s peticí měst. obce v Kutné Hoře v téže záležitosti.

Nejvyšší maršálek zemský: Komise školská vykonala volbu druhého místopředsedy a byl jím zvolen p. posl. Dostál.

Die Schulcommission hat die Wahl eines zweiten Obmann-Stellvertreters vorgenommen und es wurde zum zweiten Obmann-Stellvertreter der Herr Abgeordnete Dostál gewahlt.

Páni posl. Dr. Dyk a soudr, vznesli ve schůzi slavného sněmu ze dne 14. března t. r. na mne dotaz, jsem-li ochoten předložiti slavnému sněmu k ústavnímu projednání obnovy zákonů komasačních, jež průběhem předešlého zasedání sněmovního předložila vláda zemskému výboru, a jsem-li ochoten vysvětliti dosavadní průtah věci.

Dohodnuv se se zemským výborem a na základe usnesení jeho ze dne 22. března t. r. kladu sobě za česť, na dotaz tento takto odpověděti:

V měsíci únoru 1898 zaslala c. k. vláda zemskému výboru předlohy, týkající se operací agrárních, jež byly vypracovány c. k. ministerstvem orby ve shodě se súčastněnými ministerstvy na základě porad ankety, konané při c. k. místodržitelství ve dnech 5. a 21. dubna a 10 května 1897 za účastenství zástupců vlády, zemského výboru, obou odborů zemědělské rady, kruhů poslaneckých obou národností i odborných spolku.

Jsou to:

1.    návrh říšského zákona, jímž mají býti částečně změněny říšské zákony ze dne 7. června 1888 č. 92 a 94 ř. z.

2.     návrhy tří zemských zákonů, z nichž týče se:

a)  pravý zcelování hospodářských pozemků.

b)  druhý: dělení společných pozemků a upravení společných užívacích a správních práv k nim se vztahujících,

c)   třetí: složení zemské komise pro očišťování lesů od cizích zákličků a zaokrouhlování hranic lesních.

3. osnova ujednání v příčině zařízení geometrické služby při operacích agrárních.

Návrh říšského zákona, jenž má sloužiti za základ osnov zemských zákonů

určen jest dle sdělení c. k. vlády na vědomí zemského výboru a bude dle sdělení c. k. vlády, až slavný sněm přijme návrhy zemských zákonů, předpokládajíc Nejvyšší zmocnění, předložen říšské radě k ústavnímu projednání; v příčině návrhů zemských zákonů zůstavila c. k. vláda zemskému výboru, by se buď o nich vyjádřil, načež by návrhy ty - předpokládajíc Nejvyšší zmocnění, - byly jako vládní předlohy předloženy slavnému sněmu k ústavnímu projednání, neb aby je jako vlastní předlohy slavnému sněmu podal.

Zemský výbor shledal toho potřebu, opatřiti v této věci především dobré zdání zemědělské rady a byly tudíž přípisem ze dne 14. května 1898 zmíněné předlohy zaslány praesidiu zemědělské rady s požádáním, by oba odbory zemědělské rady podaly zemskému výboru dobrá zdání o těchto předlohách vládních.

Dobré zdání zemědělské rady dosud zemského výboru nedošlo a z vylíčeného stavu věci vychází, že není té doby po ruce žádné vládní předlohy, kterouž by bylo lze slavnému sněmu k projednání předložiti Pp. poslanci hr. Pálffy a Vorlíček omluvili nepřítomnosť svou churavostí.

Die Herren Abgeordneten Graf Pálffy u. Vorlíček haben ihre Abwesenheit durch Unwohlsein entschuldigt.

Konstatuji, že slavný sněm je způsobilý usnášeti se.

Ich constatire die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir gehen zur Tagesordnung über.

Prvním předmětem denního pořádku jest první čtení zprávy zemského výboru s o novou zákona na změnu zákona o okresních hospodářských záložnách ze dne 30. června 1896 z. z. č. 56 a s osnovou zákona, jímž doplňuje se zákon ze dne 20. prosince 1881 z. z č 70 v příčině věnování kontribučenskych peněžních fondů.

Erster Gegenstano dir Tagesordnung ist die eiste Lesung des Berichte des Landesausschusses mit Antragen auf Abänderung des Gesetzes vom 30. Zum 1896, L. -G. Bl. Z. 56,. betreffend die landwirthschaftlichen Bezirksvorschußkassen u. Ergänzung

des Gesetzes vom 20. December 1881, L. -G. -Bl. Z. 70, betreffend die Verwendung der Steuergeldfonde.

Dávám slovo p. poslanci Dru Škardovi jakožto zpravodaji zemského výboru.

Přísedící zem. výboru Dr. Škarda: Slávny sněme! Změny, které navrhuje zemský výbor ve příčině zákona o okresních hospodářských záložnách, jsou dvojího druhu; jednak jsou to změny, které zemský výbor z prakse své sám uznal za nutné a jest to jen jaksi dostavení budovy, na které spočíva tento institut dle zákona z roku 1896., mimo to však navrhuje nyní zemský výbor také změny byv o to požádán jednak okresní hospodářskou záložnou v Čáslavi, která snaží se, aby obor působnosti záložny byl rozšířen, a jednak také c. k. vládou.

Co se týká změn prvního druhu, jsou to změny zejména týkajíci se oněch ustanovení které jednají o revisi a vůbec dozoru na záložny od obecních výborů a i zemského výboru konaného. Co se týče změn druhého druhu, sluší hlavně poukázati na okresní hospodářskou záložnu v Čáslavi, která snaží se, aby obor působnosti záložen byl rozšířen

Co se týká první opravy zákona, o který se jedná, provedeni revise, tu poznal zemský výbor, že ustanovení posavadní nejsou dostatečná; ovšem nalézají se záložny pod dozorem okresních výborů, avšak v tištěné zprávě jest obšírně podáno, proč tento dozor, byť i byl sebe svědomitěji vykonáván, přece nemůže nahraditi dozor ten, který nyní zemský vý bor navrhuje.

Dozor zemského výboru byl dosud toliko mimořádný podle ustanovení § 55. a nejen ze zkušeností zemského výboru, nýbrž i k žádostem okresních hospodářských záložen samých bylo na to naléháno, aby tento dozor zemského výboru dostal povahu řádnou, puvahu stálou, a nejen v komisi pro okresní a obecní záležitosti, ve které se v lani o záložnách pojednávalo, nýbrž i v plenu tohoto slavného sněmu byly vysloveny hlasy, aby zemský výbor postaral se o účinnou, stálou a radně organisovanou kontrolu okresních hospodářských záložen, a na zá-

kladě těchto přání a vlastních zkušenosti činí v příčině změny ustanoveni o revisi návrh nový.

Posavadní stav úřednictva zemského výboru neposkytuje té možnosti, aby dosavadní personal tuto revisi řádně obstarával, a proto navrhuje zemský výbor, aby byly zřízeny zvláštní dozorci, kteří by stále nad okresními hospodářskými záložnami dohlíželi, kteří by podávali zemskému výboru zprávy o záložnách, v jakém stavu se nacházejí, a kteří by také podávali návrhy, jak by se měly různé nedostatky odstraniti a napraviti.

K tomu ještě dodávám, že také c. k. vláda obrátila se na zemský výbor se žádostí, aby tato kontrola účinněji byla prováděna, poukazujíc na ty prostředky, které ona chce učiniti při spořitelnách, při záložnách t. zv. občanských, které jsou zřízeny na základě zákona o hospodářských společenstvech z r. 1874.

Není potřeba o tomto bodu zprávy dále šířiti slov. Za to siřeji musím pojednati o žádosti okresní hospodářské záložny v Čáslavi a musím tu zcela otevřeně prohlásiti, že návrhy, které správa záložny té, a budu též jmenovati onoho navrhovatele, který pracoval tyto návrhy, účetního záložny pana Riedla, podala, skutečně vycházejí z potřeby ústavů těch, že dokazuje, jak okresní hospodářské záložny vážně své úkoly pojímají, tak že z velké části bylo lze zemským výborem přikročiti k tomu, aby přijetí těch návrhů navrhl.

Hlavně ovšem váha kladena byla na otázku zřízení obilních skladišť a provozování obchodu obilního.

V té příčině nebylo dosud zemskému výboru možno, aby toto ustanoveni nanavržené do osnovy pojal a sice z toho důvodu, poněvadž pokládal za nutné, jakkoli myšlénka jest velmi sympatická, což se výslovně ve zprávě konstatuje, že se dříve vyslyšeti musí interessenti sami, t. j. okresní výbory, okresní záložny, aby vyslovily se, jak k této otázce se chtějí zachovati. To, velectění panové, uznáte.

Ovšem ve zprávě, kterou záložna čáslavská podala, bylo promluveno o zkušenostech, kterých zejména při obilních skla-

dištích zřízených od hospodářských společenstev v Bavorsku získáno bylo, jaký tady význam a výsledek měly; avšak ze zprávy podané zejména při sjezdu hospodářských společenstev, který byl konán roku 1897. v Drážďanech, seznalo se, že celá myšlénka jest pokusem, který se na některých místech osvědčuje a na některých místech ne.

Jak pravím, myšlénka ta jest zemskému výboru velmi sympatická a on, bude-li jen možno v tom smyslu zákony změniti, zajisté takové návrhy učiní, avšak po předcházejícím vyslechnutí interesentů.

A zejména bude důležito, aby vyslechnutím interessentů a po případě znalci bylo vyšetřeno, zda skutečná síla hospodářských záložen a také celá jich organisace jsou dostatečné, zda jsou obeznámeny s požadavky, které činí provozování obchodu, jako jest obilní obchod. Tím není řečeno, že by myšlénka ta měla býti oddálena, naopak zemský výbor bude bedlivě konati další šetření.

Myšlénka ta zasluhuje co nejbedlivějšího ocenění. (Výborně!)

V  druhém případě záložna čáslavská navrhuje, aby byla rozšířena působnosť okresních hospodářských záložen sprostředkováním a jednatelstvím pojištění požárního, krupobitního a dobytčího, jakož i opatřením nemocenského, invalidního a starobního pojišťování.

V  těchto momentech, poněvadž není závady, zemský výbor činí návrh, aby žádosti té bylo vyhověno.

Dále má býti rozšířena činnosť okresních hospodářských záložen sprostředkováním koupě a prodeje cenných papírů a vyplácením kuponů. Také v té příčině bylo návrhům čáslavské záložny vyhověno.

Další velice důležitou jest otázka, kterou také přivedla k diskussi záložna čáslavská, otázka zvýšení kmenového jměni záložen.

Ve zprávě tištěné jest uvedeno dobrozdání Zemské banky, která byvši tázána odpověděla, že u mnohých záložen neschází dobré vůle, ale že veškeré ty nedostatky jeví se následkem toho, že jmění kmenové záložen těchto není dostatečné.

Tu zemský výbor, poněvadž ze svých zkušeností seznal, že není žádných překážek, navrhuje, by bylo možno záložnám hospodářským zvýšiti jmění kmenové a to jednak výpůjčkami, jednak myšlénkou tou, kterou Čáslavská záložna naznačila, to jest, spojením peněžních kontribučních fondů s okresními hospodářskými záložnami.

V  té příčině ovšem není lze zákonem dekretovati tu povinnost, nýbrž jaksi s požitím zákona z r. 1871, když bude si toho kvalifikovaný počet účastníků přáti, bude pak možno s kvalifikovanou většinou usnešení valné hromadě učiniti.

Tím zajisté byla by odstraněna na mnohých místech ta veliká překážka, která se při záložnách jevila nedostatečností kmenového jmění.

Druhá snaha, kterou zemský výbor při této reformě měl na zřeteli, byla péče o to, aby vklady, které záložny přijímají, byly co možná bezpečny.

Jak známo, podle zákona nalézají se okr. hospodářské záložny buď pod dozorem okresních výborů a zemského výboru a jest již z toho důvodu nutno, aby bylo ustanoveno - poněvadž se vkladatelé spoléhají na tento dozor instancí samosprávných - aby měli jistotu, že se s vklady jejich zachází úplně s takovou jistotou a bezpečností, jak toho ty malé úspory zejména malých rolníků vyžadují.

V  té příčině nese se také návrh zemského výboru k tomu, aby v tom případě, kdyby záložny ty podmínek, které zemský výbor a místodržitelství uložily pro případ, když udělují povolení k vybírání vkladů, nešetřily, zemský výbor v souhlase o místodržitelstvím byl oprávněn odníti jim to právo, kdyby seznaly, že jest nebezpečenství pro vklady určitých záložen.

Myslím, že ustanovení to není ku škodě záložnám, nýbrž jim bude prospívati, poněvadž bude jistota, že ke všem potřebám bezpečnosti vkladů bude při všech ústavech přihlíženo.

Další otázkou, kterou se záložna čáslavská zabývala, bylo usilováno o to, aby mohly okresní hospodářské záložny půjčovati osobám vůbec a aby nebylo půjčování to obmezeno toliko na kruh malorolnictva.

V té příčině nemůže souhlasiti zemský výbor s přáním této záložny, poněvadž celý tento ústav podle svého vývoje celého patří a směřuje toliko k prospěchu rolnictva, zejména rolnictva malého, a není žádného důvodu, proč by rolnictvu malému, kterému ten celý ústav patří, byl odnímám a aby byl rozšiřován kruh osob, které mohou půjčky hledati. Pro ostatní výrobní třídy jest dosti spořitelen, dosti záložen občanských a jiných úvěrních společenstev a není potřebí, aby i tyto záložny tomuto účelu vypomáhaly.

Zvláštní péči věnoval zemský výbor revisi ustanovení o reservních fondech.

Byla to jakási anomálie v posavadním zákoně, že nebylo rozdílu v příčině výše reservního fondu, zda-li záložny přijímají či nepřijímají vklady, poněvadž není pochybnosti, že ty ústavy, které vklady přijímají, které tedy manipulují s cizím jměním, musí míti reservní fond větší než ty, které toliko podíly jednotlivých účastníků spravují a s nimi hospodaří. Podle posavadního zákona a sice podle § 7. měl reservní fond růsti poměrem ku kmenovému jmění, tak aby dosáhl polovice kmenového jmění. To ustanovení vzhledem k bezpečnosti vkladů ovšem nebylo nikterak v poměru, poněvadž, mají-li býti vklady více zabezpečeny, jest potřebí, aby právě výše vkladů byla měřítkem, jak má býti veliký reser. fond. Mimo to sluší k tomu přihlédnouti, že posud podle nynějšího zákona tím, když roste reservní fond, zajisté rostla možnost vkladů, tak že čím více rostl reservní fond, mohly se zvyšovati vklady, takže jistota v příčině vkladů nebyla větší a neřídila se poměry vkladů samých.

Původně podle nynějšího zákona o okresních hospodářských záložnách bylo ustanoveno, jak jsem již pravil, že reservní fond měl dosáhnouti polovice kmenového jmění, tedy souhrnu všech podílů jednotlivých účastníků.

Podle změny, kterou zemský výbor navrhuje, má v příčině zabezpečení vkladů býti ustanoveno, aby pětina vkladů byla zajištěna kmenovým jměním a reservním fondem, aby však tento reservní fond nebyl nikdy nižší než polovice jmění kmenového.

V tomto případě by mohla nastati tato možnost, kdyby klesly vklady a reservní fond nečinil by pětinu veškerých vkladů. Podle zákona bylo ustanoveno, že mají okresní hospodářské záložny z čistého výtěžku přispívati nejméně 10 pot. k reservnímu fondu, a skutečně okresní záložny hospodářské až na malé výmínky toliko 10 pct. z čistého výtěžku k reservnímu fondu ukládaly. Tu zemskému výboru zdálo se býti potřeba, aby v těch případech, kde záložny přiiímají vklady, bylo toto ustanovení změněno v ten způsob, by záložny, které vklady přijímají, byly nuceny příspěvek k reservnímu fondu zvýšiti na 15 pct.

Dále delší dobu dovolávají se záložny toho, aby reservního fondu mohlo býti v obchodu užíváno. Pokud se reservního fondu týče, byl z obchodu vyloučen, a nebylo-li ho použito na zakoupení budovy, bylo nutno chovati jej v cenných papírech a neobchodovati s ním. Již v komisi, která se zaměstnávala předešlou změnou zákona o okresních hospodářských záložnách, bylo tlumočeno mínění, že není potřeba k vůli bezpečnosti záložny, aby reservní fond byl vyloučen z obchodu, i bylo ustanovení to do zákona přijato proto, poněvadž v tom smyslu vyjádřil se pan zástupce c. k. vlády.

Tu sluší však na to poukázati, že vůbec nějakého spojení mezi reservním fondem a mezi vklady není, že nelze vůbec reservního fondu použiti, kdyby nastala panika a kdyby tedy více hlásili se vkladatelé o výplatu.

Proč?

Poněvadž reservní fond slouží jen k tomu, aby z něho byly uhrazeny ztráty, které se jeví po roční bilanci, z čehož jest patrno, že jenom v tom případě, když hospodářství za určitý rok končí passivně, když nevykazuje žádný čistý výtěžek, potom lze reservního fondu použiti.

Z toho ustanovení jest patrno, že vůbec k tomuto účelu, aby z toho vklady byly vypláceny, není možno reservního fondu ani použiti, tak že by toto ustanovení nemělo žádného významu a velké záložny skoro by stěžovalo.

Ostatně, aby jistá opatrnost byla zachována, navrhuje se v této osnově, aby jenom tehdy, když skutečně záložna dokáže, že potřebuje, aby ve svém závodě obchodovala, s reservním fondem, tedy jenom v tom případě, a když není žádné obavy, na základě povolení zemského výboru v souhlasu s c. k. místodržitelstvím bylo možno reservního fondu k obchodu použiti.

Dále ještě poukazuji na rozšíření ustanovení o inkompatibilitě; neboť jest ustanoveno nyní v této osnově, aby také úředník okresního výboru nemohl býti zvolen do řiditelstva, poněvadž bez toho dle posavad platného zákona bylo ustanoveno, že pravidelně nemá býti úředník okresního výboru zároveň úředníkem záložny; ale předpis tento mohl by se obcházeti a také skutečně se obcházel, že byl zvolen úředník okresního výboru za funkcionáře, za člena ředitelstva, a že přece takto předpisu zákona vyhověno nebylo.

Dále též byl rozšířen předpis o inkompatibilitě v ten smysl, že také blízcí příbuzní úředníka do záložny, do řiditelstva, nemají býti zvoleni.

To jest zajisté žádoucí v příčině sesílení kontroly a vyloučení možných vlivů, které zajisté z příbuzenského poměru povstati mohou.

Konečně ještě usilovala - ovšem ještě také jiné změny nacházejí se v osnově, tyto jsou ovšem menšího významu, a není potřebí, abych se o nich zmiňoval okresní záložna čáslavská, aby mohly určité záložny do svazů krajských po případě zemských vstupovati.

V tom případě nepokládal zemský výbor za nutné, aby této žádosti bylo vyhověno, poněvadž jest přesvědčen, že ústav zemské banky úplně postačí, aby v tomto ohledu okresním hospodářským záložnám dostatečné pomoci poskytl.

Na ten čas nejevila se tedy toho potřeba, jak jsem již pravil. Ostatní všechny změny jsou podrobně v tištěné zprávě uvedeny a já tedy mohu přestati toliko na vyslovení přání, aby tato důležitá změna skutečně v letošním zasedání byla přijata a aby tak pevná půda, na které okresní záložny spočívají, byla ještě sesílena, aby ještě zdárněji působiti mohly. Končím nyní a činím návrh v ohledu formálním, aby zpráva tato byla přikázána komisi pro okresní hospodářské záložny.

In formaler Beziehung stelle ich den Antrag, diesen Bericht einer besonderen Commission für landwirthschaftliche Bezirksvorschußkassen zuzuweisen.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort ?

Zemský výbor navrhuje, aby jeho předloha byla přikázána komisi, na jejíž zřízení byl se slavný sněm včera usnesl, která má jednati o záležitostech okresních hospodářských záložen.

Der Landesausschuß beantragt, daß sein Bericht der Commission für landwirthschaftliche Bezirksvorschußkassen zugewiesen werde, deren Einsetzung das hohe Haus bereits gestern beschlössen hat.

Dám hlasovati o formálním návrhu zemského výboru.

Ich werde den formalen Antrag des Landesausschusses zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrag: zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Hájka a soudruhů v příčině ustanovení doby pracovní při živnostech obchodních.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Hajek und Genossen, betreffend die Festsetzung, der Arbeitszeit bei den Handelsgewerben

Dávám slovo p. navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Posl. Hájek: Slavný sněme! Návrh na upraveni pracovní doby při živnostech obchodních podal jím již dne 29. září loň-

ského roku v poslanecké sněmovně. Avšak jelikož v tomto parlamentě vídeňském pro choutky prušáckogermánské (Slyšte!) není chvíle, aby se projednávaly důležité věci zejména v zájmu obchodů a živností, dovolil jsem si tento návrh opětně zde podati.

Poněvadž vzhledem k těmto neurvalým poměrům v parlamentě vídeňském není žádná práce již možná, jest povinností vlády, aby hleděla k tomu, by právomoc zemského sněmu, jak náleží, rozšířena byla. (Výborně!)

Upravení pracovní doby při obchodních živnostech zajisté jest zapotřebí, jelikož obě strany, jak pomocnictvo obchodní tak i samotní obchodníci a živnostníci si přejí upravení takovéto pracovní doby. Nechci se dále zabývati nutností tohoto návrhu a důležitosti jeho a ponechávám si to, pánové, pro dobu, až tento návrh bude projednáván v komisi živnostenské, a tudíž prosím slavný sněm, aby tento můj návrh byl přikázán komisi živnostenské k projednání. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?

Pan navrhovatel navrhuje, by jeho návrh byl přikázán komisi živnostenské.

Der Herr Antragsteller beantragt, dass sein Antrag der Gewerbe Commission zugewiesen werde.

Žádám pány, kteří souhlasí s tímto návrhem, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh je přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest: první čtení návrhu poslance Frant. Hovorky a soudruhů za příčinou stálé podpory nouzí stíženým okresům ve východních Čechách.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Franz Hovorka und Genossen, betreffend eine anhaltende Unterstützung der vom Nothstande heimgesuchten Bezirke im östlichen Böhmen.

Dávám slovo p. navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Posl. Hovorka: Slavný sněme! Dovolil jsem si podati návrh za příčinou stálé podpory nouzi stížených okresů ve východních Čechách. Horské okresy ve východních Čechách, jak německé tak české, trpí již po dlouhá léta velkou nouzí. Zdálo by se někomu snad téměř nepravdou, když dovolím si tvrditi, že jsou případy, kde svá obydlí obyvatelstvo opouští, aby hledalo práce v okolí, hlavně v pruském Slezsku, kde bývá vypovídáno, práce nenalezne, přijde ochuzeno zpět a hledá podpory u občanů a obcí. Nouze dostoupila takové míry, že skutečně žel dívati se na to, jak to v těchto obcích horských a v těchto rodinách se jeví.

J. E. pan místodržitel letos zavítal do těchto okresů a mám za to, že zajisté se přesvědčil o pravdivosti mých slov a že zajisté učiní, čeho jest třeba, aby nouze v těchto okresích byla odčiněna.

I okresní hejtman žamberecký činí seč může, aby nouze byla zmírněna, hledá práci, hledá prostředky, aby jakýmkoli způsobem nouze a bída byla zmírněna, zejména učinil opatření, aby byly zřízeny školské stravovny. Jest to skutečně zajímavé Před tím, než se to stalo, návštěva školy byla tak slabá, že někdy v zimě ani 5-6 dětí vzdálených do školy nepřišlo. Jakmile ale stravovny dítek byly zřízeny, návštěva jest výtečnou; tu jest viděti, jaký to má výsledek.

Za příčinu této bídy možno pokládati tu okolnosť, že horská krajina naše jest studená, že nedaří se tam plodiny zemědělské tak, jako v krajích jižnějších, v krajích lépe položených, že nelze pěstovati řepu; pšenic, ječmen, i ostatní plodiny jsou již quality pochybné a že, hlavně to, co by se pěstovati dalo, nemá odbytu, nemá ceny: to jest len.

V těchto horských krajinách našich byl len pěstován ve veliké míře a jest zajímavo, že, dokud byl pěstován, nebylo o nouzi ani řeči, jakmile ale bavlna dostala se do našich krajů, tu ihned klesl průmysl, lnářský i také plodina a následkem toho bída zahostila se v našich okresích, takže o tom nemůže býti žádného sporu

a mám za to, že každý, kdo jen poněkud studoval poměry v těchto krajinách, musí uznati, že mám úplnou pravdu. Len tedy, jak jsem řekl, pěstoveti nelze, poněvadž má příliš nízkou cenu, a proto, poněvadž nemá vůbec odbytu. Len u nás vypěstovaný spracoval se dříve tkalci v tak zv. domácích tkalcovstvích.

Ti prodávali pak plátno a tržili tolik, že mohli býti živi.

Ale dnes, velectění pánové, podivíte se, když Vám řeknu, že celá řada lidí jest buďto úplně bez výdělku, anebo když výdělek má, když cela rodina jest zaměstnána vydělá nejvíce 1 zl. až 1 zl. 80 kr. týdně. (Slyšte!)

Kdybychom se tázali, jak mohou býti živi z takové částky, řeknou vám: "My bychom byli spokojeni, jen kdyby to trvalo celý rok. My ale musíme čekati několik týdnů na těch 1. 80 zl., co vyděláme za týden. "

Ta práce jest neurčitá a nejistá, jen někdy, když továrník má větší odbyt, dá práci tkalcům, aby mohli si 1 zl. až 1. 80kr. vydělati.

Jiného průmyslu v našem okresu není. Je tam sice výroba knoflíčků, ale zajisté, velectění pánové, užasnete, řeknu li, že pilný dělník, který se přičiní, za celý den na této výrobě knoflíčků vydělá 10 kr., nejvýše 15 kr., a při tom ztrácí zrak.

Ještě něco máme v našem okresu, to jest krajkářství. To krajkářství, jest také jest nevyvinuté.

V poslední době pracuje se k tomu, aby se lepší vzorky pracovaly, aby byl lepší odbyt.

Jest to vše jen v zárodku a ne takové, jak bychom si to přáli. Jiného průmyslu v našem okresu není.

Já mám za to, že jest to povinností hlavně vlády a povinností zemského výboru, aby se v těchto chudých okresích, hlavně okresu Žambereckém, jak v okresích německých tak českých lnu ujala jich obyvatelů, aby bylo zavedeno pěstování, (Tak jest!) aby tím způsobem jako dříve byl pěstován len v těchto okresích, a mám za to, že by byla nouze hned odčiněna, aneb z velké části, když ne úplně, zmírněna a to tím způsobem, že kdyby v jisté

míře byl pěstován len v těch okresích a tamtéž také zpracován, sepředen, by přediva dala se do práce tkalcům domácím, a pak by erar pro říšské a zemský výbor pro zemské ústavy je kupoval a to řekněme, jen za ceny přiměřené, - a kdyby byla cena o něco i vyšší, - mám za to, že jest vždy lepší stálá podpora tímto způsobem krajinám chudým poskytovaná, než-li když se několik tisíc zlatých do těchto okresů pošle, poněvadž tyto peníze se utratí a není z toho žádny užitek, kdežto prací zvykne si lid k něčemu jinému pořádnému, a tak podpora stálá měla by lepší výsledek, ne li, když se několik tisíc zlatých do těchto okresů vyplatí.

Jsem přesvědčen o tom, že děje se akce v té příčině a že i se mají zříditi nějaké továrny v okresu tom. Hlavně vzal jsem za úkol domáhati se toho, aby zřízena byla jen továrna taková, která by zpracovala vyrobený len, a to proto, poněvadž předně by poskytovala podporu rolnictvu - toto rolnictvo, můžeme říci, jest úplně chudé v tomto okresu, že nemá ani tolik, aby se mohlo uživiti jen z plodin, které vypěstuje a že v zimní době se živí ještě tkalcovstvím. Následkem toho tato podpora byla by zajisté vydatnou Takováto továrna, jak jsem již řekl, by byla podporou nejen rolnictvu, ale také dělnictvu, byla by podporou celku.

Mám za to, že jest povinností vlády, aby se starala o to, aby do říšských i zemských ústavů přišly věci takové, které mohou býti úplně vyrobeny v naší zemi u nás, (Tak jest!) kdežto tím způsobem, jak se to nyní děje, když se dodává bavlna z cizozemska, jdou peníze od nás pryč, peníze se tu ztrácejí, (Hlasy: Juta také! Tak jest!) To jest veliká vada a mám za potřebné, aby se v té příčině stala náprava, aby naše peníze zůstaly v zemi. Velectění pánové, dnes nebudu dále šířiti slov a mám za to, že snad tento návrh nepadne ad akta, ježto jest to návrh velice důležitý. Dovoluji si navrhnouti ve formálním ohledu, poněvadž jest to jaksi základem celého tohoto návrhu, aby byl přikázán komisi zemědělské. (Výborně. Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?