Čtvrtek 4. března 1897

rozeném jazyku, aby nebyli nuceni zejména, jakmile počet dětí dostoupí 40, posílati dítky své do německé respektive do české školy, jestliže jsou Němci. - Ustanovení tedy a zřízení minoritní školy stojí na stanovisku národnostním, kdežto zmíněný článek, jak pánům jest známo, stojí na základě školní potřeby, potřeby vyučování, a to jsou dvě stanoviska docela od sebe odchylná, o kterých správní soudní dvůr měl příležitost velmi často rozhodovati a velmi přesně dospěl k tomu, že tato stanoviska jako naprosto odchylná se musejí od sebe odlišovati ve správě škol.

Nevím, co bych měl ještě panu dru Langrovi odpověděti; pan dr. Langer odpusti, jestli bych byl na něco zapomněl.

Jiné námitky, které zde byly učiněny, spadají vlastně do speciální debaty.

Já arciť nemohu se šířiti o nich, jako na příklad o námitkách, které byly učiněny velectěným koleg u Eppingrem ohledně pobytu dětí. Jestli si ráčíte přáti, aby se dal do zákona pobyt dětí, my s tím budeme souhlasiti; proto nemusí býti z toho mrzutosti mezi námi; račte hlasovat pro speciální debatu !

My jme to navrhli, my s tím souhlasíme a bude dobře, když to bude jednomyslné přání, aby přišlo do zákona, že se má dát do zákona pobyt dětí. Jestliže se řeklo se strany pana dra Werunského, že nevíme, kteří v tom interesenti budou, aby byli voláni ke komisi, tu odpovídám, velectění pánové, že to snad přece budeme vědet, kteří jsou v tom interesenti.

Těmi interesenty bude na každý způsob obec a její zástupcové, totiž ta obec, ve které má býti škola minoritní zřízena.

To budou zástupcové těch, kteří za takovou školu žádají, a ostatní, kteří na takovou školu povedou náklad, a to jest v první řadě zemský výbor, poněvadž země většinou nese náklad, a máte výpočet v rukou, jak velký náklad na školy platí země, zem. výbor, který mel býti dávno slyšen, poněvadž musí dávati svolení, kdykoliv se zřídí nějaká minoritní škola, poněvadž musí dávati svolení, aby se vedl náklad na školu.

Jestliže to chceme provésti, neděláme nic, co by bylo nejasno, nýbrž jen to, co jest přirozeno. Jiní interesenti sotva přijdou, kteří by při zřizování národních škol spolupůsobili a mohli míti nějaký interes na tom. Inspektor školní ze školního stanoviska - rozumí se samo sebou že není vymíněn.

Ale jiní interessenti sotva přijdou. Kdybychom byli přijali návrh dra Zátky, pokud se týče školních obcí, pak nebudou ještě ani tito zastoupeni a spokojí se tím, že jen zástupcové rodičů, kteří za tu školu žádali, budou bráti účastenství na komisích.

Velevážený pan kollega dr. Werunsky pronesl se, že prý tímto zákonem vná šime nové znepokojení do obyvatelstva, že prý tím, když budou se musiti zřizovati nové školy, vznikne nová nevole. Ale, velevážení pánové, což ona nevznikala po tolik let napořád v obcích našich, kde tolik škol bylo zřízeno a nevzniká ona nyní ve školních obcích též Vašich a není účelem zákona, než abychom právě zde odpomohli ?

Poněvadž vidím, velevážení pánové, že po tak dlouhém rokování v slavné sněmovně jest jakási již unavenosť, hledím pokud možná některé námitky vynechati a mezi ty bych prosil, aby se také počítaly námitky, které zde byly činěny ohledně punktací. Mně samotnému bylo by trapno, kdybych měl o tom jako referent mluviti, přecházím proto tuto věc mlčením. (Výborně !) Pokud se týče nákladu a též dozoru, který se má zříditi, byly rozmanité náhledy proneseny, jako byla asi námitka v tom ohledu, že prý zemský výbor není nestranným. Ale, velevážení pánové, což pak zemský výbor nemá dnes žádné ingerence na školství nemá žádného spolupůsobení na minoritním školství?

Když se dnes někde zřídí minoritní škola a jestliže se proti tomu nečiní žádné námitky, aby zemský výbor s ostatními školními úřady v té věci spolupůsobil, není příčiny brániti se tomu, aby tam, kde se jedná o 30-40 minoritních škol, které na základě tohoto zákona snad budou zřízeny, rovněž spolupůsobil.

Mínil jsem, velevážení pánové, na základě číslic, které jsem přinesl, objasniti tuto záležitosť do podrobná i co se týče finanční stránky; avšak pokročilost času tomu brání.

Když jíž vše to nechávám stranou, vracím se konečně k tomu výroku, jenž zdá se mi býti nejupřímnějším v této debatě, je to výrok pana poslance Dra Langera, který pravil, že pánové z lavic německých nejsou interesováni na této věci.

Ale, velevážení pánové, račte odpustiti. Já soudím, že jste byli při věci interesováni a že jste napořád při tom interesováni a že my všichni do takové míry na sporech, které v této vlasti trvají, jsme interesováni, že naše obyvatelstvo již všecko to cítí do takového stupně, že dávno již jest to slyšeti všude a že do našich síní již tento hlas proniká, aby v národních otázkách konečně byl učiněn pořádek, aby byl každý národ uspokojen, aby věděl, co má za právo a aby nebyl ponechán docela libovůli administrativních rozhodnutí, aby na základě tomto mohlo se dojíti ke shodě i v jiných, mnohem důležitějších otázkách, než jsou tyto kulturní otázky, arciť neméně důležitých velkých otázkách, které zaměstnávají dnes mysli všude; jsou to otázky hospodářské a politické. A tu jest potřebí, aby celá ta velká obec, která se zove královstvím Českým a ve které jsme zastoupeni obě národnosti, mohla jedinou silou proniknouti a nebyla pořáde vázána ohledy těmi, že nemůžeme se sejíti v potřebách společenských a že v obraně jich stále jsme rozštěpeni, jako právě zde, k vůli tomu, jestli se někde zřizuje škola, které každému má býti dopřáno, a které se nemá nikomu záviděti.

Připomínám si, jak tenkráte, když jednalo se o universitu, z referentského stolu vážený pán Dr. Rieger promluvil slova, že nikomu se tím neubírá světla, jestliže se rozsvítí nová svíce. A tyto školy, které my jsme kdokoliv založili a které Vy jste kdekoliv založili, jsou svícemi, které osvěcují veškeré obyvatelstvo; my nemáme příčiny něčeho si záviděti, jsme oba kulturními národy, kteří konáme jen svou povinnosť, cedíce mezi národy vzdělanými ve střední Evropě, povinnost k svému obyvatelstvu. Pánové, čas je, abychom se dohodli v těchto věcech.

Když již dvacet let o tom mluvíme, jaké pak mínění má vzniknouti v širších kruzích, když konečně přijde návrh zákona sem na referentský stůl, a nečiní se žádných jiných návrhů než na odročení.

A nemluvě o tom, je třeba, aby vešel v nás duch shody, abychom o těchto věcech co možná nejdříve se smluvili, a mně, pánové, nezáleží na dnu, nýbrž mne záleží na tom, bychom ve věci došli shody, bychom mohli říci, že otázky tyto jsou rozřešeny.

V tomto smyslu a ve smyslu svého nejhlubšího přesvědčení odporučuji opětně slavnému sněmu, by ráčil přijmouti tuto předlohu školské komise, o které jsem přesvědčen, že je to alespoň malý krok a ne tak veliká aféra, jak oni páni to líčili, že je to krok k srozumění, k vyřízení spravedlivých našich záležitostí a a sporů národních a budou-li ty skončeny, bude-li tento krok učiněn, vivat sequens, budeme pak v jiných věcech hledati shody a i tu bohdá se dohodneme. (Výborně! Potesk ve středu. )

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Na konec generální debaty jest mi především předložiti slavnému sněmu k rozhodnutí návrh, který byl podán p. poslancem dr. Werunským, který ještě v české řeči nebyl ohlášen.

Návrh ten zní:

Slavný sněme ráčiž se usnésti: O zprávě školské komise o návrhu poslance prof. pra. Čelakovského a soudruhů ohledně zákonného upravení veřejného školství národního v obcích národně smíšených č. sněm. 445, tisk CLI,, se na ten čas přechází k dennímu pořádku.

Já tedy napřed dám hlasovati o tomto návrhu na přechod k dennímu pořádku.

Pak-li by tento návrh nebyl přijat, předložím slavnému sněmu otázku, zda-li přijímá návrh komise za základ rokování podrobného.

Ich habe am Schlüsse der Generaldebatte zunächst darüber abstimmen zu lassen, ob das hohe Haus den Antrag des H. Abg. Dr. Werunsky auf Uebergang zur Tagesordnung annimmt.

Ich brauche denselben wohl nicht in deutscher Sprache noch einmal zu verlesen, nachdem derselbe bereits dem hohen Hause mitgetheilt worden ist.

Sollte dieser Antrag angenommen werden, so wäre der Gegenstand erledigt; sollte derselbe nicht angenommen werden, so werde ich dem hohen Hause die Frage vorlegen, ob dasselbe die Anträge der Kommission als Grundlage der Spezialdebatte annimmt.

Ich bemerke, dass sich der Hr. Abg. Dr. Schücker das Wort zur Abstimmung erbeten hat, ich stelle aber noch vorher die Frage, ob Jemand gegen die, von mir proponierte Ordnung der Abstimmung eine Einwendung erhebt.

Činím dotaz, zda-li někdo proti proti pořadu hlasování, jak jsem jej byl naznačil, činí námitku.

Dagegen ist keine Einwendung erhoben worden.

Proti tomu nebyla činěna žádná námitka.

Ich ertheile das Wort dem Hrn. Abg. Dr. Schücker:

Abg. Dr. Karl Schücker: Ich stelle den Antrag aus namentliche Abstimmung über den Antrag des Dr. Werunsky auf Uebergang zur Tagesordnung.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. dr. Schücker činí návrh, aby bylo o návrhu pana dra. "Werunského hlasováno dle jmen.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Dieser Antrag ist hinreichend unterstützt.

Ich ersuche demnach die Herren Verifikatoren, sich auf die Tribüne zu verfügen.

Žádám pány verifikátory, by ráčili přistoupiti na řečnickou tribunu.

Předmětem hlasováni jest návrh pana poslance dra "Werunského.

Nebude třeba, bych jej ještě jednou přečetl. (Hlasy Ne. )

Gegenstand der Abstimmung ist der Antrag des Herren Abg. Dr. Werunsky.

Es wird nicht nothwendig sein, dass ich denselben noch einmal zur Verlesung bringe.

Diejenigen Herren, welche den Antrag aus Uebergang zur Tagesordnung annehmen, stimmen mit ja, diejenigen, welche denselben ablehnen, stimmen mit nein.

Pánové, kteří přijímají návrh na přechod k dennímu pořádku, hlasují "ano, " pánové, kteří návrh odmítají, hlasují "ne".

Žádám, by jména pánů členů sněmu byla přečtena.

Ich ersuche die Namen der Herren Mitglieder des hohen Hause zu verlesen.

Sněmovní sekretář Höhm jména pánů poslanců.

Landtagssekretär Höhm verliest die Namen der Herren Landtagsabgeordneten.

S "ano" hlasovali pánové.

Mit "Ja" haben gestimmt die Herren:

Rector magnificus der deutschen Prager Universität, Aigner, Albl, Bohaty, Böns, von Eltz, Dr. Eppinger, Dr. Fournier, Dr. Funke, Gebler, Glöckner, Heinzel, Herbig, Herbst, Hofmann, Iro, Kahl, Dr. Katzwendel, Dr. Kiemann, Dr. Kindermann, Kleßenbauer, Dr. Knoll, Dr. Langer, Legier, Dr. Leitner, Lippert, Ludwig, Mose, Müller, Niesig, Dr. Nitsche, P. Opitz, Dr. Pergelt, Perutz, Peschka, Pfeifer, Posselt, Dr. Reiniger, Richter Josef, Richter Stephan, Dr. Russ, Schlegel, Dr. Schlesinger, Schmidl, Dr. Schreiner, Dr. Schücker Karl, Dr. Schücker Zdenko, Siegmung, Sobitschka, Steinbach Taschek, Tausche, Theumer, Dr. Urban, Walter, Dr. Werunsky, Wunderlich, Dr.Zintl.

S "ne" hlasovali pánové:

Mit "Nein" haben gestimmt die Herren:

Rektor magnificus české university Pražské, Adámek, Anýž, Barták, Dr. Baxa, Bernard, Dr. Blažek, Boček, Ritter Don Brand, Brdlík, Dr. Brzorád, Graf Buquoy, hrabě Chotek Emerich, hrabě Chotek Ferdinand, Dr. Čelakovský. Dr. Černohorský, Černý, rytíř Daubek, svob. pán Dobrženský Jan, Dostál, Dr. Dvořák, Dvořák Václav, Effmert, rytíř z Eisensteinu, Fabián, Fišera, Formánek, Dr. Fořt, Dr. Grégr, Hájek, hrabě Harrach, Dr. Heller, Dr. Herold, svob. p. Hildprandt, Hodys, Holče, Horák Josef, Hovorka, Hyrš, Janda Václav, Janďourek, Jann, Jaroš, Jindřich, Kaftan, Dr. Kaizl, Karlík, Dr. hrabě Kounic, von Kleift, Dr. Klouček, Dr. Koldinský, Komárek, Kovařík, König, Dr. Krajník, Dr. Kramář, Dr. Krásl, Krejčík, Krumbholz, Kryf, Kudrnka, Kůs, hrabě Jan Lažanský, Leminger, Lenoch, Dr. Lenz, Ferd. princ Lobkovic, Loula, Dr. Malínský, Mareš Čeněk, Mareš Josef, Materna, hrabě Mensdorff, Dr. Mettal, Mixa Blažej, Dr. Moravec, Nehasil, Němec, Niklfeld, hrabě Nostitz, Pabstmann, Pacák, Graf Pálffy, Pech, Pilz, Dr. Pinkas, Dr. Pippich, Dr. rytíř Placek, Dr. Podlipný, Dr. Podlipský, Pollach, Porak, Dr. Pražák, Dr. Radimský, Rataj, Richlý, Richter Ferd., Rombald, Saifert, Scharf, Schönborn Vojtěch, Schwarz, Dr. kníže princ Schwarzenberg Bedřich, Karel kníže Schwarzenberg, Dr. Setunský, Sokol, Steiner František, Stejskal Graf Sternberg Philipp, Suda, Šembera, Dr. Skarda, Špindler, Šťastný, Štolc, Šulc Václav, Teklý, Dr. Graf Thun Jaroslav, Thun Zdeněk, Tomášů, Tonder, Dr. Vašatý, Víšek, Vojáček, Vorlíček, Graf Wolkenstein, Dr. Záhoř, Graf Zedtwitz Karl, Graf Zedwitz Kurt, Dr. Žalud.

Nepřítomni byli pánové :

Ablesend waren die Herren:

Seine Eminenz Cardinal Fürst-Erzbischof zu Prag, biskup budějovický, biskup královehradecký, Bischof von Leitmeritz, Baar, Dr. Bareuther, Březnovský, hrabě ClamMartinic, hrabě Czernin Eugen, Dr. hrabě Czernin, hrabě Czernin Josef, svob. pán Dobrženský Antonín, Doležal, Dr. Dyk, Dr. Engel, Goldberg, Dr. Hallwich, Hlávka, kap. děkan Hora, gen. velmistr Dr. Horák, Janda Heřman, Dr. Karlach, hrabě Kolovrat, Kožmín, Křepek, Dr. Vladimír hrabě Lažansky, Dr. Milner, Mixa Alois, Parish, Prade, Alex. Richter, Röhling, Scharschmid, Schönborn Karel, Schüttelsberg, Schwarzenberg Adolf, Schwarzenberg Johann, Dr. Sláma, Dr. Slavik, Steiner Anton, Graf Sternberg Leopold, Graf Sylva Tarouca, Dr. Šamánek, Dr. Šíl, Šulc Josef, Tepper, Dr. Tersch, Vitáček, Dr. rytíř Wiedersperg, Wohanka, Dr. Zátka, Freiherr von Zessner.

Nejvyšší maršálek zemský: Sl. sněm zavrhl návrh pana Dra Werunského 132 proti 58 hlasům.

Das hohe Haus hat den Antrag des H. Abgeordneten Dr. Werunsky mit 132 gegen 58 Stimmen abgelehnt.

Ich habe nunmehr dem hohen Hause die Frage vorzulegen, ob dasselbe die Anträge der Commission als Grundlage der Spezialdebatte annimmt.

Předkládám sl. sněmu otázku, zdali přijímá návrhy komise za základ rokování podrobného.

Žádám pány, kteří na tuto otázku odpovídají kladně, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Frage bejahen, die Hand zu erheben

Jest přijat.

Es ist angenommen.

Čas již tak velice pokročil, že přikročím k ukončení schůze.

Die Zeit ist soweit vorgeschritten, dass ich zum Schlüsse der Sitzung schreite.

Vidím se zároveň nucena vysloviti, ježto sl. sněm má projednati rozpočet, který nutně musí býti vyřízen, a jelikož jest jisto, že předloha, která se nachází nyní na denním pořádku, by vyžadovala ještě velmi mnoho času a rokování o ní by trvalo dosti dlouho - že následkem toho jsem nucen přerušiti jednání o této předloze, slibuji však zároveň, že ji dám na denní pořádek, jakmile bude možno, v jedné z nejblíže příštích schůzí.

Ich erlaube mir dem hohen Hause mitzutheilen, dass, nachdem der Gegenstand, welcher gegenwärtig aus der Tagesordnung steht, eine weitgehende Debatte voraussichtlich erfordern wird, und nachdem das hohe Haus an die Berathung des Landesvoranschlages nothtwendig gehen muss, ich die Verhandlung über den gegenwärtig aus der Tagesordnung stehenden Gegenstand unterbreche.

Ich werde die Fortsetzung der Vorhandlung, sobald es die Umstände erlauben werden, auf eine Tagesordnung der nächsten Sitzungen stellen.

Pan posl. Dr. Baxa a soudruzi mně odevzdali dotaz k jeho Excellenci panu místodržiteli.

Herr Dr. Boxa und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht

Žádám, aby byl přečten.

Sněm. sekretář Höhm (čte): Dotaz posl. Dra Baxy a soudruhů na Jeho Excellenci pana místodržícího království Českého, jakožto zástupce c. k. vlády.

Dne 12. a 13. února konalo se před porotním soudem v Liberci přelíčení proti Františku Lajgnerovi a soudruhům (celkem 11 obžalovaným), z nichž bylo 9 Čechů a 2 Němci. Oněch 9 Čechů neumělo slova německy, za to všech 12 porotců neumělo slova česky.

Mimo 9 obžalovaných, neznajících jazyka svých soudců, bylo předvoláno 36 svědků, z nichž většina rovněž neuměla slova německého.

Výsledek přelíčení byl, že byli všichni Čechové německými porotci odsouzeni, naproti tomu oba Němci osvobozeni. Jeden z obhajců sděluje nám, že ač líčení trvalo po celé dva dny až do 1 1/2 hod. v noci, přece neučinil si - mimo jediného během líčení nikdo z porotců ni jediné poznámky.

Porotci nerozuměli ani obžalovaným, ani svědkům, předseda líčení, - když vyslýcháni byli Česi - tu buď, když byla část nebo celý výslech jednoho proveden, řekl porotcům německy pouze obsah výpovědi osoby právě vyslechnuté. Pravíme výslovně, že sdělán byl pouze obsah výpovědí, čímž ovšem bezprostřednost dojmu výpovědí svědků úplně setřena.

Bylo tedy jaksi celé líčení samé resumé a neúplný překlad p. předsedy, nebylo to též líčení dle trestního řádu, dle zásady ústnosti a bezprostřednosti, kde soudce dle přímého dojmu osob slyšených rozhodovati má. Také jest patrno, že nejvíce po celé líčení bylo slyšeti hlas p. předsedy, který nejen že vedl líčení, ale zastával i tlumočníka, i nebyla tudíž líčení věnována taková pozornost, jako kdyby soudcové jazyku vyšetřovaných a svědků byli rozuměli.

Že porotci líčeni naprosto nerozuměli, vysvitá z této okolnosti pro soudní poměry velezajímavé:

Při líčení ohledně obviněného Jana Kryky (Čech) potvrzoval jediný 15letý chlapec Emil Finke, že prý Jan Kryka hodil kamenem proti hostinci J. Schülera, oproti tomu druhý svědek Němec Karel Wirsig, který totéž v přípravním vyšetřování tvrdil, prohlásil, že určitého nic neví, a při líčení dospělí svědci Václav Šebor, Václav Pek, Františka Kliková, Josef Linhart i chlapec Josef Kryka vypověděli, že zároveň společně s Janem Krykou z hostince vyšli, že Jan Kryka kamením neházel, a že když daleko od hostince byli vzdáleni, teprve zaslechli prvé řinčeni oken.

Také všichni němečtí svědci vypovídali, že házení kamením nastalo později, když Krykové již odešli.

Ačkoliv tedy 6 svědků vypovídalo ve prospěch Jana Kryky a jediný pouze chlapec německé národnosti tvrdil, že Jan Kryka kamenem hodil, přece setrval veřejný žalobce na obžalobě proti Janu Krykovi a sice nežaloval jej proto, že kamenem hodil, nýbrž setrval též při žalobě, že prý Jan Kryka při taneční zábavě úmyslně nárazy a házením sklenic i kamení, plotových tyčí a kolů v hospodě 10 okenních tabul, 60 pivních sklenic, 4 židle a jeden stůl ve spolku s jinými rozbil, že tím škoda 32 zl. 64 kr. vzešla i nebezpečí pro život v hostinci se nalezajících. Ač během celého líčení ani jediný svědek nepotvrdil, že by byl Jan Kryka sklenice v ruce mel, tím méně že by byl sklenicemi házel a nárazy činili ač nikdo nepotvrdil, že by byl Jan Kryka sklenicemi okna rozbíjel, tím méně pak stůl a stolice rozlámal, přece setrval veřejný žalobce při takovéto žalobě, přece byla takováto otázka co druhá předložena, a veřejný žalobce žádal, aby porotci přisvědčili, což oni 9 hlasy učinili.

Také František Lajgner a František Smutný byli uznáni pro tentýž domnělý zločin vinnými.

Soud byl by musil užíti trestní sazby II. odst. § 86. tr. z., t. j. od 16 do 20 let, nejmenší trest 3 roky!

Nad tím zhrozil se sám soudní dvůr, uznal jednohlasně, že se porota zmýlila a odkázal věc tuto proti těmto třem obžalovavým příštímu porotnímu období, před jiný porotní soud!

Tímto svým rozhodnutím musil tedy sám soud oprávniti rozhodnutí vrchního soudu, neboť byla hned po dodání obžaloby podána žádost na c. k. vrchní soud zemský za delegaci poroty jiné, a to z důvodů, že ani jediný soudce (porotce) nerozumí jazyku obžalovaných a většiny svědků, leč c. k. vrchní zemský soud český zamítl žádost s tímto zajímavým odůvodněním, že není důležitých důvodů, jež by ohledů zasluhovaly.

Poměry tyto jsou křiklavé tak, a odporují tou měrou zásadě trestního řádu, že jest nepochopitelno, jak mohou orgánové soudní takovéto provádění spravedlnosti trpěti.

Případ však není ojedinělý.

Dne 10. a 11. května 1894 konalo se podobné přelíčení před porotním soudem. Předseda líčení sdělil výslovně obhájci, že ani jediný porotce neumí slova českého. Tenkráte však jednalo se o věc daleko choulostivější. Předmětem obžaloby byly totiž různé vesměs české písně obsahu prý velezrádného. Porotci nerozuměli jedinému českému slovu; proto musily býti všecky ty písničky přeloženy do němčiny, leč netřeba tu připomínati, že kde jde o slovný delikt, nutno soudci věděti nejen obsah, nejen slovo za slovem, ale význam jeho v té které řeči. Několikráte musil obhájce povstati a říci, že překlad nevystihuje pravý smysl. Opravování bylo však velmi těžké, neboť ani předseda líčení ani český obhájce neměl tolik básnického nadání, aby dovedli překládati básně z českého do němčiny, a tím se ovšem musilo státi, že překlad zůstal nedokonalým a tím ovšem celá věc trestní neúplnou.

A nebylo divu, když porotci, kteří nerozuměli českým písním, viděli v nich více než co v nich skutečně bylo a přisvědčili k otázce viny, následkem čehož byly 2 obžalovaní odsouzeni pro velezrádu k těžkému žaláři 3 a 4 roků. Třetím obžalovaným bylo 17leté děvče, které ovšem bylo od obžaloby osvobozeno. Také v tomto případě vrchní soud zemský delegaci jiné poroty zamítl.

Týž případ udál se v Litoměřicích, kde byli souzeni 4 obžalovaní pro zločin velezrády a j. před porotním soudem. Po skončeném řízení prohlásil jeden z porotců že - mimo jediného- ostatní porotci slova českého neznají, a žádal obhájce ač celé řízení bylo veskrze české - aby plaidoyer svůj měl v řeči německé.

Ukázanými případy jde na jevo, jak se vykonává justiční spravedlnost u krajských porotních soudů v území s většinou německého obyvatelstva, že tamní čeští obyvatelé jsou vydáni v šanc největším pohromám na svobodě, cti a jmění svém jen proto, že soudcové jazyku jich nerozumí a orgánové soudní se nepostarají, aby delegováním jiných porot duchu zákona bylo vyhověno, že tento nepodržitelný stav odporuje platnému zákonu trestního řízení z r. 1873 a hlavní zásadě jeho, totiž bezprostřednosti řízení trestního, netřeba dokládati.

Tážeme se proto:

Jest ochotna c. k. vláda na ochranu příslušníků české národnosti v obvodu kraj. soudu Libereckého, Litoměřického, Mosteckého, Chebského a Českolipského o to se postarati, aby pro případ, že porotci nejsou znalí jazyka českého, delegovány byly ony porotní soudy, při nichž znalost jazyka obžalovaných jest najisto prokázána?

V Praze, 4. března 1897.

Dr. Baxa a soudruzi.

Oberstlandmarschall: Es hat sich der H. Abg. Dr. Pergelt als Obmann der Hypothekenbankkommission zum Worte gemeldet.

Ich ertheile ihm das Wort.

Abg. Dr. Pergelt: Der H. Abg. Brzorád hat am Anfange der heutigen Sitzung, während ich gerade augenblicklich nicht im Landtagssaale anwesend war, für gut befunden, an den Obmann der Kommission für Angelegenheiten der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen die Anfrage zu stellen, warum die Aenderung der Statuten der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen noch nicht erlebigt sei; diese Angelegenheit sei sehr dringend, da sie besonders für die Landwirthschaft als dringendes Bedürfnis erscheint.

Ich erwidere hieraus thatsächlich Folgendes: Die Angelegenheiten, welche die Aenderung der Statuten der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen betreffen, sind zwei: ein Bericht des Landesausschusses Ldtgsz. 212, ferner ein Bericht des Landesausschusses Ldtgsz. 242.

Der erstere Bericht des Landesausschusses wurde in der Landesausschusssitzung vom 28. Jänner des Jahres 1897 festgestellt. Ter zweite Bericht des Landesausschusses Zahl 242 wurde in der Sitzung des Landesausschusses vom 5. Feber festgestellt.

Der hohe Landtag wird aus den beiden Daten, an welchen sich der Landesausschuss mit der Angelegenheit befasst hat, entnehmen, dass seitdem nicht einmal 4 Wochen verflossen.

Nachdem der General-Direktor der Hypothekenbank sich bereits, bevor der zweite Bericht im Landesausschusse beschlossen morden ist, an mich als Obmann der Hypothekenbankkommission mit dem Ersuchen gewendet hat, der Statutenänderung, welche seitens des Landesausschusses wird beantragt werden, die möglichste Fürsorge und die größte Beschleunigung in der Hypo thefenbantkommission angedeihen zu lassen, habe ich mich selbst aus das Angelegentlichste nach den beiden Actenstücken erkundigt, und es zu Wege gebracht, dass der letzte Bericht Zahl 242, welcher erst im Landesausschusse am 5. Feber erledigt morden ist, mir noch am selben Tage von der Landtagskanzlei übergeben morden ist.

Es mar dies ein Feiertag, und nachdem Samstag und Montag bekanntlich Tage find, an denen selten ein beschlußfähiger Ausschuss zusammenfommt, so habe ich am selben Tage für Dienstag den 9. Feber eine Ausfchusssitzung einberufen, welche beschlußfähig war und in welcher dem H. Abg. Dr. Reiniger das Referat über diese beiden Gegenstände zugewiesen wurde.

Ich bemerke, dass die Anträge des Landesausjchusses, wie ja aus dem Umfange der Berichte hervorgeht, umfangreicher Natur find, dass der Berichterstatter sich mit den Directoren der Bank ins Einvernehmen setzen musste, um gewisse Auskünfte über jene sachliche Unterlage zu erlangen, welche den Anträgen des Landesausfchusses zu Grunde liegen.

Er war erst am 23. Feber in der Lage darüber zu berichten, und ich habe veranlasst, dass sofort, als er mir erklärt hat, er sei bereit oder in der Lage den Bericht zu erstatten, eine Sitzung der Hypothekenbankkommission angeordnet wurde. Es war dies die Sitzung vom 23. Feber. Und sohin hut sich die Commission für Angelegenheiten der Hypothekenbank noch in den Sitzungen vom 25. und 26. Feber, und zw. in sehr langen Sitzungen mit dieser Angelegenheit und dann mit der Schlussredaktion des Berichtes noch am gestrigen Tage befasst. Der Bericht war gestern bereits vollendet und konnte ich mit Rückficht darauf, dass zahlreiche Petitionen sich auf diese Angelegenheit bezogen, bezüglich welcher Seine Durchlaucht der Oberstlandmarschall die Einbeziehung in den Bericht der Hypothekenbankkommission wünschte denselben nicht gestern, sondern erst heute in der Landtagskanzlein überreichen.

Eine Verzögerung dieser Angelegenheit, wie sie die Interpellation der Commission oder gar deren Vorsitzendem zumuthen zu wollen scheint, kann absolut nicht vorgeworsen werden. Im Gegentheile glaube ich namens der Hypothekenbankkommission in Anspruch nehmen zu dürfen, dass sich die Commission mit allen Fragen, welche der Sache und dem Bedürfnisse der Bevölkerung dienen könnten, und welche sich auf diese Angelegenheit beziehen, eingehend befasst hat.

Ich bitte diese Antwort zur geneigten Kenntnis zu nehmen.

Nejvyšší maršálek zemský: Komise rozpočtová koná schůzi dnes, dne 4. března po sezení sněmu.

Die Budgetkommission halt Sitzung heute, den 4. März, nach der Landtagssitzung.

Die Landeskulturkommission hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.

Komise pro záležitosti zemědělské koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Komise pro záležitosti okresní a obecní koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Die Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.

Die Gewerbekommission hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.

Komise živnostenská koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Příští sezení se bude odbývati zítra, dne 5. března o 11. hod. dopoledne.

Die nächste Sitzung findet statt morgen, den 5. März,, um 11 Uhr Vormittags.

Na denní pořádek kladu druhé čtení zprávy komise rozpočtové o rozpočtu zemském na rok 1897 č. tisku CXLV.

Auf die Tagesordnung der morgigen Sitzung setze ich die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesvoranschlag pro 1897, Druck-Nr. CXLV.

Prohlašuji schůzi za skončenu.

Ich erkläre die Sitzung für geschloffen.

(Schůze skončena o 4. hod. 50 minut odpoledne).

(Schluss der Sitzung um 4 Uhr 50 Min. Nachmittag).

Ernst Herbst.

Verifikator.

Alois P. Kryf, verifikátor. Mensdorff, verifikátor.

Praha. - Rohlíček & Sievers. - Prag.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP