Pan Dr. Baxa též se zmínil o všelijakých záležitostech finančních a ponechávám generálnímu referentu rozpočtové komise, aby na to dal odpověď. Pokud však se týče rozličností zachování se českých poslanců na sněmu českém, moravském a slezském, to pánové, přece není chybou poslanců, to jsou právě rozličné poměry v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a není možno, aby stejným způsobem se vždy jednalo; ale přáti si jest, aby se vůbec poslanci z Čech, Moravy a ze Slezska spojili k záchraně své národnosti.

Co se týče opposice, kterou pan Dr. Baxa zde navrhuje, to myslím, že ponecháme pánům, kteří do vídeňské říšské rady půjdou, jak se zachovati mají.

My nemůžeme věděti, co se stane od nynější doby do zahájení říšské rady, my nemůžeme věděti, jaké poměry na říšské radě budou, a tak myslím, že nejlépe je, bychom to ponechali těm pánům, kteří tam půjdou.

Co se týče změny systému, žádal p. Dr. Baxa, aby se změnil hned, od dneška do zítřka.

Pánové, to přece není možno, k tomu je mnoho času, mnoho práce a všelijakých věcí zapotřebí, a to se nedá od jednoho dne ke druhému změniti.

Ale naší povinností a prací bude, abychom k tomu hleděli, aby ten system se změnil.

Tak já pohlížím na to. Na útok, který p. Baxa učinil na vládu, odpoví snad tato sama, a já nemám příčiny ji hájiti, poněvadž jest to věcí vlády.

Přeji si jenom aby vláda v tom směru působila, jak jsem to naznačil dříve, a kdyby ona nebyla s to, aby v tom směru působila, tu se snad nalezne jiná vláda, která to učiní. (Výborně i) Ale že se bude museti v interessu Rakouska měniti nynější systém, to jest na bíledni (Výborně!) a toto spojení našich stran také musí působiti k tomu, aby se poměry naše zlepšily.

Já tedy končím tím výrokem: Setrvejme pevně na tom našem spojení a dospějeme tak ke spáse našeho národa, naší vlasti a ke spáse Rakouska. (Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo vice ke slovu přihlášen. Uzavíram tedy rokováni povšechné.

Es ist niemand mehr zum Worte gemeldet; ich schließe daher die Generaldebatte.

Dávam zaverečné slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj dr. Fořt: Slavný sněme! Vzhledem k poměrně krátké letošní debatě budžetní myslím, že i já mohu se obmeziti na několik jen krátkých poznámek, jimiž na jednotlivé vývody pánů řečníků přede mnou má býti reagováno. V první řadě jsou to vývody týkající se bezprostředně materielní části rozpočtu samého.

Z těchto vývodů mne nejvíce překvapila výtka činěná panem posl. dr. Vašatým. Tento prohlásil, že naprosto nesouhlasí s navrženým zvýšením procenta přirážkového a že jediným racionelním způsobem k uhrazení rozpočtového schodku směřujícím by bylo uzavření nové zemské půjčky.

Již ve své úvodní rozpravě jsem poukázal na naprosto a nevhodnost kroku takového. Myslím, že by krok ten nebyl věcně důvodný, nejen nebyl politicky moudrý, nýbrž že krok ten by v nynějším okamžiku nebyl ani vlastenecký.

Jest pravda, přirážkami se uvalují na poplatnictvo království českého břemena zvýšená; avšak, kdybychom tuto amputaci poplatnických kapes ještě ani letos neprovedli, tož nepopiratelně nám hrozí finanční fiasko, hrozí nám politická kuratela. Aby se nebezpečí tomuto zabránilo, myslím, že jest potřebí právě na vlastenectví poplatnictva appellovati a na něm dožadovati se, by lásku k domovině prakticky osvědčilo tím, že proti zvýšení přirážek nebude reptati a to tím méně, poněvadž, jak jsem již v úvodní rozpravě doložil, 12ti percentním zvýšením zemských přirážek celkový obnos slev státních reformou berní na interessenty připadající nijak nebude vyčerpán, tak že až na některé výjimky u celých skupin poplatnictva ještě zůstane podstatné plus.

Odpusťte, když na další výtky, týkající se ciferního materiálu rozpočtu, reagovati nehodlám a zabývati se budu ihned některými momenty povahy politické, které v průběhu této debaty přivedeny byly na povrch.

V první řadě myslím, že jest mojí povinností, abych srdečný dík vzdal Jeho Osvícenosti panu hraběti Harrachovi za upřímná, ryze vlastenecká slova, která jsme z úst tohoto předního representanta české šlechty opětně slyšeli. (Výborně!)

Já sice, pánové, se všemi názory Jeho Osvícenosti souhlasiti nemohu, což jest zcela pochopitelné; mezi názory, ku kterým se přiznává Jeho Osvícenosť, a mezi názory, jimž já holduji, panuje veliký rozdíl, to jsou dva takřka různé světy.

Zejména, pánové, nesrovnávám se s tím, že u nás, v táboře českého národa, leží klíč k zachování Rakouska. Jest to věru charakteristickým příznakem doby, který v dnešní době vstoupil do popředí, že tak mnoho se mluví o nebezpečí, které hrozí Rakousku, že tak velmi mnoho se mluví o nutnosti toho, by Rakousko bylo zachováno.

Slyšeli jsme v té příčině celou řadu důvodů z úst Jeho Osvícenosti, však ptám se: Jest na nás, abychom my sobě přičítali vinu, jestliže Rakouska hrozí dnes nějaké nebezpečí? Jeho Osvícenosť upozornil na historickou vzpomínku ze svého mládí a pravil, že on se zbraní v ruce hájil jsoucnosť a bytnosť Rakouska a sice po boku bratří slovanských, Rusů, patrně u Vilagoše.

Nuž podívejte se na dnešní scenerii Rakouska: ti živlové, proti kterým tehdy bytnosť a trváni Rakousku za spolupůsobení Rusů byly hájeny, ti jsou dnes výhradnými diktátory v politice Rakouska (Tak jest!) a nejenom diktátory v politice zahraniční, nýbrž oni diktují také směr politiky vnitřní, a oni jsou tím v první řadě vinni, že v této zemi dnes národní zápasy tak vysokého bodu dostoupily, jako jest tomu dnes.

Nikoliv tedy v nás leží klíč k zachování a povznesení Rakouska, on leží v rukou oněch mocných činitelů, kteří jsou dnes ještě předními a legitimními representanty jednotnosti a síly Rakouska, a politický cíl náš právě k tomu směřuje, abychom naznačené činitele přesvědčili o naprosté zvrácenosti směru, ve kterém se vývoj politiky rakouské pohybuje.

Jest-li se to posud nepodařilo, pak není vina na nás.

My právě adresou, na které usnesl se slavný sněm předevčírem, činíme nový pokus, abychom rozsvítili světlem pravdy tam, kde se až dosud zavíraly oči.

Jest-li se to ani tentokráte nepodaří, pak konstatuji, že to není naší vinou. Nikoliv tedy v našich rukou leží klíč k zachování, sesílení a k slávě Rakouska, klíč ten leží jinde, my pak všecku zodpovědnosť se sebe svalujeme. (Výborně! Potlesk. )

Pánové, dovolte však, abych opětně jen několika krátkými poznámkami dotkl se vývodů, kterými obrátil se pan posl. dr. Baxa přímo ve tvář naší strany.

Pan posl. dr. Baxa uznal za vhodné, tásati se nás, jaký jest nynější poměr náš k vládě, jak se hodláme zachovati k ministerstvu Gautschovu, a jak se hodláme zachovati k pravici.

Nejsem ovšem oprávněn, abych v tomto okamžiku mluvil jménem strany, které mám čest náležeti, a to, co řeknu, jest výrazem mého nejsoukromnějšího, nejsubjektivnějšího smýšlení. Leč toto své osobní přesvědčení neváhám upřímně projeviti. Rozpomínejme se, jak se nynější situace vlastně vyvinula. Po pádu koalice ukázalo se, že nějaký vládní systém, opírající se o spojenství strany, ve kteréž by německá levice hrála rozhodující roli, jak tomu bylo za koalice, jest naprosto nemožný.

Sáhnuto tedy k systému jinému, a to tím spíše, poněvadž očekávalo se, že celé soustátí bude při projednávání na ten čas nejdůležitější otázky hospodářské a politické, totiž při projednávání uherského narovnání,, zmítáno těžkými konvulsivními záchvaty.

To byl dle mého soudu jeden z důvodů, který přiměl rozhodující kruhy k tomu, že se k té prazvláštní společnosti z doby předkoaliční vzal zřetel, a počítalo se s ní jako s určitou kombinační jednotkou ve příštím systému vládním.

Známo, jak se věci vyvíjely dále. Přišla jazyková nařízení. Není o tom sporu, ze jimi starému a oprávněnému požadavku národa českého alespoň v některých podstatných rysech bylo vyhověno.

Ale víte, co se stalo dále. Jazykové nařízení zavdala podnět k rozpoutaní oněch zuřivých bojů plemených, k nimž bylo již na počátku debaty poukázáno.

Hrabě Badeni padl. Přišel baron Gautsch a jeho prvním krokem bylo chytiti se vlastní úlohy hraběte Badeniho, totiž, zjednati možnosť, aby rakousko uherské vyrovnání průběhem roku 1898 mohlo přijíti pod střechu.

Jak počítal vlastně baron Gautsch? On kalkuloval, že přes zuřivý odpor Němců, kteří si vzali zvratu svého panství za záminku, aby obstruovali proti celému systému, že přes odpor Němců nelze urovnání uherské přivésti k místu. A proto bylo a bude as první jeho úlohou, aby především Němce uchlácholil a ukonejšil.

Na druhé straně arci bylo baronu Gautschovi vodítkem, aby dnes ještě trvající mocnou pravici na radě říšské zbytečně nepopouzel tím, že by proti našemu elementu národnímu takovým neb oním příkrým způsobem vystoupil. Vůdčí my šlénkou bar. Gautsche byla to tedy stará Taaffovština. Uvažujme však ještě dále.

Pánové, kdo porazil hr. Badeniho? (Hlas Ulice !) Ulice! Poražen však nebyl Badem, nýbrž statní autorita, neboť čeho že byli jsme svědky? Jakým způsobem se chovala vlada proti provokativní činnosti německého profesorstva, které štvalo studentstvo do politického zápasu, jakým způsobem chovala se vláda proti revoltujícímu vystupování německých studentů v Praze. (Tak jest!) Pro nás, členy tohoto státu jest důležité, abychom z udalusti posledních čerpali pravý názor o poměrech, v jakých se statní správa nalézá. Názor ten vrcholí v poznáni, že v Rakousku dnes vlastně není statni autority, že v Rakousku panuje anarchie, však ni koli dole, nýbrž nahoře. To jest ten osudny zjev, který bude míti nepopiratelně tragické důsledky v zápětí. A tu se nás táže pan kolega dr. Baxa: "Řcete mi, vy representanti vládnoucí strany české, jakým způsobem se hodláte postaviti proti vládě Gautschově?" Odpověď naše jest velmi jednoduchá. My to dnes sami nevíme, poněvadž žádna seriosní strana politická nediktuje si přímočárny směr pro veškeru budoucnost.

Jak v strategice tak i v politice musí býti rozhodováno o taktických krocích dle celého stavu daných poměrů. Napřed rozhodovati o směru, ve kterém by za všech okolností, ať se děje co děje, musilo být setrváno, to zdá se mi - prosím za odpuštěni - býti politickým diletantismem.

Tolik jest jisto, já ale poň mám osobní domněnku, že nám sotva bude možná vstoupiti do nějakého přátelštějšího, snesitelnějšího pomeru k ministerstvu Gautschovu, obzvláště po předvčerejším prohlášení vlady. Mnoho ťež bude záviseti od textu a obsahu chystalých ordonancí, kterými mají byti Badenova nařízení jazyková změněna, a nevíme, zdali snad budou do konce odvolána Poněvadž však nejbližší budoucnosti neznáme, proto zdá se mi býti předčasným, abychom již nyní odkrývali své politické karty.

Druhá věc jest následující. Pan kol. dr. Baxa tázal se nás, jakým způsobem hodláme upraviti svůj poměr ku stranám pravice Pánové, jest jisto, ze udrženi stálé majority parlamentárni nemůže býti nikdy účelem samo o sobě, nýbrž že to musí bytí vždycky jenom prostředkem k danému cíli. Kdyby pravice měla býti seskupením stran, které nemají jiného interessu, než aby se obrat ly proti obstrukci neb oposici některých stran jiných a kdyby toto seskupeni vedle tohoto negativního interesu nemělo jiného positivního, určitého, vnitřního program, o jehož uskutečnění by se sloučené strany zasazovaly, pak by arciť hodnota celé pravice pro naš politický postup valně vybledla.

Však musí byti naši úlohou, naším cílem abychom hleděli za daných poměrů do seskupení pravice positivní obsah a program vtěliti. Jestli se nam to nepodaří, jestliže na druhé straně bude slaviti vitězství snaha, která jest dosti patrná, a která k tomu směřuje, aby česká delegace byla od pravice odloučena a isolovaná, pak Ovšem nezbude nam nic jiného, než jiti svou cestou a zaříditi sve politické kroky podle daných poměrů.

A nyní dovolte, abych se vrátil ještě k některým poznámkám Jeho Osvicenosti p. hraběte Harracha

Mohu řiči, že se svého stanoviska vítám jeho myšlénku vrcholící v tom, aby připravena byla změna volebního řádu, o němž se prozatím vyslovovati nehodlám, a aby při změně té pamatováno bylo na princip zastoupení obyvatelstva dělného, které do zemského zastupitelstva volebního práva dosud nemá.

Jeho Osvícenosť mínil, že by věc provedena býti mohla zřízením páté kurie, která byla zavedena v zastupitelství říšském.

Ať jest tomu tak nebo onak, o tom nelze pohybovati, že otázka opravy volebního řádu v tom směru, aby širokým vrstvám, které zastoupeny zde nejsou, dvéře do zemského zákonodárného sboru byly otevřeny, že otázka změny té z denního pořádku již nezmizí, dokud nebude vyřízena. (Výborně !)

Jeho Osvícenosť položil - a několikrát se vrátil k této myšlénce - důraz na to, že mezi vlastenectvím českým a vlastenectvím rakouským nepanuje vlastně žádného rozdílu, že český patriotismus a rakouský jsou pojmy totožné. Ano pánové, jsou, pokud připustíme výhradu, že si pod Rakouskem myslíme stát, který by byl všem národům ochranou a záštitou jejich zpráv a kulturního i politického jejich rozvoje (Tak jest!), stát, který by byl všem národům podporovatelem v těžkých bojích o prospěch hospodářský.

Zkratka takové Rakousko mám na zřeteli, které odpovídá plně známé idei státu rakouského, jak ji konstruoval zvěčnělý náš dějepisec František Palacký.

S touto ideou státu Rakouského každý Čech upřímně souhlasí a, pokud se této týče, můžeme říci, že mezi českým a rakouským vlastenectvím nespočivá žádného rozdílu.

Ale, pánové, Jeho Osvícenosť děla: "Právě proto, poněvadž není mezi vlastenectvím rakouským a vlastenectvím národa českého žádné podstatné difference, právě proto by bylo samovráždou, kdybychom ze všech sil nepracovali k tomu, podporovati toto Rakousko. "

Dovolte, abych opětně ukázal na slova zvěčnělého Palackého. Palacký, jak známo, pronesl se jedenkrate: Kdyby Rakouska nebylo, musili bychom je zříditi.

Však týž Palacký v průběhu několika let a sice po zkušenostech r. 1873, po onom trpkém nezaslouženém odkopnutí národa českého napsal slova zcela jiná, napsal slova: "Těžké nás boje sice očekávají, ale já již nad budoucností národa svého nezoufám. My jsme byli před Rakuskem a my budeme i po Rakousku. " (Bouřlivé Výborně, řečníku se gratuluje. )

Nejvyšší maršálek zemský: Na konec rokování povšechného jest mi předložiti slavnému sněmu otázku, zdali přijímá návrhy komise za základ rokování podrobného.

Am Schlüsse der Generaldebatte habe ich dem hohen Hause die Frage vorzulegen, ob dasselbe die Anträge der Commission als Grundlage für die Specialdebatte annimt.

Žádám pány, kteří na tuto otázku odpovídají kladně, aby vyzvedli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Frage bejahen, die Hand zu erheben.

Slavný sněm přijal návrhy komise za základ jednání podrobného. Přikročím k ukončení schůze.

Ich werde nunmehr zum Schlüsse der Sitzung schreiten.

Pan posl. König a soudruzi podali mně návrh ve příčině upravení některých poměrů při užívání kmenového statku, který dovolím si dáti přečísti.

Die Herren Abg. König und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, welchen ich zur Verlesung bringe.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh posl. Königa, Hodyse, Josefa Mareše a soudruhů ve příčině upravení některých poměrů při užívání kmenového statku.

Podepsaní činí návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby v příštím zasedání sněmu ku projednáni znovu předložil osnovu zákona o upravení poměrů při užívání kmenového statku. Osnova budiž doplněna ustanovením, kterým se přesně upravují některé povinnosti za užívání kmenového statku se strany starousedlých občanů, jako ošetřování chudých, oprava cest a pod., po případě i ustanovením o možnosti vykoupení těchto povinností, obdobně dle § 5. zemského zákona ze dne 11. března 1869.

Ve formálním ohledu budiž návrh tento přikázán komisi pro okresní a obecní záležitosti.

V Praze, dne 28. února 1898. König, Hodys, Jos. Mareš a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Pan posl. Rataj a soudruzi mně odevzdali dotaz k maršálkovi.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte):

Dotaz poslanců Jana Rataje, Josefa Komárka, Jana Kožmína a soudruhů k panu nejvyššímu maršálku království českého, Jeho Jasnosti knížeti z Lobkowicz.

Již déle než 10 roků domáhají se téměř každoročně poslanci českého národa na sněmu království českého, by záležitost povinného pojišťování proti škodám z ohně dospěla příznivého vyřízení.

Však veškerá námaha v tomto směru jeví se býti doposud, bohužel, marnou.

Uváží-li se, že komise pro záležitosti zemědělské schválila vypracovanou zprávu svého zpravodaje poslance Hyrše o návrhu poslance Heřmana Jandy a soudr. v příčině povinného pojišťování proti škodám z ohně již v loňském zasedání slav. sněmu, kteráž pak při letošním zasedání sněmovním tiskem rozdána byla - jakož i že nejvyšší pan maršálek Jeho Jasnost kníže Lobkowicz byl předsedou rolnického odboru českých poslanců poslancem Niklfeldem jakož i jinými členy slav. sněmu žádán, by tuto zmíněnou zprávu komise zemědělské dal laskavě na denní pořádek v některé schůzi slavného sněmu, přece doposud se tak nestalo, ač chýlí se již ku konci zasedání slavného sněmu.

Věru nepochopitelným způsobem vyřízení tak důležité věci se zdržuje.

Uváží-li se dále, že rok od roku v království českém bída v rolnickém stavu různými katastrofami a jinými nezaviněnými okolnostmi víc a více se stupňuje, dá se protož lehce vysvětliti, proč zejména rolníci jeví stále a stále většího zájmu v příčině příznivého a brzkého rozřešení otázky povinného pojišťování proti škodám z ohně.

Zkrátka rolnictvo české nechce již déle dáti se vyssávati vysokými sazbami při pojišťování proti ohni od stávajících pojišťovacích ústavů a žádá, by slavnému sněmu dána byla možnost vysloviti se o záležitostech povinného pojišťování proti škodám z ohně.

V  konečném uvážení jak v předu uvedeno ve věci této, že jest již vypracovaná tiskem rozdaná zpráva komise pro záležitosti zemědělské, dovoluji si podepsaní činiti k Vaší Jasnosti tento uctivý dotaz:

1.   Jest Vaše Jasnost ochotna sděliti se slavným sněmem důvody, proč doposud nebyla dána na denní pořádek ve slavném sněmu zpráva komise zemědělské o návrhu poslance Heřmana Jandy a soudruhů v příčině povinného pojišťování proti škodám z ohně?

2.   Jest Vaše Jasnosť ochotna dáti tuto zejména pro rolnictvo veledůležitou zmíněnou zprávu komise ještě před ukončením slavného sněmu předmětem jednání sněmovního ?

V  Praze, dne 28. února 1898.

Jan Rataj a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Jsem ku svému politování nucen, odepříti, avšak z příčin pouze formálních, odpověď na dotaz p. posl. Rataje a soudr., neboť jsou přípustny toliko interpelace čili dotazy na nejvyššího maršálka, jakožto předsedu zemského výboru, nikoli však stran otázek, které se týkají předsednictví sněmu a a zvláště to není přípustno, jde-li o to, zdali a z jakých příčin zamýšlí dáti nebo nedáti některý předmět na denní pořádek; prohlašuji však, že jsem milerád ochoten s pp interpelanty soukromým způsobem o této věci pohovořiti a jim dáti vysvětlení, která snad by jim byla vhod.

Pan posl. dr. Krajník a soudruhové mně odevzdali interpellaci k Jeho Exc. p. místodržiteli.

Die Herren Abgeordneten Dr. Krajník und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, by tato interpelace byla přečtena.

Sněmovní sekretář Höhm (čte):

Interpelace dra M. Krajníka k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli.

Minulého tého dne sáhla rakouskouherská banka opět ku soukromému diskontu, kterému se byla po čtyři poslední léta z platných důvodů vyhýbala.

Opatření to, kterým cedulová banka hodlá získati část vybraného materiálu eskontního ze sazeb nižších své vlastní úřadní míry úrokové, bylo by vítáno, pokud by se pohybovalo v mezích mírných a hovělo spravedlivě i stejnoměrně potřebám všech velkých středisek obchodního ruchu v říši.

Bohužel nelze tvrditi, že by se skutečně tak dělo. Hned prvním ustanovením sazeb soukromého diskonta ponižuje se Praha na tržiště druhého řádu a poškozuje se veškeren hospodářský ruch v krá-lovství Českém, když rakousko-uherská banka užívá ve Vídni a v Budapešti sazby 33.8% až 37.16 % kdežto v Praze nadiktována sazba 35.8%, ačkoliv se právě zde nachází velmi bohatý výběr směnek, jakých banka vyhledává.

Směneční zásoba velkých peněžních ústavů pražských páčí se tou dobou na plných 100 milionů zlatých a nezadá co do původu a co do jakosti směnečnímu materiálu, kterého nabýti lze ve Vídni a Budapešti.

Kdyby ona novota státi se měla zásadou, pak stíženo bylo by peněžním ústavům pražským hospodářské poslání, které plniti mají ve prospěch blahobytu celé země.

Není zajisté také žádného věcného důvodu, aby privilegovaná banka cedulová zaváděla diferenciální jednaní na úkor pražského trhu peněžního a země české.

Dovolujeme si tudíž vznésti dotaz k Vaší Excellenci.

1.   Jest Vaší Exellenci a c. k. vládě známo, že rakousko-uherská banka, zahájivši před nedávném soukromý eskompt, užívati hodlá pro pražské tržiště nepříznívější sazbu, nežli platí pro Vídeň a Budapešť?

2.   Jest Vaše Excellence ochotna celým vlivem svým zakročiti, aby ihned odčiněn byl tento křiklavý a nespravedlivý poměr ?

V Praze dne 28. února 1898.

Dr. Krajník a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Jaroš a soudr. podali mně dotaz k J. E. p. místodržiteli.

Die Herren Abg. Jaroš und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance Jana Jaroše a soudr. k J. E. p. místodržiteli jakožto zástupci vlády v král. českém.

Každého roku konají se kolem Josefova různá cvičení vojenská, která neobmezují se pouze na cvičiště k tomu účelu vykázaná, ale celého okolí bývá k tomu použito.

Jakmile nastane jaro, již jednotlivé oddíly vojska vycházejí na cvičení do polí plodinami osetých, kde nejen užitečné traviny na mezích zašlapávají a ničí, ale i zaseté obilí a veškeré ostatní plodiny značně poškozuji.

Poškozování ono jeví se býti tím citelnější, ano se každého dne, vyjma deštivé počasí opakují, a nepřestává ani tehdáž, když již bylo obilí ve svém vývinu tak dalece pokročilo, že již klasy nasadilo a tyto zrním obtěžkané bývají přes meze a do cest skloněny, které cvičením c. k. vojínů bývají polámány a zašlapány.

Sotva obilní žeň se ukončí, dostane se obcím poblíže Josefova od c. k. okr. hejtmanství oznámení, že se budou odbývati vojenská cvičení ve velkém, aby každý majitel polí sobě pozemek, kde dosud plodiny se nacházejí neb kde již je zase ozimný zasev, označil věchtem slámy na holi upevněným, by vojsko tím bylo upozorněno, že přes ta pole nemá choditi; vyjma takto označené parcely, neodnese-li někdo onu tyčku s věchtem, promění se celá krajina v jedno veliké vojenské cvičiště.

Cvičením tímto zejména zoraná pole za mokrého počasí jsou od jízdy a dělostřelectva proměněna v pouhé silnice a stává se velmi často, že zejména na půdách těžkých nemůže rolnictvo potom pro tvrdost ani ku zasetí ozimu přikročiti.

Když se tak přece stane, že připraví rolník takto rozjezděnou a ušlapanou půdu k osetí, pak to stojí neobyčejného namáhání a sklizeň budoucí bývá pravidelně již špatná, poněvadž takový pozemek nelze nikdy náležitě k setí připraviti. Však ani na polích určeným způsobem označených není osev ušetřen a stává se velmi často, že celá oddělení přes mladý jetel, vojtěšku a jiné plodiny času podzimního jedou, čímž značných škod působí.

V poslední době pořádají se cvičení v menších oddílech i v podzimu a za pohodlného počasí i v zimě, při kterých rolník rovněž značně bývá poškozen.

C. k. důstojnictvo, zejména mladší, postrádá potřebné znalosti v zemědělstvu a nedovede ani poznati pole zorané a oseté a tím se stává, že celé oddíly vojska nejen pěšího, ale i jízdy a dělostřelectva přes osetá pole přetáhnou, a tím rolníku značnou způsobí škodu.

Většinu takto způsobených škod obyvatelstvo okolí Josefova dosud dobrovolně trpělo a jen ve zvláštních případech, kde škoda jest rozsahu velikého, dovolává se u úřadů vojenských odškodnění.

Ve většině případů bývá však dovolávání se náhrady bezvýsledné, aneb nabízená náhrada tak nepatrná, že ji poškozený ani se ctí přijmouti nemůže, jak z následujícího případu vidno.

Dne 15. t. m, konalo se vojenské cvičení u obce Jasené poblíže Josefova.

Na parcele ve výměře 3 jiter. patřící Václava Hlavovi, rolníku z Jasené, která oseta byla zimní pšenicí, vjelo oddělení dělostřelců se 12 děly a rozvinulo cvičení na celém pozemku

Nebylo zmrzlo, a pole po zimě bylo tak rozkvašeno, že jak koně, tak i děla hluboko do země se bořila a tím celé osení bylo zničeno.

Rolník Hlava podal sobě stížnost k úřadům vojenským v Josefově a oznámil, že jemu tím vznikla škoda v obnosu 150 zlatých, kteráž částka vzhledem k výměře 3 jiter, čili 9 měr, a ke druhu zaseté plodiny jest velmi nízká.

Slavný erár vzhledem ku oné stížnosti vyslal na místo důstojníka, který jmenovanému nabízel nejprve 15 a na konec 20 zl. odškodného.

Rozumí se samo sebou, že rolník Hlava nabízený jemu nepatrný obnos nepřijal, a také až do dnes náhrady žádné nedostal.

Takových případů rok od roku stále přibývá, a obyvatelstvo v obvodu Josefova jest čím dále tím více se strany vojenského eráru poškozováno, takže nezbývá jemu nic jiného, leč dovolávati se ochrany na místech příslušných.

Z té příčiny dovolujeme si k V. Exc. učiniti tento uctivý dotaz:

Vaše Excellence ! 1. Jsou Vaší Exc. tyto neutěšené poměry rolnictva v okolí Josefova známy ?

1.   Jest Vaše Excellence ochotna, výše uvedený případ s rolníkem Hlavou v Jasené dáti náležitě vyšetřiti a postarati se, aby dostal od c. k. vojenské správy přiměřené náhrady?

2.   Jest V. Excellence ochotna uvésti tato fakta příslušným c. k. vojenským úřadům a postarati se, aby vojenskými cvičeními obyvatelstvo zemědělské nijak poškozováno nebylo a, když se tak musí státi, aby se mu dostalo rychlé, spravedlivé náhrady ?

V Praze, 28. února 1898.

Jan Jaroš a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám přečtené dotazy Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Ich werde die verlesenen Interpellationen an Se. Excellenz den Herrn Statthalter leiten.

Komise pro záležitosti okresní a obecní koná schůzi zítra o 10 hod. dop.

Die Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten hält Sitzung morgen um 10 Uhr vormittags.

Die Schulkommission hält Sitzung morgen, den 1. März, um 10 Uhr vormittags.

Komise školská koná schůzi zítra, dne 1. března o 10. hod. dop.

Komise petiční koná schůzi zítra o 10. hod. dopoledne.

Die Petitionskommisston hält Sitzung morgen um 10 Uhr vormittags.

Die Commission für die Geschäftsordnung hält Sitzung morgen um 1/2 10 Uhr vormittags.

Komise pro jednací řád koná schůzi zítra o půl 10. hod. dop.

Příští sezení bude se odbývati zítra v úterý, dne 1. března 1898, o 11. hod. dopoledne.

Die nächste Sitzung findet statt morgen,

Dienstag, den 1. März 1898.

Na denni pořádek kladu pokračování denního pořádku dnešního.

Aus die Tagesordnung setze ich die Fortsetzung der heutigen Tagesordnung.

Prohlašuji schůzi za skončenu.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

Schůze skončena o 4. hod. 40 minutách odpol.

Schluß der Sitzung um 4 Uhr 40 Min. Nachm.

Porak, verifikátor.

JUDr. Jak. Scharf, verifikátor.

Gustav Pilz, verifikátor.

Praha. - Rohlíček & Sievers. - Prag.