proti našemu spravedlivému požadavku, aby tam byla provedena rovnoprávnosť, které se domáháme v zájmu oněch tisíců a tisíců Čechů, kteří zejména v Liberci a okolí bydlí. Konečně byla rovnoprávnosť vybojována, alespoň na papíře.

Nyní došlo též na vybudování nové musealní budovy a tu stalo se, že kuratorium ono zadalo stavbu této budovy cizinci a sice jest to stavitel Hans Griesebach z Berlína.

Myslím, velectění pánové, že to věc naprosto pochybená. Já jsem dalek toho, abych mluvil v této věci strannicky neb s nějakého stanoviska národnostního, já jsem naopak přesvědčen, že mezi německými spoluobčany našimi jest dosti schop ných sil, které by dovedly s prospěchem stejně dobrým podobnou budovu zbudovati, respektive i návrhy na ni shotoviti, a jestliže skutečně by se mezi našimi soukmenovci německými nenašel podobně schopný architekt, což ostatně popírám, tož zajisté v celém Rakousku by se podobná síla jistě byla našla. (Posl. Březnovský: Židi nejsou architekti. )

Avšak, velectění pánové, věc má další svou důležitou stránku, a sice tu, že dnes věru není doba, abychom naše těžce vydělané peníze posílali za hranice našeho království.

Velectění pánové, my dnes stojíme před eventualitou velmi vážného dosahu, my stojíme dnes před rozhodnutím, že buď zvýšiti musíme přirážky zemské z 39% až na 58% nebo po případě, že musíme na poplatnictvo naše uvaliti nový dluh několika milionů.

Slyšíme dnes se všech stran, a právě v těchto dnech několik pánů řečníků zejména ze stava rolnického, dovozovalo, jaká bída panuje po všem našem kraji, jak těžko poplatnictvo naše daně odvádí, slyšeli jsme vyličovati ty trudné poměry na našem venkově, slyšeli jsme, že jest doba taková, že tu bídu a nouzi našeho lidu na daních sem odváděných téměř vidíme, a tu myslím, že v takové době jest nejméně vhodný okamžik, abychom náš mobilní kapitál posílali za hranice naší země.

Avšak jest s politováním, že páni příslušníci druhé národnosti jednají časteji v podobném směru; není to jen ojedinělý případ, o který se zde jedná.

Není tomu ještě tak dlouho, je to jen před několika lety, kdy jednalo se o zadání uměleckých prací v Rudolfinu, které vystavěla spořitelna česká; i tu byly při konkursu práce ty zadány do Vídně a českou spořitelnou - v nejnovější době - na jednoduchou přístavbu povolán taktéž architekt z Vídně.

Zde tím méně jedná se o nějaký výkon, který by snad zdejší síly nebyly s to provésti, neboť jednalo se zde pouze o jakési doplnění budovy podle plánu zesnulého architekta Ullmanna. Snad se namítne, že tyto ústavy nemají co činiti s penězi zemskými, avšak ústavy ty vznikly z peněz obyvatelstva českého a vždy to poneseme nemile, když ústavy z podobných fondů budované zadávají své práce do ciziny.

Velectění pánové, tyto úkazy jsou věru nemilé, avšak zdá se mi, že zaviněny jsou hlavně jistým, ne dosti vykrystalovaným způsobem, jakým se povolují subvence zemské. Pozoroval jsem častěji, že, jakmile jednou sněm nějakou subvenci povolí a zemský výbor ji vyplatí, z pravidla zemský výbor se málo kdy doví o dalším průběhu věci, a málo kdy se doví, jak bylo s povolenou subvencí naloženo. Dále zdá se mi, velectění pánové, že v těchto věcech nepanuje vždy stejná míra a stejná rigoureusnost.

Tak ku př. shledal jsem, při museu království českého, kterému se dostává stálé subvence 40. 000 zl. a vedle toho mimořádně 10. 000 zl. na vydržování tohoto ústavu, že v rozpočtu zemském jest rozpočet zemského musea, pokud se týče vydržování budovy, uveden velmi detailně; ano, velectění pánové, já jsem tam našel i položku, kde se uvádí 11 zl. na lojové svíčky pro strojníka, kdežto na druhé straně částka tak veliká, 150. 000 zl. povoluje se některému kuratoriu k úplně volné disposici; a přijde to konečně tak daleko, že tak velké částky peněz zemských dostanou se silám cizím za hranice naší vlasti.

Na jiný ještě nepoměr dovoluji sobě při této příležitosti poukázati.

Každoročně povoluje slavný sněm království českého 50. 000 zl. na dostavbu chrámu sv. Vítského v Praze, a na opravné práce na Karlově Týně 17. 200 zl. ročně.

O průběhu prací restauračních na Karlově Týně předkládá se slavnému sněmu velmi obšírná zpráva tištěná, kde postup prací těchto jest velice zajímavým a důkladným způsobem vylíčen.

Nemohu, velectění pánové, jinak než odporučiti tento způsob, a bylo by k přání, aby i jednota k dostavění chrámu sv. Víta tohoto příkladu následovala, neboť jisto jest, že celý národ se o památnou tuto stavbu upřímně zajímá, a že všichni ze srdce si přejeme, aby vzácná a historická stavba tato co nejdříve byla dokonána.

Myslím tedy, pánové, že jest jen spravedlivo, žádám-li, aby tomuto slavnému sněmu, vzhledem k tomu, že povoluje k účelu tomu tak velké subvence, předkládaly se zprávy o způsobu, jak se tento stavební náklad vynaložil, a jak stavba tato pokračuje.

Ostatně byla již předešlého roku slavným sněmem přijata resoluce, znějící v ten smysl, aby slavnému sněmu podávány byly zprávy o postupu této opravy s účtem, a aby tyto zprávy byly každoročně vydávány tiskem.

Avšak, velectění pánové, letos opět nestalo se ničeho v této věci, a jak jsem se přesvědčil, ani v kanceláři sněmovní žádné bližší zprávy se nenalézají.

Jest to zajímavý doklad o tom, kterak se vyřizují a jaký ohled se béře na resoluce, o kterých slavný sněm často zde se usnáší.

Konečně, velectění pánové, dovoluji si ještě na jednu věc upozorniti a sice v zájmu našich umělců a živnostníků, zejména oboru umělecko-průmyslového, jehož se tato kapitola v přední řadě týče.

Týče se samého slav. zemského výboru království Českého. Slav. výbor má býti v přední řadě strážcem zájmů našich živnostníků, našich tříd výrobních, avšak jest to sám slav. zemský výbor, který v poslední době zadal práce živnostenské různým školám a ústavům vzdělávacím a to, velectění pánové, způsobuje v našich kruzích uměleckých a v našich kruzích výrobních zbytečně mnoho zlé krve, mnoho řevnivosti a nespokojenosti.

Já sám, pánové, mohl bych předložiti o tom doklady, neboť mne v této věci dochází celá řada stesků a dopisů z oněch kruhů; dovoluji si poukázati na jeden případ: na stavbu paláce zemské banky, která byla dobudována v posledních letech, na případ, velectění pánové, který mnoho hluku svého času způsobil.

Když dokončila se totiž florentinská hlavni římsa této monumentální budovy, tu na lešení pracovalo 8 žáků jisté zdejší školy a byli tam zaměstnáni při modelování okras, které umístěny jsou nad lunetami této hlavní římsy.

Velectění pánové! Při tom naši sochaři a štukatéři chodili kolem a pronášeli takové kritiky, které bych věru nerad zde opakoval. Kritiky tyto byly nepříznivé, a tím spíše byly oprávěny, poněvadž jest v Praze celá řada velmi schopných sochařských závodů, které jsou úplně s to, takové úloze dostáti, kdyby na ně byla vznesena.

Jiný případ, kde slavný zemský výbor také zadal práce na veřejné budově školám, udál se ve stavbě akademie hraběte Straky, kde taktéž práce některé byly jisté škole zadány. A i zde, velectění pánové, jedná se o takové předměty, že nikoliv jeden, nýbrž celá řada takových závodů jest v Praze, které by schopny byly, práce ty se stejným úspěchem vykonati.

Velectění pánové, z těchto důvodů vítám usnešení a resoluci komise rozpočtové a myslím, že měla již dříve podobná resoluce býti usnešena; kdyby se tak bylo stalo, jsem přesvědčen, nebylo by došlo k těmto velmi nemilým případům

Avšak prosím slavný sněm, by ráčil tuto resoluci rozpočtové komise poněkud rozšíriti a dovoluji si ji takto navrhnouti:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, by při poskytování zemských subvencí ku stavbám budov školních, kostelních, musealních, bankovních a vůbec pří všech stavbách, jež podporovány jsou z fondu zemského, k tomu působil, by veškeré práce s budovami těmi spojené svěřovány byly silám domácím. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji si tázati se p. navrhovatele, který návrh rozpočtové komise měniti míní.

Poslanec Krejčík: Čís. 28.

Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec Krejčík navrhuje tuto změnu naproti návrhu komise rozpočtové:

"Zemskému výboru se ukládá, by při poskytování zemských subvencí ku stavbám budov školních, kostelních, museálních, bankovních a vůbec při všech stavbách, jež podporovány jsou z fondu zemského, k tomu působil, by veškeré práce s budovami těmi spojené svěřovány byly silám domácím. "

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh tento jest dostatečně podporován.

Přijde nyní k slovu příští řečník, který jest zapsán pro návrh komise.

Dávám slovo p. poslanci rytíři Dru Plačkovi.

Poslanec Dr. rytíř Placek: Slavný sněme! Zkoumají-li se položky, jimiž subvencuje země účely vědecké, tak se přichází k poznání, že to jsou jisté směry, snahy, odbory vědecké, kterým především ony věnují pozornost svou a svou podporu

Uváží-li se na př., že subvenciovány jsou: Akademie Česká, že dostává příspěvek k tomu cíli, aby archeologická komise její provedla soupis starožitnických památek českých, uváží-li se dále, že obětována jest zvláštní suma na ten podnik, aby vědecky byla prozkoumána česká země, uváži-li se dále, že subvenciován jest Spolek pro dějepis Němců v Čechách, uváží-li se, že dále kapitola III zemského rozpočtu se vyřídila velmi značným obnosem k probádání a prozkoumání dějepisných památek a pramenů dějepisných, zejména archivu vatikánského, že se podporuje vydávání zápisů sněmovních.

snadně lze nahlédnouti, že se všechno to dá shrnouti pod jeden názor, pod jedno hledisko, a to hledisko že znamená českou vlastivědu, ku které především naše zemské finance přihlížejí a kde to uznávají za svůj úkol, aby snahy takové vědecké byly podporovány; to jest také mnohem prospěšnější, když se na to koncentruje a upíná podporu země, než aby se činnost ohledně podporování bádání vědeckého vůbec rozptylovala přílišně.

Velectění pánové, toto zajisté oprávněné nazírání na věc vede mne také k návrhu, který chci v přítomné věci a v tomto okamžiku učiniti. Návrh ten směřuje k tomu, aby správa zemská upozorněna byla na velice cenné a drahocenné sbírky po dru Štěpánu Bergerovi, který teprve 22. února letošního roku skonal, a které jsou skutečně skvostné, drahocenné, znamenité a i vědecky cenné. Já budu tak smělým, že budu žádati souhlas slav. sněmu k tomu cíli, aby přijata byla resoluce, vedle níž se má zemské správě uložili, aby ohledně sbírek těch dala co nejrychleji zjistiti, co z nich pro znalosť starožitností českých obzvláště důležitým jest, a aby hleděla opatření učiniti, aby vše to bylo v zemi zachováno a pro vědecké prozkoumání a vědecké studium zabezpečeno. To jsou moje návrhy. Já mohu říci, že moje přání osobní ohledne sbírek těch by se neslo poněkud dále než návrh, na který se v přítomné věci obmezuji. Ty sbírky jsou skutečně tak skvostné a drahocenné, že želeti toho budu a želeti bych musil, kdyby cokoli z nich se dostati mělo do ciziny a zavezeno býti mělo za hranice. Neučinil jsem zvláštních návrhů za tím koncem, ale bylo by mně milým, kdyby slova, která pronáším, byla podnětem zemské správě, a aby k činnosti, kterou mám na mysli, přispěla resoluce, kterou ku konci vývodů svých podám; aby tedy byla podnětem zemské správě, aby, když bude zjištěno, co tak zvláště důležitým jest materiálem pro seznání starožitností českých, při této příležitosti i k jiným stránkám sbírek se hledělo a všímalo se toho, jak mnoho je tam historicko - uměleckých objektů a jaká by to byla škoda, kdyby se dostaly za hranice, jaká by byla vítaná příležitosť zde, aby musea byla upozorněna na sbírky ty, aby si mohla potřebné pro sebe vybrati:

"Pojďte sem, vy správcové a kuratoři museí, podívejte se, jaké zde máte poklady, zabraňte tomu, aby se nedostaly do jiných rukou, rozdělte si to sami, neboť jinak vydáte se v nebezpečí, že typy českého stylu, drahocenné nádoby a representanti vznikající keramiky, sfragistické sbírky, ty skvostné sbírky prstenů budou roztroušeny po jednotlivých zemích a že to, co máme po ruce, co mát na snadě, co můžete získati od vlastenecké rodiny, byste museli zpět za drahé zajisté peníze kupovati při uměleckých licitacích v cizině, v Berlíně, v Mnichově atd.

To jest ovšem jen podnět, o kterém jsem se zmínil.

Připomínám, že mám zde ve svých návrzích něco seriosnějšího, něco přísně vědeckého na mysli, a jak jsem již povídal, jedná se mně o to, co pro seznání starožitností českých obzvláště důležité jest. Nebudu se dotýkati všech takových částí dotčených sbírek, ale upozorňuji na to, že zvěčnělý dr. Berger sbíral více než 35 roků, a sice vážně a ne z pouhého sportu anebo nějaké pouhé obliby; dala se práce vědecky a systematicky; sbírať on památky starožitnosti, a upozorňuji, že na př. Hradiště Stradonické, - to známé mezi archeology, nechal po drahná léta prokopávati, a že v tom ohledu jeho sbírka obsahuje celou snůšku z toho hromadného nálezu, cenné velice předměty z něho, které jsou dokladem pro zkoumající oko vzdělaného archeologa, dokumentem zřejmým, ve které době, na jakém kulturním stupni, jakým způsobem kmenové zde žili, jestli ku př. jako národ pevně usedlý anebo jako prostí kočovníci, že zde byli kmenové v době předhistorické, o kterých nemáme doklady z doby historické, dějepisem prokázané; odkud kdo přišel, kterým směrem, jestli od východu nebo od západu, kam pronikl atd.

Velectění pánové, nemusím upozorniti, jak to jest důležité, jak to náleží k vlastivědě. Upozorňuji, jak bychom asi toho želeli, kdybychom dnes ten dokument přirozený silurského systému o českých geologických poměrech a o poměrech paleontologických, který složen jest v Barandeu, musili choditi hledati do ciziny a tam shledávati, jak v pravěku před potopou a po potopě vypadala naše země. Stejně se to má i s dokumenty předhistorických poměra v naší zemi.

Kulturní národové, jako jsou naše oba kmeny tuto zemi obývající, národ český i německý, jsou po mém přesvědčeni stejně na tom interessování, aby jejich synům směla a mohla býti dána příležitosť dověděti se, jak v době předhistorické země česká vypadala, jak byla obývána a aby nemusily dokumenty vyhledávati kdysi v cizině, nýbrž aby jim zachovány byly v domovině. A k tomu se nesou moje návrhy.

Dovoluji si podotknouti, že ohledně důležitosti této sbírky neupozorňuji na ni první já; jest mi dobře známo, že nejčelnější representant naší samosprávy zemské, nejvyšší pan maršálek před lety sám se zesnulým Drem Bergerem vyjednával, jak by asi sbírky byly zabezpečeny k tomu cíli, aby zůstaly v zemi, aby se nedostaly za hranice a aby byly spolu zabezpečeny pro vědecké prozkoumání.

Vyjednávání toto nevedlo však k cíli a když 22. února t. r. Dr. Berger zemřel, a pokud moje informace sahají, sotva asi lze předpokládati, že by dědicové pokračovali ve sbírání a udržování těchto sbírek. Když zůstává taková sbírka ladem, když se v takových sbírkách nepokračuje a nečiní se přístupny veřejnosti, zůstávají mrtvy a z toho ohledu myslím, že jest to mou vlasteneckou povinností na to poukázati. Tento moment jest pro věc důležitým a jest otázka záchrany sbírek aktuelní. Zároveň se dosáhne přijetím mých návrhů v tomto kritickém okamžiku, kde by mohly přijíti i z ciziny lákavé nabídky, že se nebudou moci ti majitelové vymlouvati, že nevěděli, že se země o to interesuje, a že někdo v Čechách o to stojí.

V takovém okamžiku zdá se mi, že jest stejně důležité upozorniti zemskou správu, že veřejnosť přikládá tomu důležitost, aby ty sbírky byly zachovány zemi a přístupnými učiněny vědeckému probádání, a zdá se mi to býti důležité tím spíše, poněvadž se spolu takovým usnesením, kdyby se tato resoluce přijala, rodině Bergrově, jinak vlastenecké, tím připomenulo, že sněm jaksi ji vyzývá: Ano, ano! veřejní faktorové pokládají to za důležité, interessují se o to a proto nechť se rodina a dědicové nepřekvapují.

Myslím, že znění resoluce odůvodňuje samo přijetí mého návrhu. Mám za to, že jsem důvody v krátkých svých slovech dosti shrnul a za dnešních poměrů že si získám nejlepšího združence a aliovaného pro svůj návrh, když jen velmi stručně a velmi krátce se držím, nešíře více slov, a proto spokojím se pouze s tím, abych přečetl dotyčnou resoluci, jejíž přijetí doporučuji.

Návrh můj zní:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby co nejrychleji hleděl zjistiti, co ze sbírek po panu JUDru. Emanueli Štěpánu Bergerovi, zesnulém dne. 22. února 1897 v Praze, pro znalosť českých starožitností atd. obzvláště důležitým jest, a pokud možná opatřiti, aby vše to v království českém zachováno a pro studium zabezpečeno bylo. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Dr. ryt. Plaček navrhuje resoluci a učiním dotaz na podporu této resoluce a, bude-li podporována, odkáže se rozpočtovému výboru. Resoluce zní:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby co nejrychleji hleděl zjištiti, co ze sbírek po panu JUDru. Emanueli Štěpánu Bergerovi, zesnulém dne 22. února 1897 v Praze, pro znalost českých starožitností atd. obzvláště důležitým jest, a pokud možná opatřiti, aby vše to v království Českém zachováno a pro studium zabezpečeno bylo.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by pozvedli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Es gelangt nunmehr zum Worte der erste gegen die Anträge der Commission eingetragene Redner. Ich ertheile das Wort dem H. Abg. Heinzel.

Abg. Heinzel: Hohes Haus! Wir verhandeln seit Samstag über das größte und gleichzeitig über das ungünstigste Budget, welches diesem Hause je vorgelegt worden ist. Die Ausgaben des Landes für das Jahr 1897 sind veranschlagt und von der Budgetkommission beantragt mit 18, 853. 000 fl. Das Deficit beträgt demnach circa 5 1/2 Millionen Gulden und nachdem die Kassabestände ausgiebig verstärkt werden sollen, stellt sich das Deficit aus rund 6 Millionen heraus, welcher Betrag mit einem gleich hohen Darlehen gedeckt werden soll und gedeckt werden muss. Es wäre dies nicht so bedauerlich, wenn nicht hier ein anderer Umstand dem gegenüber stehenwürde. Es ist allgemein bekannt, und es ist von vielen Herren, welche in den letzten Tagen gesprochen haben hervorgehoben worden, dass sich der größte Theil des Landes in einer großen Nothlage befindet.

Die Landwirthschaft kämpft einen verzweiflungsvollen Kampf, aber auch aus den Kreisen des Kleingewerbes werden ununterbrochen Rufe laut, die Schutz und Hilfe verlangen. Unter solchen Umständen ist es wohl begreiflich, dass nicht nur die Abgeordneten, sondern auch draußen die Steuerträger mit Aufmerksamkeit die einzelnen Posten des Landesvoranschlages studieren und untersuchen, ob alle Ausgaben, welche das Budget enthält, thatsächlich nothwendig und unabwendbar sind.

Es ist mit Freude zu begrüßen, dass thatsächlich die allermeisten Posten, welche in dem Budget vorkommen, unumgänglich nothwendig sind, also der weitaus größte Theil des Budgets Ausgaben enthält, welche, wenn sie nicht gemacht würden, zur Folge haben müßten, dass die Interessen des Landes und vieler Erwerbszweige einen einpfindlichen Schaden leiden würden. Aber dennoch finden sich im Budget mehrere Posten von denen man dies nicht sagen kann, welche vermindert werden sollten, welche theilweise ganz ausbleiben oder wenigstens auf eine spätere bessere Zeit verschoben werden könnten.

Auch der in Verhandlung stehende Titel weist Posten auf, für welche sich sehr viele Steuerträger ganz bestimmt nicht recht werden begeistern können. Wir finden hier, dass eine ordentliche Subvention für das Landesmuseum im Betrage von 40. 000 fl. eingestellt erscheint.

Es ist noch nicht lange her, etwa vor 8-10 Jahren, als sich das Museum noch im alten Gebäude befand, da bekam dasselbe eine Subvention zwischen 8, 10-12. 000 fl.

Allerdings sind, seit das Museum in das neue Gebäude übesiedelt worden ist, ganz andere Verhältnisse eingetreten und die Ausgaben sind gewachsen. Das alles ist ganz natürlich.

Dass aber die Verwaltung des neuen Museums einen Betrag von 40 000 fl. jährl. erfordert, das finde ich doch etwas überspannt und der hohe Landesausschuß sollte mit allen Mitteln dahin wirken, respektive genau untersuchen, ob sich in der Verwaltung des neuen Museums doch nicht Ersparnisse einleiten ließen.

Denn ich glaube, für die Folge wird das Land nicht in der Lage sein, für ein Museum eine Subvention von 40. 000 fl. zu gewähren.

Ich finde weiters für das Museum als eine außerordentliche Subvention den Betrag von 10000 sl. eingestellt. Dieser Betrag sott dazu dienen, um die Museums gegenstände zu vermehren.

Wenn ich recht berichtet bin, hat das frühere Museum selten außerordentliche Subventionen bekommen, und aus den kleinen Subventionen von 8, 10-12000 fl. sich nicht nur erhalten, sonden sich auch vergrößert.

Trotzdem die Museumsgesellschaft jetzt 40000 fl. jährlich als ordentliche Subvention erhält, 'verlangt dieselbe außerordentliche Unterstützungen, und es sind, wie wir sehen, 10000 fl. eingeschaltet zur Vermehrung der Museumsgegenstände. Nun, ich gebe recht gern zu, dass sich das Museum nach und nach vergrößern muß, allein in einer so unglückseligen und wirtschaftlich schlechten Zeit, in welcher wir uns befinden, sollte man nach meiner unmaßgebliche Ansicht diese Post nicht bewilligen, sondern man sollte diese Post auf weitere Zeit verschieben.

Mit diesen 50000 fl. find die Ausgaben für das Landesmuseum noch bei weitem nicht erschöpft.

Was allgemein vorausgesehen wurde, ist nun eingetreten. Dieser große Prachtbau erfordert nun einen namhaften Erhaltungsaufwand. Dieser Aufwand beträgt für das Jahr 1897 20207 fl. Das Gebäude muss erhalten werden. Wenn diese 20207 fl. erspart werden sollten, so würde sich ein größerer Schaden herausstellen, als das Ersparnis ist. Damit sind aber die Ausgaben für das Landesmuseum noch bei weitem nicht erschöpft.

Wir finden bei dem späteren Kapitel 12 noch zwei namhafte Posten und ich mache gleich jetzt darauf ausmerksam, damit ich es nicht nöthig habe, zweimal das Wort zu ergreifen. Es ist für das Landesmuseum im Kap. 12 zur Ausschmückung des Pantheons der Betrag von 25. 000 fl. eingestellt. Ich gebe zu, dass das Pantheon ausgeschmückt werden muss, aber ich finde auch hier, dass dieses ruhig einer späteren Zeit überlassen werden könnte und zwar einerseits aus finanziellen Gründen, andererseits aber auch deshalb, weil mir aus der Verhandlung in der Budget-Kommission bekannt ist, dass in dem neuen Museum die Zentralheizung eingeführt werden soll.

Wenn in einem so großen und weitläufigen Gebäude, wie dieses, die Centralheizung eingeführt würde, so müssten die Mauern aufgerissen und theilweise ruiniert werben. Ich weiß nicht, ob es angezeigt ist, dass, bevor ein solcher Umbau durchgeführt ist, man zu einer Ausgabe von 25. 000 fl. für Malerei schreitet.

Im Kap. XII ist weiter der Betrag von 32. 000 fl. "Ergänzung der Einrichtung" eingestellt.

Ich weiß nicht, meine Herren, ob dieser Betrag unumgänglich nothwendig ist. Wahrscheinlich, denn sonst würde der Landesausschuß diese Post nicht eingestellt haben; man sollte aber auch bezüglich der Einrichtung soviel wie möglich sparen und die Finanzen des Landes womöglich schonen. Das Museumsgebäude scheint wirklich für die Landesfinanzen überhaupt ein unglückliches Gebäude zu sein.

Schon hört man Klagen: das Museum ist zu klein, die Räume reichen nicht aus, und es wird gar nicht lange dauern und wir stehen vor einem Neubaue oder Zubaue, was uns in bedeutende Auslagen stürzen wird; ähnlich wie es sich mit diesen Ausgaben verhält, verhält es sich auch noch mit einigen anderen.

Einige Ausgaben, welche im nächsten Capitel vorkommen, werden auch nicht allgemeinen Sympathien begegnen, und zwar aus der Ursache, die ich früher wiederholt genannt habe. Wir finden in Capitel 9 eine Post eingestellt zur Erhaltung der älteren Baudenkmäler, wir finden da Posten, an denen sich nicht mehr handeln lässt, weil bereits Herstellungen begönnen haben und weil sie nicht unterbrochen werden können, darunter finden wir einen Betrag von 50. 000 fl. für den Prager Dombau; hier hätte ich gewünscht, dass es dem hohen Landesausschusse gelingen würde, dass der Staat seinen Beitrag bedeutend erhöhe, damit dieser Bau endlich rascher vorwärts gehe; auch be zuglich dieses und anderer ähnlicher Bauten halte ich es für recht nothwendig, dass genau untersucht werde, ob das bewilligte Geld wirklich gut angewendet und für dasselbe das geschaffen wird, was unter normalen Umstanden geschaffen werden konnte. Wir finden weiter eine Post eingestellt im Betrage von 17. 700 fl.; das ist die vorletzte Post für die Burg Karlstein Hoffentlich bleibt es wirklich der vorletzte Betrag und kommen nicht noch Nachtragsforde rungen zum Vorschein. Ich glaube nicht, dass für dieses Geld etwas besonderes geschaffen worden ist Für mich war die Burg Karlstein vor der Renovierung viel ehrwurdiger und ein viel schöneres und nichtigeres Baudenkmal aus langst vergangenen Zeiten, als das heutige Schloß mit dem neuen Dache und dem verschie denen Aufputz. (Sehr richtig!)

Eine ahnliche Post kommt hier weiter vor für die Erhaltung der Set. Barbara-Kirche in Kuttenberg und zwar sind dafür 15 000 fl. eingestellt. Diese Herstellung kann auch nicht unterbrochen werden, darin muss fortgefahren werden. Eine weitere Post, die auch nicht pro« ductiv genannt werden kann, ist die Summe von 10 000 fl. zur Erhaltung der historischen Baudenkmaler. Mit dieser Post bin ich ganz einverstanden, ich ware sogar für eine Erhöhung dieser Post unter der Bedingung, dass aus derselben alle Ausgaben zur Erhaltung von Baudenkmalern bestritten werden.

Eine weitere Post beträgt fl 1000 zur Ergänzung der Hollarschen Kupferstichsamm lung; diese Ergänzung stellt sich jetzt schon recht theuer, nachdem nur noch wenige Bil der fehlen, diese sich aber im Auslande in festen Handen befinden, es sind theuere Reien nothwendig, ohne dass der Erfolg ein sicherer ist.

Es wäre gewiss recht schon, wenn die Hollarsche Sammlung complet gemacht werden konnte, ich glaube aber, dass auch diese Sache verschoben werden kann bis zu einer Zeit, wo das Land Böhmen nicht so sehr aufs Spaten wird angewiesen sein

Ich komme zu einet weiteten Post, gegen die ich mich schon im vorigen Jahre ausgesprochen habe, es ist der Betrag von 14 300 fl für das Modell der Wenzelsstatue Ich betrachte es als einen großen Fehler, dass diese Post uberhaupt in das Budget gekommen ist, es handelt sich hier um ein Unternehmen, zu welchem man keine Steuergelder heranziehen sollte; wir haben in deutschen Bezirken auch sehr viele Statuen, wir pflegen sie und renovieren sie und wenn wir einen schönen Platz haben, den wir mit einer neuen Statue zieren wollen, so sammeln wir dazu die Mittel und richten gewohnlich die Statue aus, ohne Steuergelder zu Hilfe zu nehmen.

Dass diese Statue in eine gewisse Verbindung mit dem Museum gebracht wird, ist nicht stichhaltig, im Gegentheil, diese Statue mag noch so groß geschaffen werden, sie wird gegen das Museum ganz verschwinden, schon deshalb, weil sie viel tieser gelegen ist Ich gebe zu, dass sie den Platz zieren wird, nur soll das Land zu solchen Ausgaben nicht herangezogen werden. Die eingestellte Post ist nur ein Theilbetrag der Kosten des Modelles, bevor diese Statue selbst fertig gestellt sein wird, werden wir im Budget uns noch oft mit großeren Beträgen beschäftigen muffen, denn die Kosten der Ausführung der Statue werden gewiss weit über 100 000 fl betragen.

Dass unsere Bevölkerung ausgebracht ist, wenn man für solche Zwecke Steuergelder verwendet, das ist begreiflich. Ich spreche hier absolut nicht aus religiösen, noch aus nationalen Gründen Ich habe vorhin schon gesagt, dass wir keine Feinde von Statuen sind Ich spreche auch nicht aus nationalen Rucksichten, weil auch wir in dem heiligen Wenzel einen König verehren, der für beide Völker, beide Nationalitaten Großes geleistet hat.

Im Budget sind ferner für gewerbliche Museen große Posten eingestellt. Nun diese will ich nicht bekritteln, es wäre auch unrecht. Diese Summen betrachte ich als sehr productive Ausgaben Sie sotten dazu dienen, dem Kleingewerbe den Kampf zu erleichtern Und ich bin überzeugt, dass aus den Gewerbemuseen das Kleingewerbe großen Nutzen ziehen kann und wird.

Mit jenen Posten, die im Budget schon enthalten sind, und die uns seit Jahren beschaftigen, scheinen aber nach den Verhandlungen in der Budgetcommission die unproductiven Ausgaben noch nicht abgethan zu sein, es kommen immer neue Gesuche und neue Forderungen behufs Aufnähme neuer großer Restaurietungen auf Kosten des Landes. Es werden neue Aus-