Stenografická zpráva

XLVII. sezení II. výročního zasedání sněmu království Českého z roku 1895.

dne 28. února 1898.

Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší maršálek zemský, Jiří kníže z Lobkowiez.

Přítomen větší počet poslanců.

Jakož to zástupcové vlády: J. Excell. c. k. místodržitel Karel hrabě Coudenhove, c. k. místodržitelský rada Bedřich Pietrzikowski, c. k. vrchní finanční rada JUDr. Kamil Formánek a c. k. místodržitelský tajemník Dr. Rudolf Neumann.

Denní pořádek:

Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o rozpočtu zemském na rok 1898;

č. sn. 937, tisk CCCXX.

Schůze počala o 11. hod. 15 min. dop.

Stenographischer Bericht

über die

XLVII. Sitzung der II. Jahressession des Landtages d. Königreiches Böhmen v. Jahre 1895

am 28. Februar 1898.

Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst von Lofkowicz.

Anwesend eine größere Anzahl von Abgeordneten.

Am Regierungstische: Se. Excell, der k. k. Statthalter Carl Graf Coudenhove, k. k. Statthaltereirath Friedrich Pietrzikowski k. k. Oberfinanzrath JUDr. Camill Formánek und k. k. Statthaltereisekretär Dr. Rudolf Neumann.

Tagesordnung:

Zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesvoranschlag

für das Jahr 1898; Ldtg. Z. 937, Druck CCCXX.

Beginn d. Sitzung um 11 Uhr 15 Min. Vorm.

Nejvyšší maršálek zemský: Zahajuji schůzi.

Ich eröffne die Sitzung.

Jednací protokol XLI. sezení ze dne 19. února byl po předepsanou dobu k nahlédnutí vyložen.

Das Geschäftsprotokoll der XLI. Sitzung vom 19. Feber ist in der vorgeschriebenen Frist zur Einsicht ausgelegt gewesen.

Činím dotaz, zdali proti znění tohoto protokolu činí se námitka.

Ich stelle die Anfrage, ob gegen den

Wortlaut dieses Protokolles eine Einwendung erhoben wird.

Nebyla činěna žádná námitka a prohlašuji, že tento protokol byl schválen.

Ich erkläre das Protokoll für agnosziert.

Žádám, aby slavnému sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.

Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Druckschristen vertheilt worden sind.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Tiskem bylo rozdáno:

č. sn. 938, č. t. CCCXXV., zpráva komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s osnovou zákona zemského, kterým se povoluje další podpora ku provedení úpravy řeky Výrovky,

č. sn. 939, č. t. CCCXXVI., zpráva komise rozpočtové o zprávě výboru zemského s osnovou zemského zákona, jenž se týče úpravy Předního Lodrantu a laterálního odpadu u Dašic a jiných doplňovacích prací úpravních s úpravou řeky Loučné vodním družstvem v Dašicích souvisících,

č. sn. 950, č. t. CCCXXVII., zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o petici lékařské komory pro království České (č. 1590) ústřední jednoty německých lékařův (č. 497 a 673), německých obvodních a obecních lékařův (č. 2636), ústřední jednoty českých lékařů (č. 2933), jakož i obvodních a obecních lékařů českých (od č. 2623-2629, 2661-2733, 2738-2855, 2860-2968, 2981-3056, 3081-3153), za upravení hmotných poměrů obvodních a obecních lékařů,

č. sn. 951, č. t. CCCXXVIII., zpráva komise pro záležitosti zemské banky o zprávě zemského výboru v příčině změny zákona zo dne 25. října 1896 č. 220 ř. z. ohledně placení důchodové daně z úroků dlužních úpisů zemské banky království českého.

Na stole vyložena jest zpráva jednatele společnosti musea království českého za rok 1897, pak zprávy statistické kanceláře zemědělské rady pro království České za rok 1896-97.

Im Drucke wurde vertheilt:

Ldtgz. 938, Druck-Nr. CCCXXV. Bericht der Budgetcommission über den Landesausschußbericht mit dem Entwurfe eines Gesetzes, mit welchem ein weiterer Beitrag zur Durchführung der Regulierung des Flußes Wýrowka bewilligt wird.

Ldtgz. 939, Druck Nr. CCCXXVI. Bericht der Budgetkommission über den Landesausschußbericht mit dem Gesetzentwürfe betreffend die Regulirung des Vorberen Lodrantbaches und Lateralkanales bei Daschitz und andere mit der Regulirung des Flußes Loučná durch die Wassergenossenschaft in Daschitz zusammenhängende ergänzende Regulirungsarbeiten.

Ldtgz. 950, Druck. CCXXVII. Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über Petitionen der Ärztekammer für das Königreich Böhmen, (Z. 1590), des Centralverbandes deutscher Ärzte (Z. 497 u. 673), der deutschen Distrikts und Gemeindeärzte (Z. 2636), des Centralverbandes böhmischer Ärzte (Z. 2933), sowie der böhm. Distrikts- und Gemeindeärzte (Z. 2623-2629, 2661 - 2733, 2738 - 2855, 2860 - 2968, 2981-3056, 3081-3153) um Relegung der materiellen Verhältnisse der Distrikts- und Gemeindeärzte.

Ldtgz. 951, Druck-Nr. CCCXXVIII. Bericht der Commission für Angelegenheiten der Landesbank über den Landesausschußbericht betreffend eine Abänderung des Gesetzes vom 25. Oktober 1896 Nr. 220 R. G. -Bl. in Angelegenheit der Entrichtung der Rentensteuer von der Zinsen den Schuldscheine der Landesbank des Königreiches Böhmen.

Am Tische liegen auf:

Bericht des Geschäftsleiters über die Gesellschaft des Museum des Königreiches Böhmen für das Jahr 1897, Mitheilungen des statistischen Bureau des Landesculturrathes für das Königreich Böhmen für das Jahr 1896 -1897.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které petice došiv.

Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Petitionen eingelaufen sind.

Sněmovní aktuár Dr. Krejčí (čte): Petice došlé dne 26. a 27. února 1898.

č. p. 3278, posl. p. Gustav Adámek s peticí hosp. spolku v Lounech proti zřízení pokračovacích škol hospodářských,

Z. 3279. Abg. Herr Albl mit der Petition der Gemeinde Tschentschitz um Abänderung des Jagdgesetzes.

č. p. 3280, posl. p. Dr. Podlipný s peticí Frt. Máška a soudruhů v Neveklově za upravení vyučování tělocviku na školách obecných a měšťanských,

č. p. 3281, posl. p. Niklfeld s peticí obr. výboru v Chotěboři za sproštění obec. starostů od povinnosti doručováni soudních spisů stranám,

č. p. 3282, posl. p. Dr. Dvořák s peticí okr. výboru v Opočně v téže záleřitosti,

č. p. 3283, posl. p. Štolc s peticí okr. výboru na Mělníce, více obcí a závodů v příčině provedení kanalisace Vltavy v starém řečišti,

č. p. 3284, posl. p. Dr. Herold s peticí okr. výboru na Král. Vinohradech za vydání zákona ohledně osvobození všech úředních dopisů a zásylek samosprávných sborů od poštovného a poplatku doručovacího,

č. p. 3285, posl. p. Dr. Koldinský s peticí místní školní rady obcí ZlíchovHlubočepy za vřadění těchto obcí do vyšší třídy služného učitelů,

Nejvyšši maršálek zemský: Pan posl. Vorlíček omluvil se pro dnešní schůzi.

Der Herr Abg. Vorlíček hat sich für die heutige Sitzung entschuldigt.

Der Herr Rector Magnificus der deutschen Carl Ferdinands-Universität in Prag, Dr. Ulbrich, hat mir eine Zuschrift übermittelt, welche ich zur Verlesung bringe.

Pan rektor c. k. německé university Karlo-Ferdinandovy v Praze mně zaslal přípis, který dam přečísti.

Ich ersuche die Zuschrift zu verlesen.

Landtagssekretär Höhm (liest): Hohes Präsidium des Landtages des Königreiches Böhmen! Obwohl ich trotz der am 22. Januar 1898 eingereichten Resignation aus mein Amt als Rector der deutschen Carl FerdinandsUniversität in Prag zur Ausübung der Virilstimme im Landtage deshalb noch immer berechtigt bin, da das hohe k. k. Ministerium für Cultus und Unterricht entschieden hat, dass diese Resignation erst nach ihrer Annahme durch letzteres, die aber bisher nicht erfolgt ist, rechtswirksam wird, so bin ich doch mit Rücksicht auf den staatsrechtlichen Inhalt der in der Sitzung des hohen Landtages vom 26. Februar 1898, in welcher ich nicht erscheinen konnte, angenommenen Adresse aus dem von den Herrn Oberstlandmarschallstellvertreter entwickelten Gründen nicht in der Lage, an den Sitzungen des hohen Landtages weiter mich zu betheiligen.

Prag, am 26. Februar 1898.

Die k. k. deutsche Carl Ferdinands-Universität.

Ulbrich.

Nejvyšší maršálek zemský: Prohlašuji, že slavný sněm jest způsobilý usnášeti se.

Ich erkläre das hohe Haus für beschlussfähig.

Jediným předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o rozpočtu zemském na rok 1898.

Der einzige Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesveranschlag für das Jahr 1898.

Zpravodajem jest p. posl. dr. Fort; dávám jemu slovo.

Posl. dr. Fořt: Slavný sněme! Za scenerie vůči posledním dnům podstatně změněné přistupuje sl. sněm k rokování o rozpočtu zemském, tedy k rokování a usnášení se o předmětu, kterým na veškeré obyvatelstvo tohoto království jednak ve formě zvýšení přirážky, jednak ve formě nového zemského dluhu uvaleno bude břemeno v obnosu 20 mil. zl. Rokování a usnášení se o tomto důležitém a hmotných zájmů obou národů tuto vlasť obývajících tak hluboce se dotýkajícím předmětu děje se však dnes v nepřítomnosti zástupců kmene německého.

Politického významu této okolnosti dotknu se snad, arci jen letmo, později. Pro tento okamžik konstatuji, že všecko to, co budg. komise sl. sněmu předkládá jak v detailech tak i v celku, přivedeno bylo k místu za činného spolupůsobení i německých členů komise rozpočtové, a že obzvláště návrhy komise, pokud se týkají úhrady, že všecky tyto návrhy schváleny až na jedinou výminku všemi členy, které strana německá do rozpočtové komise vyslala.

Toto předeslav, podotýkám, že dle původního rozpočtu vypracovaného výborem zemským obnášela potřeba vlastními příjmy neuhrazená 18, 710. 189 zl.

V průběhu jednání rozpočtové komise objevilo se býti nutným, potřebu tuto o 762. 350 zl. zvýšiti.

Zvýšení to stalo se zejména v kapitole 12. a sice v obnosu 699 000 zl., ze kteréžto částky připadá největší cifra na podporu, která ze zemských peněz má býti poskytnuta následkem loňské katastrofy živelní, podporu to, jež zařaděna jest do letošního rozpočtu obnosem půl milionu zlatých, kdežto druhá polovička, ro než 500. 000 zl., zařaděna bude do rozpočtu příštího.

Další zvýšení doznala zejména kapitola 5., "zemědělství" a sice v obnosu 67. 864 zl.; po ní následuje kapitola 2. "zemská správa, " kdež figuruje zvýšení v obnosu 21. 788 zl., konečně i velkého zvýšení doznala kapitola 9. "vydání k účelům uměleckým, " která vykazuje cifru o 17 750 zl větší, než jak byla původně zemským výborem navrhována.

K těmto dodatečným změnám výslovně podotýkám, že až na nepatrné výjimky všechny zvýšené cifry přivoděny byly z podnětu, k přímému návrhu a na základě dotčených zpráv zemského výboru samotného, takže iniciativní činnosti v tomto zvýšování rozpočt. komise hrubě nekonala.

Když se připočte k původní neuhrazené částce, kterou vypočítal zemský výbor na 18, 720. 000 zl., uvedený přírůstek obnosem 760. 350 zlatých, a když se dále vezme zřetel k tomu, že následkem berní reformy zmenší se výnos dosavadní desítiprocentové okresní přirážky školské o částku as 248. 000 zl., kteroužto ztrátu ovšem musí pak zemský fond převzíti, a když se přihlédne konečně i k tomu, že bylo nutno z ohledu na vyčerpané kasovní hotovosti tyto o půl milionu zvýšiti, tož přicházíme ku konečné cifře 20, 221. 638 zl., která cifra jest effektívní, vlastními příjmy zemskými neuhražený schodek rozpočtový.

Slavný sněme! V příčině uhražení tohoto schodku podává rozpočtová komise zevrubnou, ve všech směrech odůvodněnou zprávu a bylo by zajisté zbytečno, kdybych z toho místa opakováním detailu této zprávy chtěl trpělivost slavného sněmu unavovati.

Konstatuji pouze následující: Až na jedinou výjimku shodovala se celá rozpočtová komise v názoru, že dosavadní způsob uhražování deficitu zemského, t. j. netrváni na 39 proč. přirážce a kontrahováni příslušného dluhu za příčinou uhrazení zbytku, že tento dosavadní způsob jest naprosto neudržitelný a že letos jeví se býti nezbytně potřebno, abychom vloni odročené zvýšení zemské přirážky fakticky provedli. Pouze jeden člen budgetní komise měl za to, že může věc srovnati se svým finančním svědomím aby navrhl, by v dosavadním postupu, v postupu bankrotaře. která spočívá v uhražování běžných dluhů, bylo pokračováno, a který přímo navrhoval, aby dělání dluhů provozováno bylo ve velkém stylu, t. j. aby hned letos kontrahovaná byla zápůjčka 100 mil. zl. z které by schodky byly uhražovány.

Ostatní členové rozpočtové komise na tento názor však nepřistoupili jednak z hospodářských, jednak z politických důvodů.

Na tyto hospodářské důvody nemusím zvlášť poukazovati, však též politické důvody jsou nám taktéž všem jasný. Ti, kdož mají za to, že by stálým děláním dluhů, totiž přivoděním zemských financí na pokraj bankrotu, nějaký zvláštní nátlak na centralismus k tomu cíli, by konečně myšlénka autonomie přivedena byla k platnosti, ti by se v kalkulaci své na konci šeredně zklamali.

Spíše pravý opak by nadešel, řekli by, že ve své autonomii neumíme hospodařiti, že sami nedovedeme získati v hohospodářství zemském materielního pořádku, a že tedy vůbec pro autonomii nejsme zralí.

Na další dělání dluhů k úhradě celého schodku nelze tedy právě z politických důvodů přistoupiti. Proto schválena rozpočtovou komisí myšlénka, aby dle návrhu zemského výboru pouze část deficitu kryta byla půjčkou, ostatek aby hrazen byl zvýšením prirážky.

Proč komise rozpočtová již letos nenavrhuje onu obsažnou reorganisaci přirážkového procenta, ku které dosti obšírně ve své zprávě poukazuje, o tom taktéž nehodlám se prozatím rozšiřovati.

Konstatuji toliko, že komise na základě odůvodnění rektifikace přirážkové basis přišla k přesvědčení, že není pro rok 1898 potřebí zvyšovati přirážku tak, jako navrhuje zemský výbor až do 54 pct., nýbrž že stačí pro rok 1898. úplně, volí-li se přirážka 51 pct.

Vůdčí myšlénkou, které se komise při tom držela, byl, pánové, ohled na poplatnictvo, ohled v tom vrcholící, aby slevy, které poplatným vrstvám poskytnuty jsou berní reformou, s druhé strany zvýšením přirážek zemských nebyly plně vyčerpaný a pro zemi okupovány. Že pak se, pánové, myšlénce této v návrhu komisním zjednává platnosť, toho doklady ráčíte taktéž ve zprávě nalézti.

Shledáte ve zprávě, že vyjímaje jednu daň, to jest daň domovní, při které poměry následkem útvaru berní reformy nebyly změnitelné, vyjma tuto jedinou daň při všech ostatních skupinách poplatnických i po zvýšení přirážky zemské na 51 pct., zbývá ještě dosti značný obnos jakožto sleva poskytnutá dotyčným poplatníkům reformou státní.

Věc jest pochopitelná.

Počítejte, že reformou státní poskytnuta byla poplatnictvu v království českém celková úleva obnosem asi 3, 700. 000 zl. Jest to předně sleva 500. 000 zl. následkem revise katastru daně pozemkové, jest to pak 1, 000. 000 zl. následkem 10 pct. slevy z kontingentu daně pozemkové, jest to dále asi 700. 000 zl. následkem 10 pct. slevy při dani domovní a jest to konečně asi 1 500. 000 čili přesně 1, 490. 000 zl. jakožto 20 pct. počáteční slevy z nové všeobecné daně výdělkové.

Z toho patrno, že celková sleva následkem berní reformy pro poplatnictvo království českého přivoděná obnáší v okrouhlé sumě 3 700. 000 zl. Naproti tomu zvýšení přirážky má u těch vrstev, kterým byla sleva státní poskytnuta, ten efekt, že zemskou přirážkou se zvýší břemena dotyčných poplatníckých vrstev asi o 2 1/2 mil. zl., takže ještě zbývá jistě částka as 1, 200. 000 zl. jakožto plus, jakožto efektivní úleva transformací berních poměrů přivoděná.

To jsou v běžných rysech kontury zprávy, kterou Vám rozpočtová komise předkládá.

Dříve však než skončím, prosím o laskavé svolení, bych k této suché ciferní zprávě připojil několik krátkých poznámek povahy politické. Mohlo by se říci, že formálně snad ve své vlastnosti jako zpravodaj rozpočtové komise nejsem k zahájení politické diskusse legitimován. Nicméně považuji z důvodů materielních nejen za své právo, nýbrž za svou povinnost, abych vzhledem k změněné scenerii, kterou slavná sněmovna dnes vykazuje, dotkl se několika poznámkami politické situace, a to zejména z té příčiny, poněvadž zemské finance nalézají se s okamžitým stavem vnitrorakouských poměrů nepopiratelně v nejužší příčinné souvislosti, takže ani já ani žádný referent po mně nebude nikdy moci před zrakoma slavného sněmu nějaký utěšený obraz hospodářství zemského rozvinouti dříve, dokud poměry politické, jak dnes jsou platný, z kořene nebudou změněny. (Výborně !).

Velectění pánové! První slova, která jsme po sobotním episodě o tomto slavném sněmu slyšeli, byla slova litosti.

Přiznávám se, pokud tato slova lítosti byla výronem prosté courtoisie, tož nalézala se úplně na místě. Avšak pánové, přihlédněme-li k vlastní podstatě, k vlastní příčině exodu krajanů německých, který v minulé sobotě byl proveden, shledáte, že není k lítosti nijakého zvláštního důvodu. Exodus tento není nic jiného nežli nový krok, než nová fráse v těžké dnešní krisi, kterou Rakousko a my v něm od desítiletí proděláváme. Exodus není nic jiného nežli překonáním jednoho z oněch četných mrtvých bodů, které krisi tuto (posl. Adámek volá: "provází"), nikoliv provází, nýbrž vývoj její zdržuje, a odstranění tohoto mrtvého bodá nemůže míti následek jiný, nežli že postup těžké dnešní krise bude se dále brát tempem snad rychlejším. Okolnosť, která po mém aspoň soudu není momentem, jehož bychom měli litovati; spíše naopak.

Dovolte mi však ještě jednu reminiscensi. V slovích, kterými náměstek nejvyššího maršálka zemského p. posl. Lippert, minulou sobotu odůvodňoval krok svých politických přátel, byla nám vržena výčitka v tvář, výčitka egoismu rassy, přesněji, výčitka plemenného sobectví. Pokud v těchto slovech mělo býti se

strany pana posl. Lipperta řečeno, že mírumilovnému národu německému po boku nesnášenlivého národa českého jest naprosto nějaké spolužití znemožněno, potud jest výrok onen pouhou tartuferii, pouhým pokrytectvím, pouhým opakováním staré bájky o vlkovi, kterému zuřivý beránek kalil zúmyslně vodu. Leč pánové, jestliže od tohoto pokrytectví abstrahuji, pak se Vám upřímně přiznávám, že ve výtce plemenného egoismu nevidím žádné zvláštní případy. Mám za to že by bylo dětinné tvrditi, že v politických zápasech národů plemenného egoismu vůbec není. Spíše naopak jsem přesvědčen, že plemenný egoismus v politických zápasech národů jest nejhlavnější spružinou ba dokonce poslední jejich příčinou.

Rozdíl však velice podstatný v tom našem plemenném sobectví a v sobectví Němců panuje přec.

Plemenný egoismus náš má povahu toliko repulsivní, obrannou, neboť směřuje k prostému uhájení národní naší existence, kdežto plemenný egoismus Němců jest egoismem agressivním, egoismem panovačnosti a vládychtivosti.

Leč i pro takový plemenný egoismus mém, pánové, ne-li odpuštění, alespoň pochopení. Kdo zná ducha dejin, kdo dovede naslouchati šumu jeho perutí, tomu není tajno, že celý novodobý vývoj politických poměrů evropských děje se ve znamení principu národnostního. Uvažujme! Celý proud dějin, veškeré ono povstávání, vzrůstání, klesaní a zanikaní útvarů státních nezdá se být ničím jiným, než přirozeným procesem, ovládaným určitou, takřka mechanicky působící kausalitou, a v útrobách této kausality působí tajemné síly hybné, které jedni zovou prstem Prozřetelnosti, druzí pak, v nedostatku jiného pojmenování, zákony biologickými. Nemohu arci myšlénku tuto rozbírati dál; konstatuji pouze, že v popředí těchto hybných sil, v popředí oněch biologických zákonů nalézá se v moderní době původně instinktivní, později u probuzených národů uvědomělá snaha, k tomu směřující, aby ony ústrojné útvary, které jeví se následkem jednotnosti jazyka a tudy následkem jednotnosti mravního, duševního a hospodářského života, aby tyto útvary organické nejen ve své existenci byly chráněny, nýbrž aby, opět následkem týchž zákonů biologických, poskytnuta jim byla možnost dalšího vývoje, aby jim zjednán byl další prostor k rozpití a to po případě je na úkor organismů sousedních.

Tato elementární snaha, toť onen princip národnostní, který v jádře a kořenech svých není vlastně nic jiného než egoismus plemenný.

První doklad pravdy té spatřiti lze na novověkých dějinách Evropy, jejíž dnešní politická skladba jest po většině dílem principu národnostního. Druhým dokladem uvedených slov jest onen mocný plápol plemenné nenávisti a záští, který Evropu na sklonku osvíceného století našeho tak význačně charakterisuje.

Týmž přímo bohorovným kultem, týmž horováním, které druhdy lidstvo přinášelo vstříc ideám náboženským, nebo myšlénce svobod občanských, týž kultus, totéž horování provádí se dnes před oltářem plemenného egoismu, jemuž arci v případu tom říká se eufimisticky láska k vlasti a národu. Plemenná nenávist není než psychologickým účinkem plemenného sobectví a toto opět kotví v interesech hmotných. Z těchto několika črt seznáte, že nikterak nemusíme se styděti za to, jestliže plemenný egoismus u nás takým neb onakým způsobem eruptívně si zjednává plátnost a to tím méně, poněvadž tento náš plemenný egoismus směřuje ku konservování a udržení toho, co tu jest, ku svalení a roztříštění okovů, do kterých jsme byli po staletí svíráni, kdežto plemenný egoismus, který nás atakuje, má účel, jenž ze stanoviska mravnosti stoji hluboko pod cíly našimi

Věčně tento plemenný boj boh dá ani trvati nebude.

Až organismy, které nejsou samostatného národního živo a vůči mocnějšímu soupeři schopny, přirozeným tlakem poměrů zmizí a až mezi zbylými života schopnými provedeno bude vzájemné vyrovnání sil, takže mezi nimi nastane rovnováha, pak bude možno mluviti o poctivém, spravedlivém národním smíření. Dokud se tak nastane, jest každá naděje v trvalý smír plodem politické ideologie výronem politické romantiky.

Dnes Rakousko nalézá se v středu takovéhoto zápasu. Rakouský stát byl zbudován na základě plemenné nadvlády německé; ať se historie vyvíjela jakkoliv, vůdčí myšlénka státotvorná opírala se o zásadu plemenné nadvlády německé.

Dokud tato zásada, dokud plemenná nadvláda Němců nalézala pod perutěmi silného a mocného absolutismu pevné útočiště, pak arci byla država její úplně nesporná.

Leč, když padl absolutismus a když formy ústavní, byt i byly sebe chatrnější byť i sebe víc naddržovaly plemeni německému, zjednaly ujařmeným národům aspoň jakés takés uvolnění, což jest pochopitelnější, než že ihned první jejich činnosť směřovala k tomu, aby nadvládu nepřirozenou a neodůvodněnou německou nadvládu setřásli se svých beder? Boj ten vede se v době ústavní již po 30 let s různým štěstím. V poslední době se zdánlivě vývoj věcí poněkud v náš prospěch obrátil a sice potud, pokud se ukázalo, ze již ani centralistická ústava není pro hegemonii Němců útočištěm naprosto bezpečným.

Pánové, čeho jsme všeho byli svědky? Stalo se něco, co spatřovati lze v dějinách islámu; kdykoliv islám octnul se před velkým nějakým nebezpečím, tu, jak učí historie, sáhnul padišah k rozvinutí praporu prorokova, aby Musulmany zfanatisoval k zoufalému útoku. Jakou analogii toho spatřujeme u nás?

Též u nás sáhnuto se strany německé k prostředku nejkrajnějšímu, i u nás sáhnuto k rozvinutí praporu idee velkoněmecké a pod tímto praporem pracuje se dnes k novému upevnění hegemonie německé v soustátí Rakouském. (Tak jest!)

Že postup ten jest velice nebezpečný Rakousku samotnému, o tom nelze pochybovati, o věci té však prozatím se šířiti nehodlám; pravím toliko, že historie plemene germánského v Evropě není událostim r. 1871 nikterak navždy zakončena.

Historie Němectva půjde svým krokem dál a dnes již možno říci, že stojíme ve stínu událostí příštích a že historickému tomuto postupu rozvinuti velkoněmecké idee se strany Němců rakouských snad velice přišlo vhod.

Nuž, jestliže se takto díváme na episodu, která se v tomto slavném sněmu minulé soboty odehrála, pak ovšem velmi snadno pochopíme, že nebyla to nějaká zvláštní erupce plemenného našeho sobectví, vyjádřená v adrese, nýbrž že adresa byla pouhou záminkou k eseodu poslanců německých, rovněž tak jako záminkou byla nařízení Badeniova k propuknutí zuřivé parlamentární obstrukce na radě říšské.

Vlastní příčiny obou zjevů jsou hlubší, ležiť v oněch biologických zpružinách plemenného zápasu o nadvládu německou, která se v posledních 30ti letech střetla se sebeobranou probuzeného a o své bytí bojujícího národa českého (Tak jest!)

Jak další vývoj věci dopadne, k jakým povede důsledkům, na čí stranu se štěstí i náhoda přikloní, o tom rozhovat není dnes možno.

My však musíme si býti pravé podstaty boje plně vědomi a jsme-li si toho vědomi, konáme-li zdravou, pronikavou analysu daných poměrů, pak dojdeme nejsprávněji k určité linii, po které se další náš postup může bráti ku předu. Vůdčí myšlénkou nám musí býti nikoliv jen dovolávání se práva, neboť pojem obstraktního práva v zápasech politických jest elementem mihotavým, nýbrž pěstování svých národních sil na straně jedné a na druhé straně sdružování a spojování se se všemi činiteli, kteří vůči panovačnosti německé mají s námi zájmy totožné. (Výborně ! Potlesk!)

Tolik jsem považoval s hlediska politického za nutné připomenouti jako úvod k dnešní debatě rozpočtové. Jsem přesvědčen, že - ať již další vývoj věci bude se bráti směrem tím neb oním - povždy stav politických poměrů bude rozhodující konati vliv ve finančním hospodářství tohoto království. Potrvají-li dnešní poměry nezměněně dále není na brzké, trvalé zlepšení finančních poměrů země naprosto pomyšlení. Neklamme se, pánové, z dnešní finanční bídy království Českého není jiného východiska, v dnešních zbědovaných poměrech není nijaké spásy, než pronikavá změna bez toho již života neschopného dnešního útvaru politického, nežli odstranění okovů centralisace, kterými autonomie země, jak hospodářsky tak politicky jest svírána!

Odporučuji slavnému sněmu návrh komise (Výborně! Potlesk! Řečníku se gratuluje. )

Nejvyšší maršálek zemský: Zahajuji rokováni povšechné.

Ich eröffne die Generaldebatte. Zu diesem Gegenstande haben sich Redner zum Worte gemeldet:

V jenerálním rokovaní přihlásili se k slovu a sice proti návrhu komise p. posl. Dr. Vašatý a posl. Baxa; pro návrh komise Dr. Eduard Grégr hr. Harrach.

Dávám slovo pevnímu řečníku, který jest zanešen proti návrhu, p. posl. Dr. Vašatému.

Posl. dr. Vašatý: Slavný sněme! K uhrazení schodku 20. 221. 000 zl navrhl zemský výbor úhradu rozepsáním stejnoměrným 54 prct. přirážky zemské. Komise (rozpočtová naproti tomu navrhuje přirážku pouze 51 prct. a novou výpůjčku 4 mil. zlatých, kterouž zemský výbor navrhoval. Na stránce XIV. zprávy ale jest vyslovena řídká pravda, kde se uvádí: jest si komise dobře toho vědoma, že každé náhlé a podstatné zvýšení celkového berního břemene při objektech reálných má následkem tak zvané amortisace berní v mnohém směru nepopiratelně povahu přímé konfiskace majetku. Vzdor tomu ale navrhuje komise přirážku novou, zvýšenou o 12 pct.

A z toho právě, ctění pánové, podle samé zprávy vypadnouti má na daň pozemkovou obnos 12 procentního zvýšení 1, 196. 000 zl. pánové, na nynější bídné poměry naše zajisté ohromné břemeno, zvláště pro malého rolníka, ba i pro každého malého poplatníka.

A už proto, pánové, ze zásady hledě ku nynější bídě a tísni hospodářské, budu hlasovati proti veškerému zvýšení přirážek. Většina malých rolníků a řemeslníků, pánové, jest na tom bídně, jest v takové tísni, že jí nelze již berní platiti. Komu jest ještě možno, ten si vypůjčí a platí z úvěru nabytého ještě berně. Jest však, pánové, veliké množství poplatnictva, a jsou to tisíce, kteří už sobě ani vydlužovati nemohou kterým tedy nezbývá ničeho, a při přirážkách zvýšených v tak ohromné výši ničeho nezbude, než prodati poslední, co mají, ten skot nebo svršky, aby uhájili držbu nemovitosti samé, jest-li vůbec bude možno ji udržeti. Namnoze již jest bída taková, že hrozí i hlad v obyvatelstvu vypuknouti. (Posl. Suda. Ten již jest!) A vybíráním tak zvýšené berně stihla by tisíce lidí záhuba a podle mého přesvědčení hrozí jim, jak se říká, žebrácká hůl. (Posl. Suda: V horských krajinách všade!) Letos je zle a proto nejde šroub berní ještě dále napínati. Proto se mi spíše zamlouvá, aby schodek nejnutnější byl kryt výpůjčkou zemskou.

Předešlé léto bylo zle a proto jest taková tíseň, byla sucha a byla mokra, byly povodně a živelní pohromy, tak že tíseň dostoupila při nynějších stísněných poměrech hospodářských vůbec výše nevídané. Snad tento rok, tak každý se těší, bude lepší. Konečně bude snad nějaká úroda, a pak bude snad také možno i menším rolníkům platiti a ještě dále žíti, bude mu to snadnější, když budoucí rok bude lepší. Lépe bude, když bude platiti úroky z výpůjčky zemské, než aby měl napřed dávati kapitál. To jest proti povaze věci.

Pánové, takovýmto způsobem - a jest to moje přesvědčeni - když by schodek kryl byl výpůjčkou zemskou, by se dalo jestě zachovati tisíce poplatníků a zvláště rolníků malých při poplatní síle, což zajisté jest nejen zájmem celé říše, nýbrž i zvláště království Českého, poněvadž u nás přece ještě neustále převládá stav rolnický.

Jest to povinností slavného sněmu, jehož, pánové, bohužel, příslušnost jest tak náramně obmezena.

Toť jsou žalostné poměry, pánové, v nynější tísni. Ale ještě více mne naplňuje přímo zármutkem, že ničeho nebylo po dlouhá léta opatřeno hospodářství zemskému, že nebyly přijmy ani v těch případech opatřeny, kde to bylo možno.

Nebudu Vás, pánové, přiváděti v únavu vypočítáváním možných prostředků.

To jsem na slavném sněmu již před lety dle svého přesvědčení uváděl, uváděl jsem, že by slušelo zemskému výboru jako naší generální komisi zákonodárné přípravní uvažovati opětovně a opětovné o daních budoucích z přepychu. Nemá se