"vandr", kterému jsme se smáli, byl prospěšný. Dělník, který se doma v Čechách vyučil a byl nucen takřka jíti do ciziny, viděl, jak se jinde pracuje a teprve si dovedl vážiti své vlasti, ježto viděl, když se mu líčilo' že jest někde něco lepšího, že jest to lepši doma.

Zde se pánové, také žehrá na vládu, že, co se týče otázky svolání ankety, se zachovala jaksi odmítavě a takřka ani na to neodpověděla. Pánové, já musím doznati, že, co se týče ankety, má to jméno "anketa živnostenská" velmi špatný zvuk od poslední živnostenské ankety, která byla svolána ve Vídni za účelem změny živnostenského řádu. Kdyby měla ta anketa míti takový účel, jako měla ta, aby vláda, která byla povinna, aby vyslechla stížnosti, které tam byly proneseny, je nerespektovala, to lépe anketu žádnou.

Jak víte, dostali jsme velice objemnou knihu, celou snůšku hříchů, které se pášou na živnostenstvu, ale viděli jsme, že vláda si těchto stížností v anketě pranic nevšímala.

Ale hlavní, co potřebuje živnostenstvo, jest, pánové, úvěr.

Neboť se řekne: Království České má tolik a tolik záložen, ale tyto záložny se zvrhly úplně na výdělkářské spolky. Pro řemeslníky, jsou tyto záložny úplně zavřeny, nebo, když řemeslník nemá pořád Rothschilda za kaventa, v našich záložnách úvěru nedostane.

Ovšem česká spořitelna, když se na ni tlouklo - byl to novoměstský klub, který ji donutil přednáškou nebožtíka Dr. Julia Grégra zařídila skutečně při spořitelně záložnu pro řemeslnictvo.

Ale ty obnosy, co tam půjčují, jsou vlastně jen almužny, když se žádá o půjčku 200-300 zl., co je to pro řemeslníka, půjčí 20-50 zl. Arci když je to živnostník německý, půjčí se mu víc.

Pan referent poukázal na to, že nemůžeme zde mluviti snad, co se týče živnostenského zákonodárství, že zákonodárství živnostenské spadá do kompetence říšské rady.

Já, velectění pánové, pravím: Bohužel že spadá zákonodárství živnostenské do říšské rady, poněvadž ať jeto ten neb onen zákon centralistický, nemůže se vypracovati tak, aby se hodil pro všechny země.

Porovnejte poměry živnostníka dolnorakouského a českého s poměry, jaké panují v Dalmácii a Haliči, udělejte potom stejné zákony živnostenské pro tento stav! Ale my na této říšské radě se ani nemůžeme dočkati zákona, kdybychom tam i sto let volali po opravě zákonodárství živnostenského, tam na to není místa, není ani času.

Proč stojí jiné parlamenty v té věci nad námi ? poněvadž mají čas, aby mohli luštiti sociální otázky.

Ale na římské radě není k tomu času, tam musíme slyšeti veliké kravaly, když se vydá nařízení, aby pár líných úředníků se učilo česky. To je důležitější, než aby se luštily sociální otázky. Jedna z těch chyb jest i živnostenský řád.

Náš živnostenký řád má dosti vad, ale přece ještě, kdyby se od úřadů provedl správně, kdyby se neponechávala zadní dvířka, by živnostenstvo nemělo příčiny, aby si naň stěžovalo.

Ale víme, že ku př. nynější řád živnostenský, co se týče průkazu způsobilosti, se obchází pomocí úřadů.

Dnes právě jsem měl česť podati sněmu dotaz na ct. p. místodržitele, kde si živnostnici, zvláště optikové, stěžují na to, že se mnoho dispensí dává na úkor živnostenské koncese.

Žehrá se na to z kruhů řemeslnických a slyšel jsem, že si na to stěžují, že prý sněm, co se týče finančních prostředků, dává málo na podporu řemeslnického stavu.

Já, velectění pánové, znám zemské finance a každý z nás, kdo je zná, musí doznati, že jest mnoho těch 10. 000 zl. na úvěrní fond maloživnostenský, a že se musíme diviti, že při chatrných těch poměrech země to může poskytovati.

Ale kdo nečiní svou povinnost, jak jsem poukázal při začátku své řeči, je stát.

Stát má povinnosť, aby se staral o střední stav, jak živnostenstvo, tak rolnictvo.

Pan řečník přede mnou, posl. Gebler poukázal na to, že by se mohly sestátniti železnice a poukázal ještě na jiné zdroje příjmů.

Já bych navrhoval, aby se spořilo na jiné straně.

My vidíme, že Rakousko v době míru vydržuje armádu 300. 000 mužů, (Volá se 400. 010) řekněme jen 300. 000, já v tom nejsem tak zběhlý.

Tu bychom mohli doporučiti státu, aby v době míru, zvláště nyní, kde máme takové dobré spojence, o kterých víme, že nikdy neútočili na Rakousko, jest to Prusko a Itálie, ty nám byly vždy takovými dobrými přátely, že nám neurvaly ani kilometr země, že jsme jim nemuseli nikdy platiti válečnou náhradu, - tu odporačuji, aby tedy polovici a armády v době míru se rozpustila, a potom miliony, které se uspořejí, vrátili živnostenstvu a rolnictvu.

Přijdeme s podobným návrhem na říšskou radu, a já jsem pevně přesvědčen, že pánové, kteří horují dnes pro živnostenský stav s druhé strany a mají proň tolik lásky a lísají se k němu zvláště před volbami, budou s námi pro tento návrh hlasovati.

Já se přimlouvám, abyste hlasovali pro návrh živnostenské komise a odporučuji Vám jej ku schválení. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní k slovu řečník, který jest zapsán pro návrhy komise.

Dávám slovo panu poslanci dru ryt. Plačkovi.

Posl. dr. ryt. Plaček: Slavný sněme! Zcela správně a ve shodě s pravdou to vyznívalo ze slov páně zpravodajových, že, co se týče akce maloživnostenské, nacházíme se dosud ve stadiu pouhých experimentů a pokusů, a že se to ani jinak mysliti nedá vůči té okolnosti, že nám schází potřebný statistický materiál, který má býti podkladem rationelní takové akce.

Pan zpravodaj sám se vyslovil o tom, jak ten statistický materiál má vypadati, a že nestačí snad pouhé spousty, armády a řady cifer, které by byly uvedeny o počtu živnostníků, o zmenšení jejich počtu v jisté době atd., nýbrž že statistika ta má býti jaksi individualisující, že má jíti za kausálním nexem, za příčinou souvislosti, aby vyzkoumány a zjištěny byly příčiny dotyčných majetkových poměrů maloživnostnictva v těch neb oněch krajinách.

To jest ale tak důležitým, že p. zpravodaj - ovšem ne ve svém úvodu dnešním, ale ve své zprávě - přikazoval významný úkol v tom směru, co se týče sestavení té statistiky, orgánu, který on vidí sice v budoucnosti, který ale dnes ještě neexistuje.

Pan zpravodaj zmínil se výslovně o statistickém úřadu, který zřízen jest při zemském výboru, ale sám ten úřad nestačí k tomu, nýbrž jest takřka poukázán na kooperaci orgánu jiného a součinnost jeho, a to sice živnostenské komise zemské, jejíž zřízení bylo navrženo a o níž se také blíže již pracovalo.

Pan zpravodaj ve svém referátu uvádí velmi obšírně, jak by bylo důležito, aby taková zemská komise živnostenská sestavila všeobecné schéma pro vyšetření živnostenských poměrů, aby rozdělila funkce pro společnou činnost a pro činnost jednotlivých obchodních a živnostenských komor, kterak by společně pracovaly, aby statistický materiál - ten nutný podklad pro rozumné rozhodování se a pro užívání prostředků - byl připraven.

To jest úkol velmi důležitý. To ale není úkol komise té jediný, nýbrž taková zemská komise Živnostenská bude pak dále na základě materiálu toho navrhovati prostředky v ohledu průmyslovo-policejním i prostředky, kterých jest třeba se chopiti, aby se zjednala náprava tam, kde jest jí třeba.

To jest nejdůležitější částí její činnosti.

Dále padá na váhu, že taktéž pan zpravodaj se ve svém referátu zmiňuje o tom, že velice vděčný a vydatný úkol může připadnouti živnostenské komisi v tom směru, že bude iniciativní návrhy činiti, jak se má zlepšiti tak ledacos ve vyučování průmyslovém a že od toho očekávati lze skutečný rozvoj v tomto školství.

Aby těmto úkolům bylo vyhověno, aby tento nezbytný člen v organisaoi všech faktorů, kteří pracují ve prospěch živnostnictva, začal funkcionovati, jest třeba, by byl, by existoval. Vtom ohledu nelze jinak než vysloviti politování, že dosud nedošlo k aktivování této zemské komise živnostenské.

Velectění pánové, jakožto člen komise živnostenské jsem nucen a povinen poukázati na to, že, co se týče sněmovní komise živnostenské, na ní nescházelo, aby v tom ohledu bylo potřebě maloživ. vyhověno. Komise loňského roku pracovala ve čtyrech sezeních velmi pilně nejen na návrhu, by tato komise byla zřízena, nýbrž vypracovala také úplný statut organisační pro tuto komisi; bylo to dne 11., 13., 15. a 16. února minulého roku a 16. února byl dotyčný referát skoncován a slavnému sněmu předložen.

Já mohu říci, že velmi toho lituji, a zdá se, že to musela býti důležitá příčině, která tomu vadila, že věc dosuď do plena sněmovny se nedostala: nemohu než zavaditi o to, o čem se zmínil pan posl. Gebler, který varoval před sportem národnostním v otázkách živnostenských a otázkách hospodářských.

Nu, snad právě takový sport to byl, který vedl k minoritnímu kvotu v přítomném případě, a snad byl v kausálním nexu, či v příčinném spojení s tím, že dosud referát sněmovní komise živnostenské k jednání nepřišel. Mohu říci, že v tom ohledu a tak dalece s p. posl. Geblerem úplně souhlasím, a se s ním úplně srovnávám, i byl bych rád, kdyby národnostní sport v tom ohledu nepřekážel brzkému provedení aneb aspoň projednání otázky ohledně zřízení komise živnostenské v plenu našeho sněmu.

Pánové, já bych prosil, by to nebylo pokládáno snad za neskromnost se strany členů živnostenské komise, nebo se strany mé, že takořka naléhám na to aby ta otázka brzy byla projednána a do plena se dostala rychle.

Nemyslím a nikdo z nás za to nemá. že by živnostenská zemská komise bylo nějaké arkanum, které má pomoci a na každý spůsob pomůže živnostenskému stavu; o tom nemůže býti řeči: Já naopak jsem nucen prohlásiti, a všecky okolnosti tomu nasvědčují, že samotným pánům navrhovatelům Adámkovi a panu kol. Němcovi, když oni první učinili návrh na zřízení komise živnostenské, asi něco jiného tanulo na mysli než, co se vyklubalo a k čemu došlo na základě úřad sněmovní komise živnostenské a co dala zřetelně v návrhu najevo; také i zemský výbor dostatečně ukázal, že i jemu tanula na mysli instituce, jako je komisya krajowa dla zpraw pržemyšlowych v Haliči, která účinkuje již od roku 1884 a která je něčím zcela jiným, než co troufala si živnostenská komise sněmu navrhovati; tam jest to samostatný orgán usnášející se, organisující a provádějící.

Nerad bych, neb vím, že dovedu-li si získati zásluhu při dnešním sezení, bude to zajisté krátkostí dotčených provádění, nikoliv obšírností jich uvedl podstatný dosah celého statutu haličského, o čem všem komise se smi samostatně usnášeti, v čem jest pouze poradním orgánem.

To vynechám a jen to dokládám, že jest orgán nadaný velikou právomocí v živnostenských otázkách.

Ovšem ale taková instituce potkala se se značným odporem a musím bohužel říci, že snad to jest zase ten národnostní sport, který zase zde tomu vadí, poněvadž právě se strany našich německých krajanů bylo se vysloveno co nejdůrazněji proti organisaci zemské komise živnostenské s takovou obšírnou a rozsáhlou pravomoci a sice z toho důvodů, - zcela nepokrytě to bylo řečeno, - poněvadž se bojí, že by taková komise tuze podporovala autonomii a autonomní působení a že by vedla na škodu německého obyvatelstva k decentralisaci průmyslového školství.

Pánové, my zajisté jsme o tom přesvědčeni, že by taková autonomisace v jistém ohledu a decentralisace mohla býti průmyslovému školství i českému i německému stejně a výhradně pouze jen na prospěch a jest to bohužel co litovati, že se v tom ohledu rozcházíme v dotčených náhledech.

Já si dovoluju také dále poukázati k tomu, že možno také mnohému, který pracoval o dotčeném organizačním statutu, tanulo na mysli, když se omezila na to živnostenská sněmovní komise, aby byla zemská stálá komise živnostenská pouze poradním orgánem, že by bylo lépe, aby tato měla více iniciativy.

Než jest pravdě podobno a nasvědčují tomu všechny okolnosti, že ti, kdož s tím měli co činiti, byli reálními a mysleli, než přemáhat obtíže hned z počátku, raději že spokojíme se s méně a bude zafcím dosti, když aktivujeme komissi živnostenskou, byt s menší působností, tak že prozatím bude poradním orgánem; vždyť možná, že přijde čas, že nebude třeba se toho báti a že sami naši němečtí krajané budou s tím souhlasiti, aby z toho byl orgán samostatný a ne pouze poradní orgán zemského výboru, a proto výsledek toho reálného pojímání věci byl navržená zemská komise živnostenská, která má býti pouze poradním orgánem zemského výboru. - Vždyť uznáte, že třebas i takový orgán může dosti dobře působiti, a jest dokázáno, že na základě - mně se zdá - nařízení ze dne 15. února 1893 existuje takový orgán také ve velkovévodství Badenském, dále ve Virtembersku, kde živnostenská komise již ode dávných let existuje, tak že poslední její statut schválený pochází z roku 1856 a ještě nyní jest platným.

Tak tedy bych byl tomu povděčen velmi, kdyby má slova přispěla k tomu, aby jimi byl dán impuls a překážky vadící snad projednání dotyčné záležitosti v plenu a tudíž aktivování živnostenské komise co nejdříve byly pokládány za pominulé a aby skutečně k projednání věci té a k aktivování komise došlo.

Pánové, když již jsem začal s experimentální povahou akce ve prospěch máloživnostnictva, tak mne to takřka zrovna nutká k poznámce jakési další.

Já jsem zajisté poslední z těch, kteří by snad kruhům, od kterých byli zvoleni a kteří mně sem vyslali, snad kažuloval a lichotil; spíše mám za svou povinnosť a myslím, že se prospěje věci mnohem lépe, když se těm kruhům řekne vždycky pravda, byť někdy byla trpkou.

Proto neváhám prohlásiti, že souhlasím s tím, aby se ku př. našemu živnostnictvu - když chybuje - nedostatky ty vytkly otevřeně a vysvětlilo, proč nedošlo k úspěšnějšímu sledování maloživnostenské akce. Je-li vina na maloživnostnictvu, sluší se, aby se mu to řeklo do očí, by hladalo v první řadě u sebe nápravy; ale z druhé strany také jsem povinen přece jen vzdáti čest pravdě, a tu musím říci, že často není pouze ta nezralosť. nezkušenost, nedostatek prakse jedině na straně živnostnictva, nýbrž pochopitelným způsobem i na straně orgánů jiných, které v tom ohledu účinkují.

Já bych si dovolil jakýsi příklad.

V městě jednom byla zřízena strojovna ve prospěch živností stavbou se zaměstnávajících, v první řadě ve prospěch truhlářů.

Museum technologické dodalo do té strojovny, do té společné dílny, vedle motoru 4 stroje, tak zvaný žlábkovací čili fresovací, pásmovou pilu, okružní pilu a soustruhový stroj. Začalo se pracovati a vyšlo na jevo za krátký čas, že především schází hoblovací stroj a sice proč? Z té jednoduché příčiny, poněvadž se řeklo: ano, ten truhlář přijde, pracuje na cirkulárce, pracuje na pásmové pile, žlábkuje, fresuje, ale s každým kusem musí do své dílny bohati a zase zpět, aby se ohoblovala dotyčná věc a to je velká vada.

Kdyby tam byl hoblovací stroj, nebylo by to kouskování práce, dálení, odskakování do dílny, ten truhlář na vozíku přivezl by své věci a ve strojovně by se zpracovaly bez ztráty času a i ohoblovaly.

Nyní se žádá dodatečně o dodání toho stroje a technologické museum Vídeňské, které s tím má co dělati, se tomu požadavku nebude uzavírati a ten stroj zajisté poskytne; ale jisto, že i toto technologické museum se tomu pro budoucnosť naučí, čeho jest potřebí, když se taková společná dílna, strojovna, truhlářskému společenstvu dává.

Jest skutečně to věcí pravdivou, že jsme ve studiu experimentů dosud a, aby ta doba brzy pominula, aby vstoupili v život orgánové, o jejichž aktivování jsem se přimlouval a abyohom vycházejíce ze stadia experimentů, přešli do stadia, kde bychom mohli říci, že akce ve prospěch maloživnostnictva se setkává se zdárným úspěchem ode všech stran a zejména v první řade od maloživnostnictva samého uznávaným, to jest mé nejvroucaější přání, se kterým tyto své poznámky končím. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní k slovu p. posl. Karel Adámek.

Přísedící zemského výboru posl. Karel

Adámek: Slavný sněme: Při pokročilé době nemohu se po příkladu pp. řečníků, kteří mluvili přede mnou pouštěti do všeobecných výkladů o politice živnostenské, aniž by mi bylo lze recitovati usnesení různých kongresů, o nichž posl. Gebler mluvil. Není k tomu času a problémy tyto při této předloze, o niž jednáme, arciť řešeny býti nemohou. Obrátím se přímo k věci samé.

Maloživnostenská akce zemská, jež byla před 3 lety zahájena, nenalézá namnoze dosud správného porozumění a objektivného posuzování, namnoze se přeceňuje, a namnoze se také podceňuje: kdo očekával pouze od této akce spásu řemeslnictva, musil býti sklamán; kdo však tvrdí, že akce tato jest nadobro marnou a neúspěšnou, křivě soudí.

Ti, kdož namnoze tak ostře kritisují, co se v oboru tomto stalo a vykonalo, zapomínají na obmezenou kompetenci země ve věcech živnostenských, jakož i na to, že při této akci, jejíž program se stále rozšiřuje, disponujeme nepatrným fondem 15. 000 zl. Kdyby bylo možná 15. 000 zl. řemeslnictvo spasiti, pak by arciť řešení palčivé otázky řemeslnické nebylo nesnadným.

zemí podporované pokračovací řemeslnické a obchoiní školy, jakož i průmyslová a umělecko-průmyslová musea a j.

K úkolům těmto bylo také při akci maloživnostenské pilně přihlíženo. Jest s podivením, že se i v tomto oboru dosažené úspěchy namnoze neoprávněně posuzují těmi, kdož prostě celou tuto akci prohlašuji za zmařenou.

Nepohiížím zajisté optimisticky na postup této akce, ale trvám na tom, že jest nebezpečno podceňovati to, co bylo již vykonáno, jako by bylo nebezpečným práci vykonanou přeceňovati.

Pan zpravodaj velký důraz kladl na pořádáni přednášek a mistrovských kursů.

Dosud byly podnikány mistrovské kursy po výtce pro obuvníky a potkaly se celkem s úspěchem dobrým.

Nyní se pomýšlí na pořádání takových Kursů také pro truhláře a j.

Návštěva těchto kursů přespolním, nezámožným řemeslníkům byla usnadňována stipendiemi a j.

Maloživnostenská akce zemská měla a i na dále může míti při nynější obmezené kompetenci zemské ve věcech živnostenských a při obmezených prostředcích hmotných za účel pouze ražení cesty pokroku v řemeslech především probuzením, sesilováním, přímým i nepřímým podporováním organisování řemeslnictva k společné práci na základech svépomocných.

Tohoto účele se domáháme zvláště podporováním vývoje a rozšíření odborného vzdělání, rozšiřováním známostí vývoje a pokroku ve výrobě řemeslné, zdokonalováním a usnadňováním této výroby, opatřováním dokonalých strojů obráběcích, motorů a j.

Ve všech těchto oborech jest naše činnost po výtce informativní, musíme se obmezovati po výtce na podněty, protože se nám k pronikavějšímu podnikání nedostává potřebných prostředků hmotných a protože tímto podporováním nemá býti svépomoc ochromována.

Odborné vzděláni průmyslové šíří

Jest s potěšením, že se naše obchodní komory, v jich čele komora pražská, pohádání těchto kursů velmi pečlivě ujímají. K vývoji kursů těchto mohou valně přispěti návrhy opravné z kruhů odborných.

Z dotace maloživnostenské bylo také podporováno konání jednotlivých přednášek odborných, jež mohou býti po usnesení sl. sněmu toliko vvjimkou odporovány, protože nevyžadují nákladů tak velkých, aby k jich uhrazování nestačily prostředky místních činitelů. V obou minulých letech bylo podporováno navštěvování odborných výstav, museí a j.

Pan zpravodaj pravil, že v těchto oborech naši akce maloživnostenské panovalo kolísání, že se předloni podporovaly hojně návštěvy výstav a loni že hlavně jsme se obrátili na mistrovské kursy.

Má-li to býti výtkou zemskému výboru, pak jest to nespravedlivé, poněvadž se mistrovské kursy provádějí tam, kde je ustanoví technologické museum, vlastně ministerstvo obchodu nebo některá obchcdní komora.

Zemský výbor kursy takové o své újmě podnikati nemůže, nýbrž dává pouze podpory těmto kursům hlavně za tím účelem, aby byla návštěva usnadňována méně zámožným živnostníkům.

Proto soustavné podnikání těchto kursů jež taktéž za důležité pokládám, závisí na rozhodnutí uvedených činitelů, nikoliv na rozhodování zemského výboru, když k organisování těchto kursů nemá ani orgánů.

Při tomto podnikání musí nastati zdravá konkurence, především mezi obchodními komorami. Kdyby v oboru tomto všechny naše komory postupovaly tak, jako komora pražská, pak by zajisté za krátko po celých Čechách byly soustavně kursy alespoň obuvnické provedeny. Mistrovské kursy nemohou býti stále opakovány, jich absolventi sami mají býti pionéry pokroku ve svých živnostech.

V prospěchu tom spočívá positivní úspěch této akce.

Mám za to, že ani p. zpravodaj nemínil vytýkati, že podporujeme návštěvy cizích výstav.

Že před rokem byly podpory tyto větší než vloni, vysvětluje se prostě tím, že před rokem bylo současné velmi mnoho odborných výstav, kdežto loni byly jenom 2 výstavy, které měly pro živnostnictvo většího významu.

Proto vloni nebylo k návštěvě výstav tolik stipendií uděleno, jako předloním. Kromě toho musíme bez obalu pověděti, že zemský výbor při této podpůrné akci došel namnoze sklamání. Navštěvovatelům výstav bylo položeno za podmínku, že musí podati zprávu o své cestě a konati přednášky v kruzích odborných. Konstatuji jen, že v nemnohých případech bylo závazkům těmto správně vyhověno, a že mnozí z navštěvovatelů výstav ani přednášek nekonali ani zprávu o výkonné cestě nepodali.

Jest to neopravdovosť a nesprávnosť politování hodná. Kdo přijme zemské stipendium za podmínek vytcených, má konati svou povinnosť. Po těchto zkušenostech postupujeme při udílení takových stipendii s mnohem větší opatrnosti a obezřetností.

Prosím, aby vzato bylo na vědomí, že podpory tyto se povolovaly po slyšení ankety k návrhům dotyčných komor.

V některých případech mělo navštěvování výstav velmi příznivého a zdárného výsledku.

O jednotlivých přednáškách jsou mínění různá. Mám za to, že konání jednotlivých přednášek z oboru živnostenské politiky není podnikem velikým, ku kterému by bylo třeba subvence zemské.

Nejsou-li místní interessenti s to, aby malý tento náklad, který s takovými přednáškami spojen jest, podnikli, pak nepomůže ani subvence zemská.

Pan zpravodaj zmínil se o organisování kočovného vyučovaní průmyslového; zemský výbor spravuje se usnesením sl. sněmu a dobrozdáním anket má přistoupiti k organisování kočovného vyu čování průmyslového.

K podnětu sl. živ. komise si opatřil zprávy o tomto vyučování ve Wirtembersku, jichž bude přiměřeně použito.

Pánové, organisovati odborné vyučování po přikladu, jak je organisováno kočovné vyučovaní zemědělské po mém soudu by se nezamlouvalo. Zcela jinak by bylo, kdyby šlo o zřízeni odborných orgánů, jak se stalo v jednotlivých zemích, kteří byli stalými instruktory, kteří by putovali od krajiny ke krajině, od dílny k dílně a seznamovali řemeslnictvo s pokroky v řemeslech. To by mělo význam.

Ale ustanoviti několik kočovných učitelů, kteří by kočovali po zemi a měli tam plané přednášky, které se dnes slyší a zítra zapomenou, by nemělo žádného výsledku a prospěchu pro řemeslnictvo a živnostnictvo (Výborně!).

Komise živnostnictva žádala ve své zprávě, aby učitelstvo odborných škol konalo takě odborné přednášky; tento podnět pokládá zemský výbor za velmi důležitý a obrátil se na ministerstvo, aby k tomu svolilo. S politováním však musím konstatovat, že nás dosud v této věci žádné odpovědi nedošlo, ano z jiných zpráv vychází, že jest správa vyučování proti tomu.

Živnostenská komise pokládala za velmi důležité zřizování sbírek vzorných modelů, výrobků a j. ve střediskách malého průmyslu.

Tento podnět jest velmi důležitý a s potěšením možno konstatovat, že zakládáním podobných sbírek se již počalo, tak v Hajdě aj. Za podporu k založení takové sbírky podaná žádost od průmyslového musea v Králové Hradci.

Jest především věcí průmyslových musei, by o zakládání takových sbírek, vzorných výrobků ve svých oblástech pečovala.

Zamlouvalo by se také zakládání sbírek přenosných, které by bylo lze vždy na čas v různých městech instalovati. Bude rovněž na našich průmyslových městech, aby pozornosť svou také této akci věnovala.

Živnostenská komise přimlouvá se, aby bylo podporováno navštěvovaní vzorných dílen.

Zemský výbor se ujal provedení teto zdravé myšlenky, jež však bylo pri prvém kroku zmařeno.

Zemský výbor požádal obchodní komory za soupisy vzorných dílen, jichž navštěvování řemeslníky mělo býti podporováno. Výsledek této akce byl negativní, což jest s tím větším politováním, čím výtečnějším se navštěvování takových dílen pro snaživé řemeslníky jeví.

Pánové, že akce podnikaná s pomocí 5000 zl. nebyla bez úspěchů, račte poznati z použití této dotace, jež byla do konce r. 1897 vyčerpaná až na 510 zl. S přebytkem z r. 1896 per 570 zl. jsme disponovali r. 1897 k těmto účelům sumou 5570 zl., z níž bylo vydáno do konce roku 1897 na podporu učebných kursů 2040 zl., na odborné přednášky 814 zl., na subvence odborným školám 445 zl., na výstavy 750 zl, na cestovní stipendia 775 zl., na kočovní přednášky 435 zl. dohromady 5260 zl.

Tak z tohoto účtu jest patrno, že tato velká akce nebyla bez úspěchu a že se zemský výbor držel docela v rámci usnesení sl. sněmu. (Výborně!)

Jest zajisté přirozeno, že také při maloživnostenské akci zemské musí býti v počátcích překonávány mnohé překážky, avšak pevné jsem naděje, že nesnáze tyto za horlivé součinnosti řemeslnictva samého budou překonány. Zřízením technologického musea, aktivováním statistické kanceláře, jakož i jubilejního fondu maloživnostenskóho a živnostenské komise

zemské bude naše činnosť v oboru politiky živnostenské netoliko rozšířena, ale také usnadněna.

Živnostenská komise uznává potřebu, aby tato akce byla zpopularisována.

Zemský výbor již zavedl jednání o vydání populárního, poučného spisku o účelech a dosavadních výsledcích této akce a pokládá za prospěšné, aby také o jednotlivých úkolech tohoto podnikání byly vydávány zvláštní brožurky, jakož i  aby byly vypracovány a rozšířeny vzorné stanovy společenstev vyrobovatelův a j.

Pan zpravodaj promluvil zevrubně o akci v příčině rozšíření obráběcích strojův a motorů. Souhlasím, že má tato akce mnohem větší obtíže, než akce prvá. Obtíže tyto spočívají netoliko v poměrech vnitřních našeho řemeslnictva, nýbrž i v poměrech zevnějších.

Akce tato nenalezla dosud až na některé výjimky - náležitého porozumění.

Při této akci nejde o proměnění dílny řemeslníkovy v továrnu strojově zařízenou, alebrž o to, aby řemeslník nemusil podnikati nejtěžší, zdraví jeho podrývající práce, jež mohou býti snadněji a také namnoze i dokonaleji prováděny strojem, a aby mohl větší péči věnováti dokonalému zpracování svého výrobku. Zavedením obráběcích strojů a motorů má býti řemeslná výroba uvolněna, konkurence malému průmyslníku usnadněna atd.

Akce zemská, jako státní, jest v tomto oboru v podstatě své akcí úvěrní, jíž ma býti indirektně podporováno také opatřovaní řemeslnictva k úkolům hospodářským.

Zkušenosti pri řešení těchto úkolů nás poučily, že jest zvláště s velikými obtížemi spojeno, naše řemeslnietvo příměti k tomu, aby k účelům hospodářským, které přesahují síly jednotlivce, se spojilo a zakládalo společenstva výrobní a pod., ačkoliv jest tato organisace hlavní záruka jeho budoucnosti.

Proto, pánové, bylo sl. sněmem snešeno, aby také při této akci indirektně bylo podporováno spolčování řemeslnictva. Proto bylo ustanoveno, aby totiž společenstva výrobní a nikoli jednotlivci při opatřování strojů byli podporováni z této dotace. Na té zásadě založena jest také parallelní akce státní.