obec. zastup. v Sobošicích v téže záležitosti,
č. p. 3097. týž pan poslanec s peticí dobrovol. sboru hasičského v Karlově Svojšicích v téže záležitosti,
č. p. 3098. týž p. posl. s peticí míst. škol. rady v Žďánicích v téže záležitosti,
č. p. 3099. posl. p. Jos. Horák s peticí míst. škol. rady v Kostelní Lhotě v téže záležitosti,
č. p. 3100. týž p. posl. s peticí obec. představenstva v Opočnici a Vrbici, v téže záležitosti,
č. p. 3101. posl. p. J. Horák s peticí obec. úřadu v Bežunicích, Vyklekách, Kněžičkách a Dlouhopolsku za upraveni discip. řádu pro učitele,
č. p. 3102. týž pan poslanec s peticí obec úřadu ve Vlkově v téže záležitosti,
č. p. 3103. týž pan poslanec s peticí obec. zastupitelství v Činěvsi v téže záležitosti,
č. p. 3104. týž pan poslanec s peticí obec. úřadu v Žehuni v téže záležitosti,
č. p. 3105. posl. p. V. Janda s peticí obec. zastup. v Kňovízi v téže záležitosti,
č. p 3106. posl. p. Jann s peticí učit. sboru obec. a měšť. chlap, školy v Slaném v téže záležitosti,
č. p. 3107. posl. p. Schwarz s peticí sboru učitelek obec. dívčí školy v Plzni (západ obvod) za upravení služebních poměru učitelek,
č. p. 3108. týž pan poslanec s peticí sboru učitelek obecní dívčí školy v Plzni v téže záležitosti,
č. p. 3109. posl. p. dr. Dyk s pet. sboru učitelek v Nepomuku v téže záležitosti,
č. p 3110. posl. p. dr. Podlipný s peticí sboru učitelek obec. dívčí školy sv. Františka v Praze v téže záležitosti,
z. p. 3111. posl. p. Brdlík s pet. sboru učitelek na obec školách v Pacově, v téže zalež.,
č. p. 3112. posl. p dr. Koldínský s petici sboru učitelek I. obecní dívčí školy na Smíchověv téže záležitosti,
č. p. 3113. týž pan poslanec s peticí sboru učitelek II. obecní dívčí školy na Smíchově v též záležitosti,
č, p. 3114. posl. p. Doležal s peticí sboru učitelek obec. dívčí školy v Nov. Bydžově v téže záležitosti,
č. p. 3115. týž pan poslanec s peticí učitelek měšť. dívčí školy v Novém Bydžově v téže záležitosti,
č. p: 3116. posl. p. dr. Baxa s peticí učitelek v Kouřimí a Plaňanech za upravení služebných poměrů učitelek,
č. p. 3117. posl. p. dr. Herold s peticí učitelek měšt dívčí školy v Nuslich-Pankráci v téže záležitosti,
č. p. 3118. posl. p. dr. Heller s peticí učitelek obecní dívčí školy v Nuslích v téže záležitosti,
č. p. 3119. posl. p. Kožmín s peticí učitelek obecní dívčí školy v Sedlčanech v téže záležitosti,
č. p. 3120. posl. p. Sokol s peticí učitelek obecní dívčí školy v Táboře v téže záležitosti,
č. p. 3121. týž pan poslanec s peticí učitelek obecné školy ve Vodňanech v téže záležitosti,
č. p. 3122. týž pan poslanec s peticí učitelek měšt. školy dívčí v Břevnově v téže záležitosti,
č. p. 3123. posl p. Březnovský s peticí učitelek v Rožmitále v téže záležitosti,
č. p. 3124. posl. p. dr. Fořt s peticí učitelek v Poličce v téže záležitosti,
č. p. 3125. posl. p. dr. Heller s peticí učitelek v Libni v téže záležitosti,
č. p. 3126. posl. p dr. Podlipský s peticí sboru učitelek obecní dívčí školy v Kostelci v též záležitosti,
č. p. 3127. posl. p. dr. Pacák s peticí učitelek v Zásmukách v téže záležitosti,
č. p. 3128. posl. p. dr. Brzorád s peticí učitelek v Německém Brodě v téže záležitosti,
č. p. 3129. posl. p. G. Adámek s peticí učitelek okr. Rakovnického v téže zálež.
č. p. 3130. posl. p. dr. Herold s peticí učitelek v Buštěhradě v téže zálež.
č. p 3131. posl. p. Dr. Herold s peticí učitelek ve Vysočanech za upravení služ. poměrů učitelek,
č. p. 3132. týž p. posl. s peticí sboru učitelek měšť. dívčí školy ve Vršovicích v téže záležitosti,
č. p. 3133. posl. p. Krejčík s peticí sboru učitelek obec. dívčí školy v Horách Kutných v téže záležitosti,
č. p. 3134. posl. p. Dr. Herold s peticí učitelek v Buštěhradě v příčině obsazování míst učitelských na dívčích školách pouze učitelkami,
č. p. 3135. posl. p. Dr. Pacák s peticí učitelek obec. školy u sv. Tomáše v Praze v téže záležitosti.
č. p. 3136. posl. p. Schwarz s peticí sboru učitelek obec. dívčí školy v Plzni (západ. obvod) v téže záležitosti,
č. p. 3137. týž p. posl. s peticí sboru učitelek obec. dívčí školy v Plzni v téže záležitosti,
č. p. 3138. posl. p. Dr. Herold s peticí sboru učitelek měšť. divčí školy v Nuslích-Pankráci v téže záležitosti,
č. p. 3139. týž p. posl. s peticí měšť. dívčí školy ve Vysočanech v téže záležitosti,
č. p. 3140. týž p. posl. s peticí sboru učitelek měšť. dívčí Školy ve Vršovicích v téže záležitosti,
č. p. 3141. posl. p. V. Janda s petici sboru učitelek měšť. dívčí školy na Smečně v téže záležitosti,
č. p. 3142 posl. p. Dr. Dyk s peticí sboru učitelek měšť. dívčí školy v Nepomuku v téže záležitosti,
č. p. 3143. posl. Dr. Podlipný s peticí sboru učitelek obecné dívčí školy u sv. Františka v Praze v téže zalež.,
č. p. 3144. posl. p. Brdlík s peticí sboru učitelek obec. školy v Pacově v téže záležitosti,
č. p. 3145. posl. p. Dr. Koldínský s peticí sboru učitelek. I obec. školy dívčí na Smíchově v téže záležitosti,
č. p. 3146. posl. p. Dr. Koldinský s pet. sboru učitelek druhé obecné školy dívčí na Smíchově ve přičíně obsazovaní míst učitelských na dívčích Školách pouze učitelkami,
č. p. 3147. posl. p. Doležal s peticí sboru učitelek dívčí školy v Nov. Bydžově v téže záležitosti,
č. p. 3148. týž p. posl. s peticí sboru učitelek měšť. dívčí školy v Nov. Bydžově v téže záležitosti,
č. p. 3149. posl. p. Dr. Baxa s peticí sboru učitelek měšť. dívčí školy v Kouřimi a Plaňanech v téže záležitosti,
č. p. 3150. posl. p. Dr. Heller s peticí sboru učitelek obec. dívčí školy v Nuslích v téže záležitosti,
č. p. 3151. posl. p. Kožmín s peticí sboru učitelek obec. dívčí školy v Sedičanech v téže záležitosti,
č. p. 3152. posl. p. Sokol s peticí sboru učitelek obec. dívčí školy v Táboře v téže záležitosti,
č. p. 3153. týž p. posl. s peticí sboru učitelek obec. školy ve Vodňanech v téže záležitosti,
č. p. 8154. týž p. posl. s peticí sboru učitelek obec. školy v Břevnově v téže záležitosti,
č. p. 3155. posl. p. Březnovský s peticí sboru učitelek obec. školy v Rožmitále v téže záležitosti,
č. p. 3156. posl. p. Dr. Fořt s peticí sboru učitelek v Poličce v téže záležitosti,
č. p. 3157. posl. p. Dr. Heller s pet. sboru učitelek v Libni v téže záležitosti,
č. p. 3158. posl. p. Dr. Podlipský s peticí sboru učitelek obec. dívčí školy v Kostelci n/Orl. v téže záležitosti,
č. p. 3159. posl. p. Dr. Klouček s peticí sboru učitelek obec. dívčí školy v Kopidlně v téže záležitosti.
Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec Barták a soudruzi mně odevzdali návrh, který žádám, aby byl přečten, při čemž podotýkám, že přiložil ke svému návrhu návrh zákona, který nedám přečísti, poněvadž jest dosti objemný a přijde ve známosť pp. poslanců tiskem.
Der H. Abgeordnete Barták und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, welchen ich zur Verlesung bringe. Temselben ist ein Gesetzemwurf beigelegt, welchen ich jedoch nicht verlesen lasse, nachdem dessen Inhalt den Herren Abgeordneten durch Druck bekannt gegeben werden wird.
Sněm. sekretář Höhm (čte): Návrh poslance Jana Bartáka a soudruhů.
Slavný sněme, račiž se usnésti:
I. Následovní osnova zákona o myslivosti se schvaluje;
II. taž odkazuje se komisi zemědělské ku projednaní a podáni zprávy
Jan Barták a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschaftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Pan posl. Dr. Čelakovský a soudruzi odevzdali mně dotaz k Jeho Excelenci p. místodržiteli stran počítáni národnosti při nejblíže příštím sčítání lidu.
Die Herren Abgeordneten Dr. Čelakovsky und Genossen haben mir tute Interpellation an Se. Ercell. Den H. Statthalter, betreffend die Feststellung der Nationalität bei der nachsten Volkszahlung, überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Holím (čte: ) Interpelace posl. prof. dra. Čelakovského a sou-
druhů k Jeho Exc. panu c. k. místodržitelí v království Českém stran počítání národnosti při nejbližším sčítání lidu.
Vaše Excellencí! Dle říšského zákona ze dne 29. března 1869 č. 67 ř. z. o popisování lidu má nejbližší sčítání obyvatelstva provésti se ve všech královstvích a zemích v říšské radě zastoupených dne 31. prosince 1900 a dle § 14. předpisu
o popisování lidu tomuto zákonu připojeného ponecháno jest cestě nařizovací, aby
i "jiná data v příčině statistiky důležitá", o nichž v předpise tom neděje se zmínka, mohla se vyhledati.
Následkem toho před posledním sčítáním lidu dne 31. pros. 1890 vydalo ministerstvo vnitra v nařízení ze dne 9. srpna 1890 č. 162. říš. zák. poučení, jakých se má formulářů při sčítání užívati a jak se má při tom vůbec předsejíti.
V odst. 19. tohoto poučení, jakož i ve formulářích archů sčitacích a popisných předepsalo pak, že se má sčítati také "řeč obcovací" (die Umgangssprache), jako se už r. 1880 přes četné varovné hlasy bylo stalo, a doložilo, že u příslušníků zemí na radě řišské zastoupených a sice toliko u těchto příslušníků, má se uvésti řeč, které obyčejně v obcování užívají, a to u každého jenom jedna z řečí v těchto zemích obvyklých.
Skutečnosti ukázala, že sčítání obcovací řeči netoliko zmařilo úmysl mezinárodního statistického kongresu v Petrohradě r. 1872 odbývaného, jenž do programu obecného sčítání přijal "la langue parlée" a "la nationalité" za tím účelem, aby se při sčítání zjistila jednak etnografická čili přirozená, jednak politická národnosť, nýbrž že zavdalo podnět k národně-politickým agitacím, směřujícím k tomu, aby nejasný pojem obcovací řeči přispěl k rozmnožení počtu příslušníků jedné národnosti na úkor národnosti druhé v tom kterém místě, ať dovolenou nebo i nedovolenou cestou.
Z důkladných totiž novějších pojednáni, zejména ředitelé městské kanceláře statistické v Pešti u dra. Körösyho je na jisto postaveno, že mezinárodní kongres Petrohradský volil r. 1872 slovo langue parléé jedině proto, aby tou cestou zjistila se etnografická národnosť na rozdíl
od národnosti politické čili od příslušenství státního, a proto v Uhersku, Bulharsku a Švýcaráku sčítali mateřskou řeč jakožto přední znak přirozené národnosti a ve Švédsku, Rumunsku a Finsku prostě ethnografickou národnosť.
Řeč obcovací zavedlo si jedině Rakousko a pak Srbsko, kdežto v Belgii počítali řeč, jakou kdo mluví (la langue parlée).
Poněvadž pak většina států vzdělaných roku 1890 ani řeč ani národnosť nečítala a poněvadž i v jiných věcech při sčítání lidu velké různosti v jednotlivých státech se objevily, uzavřel v roku 1898 mezinárodní ústav statistický v Římě ve smyslu usnesení kongresů statistických v Ženevě a ve Vídni odbývaných doporučiti vládám vzdělaných států, aby v r. 1900. sčítání lidu v celém světě vzdělaném dle jedněch a těchže zásad se provedlo a za tím účelem sám pomocí nejpřednějších statistiků světa vypracoval osnovu (cadre internationale pour le recensement séculaire de 1900), podle které by se sčítání předsevzíti mělo.
V osnově této pak odporučuje se vzdělaným státům, aby se nečítala více "la langue parlée", nýbrž prostě národnost (nationalité), a aby též zjistil se věk vzdělaní a náboženství příslušníků jednotlivých národností.
Tímto usnesením nejpřednější orgán vědecký v Evropě v záležitostech statistiky schválil stanovisko, které zejména v Rakousku, v tomto nejpřednějším národnostním státě, stoupenci rovnoprávnosti národní na základě znění státníchzákladních zákonů, na základě praktické potřeby a přirozenosti věci povždy hájili, domáhajíce se toho, aby při sčtání lidu také národnosť jednotlivců byla na jisto postavena.
Neníť pochybnosti o tom a dávno jest dokázáno, že ve státě obydleném několika národnostmi, jako je zejména Rakousko, zjišťování přirozené národnosti, t. j. příslušnosti k určitému kmenu národnímu, jest jedním z nejdůležitějších osobních momentů popisného výkonu a že tento moment zjišťováním jiného byť i sebe důvtipnějšího demografického momentu příbuzného nedá se nikterak nahraditi. Zejména pojem řeči obcovací, jak u nás byl zaveden při posledních sčítáních lidu, nespadá v jedno s pojmem národnosti, neboť jest příliš široký a neurčitý; proto mohl se vykládati nejrozličnějším způsobem a mohl také snadně sloužiti rozličným účelům politickým,
V podstatě nemůže slovo "řeč obcovací" nic jiného znamenati nežli řeč, kteréž jednotlivec při obcování s kruhy společenskými, v kterých se právě nalézá, vůbec užívati nucen jest; ono neznamená tedy nic jiného, než v užším smyslu řeč jistých neznámých společenských kruhů v kterých se jednotlivec pohybuje, v šir ším smyslu pak řeč většiny obyvatelstva místa, v kterémž sčítaný jednotlivec právě se zdržuje. Toliko v nejužším smyslu slova může se tím vyrozumívati řeč, kterou jednotlivec v rodině své - má li jakou - mluví, a jest známo, že právě tento výklad pro národnost jednotlivce poměrně nejpříznivější na mnoha místech setkal se s nejrozhodnějším odporem sčítacích orgánů. Přiznání řeči obcovací, ať v tom neb onom smyslu, nevyjadřuje ale žádný osobní moment jednotlivce, jenž při sčítání lidu předce se má zjistiti, nýbrž jistý nahodilý poměr, v kterém se jednotlivec dočasně nalézá; tedy poměr, jenž pro statistiku nemá valné ceny a pomocí kterého národnost obyvatelstva správně vyšetřiti se nedá.
V mnohojazyčném Rakousku, jak známo, otevřely se sčítáním obcovací řeči brány k neoprávněnému nátlaku na příslušníky národních menšin, kteří byli nuceni přiznávati se k cizí řeči, která nebyla jich řečí mateřskou ani jich národnosti, a jak Dr. Mayerhofer von Grünhübel ve spise "Die Volkszahlungen in Österreich" (Graz 1898; dobře poznamenává, dotazování po řeči obcovací mělo a musí vůbec míti za následek "majorisování jazykových menšin. "
Takovéto majorisování je ale porušováním čl. XIX státních základních zákonů, jenž zabezpečuje všem národům a tedy také jich příslušníkům neporušitelné právo "zachovati národnost a řeč" a nepřestává býti zjevem politování hodným a vědomí právní porušujícím, když děje se za účastenství a pod dozorem orgánů státních. Výsledky při takovémto sčítání lidu docílené nemají pravé ceny vědecké a nemohou sloužiti za podklad ani zákonodárství ani správě politické a soudní ve státě mnohojazyčném, jakým je RakouskoUhersko, v němž potřeba konečného spravedlivého uspořádání otázek národnostních velitelsky žádá, aby konečně došlo na správné, poctivé vyšetření skutečných číselných poměrů národnostních, jaké jsou v jednotlivých zemích, okresích a obcích, a aby se nepřestávalo na zjištění fiktivních číslic umělou agitací docílených.
Když i nejvyšší soudní dvory byly nejednou nuceny vysloviti, že přiznaná při sčítání obcovací řeč není žádným průkazem národnosti, když posavadní sčítání lidu mělo za následek, že v některých obcích, kde na př. po léta trvají četně navštěvované školy jedné národnosti, arci české, orgány sčítací neshledaly skoro žádných příslušníků s obcovací řečí této národnosti a tím sčítání lidu přivedly v tomto kuse prostě ad absurdum, a když nečně nyní dá se očekávati, že ve velké většině vzdělaných států bude roku 1900; sčítána národnost, tedy je zajisté zcela oprávněným požadavek, aby při nejbližším sčítání lidu i v našem mnohojazyčném státě nečítala se více řeč obcovací, nýbrž národnost obyvatelstva, jež nemůže nikde k pochybnostem zavdávati podnět, jestliže orgány státní pilně budou přihlížeti k tomu, aby se sčítání dalo svobodně a v každém ohledu správně.
Poněvadž pak je známo, že v příslušných kruzích vládních činí se už přípravné kroky k budoucímu sčítání lidu, tedy dovolujeme si k Vaší Excellenci jakožto zástupci c. k. vlády přednésti uctivý dotaz:
Jest c. k. vláda odhodlána vydati nový předpis o sčítání lidu, jež se má dne 31. prosince 1900 provésti, a v něm přivésti k platnosti zásady, jež mezinárodní ústav statistický v Římě všem vládám vzdělaných států usnesl se doporučiti k provedení, zejména zásadu, že má býti r. 1900. sčítána v každém vzdělaném státu národnosť obyvatelstva ?
Pakli ano, jest c. k. vláda ochotna učiniti přiměřená opatření, aby zejména v místech se smíšenou národností přiznávání se k národnosti dělo se úplně svobodně, beze všeho nátlaku z nepovolaných
stran a za řádného dozoru státních orgánů popisných ?
V Praze, dne 10. dubna 1899.
Dr. Čelakovský a soudruzi.
Nejv. maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz J. E. p. místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Páni posl. Josef Bernard a soudruzi mně odevzdali dotaz k J. Excel. panu místodržiteli.
Die Herren Abgeordneten Josef Bernard und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Excell. den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance Josefa Bernarda a soudruhů k Jeho Excellenci panu Karlu Coudenhove, c. k. místodržiteli v království českém. Vaše Excellencí!
Sněm království českého usnesl se v předešlých zasedáních na vícekrát podané návrhy na zrušení erárních mýt kladně a vždy celou slavnou sněmovnou jednomyslně.
Již se zdálo, že vysoká c. k. vláda hodlá vyhověti tomuto oprávněnému požadavku našeho lidu, neboť předloha vládní na zrušení erárních mýt octla se již na denním pořádku minulého zasedání říšské rady, ač bohužel za příčinou bohapusté obstrukce poslanců německých ku projednáni téže nedošlo.
Letošním rokem končí pronájmy mýt erárních vůbec a v obavě, aby erární mýta na dále pronajata nebyla, čímž by zejména náš venkovský lid tak těžce na dále poškozen byl, táží se podepsaní, co hodlá vysoká c. k. vláda v zájmu zrušení erárních mýt učiniti?
Josef Bernard a soudr.
Nejv. maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Seine Excell. den Herrn Statthalter leiten.
Pan posl. Dr. Dvořák a soudruzi mně odevzdali návrh ohledně potřebných reform zimního hospodářského školství.
Die Herren Abg. Dr. Dvořák und Gen. haben mir einen Antrag überreicht, betreffend die nothwendigen Reformen bei dem landwirthschaftlichen Winterschulwesen.
Žádám, by tento návrh byl přečten
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslance Dra Dvořáka a soudruhův ohledně potřebných reform zimního hospodářského školství.
Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. Zemskému výboru se ukládá, aby v dohodnutí s radou zemědělskou a s c. k. vládou vzal v úvahu a konal šetření, zda neodporučovalo by se, aby v zájmu povznesení zimního hospodářského školství v království českém poskytovány byly oněm zimním hospodářským školám, jež vykazují dostatečné existenční podmínky a kde místní činitelé konají náležitě své povinnosti, přiměřené podpory k opatřeni potřebného zařizovacího nákladu, zejména účelných školních budou, zkušebných polí, ovocných školek a veškerých k názornému vyučování potřebných pomůcek.
2. Zemskému výboru se ukládá, aby v dohodnutí s radou zemědělskou a s c k. vládou uvažoval, zda neodporučovalo by se, aby ku zvýšení a doplnění praktické výchovy chovanců zimních hospodářských škol dle časových potřeb upravena byla osnova učební těchže škol, a zda neodporučovalo by se stejnoměrné zaměstnání učitelských sil zimních hospodářských škol v době letní konáním různých letních běhů při zimních hospodářských školách.
3. Zemskému výboru se ukládá, aby ohledně žádoucího zvýšení kvalifikace učitelstva zimních hospodářských škol v dohodnutí s radou zemědělskou konal šetření a s c. k. vládou vyjednával, aby stanoveno bylo bezvýnimečné a povinné všeobecné a stejnoměrnější odborné vzděláni učitelských sil zimních hospodářských škol a aby při upravování hmotných poměrů učitelstva brán byl zvláštní zřetel na jich kvalifikaci.
4. Zemskému výboru se ukládá, aby v dohodnutí s radou zemědělskou a s c. k. vládou vzal v úvahu, zda neodporučovalo by se revise služebních pravidel pro uči-
telstvo a vytknutí přesně práva i povinnosti zimních hospodářských škol, poměru učitelstva ke kuratoriu k zemskému inspektoru zimních hospodářských škol a ke správě školy.
Ve formálním ohledu přikazuje se návrh tento komisi zemědělské. V Praze, dne 10. dubna 1899.
Dr. Dvořák a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der Geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Konstatuji, že slavný sněm je způsobilým usnášeti se.
Ich constatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.
(Zvoní. ) Pan posl. hrabě Harrach, jemuž v sezení ze dne 14. března byla udělena 14denní dovolená, žádá za dovolenou na další 3 neděle.
Der Herr Abg. Johann Graf Harrach, welchem in der Sitzung vom 14. März ein 14tägiger Urlaub bewilligt wurde, ersucht um einen weiteren 3 wöchentlichen Urlaub.
Žádám, by jeho žádosť byla přečtena.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Vaše Jasnosti!
Poněvadž zdravotní stav můj se doposud nezlepšil, vidím se na radu lékařskou nucena ku zotavení na jih se odebrati.
Z té příčiny není mně možno sezení slavného sněmu království Českého se súčastniti a žádám tudíž Vaši Jasnosť za laskavé udělení další tří nedělní dovolené
Ve Vídni, dne 7. dubna 1889.
V dokonalé úctě Vaší Jasnosti oddaný
Jan hrabě Harrach
Nejvyšší maršálek zemský: Dám hlasovati o této žádosti:
Ich werde das Urlaubsgesuch des H. |Abgeordneten Grafen Harrach zur Abstimmung bringen.
Žádám pány, kteří dovolenou povolují, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Urlaub bewilligen, die Hand zu erheben.
Dovolená jest povolena.
Der Urlaub ist bewilligt.
P. Posl. dr. Škarda vyžádal sobě 8denní dovolenou, kterou jsem jemu udělil.
Der Herr Abgeordnete Dr. Škarda hat mich um einen achttägigen Urlaub ersucht, welchen ich ihm ertheilt habe.
Pan poslanec Václav Janda omluvil svou nepřítomnost churavostí.
Der Herr Abgeordnete Janda hat seine Abwesenheit durch Unwohlsein entschuldigt.
Taktéž pan poslanec čeněk Mareš předloživ vysvědčení lékařské ohlásil, že mu na ten čas není možno súčastniti se schůzí sněmovních a že nejspíše mu nebude možno tak učiniti až do zakončení sněmovního zasedání.
Der Herr Abgeordnete Vincenz Mareš hat ein ärztliches Zeugnis vorgelegt und auf Grund dessen mitgetheill, dass derselbe wegen Krankheit an den Berathungen des hohen Hauses nicht theilnehmen kann und dass seine Verhinderung wahrscheinlich längere Zeit, etwa bis zum Schlüsse der Session, in Anspruch nehmen wird.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
Prvním předmětem denního pořádku jest pokračování prvního čtení návrhu p. poslance Dr. Škardy.
Pan navrhovatel sice nemůže se súčastniti dnešní schůze, mám však za to, jelikož aspoň větší část své odůvodňovací řeči přednesl, že lze projednati tuto záležitosť až k hlasováni.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die Fortsetzung der ersten Lesung des Antrages des Herrn Abgeordn. Dr. Škarda.
Der Herr Antragsteller hat seinen Antrag begründet und, wenn er auch seine Begründungsrede zu beenden nicht in der Lage war, so bin ich der Ansicht, dass der Gegenstand dennoch weiter verhandelt und zu Ende geführt werden kann.
činím za tou příčinou dotaz, zda-li někdo sobě přeje slova k tomuto předmětu ve formálním ohledu?
Berlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?
Pan posl. Dr. Baxa má slovo.
Posl. Dr. Baxa. Slavný sněme! Chtěl jsem vůči návrhu dra Škardy obšírně vysvětliti své stanovisko, zejména, pokud se týče kurie velkostatkářské a zejména pak, pokud se týče jeho názoru ohledně všeobecného práva hlasovacího.
Poněvadž ale p. navrhovatel Dr. Škarda není přítomen a já nechci v jeho nepřítomnosti s ním polemisovati, jako že bych polemisovati musil, tož si to ponechávám na dobu, až p. Dr. Škarda bude přítomen, aby po případě na vývody mé mohl odpověděti,
Prohlašuji však již dnes, že trvám při všeobecném přímém rovném hlasovacím právu, a dovolím si to při příležitosti odůvodniti.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo ve formálním ohledu?
Verlangt noch jemand in formaler Beziehung das Wort?
Jelikož tomu tak není, prohlašuji rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Přejdeme k hlasování.
Předmětem hlasování jest následující návrh:
Budiž zvolena komise 21členná - a to kuriemi, z každé po 7 členech z celého sněmu - s tím úkolem, by vzala v úvahu a podala návrh, které články zemského zřízení a volebního řádu na sněm království Českého a jak měli by se změniti.
Gegenstand der Abstimmung ist nachstehender Antrag:
Behufs Berathung und Antragstellung darüber, welche Artikel der Landesordnung und der Wahlordnung für den Landtag des Königreiches Böhmen abgeändert werden sollten und in welchen Richtungen, ist aus dem ganzen Landtage eine 21gliedrige Kommission zu wählen, in welche jede Kurie je 7 Mitglieder zu entsenden hat.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Dra Engla a soudruhů v příčině Nejvyššího poselství Jeho Veličenstva císaře a krále ku sněmu království Českého.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Engel und Genossen, betreffend die Allerhöchste Botschaft deiner Majestät des Kaisers und Königs an den Landtag des Königreiches Böhmen.
Dávám slovo pánu navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.
Posl. dr. Engel: Slavný sněme! Dovoluji si nejprve pronésti několik slov v ohledu formálním.
Vzhledem k tomu, že byl právě přijat návrh p. dra Škardy na volbu komise 21 členné, kterou arciť nutno pokládati za komisi eminentně politickou, měním návrh svůj formální v ten způsob, že nenavrhuji více, aby byla pro návrh můj arciť pro případ, bude-li přijat - zvolena komise zvláštní, nýbrž, aby podstata tohoto návrhu byla přikázána komisi, která bude zvolena pro návrh p. dra. Škardy.
A nyní dovoliž mi slavný sněme, abych krátce odůvodnil věc samu.
Velectění pánové. Jest tomu málo přes rok, kde byly jsme svědky výjevů trapných.
Stalo se tak dne 26. února minulého roku a věc skončila odchodem zástupců našich krajanů německých s odůvodněním, jehožto přehnanostem a křiklavým nepravdám již tehda dostalo se náležité odpovědi.
S bolestí vzpomínám toho, že nebývalo vždy tak.
Pamatujeme se na výjevy jiné, na výjevy z. r. 1861., kdy z tohoto slavného sněmu království českého jednohlasně vyznělo přání, vrcholící přece také v požadavku našem státoprávním, aby Jeho Veličenstvo císař dal korunovati se za krále Českého. A hlas ten byl tehdy jednomyslný; připojiliť k němu se také všichni zástupcové kmene německého A