Stenographischer Bericht
über die
XX. Sitzung d. II. Jahressession d. Landtages des Königreiches Böhmen v. Jahre 1895 am 5. März 1897.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst von Lob-
kowicz.
Anwesend: Der OberstlandmarschallStellvertreter Julius Lippert und eine größere Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excell. der k. k. Statthalter Carl Graf Coudenhove, k. k. Statthaltereirath Friedrich Pietrzikowski, k. k. Statthaltereirath Schraubek und k. k. Bezirkskommissär Dr. Rudolf Neumann.
Tagesordnung:
Zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesvoranschlag pro 1897 Ldtg. Z. 447, Druck-Nr. CXLV.
Beginn d. Sitzung um 11 Uhr 20 Min. Vorm.
Stenografická zpráva
o
XX. sezení II. výročního zasedání sněmu království Českého z roku 1895. dne 5. března 1897.
Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší maršálek zemský, Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského Julius Lippert, a větší počet poslanců.
Jakožto zástupcové vlády: J. Excell. c. k. místodržitel Karel hrabě Coudenhove, c. k. místodržitelský rada Bedřich Pietrzikowski, c. k. místodržitelský rada Schraubek a c. k. okresní komisař Dr. Rudolf Neumann.
Denní pořádek:
Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o rozpočtu zemském na rok 1897, č. sn. 447, č. tisku CXLV.
Schůze počala o 11. hod. 20 min. dop.
Oberstlandmarschall (läutet): Ich eröffne die Sitzung. Zahajuji schůzi.
Das Geschäftsprotokoll der XVII. Sitzung vom 1. März 1897 wurde in der vorgeschriebenen Frist zur Einsicht vorgelegt.
Jednací protokol XVII. sezení ze dne 1. března 1897 byl v předepsané době k nahlédnutí předložen.
Wird gegen den Wortlaut dieses Protokolles eine Einwendung erhoben?
Činím dotaz, zdali proti znění tohoto protokolu činí se námitka?
Nebyla žádná námitka učiněna, prohlašuji protokol za schválený.
Es wird keine Einwendung erhoben, ich erkläre dieses Protokoll für agnosciert.
Ich ersuche dein hohen Hause mitzutheilen, welche Druckschriften vertheilt worden sind.
Žádám, by slav. sněmu bylo sděleno, které zprávy byly tiskem rozdány.
Landtagssekretär Höhm (liest): Während der letzten Sitzung wurde der stenografische Bericht der XVIII. Sitzung und Ldtgz. 472, Druck CLIX. Bericht der
Budgetkommission über den Bericht des Landesausschusses Nr. 423 Ldtg. betreffend das Gesetz über die Wildbachverbauungen im Niederschlags- und Quellengebiete der Elbe vertheilt.
Heute wurden im Drucke vertheilt:
Ldtgz. 400, Druck CLXII. Bericht der Landtagskommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten betreffend die Petition der Gegemeinde Chlum, Bezirk Hlinsko, um Regelung der Beitragspflicht der Pharrgemeindemitglieder bezüglich der dortigen Filialkirche.
Ldtgz. 426, Druck CLXIII. Bericht der Landeskulturkommission über den Antrag des Abg. Dr. Dvořak und Genossen betreffend die Mittel zur Hebung der Vieh-Ausfuhr.
Ldtgz. 478, Druck CLXIV. Antrag des Abg. Dr. Plaček und Genossen betreffend die Erhaltung der für die Kenntnis der böhmischen Alterthümer wichtigen Theile der Sammlungen nach dem verstorbenen JUDr. Em. Stefan Berger.
Ldtgz. 479, Druck CLXV. Bericht der Landeskulturkommission über Nr. 322 Landt. Bericht des Landesausschusses des Königreiches Böhmen betreffend die Angelegenheit des gesetzlichen Schutzes des böhmischen Hofens gegen Fälschungen.
Ldtgz. 489, Druck CLXXI. Bericht der Kommission für Angelegenheiten der Hypothekenbank über den Landesansschußbericht betreffend den Antrag der Abgeord. Stefan Richter und Genossen aus Entlastung des Grundbesitzes durch Convertierung der Hypothekarschulden.
Ldtgz. 490, Druck CLXXII. Antrag der Budgetkommission betreffend die Zuweisung der Zinsen des Reservefonds der cumulativen Weisenkassen nach Maßgabe der Beantheiligung der Königreiche und Länder an diesen Kassen.
Ldtgz. 492, Druck CLXXIV. Antrag des Abg. Karl Iro und Genossen betreffend die Errichtung von Raiffeisen'schen Darlehenskassen für Gewerbetreibende.
Mezi posledním sezením rozdána byla stenografická zpráva XVIII. sezení a č. sn. 472, č. t. CLIX. Zpráva komise rozpočtové o zprávě zem. výb. č. 423 sněm., v příčině osnovy zákona, jenž se týče zahrazení bystřin v povodí pramenů Labe.
Dnes byly rozdány:
č. sn. 400, č. t. CLXII. Zpráva sněmovní komise pro okresní a obecní záležitosti o petici obce Chlumu, okresu Hlinského, za upravení poplatné povinnosti farních osadníků vzhledem k tamnímu filiálnímu kostelu,
č. sn. 426, č. t. CLXIII. Zpráva komise pro záležitosti zemědělství o návrhu poslance dra Dvořáka a soudruhů ohledně prostředků ku povznesení vývozu dobytka,
č. sn. 478, č. t. CLXIV. Návrh poslance dra Plačka a soudruhů v příčině zachování v zemi důležitých pro znalosť českých starožitnosti částí ze sbírek po zesnulém panu JUDru Em. Štěpánu Bergerovi,
č. sn. 479, č. t. CLXV. Zpráva zemědělské komise o zprávě zemského výboru království Českého č. sn. 322 v příčině zákonné ochrany českého chmele proti porušování,
č. sn. 489, č. t. CLXXI Zpráva komise pro záležitosti hypoteční banky o zprávě zemského výboru v příčině návrhu poslance Štěpána Richtra a soudruhů ohledně vyvážení hospodářských usedlostí konversí hypotekárních dluhů,
č. sn. 490, č t. CLXXII. Návrh komise rozpočtové v příčině přikázání úroků z reservního fondu kumulativních pokladen sirotčích podle poměru účastenství království a zemí v těchto pokladnách,
č. sn. 492, č. t. CLXXIV. Návrh poslance Karla Ira a soudruhů v příčině zřizování záložních spolků Raiffeisenových pro živnostníky.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, by slav. sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Ich ersuche, dem hohen Hause die eingelangten Petitionen mitzutheilen.
Sněm aktuar Klášterský (čte): Petice došlé dne 4. března 1897:
Die am 4. März 1897 eingelangten Petitionen:
posl. p. Barták s peticí obci Újezdec Křížkový a Petřikova za podporu následkem živelních pohrom,
posl. p. dr. Zátka s peticí rolníků v Dřítně v téže záležitosti,
posl. p. Schwarz s peticí jednoty paní a dívek v Plzni za obsazování míst učitelských na Školách dívčích pouze učitelkami,
posl. p. Špindler s peticí okr. výboru v Roudnici za změnu stanov hypoteční banky,
Abg. Fherr. Scharschmied mit Petition des Stadtrathes in Neudek, um Regelung der Gehalte der Bürgerschullehrer,
Abg. H. Legler mit Pet. des Lehrkörpers in Kaplitz in ders. Ang.,
Derselbe H. Abg. mit Petition des LehrerVereines in Petschau in deis. Ang.,
Derselbe H. Abg. mit Petition des beutschen Lehrervereines für den Bezirk Leitomischl in Lauterbach in ders. Ang.,
Derselbe H. Abg. mit Petition des Lehrervereines in Petschau, um Schaffung eines Stellvertretungsgesetzes für Volks- und Bürgerschulen.
Ders. H. Abg. mit Petition des deutschen Lehrervereines im Bezirke Leitomischl in Lauterbach in ders. Ang.,
Ders. H. Abg. mit Petition des Lehrervereines in Petschau, um Regelung der Rechtsverhältnisse der Indust. Lehrerinnen,
Ders. H. Abg. mit Petition des deutschen Lihrervereines im Bezirke Leitomischl in Lauterbach in ders. Ang.,
Ders. H. Abg. mit Petition des deutschen Lehrerverernes im Bezirke Leitomischl in Lauterbach um Abänderung des Ges. vom 13. Mai 1894, betreffend die Regelung der Rechtsverhältnisse der Lehrer,
Ders. H. Abg. mit Petition des Lehrervereines in Petschau in ders. Ang.,
posl. p. dr. Dvořák s peticí obecního zastupitelstva v červeném Kostelci za zřízení okresního soudu tamtéž,
posl. p. Lenoch s peticí hasičské župy v Poličce za změnu zákona z 25. května 1876 týkajícího se řádu policie požárové,
týž p. posl. s peticí hasičské župy v Poličce za změnu zákona z 24. prosince 1884 ohledně placení příspěvků k účelům hasičství,
posl. p. Kudrnka s peticí okr. výboru v Chrudimi za změnu stanov hypoteční banky,
týž p. posl. s peticí okr. výb. v Nasavrkách v téže záležitosti,
posl. p. Kovářík s peticí manželů Jana a Kateřiny Kilianových v Dubové Lhotě za podporu následkem živelních pohrom,
týž p. posl. s peticí Ondřeje Kuby v Dubové Lhotě v téže záležitosti,
týž p. posl. s peticí obec. představenstva v Tajanově v téže záležitosti,
posl. p. Černý s peticí obec. představenstva v Dlaždově v téže záležitosti,
posl. p. Hovorka s peticí okres. výboru v Žamberku za změnu stanov hypoteční banky,
posl. p. dr Podlipný s peticí spolku "Domácnost" v Praze za obsazování míst učitelských na dívčích školách pouze učitelkami,
posl. p. dr. Baxa s peticí spolku "Záštita" v Praze v téže záležitosti,
posl. p. Kudrnka s peticí místní školní rady v Tuněchodech za zrušeni školného,
týž p. posl. s peticí místní šk. rady v Tuněchodech za vřadění této obce do nižší třídy školného,
posl. p. Jann s peticí obce Klec za odepsání školného paušálu,
Abg. H. Legler mit Petition des Ortsschulrathes in Bilin um Regelung des Gehaltes der Bürgerschullehrer,
Ders. H. Abg. mit Petition des Lehrervereines in Bilin in ders. Ang.,
Ders. H. Abg. mit Petition des deutschen pädagogischen Vereines in Weseritz um Regelung der Rechtsverhältnisse der Indust. -Lehrerinnen,
Ders. H. Abg. mit Petition des deutschen pädagogischen Vereines in Weseritz um Schaffung eines Stellvertretungsgesetzes für Volksund Bürgerschulen,
Ders. H. Abg. mit Petition des deutschen pädagogischen Vereines in Weseritz um Abänderung des Ges. vom 13. Mai 1894, betreffend die Regelung der Rechtsverhältnisse der Lehrer,
poslanec pan Dr. Pinkas s petici Jana Jandy, dočasně na odpočinek daného dozorce k. č. z. donucovací pracovny v Praze, aby dán byl na trvalý odpočinek,
poslanec pan Dr. Klouček s peticí sboru učitelů v Jičíně za změnu zákona z 13. /5 1894. týkajícího se upravení právních poměrů učitelů,
týž p. posl. s pet. učitelek v Jičíně za obsazování míst učitelských na školách dívčích pouze učitelkami,
poslanec pan Dr. Záhoř s poticí okresního výboru v Pacově za změnu stanov hypoteční banky,
poslanec pan Teklý s peticí okresního výboru v Bělé pod Bezdězem, v téže záležitosti,
posl. p. Niklfeld s pet. Anny Patákové, vdovy po řídicím učiteli v Krucemburku za udělení vychovacího příspěvku pro její dceru,
posl. p. Pech s pet. učitelské jednoty "Budeč" v Pelhřimově za zrušení IV třídy platů učitelských na školách měšťanských,
týž p. posl. s pet. učitelské jednoty "Budeč" v Pelhřimově za počítání pětiletého zvýšení služného učitelů od zkoušky způsobilosti učitelské,
týž pan poslanec s peticí učitelské jednoty "Budeč" v Pelhřimově za volnou kompetenci učitelů a učitelek při obsazevání míst na školách obecných a měšťanských,
poslanec pan Dr. Moravec s peticí okresního výboru v Hradci Králové za změnu stanov hypoteční banky,
posl. p. Niklfeld s pet. učitelek v Chotěboři za změnu zákona z 13 /5. týkajícího se upravení právních poměrů učitelů,
týž p. posl. s pet. učitelek v Chotěboři za obsazování míst učitelských na školách dívčích pouze učitelkami,
Abg. H. Dr.. Kindermann mit Petition des Lehrkörpers in Schluckenau, um Regelung des Gehaltes der Burgerschullehrer,
Ders. H. Abg. mit Petition des Ortsschulrathes in Schluckenau in ders. Ang"
posl. p. Dr. Horold s pet. místní školní rady v Kyjích za počítání pětiletého zvýšení služného od zkoušky způsobilosti učitelské,
týž p. posl. s pet. místní školní rady v Toušem za vřadění této obce do vyšší třídy píatů učitelských,
týž pan poslanec s peticí okresního výboru na Královských Vinohradech za zrušení mýt na silnicích erárních.
Nejvyšší maršálek zemský: Panu poslanci Ferdindu princi Lobkovicovi udělena byla dvoudenní dovolena.
Dem H. Abg. Ferdinand Prinz Lobkowtz wurde wegen dringender Familienangelegenheiten ein zweitägiger Urlaub bewilligt.
Kladu sobě za časť dáti odpověď na interpelaci, která mně byla podána.
Páni poslanci Dr. Dyk a soudruhové podali na mne dotaz, zdaliž jsem ochoten příčiny průtahů u vyřizování projektů regulačních při technické kanceláři zemědělské rady pro království české vyšetřiti a, čeho třeba, zaříditi, aby se příště regulační projekty v království českém s náležitou rychlostí prováděly.
Kladu sobě za čest dotaz tento zodpověděti na náklade usnesení z. výb. ze dne 3. března 1897 takto;
Ježto se v posledních letech z oněch kruhů, které o melioraci svých pozemků se ucházejí, ozývaly opětné stížnosti, že vypracování projektů příliš zdlouhavě pokračuje, že jest příliš nákladné a t. d,, dal ústřední sbor zemědělské rady pro království České, přibrav dva odborné znalce, vyšetřiti poměry a stav prací zemědělsko-technické kanceláře, jakož i požadavky, jež na tuto v základě platných předpisů kladeny býti mohou, a vyzval zmíněné znalce, aby dobrozdání o tom podali, zda a v jakém směra, jakými prostředky atd. odpomoc by se zjednala.
Návrhy, které na základě dobrého zdání těchto znalců podalo předsednictví zemědělské rady pro království České v příčině reorganisace zemědělsko-technické služby však zemský výbor neschválil, nýbrž sdělil zemědělské radě vynesením ze dne 5. února 1897 č. 74691 zásady, kteréž by měly sloužiti za základ žádoucí reorganisace.
V příčině té podá zemský výbor slavnému sněmu příslušné návrhy, jakmile jednání takto zahájené dospěje k určitému výsledku.
Ježto v dotazu na mne podaném bylo zejména podotknuto, že již od let nevyřízeny zůstávají projekty družstva k regulaci Ústavy a Úhlavy, dovoluji si konečně ukázati ku zprávě zemského výboru ze dne 17. února 1897. č. 9993. podané slavnému sněmu stran provádění podniků melioračních, kdež jsou i obsažena data těchto projektů se týkající, a zejména se podotýká, že projekt regulace Ústavy byl již dohotoven a dotyčnému vodnímu družstvu odevzdán, a že technická kancelář zemědělské rady i o velmi rozsáhlém projektu k upravení Úhlavy, pozůstávajícím z patnácti jednotlivých projektů, se vší pílí pracuje, že některé z těchto jednotlivých projektů již dohotovila, a některé dohotoví ještě během tohoto roku.
Prohlašuji, že jest slavný sněm způsobilý usnášeti se.
Ich erkläre das hohe Haus für beschlußfähig.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir übergehen zur Tagesordnung.
Na denním pořádku nachází se druhé čtení zdrávy komise rozpočtové s rozpočtem zemským na r. 1897.
Auf der Tagesordnung befindet sich die zweite Lesung des Berichtes der Budgetcommission über den Landesvoranschlag für das Jahr 1897, Dr. Nr. CXLV.
Zpravodajem jest pan poslanec Dr. Fořt.
Dávám slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj poslanec Dr. Fořt: Slavný sněme! Spočívá na mně těžký a snad i nevděčný úkol, zastupovati z místa tohoto zprávu komise o zemském rozpočtu na rok 1897. Jádrem úlohy své spatřuji zejména obhájení návrhu, na němž usnesla se většina komise rozpočtové a jenž vrcholí v tom, aby celý dosavadní 39% přirážkou nekrytý schodek obnosem 6, 000. 000 zlatých tentokráte uhražen byl kontrahováním nového dluhu zemského.
Jsem si, přiznávám se, v plné míře vědom hluboké zodpovědnosti, kterou většina rozpočtové komise tímto návrhem na sebe přijímá. Z této příčiny prosím za prominutí, jestliže snad o několik okamžiků déle, nežli bývá při úvodu k rozpočtové debatě zvykem, zneužiji shovívavosti slavného sněmu k tomu konci, abych důvody návrhu onoho, jak obsaženy jsou v tištěné zprávě slavnému sněmu předložené, v několika aspoň směrech poněkud doplnil.
Především několik poznámek významu všeobecného. Mám za to, že i dnes potřebí jest konstatovati nespornou pravdu, že stav zemských financí, jak se jeví v tomto rozpočtu, nikterak není zaviněn hospodářstvím orgánů zemských, nýbrž že jest plodem panujícího tou dobou systému ústavního. (Výborně).
Otázka financí zemských není nic jiného než výsledkem boje, který autonomie zemská po dlouhá léta vede s centralismem tohoto soustátí. Stát zabrav na jedné straně veškeré zdroje berní odkázal zemi na drobty, na pouhé živoření z hospodářství přirážkového, které, jak povědomo, žádné valnější expanse nepřipouští.
Týž stát však na straně druhé, reklamovav zároveň i většinu legislativy a veškerou moc exekutivní, týž stát uvalil finanční důsledky této jím samostatným po většině obstarávané zprávy veřejné na bedra země a v této neshodě a v tomto rozporu spočívá vysvětlení, že nikoliv snad nehospodárností a nešetrností správy zemské, nýbrž železným tlakem okolností a přirozeným vzrůstem potřeb hospodářských a kulturních, - byly dnešní stav financí zemských přivoděn.
Illustraci pravdy té poskytuje celá řada položek předloženého rozpočtu.
Nechť pánové přehlédnou v sumáři na konci zprávy uvedeném příkladně ku kapitole XIII., to jest, k výdejům na účely školské a vzdělávací kterážto položka sama o sobě vyžaduje 10, 000. 000 zl., tedy 54% veškeré potřeby zemské. Jest to, pánové obor, v němž stát vyhradil si po většině rozhodování, země však musí nésti náklad peněžní. Podobně se má věc i v jiných položkách, zejména na př. v pol. XII. při výlohách na účely staveb veřejných, které z velké části připadají účelům komumunikačním.
I zde běží o obor, o němž stát si vyhradil rozhodování, zemi však odkázal valnou část úhrady finanční.
A podobných případů mohl bych uvésti celo řadu.
Však nehodlám tuto všeobecně známou pravdu rozebírati dále a obmezuji se na pouhé vytknutí povšechného stanoviska, s něhož nynější poměry země dlužno předevšem posuzovati.
Druhá poznámka rázu všeobecného týká se přírůstků, které rozpočtová zpráva v sumáři výloh zemských vykazuje. Tu opět, jako jsem měl v loni čest, i letos konstatuji, že téměř veškeré tyto přírůstky vznikly jednak následkem platných závazků, jednak následkem usnesení sněmovních, jednal že zařaděny byly rozpočtovou komisi do rozpočtu k přímému návrhu zemského výboru.
Tím chci říci, že rozpočtová komise, nepřihlédne-li se k několika malým poměrně nepatrným obnosům ani jeden z těcho přírůstků nemá na svědomí.
A přírůstky tyto, pánové, jsou velice značné. Činíť příkladně při kapitole první 60. 000 zl., při zemědělství 89. 000 zl., při účelech humanitních 129. 000 zl., při veřejných stavbách 319. 000 zl., při dluhu zemském 312 000 zl., a konečně při osmé kapitole "k účelům vzdělávacím, školním" celých 530 387 zl.
Následkem těchto přírůstků zvyšuje se letošní potřeba proti loňsku o 1, 544. 705 zl., a poněvadž na jedné straně přirážková basis vlivem zákona ze dne 12. července loňského roku, týkajícího se revise katastru daně pozemkové, aspoň do jisté míry již letos dozná zmenšení, a poněvadž na druhé straně bylo nezbytně nutno vzhledem k vyčerpání kassovních hotovostí zařaditi k sesílení hotovostí těchto obnos 500. 000 zl. do rozpočtu, jeví se letošní přirážkou 39% neuhražený schodek obnosem 5, 921. 524 zl.
Slavný sněme ! Důvody, které přiměly rozpočtovou většinu rozpočtové komise k návrhu, aby celá tato scházející částka uhražena byla letos kontrahováním dluhu, důvody tyto jsem dopodrobna v úvodu k generální zprávě rozpočtové komise obsaženy.
Mojí povinností však přece jest, abych k důvodům oněm přičinil aspoň několik poznámek k tomu konci, bych naznačil, jak si většina rozpočtové komise Vzhledem k návrhu svému příští vývoj zemských financí představuje.
Většina má za to. Že v první řadě dlužno počítati s provedenou reformou berní státních jakožto neodčinitelnou hotovou událostí; všichni ti, kdož ještě loni doufali, že u příležitosti reformy berní státních bude přihlédnuto též k žádoucí reformě financí zemských, ať již příkladně dle vzoru království Chorvátsko-slavonského, kterému, jak známo, uherský stát po odrážce určitého praecipua odkázal celých celých 44 procent veškerých důchodů berních, anebo snad dle vzoru království pruského, v němž před několika lety veškeré tak zvané daně objektní, gruntovní, domovní a živnostenská, přenechány byly státem svazkům samosprávným, - všichni ti, kdož něco podobného očekávali, v něco podobného věřili a doufali, všichni ti jsou dnes v nadějích svých sklamáni. Při této příležitosti konám jen svou povinnost, jestliže jménem komise rozpočtové dám průchodu pravdě, že zemský výbor království českého maje na zřeteli pohroma, která hrozí financím zemským tím, že reforma berní jednostranně provedena bude hlavně se zřetelem na prospěch státu, na nebezpečí s tím spojené, za včas upozorňoval, a k vyvarování jeho rozvíjel energickou uznání hodnou činnost opíraje se při tom zvlášť o důkladné elaboráty rady zemského výborn pana dra Juppy.
Uvádím to veřejně z té příčiny, abych předně zlomil osten případné snad výtce, že se strany samosprávnýeh orgánů království Českého bylo na obhájení zájmů zemských při projednávání berní reformy něčeho opomenuto.
Dnes však, pánové, jest věc již odbyta, a nezbývá, než abychom počítajíce s daným stavem věcí, vyhledávali nové cesty, kterými kráčejíce, bychom mohli dnešní trudný stav financí přivésti k žádoucí nápravě.
Po mém soudu kynou v ohledu tom cesty tři:
Jest to v první řadě nezbytně nutné zvýšení přirážek k daním přímým, jest to dále energické reklamování případného podílu ze zvýšení daní nápojových a konečně vyhledávání nových pramenů berních zřízením samostatných zemských daní.
Co se první cesty týče, upozorňuji, že v otázce naprosto nezbytného zvýšení přirážek zemských na daně přímé nepanoval v lůně rozpočtové komise naprosto žádný spor.
Avšak v příčině otázky, kdy že má býti k tomuto prostředku sáhnuto, kdy že má býti onen nezbytně nutný řez na kapsách poplatnictva proveden, o této otázce se názory rozcházely. Nikoliv tedy věc sama, nýbrž časový moment jejího provedení byl v lůně komise rozpočtové předmětem sporu.
Nuže, většina komise, která dnes předkládá návrh, aby celý schodek obnosem 6 milionů uhrazen byl dluhem, byla při uvažování o věci této vedena hledisky následujícími:
Především obrátila svůj zřetel k interessům poplatnictva. Již předem podotýkám, že tento zřetel k interessům poplatnictva nebyl snad vyvolán tlakem jistých populárních hesel; nikoliv, padaly tu na váhu momenty čistě věcné.
Pan přísedící zemského výboru dr. Pražák dává posuňky na jevo pochybnosti o pravdivosti mých slov. Přičiním se, abych na základě cifer pochybnosti jeho vyvrátil.
P. přísedící z. výb. mně zajisté neupře, jednou z vůdčích zásad zdravé berní politiky jest, aby absolutní výška břemen poplatnických, pokud možná, aspoň relativní stálost vykazovala; na takovou relativní stálost mají zajisté především poplatníci daní reálních, tedy daně gruntovní a domovní plný nárok, a sice z té příčiny, poněvadž každé náhlé, skočmo provedené zvýšení břemena berního neznamená ve svém hospodářském effektu nic jiného nežli jakousi konfiskaci kmenového jmění samotného. Jest známo, že následkem různých transakcí inter vivos i mortis causa prováděných průběhem let doznávají vlastnické poměry při realitách četných změn. Při každé takovéto změně vlastnictví kalkuluje se hodnota reality na základě čistého výnosu, tedy zejména též po odečtení kapitalisovaného obnosu berního. Známo, že ve finanční theorii zove se zjev tento "amortisací" daní, čímž má býti řečeno, že daň, vzavši při realitách na sebe ráz jakéhosi reálního břemene, průběhem doby prostředkem majetkových transakcí bývá shlazena čili umořena.
Z toho však plyne, že každé náhlé, rychlé, skočmo provedené zvýšení berní povinnosti znamená vzhledem k realitám snížení kapitálové hodnoty objektu samotného. Nuž, počítejme! Reální daň činí v Čechách 18, 000. 000; 9 proc. přirážky z obnosu toho činilo by 1, 600. 000, a kdybyste částku tuto na základě 4 proc. míry úrokové kapitalisovali, obdržíte sumu 38 mil. zl., sumu to, o kterou by následkem skočmo provedeného zvýšení břemene berního, kapitálná hodnota objektů reálních nepopiratelně byla stenčena.
To byl hlavní důvod, pro který se většina komise nemohla odhodlati k návrhu, by již letos byly přirážky k přímým daním zvýšeny. Druhým vodítkem byla většině komise okolnost, že na přes rok vzniknou následkem provedení berní reformy poměry zcela jiné.
V rozpočtové zprávě uvádí se do detailů, jaké změny v struktuře přirážkové basis bude míti berní reforma v zápětí.
Především upozorňuji na změnu, která nastane následkem zákona ze dne 6. července 1896, týkající se revise katastru daně pozemkové.
Dnes ještě kvóta z 2 a půl milionové slevy z kontingentu pozemkově daně na král. české připadající není známa, ale na každý způsob příštího roku, snad již v druhé polovici nynějšího roku, bude určitě zjevno, o mnoho-li se sníží vlivem citovaného zákona daň přirážková, při čemž podotýkám, že toto snížení bude definitivní, to jest, že odepsaný obnos přestane býti naprosto podkladem přirážkovým.
Druhá změna vznikne účinkováním berní reformy samotné. Budeť poplatníkům daní realních povolena sleva nejprv 10 proc., později snad 12 1/2 proc. resp. 15 proc., při čemž arci se přirážková basis sic nezmění, za to však berní způsobilost dotyčných poplatníků nepopiratelně uvolní. Třetí konečně změna nastane tím, že dosavadní dvě osobní daně, příjmová z r. 1849 a výdělková z r. 1812 berní reformou budou sloučeny v daň jedinou nazvanou všeobecnou daní výdělkovou, že daň tato bude kontingentována a z kontingentu toho již předem dotyčným kontribuentům sleveno bude 20 proc. později snad i 25 proc kteroužto slevou přirážková basis dozná zmenšení bezprostředního. Z toho patrno, že berní reforma bude míti pronikavé účinky na dosavadní přirážkovou basis, takže nezbytno pomýšleti na to, aby celá soustava přirážková přiměřeně byla zreorganisovana, Dále jest zjevno, že berní způsobilost dozná v různých směrech valného uvolnění, tak že případné zvýšení ní zemských přirážek bude lze provést daleko snadněji, než-li jest tomu dnes.
Dovolte, abych v tomto ohledu přibližný nakreslil obraz o postupu, v jakém si další vývoj věci představuji.
Srovnáme-li dnešní basis přirážkovou se stavem věci, jaký vyvinul se následkem provedení reformy berní, shledáme, že po odečtení knoty obnášející 771. 000 zl. kterou zem obdrží z výnosu daně důchodové klesne výnos nynější 39 proc. as o půl mil. zl. Máme-li za to že příští 39 proc. přirážkou neuhrazený schodek obnášeti bude na přes rok opět jako letos 5 1/2 mil., tož octneme se počátkem r. 1898 poznovu před správním deficitem v obnosu as 6 mil. zl. Z této částky bude lze při nejmenším 1 mil. zl. uhradit kreditem pokud totiž bude se jednati o investice, k vůli kterým usilujem o zřízení fondu investičního.
Zbývalo by pak ještě 5, 000. 000 uhraditi způsobem řádným, to jest zvýšením berních příjmů. Tu především, pánové bude zapotřebí, abychom zraky svoje obrátili k oněm změnám jež nastanou v poplatné povinnosti následkem provedeni berní reformy.
Upozornil jsem, že při dani gruntovní následkem reformy berní uvolní se poplatní způsobilost dotyčných kontribuentů o 10%, což činí 1, 800. 100 zl.
Kdyby zemský fond prostředkem přiměřeného, ne velkého, zvýšení přirážky o 6-7% vindikoval, dejme tomu, 2/3 z této částky pro sebe, resultoval by z toho pro zemský fond příjem obnosem 1, 186. 600 zl.
Leč jděme dále; pravil jsem, že 20% snížením dosavadní povinnosti při stanovení kontigentu všeobecné daně výdělkové o 20% se uvolní berní povinnost dotyčných poplatníků o 1, 928. 000 zl. Kdyby, pánové, zemský fond vzhledem k tomu, že toto snížení má zcela jinou povahu nežli snížení při daních reálních, přiměřeným zvýšením přirážek reklamoval z řečeného obnosu, dejme tomu, 3/4 pro sebe, tož by z toho plynul roční důchod v obnosu 1, 446. 000 zl.; z obou pak těchto zdrojů rozhojnil by se příštím rokem důchod zemský o 2, 634. 600 zl. Pánové, tím by bylo dosaženo dvojí; předně by absolutní výška poplatnického břemene nedoznala žádného zvýšení, naopak těmito reklamovanými částkami pro fond zemský by ještě slevy státní nijak nebyly vyčerpány, nýbrž dotyčným poplatníkům by zbývalo 1, 093. 330 zl., při čemž arciť nehledím k osobní dani důchodkové, jež ostatně namířena jest hlavně proti živlům hospodářsky silnějším; na druhé straně bychom se snad uvarovali nebezpečí, na které jsem zprvu poukázal a které v tom záleží, že by letošním náhlým zvýšením zem ské přirážky kapitálová hodnota realit byla alterovana. Myslím, že v těchto skrovných vývodech nalézá se celá řada věcných a vážných důvodů, které jsou důkazem, že většina rozpočtové komise při návrhu svém neřídila se, jak jsem pravil, pouhými populárními hesly, nýbrž že vodítkem její byl důvodný ohled na zájmy poplatnictva.
Ohled ten jest po mém soudu úplně na místě; neboť na konec celé finanční hospodářství zemské není nic jiného, než otázkou poplatnictva, poněvadž poplatnictvo jest oním jediným pilířem, na kterém, stavba hospodářství zemského spočívá.
Dovolte, bych ještě k jedné věci poukázal Zobrazme si finanční effekt jedné i druhé cesty. Všem Vam je známo, že onen tak dlouho velebený, panenský kredit království českého jest ten tam. Otázka uzavření nového dluhu není tudy víc věcí jakési citlivosti, nýbrž problémem ciferní kalkulace.