legraficky, abych pro něho vymohl 14denní dovolenou.

Der Herr Abg. Finanzminister Dr. Kaizl hat mich im telegraphischen Wege ersucht, ich mochte ihm einen 14tägigen Urlaub erwirken.

Dám hlasovati o jeho žádosti.

Ich werde sein Ersuchen zur Abstimmung bringen.

Před tím však konstatuji, že je slavný sněm spůsobilý usnášeti se.

Vor der Abstimmung constatiere ich dass das hohe Haus beschlußfähig ist.

Žádám pány, kteří povolují žádanou dovolenou, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Urlaub bewilligen, die Hand zu erheben.

Dovolená je povolena.

Der Urlaub ist bewilligt.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir gehen zur Tagesordnung über.

Prvním předmětem denního pořádku jest první čtení zprávy zemského výboru o návrzích justiční správy v příčině zřízení nových krajských a okresních soudů v království českém.

Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Berichtes des Landesansschusses über die Anträge der Justizverwaltung inbetreff der Errichtung neuer Kreis- und Bezirksgerichte im Königreiche Böhmen.

Zpravodajem jest p. přísedicí zemského výboru dr. Škarda.

Dávám jemu slovo.

Zpravodaj přísedící zemského výboru posl. dr. Škarda: Slavný sněme! Zemský výbor předkládá zevrubnou zprávu o úmyslech c. k. vlády ve příčině zřízení nových krajských a okresních soudů v království Českém.

Koncem minulého roku dopsalo praesidium místodržitelství praesidiu zemského výboru, aby opatřil dobré zdání slavného sněmu, jehož jest potřebí podle známých zákonů z r. 1868 a z r. 1873. Určitou konkrétní předlohu vládní vláda nepředložila a proto pokládal zemský výbor za nutné, aby sám veškerý obsáhlý material prozkoumal a na základě naznačených úmyslů a na základě výsledku šetření vrchním zemským soudem provedených podal určité návrhy. Návrhy ty týkají se jednak dobrého zdání podle zmíněných zákonů potřebného, jakož i též osnov zákonů, jichž jest potřebí ve příčině úpravy samosprávných svazků, okresních zastupitelstev.

Jak jsem již pravil, učinil tak zemský výbor netoliko proto, aby celá věc byla urychlena, a to v zájmu obyvatelstva, v zájmu obcí a měst, které ustavičně se hlásily o to, aby žádosti jejich co nejdříve bylo vyhověno, nýbrž též proto, aby byla věc zevrubně připravena a slavnému sněmu k prozkoumání odevzdána.

Jest známo zajisté, že podle nového soudního řádu, který platí od 1. ledna 1898, jest třeba, aby obvody soudní byly menší a umožněno obyvatelstvu, by snáze se do sídel jednotlivých soudů dostalo.

Jak ráčí pánové seznati z tištěné zprávy, navrhuje zemský výbor, aby bylo dáno příznivé dobrozdání o pěti krajských soudech, a sice o krajském soudu ve Slaném, v Trutnově, Klatovech, Litomyšli a Karlových Varech.

Při tom podotýkám, že obvody krajských soudů, zejména v království českém, jsou tak velké a rozsáhlé - poukazuji toliko na obvod ženského soudu pražského, který jest daleko větší než obvody jiných vrchních zemských soudů, jako jest např. v Inšpruku, Terstu a Zadru, že jest zajisté potřebou obyvatelstva, aby mu byl umožněn snažší styk s dotyčnými soudy a aby tyto důležité instance soudní byly rozmnoženy.

Mimo to jedná se o 11 nových okresních soudů, z nichž 8 zamýšlí vláda zříditi, a ve případech 3 jen eventuelně chce vzíti věc v úvahu.

Do první řady patří okresní soudy Vršovický, Hostomický, v Horním Litvínově, Radnici, Vejprtech, Rožmitále, Dobřanech a Zbraslavicích.

Soudy, o jichž zřízení teprve eventuelně se bude jednati, jsou v Bohdanči, Heřmanově Městci a Ronově.

Návrhy zemského výboru v celku souhlasí úplně s návrhy, kteréž: v této příčině podal vrchní zemský soud, avšak v některých částech přece se liší, jak jest podrobně při jednotlivých statích na to poukázáno.

Při celé této věci přihlížel zemský výbor, aby pokud možná vyhověno bylo přání jednotlivých interessentů, o čemž jsem se již na začátku svého referátu zmínil, aby však zejména ve příčině organisace samosprávných úřadů druhé instance, okresních zastupitelstev, byla zde střediska pevná a mohutná, kteráž by vyhovovati mohla úkonům, které jim zákonodárství ukládá.

Praví-li se - a slyšeli jsme to i četli na různých místech - že jednotlivé z těchto soudů mají býti české, jednotlivé smíšené a jiné německé, poukazuji na to, že toto stanovisko úplně odepírá skutečnému stavu věci, poněvadž podle plat ného práva a podle zcela určitých předpisů zákonných, jejiž platnost byla nejnověji nejvyšším soudem uznána, jsou veškeré soudy v království Českém povinny úřadovati v obou jazycích zemských, neboť rovnoprávnost obou jazyků zemských v celém territoriu království českého jest zákonem zaručena. Hlas: (Ale nezachovává se. ) Pokud nějaké rozeznávání ve příčině kvalifikace se činí, týče se jedině vnitřního jazyka úředního a řeči služební.

Není potřebí, abych dále o celé věci se šířil a činím tudíž jménem zemského výboru toliko formální návrh, aby zpráva tato přikázána byla zvláštní dvanáctičlenné komisi, volané kuriemi po čtyřech členech z celého sněmu.

In formaler Beziehung stelle ich den Antrag, diesen Bericht einer eigenen Commission von 12 Mitgliedern, welche durch die Curien zu je 4 aus dem ganzen Landtage zu tocitilen sind, zuzuweisen.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu ?

Verlangt jemand das Wort in formaler Beziehung ?

Poslanec pan Dr. Baxa. Dávám mu slovo.

Posl. Dr. Baxa: Velectění pánové! Podle jednacího řádu nelze ani se dnes pouštěti do posuzování základních návrhů, které zde byly právě učiněny; ale již dnes předem musím prohlásiti se svého národního stanoviska, že návrh, který jest podáván v příčině nového zřízení krajských a okresních soudů, jest tak, jak jest podán,nepřijatelným; neboť, velectění pánové, ať nikdo se tím neklame, že návrhem tím spějeme k uzákonění uzavřeného území. (Hlasy: Nesmysl! Nesmysl! Poslanec Janda: Plácání !) Zejména týče se to krajského soudu slánského, neboť vedle tohoto návrhu má okres Libochovický a Roudnický vypadnouti z krajského obvodu litoměřického a okresní soud lounský z obvodu krajského soudu mosteckého. Velectění pánové, víte, jak se konalo vždy sčítání lidu, že ono jest veskrze falešné, že sčítání lidu neodpovídá skutečným poměrům, že neodpovídá pravdě.

Co se týče percentuálního zjištěni obyvatelstva zjišťuje se toto na základě sčítání lidu úředního.

Velectění pánové, ještě jedna věc mne upomíná na slova p. Dra Škardy, který prohlásíl, že jest zabezpečeno rovné právo jazyka českého s německým resp. obou jazyků.

Avšak, velectění pánové, jak chcete toto rovné právo prováděti, když jsou u nás okresní soudy, kde skutečně není jediného referenta, který by znal jazyka českého ? Tuto pravdu ani p. posl. Janda ani pan posl. Dr. Brzorád, kteří se právě nyní usmívali, nevyvrátí, poněvadž jest to skutečná pravda, na příklad, že v okresu ašském, jáchymovském a chomutovském není referenta, který by znal jazyk český. Nuže, pánové, jak provedete tuto rovnoprávnost, o které mluvíte ? Já, pánové, dnes nemohu se dle jednacího řádu pouštěti do odůvodňování zásad samotných, ale prohlašuji, že všemi prostředky se budu přiciňovati o to, aby předloha, zejména co se týče uzákonění krajského soudu slánského, tak jak jest navržen, nevešla v platnost. Proto také, poněvadž pokládám tuto zprávu, resp. tento návrh za nepřijatelný, prohlašuji, že budu hlasovati proti tomuto návrhu.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovu ve formálním ohledu?

Verlangt noch jemand in formaler Beziehung das Wort?

Prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj přísedící zemsk. výb. Dr. Škarda: Slavný sněme! Pan Dr. Baxa upadl do velikého rozčilení při prvním čtení této předlohy, kterouž patrně ani nečetl.. (Hlasy: Tak jest') (Dr.Baxa: Proti tomu se musím co nejostřeji ohraditi, abych byl nařčen, že jsem zprávu ani nečetl. )

Nejvyšší maršálek zemský (zvoní: ) Žádám pana Dr. Baxu, aby p. řečníka nepřerušoval.

Zpravodaj přísedící zemsk. výb. Dr. Škarda (pokračuje: ).. když mohl zde tvrtiti, že v osnově, resp. ve zprávě, byl učiněn návrh v tom smyslu, aby bylo docíleno uzavřené území.

Zemský výbor opíraje se o úplně sou hlasné stanovisko vrchního zemského soudu přihlížel k platným předpisům a hleděl k tomu, že v otázce organisace soudů má se přihlížeti zejména k hospodářským a dopravním momentům, ku konfiguraci jednotlivých teritorrií a nikoliv jen ku stanovisku národnostnímu. Pan Dr. Baxa pravil zde, že zejména v přičine soudu Slánského vzbuzuje to obavu, že bude zakládáno jazykové uzavřené německé území; já k tomu pravím, velect. pánové, že i potom, kdyby okres roudnický a libochovický byl odloučen od krajského soudu litoměřického, soud tento zůstává nadále smíšeným i podle platných jazykových předpisů, poněvadž náleží tam okresní soud lovosicky nehledě ani k četným českým menšinám, které se v tomto okresu nalézají. Jest to tedy okres, který dle Grautschových nařízení jazykových jest smíšeným, kde oba jazyky jsou služební řečí.

Co se týče mosteckého soudu, zůstává věc nezměněna, i když okresní soud Lounský bude odloučen od Mosteckého krajského soudu a přidělen ke krajskému soudu Slánskému, zůstane zrovna tak krajským soudem smíšeným, poněvadž jest tam okresní soud Mostecký, který jest smíšeny a jest nejen nucen a povinen se stranami jednati oběma zemskými jazyky, nýbrž musí též uvnitř úřadovati po česku, poněvadž jest to soud smíšený, podle platných jazykových nařízení.

Pan Dr. Baxa pronesl zde též stížnosti, které se týkají toho, že u některých okresních soudů jsou závady, že se tam nenalézají referenti jazyka českého mocní.

Já toho lituji, jest to nesprávné, a lest to povinností každého, kdo se o tom doví, činiti kroky, aby tento zajisté nepříslušný stav byl odstraněn.

Avšak celá ta věc nemá pražádné souvislosti (Tak jest!) a zejména zemský výbor nemá na to žádného vlivu. (Tak jest!)

Já ještě jednou opakuji, že stanovisko zemského výboru úplně bylo souhlasné se stanoviskem vrchního zemského soudu, že totiž nepřihlížel ke tvoření jednotných jazykových území, nýbrž ku přáni obyvatelstva (Výborně!), přihlížel ke konfiguraci jednotlivých okresů, k rozsahu territoríálnímu, hospodářským poměrům a poměrům dopravním, a toho jest zejména důkazem návrh zemského výboru ve příčině soudu Trutnovského, kde se navrhuje, aby český poličský a úpický okres byl přidělen k obvodu tomu, čímž návrh zemského výboru liší se od návrhu, který podán byl v r. 1893, jenž tak velikou spoustu nesouhlasu vyvolal.

Já trvám tudíž při návrhu, který jsem slavnému sněmu byl jménem výboru zemského učinil. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasovaní.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jest formální návrh zemského výboru, by zpráva tato přikazána byla zvláštní 12tičlenné komisi, volené kuriemi po čtyřech členech z celého sněmu.

Gegenstand der Abstimmung ist der formale Antrag des Landesausschußes, dass sein Bericht einer eigenen Commission von 12 Mitgliedern, von welchen durch die Curien je vier aus dem ganzen Landtage zu wählen sind, zugewiesen werde.

Žádám pány, kteří přijímají tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Josefa Krejčíka, Václava Němce a soudruhů v příčině zákonného pojišťování živnostnictva pro případ nemoci, stáří a invalidity.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages der Abg. Josef Krejčík Wenzel Němec und Genossen, betreffend die legislative Regelung der Kranken-, Alters- und Invaliditätsversicherung der Gewerbetreibenden.

Dávám slovo p. navrhovateli, aby svůj návrh odůvodnil.

Posl. Krejčík: Slavný sněme! Když jsme podali slav. sněmu návrh na zákonné pojišťování živnostnictva pro případ nemoci, stáří a invalidity, bylo nám dobře vědomo, jak dalekosáhlý krok tímto činíme, a bylo nám také dobře známo, že veliké obtíže se nám v cestu stavěti budou. Však tyto obtíže nemohly nás odstrašiti, když jedná se o vitální a důležité zájmy stavu živnostenského, dosud tak strádajícího. Krok tento stal se na naléhavé přání a na naléhavé projevy, které pronášeny byly na několika sjezdech a mnohých schůzích živnostenských v posledních letech.

Abych, velectění pánové, snad vyličoval trudné postavení našeho živnostnictva, to, myslím, že by bylo nosení vody do moře, to stalo se v tamto slav. sněmu již častokráte a ústy daleko výmluvnějšími mne. Avšak, velectění pánové, tolik jest jisto, že existence menších zejména živnostníků, jest dnes daleko snad trudnější, přinejmenším aspoň ne lepší než snad dělníků zaměstnaných v některé větší továrně. Veškeré nápravy, které nesly se dosud ku povznesení stavu živnostenského, obmezily se poslední dobou pouze na úpravu zákona živnostenského a byly ceny více méně problematické.

Avšak, velectění pánové, my nemůžeme živnostenský stav, tak veliký, tak důležitý, ponechati úplně jeho osudu, nemůžeme tak učiniti již z ohledů národních a z ohledů socialních.

Živnostenský stav dnes úpí pod tíhou daně, pod velkými činžemi z dílen, pod stoupající mzdou, pod drahotou potřeb životních i bytů a občasně i nedostatkem

práce. To jsou hlavní překážky, které odstrašují mnohého živnostníka, tak že vrací se často k bývalému stavu dělnickému aneb vyměňuje občanskou samostatnosť za jakoukoliv malou službu.

Tedy zaopatření živnostnictva ve stáří stávalo se čím dále tím více palčivějším, tím více, ano pro dělnictvo mnoho se již vykonalo a alespoň částečně bylo postaráno zavedením zákona o úrazovém a nemocenském pojišťování.

Že tento návrh byl časový, o tom svědci jednotný sympatický hlas našeho národního časopisectva, kterým návrh náš uvítalo; i dovoluji si jménem českých průmyslových tříd vysloviti národnímu časopisectvu dík. Živnostnictvo jest přesvědčeno, že potřeby jeho v našem národním časopisectvu naleznou upřímného ohlasu.

Jako každý velký projekt, zejména který sahá do životních zájmů obyvatel a který se týče peněžních zájmů, rozumí se, že naráží na obtíže a vyvolává repulsi, celou řadu námitek a pochybovačů tak, také zde vyskytují se hlasy, kteří z předu přinášejí celou řadu námitek. Já neváhám, abych na některé nejdůležitější námitky poukázal ihned a co možno je vyvrátil.

Hlavní námitka, která se činí v tomto ohledu, bývá, že prý živnostnictvo představuje jakýsi samostatný podnikatelský stav a že tudíž jest jeho věcí a jeho starostí, aby si během své práce a činnosti nastřádal z vlastní píle jakési úspory pro zajištění ve stáří. Připouštím, že na pohled to zní velmi pravdivě, avšak jak to vypadá ve skutečnosti. Já Vás, pánové, ujišťuji, že z jednoho sta živnostníků z pravidla 10 bývá tak šťastnými, že domohou se jakéhosi prostředního blahobytu a dalších pět domůžeme se snad dokonce i jisté nadprůměrné zámožnosti, avšak ostatních 75 pct., ostatních 75 živnostníků, jest rádo, když se svými rodinami holou uhájí existenci. Proto usiluje živnostnictvo o pojištění pro stáří.

A neračte se diviti, velectění pánové! Činí tak proto, poněvadž samo, kamkoliv se ohledne, nevidí kolem sebe nežli celé řady různých jiných stavů, které mají takřka za jedinou a nejprvnějši svou úlohu, aby se pro stáří zaopatřily. (Výborně !)

Račte pohlédnouti na jiné stavy, na úřednictvo státní, zemské, obecní i okresní, na učitelstvo, na důstojnictvo a v poslední době bylo to soukromé úřednictvo, které s velikým úsilím direktně u vlády samé domáhá se toho, aby upraveno bylo pro ně starobní zaopatřování.

Zdá se, velectění pánové, skutečně, jakoby pense stala se hlavním úhelným kamenem celého společenského života.

Po pensi ptá se úředník státu i země, zaměstnanec svého chefa, otec ptá se syna, ano i rodiče ptají se Ženicha nejdříve, bude-li on a rodina pro jeho stáří zajištěna.

Myslím, velectění pánové, že se přehání v tomto směru, a zdá se mně, jakoby skutečně v poslední době z lidu našeho byla všecka energie vymizela, všecka chuť k samostatnému podnikání a vůbec všecka důvěra k založeni jakési samostatné budoucnosti.

Důkaz toho jest, že, kde vypsáno jest sebe menší místo, jest o ně na sta uchazečů, a každý utíká od té proslavené samostatnosti občanské a přijme raději za vděk podobnými službičkami.

Když velectění pánové, přihlédneme k příčinám tohoto zjevu, myslím, že nejsem dalek pravdy, ukážu-1i na následující:

Lid náš vidi kolem sebe, velectění pánové, stálé tvoření nových a nových úřadů a rozšiřování starších úřadů.

Lid náš tvrdí, velectění pánové, že prý v této ustavičné organisaci nových a nových úřadů počínají si naši povolaní kruhové s jistou marnivostí a v lidu našem rozšiřuje se sarkastický názor, který, jestli se nemýlím, byl i před lety na tomto slavném sněmu samým dr. Biegrem pronešen, že bude-li to tak pokračovati, není doba daleká, kdy polovice našeho národa bude prý jenom psáti a úřadovati v úřadech, kdežto druhá polovice národa bude pracovati a na tuto první polovici platiti.

To jsou, velectění pánové, v našem lidu utkvělé myšlénky; náš lid jest přesvědčen o tom, že so příliš mnoho "píše a úřaduje" na místě plodné a produktivně vděčně splácející a národní majetek rozhojňující práce hmotné.

Zdá se nám, velectění pánové, že tímto ohromným vzrůstem systému byrokratického trpí i demokratismus našeho národa. Připomínám jenom episodu asi před rokem odehranou, která se týkala soudních sluhů.

Následkem toho nedivme se, velectění pánové, že, když živnostenské kruhy vidí celou tuto organisaci kolem sebe, samy také žádají a dychtí a volají po upravení své existence asi na způsob stavu úřednického, aspoň pokud se týká podpory ve stáří.

Přímo se to tak pronáší. Namítalo se živnostnictvu zejména, když jednalo se o přídavky stavu úřednickému, že prý to není tak bolestné, že přidalo se úředníkům, jelikož úředník a jeho rodina jsou nuceni tyto zvýšené platy utratiti a vydati ve prospěch veškerenstva. Avšak na to, velectění pánové, namítá opět lid, že jest vždycky lépe státi na místě toho, komu se na platu přidá než na místě toho, kdo k tomuto platu přispívati musí. (Tak jest!)

Ohledně úspor namítá živnostnictvo, že nemůže-li úředník ze svého služného pro staří úspor činiti, n menšího živnostníka to rovněž možno není.

Nyní, velectění pánové, dovolím si přikročiti ku námitkám a náhledům, které proneseny byly ve věci samé na sjezdech živnostenských.

Neračte se velečtění pánové, diviti, že po tom právě uvedeném panuje nálada v kruzích živnostenských, nálada, která prohlašuje, že tak dlouho nebude spravedlivým požadavkům živnostnictva vyhověno, pokud v této palčivé otázce aspoň některé kroky nebudou učiněny k lepšímu a k nápravě.

Ovšem na jednu okolnost dovoluji si při tom upozorniti, že právě této neblahé nálady využitkovali v poslední době různí agitatoři, kteří majíce zcela, jiné úmysly nežli povznesení stavu živnostenského chodí apoštolovati po různých schůzích a sjezdech, kde ještě podněcují

a ponoukají tuto nespokojenost našich kruhů výrobních a suggerují přímo stavu živnostenskému, jako by stát a jako by země byly povinny snad příspěvkem 100 neb 200 mil. utvořiti podobný fond bez jakéhokoliv přičinění a bez jakékoliv součinnosti kruhů výrobních samotných.

Tu ovšem, velectění pánové, myslím, že jest naší svatou povinností, poukázati na tyto neblahé zjevy. Na doklad, že, velectění pánové, nepřeháním, dovolím si, citovati Vám několik řádků a prosím Jeho Jasnost nejvyššího maršálka zemského, aby mně tak laskavě dovoliti ráčil. Jest to jen několik řádků, ohlasy to z podobných schůzí živnostenských z poslední doby. Tak ku př. na nedávné schůzi v Poděbradech pronesl jeden řečník doslova: "Když řemeslník po celý věk v obci pracuje, tam i platí daně a vše, má také právo žádat, aby stát přispěl - jako to činí úřednictvu - na pensijní fond starobní nějakou částkou.

Nechť naši poslanci konečně se o to postarají, aby každoročně věnován byl jeden million zl (!) řemeslnictvu, jako základní fond, na to máme plné právo. " Na tom nebylo dosti. Jiný řečník uvedl: ,, Stát jest povinen na nás platit, vždyť my také státu platíme. A stará-li se stát o své pensisty tak pečlivě jak nyní, má se starat i o pensysty poplatníky, kteří celou svoji sílu a celý svůj život státu věnuji!" (Slyšte! Přehnanosti!)

Ano! Nedá se upříti, velectění pánové, že jsou to přemrštěnosti, avšak kdykoli takové fráse padnou do shromáždění 200-300 čítajícího, které z pravidla nepřihlédá k základu věci, nedá se upříti, že podobné fráse do lidu vrhané zhoubně působí.

A do třetice všeho dobrého. Když jsme podali tento návrh, byli jsme oblaženi dopisem, z něhož vynímám jednu větu: "Myslíte, že nevíme, jak by to dopadlo s tím pojišťováním ? Jako s dělníky, jen že s tím rozdílem, že za ty platíme pojištění my a za nás musíme platit si sami ! My živnostníci platíme a stát, a celá řada lenochů toho užívá. " (Hlasy: Přehnanosti!) Ovšem velectění pánové, naproti tomu došla nás také celá řada souhlasných přípisů. K podobným nedravým výstřelkům, jaké jsem citoval, třeba poukázati, a proto myslím, že jest naši povinností abychom zejména vážným, soudným a rozvážlivým kruhům mezi živnostnictvem naším ukázali, co v tomto oboru jest možno, nebo co patří do říše chimer a nemožností.

Nejlepším při tom, velectění pánové, jest, že všichni tito horliví agitatoři, že všichni tito řečníci sami neřeknou nikdy ani jediné zrnko, ani jediný motiv, kterak by se tento dalekosáhlý podnik mohl uskutečniti; omezili se vždy pouze na běžnou frási.

Nejsou sjednoceni ani o hlavní úpravě ani o nějakém způsobu, kterak by se financování tohoto podniku mohlo provésti. Tak někteří navrhovali, aby toto pojišťování bylo dobrovolné, drazí navrhovali, aby sice bylo nucené, avšak aby se platila přirážka k daním, a sice větší poplatníci aby platili větší přirážky, ale aby brali stejně malé podpory jako menší poplatnici. Návrh ten musil opět naraziti na odpor vyšších poplatníků. A konečně třetí strana, velectění pánové, nejrozhodněji prohlásila zcela opačný názor, že živnostnictvo nemá platiti ničeho, ale pensi aby brali všichni: tím by ovšem těžký tento problém nejradikalněji byl rozřešen! Tak stojí věci dnes. Zajisté, že neutěšeně.

Z těchto uvedených úkazů račte, pánové, shledati, že je potřeba, aby se v této věci alespoň něco podniklo.

Budiž mi dovoleno, abych krátkými a stručnými rysy naznačil úpravu tohoto podniku, alespoň tak, jak si to ve velkém celku, ve velkém slohu představujeme.

Ciframi nebudu Vás, pánové, unavovati, to ponechávám si do bližšího odůvodnění v jednání komisionelním.

Ve věci té měli jsme již epigonů. Pracovala na poli tom sama vláda a vydala r. 1895. jakýsi vzor, jak by se v této věci melo jednati. Byli to dále pánové prof. Dr. Brák a Dr. Čuhel, kteří v této věci mnoho též pracovali.

Ve Vídni byl to prof. Heilinger, který však prohlašuje zásady, se kterými by u našeho řemeslnictva a živnostnictva narazil na nejtužší odpor.

V Německu pokročili tak daleko, že vyvolali již v život praktický pokus, jehož výsledek nám dosud znám není.

My po důkladné úvaze a delší poradě přišli jsme ku následovnímu názoru.

1. Že by se předně odporučovalo, aby pojišťování bylo provedeno jednak cestou obligatorní, a sice tak, aby bylo zákonem prohlášeno, že každý živnostník by musil býti prostřednictvím svého společenstva pojištěn na minimální obnos 100 zl. ročního důchodu, které by požíval od 55. nebo 60. roku svého stáří. O detailech nemluvím.

2. Za druhé cestou fakultativní, dobrovolnou, a sice tím spůsobem, že by se jednotlivec mohl pojišťovati dle svých poměrů na vyšší obnosy 150 zl, 200 zl., 250 zl. až 300 zl., nejvýše ale do maximálního obnosu 350 zl., aby tím bylo zabráněno, aby zámožné a bohaté kruhy netěžily z tohoto zřízení, které má býti pouze záchranou proti nedostatku, ku svému prospěchu na úkor nemajetných tříd.

3. K tomu by byla ovšem potřebná změna zákona živnostenského a sice § 115 novelly živnostenského řádu ze dne 23. února 1897, kde praví se, že společenstva živnostenská sice mohou podobné pokladny zakládati; avšak my dožadujeme se toho, aby takové pokladny byly povinnými tak učiniti, poněvadž po několikaleté zkušenosti jest dokázáno, že cestou dobrovolnou nepřijde se k cíli.

Ohledně financování tohoto podniku, velectění pánové, tane nám na mysli, stručně uvedeno, následující plán:

1. Zavedení nepatrné přirážky k základní dani výdělkové, která by spravedlivě participovala na všech podnicích, a která by nesměla obnášeti více než jeden až dva krejcary na 1 zl. přímé daně výdělkové a mohla by vynésti 100. 000 200. 000 zl. ročně v království Českém.

Tuto nepatrnou přirážku měly by platiti i továrníci, z toho důvodu, že živnostnictvo prvně vychovává dělnictvo i mistry.

Ovšem musela by se továrníkům vyhraditi volnost, byt i nenáleželi ku společenstvu, súčastniti se též výhod pojišťovacích, což by snad mnozí uvítali; naproti svízelům stáří a schudnutí neni nikdo absolutně chráněn.

Přirážka tato byla by zajisté mírná, byla by podobna poplatkům na živnostenské a obchodní komory.

Jsou to poplatky, o kterých poplatnictvo téměř ani neví a pomocí kterých, jak jest viděti, docílilo se v království Českém mnoho podniků velice plodných, kterých zde netřeba mně vyjmenovávati.

Z těchto nepatrných příspěvků v Praze bylo založeno již několik užitečných ústavů, museí, technologické, umělecko-průmyslové přednáškové kursy atd. Všecky z těchto nepatrných příspěvků byly založeny.

Myslím tudíž, že tato nepatrná přirážka k dani výdělkové hodila by se ku utvoření základního fondu, který by sloužil jako základní jmění tohoto pojišťování.

2. Pomocí pravidelného příspěvku státního. Musili bychom se dožadovati každoročně podpory od státu, nikoliv snad milionů, jak bylo na schůzích navrhováno, nýbrž toliko, aby nějakým pravidelným příspěvkem k tomuto základnímu fondu přispíval.

3.   Pravidelným příspěvkem zemským - třeba sebe menším, ale stálým - který by mohl prostřednictvím již stávajícího pojišťovacího fondu císaře Františka Josefa I. k tomuto starobnímu pojišťováni býti přiveden. Zde byl by i centrální fond pojišťovací.

4.   Hlavním ovšem zdrojem příjmů musily by býti, velectění pánové, příspěvky živnostnictva, příspěvky pojištěnců samotných a příspěvky ty musily by býti odváděny pomocí společenstev do okresních svazků společenstevních, k jichž založení a utvoření cestou zákonodárnou bude se musiti přikročiti v době nejkratší.

5.     Konečně, velectění pánové, za starší nemajetné a práce úplně neschopné členy by byla společenstva přidržána příspěvky pojišťování alespoň dle nejmenší sazby sama zapravovati. Tím získala by i na mravním vlivu na samé členstvo.

Poněvadž se ale tvrdí, velectění pánové, těmi, kdož v úzkostech svých jdou