Pondělí 27. března 1899

byly rušeny mezinárodní smlouvy celní a obchodní;

4.     aby nebyl poplatek škodliv domácí spotřebě a domácímu průmyslu;

5.   aby nezdražovala dávka zemská citelně výrobu uhlí a nestěžovala a neohrožovala vývoz do ciziny.

Co se týče bodu prvního, aby byla dávka zemská vydatna, jest všeobecně známo, v jak velkém množství uhlí v království českém se těží a vyváží; kdežto v r. 1860 obnášela těžba hnědého uhlí pouze 5 milionů q., v r. 1870 19 milionů q. a v roce 1880 61 milionů q, vzrostla těžba v r. 1890 na 121 milionů q, v r. 1896 na 153 millionů q a v r. 1897 na 169 milionů q a obnášela lonského r. 175 milionů q v důlní ceně asi 28 1/2 mil. zl.

Výroba roste stále užasnou progressí. Z tohoto množství hnědého uhlí bylo vyvezeno do ciziny 82, 450. 000 q, tedy asi 49 proc. veškeré výroby. Co to znamená, velectění pánové, dovedete sami sobě nejlépe vysvětliti. Tímto naším hnědým uhlím, které tak levně, zejména po vodní dráze, do Německa dovážíme, sesilujeme německý průmysl obrovskou měrou a Činíme jej schopným, aby s naším průmyslem konkuroval.

Výroba uhlí kameného obnášela v Čechách v r. 1895 38, 600. 000 q a bylo vyvezeno 5, 100. 000 q. V roce 1897 obnášela výroba již 40 300. 000 q, z nichž bylo vyvezeno téměř 6 millionů přesně 5, 900. 000 q.

Bylo tedy celkem vyvezeno z království Českého do ciziny uhlí roku 1897

88. 400. 000 q.

Z toho tedy vysvítá zcela jasně, že uhlí svou hromadnou výrobou a svým velikým vývozem, který stále roste, hodí se velmi dobře k uvalení zemské dávky, byt i v mírné míře a v mírné výši, poněvadž velkým svým množstvím zajisté zemi značného výtěžku přinese.

Co týče se druhého požadavku, aby vybírání této dávky bylo snadné a nebylo spojeno s velkými výlohami, tu uvádím, že převážné množství uhlí vozí se od jámy po dráze v plných vagónech a že

o tomto množství jakož i o místech určení vedou se a musí se vésti u dotyčných drah přesné záznamy. Pročež bylo by, velectění pánové, vybírání takovéto dávky velmi snadné. Železnice byla by povinna každého měsíce předložiti zemi výkaz vyveženého uhlí a taktéž i vybranou dávku zemskou a obdržela by za tuto zvláštní manipulaci mírnou odměnu.

Uhlí pro vlastní potřebu, pro potřebu důlní, jakož i uhlí, které se po nápravě do nejbližšího okolí dolů doveze, mohlo by zůstati, poněvadž množství jeho není veliké, mimo kontrolu.

Co týče se třetího požadavku, aby nerušilo vybírání zemské dávky, smlouvy celní a obchodní, tu, pánové, tvrdím, že ani jediný článek smlouvy obchodní a tržební z r. 1891 neobsahuje ustanovení, které by bránilo smluvním státům, aby vybíraly vniterný poplatek z předmětů vyrobených z výroby anebo, aby výrobě své poskytly jistých výhod; ovšem v tomto posledním případě musily by výhody býti poskytnuty i stejným výrobkům cizích smlouvajících se států.

Ano článek III. smlouvy obchodní a celní dává k tomu těmto smluvním státům výslovné právo; také článek IX. zmíněných smluv nemůže býti na úkor zavedení poplatku zemského z uhlí; ano nestává ani jediného článku ve smlouvě celní a obchodní se sousedními státy, který by bránil jednomu nebo druhému státu, aby když uzná za dobré i vývozné clo uložil na své výrobky; jedině zákaz vývozu jest obmezen na jisté ve smlouvě přesně vytčené podmínky.

Nemůže proti tomu vystoupiti ani II. polovice říše Rakouské na základě smlouvy Rakousko-Uherské, aniž který cizí stát, který s námi smlouvy celní a tržní uzavřel, nehledě k tomu, že uherský stát zavedením daně transportní a statistického poplatku skutečně porušil smlouvu rakousko-uherskou a že taktéž učinilo Německo zavedením nestejného tarifu na uhlí německé vůči uhlí českému porušivši tím čl. 15. smlouvy obchodní a celní z roku 1891.

Co se týče požadavku čtvrtého, že totiž zavedení zemské dávky nižádným

spůsobem nesmí býti škodlivo domácí spotřebě a domácímu průmyslu, uvádím toliko, že uhlí v zemích a královstvích na říšské radě zastoupených spotřebované se restituuje, nemůže tedy býti žádné řeči o nějakém stížení aneb poškození domácí spotřeby anebo domácího průmyslu.

Patrně sobe pisatel úvodníku v jistém žurnálu pražském pozorně nepřečetl návrh můj jinak nemohl by o nějakém poškození domácího průmyslu mluviti, poněvadž výslovně v návrhu mém vytknuto jest, že se restituuje dávka z uhlí spotřebovaného v této polovici říše.

Co se týče konečně požadavku pátého, ne1ze obávati se, že by zavedení mírné dávky na uhlí stihlo citelně podniky důlní a odbyt uhlí do ciziny.

V   posledních letech byly - jak všeobecně známo - ceny uhlí několikráte majiteli dolů a obchodem uhelným beze vší příčiny úplně libovolně zvyšovány až o 10 kr. na metrickém centu.

Ale vzdor tomu, velectění pánové, neutrpěl tím ani dosti málo vývoz do ciziny hnědého uhlí, kterýžto rok co rok úžasně stoupá. Roku 1895. byly ceny hnědého uhlí zvýšeny následkem klesání ažia o 2 až 3 marky na vagónu.

V    severozápadním revíru uhelném zvýšila se cena ořechového uhlí čís. 2. (prostředního třídění) od I. červa 1897 o 2 až 3 kr., na to nastala v srpnu čilá poptávka po uhlí, následkem toho byly ceny uhlí v září opět zvýšeny o 1, 2 a více krejcarů, a sice nejen ceny uhlí ořechového, nýbrž i uhlí kostkového. Přes to bylo vyveženo v měsíci listopadu 1897. o 3, 700. 000 metr. centů více než roku před tím, kdy cena uhlí byla o 5 až 6 kr. nižší.

Kartelováním uhelného obchodu, resp. shrnutím jeho v jedněch téměř rukou, chystá se, jak se dovídáme - a jest to velmi příjemné překvapení, - opětně zvýšená cena uhlí hnědého. Námitka tedy, že by uvalením zemské dávky na uhlí snad utrpěl vývoz do ciziny, jest úplně lichou a bezpodstatnou.

Vyplácí-li uhelní spolek duohcovský ročně 10-12 pot., těžařské družstvo mostecké 15 pot., drážďanský úvěrní spolek pro své uhelné doly v Čechách 10 až 12 pct. dividendu, nelze tvrditi, že by navrženou dávkou zemskou byl stižen vývoz do ciziny.

Z těchto úplně věcných důvolů dovoluji sobě sl. sněmu království českého návrh můj ku schválení odporučiti.

Po stránce formální navrhuji, aby návrh můj byl přikázán komisi rozpočtové k brzkému projednání a podání zprávy, a tím končím. (Potlesk, Výborně! řečníku se gratuluje. )

Nejv. maršálek zemský: Žádá nékdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?

Pan navrhovatel činí návrh, by jeho návrh přikázán byl komisi rozpočtové.

Der Herr Antragsteller stellt den Antrag, dass sein Antrag der Budgetkommission zuge wiesen werde.

Žádám pány, kteří s tímto formálním návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem formalen Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Josefa Horáka a soudruhů v příčině pěstováni tabáku v království českém.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Josef Horák und Genossen, betreffend den Tabakbau im Königreiche Böhmen.

Dávám slovo p. navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Poslanec Horák: Slavný sněme! Již po třetí mám česť ve slavném sněmu podávati tento návrh, který pro zamítavé chování se vlády vůči jednohlasnému usnesení se sl. sněmu do dnes nedošel svého uskutečnění.

Jest známo, že mezi monopoly, jež si vláda k svěmu prospěchu vyhradila, náleží zároveň i výroba tabáku a jeho zpracování a prodávání výrobků tabákových.

Následkem toho také vláda omezila pěstování tabáku a jest to pouze nějakou koncessí, když tu a tam některým zemím jest pěstování tabáku dovoleno.

V  zemích koruny České jest pěstování tabáku zakázáno, ačkoliv v druhé polovici 16. století, až téměř do druhé polovice 18. stol. bylo pěstování tabáku v království Českém dovoleno, tedy skoro po 200 let se tabák v království českém pěstoval, a jak nám letopisci praví, se zdárným výsledkem. Až teprve úpadkem po bitvě na Bílé Hoře, když národ ztratil svoji politickou samostatnost a následkem toho i samostatnost hospodářskou, když byla populace jeho decinována, bylo tenkráte asi následkem nedostatku pracovních sil pěstování tabáku zakázáno.

Poněvadž v nynější době hospodář musí si vážiti každého pramene příjmů, který mu poskytuje pěstování různých hospodářských rostlin, a poněvadž v mnohých okresích se velkou soutěží světovou pěstování obilí nevyplácí a poněvadž v království Českém jest spotřeba tabáková největší, ročně 24. 000. 000, v celém Rakousku 87 mil. tedy již z národohospodářských zásad jest povinností, aby se vláda starala o to, aby sama povzbuzovala pěstovaní tabáku, abychom nemusili velké množství peněz ze země naší za cizí tabákovou surovinu vydávati, neboť dokázáno jest, že spotřeba tabákových výrobků stoupá, a poněvadž domácí pěstování nestačí, musí se nedostatek krýti přivážením cizích surovin tabákových, které již dostoupily veliké sumy 30 mil. zlatých. (Slyšte! Slyšte!)

Velectění pánové, z této příčiny je zapotřebí, aby sama vláda pracovala k tomu, aby v zemích, kde se tabák doposud nepěstoval, jako v království českém, na Moravě a ve Slezsku, a kde jsou příhodná místa k tomu, povzbuzovala rolnictvo ku pěstování tabáku.

V  této příčině vláda chová se až dosud zamítavě a důvody, pro které se tak chová, jsou zcela zvláštní.

První důvod hlavně jest ten, že vláda se opírá o pokusy, které byly v království českém podnikány v dřívějších letech a zejména o poslední pokusy, které byly r. 1869 a 1870 podnikaný. O ty pokusy se opírá, že se nezdařily. Ale jest dokázanou věcí, že výsledky těchto pokusů byly zaviněny docela něčím jiným, než snad nepřízní poměrů pro pěstování tabáků. Zejména byla vláda sama vinna tím, že pěstitelům dodala pozdě semeno a že byl také nepříznivý podzim, poněvadž tabák potřebuje delší dobu k vegetaci a r. 1869 byla zvláštní příhoda ta, že 4. září přišel mraz, který tabákovou rostlinu zničil, buničinu v listech tabákových roztrhal.

Následkem toho při sklizni, kde se listy mají sušiti, podléhaly tyto hnilobě. Loňského roku měl jsem čest již podati na slavném sněmu interpelaci v té příčině, jaké vláda chce zaujmouti stanovisko vůči jednomyslnému usnesení slavného sněmu v příčině pěstování tabáku, a tu J. Ex. p. místodržitel důvěrně mi sdělil odpověď vlády, která byla později uveřejněna v úřednich časopisech, že vláda chová přesvědčení, že poměry v král. Českém pro pěstování tabáku nejsou příznivé a opírá své vývody o pokusy, které byly r. 1869. 1870 v království českém podnikány. Mimo jiné praví, že poměrně jest zde drahá pracovní síla a následkem malých výnosů, kterých bylo docíleno při pokusném pěstovaní, že by se pěstování tabáku nevyplácelo a že, i kdyby vláda povolení k tomu dala, by rolníci svolení onoho ani prakticky nepoužili, pak že úroda tabáku na nejvýš mohla by býti dosažena u sprostších druhů, a těch že spotřeba v království Českém jest poměrně nejmenší, tak že by to s národohospodářského stanoviska nemělo pražádného významu.

Těmto náhledům musím se, slavný sněme, jako odborník opříti, a nejsem sám, nýbrž mám za sebou celou řadu znalců hospodářských, na slovo vzatých hospodářských učenců, kteří na základě soukromých pokusů proti zákazu vlády, že se nesmí tabák zde pěstovati, rozhodně tvrdí, že tabák možno v král. českém pěstovati s prospěchem.

Důkaz toho jest též, že přes 200 let se zde tabák pěstoval a nebyl by býván pěstován, kdyby nebyl sloužil k žádné potřebě. Tabák roste přece od rovníku až do 50° severní a jižní šířky a my přece v té poloze ležíme.

Když může tabák velmi dobře se dařiti a uzráti v Holandsku, když mohou pěstovati tabák podnes v Bavorsku, Haliči a Sasku, pak může býti také pěstován v kr. Českém, poněvadž máme tytéž poměry klimatické a lepši poměry půdní zde než jinde. Námitka, že by tabák nevynášel, jest nesprávná. Nejnověji tomu nasvědčuje zpráva ankety pro vyšetření tísně zemědělské v Bavořích kde komisař ankety praví, že v okresích, kde se tabák pěstuje, tíseň zemědělská zdá se býti nejmenší a jeví se také příznivý vliv vůči parcelování pozemků, totiž omezené účinky parcelace.

Cena tabáku jest taková, že se obdrží 20 az do 40 zl. za dobrý druh a po 1 míře se klidí od 170 až do 500 kg.

To jest tedy výnos, se kterým může býti hospodář velice spokojen.

Co se týká nákladu při kultuře, jest jistou věcí, že každý začátek jest těžký. Totéž mamě při pěstování tepy, mnoholi stála kultura před 20 lety, a jaká byla výroba tenkráte?

Dnes jest dvojnásobná výroba z tétéž míry, než byla tenkráte, a náklad na ni klesl následkem dovednosti a zručnosti jak rolníků tak též i dělného lidu na polovici.

Nedůvěra, kterou chováme ke každé novince, jest bohužel českému lidu vrozena, zejména jsme nedůvěřiví sami k sobe.

My jsme celou řadu let nepěstovali v Čechách čekanku, až musili cizinci přijiti sem, aby nas k tomu donutili pěstovati čekanka.

Dnes již jsme to v několika letech přivedli tak daleko, že vlastní náhražky vyvážíme za hranice.

Tak jest to i s kmínem. Byl hlas u nas že kmín v Čechách neroste, a musil sem býti dovážen drahý kmín z Hollandska, za který se platilo až 60 zl. za metr. cent.

Teprv, když jsme se zda toho chopili a pěstovali kmín sami, klesla cena jeho na 32 až 30 zl. za metr. cent.

To jest důkazem, že jsou zde poměry i půda i přičinlivý lid k pěstování různých rostlin, které dříve zde pěstovány

nebyly. Jest jen třeba zavésti pokus a my nežádáme nic jiného, nechceme aby vláda ihned dovolila všeobecné pěstování tabáku, nýbrž aby dříve přikročila k pokusnému, pěstování taháku a sice k důkladnému s kolika drahý, poněvadž máme, jako při každé roslině i při tabáku několik různých druhů.

Každý druh tabáku nehodí se do stejné a tétéž půdy. A nemáme v celém královstvství Českém také také stejnou půdu a klimatické poměry.

Po takových pokusech, které by byly opětovány kolik let, a sice řádnými hospodáři, kteří jsou znalci kultury tabákové rostliny které by byly po více let prováděny, - s různými druhy, v různých půdách, teprve po takových resultátech může býti jasně postavena zásada, jest-li je zde možno v království českém pěstovali tabák nebo ne.

A toho se budeme stále domáhati, poněvadž v tom vidíme i kus své svobody, i kus svého práva, aby rolnictvo, když přináší státu značných obětí, i v tomto oboru mohlo se svým majetkem volně nakládati a libovolně na něm hospodařiti, zejména, když přináší samo tu dobrovolnu daň, že ročně se v království Českém na 24 millionů daní platí ve formě spotřeby tabákových výrobků.

Z té příčiny dovoluji si opětovati opět po čtvrté návrh svůj ve slavném sněmu, který zní:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Cis. kr. vláda se opětně vyzývá, aby vzhledem k veliké spotřebě kuřlavého tabáku a tabákových výrobků v kr. Českém provedla příští rok pomocí rady zemědělské pro království České ve více okresích a s různými druhy důkladné pokusy s pěstováním tabáku v král. Českém a dle výsledků těchto pokusů aby pak rozhodla, má-li býti v kr. Českém pěstování tabáku povoleno.

Ve formálním ohledu navrhuji: Návrh tento budiž přikázán komisi zemědělské. (Výborně ! Výborně ?).

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt jemand das Wort in formaler Beziehung ?

Bylo navrženo, aby návrh ten přikázán byl komisi zemědělské.

Es wurde beantragt, den in Verhandlung stehenden Antrag der Langesculturkommission zuzuweisen.

Žádám pány, kteří souhlasí s tímto formálním návrhem, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem formalen Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Jana Jaroše, Jos. Horáka a soudruhů na podporu zřizováni skladišt obilních v království Českém.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Johann Jaroš, Josef Horák und Genossen betreffend die Förderung der Errichtung von Getreindelagerhäusern im Königreiche Böhmen.

Dávám slovo panu navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Poslanec Jaroš: Slavný sněme! Kollega můj Hovorka v minuIém sezení tohoto slavného sněmu velmi nápadně vylíčil trudné poměry obyvatelstva českého východu zejména pohorské krajiny žamberecké a přimlouval se za to, aby se strany země a se strany státu bylo k tomu působeno by v krajinách těch založen byl průmysl.

Nebyly to první stesky, pánové, na tomto slavném sněmu poslancem pronesené.

Celá řada takových nářků se zde každého roku opakuje. Po tak dlouhá léta panující láce plodin zemědělských, zejména obilí, tak často opakující se neúroda ponechaly po sobě v tom dříve tak bohatém království stopy, které nevymizí ani za dlouhá desítiletí.

Lid rolnický za těchto smutných poměrů se z velké časti zadlužil a dnes, velectění pánové, jsou případy již namnoze takové, že není sedlák pánem svého statku, že se stal již pouhým jeho nájemcem.

A aby v takovýchto smutných poměrech povinnostem na něho vzneseným v plné míře dostáti mohl, jest nucen, sotva že obilní sklizeň ukončil, přikročiti k mlácení a zároveň také ku prodeji svého obilí.

Tím stává se právě, že v této době roční bývají trhy venkovské velmi přeplněny, kdežto na druhé straně bývá koupěchtivost v této době velmi seslabena. Toho okamžiku vyuzitkují různí spekulanti obchodní a za faktu častokráte celé spousty obilí nakoupí, na kterých potom veliké peníze sobě vydělají.

V některých krajinách trhy obilní již úplně vymizely a lid rolnický jest poukázán pouze jen na překupníky domácí, kteří vo většině ho využitkovávají a lichvářským způsobem od něho plodiny jeho kupují za cenu, která se nerovná ani polovině skutečné hodnoty.

Poměry tyto rok od roku v tomto království stávají se křiklavějšími a jsou po většině příčinou nynějšího úpadku zemědělství. Neb co jest plátno rolníkovi, byť i sebe lepší úrodu sklidil, když takovým způsobem s ním o ní rozdělí se lichvářský překupník a jemu nezbude častokráte ani tolik, co stála jej výroba.

Mluví-li se dnes mnoho o záchraně stavu rolnického jako toho nejdůležitějšího pilíře státního útvaru, potom zajisté jest nejpřednější povinností kruhů povolaných, pracovati k tomu, aby toto ne svědomité vykořisťování lidu rolnického bylo odstraněno. A to možno, pánové, docíliti jen soustavným zřizováním skladišť obilních, Kterážto skladiště mají v budoucnosti převzíti povinnost státi se zprostředkovateli mezi výrobcem a mezi velkým průmyslníkem.

Skladiště taková, jak mám, velectění pánové, zajisté známo, zřízena jsou ve všech pokročilých státech, jichž obyvatelstvo zabývá se zemědělstvím, a osvědčují se všude výborně. Co by ku př. sobě počal farmář americký, kdyby se byl stát o  něho nepostaral tím, že zřídil mu skladiště obilní a nepřevzal tím na sebe povinnost sprostředkování jeho obilia do cizích krajů zámořských.

Avšak, pánové, nejen v Americe, ale i  na této polokouli skladiště obilní velký přinesla zemědělství prospěch.

Měl jsem příležitost zařízení skladišť obilních přehlédnouti v sousedních Bavořích, a tu nemohu, upříti že jsem shledal, že jsou velkým požehnáním pro tamní chudé krajiny a štěstím pro tamnější rolnictvo. Jako houby po dešti rozmnožují se skladiště v této zemi a všude lid rolnický mluví s velkým uspokojením o jich blahodárném působení. Vláda bavorská seznavši, jakou důležitost mají tyto instituce pro záchranu stavu rolnického, nelituje těch největších obětí na jich zřízení. Zejména v krajinách chudých kryje náklad zřízení skladišť obilních více jak polovinou, a zabezpečuje podniky ty značnými bezúročnými půjčkami státními splatnými v 10-15 letech. Tak na př. skladiště obilní v Ebernu, které založil tamní hospodářský, nepatrný počet 450 členů, čítající spolek nákladem as 6300 marek mimo strojní zařízení. Tomuto skladišti dostalo se se strany státu podpory 3000 marek bezplatné subvence a 3300 bezúročné státní půjčky.

Nebudu mluviti o tom, jaké podpory dostalo se i jiným podnikům v Bavořích se strany státu a doznám, že všechna skladiště Bavorská polovinu nákladu stavebního od státu obdržela jednak jako bezplatnou podporu, jednak jako bezúročitelnou půjčku. Mimo to všecky státní dráhy za nepatrný poplatek přenechávají místo pro stavbu skladiště a nákladem svým zřizují koleje až na místo. Dále veliké úlevy poskytují při dopravě obilí.

Vojenský erár veškerou potřebu svou, pokud se obilí týče, kryje jedině prostřednictvím skladišt obilních a jde jim vstříc do té míry, že přijímá toto přímo ve skladištích a hned po příjmu je proplácí.

Lituji, velectění pánové, že jsa obmezen mluviti toliko 15 minut nemohu dopodrobna poměry ony vylíčiti a poukazuji ke spisu, který jsem byl s ředitelem Baurem o této otázce sepsal. Poukazuji ještě jednou k tomu, že otázka tato v sousedních Bavořích v plné míře se osvědčila. O tom, že při takovéto organisaci jest po celé zemi trh obilní na zdravé zásadě založen, není potřebí snad více dokazovati. Není také třeba dokazovati, jak i v ostatních zemích německých blahodárně tato instituce působí ve prospěch stavu zemědělského, a jest se, velect. pánové opravdu jen diviti tomu, že podnes v tak produktivní zemi, jakou jest kral. České, se o otázku tuto ani nezavadilo. Jestli kolega Hovorka dovolával se pro ubohé obyvatelstvo okresu Žambereckého, by zřízeny byly v tamní krajině průmyslové závody, tož dovoluji si i já jménem veškerého obyvatelstva rolnického tohoto království se dovolávati, aby stát a země poskytovaly podpory své ku zřízeni skladišt obilních. (Výborně. )

A když tak mnoho na místech kompetentních se mluví o dobré vůli přispěti ku pomoci stavům strádajícím, zde ta nejlepší příležitost naskytuje se dobrou vůli tuto skutkem provésti.

Rolnictvo zápasíc o svoji existenci není s to bez přispění státu a země tak dalekosáhlé úkoly ku platnosti přivésti a dovolávám se v té příčině jak pomoci státu, tak i pomoci země a sice:

1.   aby stát hospodářským družstvům, hospodářským záložnám a různým spolkům, které skladiště říditi budu, poskytovali vydatné peněžité podpory, a mimo to i bezúročné půjčky. (Výborně!)

2.   aby skladiště obilní v království Českem zřízená, byla prosta veškerých c. k. daní.

3.     by při dopravě obilí byly jim na tuzemských drahách poskytnuty zvláštní úlevy snížením dopravného; za za čtvrté by c. k. ministerstvo železnic působilo k tomu, aby místa pro stavby skladišť, kde taková v nádraží posud se nacházejí, byla se strany dráhy za levný poplatek družstvům přenechána, za páté, by bylo působeno k tomu, aby c. k. vojenský erár, vojsko a veškeré ústavy státní opatřovaly potřeby své, pokud se týká obilí, brambor a jiných hospodářských plodin jedině prostřednictvím skladišť obilních.

Zemi přikázán úkol upraviti zákon o hospodářských záložnách v ten smysl, aby ústavy tyto nebyly omezovány obchod obilní v budoucích skladištích peněžně podporovati.

Za druhé, pokud to jen možno, aby aby bylo přihlíženo k tomu, aby ústavy zemské potřebnými plodinami zemědělskými výhradně prostřednictvím obilních se zásobovaly.

Za takové vydatné pomoci země a státu bylo by možno důležitou otázka zřízení skladišť obilních, v tomto království ku platnosti přivésti. Odůvodniv tě místo krátkými slovy návrh svůj a svých kollegů, prosím slavný sněm, aby usnesl se přikázati jej k bedlivému posouzení komisi zemědělské, a tím končím. (Výborně! Potlesk! Řečníku se gratuluje. )

Nejv maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt Jemand in formaler Beziehung das Wort?

Bylo navrženo, aby návrh byl přikázán komisi zemědělské.

Es wurde beantragt dass der Antrag der Landesculturkommission zugewiesen werde.

Žádám pány, kteří s tímto formálním návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku

Ich ersuche die Herren, welche diesem for malen Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest první čtení návrhu poslanců Karla Práška, Josefa Novotného, Jana Rataje a soudruhů v příčině vyšetřeni poměrů výměnkových na rolnických usedlostech v království českém.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Karl Prášek, Josef Novotný, Johann Rataj und Genossen, betreffend die Erhebung der Verhaltnisse der ob Bauerngütern im Königreiche Böhmen hastenden Ausgedinge.

Dávám slovo panu navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Poslanec Prášek. Slavný sněme! Co nově zvolený poslanec mám dnes poprvé čest promluviti v tomto slavném sněmu, a sice k návrhu našemu, jímž ukládá se zemské statistické kanceláři, by konala šetření statistická poměrů výměnkářských na usedlostech rolnických v království českém. Návrh tento dovolím si odůvodniti krátce.

O důležitosti statistiky plně jsem přesvědčen a každý uznává již důleležitost toho; zvláště v kruzích povolaných, že se přihlíží k tomu, že bez této statistiky sociálně-ekonomické jest na dále každá prace marná, každá práce roztříští se o to, že nebylo ještě přehledu, a nevěděli jsme, v jakém směru bychom se dále bráti měli, jak to jest také při otázce této.

Poněvadž z návrhu mého není zřejmo co přimělo nás ku podání jeho a co v pádu příznivého vyšetřeni očekáváme od materiálu statistického takto získaného, dovolím si krátce poukázati, jak potřebno jest, abychom zvěděli předně, v jakém rozsahu jest v přítomnosti zavedeno vyplácení výměnku v hotovosti, v jakém rozsahu z části v hotovosti a z části v naturaliích a konečně, kde stávají výměnky jen v naturalích Také by bylo zajímavo věděti peněžitou hodnotu výměnku v poměru ke katastrálnímu výnosu neb specielně, možno-li by bylo, v ceně statku samého. Zajimavo by bylo dále věděti statistiku soudních sporů, které souvisí s výměnky.

Mám za to, velectění pánové, kdybychom měli po ruce takovou, pokud možno, přesnou statistiku, že objevil by se nám obraz, abych tak řekl velice překvapující a jsem jist, že při té přiležitosti i ti pánové, kteří dnes jaksi pessimisticky pohlížejí na to zavedení starobního pojišťování rolnictva, by přišli k jinému názoru.

Velectění pánové, otázka starobního pojišťovaní rolnictva a zákonného zrušení výměnku byly již na přetřes uvedeny v r. 1892 a 1893, kdy panoval čilý ruch po království českém, kterému se dostalo výrazu v peticích z jihočeských a německých krajin.

Návrh ten byl tenkráte přetřásán v radě zemědělské, nedostalo se mu však přijetí a byl zamítnut s poukazem kočovným učitelům, aby po království Českém rolnictvu nevýhodnost takovéhoto opatření vysvětliti a je od podobných tužeb na dále odrazovali.

Velectění pánové! V jakém dosahu se to povedlo tomu kočovnému učitelstvu, aby rolnictvo od toho odvrátilo, vidíme dnes po šesti letech, kdy od jihu k severu, od východu k západu, veškeré rol-


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP