tovali a jim nejsprostším způsobem nadávali; a jestliže se u nás nalézá někdo, komu jest bojkot proti mysli, nepochopuje to jen ten, kdo cítí a smýšlí spravedlivě. Kdo jest poctivým člověkem, tomu to zajisté na mysl musí připadnouti, že taková věc jest přímo nutnou, a zajisté ten, kdo zná pravidla slušnosti, proti tomu se nebude nikdy ohrazovati, a proti tomu ničeho míti. Velectění pánové! Pokusil jsem se vylíčiti zde činnost policie a vojska císařského za bouří, ale, pánové, to nebylo všecko. V těch bouřích pražských tenkráte, když český lid okazoval svojí nespokojenost, tenkráte odpověď vládnoucích kruhů byla známa.

Pánové, vše co bylo císařského v Praze, spojilo se tenkráte proti českému lidu. (Tak jest!)

Pánové, císařská policie, císařské vojsko, císařský místodržitel, císařské soudy, to vše ovšem s přibráním assistence katovy se spojilo proti českému živlu. Já, pánové, zejména o jedné věci se musím ještě zmíniti, totiž o vyhlášení stanného práva. Velectění pánové, nehledím na to se strannického a národního stanoviska, ale z čistě právnických důvodův musím říci, že vyhlášení stanného práva se nemělo státi, poněvndž nebylo k tomu dostatečné příčiny. Stanné právo se prohlašuje za docela jiných událostí, než byly události pražské a totiž tenkráte, když obyčejné prostředky nedostačují, jenom tenkráte se může stanné právo vyhlásiti, když se dotyčné zločiny - jsou čtyři druhy těchto zločinů - a sice zločin vraždy, loupeže, žhářství a zločin zlomyslného poškození cizího majetku - se v úžasné míře opakují.

Ale můžeme u nás tvrditi z toho, čeho jsme byli svědky, že by se tyto zločiny byly rozšiřovaly v takové úžasné míře? Kdyby byla policie v čas zakročila, nebylo by se ničeho stalo. Ovšem policie nezakročila, ona si toho naopak přála. Celé jednání policie bylo takové, že v každém Pražanu budilo podiv, že tenkráte, když se jednalo o politické demonstrace, se vší zuřivostí zakročila, za to, když se jednalo o další výtržnosti, které i místodržitelství odlišovalo, činíc rozdíl mezi demonstracemi a excessy se sběhlými, tam jsme policii nenašli. (Slyšte!)

Již tenkráte jsme pravili: Zde se na Prahu cosi připravuje, ale že by se bylo chystalo stanné právo, to žádnému z právníků ani nenapadlo, a to proto, poněvadž třeba se zde byly udaly všecky věci, jak bylo líčeno, a třeba i v té míře, jak policejní raport o tom pravil, přece to všechno není takovým, že to odůvodňuje zavedení stanného práva.

Pánové, že to stanné právo bylo zavedeno z příčin čistě strannických a nepřátelských, to jest viděti z toho, že na příklad se stalo to, co doposavád v celém světě se nestalo, aby stanné právo bylo zavedeno na zločin, který jest jen trestný od 6 měsíců do 1 roku.

Že nebyly excesse takové, za jaké se vyhlásily se strany německé žurnalistiky, o tom svědčí to, že se ani nepřátelská vlápa, která se odvážila v den nastolení císaře 2. prosince vyhlásiti nad Prahou stanné právo, neodvažovala vyhlásiti je pro ony těžší delikty, nýbrž pouze pro zločiny § 85. tr. z.

Kdyby se u nás bylo loupilo, bylo pálilo, byla by vláda se uchopila příležitosti, také na tyto zločiny stanné právo zavésti. Že to nemohla, to nejlépe svědčí o tom, že pravých příčin nebylo. Konečně i, kdybychom připustili, že bylo odůvodněno, aby se stanné právo zavedlo, pak bylo naprosto nezákonným, že v několika nejbližších dnech stanné právo zrušeno nebylo.

To se dopustila vláda a zdejší policie i  místodržitelství, které dávalo falešné raporty nahoru, bezpříkladné nezákonnosti a hříchu na celém pražském obyvatelstvu, že tuto pohanu na Praze tak dlouho nechalo lpěti. (Tak jest!)

V § 446. trest, řádu výslovně stojí, že jak odpadne příčina, musí býti ihned stanné právo zrušeno.

U nás, pánové, se nestal ani jediný případ, který by patřil před stanné právo, a my jsme jej zde měly téměř pět neděl.

(Dr. Vašatý volá: Z otcovské lásky a péče pana Coudenhova!)

A se stanným právem spojila zdejší pražská policie opatření proti živnostnictvu, která jsou skutečně všeho odsouzení hodná.

Velectění pánové! Tu jsme poznali opět perfidii policie, místodržitelství a vůbec císařských orgánů, kdykoliv se jedná o něco proti nám. Tak se odměňují za službu kterou Vídni delegace česká v parlamentě prokázala.

Velectění pánové, jim se o to jedná, aby s vinnými potrestáni byli i nevinní, jsou-li totiž české národnosti. (Tak jest!) Co udělalo v Praze pražské živnostnictvo, aby bylo trestáno způsobem tak krutým na své živnosti v době, kdy jest největší odbyt, v době, kdy se jedná nejvíce o jejich existenci ? Co jim udělalo to živnostnictvo, že takovým krutým způsobem a tak dlouho dovolilo si policejní ředitelství opatření své držeti ? Jestliže nebylo obavy, že se naskytnou případy stanného práva, tím méně bylo obavy, že by nastalo něco, co by bylo odůvodnilo, tato opatření policejní vůči živnostnictvu našemu déle držeti. Nejedná se o zavírání hostinců neb podobné opatření, ačkoli tímto opatřením bylo znemožněno do jisté míry právo spolčovací a shromažďovací, nýbrž jedná se o to, že, dokud trvá stanné právo nad kterýmkoli městem a dokud v něm trvají taková policejní opatření, každý venkovan a každý cizinec se vyhýbá tomu městu, proto bylo to dobře vypočteno, že jest před svátky, v době pro obchodníka a živnostníka nejdůležitější. Tady jej chtěli trestati, trestem nespravedlivým. Kdo nahradí živnostníkům tu škodu, kdo jim nahradí tu škodu, která nejde do tisíců, nýbrž do milionů? A kdo za tyto živnostníky bude platiti daně? Ti páni, kteří to opatření vynesli, ti jsou placení úředníci, kteří dostávají své služné každý měsíc napřed a to pravidelně, ale Živnostník, tomu se nemůže říci, že mu to vynahradí vláda, když ten měsíc nejdůležitějšího odbytu pro něho je ztracen. Upozorňuji na to, bychom ještě jednou uvědomili si, že jest to skutečně perfidní jednání, když se vedle domněle vinného chce trestati nevinný. To by se nestalo v žádném jiném státu, jak se může státi u nás, to by se nestalo ani v Rakousku vůči Němcům. Ovšem se to stává vždycky jen, kdykoliv se jedná o nás Čechy. (Výborně!)

Nás, velectění pánové, nikdy nebrání. Tam, kde naše minority ohrožují na jejich životu i majetku tam je nebrání, zde však na našem majetku, takovým způsobem, přímo hrozným, nás poškoditi dovedou. (Výborně!)

Velectění pánové! Pokládám za svou povinnost, zmíniti se ještě o chování soudu. Pánové, jest to smutná kapitola, kterou člověk musí vypravovati o c. k. soudech! Pánové, já jsem se skutečně divil, když p. dr. Schücker, jehož přece znám jako dobrého juristu a zejména jako dobrého a svědomitého obhájce ještě z Chebu, že veřejně před forem tohoto slav. sněmu si stěžoval, že tresty, které prý se uvalily na oběti zdejších výtržností, jsou příliš malé (Slyšte!), jako kdyby nebyl četl novin, ani jednoho případu si nebyl povšiml. Již to porovnáni, jak soud vídeňský se choval vůči výtržníkům vídeňským, a jak pražský soud se choval vůči pražským, již toto porovnání volá skutečně do nebes. My jsme, na př., zakusili, že zde u přestupku na činy, které jinde se trestají nejmenšími pokutami, byly nejvyšší tresty dávány. Dotyčný správce bývalého m. del. okres, soudu pro přestupky p. rada vrchního soudu zemského Roztočil, výslovně se vyjádřil, že koho mu se shora od trestního soudu dodají, odsoudí každého. To jest spravedlnost? (Volá se: Hanba!) Pánové, přál bych Vám, abyste mohli nahlédnouti do obžalovacích spisů, jakoby veškeré zákonné a veškeré právní rozlišování zmizelo. Na příklad státní zastupitelstvo pražské podává žaloby, kde naprosto ignoruje rozdíl mezi přípravným jednáním a mezi pokusem. Každý právník ví, co to je. Zde v Praze jsou žalováni pro zločin veřejného násilí ti, kteří byli chyceni a u nich bylo nalezeno pár kamenů, poněvač se dedukuje následovně: Ti mohli rozbíjeti bud okna, tedy poškoditi cizí majetek, aneb mohli házeti na vojíny. Jsou-li chyceni od vojáků, tož státní zastupitelstvo dedukuje, že by byli asi mohli aneb chtěli vojáka poraniti a jsou žalováni pro zločin veřejného násilí podle § 87. Když ale byli chyceni od policistů a za takových okolností, že ze předpokládalo, že se kamením házeti nemohlo, když se šlo ku př. liduprázdnou ulicí, dedukuje se, že chtěli vytlouci někde jinde okna neb poškoditi cizí majetek v ceně alespoň pod 25 zlatých. To znamená, kdybychom tuto dedukci měli nechati v platnosti, že kdyby u někoho nalezen byl revolver, byl by musil býti souzen pro pokus vraždy, poněvač revolver jest způsobilý k tomu, aby někomu způsobil smrť.

Pánové, když takovýto právnický nesmysl vynáší státní zastupitelstvo k soudu, nemusíme my juristi v pravém slova smyslu se za to styděti? (Dr. Vašatý volá: Rakouský Rechtsstaat!)

Podobně se mají případy s krádeží, kde byly nalezeny u lidí věci v ceně daleko pod 5 zl. Jak známo, krádež stává se jen tenkráte zločinem, když za určitých okolností 5 zl. obnáší, jako na př. ve společnosti atd. Byly věci nalezeny daleko pod 5 zl., ale státní zastupitelstvo patrně, aby se zavděčilo pánům, jako jest p. dr. Schücker, chtělo, stůj co stůj, z toho udělati zločin. Dedukovalo proto následující právnický nesmysl. Řeklo: Je pravda, že cena obnáší pod 5 zl., ale obžalovaný musil věděti, že krádež pochází z věcí, které byly tam vyneseny a které byly ukradeny v ceně daleko přes 5 zl., proto jest to zločin krádeže.

Takovým spůsobem se dedukovalo i tenkráte, když se vědělo, že škoda obnáší daleko přes 300 zl., tu by nutně, dle takové právnické dedukce, musil dotyčný obviněný přijíti nikoliv před senát, nýbrž před porotu. Aby se tomu vyhnuli, aby taková maličkost se žalovala před porotou, dedukovali tak, že obviněný se musil domnívati: Škoda obnáší pod 300 zl., následkem toho žalovali ty věci před sená tem jako zločin, nikoliv jako přestupek.

Z toho jest vůbec viděti, že se zde chtělo ukázati světu a zejména dotyčným kruhům, kterým se jedná o to, aby pověst Prahy byla, pokud možno, poškozena, aby té slepé spravedlnosti bylo využito proti dobré pověsti české Prahy. (Výborně !)

A nyní, když, pánové, srovnáme, jakým způsobem zde postupovala policie, vojsko a úřady a s jakou rychlosti a jakým způsobem pokračuje, respektive nepokračuje, ani policejní úřad, ani vyšetřující soudce, ani soud při stíhání těch násilností, které se páchaly na českých menšinách, vidíme nejlépe ten hrozný dvojí rakouský loket. Zde jste to viděli sami, že na interpelaci Němců, která se podala pro výtržnosti pražské, odpověděl místodržitel ihned ačkoliv od té doby uplynulo sotva úplných 6 neděl.

Na interpelaci českou, která se týkala Mostu, věcí Havranských, které se udaly již před 6 měsíci, doposud odpovědi nemáme. Zajisté, že ty věci musí býti dávno již vyšetřeny. (Tak jest!)

Ale, pánové, zde se jedná Němcům a vůbec vládě o to, aby se ukázalo, jak se chovala česká Praha, a chtějí zatajiti světu, aby svět nevěděl o tom, jak se chovají německá města a německé obyvatelstvo proti českým menšinám. (Výborně!)

Pánové, zajisté nikdy nechci volati policii nebo soud a vůbec kohokoliv na některé občany, avšak když uvážíme, s jakou krutostí a přísnosti, ano přímo nespravedlností císařští orgánové, ať policejní, ať státní zastupitelstva a soudy postupují proti českému obyvatelstvu, pak míním, že ty týrané menšiny v našich německých městech mají právo, by se jich státní orgány ujaly. Tím hroznější jest to, jestli že u nás z každé maličkosti udělá se velká aféra, kdežto tam veliké věci se hledí utlumit a zamlčet. (Výborně !)

Velectění pánové, s jakou lehkomyslností pravou byly podávány v Praze ža loby z posledních událostí a jak byly vyšetřovány, o tom nejlépe svědčí to, že při samotných líčeních musili býti pro nedostatek důkazů dotyční obvinění žaloby sproštěni.

Ano, máme případ Jeřábkův, kde týž na udání obyčejné byl ihned zatčen, vzat do vazby, 13 dní vězněn a teprve na velikou kauci propuštěn a když pak došlo po 6 nedělích k přelíčeni, musil sám státní zástupce během líčení žalobu vzíti nazpět.

Nyní se tážete, proč toho člověka zavřeli a jakým právem jej ve vazbě vyšetřovací drželi?

Než jsou případy soudů, kde na př. sami vojáci, kteří zatýkali obviněné, dodatečně se přiznávají, že je napřed stloukli do krve a pak teprve je zatkli.

Tito vojíni připouštěni docela klidně jako svědci pod přísahu a kdyby se bylo přivedlo třeba sebe více civilních svědků, nic to nebylo plátno, a jest-li že takový patentovaný uniformovaný svědek třeba tisickrát křivě přísahal, platilo to. To jest tím hroznější, poněvadž, jak jsem již řekl, nebyli lidé pro přečin shluknutí zatýkáni na ulici a dodáváni na policii, nýbrž strážníci chodili na ochrannou stanici, vypisovali jména raněných a pak je udávali.

Ostatně, pánové, jedna věc je charakteristickou, kam vůle a moc policejní v tomto městě tak daleko šla, že i vysoké hiearchie církevní musila ustoupiti, že zakázáno bylo konání půlnočních služeb božích. (Posl. Březnovský volá: Snad zakážou také dlouhý den!)

Pánové, jest to zajisté vysoce vážná a významná věc, poněvadž v tom vidíme, že tam, kde se jedná o vůli policie, musí konečně ustoupiti všechno a že to, pánové, žádné radostné vzrušení v obyvatelstvu nevyvolalo, rozumí se samo sebou, poněvadž lid si učinil o tom své ponětí a poznal, jakou moc policie v našem státě má.

A nyní, velectění pánové, když uvážíme veškeré tyto věci, tu zajisté se nebudete diviti, jestliže veškeré tyto události, veškeré tyto násilnosti vrhnou a vrhají již stín svůj do roku jubilejního. Pánové, vůči jubileu panovnickému lid náš jeví velikou zamlklosť a tichosť. Nic v posledních dobách neporušilo loyalitu u českého lidu k panovníkovi tak, jako tyto poslední události.

Pánové, to je za věrné služby české delegace, za to, že chránila ústřední parlament a pomáhala vládě vůči německé obstrukci, za to, že mohla česká delegace býti takovým způsobem uražena a tím ovšem celý národ, za to, že beztrestně se směly na našich menšinách ony násilnosti páchati, za to za všechno, co se v Praze konalo, a že ještě k tomu ke všemu za ty činy, které c. a k. vojsko zde způsobilo, se vydala nejvyšší spokojenost za bezvýminečně chvalné chování -jest divu, že ten lid český začíná přemýšleti? Jest divu, že náš lid český vzpomíná nejen na poslední události, nýbrž na celých 50 let ? Že vzpomíná na všechno to, co se mu stalo za těch 50 let od rozehnání Kroměřížského sněmu, od zastavení ústavy, od žalařování v roce 1848 a 49. až po ten říjnový diplom, který jest dosud nesplněn, až po resecripty, kde se slavnostně slibuje, že se práva tohoto království uznávají a kde se slavnostně slíbilo, že se přísaha korunovační složí ? Pánové, na ty věci, na to nedodržení slibu vlád císařských od Belcrediho až po Taaffa a Badeniho. na to veškeré utiskování a na to veškeré konfiskování a na ty dragonády atd., na to na všecko si ten lid český vzpomene a učiní za těch 50 let bilanci svou, musí dojití k tomu přesvědčení, že vláda Jeho Veličenstva to byla, která po celých 50 let pracovala k tomu, aby českému národu kladeny byly ty největší překážky v cestu na poli kulturním, politickém, národním i sociálním. To v českých srdcích utkví.

Pánové, každý člověk česky cíticí tyto věci si v tomto jubilejním roce dobře připomene a zejména když se ohlédneme po těch 50 letech a zkoumáme svůj ohromný vývoj kulturní a národní a do jisté míryhospodářský a činíme-li o tom svoji bilanci, tu poznáváme, čí zásluhou jsme k tomuto vývoji svému došli. Zajisté nám každé české srdce dá za odpověď, že jenom svou vlastní zásluhou.

Pánové, nejenom bez vlády, ale iproti vládě jsme tam došli a to je právě to, co českému člověku musí dodávati sílu v nastávajícím boji.

Velectění pánové, pravil jsem. Že vlastní svojí silou a zajisté, když jsem se již zmínil o jubilejním roce, že nesmíme se dáti másti žádnými těmi plazy a šplhavci, kteří v tomto roce k nám přijdou, a kteří budou při každé vyhlašovati zásluhu toho neb onoho. Pánové, když se bude mluviti o školství, že pod záštitou Jeho Veličenstva jsme tak daleko dospěli, když se bude mluviti o našem národním hospodářství, že zásluhou Jeho Veličenstva tak daleko dospělo, když se bude mluviti o vývoji naši vědy, že pod záštitou Jeho Veličenstva jsme se ták daleko dostali, my ty plazy a šplhavce a jejich řeči odmítneme, poněvadž víme, že jsme toho dosáhli pouze a jedině prací svojí a vlastni silou. Tím končím. (Výborně! Výborně ! Řečníku se gratuluje. )

Oberlandmarschall: Ich erlaube mir dem hohen Hause zur Kenntnis zu bringen dass gegen den Antrag sich noch haben etntragen lassen die Herren Abgeordneten: Dr.

Pergelt und Dr. Fournier und dass der H. Abgeordnete Peschka mit Dr. Fournier einen Platztausch vorgenommen hat.

Dovoluji sobě ohlásiti, že proti návrhu ještě se přihlásili k řeči p. posl. Dr. Pergelt, Dr. Fournier, a že p. posl. Peschka vyměnil své místo s p. posl. Drem. Fournierem; následkem toho jest pořádek řečníků proti návrhu tento:

Infolge dessen, was ich nur soeben erlaubt habe mitzutheilen, ist die Reihenfolge der eingetragenen Regner folgende:

Dr. Fournier, Dr. Werunský, Dr. Pergelt, Peschka.

Přikročím nyní k ukončení sezení.

Ich werde nunmehr zum Schlüsse der Sitzung schreiten.

Pan posl. Karlík a soudruzi mně odevzdali návrh ve příčině včasného zahájení úřad k sestrojení autonomního tarifa proti Uhersku.

Die Herren Abgeordneten Karlik und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, betreffend die rechtzeitige Einleitung von Berathungen zur Beschaffung eines autonomen Zollgebietes gegenüber Ungarn.

Žádám, aby tento návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslanců J. Karlíka a soudruhů v příčině včasného zahájení úřad k sestrojeni autonomného celního tarifu proti Uhersku.

Vzhledem ku stadiu, do kterého otázka rak. uherského vyrovnání poslední dobou dospěla, navrhují podepsaní.

Slavný sněme, račiž se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá, aby bez odkladu učinila vhodné kroky, by s patřičným zřetelem k hospodářským potřebám království a zemí v říšské radě zastoupených vypracován byl autonomní tarif, který - jakmile nynější se stanoviska ústavního práva již existující rozluka celní mezi oběma státy stane se faktickou - vstoupil by do života.

V ohledu formálním žádáme, aby tento návrh přikázán byl komisi pro návrh Dra. Fořta v loňském zasedání zvolené.

V  Praze, dne 12. ledna 1898.

Jos. Karlík a soudr. Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordenmäßigen Behandlung unterziehen.

Pan posl. Komárek a soudruzi mně odevzdali návrh v příčině pomocné akce pro obce okresu Přeloučského a Pardubického postižené povodní a krupobitím.

Die Herren Abgeordneten Komárek und Genossen haben mir einen Antrag überreicht betreffend eine Hilfsaction für die Gemeinden der Bezirke Přelauč und Pardubitz

Žádám by tento návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslance Komárka a soudruhů v příčině pomocné akce pro obce okresu Přeloučského a Pardubického postižené a krupobitím.

Slavný sněme, račiž s usnésti: Rolníkům okresů přeloučského a pardubického v roce 1897. živelními pohromami postiženým budiž udělena přiměřená podpora z prostředků zemských.

V  ohledu formálním budiž návrh přikázán komisi rozpočtové.

V  Praze, 18. ledna 1898.

Komárek a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Pan poslanec Klouček a soudr. odevzdali mi dotaz na Jeho Excellenci pana místodržitele.

Die Herren Abgeordneten Dr. Klouček und Genossen haben mir Interpellation an Se. Exellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance dra Kloučka a společníků k Jeho Excellenci panu místodržiteli království českého jako zástupci vlády.

Výměrem c. k. okresního hejtmanství v Jičíně ze dne 5 ledna 1898. č. 53226, byly společenstvu různých živností v Jičíně doručeny stanovy rozhodčího výboru, opatřené následující doložkou:

Čís. 186. 569. Schvaluje se.

C. k. místodržitelství v Čechách.

V Praze, dne 7. prosince 1897.

Za mistodržitele: Wolf.

pak pečetí znějící:

"C. k. místodržitelství v Čechách".

Leč tento titul, kterého c. k. místodržitelství v království českem užívá, jest nezákonný a protiústavní, přihlížíli se k následujícím dosud platným zákonům a nařízením, kterými se označuje officiální titul Jeho Veličenstva císaře a krále a officiální titul jednotlivých království a zemí, v mocnářství Rakousko Uherské spojených.

1.   Tak praví se v pragmatické sankci císaře Karla VI. ze dne 6. prosince 1724, kterou se upravuje spojení jednotlivých zemí a řád o posloupnosti dědičné, Že tento edikt má býti ve všech královstvích a dědičných zemích prohlášen.

2.   V patentu, vydaném císařem Františkem II, ze dne 1. srpna 1804., kterým ustanoven byl titul panovníka, praví se doslovně: "Aby se zavedla úplná rovnost titulu a dědičné hodnosti s nejhlavnějšími evropskými panovníky a mocnostmi, jakož i aby se vyhovělo lesku tak čelných království a samostatných knížectví, vidíme se nuceni a oprávněni pro Nás a Naše potomky v držení Našich samostatných království a států, titul a hodnost dědičného Císaře Rakouského přijmouti a naříditi, že naše veškerá království a knížectví své dosavadní titule a ústavy nezměněné výhody a poměry i na dále podržet mají, nařizujeme dále, aby po našem titulu Císaře rakouského naše další tituly, jako: Král Uherský, král český atd. následovaly. Konečně nařizujeme, aby to i na dále ostalo při korunovacích, které Naši předkové, jako králové Uherští a čeští přijímali.

3.   Podobně mluví císařský diplom ze dne 20. října 1860. čís. 226 ř. z., jakož i ze dne 26. února 1881. čís. 20 ř. z. v článku III. o království Českém.

4.   Rovněž i v základním zákoně ze dne 21. prosince 1867. čís. 146. ř. z. a v kabinetním listu ze dne 14. listopadu 1868. řízeném svobodnému pánu Beustu nařizuje se užívání titulů království a zemi na radě říšské zastoupených, pak užíváni titulu pro Jeho Veličenstvo při veškerých státních smlouvách takto: Císař rakouský, král český a t. d., apoštolský král Uherský.

5. Konečně veškeré volební řády, kterými se upravují volby do sněmu a ostatních samosprávných sborů, jednají o království Českém.

Hledě k těmto zákonům, mají veškeré úřady při vydávání nálezů a nařízení v obvodu království českého užívati pouze a jedině histonckeho a státoprávní poměr k monarchii Rakousko Uherské označujícího titulu "království České", zejména pak Jeho Excellence pan místodržitel jako náměstek Jeho Královské Milosti jest na prvním místě povinen titulu "království České" při všech aktech úředních šetřiti.

Proto dotazují se podepsaní slušně:

1. Jest Vaší Excellenci známo, že dotyčnou doložkou, vydanou c. k. místodržitelstvím, porušeny byly platné zákony, týkající se užívání officielního titulu pro království České.

Jest Vaše Excellence ochotna, naříditi, aby platných zákonů o užívání titulu království českého ve všech oborech státní správy šetřeno bylo a to tím více v nynější době, kdy se nepokrytě činí útoky na nedílnost a samostatnost království Českého ?

V Praze, dne 17. ledna 1898.

Dr. Klouček a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz panu místodržiteli.

Ich werde diese Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter leiten.

Komise pro záležitosti zemědělské koná schůzi zítra ve středu, dne 19. ledna, o 11. hod. dopolední.

Die Landesculturcommission hält Morgen, am 19. Jänner um 11 Uhr Vormittags eine Sitzung ab.

Příští schůze odbývati se bude ve čtvrtek, dne 20. ledna o 11. hod. dopol.

Die nächste Sitzung findet statt am Donnerstag, den 20. Jänner, um 11 Uhr Vormittags.

Na denní pořádek kladu pokračování v denním pořádku dnešním.

Auf die Tagesordnung setze ich die Fořtsetzung der heutigen Tagesordnung.

Prohlašuji schůzi za skončenou.

Ich erkläre die Sitzung für geschloffen.

Schůze skončena v 5 hod. 40 m (odp. )

(Schluss der Sitzung um 5 Uhr 40 Min. Nachmittags. )

Porak, Verifikator.

JUDr. Jak. Scharf, verifikátor.

Röhling, Verifikator.

Praha. - Rohlíček & Sievers. - Prag.