Neboť není dnešního dne již více v té míře potřeby, jak bylo cítěno ještě roku 1892, aby urychleno bylo technické provádění různých projektů melioračních a regulačních. Hlavním podnětem k dnešnímu mému návrhu jsou podobně jako k návrhu, který jsem podal dne 22. listopadu předešlého roku v řišské radě, ony ohromné ztráty na národním majetku v království Českém, které utrpělo nekoliko zemědělství, nýbrž i náš průmysl loňskými pohromami živelními, zejména velkými povodněmi, záplavami a znehodnocením výrobků následkem dlouhotrvajících deštů.
Podnětem k tomuto návrhu na soustavnou úpravu našich vodních toků jest nemeně okolnost, že vláda při takovýchto ohromných pohromách, jakéž utrpěl průmysl a Hospodářství král. českého loňského roku, nevolí vždy vhodných prostředků, jimiž by mohly býti tak těžké rány zhojeny, nýbrž jsou to obyčejně polovičaté pouze prostředky, jest to pouhá náplast na ony velké raný, které utrpělo poplatnictvo, a to, co poskytla vláda k zhojení těchto ran, nejsou než pouhé almužny našemu rolníkovi a průmyslníkovi.
To byly ony hlavní příčiny k podání tohoto návrhu již v prvni schůzi vynějšího zasedání sněmovního, čímž snad stane se snáze pochopitelným mnohým časopisům, proč návrh tento již v prvním sezení letošního sněmu byl námi podán. Vždyť sanování velkých národohospodářských ztrát, které utrpělo království České loňského roku, není daleko dosaženo skrovničkými náhradami, jichž dostalo se našemu průmyslu a našemu zemědělství, nýbrž to, jak pravím, co se dostalo se strany vlády na zhojení vzešlých ran, musím prohlásiti co skrovňoučký, nepatrný prostředek, co pouhou náplast na tu velkou národohospodářskou ránu. Máme-li pracovati k tomu, aby tak velké národohospodářské ztráty v té míře se neopakovaly jako loňského roku, potom musíme naléhati ve sborech zákonodárných na vydatnější prostředky, které by trvale působily prou tak ohromným ztrátám národního majetku. K takým prostředkům náleží především preventivní prostředky, t. j. prostředky směřující k zamezení pohrom živelních, které zajisté mnohem budou účinnějšími a osvědčí se jako v lékařství mnohem více než prostředky, mající za účel hojiti rány již povstalé.
Jak jsem podotkl, neobmezím se dnes na pouhé odůvodnění návrhu na urychlení provádění projektů technických. Bylo to časovým spíše od r. 1884-1892, kde ještě byl nedostatek těchto projektů a kde tedy bylo třeba, abychom působili k urychlení provádění projektů a nenechali vyčerpávati celý státní meliorační fond jinými královstvími a zeměmi. Neboť tehda byla ona potřeba uznána netoliko mnou, nýbrž i rozpočtovou komisí, neboť bylo r. 1890 v lůně komise rozpočtové trpce si do toho stěžováno, že se o naše země tak skrovně pečuje, ačkoliv země do státního melioračního fondu největší čásť odvádí. Dnešniho dne ovšem již ta potřeba urychlování technického provádění větších projektů více méně odpadla ačkoliv obnáší na konci r. 1897- dle zpráv p. přednostou Němcem mi propůjčených - počet přihlášených a v práci se dosud nenacházejících projektů 134.
Za to bylo na konci r. 1897 hetových projektů 177, z nichž bylo provedeno na Konci téhož roku pouze 84, a v úředním jednání nachází se 35 projektů. (Slyšte!) Z toho viděti, že hotových projektů mamě veliké množství, ale schází nám nyní prostředky, abychom tyto projekty provedli, abychom provedením jich chránili národní majetek, který jest stále ohrožován pohromami živelními a zejména povodněmi.
Proto jest dnešním mým úkolem seřaditi data k provedení důkazu velké důležitosti a velkého narodo-hospodářského významu soustavného provádění regulace řek a sice netoliko upravňování jich, nýbrž i odvodňování i zavodňování, jakož i menších i větších meliorací pozemků.
Na konec pak dovolím si také krátce naznačiti prostředky, jakými bychom mohli cíle tohoto se dodělati.
Neodkladná a nevyhnutelná potřeba soustavné regulace a meliorace prokázaná jest především skutečným stavem našich řek a pozemků, Které dosud nejsou odvodněny a zavodněny.
Dosud upraveno bylo, jak Vám známo, ze všech vodních toků v království Českém toliko několik pobočních vodních toků, ze hlavních našich toků vodních však ani jediný nebyl dosud náležité upraven.
Co se týče půdy v království Českém, shledáváme ze správy, kterou byl ústřední sbor letošního roku vydal následkem porad užšího výboru v sezení ústředniho výboru zemědělské rady pro království České ze dne 24. června, že jest dosud v království Českém rolí, při kterých potřebí jest odvodněni, asi jedna čtvrtina všech pozemků králov. Českého, čili 656. 000 ha., a luk asi jedna třetina, dohromady všech pozemků asi 830. 000 ha. Z těchto dat úředních, která pocházejí z technické kanceláře rady zemědělské, bylo meliorováno okrouhle 30. 000 ha., zbývá tedy v království Českém ještě odvodňovati půdy asi na 800. 000 ba. Při roční subvenci, která bude se moci poskytovati z nynějšího vyššího státního fondu pro ukončení hlavních projektů v obnosu asi 100. 000 zl., a zemského fondu 100. 000 zl., bereme-li též podíl, a při témž, podílu ze strany interessentů, dohromady tudíž asi 400. 000 zl. ročně, vyžadovalo by provedeni oněch 37 projektů, které jsou nyní v provádění, teprve nejméně 20 let, nehledě na ostatní projekty, které dosud vůbec ani v jednaní úředním nejsou. Ohledně těchto dokáži, jak dlouho by to trvalo, než by i ty projekty byly projednaný.
Čitáme-li na př. asi 200 zl. na jeden ha. úplné meliorace, bylo by možno za 400. 000 zl. provésti ročně melioraci asi na 2000 ha.
Bylo by tudíž při nynějším postupu provádění meliorací potřebí k odvodněni oněch 600. 000 ha. půdy v království Českém 400 let.
Těmito dáty jest nejlépe prokázána potřeba urychlenější akce a soustavného provádění meliorací v království Českém tak, jak i ještě jinými daty Vám nutnost toho dokáži.
Druhý veliký moment, který mluví zřejmě pro urychlení této akce a pro velkou národohospodářskou její důležitost jsou úřední data o veliké vyší škod způsobených povodněmi v. království Českém a náproti tomu v oné, celkem nepatrné sumě odepsaných daní, které ale přece tvoří dohromady velkou sumu v království Českém, jakož i dáta o poskytnutých podporách v království Českém následkem živelních pohrom a sice státních, zemských a soukromých;
Dovolím si tato dáta uvésti připomínaje, že dáta ta jsou vesměs úřední, že to nejsou dáta vzatá jen tak ledabyle, a že tedy tato dáta Vám nejlépe ukáží onu velikou důležitost akce týkající se soustavného upravení našich řek.
Připomínám nejprvé, že odpis daní následkem škod povodněmi způsobených v obvodu Labe od Josefova ku Králové Hradci páčí se dle úředních dát, vzatých a z pětiletí od roku 1888-1894 průměrně ročně na 5000 zl. Jen v tomto krátkém obvodu ciní ročně odepsáni daně na škody povodněmi způsobené průměrně 5000 zl.
Eozpočet na nejnutnější bezodkladnou úpravu vzešlých loňského roku strží břehů na Labi počínaje od Jaroměře až ku Král. Hradci obnáší na, základě výpočtu technické kanceláře krajského úřadu z Králové Hradci 127. 000 zl.
Vždyť škody způsobené povodněmi z roku 1880, 1882, 1883, 1886 a 1888 na obvodí Úpy páčí se dle úředních dát na více než 1, 000. 000 zl.
Mimo to obnáší dle výpočtu, který jsem byl učinil na základě dat, jichž se mu se dostalo od ministerstva financí v království českém odepsaná daň následkem povodní, průměrné ročně 131. 860 zl., a dle toho vypočtu vypočtená ztráta hrubého výnosu následkem povodní páčí se v Čechách na 5, 800. 000 zl.
K sanovaní škod těchto a k náhradě ztrát na národním majetku následkem povodní dostalo se království Českému ze státního fondu r. 1890 2, 000. 000 zl. a ze zemského fondu 1, 000. 000 zl. a kromě toho 500. 000 zl. na škody způsobené na řekách.
Roku 1895 pak bylo poskytnuto ze státního fondu na škody povodněmi způsobené 100. 000 zl.
A nyní přehlédněme krátce ony škody vzešlé loňského roku pohromami živelními.
Výše zjištěných Škod živelními pohromami roku 1897 obnáší dle úředních dat od místodržitelství u jednotlivých okresů na 1, 394. 000 zl., u obcí 1, 212 000 zl. a u soukromníků 14, 834. 000 zl.,, tedy dohromady 17. 441. 000 zl., z čehož připadá na podstatu přes 11, 000 000 a na výnos
přes 6, 000. 000. Dle zprávy zemského výboru činí pak škody způsobené živelními pohromami na veřejných komunikacích v 49 okresích sumu 2, 065. 162 zl. Na porušené komunikace dostalo se obcím a okresům ze zemského fondu podpory v částce 156. 500 a bezúročné půjčky 6500 zl. Kromě toho má pak sněm, jak vidíte z předlohy, povoliti úvěr asi 1 milion zl. na nesplatné podpory a na nezúročitelné půjčky.
Z toho vidíte, jak velký objem dosáhly pohromy loňského roku. Co se pak týče náhrady na tyto pohromy, tu dostalo se zestátni pomocné akce 1, 500. 000 nesplatné podpory a 1 mil. nezúročitelných zápůjček království Českému čili dohromady pro 58 stížených okresů 2, 500. 000 zl. Kromě toho dostalo se další podpory 175. 000 zl. pro 25 okresů, jež byly stizeny jarními povodněmi a krupobitím. Místodržitelství poukázalo již 620. 000 zl. na zatimní nejnutnější opatření, na zahražení strží, břehů atd., kterážto suma byla částečně již také rozdána, jednak také v nejbližší době má býti přidělena.
Bohužel musím s politováním konstatovati, že v uvedených náhradách, které byly již jednak poukázány, jednak mají býti poukázány ze státního fondu; byly prý téměř úplně pominuty ony škody, které vzešly našemu zemědělstvu dlouhym mokrem a vzrůstem obilí.
Dle toho mají býti plodiny zemědělské většinou dílem z náhrady ztrat vyloučeny, což zajisté velmi těžko ponesou naši zemědělci. (Tak jest!)
Podpory dostalo se téměř výhradně průmyslu, zemědělci jak obyčejně byli odstrčeni (Posl. Jaroš: Jako vždycky!)
My průmyslu přejeme, a prosím, aby slova má nebyla považována za nějaké záští aneb žárlivost a nepřízeň; přejeme našemu průmyslu, který byl nepopiratelně
povodněmi velmi těžce postižen, náhrady jakých se mu dostane, vždyť bude to nepatrná náhrada za velké ztráty, jichž utrpěl. Ale přes to přese všechno musím jménem stíženého rolnictva protestovati, že na zemědělství a na velké škody, které utrpělo rolnictvo vzrůstem obilí, nebylo takměř nic pamatováno. (Tak jest!)
Neboť škody povodní způsobené jsou oku pozororovatele patrnější než ztráta, kterou utrpěl rolník vzrůstem, vzklíčením obilí. Vždyť ten malý klíček na zrnu není tak lehce patrný oku lidskému jako pohroma způsobená povodní. Ale z miliard těch vzrostlých klíčků vzejde rolníku škodypáčící se nejen na sta tisíce nýbrž i na miliony, To nejlépe Vy, kteří jste jeho zástupcové. a kteří jste sami rolníci, můžete dosvědčiti.
Právě proto těžko nese a ponese rolnictvo naše, že ohledně náhrad na loňské živelní pohromy jest opětně odstrčeno a poukázáno na pouhé malé drobty, které budou z těchto náhrad poskytnuty.
I odpis daně dopadl, jak se letošního roku dovídám ze všech stran, velmi skrovně a nepatrně, takže to, co bylo odepsáno, jest jen nepatrná almužna, nepatrný drobet z toho, co vlastně zasluhovalo zemědělství, aby mu odepsáno bylo. (Posl. Jaroš: Letošního roku nebyla odepsána žádná daň!)
Dostávám každou chvíli, a dnes opět dostalo se mi dopisu z obce Lochenic, kdež se velice diví, jak mohl jsem nechati petici, kterou podali na říšskou radu mýma rukama loňského roku nepodporovanou, že jim prý žádné daně neodepsány. Velectění pánové, Vy nejlépe víte, co může ubohý poslanec dělati, když podá petici zejména v takové říšské radě, jako byla loňského roku, která neměla žádného smyslu ani sluchu pro nějaké produktivné investice ani pro trpící hospodáře a víte dobře, jaký osud stihne pouhou petici. K uvedeným datům dodávám, že poskytl zem. pomocný výbor v celku 193. 600 zl. a kromě toho 123. 081 zl., které byly sebrány v obcích jednotlivých okresích a také částečně různým okresům přiděleny dohromady tudíž 316. 706 zl. To jest asi souhrn všech podpor, které byly poskytnuty na jedné a souhrn oněch velikých ztrát na druhé straně.
Z tohoto výpočtu vidíte nejlépe, že jest pravda to, co jsem řekl, že to, co se dostalo za pohromy živelní našim postiženým zemědělcům a průmyslníkům, jsou malé drobty, malé almužny. Jest to malá náplanosť na tu velkou ránu a proto pochopíte, že musíme podporovati všechny ony na slovo vzaté odborníky, kteří pracují k tomu, aby byly naše řeky v království českém soustavně a nejrychlejším způsobem upraveny, aby tímto způsobem byly ztenčeny škody, které vzcházejí našemu poplatnictvu povodněmi, na nejmenší miminum.
Třetím velkým momentem a výmluvným dokladem potřeby a velkého významu urychleného a soustavného upravení, regulace vodních toků a meliorace jsou velké finanční ztráty, které vznikají změnami směru a hloubek řečiště při takových vodních tocích, při nichž již před lety projekty byly zhotoveny, které však musí nepoužity ležeti, aniž by byly provedeny.
Po řade let mění se hloubka řečiště i směr toku a následkem toho projekty, které stály velké sumy peněz, bývají obyčejně úplně bez ceny, a následkem toho musí býti nové náklady činěny.
Na doklad toho uvedu jednak data, která již na slovo vzatý odborník p. inženýr Kaftan vícekráte vytkl, ohledné nedostatečnosti a ohledně ztrát, které nám vzcházejí na projektech neprovedených, a mimo to uvedu data, která pan přednosta Němec v práci své o upraveni českých řek se stanoviska zemědělského uvedl. Podotýká týž následovně:
Často uplyne delší doba, než se s prováděním projektu dávno již vypracovaného započne na př. 7-8 let. V této době mohou nastati při tak pohyblivém elementu jako jest voda, značné změny stavu při zaměřování nalezeném, což podmiňuje také změnu projektu samého.
Tak na př. u Goldbachu Očihovského nalezeny před prováděním roku loňského zcela jiné poměry řečiště než při zaměřování r. 1889. Dno nalezeno na mnoha místech prohloubené až o celý metr, boky podemlety, vymlety, ba i sesuty, spád ve dně byl pak valně pozměněn, což jest zcela pochopitelno, uvážime-li, že koryto
ono v sypké půdě se nalézající, prodělalo v době 1889-1895 několik velkých vod. Rozumí se samo sebou, že projekt původní velmi bedlivě propracovaný musil býti zcela přepracován.
Podobné zjevy bylo lze pozorovati i při jiných projektech, které stály zemi velké sumy a velkou práci, jako na př. při Mrlině a zejména Loučné a Lodrantce, Kde vícepráce následkem dlouhého neprovádění původního projektu staly zemi 84. 000 zl.
Co pak se týče jiných projektů, upozorňuji, že i projekt Metuje již od r. 1892 jest hotov a i projekt Úpy a že dosud se neprovádí. A ty ztráty, které byly uvedeny při projektech jmenovaných, budou i při projektech vodních Metuje a Úpy, jakož neméně i Malého Labe, jehož projekt musil býti již vícekrát přepracován.
Z toho vidíte, že by bylo lze velkých úspor dosíci tím, kdyby mohly býti hotové projekty co nejdříve provedeny a že by dosažené tím úspory mohly sloužiti k financování nových opět projektů, které musí býti stále odstrkovány.
Dále pozorujeme, že i meliorace se vyplácí u vysoké míře. Počítá-li se meliorace 1 hektaru role na 150 nebo 200 z1., může tato meliorace v několika letech býti úplně vyplacena.
Následkem toho i při melioracích pozorujeme, že je náklad, který se přináší, úplně produktivní.
V poslední řadě let provedeny byly velmi podstatné reformy netoliko v zem. technické kanceláři rady zemědělské, nýbrž i v agendě politických úřadů.
Již při prvním odůvodňování svého návrhu upozornil jsem na mnohé reformy, které byly by žádoucími, a i sama komise zemědělská ve své zpravě, kterou o mém návrhu tehda podala, doznala následovně:
"Od té doby, co poslanec dr. Dvořák shora uvedené návrhy podal, plyne již třetí rok a s uspokojením možno konstatovati, že tento drahný čas neminul se blahých účinkův a pozoruhodného pokroku na tomto veledůležitém poli hospodářském a že od té doby mnohé panem navrhovatelem vytknuté stesky se staly bezpředmětnými. "
Konstatuji s uspokojením. že od té doby, co jsem podal první návrh ohledně urychlení projektů regulačních a melioračních r. 1892, mnohé důležité změny se staly. Změny tyto a důležité reformy, které v zem. technické kanceláři byly provedeny, záleží hlavně v tom, že vydány byly organisační statut a služební instrukce, jakož i návod k přípravným opatřením, majícím za účel zřizování vodních a melioračních družstev, která by státem a zemí podporována byla.
Konečně byl rozmnožen také počet technických sil zemědělsko-technické kanceláře. Avšak i rozmnožení toto nedostačí při soustavném provádění regulací a melioraci ve velkém slohu a proto bude třeba mnoho ještě nutných reform v naší zemědělsko-téchnické kanceláři rady zemědělské.
Nebudu se o těchto všech reformách zmiňovati obšírně; poukazuji Vás na zprávu, která byla vydána zemědělskotechnickou kanceláří na konci prvého desetiletí, jakož i na zprávu užšího výboru ústředního sboru rady zemědělské, který byl již dříve za tím účelem zvolen.
Z obou těchto zpráv vysvítá zejména, že jest potřebí rozmnožiti síly technické kanceláře a sice tak, že, když nyní bylo 15 definitivních úředníků a jeden sluha, a kromě toho 14 technických výpomocných sil, bude napříště třeba síly tyto rozmnožiti na 26 úředníků stálých a mimo to i na 14 technických sil výpomocných, tedy dohromady asi na 40 sil.
To jest to nejmenší, čeho asi by bylo potřeba. K tomu bylo by třeba však také ještě zřízení jiného druhu výpomocných sil a sice 3 míst lukařů, kteří by výhradně se věnovali oboru tomuto. Mimo to bylo by dle ústředního sboru a šice dle zprávy na kterou jsem byl již poukázal, žádoucí utvoření zvláštní instituce úředně oprávněných samostatných kulturních techniků.
Přicházím nyní k myšlénce, která hraničí již na mnoze s ideami, které byly z našeho středu přednešeny. Hlavně byl to opět na slovo vzatý odborník p. posl. Kaftan, který v ohledu tomto byl zasáhl dále, nežli právě v řečeném návrhu bylo myšleno.
Vytvoření instituce úředně oprávněných samostatných techniků má sloužiti pro práce soukromé. A tu poukazuje technická kancelář, že by bylo třeba účelného rozdělení oprávněných kulturních techniků a sice asi na 8 obvodů. Technická kancelář vydala totiž mapu, dle které tyto obvody jsou blíže označeny. Jest to obvod budějovický, táborský, královéhradecký, kolínský, litoměřický, žatecký, pražský a plzeňský.
V těchto obvodech by byli technikové pod zvláštním dozorem technického oddělení rady zemědělské a museli by dle jistého tarifu plány opatřovati jednotlivým soukromníkům.
Co se týče tohoto návrhu, připomínám, že technická kancelář uznává potřebu něčeho, co jsme my již dávno v jiném ještě dalším dosahu a smyslu projektovali. Posl. Kaftan navrhl úplnou decentralisaci rady zemědělské s utvořením jistých krajských obvodů či inspektorátů, kde by byli usazeni vynikající technikové rady zemědělské. Vedení zůstalo by v Praze, ale výkonná služba byla by vykonávána na venkově.
Dle náhledu, který jsem od mnohých odborníků slyšel, dostačilo by z počátku asi 5 obvodů a sice na př. v Hradci Králové, Plzni, Litoměřicích, Budějovicích a v Praze. Též i já jsem naznačil potřebu decentralisace v prvním svém návrhu. Mimo to vyslovila se rozpočtová komise již r. 1895. ohledně decentralisace v ten smysl, aby ohledně této otázky bylo konáno šetření, a aby zemský výbor podal v nejbližší době zprávu. Avšak od té doby nebylo ničeho učiněno, poněvadž, jak se zdá, zemědělsko-technická kancelář otázce decentralisace nebyla valně příznivou.
Vysvítá to již ze zprávy přednosty p. Němce ve spise o úpravě řek českých na str. 16., jenž si přeje, aby se prováděla decentralisace jen znenáhla a dle skutečné potřeby a aby se zatím ku provedení této myšlénky nepřistoupilo.
Co se nás týče, poukazovali jsme vždycky na velikou důležitost decentralisace zem. technické kanceláře, poněvadž se osvědčila jak v Alsasku, Badensku i v Uhrách, kde dávno byla provedena. A následkem toho uznáváme i u nás potřebu urychlení provedení decentralisace, poněvadž jest jí skutečně nevyhnutelně potřeba.
Uznává to sám patrně i přednosta kanceláře technické, poněvadž praví na jiném místě spisu "O úpravě řek českých" následovní:
"Již vyšetření poměrů vodních s takovou důkladností, aby se získalo jistých základů ku stanovení potřebného profilu pro větší vody, jest věcí veledůležitou a vyžadovalo by často podrobného a víceletého pozorování a měření.
Přímé měření velkých vod na menších tocích se značným spádem často nemožno provésti proto, že rozvodnení obyčejně jest náhlé a trvá jen krátkou dobu, takže než člen technické kanceláře na místo se dostane, velká voda již opadla".
Velectění pánové, z těchto slov vysvítá, že i p. přednosta sám uznává potřebu, aby byli stále jednotliví technikové na jednotlivých stranách, kde by zkoumali terrain a kde zkoumali by i poměry pedologické, klimatické a také povodně v různých dobách různých. To jest práce velmi důležitá.
Nedá se upříti, že, kdyby tato my šlénka provedana byla, dosáhlo by se i mnoho úspor tím, že by se mohlo lépe a účelněji disponovati silami technickými v kanceláři, že by se dosáhla i značná úspora času, a že by se zamezilo tak častému přepracování hotových již projektů, poněvadž by projekty byly provedeny na základě zevrubných studií na místě samém. Tím by odpadlo i veliké množství víceprácí na projekty hotové a úprava našich řek nevyžadovala by takových sum, jakých nyní vyžaduje. Ano, dosáhlo bv se ještě více rozdělením sil na různé obvody provedenou decentralisací. Totiž stálá a žádoucí evidence na hotové práce, která se uznává v technických kruzích za nevyhnutelnou.
Není-li dozoru na udržování hotových projektů regulovaných řek a provedených meliorací, pak scházejí tyto očividně a proto jest potřebí dozoru trvalého, aby summy, které se vynaložily, nepřišly na zmar.
K dalším reformám naší kanceláře zemědělsko-technické patří také zřízení
stipendií pro studie zemědělské techniky a mimo to také stipendií cestovních. Neboť dosud nebylo dostatečných sil, které by se mohly vzdělati v oboru zemědělské techniky, a jediné takovými stipendiemi by se umožnilo dosažení dostatečného množství spůsobilých sil.
Konečně patří také k uvedeným reformám naší zemědělsko-technické kanceláře to, na čem zemský sněm před 10 lety a sice 8. ledna 1888 se usnesl, totiž zřízení meliorační školy pro král. České, po níž neustále marně toužíme a která až do letošního roku po více než 10 let po usnesení zemského sněmu dosud provedena není.
Mimo to připomínám, že i zdokonalení hydrografické služby bylo by žádoucím a také přispělo by k tomu, že by projekty regulací na pevné bási spočívaly a že by v tomto ohledu mnohých úspor na provedení jich se dosáhlo.
To jsou asi reformy, které byly již jednak provedeny v naší technické kanceláři zemědělské rady, jednak které byly by žádoucími a o jejichž důležitosti i sám pan přednosta ve své práci se zmínil a jež i užší odbor rady zemědělké uznal potřebnými.
Přistoupím nyní ještě krátkými slovy k reformátu, které byly jednak provedeny u politických úřadů, a zejména u c. k. místodržitelství, a jednak kterých by bylo ještě potřebí.
Co se týče našeho c. k. místodržitelství musím s opravdovým zadostiučiněním podotknouti, že pracuje se nyní v oddělení vodním místodržitelství království Českého s velikou horlivostí a s nevšední pílí a že s pravým porozuměním a vědomím veliké důležitosti oboru tohoto hledí se odstraniti nedostatky, které dříve tam i u c. k. okr. hejtmanství byly zakořeněny.
Bylo mnoho nedostatků již odstraněno a to hlavně tím, že c. k. místodržitelství vzalo samo od politických úřadů vodoprávní jednání do svých ruk a tím dosavadní těžkopádný pochod u našich okresních hejtmanství byl značně usnadněn a urychlen. Tím bylo i mnohé, nač jsme si stěžovali při těžkopádném ediktálním vodním řízení, v tomto ohledu zažehnáno, tak že můžeme říci, že stal se velký a potěšitelný pokrok.
C. k. místodržitelství dalo i družstvům melioračním již r. 1893 ve zprávě ohledně Lodrantky a Loučné náležité a přesné pokyny. Mimo to dalo místodržitelství c. k. okresním hejtmanstvím důležité pokyny a přípisy ze dne 23. října 1895 (č. 83. 671) a ze dne 6. ledna 1896 (8. 160. 844) za účelem zabránění dodatečných změn a doplňkův schválených projektů, jakož i k uvarování dodatečného nákladu a víceprácí, takže i mnohé se napravilo, co dříve bylo závadným.
Jeví se však potřeba ještě některých důležitých reformů c. k. místodržitelství. Jsou to reformy, které také sem a tam byly v zemském sněmu tlumočeny. Jest to v prvé řadě zvýšení pravomoci c. k. místodržitelství ohledně povolování jednotlivých projektů, jest to zmocnění c k. místodržitelství vládou, aby při obyčejných projektech nemusily býti posílány projekty do Vídně, nýbrž aby bylo oprávněno c. k. místodržitelství schvalovati tyto projekty a státní podpory, ve své pravomoci poukazovati a přikazovati. Mimo to záleží velice na tom, aby bylo zmocněno c. k. místodržitelství, aby mohlo samo výplaty, které jsou běžné, poukazovati.
Avšak i v technickém vodním oddělení zemského výboru bylo by třeba v některém ohledu urychlení mnohých projektů, které tam leží. Jest to hlavně projekt úpravy Malého Labe a obou Orlic, jenž nachází se u zemského výboru a zemský výbor vyslovil se na nátlak místodržitelství, že projekty tyto budou koncem teprve roku 1899 hotovy.
Nedostatek personálu jest jediná závada, která přivádí k váznutí tyto projekty. A tu by bylo potřebí přibrati potřebný počet technických sil.
Vždyť by se vyplatil mnohonásobně náklad tak nepatrný, který by takové výpomocné síly stály, aby se projekty regulací mohy co nejdříve uskutečniti.
Není věru divu, že takový projekt, jako jest úprava Malého Labe, který zůstane do konce roku 1899 ležeti u našeho
zemského výboru, nemůže po léta k definitivnímu vyřízeni dospěti, poněvadž prý se nedostává sil a projekt tento nemůže z našich samosprávných úřadů dostati se na boží světlo. Proč vlastně se nehledí pomoc zjednati tam, kde se může zjednati tak lehkým způsobem ? (Výborně!)
Co se týče Metuje a projektu Úpy, nebudu se více o tom zmiňovati obšírně. Co se Úpy týče, máme novou závadu v tom, že byl vrácen tento projekt vládou, aby byl přepracován ohledně zvětšení profilů.
Slyšel jsem, že jest zbytečné vracení toto a že by profily původního projektu byly dostatečnými a že komise, která má za tím účelem býti zvolena, jest zbytečná. Bude tento projekt docela zbytečně na delší dobu odročen.
Velká důležitost soustavné regulace byla uznána i národohospodářským výborem poslanecké sněmovny vídeňské r. 1892. a sice ve zprávě, kterou národohospodářský výbor byl vydal, kde týž výslovně praví ve své zprávě: "Škodlivostem těmto, týkajícím se hlavně Malého Labe, možno s výsledkem odpomoci jedině soustavnou regulací alespoň jeho přítoků od Mělníka k Jaroměři a odtud nahoru do obvodu k prámenu řek Úpy a Metuje.
Nedá se upříti, že dle ideálu soustavného upravení našich řek musilo by upravení počíti u samých pramenů a končiti při jejich výtoku ze země naší. Počátek má býti zalesňování a hrazení různých roklin a v dalším toku regulace a uplavnění vodního toku.
Ve skutečnosti neodporučuje se však počíti s úpravou řečišť u pramenů, nýbrž s úpravou hlavních toků, poněvadž by mohly býti v prvém případu srázným přítokem vod krajiny dolejší nebezpečně zaplaveny.
Nejvydatnějším prostředkem ke provádění soustavných prací jest zajisté a nyní přicházíme k tomu, co nazýváme nervus rerum - laciné financování podniků našich, zjednání levného úvěru a zaručení rentability.
My trpíme bohužel - a proto právě také vázneme neustále s našimi projekty, - velikou vadou, která záleží v tom, že