vyskytují případy, ve kterých by kázala ji čestná povinnosť ujmouti se příslušníků kterékoli národnosti cizí.
Vláda nejen že neujímá se pronásledovaných pro národnost českých dělníků, řemeslníků, živnostníků, ale ona ostavuje bez pomoci i osoby stavu úřednického, náležejí-li k národnosti české. Uvádíme tu opětně na paměť Vaší Excellenci, že nedovedla zjednati ochranu oněm o. k úředníkům v Chebu, Aši a některých jiných městech německých, kteří dostali výpověď nejen z bytu, ale i ze stravy - ona je toliko prostě přeložila.
Případ však, který k tomuto nás nutí dotazu, je daleko vážnější, pročež klademe Vaší Excellenci co nejdůtklivěji na srdce, aby mu věnovala větší pozornosť, než obyčejně se děje.
Praktikant c. k. berního úřadu ve Falknově, pan Josef Ekl, vstoupil dne 2. t. m. asi o 3/411 hod. večerní s kolegou svým, p. G-ottvaldem, do hostince Götzlova.
Chtějíce vyhnouti se styku s německými nationaly, jejichž protičeské smýšlení znali, nevstoupili do jídelny, ale usedli v nalévárně, kde docela tiše se chovali. Již zde byl p. Ekl od nacionalního zuřivce Eberta poznán a ve chvíli, kdy vystoupil na chodbu, tak silně udeřen, že upadl na zem. Sebrav se usedl opět na předešlé místo Tu však k němu přistoupilo několik mladíků, vyzývajíce ho hrubě, aby hostinec opustil.
Nemíně pouštěti se v hádku p. Ekl zaplatil a požádal staršího pána, aby ho laskavě kus cesty doprovodil, jelikož soudruh jeho Gottvald ještě dále zůstal v místnosti. Muž ten doprovázel Ekla kus cesty, když ale od něho se oddělil, spatřil Ekl, kterak tři mladíci rychle za ním pospíchají. V oprávněném domnění, že ho pronásledují Ekl zrychlil tež kroky své.
Byl však zadržen ode dvou mužů, kteří proti němu šli, ač je po německu prosil, aby ho propustili, že jde pokojně svou cestou. A nyní sypaly se na pronásledovaného Čecha těžké německé rány, které mu zasazovány byly holemi, pěstemi a jinými věcmi.
Posléz podařilo se panu Eklovi vytrhnouti se svým pronásledovatelům a utéci do nejbližšího hostince. Přítomní hosté vidouce ho krváceti z nesčíslných ran na hlavě i jiných částech těla, přivolati dali lékaře, který rány vymyl, zašil a obvázal.
Takto zraněný odebral se p. Ekl do svého bytu. Kromě poranění vnějšího cítí však od doby té i bolesti vnitřní, které mohou míti těžké následky.
Okazuje to zajisté zcela zvrácené poměry, které v posledním čase zavládly na severu Českého království, kde Němci nad českým obyvatelstvem mají převahu, jsou-li zástupcové lidu nuceni tázati se se Vaší Excelence: Je-li ochotna ujmouti se opravdově aspoň c. k. úředníků pronásledovaných pro svou národnosť - a jak dlonho míní shovívavě přihlížeti k těm systematickým štvanicím, které na vyhlazeni českých menšin se strany německých většin v severních Cechách se podnikají?
V Praze, dne 12. února 1898.
Sokol a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Březnovský a soudruzi odevzdali mně dotaz na Jeho Excellenci pana místodržiteli.
Die Herren Abgeordneten Březnovský und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sektetář Höhm (čte): Dotaz posl. Březnovského, Sokola a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržíteli království českého.
Vaše Excellence!
Račte vyslyšeti zprávu, při které srdce tuhne a která přivede Vaši Excellenci ku poznání těch ukrutností, které spáchány byly za stanného práva na Prahu uvaleného.
V pluku 102. při 5. polní setnině sloužil desátník Josef Luft. Byl to muž v každém ohledu zachovalý a čestný. Dne 13. prosince r. 1897 dostal přes čas a ve dvě hodiny odpoledne vyšel si ven, nemaje svého jmění více než korunu. Nemohl tedy pomýšleti na nějakou výstřední zábavu. K 6. hodině večerní vra-
cel se domů se dvěma soudruhy. Když přicházeli ke Karlovu náměsti, polohlasně notovali si jakousi písničku. Vojenská stráž je zastavila. Druzi Luftovi se vzdálili, Luft kráčel pokojně dále. Stráž opětovala své "halt", Luft se zastavil, ale v tom okamžiku proboden byl od stráže bajonetem; zvolav: "Ježíš Maria Josef, jsem nevinen", klesl na zemi - odnesen byl do nemocnice, kde druhého dne ráno k 8. hodině skonal Sám jeho hejtman vyjádřil se, že to byl hodný vojín, a že ho je škoda.
Každý pochopí, že zpráva o tomto hrozném případu přebolestně dotknouti se musila otce zavražděného Lufta, a každý cítí, že úřadové povinni byli k ulevení bolesti jeho dle mocnosti přispěti Avšak úřadové zachovali se k němu necitelně, nelidsky. Podav žádost k vojenskému úřadu, aby mu byl vydán opis rozsudku, z něhož by se dověděti mohl, jak a proč syn jeho byl zavražděn, nešťastný otec byl zamítnut.
Hejtman, u něhož na toto odbytí si stýskal, pravil mu též, že žádný soud nebyl a nebude a privedl na něho 3 důstojníky, kteří do něho prudce německy mluvili. Nerozuměje jim odešel se zármutkem v srdci nenabyv ani nejmenšího ukojení ze své bolesti.
Případ tento bezohlednosti vojenské za doby stanného práva není ojedinělý. Mnoho nevinných utrpělo těžká i smrtelná zranění. Stane-li se kdy nějaký, třeba i jen domnělý, zločin tiskový, kterým nikomu se vlastně neublíží, stíháno a tře stáno bývá zaň mnoho osob: spisovatel, redaktor, sazeč i faktor knihtiskárny ano i majitel.
Podepsaní se táží:
Kdo za zločiny podobného druhu, jako tuto uvedený, volán má býti k zodpovědnosti a kdo má stížen býti trestem?
V Praze, dne 12. února 1898.
Březnovský a soudruzi
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. dr. Herold a soudruzi mně odevzdali interpellaci na Jeho Excellenci pana místodržitele.
Die Herrin Abgeordneten Dr. Herold und Genossen haben mir eine Interpellation
an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, aby tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Interpellace dra Herolda a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli:
Zpráva, že byli nuceni poslanci slovanští na sněmu slezském opustiti tento sněm, poněvadž většina sněmu slezského i ty nejnepatrnější a nejoprávněnější požadavky českého a polského lidu ve vévodství Slezském hrubě a s patrnou úmyslností zamítala, vzbudila v českém lidu v království českém neobyčejné roztrpčení národní.
Poměry ve vévodství Slezském, v této části koruny české, jsou nejkřiklavějším důkazem porušení platných základních zákonů a nejpřirozenějších práv lidských.
Mezi 605. 649 obyvateli této země jesjt 280530 Němců, 130. 839 Čechů a 178. 114 Poláků, z čehož jest patrno, že většina obyvatelstva vévodství Slezského jest slovanská i přes to, že při posledním sčítání lidu falšování národnosti v této zemi dáto se způsobem již známým.
Vzdor této většině slovanské však práva lidu slovanského ve Slezsku jsou nejpovážlivějším způsobem šlapána. Při soudech a úřadech vládne jedině výhradně němčina a i v ryze slovanských krajinách vyřizují se žádosti české i polské jenom po německy, koná se veškeré líčení soudní i správní jazykem německým, leč že výminečně tu a tam strany vyslechnou se v jazyku jejich vlastním.
V oboru školském potlačování národů slovanských ve Slezsku jeví se způsobem nejkřiklavějším. Dle zpráv zemské školní rady slezské jest sice obecných škol německých 208, českých 117 a polských 136, avšak, kdežto školy české a polské jsou většinou jednotřídní, nejvýše dvoutřídní, všecky lépe organisované a zejména co do pohlaví nesmíšené školy obecné jsou německé.
Avšak školy české i polské ve Slezsku jsou jimi jenom podle jména, neboť na všech těchto školách jest jazyk německý zaveden nikoli pouze jako předmět vyučování, nýbrž jakožto jazyk vyučovací ve většině předmětů; na vícenež trojtřídních školách slovanských, tedy od čtvrté třídy počínaje, někdy již také od 3. třídy, jest němčina jediným výhradním vyučovacím jazykem.
Všech 11 veřejných škol měšťanských jest německých.
Pedagogia slezská a sice jak ženské i mužské pedagogium v Opavě, tak pedagogium v Těšíně, kteráž státem jsou vydržována, jsou pouze německá, tak že učitelé pro školy slovanské jsou vychováváni jedině na německých ústavech vyučovacích a nemohou následkem toho míti oné vyučovací kvalifikace, aby v jazyku dítěte náležitě vyučovali.
Veřejných středních škol ve Slezsku vydržovaných státem jest osm, na kterých vesměs vyučovacím jazykem jest pouze němčina, a teprve nyní cís. král. vláda zamýšlí převzíti české gymnasium v Opavě do správy státní.
Dle mateřského jazyka navštěvuje gymnasia Slezská 838 Němců, 300 Poláků a 382 Čechů; reálky slezské 991 Němců, 177 Poláku a 53 Čechů, kterýžto počet lze tím vysvětliti, že česká mládež pro nedostatek českých středních škol ve Slezsku nucena jest navštěvovati školy takové jinde.
Avšak i při podporování jednotlivých škol pokračovacích a hospodářských, jakož i jednotlivých obcí, pokud se týče vydržování obecných škol, jeví se ve všem naprosté a bezohledné zkracování živlu českého a polského a využitkování moci na úkor slovanské národnosti ve Slezsku. Vzdor úslovné snaze poslanců slovanských na sněmu slezském zjednati aspoň snesitelné poměry v této zemi, kdež ještě před stoletím byla čeština výhradním jazykem úředním, nečiní se ničeho, nýbrž veškeré požadavky slovanského obyvatelstva a jeho zástupců odmítají se způsobem nejpříkřejším, aniž by se strany orgánů vysoké c. k. vlády v té věci učiněno bylo opatření a pokus prováděti rovnoprávnost národní i v této zemi, jak toho státní základní zákony vyžadují. V celém veřejném životě ve Slezsku jeví se jediná zásada, že Slezsko jest německou državou a že práva slovanských národností musí býti šlapána a dušena a že obyvatelstvo slovanské vydáno musí býti na pospasy úplné germanisaci.
My poslancové národa českého se skutečnou bolestí a zároveň s trpkostí přihlížíme k událostem, jichž dějištěm jest tato krásná část zemí koruny České. My ale také vidíme na těchto poměrech ve Slezsku, že ještě příliš daleko jsme vzdáleni od toho, aby se strany správy veřejné a vlády učiněn byl krok na ochranu potlačovaných a na zjednání skutečných práv.
My však prohlašujeme, že se cítíme se slovanskými našimi krajany českými i polskými ve Slezku úplně solidárními a že každá křivda na nich páchaná jest křivdou nám způsobenou, kterou trpěti nehodláme.
Z té příčiny dovolujeme si slušný dotaz:
Co hodlá c. k. vláda učiniti, aby ve vévodství Slezském čl. XIX. stát. zákl. zák. v příčině rovnoprávnosti národní plně a nezkráceně byl proveden, a jaké opatření hodlá učiniti, aby s národem českým a polským ve Slezsku jednalo se jako se stejně oprávněnými státními občany a aby národní a politická jich práva nebyla tak brutálním způsobem obmezována a ničena ?
V Praze, dne 12. února 1898.
Dr. Herold a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Lenoch a soudruzi mně odevzdali dotaz k J. E. p. místodržiteli.
Die Herren Abg. Lenoch und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz posl. J. Lenocha a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého.
Vysoké c. a k. říšské ministerstvo vojenství výnosem svým ze dne 22. července 1895 č. 4643 odděl 2. poskytlo absolventům nižších škol hospodářských nárok na výhodu úlevy kratší služby presenční, aby buď na vlastním aneb jejich
rodičů statku hospodařiti, pokud se týče, vypomáhati mohli.
V základě ministerského výnosu tohoto podali loni i předloni rodičové 12 absolventů z hospodářské školy v Litomyšli žádosti před vykonaným drahým rokem praesenční služby za propuštěni svých synů na trvalou dovolenou, jakmile tito dvouletou službu u stálého vojska ukonči; z těchto 12 podaných žádostí bylo vyhověno se strany plukovních velitelstev toliko sedmi žadatelům, kdežto 5 odpověděno bylo zamítavě.
Leč 2 na trvalou dovolenou po dvouleté službě presenční propuštění vojínové (absolventi hosp. školy) po 3 až 4měsíční dovolené v době zimní povoláni byli před nejpilnějšími prácemi jariními opět k vojsku, aby opět dosluhovali. Jsou to: Jan Syč, c. a k. vojín 27. dělostřeleckého pol. pluku v Hradci Král., syn rolníka v Hrušové u Vys. Mýta, který povolán byl po 4měsíční dovolené v měsíci březnu 1897, a Josef, Dostál, syn rolníka v Sudislavi, okres Ústí n. Orl., vojín c. a k. dělostřeleckého pluku pevnostního čís. 3 v Přemyslu, který povolán jest k dosluhování ve vojště právě těchto dnů.
Nížepsaní dotazují se Vaší Exc.:
1. Jest toto jednání vojenských úřadů Vaší Excellenci známo a případně proč sé dle výše uvedeného výnosu c. k. řišsk. ministerstva vojenství všem absolventům nižších škol hospodářských po skončené 2leté službě praesenční úlevy jmenované nedostává?
2. A pakli že někteří na trvalou dovolenou předčasnou jednou již propuštěni byli, proč k dosluhování 3. roku praesenčního dále se povolávají a právě v době před započetím pilných prací polních?
V Praze, dne 12 února 1898.
J. Lenoch a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dostál a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho E. p. místodržiteli.
Die Herren Abg. Dostál und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tato interpelace byla čtena. Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz
posl. Dostála a soudruhů k Jeho Excellenci p. místodržiteli. Vaše Excellence! S důrazem stále větším doléhají na veřejnosť otázky sociální, v jichžto počtu nalézá se též spravedlivé upravení poměrů mezi dělníkem a zaměstnavatelem, a jak samozřejmo, že když tyto oba stavy nalézají se v přirozené soutěži vyrovnání protiv a sporů musí připadnouti zákonu, pro všechny platnému a závaznému.
Co však máme pak říci tomu, když ten, kdo má býti spolehlivým strážcem zákona, potom naopak stává se stranníkem, jenž nejkřiklavějším způsobem naddržuje podnikateli ?
Případ takový uvádíme v následujícím:
Při stavbě místní dráhy, vedoucí z Rakovníka do Mladotic, schválil c. k. okr. hejtman Maydl v Královicích podnikatelům této dráhy pracovní řád, kterému asi sotva bude jinde rovno.
Tak stojí na př. v čl. 2: "Pracovní doba počíná východem slunce a končí počátkem noci atd. "
Dále v čl. 4:
"Dělníci, kteří dobrovolně práci opustí, mají právo jim přináležející obnos teprvé v příští odbývané výplatě (čl. 3. ) vyzdvihnouti atd. "
"Každý dělník musí v čl. 2. uvedené rozdělení zachovati, vzpouzející se neb stávkující budou za samovypovězeni považováni. "
Nechtějíce dotýkati se ještě jiných ustanoveni, podotýkáme, že tudíž p. c. k. okresní hejtman Maydl sám o sobě a zcela proti zákonu schvaluje pracovní dobu v letních měsících až i 18tihod., že pro něho neexistuje nedělní klid, a že úplně souhlasí, aby dělník, když na př. po 8 dnech vystoupí z práce, na svou výplatu ještě třebas 22 dní museli čekati.
Tážeme se Jeho Exc. pana místodržitele:
1. Jsou tyto poměry Jeho Exc. známy?
2 Jest Jeho Exc. ochotna bezodkladně naříditi příslušné vyšetření a na základě jeho co nejrychleji učiniti, čeho třeba ?
V Praze dne 12. února 1898.
Frant. Dostál a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám veškeré přečtené interpelace Jeho Excel, pana místodržiteli.
Ich werde alle verlesenen Interpellationen an Se. Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Pan posl. Alfons Šťastný a Jan Rataj mně podali návrh v příčině ustanovení přiměřených cen chlebovin, žita a pšenice v král. Českém.
Tento návrh není dostatečně podporován; dám jej přečísti a učiním dotaz na podporu.
Die Herren Abgeorbn. Alfons Šťastný und Johann Rataj haben mir einen Antrag überreicht bezüglich der Bestimmung von angemessenen Preisen für Brotfrüchte, Korn und Weizen im Königreiche Böhmen.
Dieser Antrag ist nicht hinreichend unterstützt. Ich werde denselben verlesen lassen und dann die Unterstützungsfrage stellen.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslance Alfonse Šťastného a Jana Rataje v příčině ustanovení přiměřených cen chlebovin, žita a pšenice v království českém.
Slavný sněme, račiž se usnésti: Výboru zemskému se ukládá, aby dorozuměv se s c. k. vládou vypracoval a k ústavnímu vyřízení předložil návrh zákona, jímž by se vyrabitelům chlebovin, žita a pšenice, v království českém pojistil náležitý výnos z pěstování jich, aniž by pro spotřebovatele z toho následovalo zdražení výroků z nich, na následujících zásadách:
1. Veškeré v zemi vyrobené a prodejné chleboviny, žito a pšenici, převezme k tomu účeli zřízená banka za cenu zemským sněmem ustanovenou.
2. Nedostávající se chleboviny ty pro zem koupi banka ta v cizozemsku.
3. Veškeré takto skoupené obilí dá banka semlíti a prodává mouku z něho spotřebovatelům.
4. Ceny chleba stojí v určitém sněmem ustanoveném poměru k ceně dotyčné chleboviny a náleží obci dohlížeti k tomu, aby poměru toho bylo šetřeno.
5. Prodej mouky a chleba jsou živnosti koncedované a pouze k výrobkům z banky koupeným se vztahujícím.
V ohledu formálním budiž návrh tento přidělen komisi zemědělské.
V Praze, dne 12. února 1898.
Alfons Šťastný, Jan Rataj.
Abg. Wolf: Was heißt das aus Deutsch eigentlich, damit wir wissen, ob wir den Antrag unterstützen können.
Oberstlandmarschall: Das steht Ihnen frei. Wenn der Antrag hinreichend unterstütz, werden wird, wird derselbe übersetzt werden.
Ich ersuche die Herren, welche für den Antrag stimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest dostatečně podporován.
Derselbe ist hinreichend unterstützt.
Ich werde denselben der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Die Budgetkommission hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.
Komise rozpočtová koná schůzi po sezení sněmu.
Komise pro záležitosti jazykové koná schůzi po sezení sněmu.
Die Commission für Sprachenangelegenheitert hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.
Die Schulkommission hält Montag, am 12. Feber, um 10 Uhr Vorm., Sitzung.
Komise školská kona schůzi v pondělí, dne 14. února, o 10 h. dopol.
Die nächste Sitzung sindet statt am Montag, den 14. Feber, um 11 Uhr vorm.
Příští schůze se bude odbývati v pondělí, dne 14. února, o 11 h. dopol.
Na denní pořádek kladu následující předměty:
První čtení návrhu poslanců Alfonse Šťastnýho a Jana Rataje v příčině změny jednacího řádu pro sněm království českého, č. t. CCLIV;
první čtení návrhu poslanců Dra Herolda, Dra Pacáka a soudruhů na vydání základního zákona zemského ve příčině nedílnosti království Českého a rovnoprávnosti obou národů, č. t. CCLXI.
první čtení návrhu poslanců Bönse, Albla a soudruhů v příčině změny §§ 4. a 45. zákona o myslivosti pro království České; č. t. CXLVI.
první čtení návrhu poslanců Aloise Kryfa, Kudrnky a soudruhů v příčině poplatků z převodu vlastnického práva u selských usedloatí; č. t. CCXXXIV.
Dále druhé čtení několika zpráv komisí a sice:
komise rozpočtové o zprávě výboru zemského s účetní závěrkou nadačního fondu Gerstnerova za r. 1896,
komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s účetní závěrkou nadačního fondu arcivévodkyně Gisely pro hluchoněmé za rok 1896,
komise rozpočtové o zprávě výboru zemského s účetní závěrkou fondu dobrovolníků a vysloužilců za r. 1896,
komise rozpočtové o zprávě výboru zemského s účetní závěrkou nadačního fondu Dra. Eduarda Horna za rok 1896,
komise pro záležitosti zemědělství o návrhu poslance Heřmana Jandy, Viléma Teklého a soudruhů v příčině vydání zemského zákona o závazných společenstvech rolnických,
komise pro záležitosti zemědělství o zprávě výboru zemského o peticích professorů hospodářské střední školy v Kadani, Ondřeje Nowaczka, za přiřknutí třetího a čtvrtého a Oswalda Hergla, za přiřknutí třetího přídavku pětiletého,
komise pro záležitosti zemědělství o petici ústřední společnosti hospodářské pro království České v Praze, za vydání zákona k zamezení podvodů s umělými hnojivy,
komise pro záležitosti zemědělství o petici ústřední hospodářské společnosti pro království České v příčině některých nedostatků školství zemědělského v království Českém,
komise pro záležitosti zemědělství o peticích za převzetí zimních škol hospodářských do správy zemské,
komise pro záležitosti zemědělství o peticích v příčině zvelebení chovu koní,
komise pro záležitosti okresní a obecní o petici městské obce Žatecké za zřízení c. k. krajského soudu se sídlem v Žatci;
komise pro záležitosti okresní a obecní o petici místní obce Slatiny za vyloučení z politické obce Slatina, Pravovice a Lučice a za ustavení téže jako samostatná obec;
komise pro záležitosti okresní a obecní o petici obce Spule za vyloučení ze soudního okresu Novokdyňského a přidělení k soudnímu okresu Klatovskému.
komise pro záležitosti okresní a obecní o petici městyse Chroustovic za zřízení okresního soudu tamtéž;
komise pro záležitosti okresní a obecní o petici obce Strunkovické za zřízeni okresního soudu tamtéž; a konečně
komise pro záležitosti okresní a obecní o petici politického klubu okresu Litomyšlského za zřízení c. k. krajského soudu v Litomyšli.
Auf die Tagesordnung der nächsten Sizzung setze ich folgende Gegenstände:
Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Alfons Sťastný und Johann Rataj, betreffend die Abänderung der Geschäftsordnung des Landtages des Königreiches Böhmen, Dr. Z. CCLIV.
Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Herold, Dr. Pacák und Genossen aus Erlassung eines Landesgrundgesetzes betreffend die Untheilbarkeit des Königreiches Böhmen und die Gleichberechtigung beider Volksstämme, Dr. Z. CCLXI.
Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Böns, Albl. und Genossen, betreffend die Abänderung der §§. 4 und 45 des Jagdgesetzes für das Königreich Böhmen, Dr. Z. CXLVI.
Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Alois Kryf, Kudrnka und Genossen, betreffend die Gebühren von der Uibertragung des Eigenthumsrechtes bei Bauerngütern, Dr. Z. CCXXXIV.
Dann die zweite Lesung einiger ungedruckter Commissionsberichte und zwar:
der Budgetkommission über den Landesausschussbericht mit dem Rechnungsabschlüsse des Gerstner'schen Stiftungsfondes für das Jahr 1896.
der Budgetkommission über den Landesausschussbericht mit dein Rechnungsabschlüsse
des Erzherzogin Gisela-Taubstummen-Stiftungsfondes für das Jahr 1896.
In der Budgetkommission über den Landesausschussbericht mit dem Rechnungsabschlüsse des Freiwilligen- und Invalidenfondes für dos Jahr 1896.
der Budgetkommission über den Landesausschussbericht mit dem Rechnungsabschlüsse des Dr. Eduard Horn'schen Stiftungsfondes für das Jahr 1896.
der Landesfulturkommission über den Antrag der Abgeordneten Hermann Janda, Wilhelm Teklý und Genossen, betreffend die Erlassung eines Landesgesetzes über Zwangsgenossenschaften der Landwirte.
der Landesculturkommission über den Landesausschussbericht betreffend die Petition der Professoren der landwirtschaftlichen Mittelschule in Kaaden, Andreas Nowoczek, um Zuerkennung der dritten und vierten und des Oswald Hergl um Zuerkennung der dritten Quinquennalzulage,
der Landesculturkommission über die Petition der landwirtschaftlichen CentralGesellschaft für das Königreich Böhmen in Prag wegen Erlassung eines Gesetzes zur Hintanhaltung des betrügerischen Handels
mit künstlichen Düngungsmitteln,
der Landesculturkommission über die Petition der landwirtschaftlichen Centralgesellschaft für das Königreich Böhmen betrefsend einige Mängel im landwirtschastlichen Schulwesen im Königreiche Böhmen,
der Landesculturkommission über die Petitionen betreffs Übernahme der landwirtschaftlichen Winterschulen in die Landesverwaltung,
der Landesculturkommission über die Petitionen in Angelegenheit der Hebung der Pferdezucht.
der Kommission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Stadtgemeinde Saaz um Errichtung eines k. k. Kreisgerichtes mit dem Sitze in Saaz.
der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Ortsgemeinde Slatina um Ausscheidung aus der politischen Gemeinde Slatina, Pravovic und Lučic und Constituirung als selbständige Gemeinde.
der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Gemeinde Spule um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Neugebein und Zuweisung zum Gerichtsbezirke Klattau.
der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Warftgemeinde Chroustovic um Errichtung eines Bezirksgerichtes dortselbst.
der Kommission für Bezirks- und Gemeinbeangelegenheiten über die Petition der Gemeinde Strunkovic um Errichtung eines Bezirksgerichtes dortselbst und endlich
der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition des politischen Clubs des Bezirkes Leitomischl um Errichtung eines k. k. Kreisgerichtes in Leitomischl.
Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.
Prohlašuji schůzi za skončenu.
Schůze skončena o 2 hod. 35 minutách odpol.
Schluß der Sitzung um 2 Uhr 35 Min. Nachm.
Dr. Urban, Verifikator.
K. Štolc, verifikátor.
Gustav Pilz, Verifikator.
Praha. - Rohlíček & Sievers. - Prag.