pouští se podučitel až po 4 1etém nepřetržitém působení na některé veřejné škole. Nedosáhne-li podučitel spůsobilosti té do pěti let působení svého, bude působení na školách veřejných vůbec zbaven.

§ 33. Základní služné učitelek a podučitelek, jakož i kvinkvenálky vyměřují se na 75% jak služného tak i kvinkvenálek učitelů a podučitelů. Funkce ředitele, řídícího učitele a správce školy učitelka zastávati nemůže. Jinak platí ustanovení §§ 19, 20, 26 a 30 tohoto zákona

také o ženských silách učitelských.

§ 39. Tyto tresty disciplinární jsou:

a)  důtka,

b)  pře ožení na jiné místo týmiž příjmy nadané,

c)  odnětí působnosti ředitele, řídícího učitele nebo správce školy,

d) propuštění ze služebného místa, e) propuštění ze školní služby vůbec. Tresty disciplinární c) d) e) buďtež zaznamenány do výkazu o osobách učitelských.

§ 54. Vpočítatelné služné jest to, kterého požívala osoba učitelská v posledním postavení před tím, než byla dána na odpočinek. (§§ 19. 20. 26. 30. a 33).

Funkční přídavky pokládají se za část tohoto ročního služného.

Čl. III.

Místa podučitelská se zrušují. H.

§§ 41. 45. 46. 48. 49 a 55. zákona ze dne 19. prosince 1875 čís. 86. z. z. pozbývají platnosti a mají pozměněné paragrafy zníti na příště takto:

§ 45. Propuštění ze služebního místa nebo ze školní služby vůbec může se ukládati jen tehdáž, když osoba dotyčná byla odsouzena pro některý čin trestný, pro nějž může býti někdo vyloučen z volitelnosti do zastupitelstva obecního.

§ 55. Za čas služby vpočítati se má čas, po který člen učitelstva byl bez přetrženi při některé škole veřejné.

Stalo-li se přetržení, nevadí to, do káže-li se, že se tak nestalo ani vinou ani přičiněním učitelovým.

2. Zákon tento nabyde platnosti počátkem nejprve příštího roku po prohlášení jeho.

3. Mému ministru vyučování uloženo ve skutek uvedení zákona tohoto.

V ohledu formálním budiž návrh tento přikázán komisi školské a rozpočtové.

V  Praze, dne 28. března 1899.

Šťastný a soudr. Nejvyšší maršálek zemský: Návrh byl přečten.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Naložím a tímto návrhem dle jednacího řádu.

Žádám, by sl. sněmu druhý návrh týchž pp. poslanců byl přečten,

Sněm. sekretář Höhm (čte): Návrh poslanců Alfonse Šťastného, Jana Rataje, Josefa Novotného a Karla Práška na změnu zákona zřízení zemského a řádu volení do sněmu v království českém.

Slavný sněme, rač se usnésti:

A) na následujícím zákonu.

Zákon daný dne ........

jímž se mení §§ 3. a 12 zřízení zemského v království Českém.

S přivolením sněmu Mého království českého vidí se Mně ustanoviti takto:

Článek I.

§§ 3. a 12. zřízení zemského mění se takto:

§ 3. Sněm zemský skládati se bude ze dvou set a šedesáti sněmovníků, totiž:

a)  z knížete arcibiskupa Pražského a z biskupů Litoměřického, Kralové-Hradeckého a Budějovického;

b)  z rektorů magnifiků obou vysokých škol Pražských;

o) ze dvou set a padesáti čtyř zvolených poslanců a to:

I. ze 70 poslanců z třídy držitelů velkých statků,

II.   ze 87 poslanců měst a míst průmyslových v řádu volebním jmenovaných i komor obchodních a živnostenských;

III.   ze 79 poslanců jiných obcí v království Českém;

IV.   z 18 poslanců třídy čtvrté.

§ 12. Tři přísedící výboru zemského voleni budou z prostředku sněmu zemského od poslanců zvolených od voličské třídy držitelů velkých statků (§ 3. I. ), tři budou voleni od poslanců zvolených od voličské třídy měst a průmyslových míst i komor obchodnických a živnostenských (§ 3., II. ), tři od poslanců zvolených od voličské třídy obcí venkovských (§ 3. III. ) a jeden od poslanců zvolených od voličské třídy čtvrté.

Článek II.

Zákon tento nabyde moci při nejbližších všeobecných volbách do sněmu království českého.

Článek III.

Mému ministru vnitra se ukládá, aby zákon tento uvedl ve skutek.

B) Zemskému výboru se ukládá, aby na základě takto změněného zřízení zemského předložil sněmu upravený řád volení zemského, šatře při tom následujícího:

1. V příčině volení poslanců z třídy IV. činí okresy volební v přídavku k zákonu říšskému ze dne 14. června 1896 čís. 169 v § 7. pro všeobecnou třídu voličskou ustanovené zároveň volební okresy volicí pro třídu čtvrtou.

2.   Volení poslanců koná se přímo, tajně, po obcích a v neděli.

3.   Volební právo náleží každému muži 24 let starému, svéprávnému, který jest občanem státním a volebního práva do sněmu jinak nepožívá.

4.   Volební právo může vykonati volič pouze v té obci, v které v den sestavení volebních seznamů v obci aspoň po šest neděl nepřetržitě bydlí.

5.   Volen může býti každý k volbě poslanců v některé třídě oprávněný, nejméně 30 let starý muž.

6.   Voliti nemohou:

a)  ti, kteří požívají chudinského zaopatření;

b)  osoby, na jichžto jmění byl uvalen konkurs;

o) osoby pro nějaký zločin, přečin nebo přestupek krádeže, zpronevěry odsouzené;

d) osoby vojenské.

V    ohledu formálním budiž návrh tento přikázán oné komisi, která k návrhu poslance dra Škardy bude zvolena pro změnu zřízení zemského a řádu volení do sněmu království Českého.

V  Praze, dne 28. března 1899, Sťastný a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám pány, kteří podporují návrh právě přečtený, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Pan posl. Horák a soudr. mně odevzdali návrh v příčině zřízení míst hospodářsky vzdělaných úředníkův u všech zeměpanských úřadů.

Die Herren Abgeordneten Horák und Genossen haben mir einen Antrag betreffend die Einsetzung von fachmännisch gebildeten Beamten bei allen landesfürstlichen Behörden überreicht.

Žádám, aby tento návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslance Jos. Horáka a soudr. v příčině zřízení míst hospodářsky vzdělaných úředníků u všech zeměpanských úřadů, kterým by byli všechny záležitosti v obor zemědělský náležející přikázány.

Slavný sněme račiž se usnésti:

B. k. vláda se vyzývá, aby při všech c. k. politických úřadech v král. Českém zřídila místa odborně hospodářsky jak theoreticky tak prakticky vzdělaných úředníků, kteří by při všech záležitostech náležejících do oboru zemědělství mohli s opravdovou znalostí věci působiti a c. k. vládě podávati věrohodné zprávy a praktické pokyny.

Návrh tento buď přikázán komisi zemědělské.

V Praze, dne 28. března 1899.

Horák a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Páni posl. Mareš, König a soudr, mně odevzdali dotaz k J. E. panu místodržiteli.

Die Herren Abgeordneten Mareš, König und Genossen haben mir eine Interpehation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněm. sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance Josefa Mareše, Königa a soudr. na Jeho Excel. p. místodržitele království českého.

Když před lety byla na říšské radě podána předloha o upravení přímých daní, tu všeobecně se mělo za to, že předloha ta má jistý sociální význam.

Bylo prý úmyslem autora těchto předloh, aby hospodářsky slabším střídám bylo uleveno a aby břemena daní na větší poplatníky, kteří až dosud náležitému zdanění unikali, přenesena byla.

Jestliže však již při projednání těchto předloh naděje ta mizela, tu teprv prováděním jich byly veškeré naděje v blahodárné účinky pro chudší třídy lidu naprosto zmařeny; neboť když předlohy vyšly ze všech porad jako zákon hotový, tu nebylo po této sociální tendenci téměř již ani stopy.

Co se pak týče provádění zákona, tu jest nyní vidno, že od c. k. finančních orgánů se na méně majetné třídy nebéře takového ohledu, jak by z ohledu na jich existenci tomu býti mělo. Zvláště pak rolníci a to ponejvíce rolníci menší nemají nejmenších příčin, aby se z provádění těchto zákonů těšili.

Jest zajisté známo, že zástupci všech stran na radě říšské se znažili, aby škod livé účinky některých ustanovení, zvláště pokud se týče ukládání osobní dané z příjmů, paralysovány byly některými dodatky, tak na př. aby rolníci do jisté výše čistého výnosu katastrálního byli sproštěni povinnosti placení osobní daně z příjmů a také i povinnosti ku přiznání k této dani. Návrhům těm sice vyhověno nebylo, avšak c. k. vláda svými zástupci při každé příležitosti prohlašovala, že na rolnictvo bude brán ohled.

Nyní však se poplatníkům daní a zvláště daně pozemkové v tom ohledu dostává sklamání mnohdy dosti citelného.

Ukládá se jim placení osobni daně z příjmů i tam, kde k tomu není dostatečného zákonitého podkladu. Poplatníci kteří se v tom ohledu za stížený pokládají, mohou sobě ovšem u vyšších instancí stěžovati, avšak kdyby i každý postižený se odvolal, o čemž ostatně pochybovati lze, a u vyšší instance se mu stalo po právu, jest týž již poškozen tím, že musí platiti náklady stížnosti, kolky, porto atd. Ona jest právě v zákoně mezera, že nemůže poplatník daní postižený nespravedlivým nálezem některého úřadu požadovati za to náhrady.

Zvláště v některých okresích "činí" se c. k. berní inspektoři, aby co možno nejvíce menších rolníků ku placení osobní daně z příjmů "přitáhli", snad aby nepříznivých výsledků této dani napravili Děje se tak zejména v okresu Hořovickém, kde sobě četní rolníci stěžují, že musí stále stížnosti u vyšších úřadů podávati, aby platební rozkazy jim dodané buď zrušeny, aneb na pravou míru uvedeny byly. To dělo se již loni a budou mnozí rolníci i letos nuceni k takovému prostředku sáhnouti. Že se dotyčným poplatníkům děje křivda, toho důkazem jest ta okolnost, že loni téměř všem stížnostem v té věci podaným vyhověno bylo. Aby pak dalšímu takovému poškozování poplatníků najmě pozemkové daně na příště zabráněno bylo, kladou podepsaní na Jeho Excellenci dotaz:

Jest Jeho Excellence ochotna postarati se o to, aby sobě c. k. okr. hejtmanství vůbec a v Hořovickém politickém okresu zvláště při ukládáni osobní daně z příjmů oproti rolnictvu spravedlivěji počínal?

V Praze, dne 28. března 1899.

Josef Mareš, König a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržitelí (Zvoní. )

Ich werde diese Interpellation Sr. Excellenz dem Herrn Stathalter überreichen.

Žádám kurie, aby vykonaly po dnešní schůzi volbu komise pro záležitosti pojišťování, na které sl. sněm se byl usnesl, a aby oznámila výsledek.

Každé kurii jest voliti po 4 členech.

Žádám, by zvolená komise se ihned

ustavila a výsledek oznámila, a přikazuji jí místnost č. 3 v přízemi.

Ich ersuche die Curien nach der heutigen Sitzung die heute beschlossene Wahl der Commission für Verstcherungsangelegenheiten vor zunehmen und das Resultat bekanntzugeben.

Jede Curie hat 4 Mitglieder zu wahlen.

Ich ersuche die Comimission sich zu konstituiren und das Ergebnis mitzutheilen

Als Lokale weise ich ihr Nr. 3 Part. zu.

Co se týká doplňovacích voleb do jednotlivých komisí, jichž bude třeba následkem sdělení, které jsem si dovolil učiniti sl. sněmu, tedy požádám kurie, aby vykonaly tyto volby po příštím sezení.

Was die Erganzungswahlen in die Commissionen anbetrifft, welche infolge der heute gemachten Mittheilung nothwendig sein werden, erlaube ich mir mitzutheilen, daß ich die Curien ersuchen werde, nach der nächsten Sitzung die Wahlen vorzunehmen.

Komise rozpočtová koná schůzi ve středu, dne 5. dubna o 10. hodině dopoledne.

Die Budgetkommission hält Sitzung Mittwoch, den 5. April, um 10 Uhr Vormittag.

Die Gewerbekommission halt Sitzung Donnerstag, den 6. April, um 10 Uhr Vormittag.

Komise živnostenská koná schůzi ve čtvrtek, dne 6. dubna, o 10 hodině dopoledne.

Komise školská koná schůzi ve čtvrtek, dne 6. dubna o 10. hod. dop.

Die Schulkommission hält Sitzung Donnerstag, den 6 April, um 10 Uhr Vormittag.

Příští schůze bude se odbývati ve čtvrtek, dne 6. dubna, o 11. hod. dop.

Die nächste Sitzung findet statt Donnerstag, den 6. April, um 11 Uhr Vormittag.

Na denní pořádek kladu následující předměty:

První čtení zprávy zemského výboru s návrhem aby střední hospodářské školy v království Českém byly převzaty do zemské správy (čís. tisku LXX);

první čtení návrhu poslance dra. Dvořáka a soudruhů ohledně ochrany zájmů hospodářských, živnostenských a průmyslových při příštích smlouvách celních a obchodních se sousedními státy. č. t. XLV); první čtení návrhu poslance Františka Dostála a soudruhů na změnu § 20. zákona ze dne 19 únore 1870 čís. 22., z. z., (čís. tisku LXXIII); první čtení návrhu poslance JUDra Jana Podlipného a soudruhů na doplnění obecního řádu král. hlavního města Prahy ze dne 27. dubna 1850 čís. 85. z. z. a v. a 6. hlavy obecního řádu pro království České ze dne 16. dubna 1864. čís. 7. z. z. (čís. tisku LXXXIII);     první čteni návrhu poslanců Františka Niklfelda a soudruhů, aby zákonodárství o přímých daních, pokud plynou z království Českého, přikázalo se českému sněmu, (č. tisku XXYVI);

pak druhá čtení několika zpráv komisi a sice:

komise pro záležitosti zemědělství o návrhu poslance Františka Dostála a soudruhů na zřízení střední lesnické školy s vyučovací řečí českou (č. tisku LXXVIII).

pak dvě netištěné zprávy, totiž:

zprávu komise pro záležitosti zemědělství o petici Františka Hrádka, učilište při rolnické škole v Písku, za přiřknutí výslužného za jeho učitelskou činnost při školách rolnických; a zprávu komise pro záležitosti zemědělství o správě výboru zemského s návrhem, aby Arnoštu Pethsovi, učiteli zahradnictví na vinařsko-ovocnické Škole v Mělníku byla do pense čítána léta na této škole strávená.

Auf Die Tagesordnung der nächsten Sitzung setze ich folgende Gegenstande:

Erste Lesung des Berichtes des Landesausschusses mit dem Antrage auf Uebernahme der landwirthschaftlichen Mittelschulen im Königreiche Böhmen in die Landesrerwaltung. (Druck. Nr. LXX. )

Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Dvořák u. Genossen, betreffend den Schutz der wirtschaftlichen, gewerblichen und industriellen Interessen beim Abschlüsse der kunstigen Zoll- und Handelsverträge mit den Nachbarstaaten. (Druck Nr. XLV. )

Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Franz Dostál und Genossen betreffend die Abänderung des § 20 des Gesetzes vom 9. Feber 1870, Nr. 20 L. G. -Bl. (Druck Nr. LXXIII. )

Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten JUDr. Johann Podlipny und Genossen auf Ergänzung des Gemeindestatuts für die kon. Hauptstadt Prag vom 27. April 1850, Z 85 L. G. -Br. und K. -Bl. und des sechsten

Abschnittes der Gemeindeordnung für das Königreich Böhmen vom 15. April 1864, Z. 7., L. -G. -Bl (Druck Nr. LXXXIII. )

Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Franz Niklfeld und Genossen wegen Zuweisung der Gesetzgebung, betreffend die direkten Steuern, insoferne dieselben aus dem Königreiche Bohmen einfließen, in die Competenz des böhmischen Landtages (Druck Nr. XXXVI)

Dann die zweiten Lesungen einiger Commissionsberichte, und zwar:

der Landeskultur-Kommission über den Antrag des Abgeordneten Franz Dostál und Genossen auf Errichtung einer Forstmittelschule mit böhmischer Unterrichtssprache. (Druck Nr. LXXVIII) und zweier unngedruckter Berichte, und zwar:

der Landeskultur-Commission über die Petition des Franz Hrádek, Lehrers an der Ackerbauschule in Pisek, um Zuerkennung einer Pension für seine Lehramtsthatigkeit an Ackerbauschulen,und derselben Commission über den Landesausschußbericht mit dem Antrage, daß dem Lehrer der Gartnerei an der Wein und Obstbauschule in Melnik, Ernst Peths, die an dieser Lehranstalt zugebrachten Dienstjahre in die Pension eingerechnet werden.

Přeji všem panům veselé svátky a prohlašuji schůzi za skončenou.

Ich wunsche allen Herren glückliche Feiertage und erkläre die Sitzung für geschlossen.

(Schůze skončena v 1 hod. 40 minut odpoledne.Schluss der Sitzung um 1 Uhr 40 Min. Nachmittag. )

JUDr. Jak. Scharf, verifikátor. Gustav Pilz, verifikátor. J. Janďourek, verifikátor.

Praha. - Rohliček & Sievers. - Prag.