č. p. 1302. týž pan poslanec s peticí obecního zastup, v Branné v téže záležitosti,

č. p. 303. poslanec pan Dr. Černohorský s peticí sboru učit. měšť. a obec. školy chlapecké v Semilech v téže záležitosti,

č. p. 1304. poslanec pan Dr. Baar s peticí musejní jednoty v Kolíne v téže záležitosti.

č. p 1305. týž pan poslanec s peticí obec. zastup, v Nebovidech v téže záležitosti,

č. p. 1307. týž pan poslanec s peticí obec. zastup, v Pučerách v téže záležitosti,

č. p. 13 6. poslanec p. Dr. Dyk s peticí obec. zastup, v Předslavi v téže záležitosti,

č. p. 1308. poslanec p. Dr. Šil s peticí hospod, spolku pro severní čásť okr. Hořického v Miletíně v téže záležitosti,

č. p. 1309. poslanec pan Dr. Baxa s peticí učitelstva škol dívčích v Kolmě v téže záležitosti,

č. p. 1310. týž pan poslanec s peticí učitelů měšť, školy chlapecké v Kolíně v téže záležitosti,

č. p. 1311. týž pan poslanec s pečicí těloc. jednoty "Sokol" v Kolíne v téže záležitosti,

č. p. 1312. týž pan poslanec s peticí obecního výboru ve Veltrubech v téže záležitosti,

č. p. 1313. poslanec p. Dr. Šamánek s peticí míst. škol. rady a učitelstva škol chlap, v Turnove v téže záležitosti,

č. p. 1314. poslanec pan Kryf s peticí obec. zastup, v Jindicích v téže záležitosti,

č. p. 1315. poslanec pan Dr. Šil s peticí občan, besedy v Miletíně v téže záležitosti,

č. p. 1316. poslanec pan Er. Baxa a peticí učit. sboru obec. školy v Kolíně v téže záležitosti,

č. p. 1317. týž pan poslanec s peticí tělocvičné jednoty "Sokol" v Týnci n. L. v téže záležitosti,

č. p. 1318. týž pan poslanec s peticí zpěváckého spolku,, Dobroslav" v Kolíně v téže záležitosti,

č. p. 1319. poslanec pan Dr. Šamánek s peticí obce Medřické v téže záležitosti,

č. p. 1320. poslanec pan Kryf s peticí Jednoty učit. "Budeč" v Uhl. Janovicích v téže záležitosti,

č. p. 1321. poslanec pan Dr. Dvořák s peticí obec. zastup, v Hronově v téže záležitosti,

č. s 1322. posl. p. Dr. Fořt s peticí sboru učit. měšť. školy pro dívky v Poličce v téže zálež.,

č. p. 1323. posl. p. Krumbholz s peticí čtenářsko-pěvecké besedy "Veleslavín" ve Vokovicích v téže záležitosti,

č. p. 1324. týž pan posl. s peticí sboru učit. v Liboci Dol. v téže záležitosti,

č. p. 1325. týž pan posl. s peticí obec. zastup, v Stodůlkách v téže zálež.,

č. p. 1326. posl, p. Loula s peticí učit. sboru obec. školy v Pořičín. Sáz. v téže zálež.,

č. sn. 1327. posl. p. Dr Brzorád s peticí hoSpod. spolku v Jeníkově v téže záležitosti,

č. sn. 1328. posl. p. Dr. Setunský s peticí učit. sboru škol. měšť. v Strakonicích v téže zálež.,

č. p. 1329 posl. p. Dr. Pacák s peticí učit. jednoty "Budeč" v Uhl Janovicích v téže zálež

č. p. 1330. posl. p. Dr. Fořt s peticí rady král. města Č. Brodu v téže záležitosti,

č. p. 1331. posl. p. Krumbholz s peticí obecního výbor., v Řepích v téže záležitosti,

č. p. 1332. posl. p. Dr. Moravec s peticí měst. rady v Hradci Králové v téže zálež.

č. p. 1333. posl. p. Dr. Brzorád s peticí okresního výboru v Ledči v téže záležitosti,

č. p. 1334. posl. p Sokol s peticí místní skolní rady v Družct v téže záležitosti,

č. p. 1335. posl. p. Dr. Pacák s peticí učit. sboru měst. a obec. dívčí školy v Čáslavi v téže zalež.

č. p. 1336. posl. p. Fořt s peticí učit. jednoty "Budeč" v Polič e v téže zá'ežitosti,

č. p. 1337. posl. p. Kruuubholz s peticí učit. sboru ve Vokovicích v téže. záležitosti,

č. p. 1338. týž pan posl s peticí obec. zastup, v Řeporyjích v téže zálež.,

č. p. 1309. posl. p. Loula s peticí měst. rady ve Vlašimi v téže záležitosti,

č. p. 1340. posl. p. Dr. Brzorád s peticí obecního výboru v Jeníkově v téže zálež.,

č. p. 1341. posl. p. Dr. Podlipský s peticí učit. sboru české školy v Duchcově v téže zálež.,

č. p. 1342. týž pan posl. s peticí města Rychnova v téže zálež,

č. p. 1343. posl. p. Janďourek s peticí učit. sboru měšť. školy dívčí v Lomnici n. Pop. v téže zálež.

č. p. 1344. týž pan posl. s peticí učit. sboru měst. a obec. školy v Netolicích v téže zálež.

č. p. 1345. týž p. posl. s peticí učit.jednoty "Komenský" v Lomnici n. Pop. v téže zálež.

č. p. 1346. týž p. posl. s peticí učit.sboru měšť. školy chlap. v Lomnici n. Pop. v téže zálež.

č. p. 1347. týž p. posl. s peticí učit. sboru obec. školy dívčí v Lomnici n. Pop. v téže zálež.

č. p. 1348. posl. p. Prášek s peticí učit. spolku "Komenský" v Horažďovicích v téže zálež.

č. p. 1349. týž p. posl. s peticí učit. jednoty českých škol hejtm. Sušického v téže zálež.

č. p. 1350. týž. p. posl. s peticí učit. sboru měšť. školy chlapecké v Horažďovicích v téže zálež.

č. p. 1351. posl. p. Rataj s peticí rady města Vodňan v téže zálež.,

č. p. 1352. posl. p. Formánek s peticí okr. výboru v Nechanicích v téže záležitosti,

č. p. 1353. posl. p. Dr. Baxa s peticí učit. sboru měst. školy chlap, v Poděbradech v téže záležitosti,

č. p. 1354. týž p. posl. s peticí lidového spolku politického v Č. Budějovicích v téže zálež.

Nejv. maršálek zemský: Pan pos.Hovorka, jenž v posledním sezení sněmu zvolen byl od kurie obcí venkovských za ředitele zemské banky království Českého, byl dosud náhradníkem voleného ředitele zemské banky z kurie obcí venkovských voleného.

Za tou příčinou bude třeba, aby kurie obcí venkovských vykonala novou volbu náhradníka voleného ředitele zemské banky království českého.

Dám tuto volbu na denní pořádek některé z příštích schůzí.

Der in der letzten Sitzung von der Curie der Landgemeinden zum Direktor der Landesbank des Königreiches Böhmen gewählte Abgeordnete Hovorka war bisher Ersatzmann eines gewählten Direktors der Landesbank, und zwar wurde derselbe hiezu ebenfalls von der Curie der Landgemeinden gewählt.

Es ist demnach eine Neuwahl eines Ersatzmannes eines gewählten Direktors der Landesbank von Seite der Curie der Landgemeinden nothwendig geworden.

Ich werde diese Wahl auf die Tagesordnung einer der nächsten Sitzungen setzen.

Konstatuji, že slavný sněm je způsobilým usnášeti se.

Ich konstatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.

Pan poslanec Kovařík omluvil svou nepřítomnost churavostí.

Der Herr Abgeordnete Kovařík hat seine Abwesenheit durch Erkrankung entschuldigt.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir gehen zur Tagesordnung über.

Prvním předmětem denního pořádku jest zpráva o volba. Žádám pana přísedícího zemského dr. Škardu, by zaujal místo zpravodaje.

Erster Gegenstand der Tagesordnung ist ein Wahllbericht.

Der Herr Landesausschuß-Bessitzer Dr. Skarda wird als Berichterstatter fungieren.

Přísedící zemského výboru, Dr. Škarda: Slavný sněme! K volbě poslance do sněmu pro volební skupinu obchodní a živnostenské komory v Liberci, konané dne 28. února, 1899, dostavilo se z 46 voličů 81. Z odevzdaných hlasů obdržel pan Karel Schöpe 30, pan Alois Neumann 1 hlas.

Nadpoloviční většina činí 24 hlasů.

Tuto nadpoloviční většinu hlasů obdržel pan Karel Schöppe, který tudíž byl za poslance zvolen.

Jelikož proti volbě této není žádné závady, předkládá zemský výbor volební spisy navrhuje:

Slavný sněme, račiž volbu pana Karla Sohöppe za poslance obchodní a živnostenské komory v Liberci za platnou

uznati a zvoleného k sněmu království Českého připustiti.

Ich stelle im Namen des Landesausschußes den Antrag:

Hoher Landtag, wolle die Wahl des Herrn Schöppe als Abgeordneten der Handels- und Gewerbekammer in Reichenberg als giltig anerkennen und denselben zum Landtage zulassen.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt jemand das Wort?

Es wird beantragt, die Wahl des Herrn Schöppe als giltig zu erkennen und denselben zum Landtage, zuzulassen.

Navrhuje se, by volba p. Schöppe byla uznána za platnou a aby byl připuštěn ku sněmu.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen die Hand zu erheben.

Prosím pány, kteří tento návrh přijímají, by zdvihli ruku. Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku je první čtení zprávy zemského výboru o činnosti okresních hospodářských záložen v roce 1897.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Berichtes des Landesausschusses über die Thäkigkeit der landwirhschaft lichen Bezirksvorschußkassen im Jahre 1897.

Dávám slovo p. poslanci Dru Škardovi jakožto zpravodaji

Přísedící zemského výboru dr. Škarda: Slavný sněme! Zpráva, kterou zemský výbor o okresních záložnách za rok 1897 předkládá, jest první zprávou vydanou za celý rok po vydání nového zákona o záložnách těch z 30. června 1896 čís. 56. zem. zákonníka.

Ze zkušeností, kterých zemský výbor nabyl po dobu trvání tohoto zákona, shledal, že námitky a obavy, které byly proti tomuto návrhu zákona dříve, než zákonem se stal, vyslovovány, nebyly odůvodněny.

Hospodářské záložny okresní ovšem novým tímto zákonem uvolnily se, jaksi nabyly vetší volnosti.

Z druhé strany však činnost jejich byla postavena pod určitý dozor výborů okresních, v poslední instanci pod dozor výboru zemského.

Zemský výbor snažil se, by předpisů zákona použil za tím účelem, aby poměry záložen důkladně seznal, by slabé stránky odkryl o jich nápravu se postaral, zkrátka by na základě zákona hleděl na rozvoj záložen co možná působiti.

Jest s potěšením zemskému výboru, že může konstatovati, že již po krátké působnosti zákona poměry v záložnách se zlepšily a že tento neúplný pořádek, který za starého zákona při záložnách těchto panoval, se napravil a že povšechný stav okresních hospodářských záložen v Čechách jest naprosto přízniv.

Ve zprávě uvedeny byly některé tyto menší případy, ve kterých ovšem instituce záložen vykazovala své nedostatky, avšak bylo by chybou, aby z těchto několika případů souzeno snad bylo na vadnosť celé instituce; naopak, kdo prozkoumal činnost u okresních hospodářských záložen, kdo prozkoumal statistický elaborát zemského výboru o činnosti té z roku 1997, ten pozná, že instituce okresních hospodářských záložen má pro poměry zejména na venkově pro rolnictvo význam tak veliký, že povždy musí býti snahou, úsilím slavného sněmu, aby staral se o rozvoj této instituce.

Pánové, bývá to ve zvyku, že, když nějaký malý nedostatek nalezne se na nějakém zařízení samosprávném, hned vyskytují se hlasy a praví se: "Podívejte se, jak se ta autonomie, samospráva, osvědčuje v praksi!" (Tak jest!)

Pánové, myslím, že hlasy ty nejsou odůvodněny, kdybychom již z nějaké chyby, kterou bychom provedli, měli souditi na zkázonosnosť, na nesprávnosť. Který systém by před takovouto kritikou obstál ?

Kdo poněkud jen sleduje rozvoj našeho autonomního zákonodárství, ví, že jest neúplné nedokonalé a že jest téměř v těch plenkách organisace ve kterých se nalézalo na prahu let 60tých.

Proto každý, kdo zná význam samosprávy pro veřejnou správu vůbec a zejména ve vlasti naší, musí starati se o to, aby ty vady, ty nedostatky, jaké byly shledány, byly odstraněny, také však ale pracovati na prostředcích, by samospráva byla sesilována, upevňována a propracována do té výše, aby mohla úkoly, které jí podle zákonů již nyní jsou poskytnuty, skutečně prováděti. (Výborně!)

Tak tomu se má, velectění pánové, při okresních hospodářských záložnách. Jak jsem pravil, neosvědčily se námitky, které byly činěny proti nynějšímu platnému zákonu o okresních hospodářských záložnách, nijak v té míře, ve které byly činěny, naopak v té míře poznalo se, že to vede k jich rozkvětu a rozvoji.

Zemský výbor na základě různých případů této prakse seznal, že v některých ohledech jest potřebí zákonu některých oprav.

Tuším, právě dnes byla rozdána tiskem zpráva zemského výboru, kde ty nápravy slavnému sněmu předkládá.

Co se týče významu okresních hospodářských záložen pro náš veřejný život, zejména pro naše rolnictvo, patrno jest z pouhé číslice, která v tištěné zprávě jest obsažena, že peněžní obrat v těchto záložnách obnášel za rok 1897, 102, 812. 638 zl. 07 kr. Jaká to velkolepá suma. Přihlédneme-li k tomu, že zpráva podána jest o 165 záložnách jest jich vlastně 167, ale, jak známo, dvě upadly do konkursu, z nich ovšem poslednější z konkursu se vymanila.

Jmění kmenové, tedy souhrn všech podílo kmenových jednotlivých podílníků, činil koncem r. 1897. 8, 290. 086 zl.511/2 kr.

Zajímavo jest též, přihlédneme-li k stavu reservních fondů, z něhož seznáme, že reservním fondům řádným ve smyslu zákona přibylo v r. 1897 123. 556 zl. 46 kr., a poněvadž byly, jak ve právě předložené podrobně uvedeno, také reservní fondy mimořádné, vzrostly celkem reservy o summu 174. 627 zl. 76 kr. Ovšem vzhledem k ustanovení § 20. zákona, že mají řádné reservní fondy rovnati se polovině, tedy 5 procentům kapitálu kmenového čítajíc v to reservní fond, zbývá ještě veliká úloha sesilování těchto fondů; neboť koncem r. 1897 bylo dosaženo výše 11. 8pct. proti r. 1896, kde reservní fondy činily 10. 3 pct.

Zajímavá jest také prohlídka zprávy v příčině vkladů; ta jest viděti, že, jakkoliv během roku 1897 vkladů přibylo, přece nepřibylo tolik jako roku minulého. To jest právě následkem jakési stagnace, která se zavinila tím že ve zmíněních dvou záložnách udály se události, které jsou u veřejnosti známy, jak jsem se by zmínil při záložně mělnické a křivoklátské; přece však vkladů přibylo o 68 0. 525 zl. 51 kr. Taktéž interesantní jest, srovná-li se poměr reservních fondů ke vkladům, pokud tedy vklady jsou reservními fondy pojištěny, a tu vyplývá z toho, že na každých 100 zl. jest zajištěno reservního fondu 3 zl. 15 kr.

Přihlédneme li k tomu, že nejen reservní fondy, nýbrž celé jmění záložen ručí za vklady, jeví se průměr ten tak, že za každých 100 zl. zajištěno jest 22 zl. 97 kr.

Dále jest zajímavo, přihlédneme-li k tomu, že průměrná summa úroková kterou platí záložny ze vkladů, činí 47pct., nejvíce platí se 5pct. a to ze všech vkladů v záložně písecké; nejméně pak 3pct.

Uváží-li se a srovná li se poměr jmění vlastního a cizího, jeví se procento jako 1: 3, 81. Cizí jmění, které se nalézá ve zprávě záložen, činí 36, 703. 128 zl. 61 1/2 kr., kdežto vlastní jmění všech záložen činilo r. 1897 9, 455 078 zl. 56 1/2 kr. Jenom pouhé toto pouhé poukázaní na výsledek statistiky v r. 1897 poukazuje nám, jak jsem již na počátku své zprávy naznačil, jak důležitým ústavem jsou okresní hospodářské záložny.

Hledíme-li nyní k poměru výrobních tříd, ať se to týká rolnictva, ať živnostnictva, vidí každý, kdo věc zná, že netoliko nejlepší zákon nemůže pomoci všem, nýbrž daleko méně může pomoci než uvědomělá činnost příslušníků rozličných stavů výrobních.

Jeden z takových prostředků jest sdružování. Víte, že všechna zákonodárství, která se obírají řešením různých krisí výrobních tříd, přistupují k myšlénce, aby jednotlivé třídy se organisovaly, by se sdružovaly, by spojenými silami hleděly nedostatky, které se cítí, napraviti a postarati se o nápravu poměrů svých; a tu na naší domácí půdě máme zde instituci, která vyrostla z kořenů domácích, máme okresní hospodářské záložny, ve které převedeny byly původní kontribučenské obilní fondy, a jest tu věru s politováním, že dříve nebylo lze uskutečniti myšlenku, aby sesíleny byly záložními fondy peněžními, které, jak víte, rok od roku se menš, vydávají se na různé, ovšem všeobecné užitečné, požadavky, ale přece pro budoucnosť, pro další generaci přichazejí v ztrátu. Já ovšem, až budu míti česť, slavnému sněmu předkládati zprávu na opravu zákona o okresních hospodářských záložnách, šíře se o věci té zmíním; ale zde v souvislostí se zprávou dnešní mohu již na to poukázati, jak by bylo záhodno, aby kmenové jmění jednotlivých záložen bylo sesíleno, aby mohlo ještě zdárněji působiti nežli dosud.

Já očekávám, že slavný sněm svou vzácnou pozornost věnuje této důležité instituci a že umožní, aby reforma zemským výborem předložená byla usnesena a stala se zákonem.

Co se týče jednotlivých poznámek ve zprávě, opakuji ještě jednou, že mohu konstatovati, že již po první době trvání zákona nového o okresních hospodářských záložnách stav záložen se zlepšil, zejména účetnictví že bylo napraveno, a že také dodržovany byly předpisy v příčině vykonávání správy, v přičme scházení se schůzí řiditelstva, povolovaní a prodlužování zápůjček, v jiných směrech.

Ve zprávě též podrobně uvedeno, jaká opatření zemský výbor v době uplynule učinil, aby vyhověl potřebám okresních hcspodařskych záložen a zejména kardinální potřebě, aby jistota těchto ústavů byla co možná největší, aby tím tedy dále mohly se síliti a zvětšovati.

Pro dnešek jen obmezuji se ještě na to, abych přečetl formální návrh, který zní, aby zpráva tato byla přikázána komisi zvláštní pro okresní hospodářské záložny.

Ich stelle im Namen des Landesausschusses den Antrag, diesen Bericht der Commission für landwirthschaftliche Bezirksvorschußkassen zuzuweisen.

Poněvadž v tištěné zprávě není uveden počet členů, dovoluji si to doplniti tím, aby komise ta sestávala z 12 členů volených kuriemi stejným počtem. (Výborně !)

Oberstlandmarschall. Der Herr Referent des Landesausschußes stellt den Antrag, die auf der Tagesordnung stehende Angelegenheit an die Commission für landwirthschaftliche Bezirksvorschußkassen zu verweisen, welche aus 12 Mitgliedern zu bestehen hat, von denen je vier von den Curien aus dem ganzen Hause zu wählen sind.

Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?

Dám hlasovati o formálním návrhu, který mi byl právě přednesen.

Ich werde den eben mitgetheilten formalen Antrag zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří s návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu posl. Karla Adamka a soudr. na osvobození veřejných ústavů pro chudé, stravoven, pokladen nemocenských a úrazových a živnostenských společenstev od poštovného.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Karl Adámek und Genossen betreffend die Forderung der Fortbildung und der sachlichen Ausbildung des Gewerbestandes.

Dávám slovo panu navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Přísedící zemského výboru posl. Karel Adámek. Slavný sněme! Návrh náš na rozšíření osvobození od poštovného veřejných ústavů pro chudé při všech poštovních zásilkách, jakož i stravoven a živnostenských společenstev, úrazového a nemocenského pojišťování jest sam sebou tak odůvodněn, že nepotřebuji teprv zevrubně se o něm šířiti.

Trvajíce na tom, že poštovnictví vůbec nemá býti fiskálně vykořisťováno, že nemá správa poštovní vésti se jen tím směrem, by pošty stále více a více vynášely, poněvadž pošty mají především spojení usnadňovati, a nemůžeme souhlasiti s nynější tendenci naší správy státní, která také při spravování pošt především fiskální interessy na zřeteli má, poněvadž se tím na obyvatelstvo, hlavně výrobní třídy, nová a to velmi citelná břemena uvalují.

Připomínám, že naše pošty a telegrafy vynášely v celé polovině naší říše za rok 1877, 18 mil., roku 1837 22.2 mil., a tento

výnos pošt a telegrafů že jest rozpočten na rok 1899 na 45.3 mil. zlatých. Čistý výnos, o který především jde, u pošt a telegrafů vzrostl od r. 1877 až do r. 1887 ze 78. 428 zl. na 3, 522. 000 a na rok 1899 jest čistý výnos pošt se spořitelnou poštovní, který 1, 763. 710 zl. obnášel, rozpočítán na 4, 646. 410 zl.

V království českém činil v roce 1896 příjem pošt a telegrafů 10, 431. 435 zl., vydání 7, 423. 902 zl., čistý výnos 3. 007. 443

zl. čistý výnos pošt a telegrafů v Čechách činil 88.8% čistého výnosu pošt a telegrafů v celé polovici říše. (Slyšte!) Pánové, to jest velké břemeno, kterým zatížen jest především náš obchod a obyvatelstvo výrobní a při takovém břemeně, které stále roste, jsou zajisté oprávněny snahy, aby alespoň osvobození od poštovného bylo tak rozšířeno, jak toho vyžaduje vývoj našich veřejných institucí, a jak toho vyžadují také potřeby humanitní.

Při takové výnosnosti pošt a telegrafů nemohou proti našemu návrhu na rozšíření od osvobození poštovného býti činěny námitky z důvodu finančního.

Především navrhujeme, aby bylo rozšířeno osvobození od poštovného na veškeré nemocenské a úrazové pojištovny dělnick. O této otázce bylo také na tomto slavném sněmu opětně jednáno a zvláště při odůvodňování návrhu na paušalováni pojistného úrazoven při statcích střední velikosti měl jsem příležitost ukázati k tomu, že při tomto pojištování, když jde o menši objekty, namnoze po-

štovné převyšuje praemii, která se vybírá. Poštovné jest tak důležitým činitelem správních nákladů hlavně při menších pojištovnách, že jest také spolu hlavní příčinou jejich nepříznivého finančního stavu.

O významu sociálním, humanitním, nemocenských a úrazových pojištoven zevrubně mluviti bylo by zajisté zbytečno. Ukazuji pouze k tomu, že při okresních pokladnách nemocenských, které jsou v jednotě nemocenských pokladen a v obvodu úrazové pojišťovny Pražské spojeny bylo r. 1807 288. 669 osob. V tomto roce byli pojištěni ošetřováni ve 164. 000 případech nemocenských na 2, 608. 000 dnů. Pri pražské úrazové pojišťovně roku 1896 pojištěno bylo 75543 závodu s 21/2 mil. stálými dělníky. V roce 1896 -97 bylo při této urázovně podporováno 13. 539 dělníků, kteří se stali následkem úrazu dočasně, a 9070 dělníků, kteří se stali následkem úrazu trvale neschopnými ku práci.

Úhrnná hodnota odškodnění úrazů při tomto ústavu činila r. 1896 12836957 zl. Pojišťovna tato byla však koncem roku 1896 passivní 4, 903. 324 zl. (Slyšte!)

Pánové v této pojišťovně, která vykonala tak důležitý úkol sociální a také humanitní, vybírá stát porto a náklad port - poštovného při této jediné urazovně byl svého času vypočítán na

10. 000 zl.

Poštovné je hlavně velkým břemenem okresních pokladen nemocenských, jejichž obvod mnohdy zaujímá celý politický okres, okres složený namnoze ze tří soudních okresů.

Ze statistiky těchto pokladen vychází, ze správní náklad při nich převyšuje namnoze polovici přijatých podpor a českým činitelem u těchto pokladen jest opět poštovné.

Mám za to, že není třeba zevrubného důkazu, že stát, který zavádí pojištování povinné a k němu ničím nepřispívá, nemá přece žádného práva, aby z této instituce, jakkoliv přímo nebo nepřímo fiskálně těžil tím, když pojištovnám ukládá takové břemeno, které je spojeno s portem. (Souhlas!)

Jest to také zbytečné stěžování správy nejen nemocenských a úrazových pokladen ale i politických a obecních úřadů.

Poněvadž tyto pokladny mají právo prostřednictvím politických a obecních úřadů s pojištěnými korespondovati veřejně, bez porta, plyne z toho, že, když se chtějí vyhnouti portu, musí se domáhat prostřednictví politických a obecních úřadů.

Tak přibývá úřadům těm mnoho práce a celé složité jednání při tomto pojištování stává se ještě složitějším.

Navržené námi rozšířené osvobození od porta všech dopisů a veškerých, tedy i peněžních zásilek pojištoven. všeobecných a veřejných ústavů pro chudé, jest skutečně tak samozřejmé, že škoda o tom promluviti slova, a jen u nás bylo možno, že toto osvobození těchto ústavů se obmezuje zvláště při zásilkách peněžních.

Není potřebí, abych ještě zevrubněji náš návrh oddůvodňoval, aby tyto ústavy vůbec od veškerého poštovného byly úplně osvobozeny.

Velectění pánové! Velice zajímavo je, že se vládě nevidělo sprostiti ani stravovny, ke kterým taktéž nepřispívá, od poštovného. A tu jde přece jen o korespondence, týkající se sprostředkování práce. Při velké důležitosti sprostředkování práce je tím více s podivením, že vláda se odvažuje ještě trvati na svém stanovisku, že toto dopisování nemá býti od poštovného osvobozeno.

Živnostenská společenstva, která jsou taktéž jako povinné instituce zavedena a která vykonávají důležitý úkol správy, zvláště správy živnostenské, mají zajisté stejné nároky na osvobození od poštovného, jako advokátní a notářské komory a podobné ústavy, a proto i zde jest nevynnutelno, aby také tyto ústavy byly od poštovného osvobozeny.

Odporučujeme slav sněmu, aby tento návrh odkázati ráčil k předběžné poradě a podání zprávy komisi pro okresní a obecní záležitostí. (Výborně!).

Nejvyšší maršálek zemský. Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?

Pan navrhovatel navrhuje, aby jeho návrh přikázán byl komisi pro obecní a okresní záležitosti.

Der Herr Antragsteller stellt den Antrag, dass sein Antrag der Commission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten zugewiesen werde.

Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by pozdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren Welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Karla Maxe hraběte Zedtwitze a soudruhů v příčině toho, kterak založiti sluší se správními přebytky hromadných pokladen sirotčích.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Karl Max Grafen Zedtwitz und Genossen betreffend die Verwendung der Gebahrungsüberschüße der cumulativen Waisenkassen.

Ich ertheile dem Herrn Antragsteller das Wort.

Abg. Karl Max Graf Zedtwitz: Hoher Landtag ! Wenn es auch eine gewissermaßen mißliche Sache ist in die Begründung eines Antrages einzutreten, der kurz vorher in ausgezeichneter Weise von anderer Seite denselben Zweck verfolgend zur ersten Lesung kam, so sehe ich darin doch auf der anderen Seite eine Erleichterung, als - unter voller Aunähme der Gründe, welche von Seite des H. Abg. Adámek in der vorigen Sitzung für seinen Antrag vorgebracht wurden, und unter voller Würdigung seiner Ausführungen - ich in der Lage bin mich heute kurz zu fassen.

Ich möchte mir gestatten darauf hinzuweisen, dass Dank den zahlreichen Schritten, welche von Seite der Landesvertretungen gemacht würden, um betreffs der Ueberschütze der cumulativen Waisenkassen, eine Klärung in die ganze Frage zu bringen, es endlich dahin ge kommen ist, dass zwischen den Anschanungen, welche bestanden haben, nämlich zwischen der Anschauung einerseits, dass die Gebahrungsüberschüße der cumulativen Waisenkassen als Staatseigenthum zu betrachten seien, wofür sehr angesehene Vertreter, Vertreter von großem Gewichte, seiner Zeit eingetreten sind, an-