičítá vinil, totiž továrníci, nýbrž malí úplně nesúčastnění lidé

Obrátím se k případu druhému, o kterém pan Dr. Baxa se zmínil a kterému svědčí také slovo J. E. p. místodržitele. Přiznávám, že v nešťastném případě Polenském veřejná správa nekonala to, co konati mela; úplně souhlasím s p. Drem Baxou ve přání, aby vyšetřováni tohoto případu bylo provedeno co nejrychleji; úplně souhlasím a ním také v tom, že veřejná správa má a měla, pokud se to snáší s účelem trestního řízeni, dáti na veřejnost výsledky tohoto vyšetřovaní, aby se tím vyvrátily různé nepravdivé povésti a báchorky, které, ačkoliv tolikráte již vyvráceny byvše opět kolují a které zbytečně a bezdůvodně rozčilení přivádějí.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasovaní jest tištěny na vrh komise.

(Gegenstand der Abstimmung ist der gedruckte Commisionsantrag.

Žádám, pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den gedruckten Commisionsantrag annehmen, die Haud zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského v příčině prohlášení okresní nemocnice ve Vysokém n. J. za všeobecnou nemocnici veřejnou.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- u. Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschuß-, bericht betreffend die Eitheilung des Offentlichkeitsrechtes an das Bezirkstraufenhaus in Hochstadt

Zpravodajem jest pan poslanec Dr. Dvořák.

Dávám jemu slovo.

Zpravodaj poslanec dr. Dvořák: Slavný sněme!

Okresní zastupitelstvo ve Vysokém nad Jizerou postavilo všeobecnou veřejnou nemocnici nákladem asi 60. 000 zl, a nemocnici tuto vystavělo dle plánu který byl shotoven ve zdejší technické kanceláři.

Nemocnice ta vyhovuje zevní i vnitřní úpravou úplně požadavkům zákona a prokázaná jest potřeba, této nemocnice i tím, že z 5 okolních okresů ve 2 toliko nachází se okresní nemocnice, kdežto ve 3 sousedních okresích žádné nemocnice není.

Vyhověno bylo všem požadavkům zákona ze dne 5. března 1888 čís. 19.

Podotýkám toliko, že nemocnice tato jest opatřena veškerém vnitrním zařízením potřebným a že jest zřízena pro 28 nemocných a infekční pavillon pro 8 nemocných.

Není žádné příčiny, aby se ústavu tomu neposkytlo právo veřejnosti, poněvadž je také vyhověno v tom ohledu, že byl podán průkaz o tom že jest zabezpečeno vydržovaní tohoto ústavu pro první pololetí po udělení práva veřejnosti.

Následkem toho ve smyslu návrhu zemského výboru činí komise pro okresní a obecní záležitosti následovní návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti na následující osnově zákona, kterou se udílí okresní nemocnici ve Vysokém nad Jiz. právo veřejnosti:

Zákon daný dne.... pro království české, kterým prohlašuje se okresní nemocnice ve Vysokém nad Jizerou za všeobecnou nemocnici veřejnou.

K návrhu sněmu Mého království českého vidí se Mi naříditi takto.

§ 1.

Okresní nemocnice ve Vysokém n. J. uděluje se vedle zákona zemského ze dne 5. března 1888 č. 19. z. z. právo veřejnosti.

§ 2. Mému ministru vnitra se ukládá, aby zákon tento uvedl ve skutek

Landtagssekretär Höhm (liest): Der hohe Landtag wolle den nachstehenden Gesetzentwurf, betreffend die Ertheilung des Deffentlichkeitsrechtes an das Bezirkskrankenhaus in Hochstadt genehmigen:

Gesetz vom... wirksam für das Königreich Böhmen, betreffend die Ertheilung des Deffentlichkeitsrechtes an das Bezirkskrankenhaus in Hochstadt.

lieber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde ich anzuordnen, wie folgt:

Der Bezirkskrankenanstalt in Hochstadt wird im Sinne des Landesgesetzes vom 5.

März 1888 L. G. -Bl. Nro. 19. das Deffentlichkeitsrecht verliehen. !

Mein Minister des Innern wird mit dem Vollzuge dieses Gesetzes beauftragt.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt jemand das Wort ?

Prohlašuji, že jest tento tištěný návrh komise přijatý.

Ich erkläre den gedruckten Kommissionsantrag für angenommen.

Jelikož poslední předmět denního pořádku vyžadovati bude asi delší debaty, přikročím nyní k zakončení schůze.

Nachdem der letzte auf der Tagesordnung stehende Gegenstand möglicherweise eine etwas längere Verhandlung hervorrufen könnte, werde ich nunmehr zum Schlüge der Sitzung schreiten.

Dovoluji si prohlásiti, že p. poslanec Brdlík cestou telegrafickou ohlásil své ochuravění a žádá, aby byl omluven pro dnešní a zítřejší schůzi.

Ich erlaube mir mitzutheilen, dass der Herr Abg. Brdlik im telegrafischen Wege mich in Kenntnis gesetzt hat, dass er unwohl ist und sich von der heutigen und morgigen Sitzung entschuldigt.

Pan posl. Materna a soudr. mě odevzdali návrh, který žádám, aby byl přečten.

Herr Abg. Materna und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, welchen ich zur Verlesung bringe.

Sněmovní sekretář Holím (čte: )

Návrh poslance Ot. Materny a soudruhů v příčině zákonitého poskytování slevy domovní dani nájemní, na přirážkách zemských a obecních, pro stavby a přestavby v král. hlav. městě Praze a předměstích jež z důvodů estetických stihnou omezení co do počtu pater.

Zemskému výboru se ukládá:

1.   Aby vyjednával s c. k. vládou za účelem tím, aby říšské radě podala osnovu zákona, kterým rozšiřuje se na 20 let dočasné osvobození od domovní daně nájemní pro nové stavby a přestavby na Malé Straně a v jiných částech královského hlavního města a předměstí, které buďtež v osnově přesně vyznačeny, určí-li stavební úřad pro tyto stavby a přestavby z důvodů estetických zvláště za účelem zachováni starých památek a dosavadního rázu nebo rozhledu, aneb konečně za účelem zjednání nových zajímavých prospektů menší počet pater, než jaký lze připustiti bez ohledu na zájmy estetické dle ustanovení stavebního řádu.

2.   Aby v příštím zasedání sněmovním podal osnovu zákona, kterým rovněž na 20 let osvobozují se tyto stavby a přestavby od přirážek zemských a obecních.

V Praze dne 20. dubna 1899.

Ot. Materna a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský; Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftig ordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Pan poslanec Dr. Šamánek mi odevzdal návrh, který žádám, by byl přečten.

Die Herren Abgeordneten Šamánek und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, welchen ich zur Verlesung bringe.

Sněmov. sekretář Höhm (čte: )

Návrh poslance Dra Václ. Šamánka.

Podepsaní navrhují:

C. k. vláda se vyzývá, aby bez odkladu učinila náležité opatřeni, by způsobem zákonným upraveny byly poměry tržní a zvláště drobného trhu v Liberci, jež dosud proti právu posuzují se toliko dle "řádu pro drobný trh" (Kleinmarktordnung) usnesením sboru obecních starších v Liberci ze dne 25. listopadu 1890 ustanoveného, avšak dosud c. k. místodržitelstvím pro království České neschváleného, ba přes výslovný předpis § 70.

ř: z. ani ke schválení nepředloženého, kterýžto tržní řád svým zněním a zvláště § 4. závazným ustanovením řádu živnostenského se příčí a svým § 13. z mezí zákonné působnosti obce vybočuje.

V  ohledu formálním navrhujeme, aby tento návrh přikázán byl komisi pro okresní a obecní záležitosti.

V  Praze, dne 21. dubna 1899.

Dr. Šamánek a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Pan poslanec Dr. Dyk a soudruzi mi odevzdali interpelaci kJ. Ex. p. místodržiteli.

Die Herren Abgeordn. Dr. Dyk und Genosseu haben mir eine Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte: ) Dotaz poslanců Dra Dyka a soudruhů k J. E. p, místodržiteli

Vaše Excellence! C. k. okresním hejtmanstvím v Kralovících byla loňského roku na požitky obce Hor. Hradiště zavedena politická sequestrace pro nezaplacení daně z obecních pozemků v obnosu 343 zl. 79 kr. Proti zavedeni této sequestrace podala obec a jednotliví občané v čas stížnost k místodržitelství, která ale do dnešního dne vyřízena nebyla.

Následkem stížnosti té sekvestrace sice platnosti nenabyla, ale sequestr přece ji vykonával. Když do obce přes 2 h. vzdálené příliš často docházel a tím této chudé obci na segmestračních útratách přes 90 zl. ještě přidělal, vypůjčila si obec peníze a celý dluh, pro který sequestrace byla zavedena, zaplatila a žádala c. k. okres, hejtmanství, aby sequestraci tuto zrušilo.

Leč to sequestraci nezrušilo, poněvadž prý obec dluhuje ještě sequestrovi útraty sequestrační 93 zl. 56 a nutno prý vyčkati výsledek sporu, který prý vede sequestrace proti Josefu Kočovi a také prý není možno podati konečný účet sequestorský.

Sequestor vůbec žádné účty se sequestrace nesložil, také ne za rok 1898., ač dle zákona tak učiniti měl do 31. ledna 1899.

Jak p. sequestr sequestraci vede, je patrno z toho, že žaloval dva občany na zaplaceni daní z obecního statku, oba spory prohrál a obci udělal 15 zl. 62 kr. soudních útrat. Vrcholem jeho činnosti sequestrační jest, že dává proti všemu právu a zákonu do dražby užitky starousedlých, které tito mají na obecním statku.

Tak četnými vyhláškami dal veřejné dražby dne 13. a 27. března t. r. výkaz lesa, stelivo v lesích, pastviny, vesměs jen starousedlým podle § 70. ob. zř. užívati náležející a při druhé dražbě veškeré dříví a stelivo to také prodal, ač proti dražbám těm v čas k obecnímu výboru, k hejtmanství a místodržitelství byly podány stížnosti a ty dosud nebyly vyřízeny, takže dražba ta nenabyla platnosti.

Tímto jednáním sequestr sahá způsobem protizákonným na tato práva starousedlých.

Podepsaní dovolujeme si slušný dotaz:

1.   Jsou tyto věci Jeho Excellenci známy?

2.   Hodlá naříditi c. k. okres, hejtmanství v Kralovicích, aby sequestraci tuto bezdůvodně neprotahovalo, obec. Hor. Hradiště jí nechikanovalo a ji bezodkladně zrušilo,

3.   hodlá zasaditi se o to, aby c. k. místodržitelství stížnost loňského roku proti zavedení této sequestrace podanou vyřídilo,

4.   hodlá naříditi ustanovenému sequestrovi, aby na užívání práva starousedlých v Hor. Hradišti nesahal a dříví a stelivo jim náležející do dražby nedával, a po případě zrušení dražby provedl?

Dr. Dyk a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz J. E. panu místodržiteli.

Ich werde diese Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter leiten.

Pan posl. Udržal a soudr. mi taktéž odevzdali dotaz k J. E. p. místodržiteli.

Die Herren Abgeordneten Udržal und Genossen haben mir gleichfalls eine Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte: ) Dotaz poslance Udržala a soudr. na J. E. c. k. místodržitele král. českého jako zástupce vys. vlády.

Dnešního dne při ranním vlaku žádal pokladníka severozápadní dráhy v Týništi pan Josef Tužil, okresní starosta z Holic, v jazyku českém, o lístek jízdní do Hradce Králové.

Pokladník dráhy té, vzdor opakování žádosti p. Tužila o lístek jízdní, jemu týž nedával, jelikož české řeči nerozumí.

Na to přijel vlak a p. Tužil, když lístek na požádáni v české řeči neobdržel vstoupil do vlaku a byl potom na stanici Králohradecké doveden průvodčím vlaku k jednání úřednímu, za účelem potrestání jelikož vstoupil do vlaku bez lístku, který jemu nebyl vydán jen proto, že pokladník severozápadní dráhy žádosti o lístek nerozuměl neb rozůměti nechtěl.

Z uvedeného činí podepsaní tento zdvořilý dotaz:

Jsou Vaší Excel, tyto poměry známy, že úředník u severozápadní dráhy v ryze českém kraji není mocen jazyka českého, a chce vys. vláda se o to přičiniti, by dráhy co podniky veřejné jednaly s obecenstvem tak, aby toto nebylo zbytečně úřednictvem dráhy té poškozováno.

V Praze, dne 21. dubna 1899.

Udržal a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz J. Excellenci panu místodržiteli.

Ich werde diese Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter leiten.

Komise pro zřízení nových soudů koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Die Commission für die Errichtung neuer Gerichte halt Sitzung heute nach der Landtagssitzung.

Komise pro záležitosti zemědělské koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Die Landeskultur-Comission hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.

Die Commission für Angelegenheiten der Hypothekenbank halt die für heute angesagte Sitzung nicht ab, sondern morgen d. 22. April um 9 Uhr vormittags.

Komise pro záležitosti hypteční banky nekoná schůzi, která byla ohlášena pro dnešek, nýbrž zítra dne 22. dubna o 9. hodině dopolední.

Die Schulkommission hält Sitzung morgen den 22. April, um 9 Uhr vormittags.

Komise školská koná schůzi zítra dne 22. dubna a o 9. hodině dopolední.

Komise pro revisi zřízení zemského koná schůzi zítra o 10. hodině dopolední.

Die Commission für Revision der Landesordnung hält Sitzung morgen um 10 Uhr vormittags.

Příští sezení bude se odbývati zítra dne 22. dubna o 11. hodině dopolední.

Die nächste Sitzung findet statt morgen, den 22. April um 11 Uhr vormittags.

Na denní pořádek kladu následující předměty:

Druhé čtení několika zpráv komisi a sice zprávu komise pro záležitosti zemědělské, která se nacházela na dnešním denním pořádku a nebyla vyřízena;pak zprávu komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu poslance dra. Bedřicha Pacáka a soudruhů v příčině vydání zákona o užívání obou jazyků zemských při samosprávných úřadech a orgánech v král. Českém; č. t. CX., pak zprávu komise rozpočtové o návrhu poslance Jana Kaftana a soudruhů, aby na uhlí, dobyté v král. Českém uložen byl zemský poplatek; č. t. CXXV. a komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu poslance Karla Adámka a soudruhů na zákonné upravení používáni čistých přebytků správních společenských sirotčích pokladen v království českém k účelům humanitním a o návrhu poslance Karla Maze hraběte Zedtwitze o témže předmětu; č. t. CXXVI.

Auf die Tagesordnung der morgigen Sitzung setze ich folgende (Gegenstände, und zwar die zweite Lesung einiger Commissionsberichte, vor allem des Berichtes der Landeskultur-Commission, welcher heute unerledigt geblieben ist, dann

der Commission für Bezirks u. Gemeindeangelegenheiten über den Antrag des Abgeordneten Dr. Friedrich Pacák und Genossen auf Erlassung eines Gesetzes betreffend den Gebrauch beider Landessprachen bei den autonomen Behärden und Organen im Königreiche Böhmen. Druck XC.,

der Budget-Commission über den Antrag des Abgeordneien Johann Kaftan und Genossen, betreffend die Einhebung einer Landesabgabe von der im Kőnigreiche Bőhmen gewonnen Kohle. Druck CXXV. und der Commission für Bezirks- u. Gemeindeangelegenheiten iiber den Antrag des Abgeordneten Karl Adámek und Genossen, betreffend die gesetzliche Regelung der Verwendung der reinen Gebahrungsiiberschüsse der kumulativen Waisenfassen im Königreiche Böhmen zu humanitären Zwecken, ferner über den Antrag des Abgeordneten Karl Max Grafen Zedtwiß in derselben Angelegenheit. Druck CXXVI.

Prohlašuji schůzi za skončenu.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

(Schůze skončena ve 3 hod. 30 minut odpoledne.

Schluß der Sitzung um 3 Uhr 30 Min. Nachmittag. )

Gustav Pilz, verifikátor.

Leminger, verifikátor.

Kryf, verifikátor.

Praha. - Rohlíček & Sievers. - Prag.