většinou německým, rovnoprávnosti českého jazyka naprosto se nešetří, ba že jazyk český téměř úplně jest vyloučen, což odporuje nejen zásadě rovnoprávnosti, nýbrž i specielním zákonům, pro železnice v příčině té vydaným. O porušení rovnoprávnosti a zákonův na českých železnicích sdělujeme následující:
1. Na železnici ústecko-teplické na všech budovách staničních jsou nápisy pouze německé, oznamování příjezdu vlaků děje se pouze německy, jízdní lístky jsou pouze německé, tabule, jízdní řády a veškeré vyhlášky ve smyslu nařízení úředních k orientaci cestujících vydané, tabule na přestupních stanicích směr vlaku naznačující pouze německé.
To vše platí o stanicích: Ústí n. L., Trmice, Bohosudov, Teplice, Řetenice, Ullersdorf, Duchcov, Břečtany, Most, Vrskmany, Jirkov-Otvice, Chomutov, Košťany, Rtyně, Světec, Bilina, tedy v kraji obývaném silnými českými menšinami a zejména menším živnostnictvem a dělnictvem (horníky), kteří ani německy neumí a kteří při jízdě na dráze této vydáni jsou jen proto různým nebezpečím zmeškání, poněvadž příslušní železniční orgánové nešetří platných zákonů a nařízení.
2. Totéž platí na české severní dráze, na které od stanice Vokenské až do Jiřetína-Filipova, tedy na 16 stanicích krajinou s obyvatelstvem většinou německým, nenacházíme žádného českého pojmenování stanice, žádné české vyhlášky, žádného rovnoprávného lístku jízdního, žádného vyvolávání příjezdu vlaku jazykem českým, tak jako by platná nařízení pro tyto kraje neexistovala.
3. Totéž platí dále o rakousko-severozápadní dráze, a sice směr Lysá-Děčín, kdež od stanice Liběchovské až Děčín, tedy na 23 stanicích rovnoprávnosť jazyková úplně jest vyloučena.
Podobné poměry jsou na dráze buštěhradské a sice od stanice Měcholupské až do Chebu, tedy na 25 stanicích čeština jest úplně vyloučena.
4. Na jiho-severo-německé spojovací dráze od stanice Hodkovické až do Seidenbergu, tedy na 15 stanicích rovnoprávnosť úplně jest neznámou.
5. Podobně se tomu má na těchto menších dráhach českých: Počeradec-Vrskmany, Kaštice - Radonice, Chodov - Nýdek, Sedlo-Loket, Čes. Lípa-Mimoň, Falknov-Klingenthal, Chomútov-Výprty, Tršnice-Frant. Lázně, Ústí n. L. - Střekov, Trutnov-Vrajt, Děčín-Čes. Lípa, LiberecTannwald, Cheb-Rossbach, Liberec-Warnsdorf a jiných čistě lokálních drahách krajinami s obyvatelstvem většinou německým procházejících.
Tímto způsobem, jenž jesti nešetrným i nezákonným, postrádá jízda na těchto drahách pro české obecenstvo zákonem zaručené bezpečnosti, která se poskytuje pouze cestujícím národnosti německé, ačkoli čeští cestující platí totéž jízdné jako němečtí. Zřízenci železniční opomíjejíce českému obecenstvu činiti příslušná oznámení, ku kterému dle § 24. zák. ze dne 10. prosince 1892. čís. 187 povinni jsou jazykem českým, dopouštějí se překročení platného zákona a zavinují přečasté hmotné Škody (zmeškáním, opomenutím užití pravého vlaku, vydáním nepravého jízdního lístku a p. ).
Případy takové na zmíněných tratích a stanicích jsou tak časté, že jest nejvyšší čas, aby okamžitá náprava byla zjednána a rovnoprávnosti jazyka čeckého na drahách i v zájmu zákona i v zájmu českého obecenstva drah používajícího bylo co nejpřísněji šetřeno. K této jsou orgánové železniční povinni přesným ustanovením min. nařízení z 1. prosince 1891. č. 2. 522, vydaného na základě nejvyššího rozhodnutí ze dne 7. prosince 1891. čís, 183. řišš. zák., dle kterého jest sice na dráhách rakouských vnitřní řečí němčina, avšak pro obecenstvo ustanovená sdělení (jako vyhlášky, nápisy, oběžníky a pod. ) mají se díti i v obou zemských jazycích, podobně veškerá ústní sdělení, písemné odpovědi mají se díti v tom zemském jazyku, jakého cestující užil.
Poněvadž se tak dosud nestalo, ačkoliv od vydání zmíněného nařízení ministerstva obchodu uplynulo pět let, tážeme se:
Jest ochoten J. E. pan místodržící jako zástupce vlády postarati se, aby zákonům a nařízením o užívání Jazyků zemských na drahách v království Českém byla zjednána platnost; zejména jest ochoten buď sám jako zástupce vlády aneb návrhem na ministerstvo železniční postarati se o to, aby ve smyslu § 7. nař. min. ze 27. června 1884. na základě nejvyššího rozhodnutí z 8. Června 1884, říš. zák. č. 103. změněného nařízením ministerstva obchodu z 15. prosince 1891. Čís. 3. 522 (na základě nejvyšš. rozhodnutí ze 7. prosince 1891. č. 183 ř. zák. na všech drahách v král. Českém, které probíhají krajinami s obyvatelstvem většinou německým a kde toho nařízení dosud šetřeno nebylo, nápisy na budovách nádražních, vyvolávání příjezdu vlaků, jízdní lístky, jízdní řády, a vůbec veškeré vyhlášky, které dle platných nařízení obecenstvu se musí činiti, činily se též jazykem Českým.
V Praze, 13. února 1897.
Dr. Baxa a soudruzi.
Náměstek nejvyššího maršálka Lippert: Odevzdám tento dotaz J. Exc. p. místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation Sr. Exc. dem Herrn Statthalter übergeben.
Pan poslanec Dr. Baxa odevzdal mne druhý dotaz; žádám, by byl přečten.
Der Herr Abg. Dr. Baxa hat mir eine zweite Interpellation übergeben welche ich zu verlesen bitte.
Sněmovní tajemník Höhm (čte: ) Dotaz posl. Dra Baxy a soudruhů k J.
Excellenci panu místodržícímu království českého.
Nynější vláda slibovala snesitelnější poměry pro tisk; hned na počátku svého úřadování vydal ministr Gleispach oběžník ke všem státním zastupitelstvím, aby se omezila co nejvíce u konfiskování pro § 300. tr. z. a aby ho užila jen v nejnutnějších případech. Také později odpověděl ministr spravedlnosti na interpellaci v říšské radě, že konfiskační praxe ulevila a že konfiskují se jenom časopisy extrémní.
Zkušenosť dokazuje, že c. k. okresní hejtmanství a c. k. statní zastupitelstva v království Českém počínají si dále, jakoby těchto výnosů vůbec nebylo. Tak konfiskován byl týdenník "Labské proudy" v Kolíně během jednoho roku třikráte, a vždy pro § 300 tr. z. V čísle 4. letošního ročníku shledal c. k. okresní hejtman přečin proti § 300 tr. z. ve větě: "Avšak ve skutečnosti jak špatná je vláda a jak směšně malá její zodpovědnost. "
C. k. krajský soud v Kutné Hoře nejen že konfiskaci nezrušil, nýbrž shledal dokonce ve větě té zločin proti § 65. tr. zák. !
Tážeme se pana místodržitele království českého jako zástupce vlády, zda chce se postarati, aby okr. hejtmany a c. k. krajskými soudy nebyly sužovány svobody občanské i proti váli vlády.
V Praze, dne 13. února 1897.
Dr. Baxa a soudruzi.
Náměstek nejvyššího maršálka Lippert: Odevzdám i tento dotaz J. Excell. panu místodržiteli.
Ich werbe auch diese Interpellation Sr. Exc. dem Herrn Statthalter übergeben
Dále mně odevzdal dotaz p. poslanec Kudrnka k Jeho Excell. p. místodržiteli.
Ich bitte die Interpellation zu verlesen. Žádám, by byl přečtěn.
Sněmovní sekretář Hoehm (čte): Dotaz poslance Kudrnky a soudruhů k jeho Excellenci panu místodržiteli.
Výbor hospodářského spolku pro okresy Chrudim, Nasevrky a Hlinsko dal do tisku poučení pro rolnictvo s nadpisy "Spoluobčané rolníci" a "Rolníci řepaři".
Poučení tato, k nimž měly dotyčné petice býti přiloženy, byla po předložení povinného výtisku tiskárnou pro přestupek § 23. zákona o tisku c. k. okresním hejtmanstvím v Chrudimi konfiskována. Ve stanovách zmíněného spolku jest § 3 mezi prostředky k dosažení účelu spolkového sloužícími odstavec D, rozšiřování užitečných spisů hospodářských.
Jest samozřejmo, že oba spisy, o které se jedná, první pojednávající o otázce nucených hospodářských společenstev, druhý o poměru rolníků řepařů k průmyslu cukrovarnickému a k otázce kontingentování výroby cukerní, jsou užitečné populární spisy hospodářské, kterými podle účelu spolku hospodářského rozšiřovati vědomosti a zkušenosti hospodářské a národohospodářské má rolnictvo, tedy stav příslušný, býti poučeno.
Nejenom to, že hospodářský spolek, respective jeho výbor dle stanov, jak právě bylo dokázáno, byl oprávněn ku vydání těchto spisů a k případnému rozšiřování jejich, ale konfiskace jich, ač vykonána byla pro § 23. tiskového zákona, byla předsevzata ještě v tiskárně dříve nežli spolek, respective jeho výbor vůbec měl vědomost o vytištění tom a nežli mohlo se jednati o nějakém rozšiřování těchto tiskopisů.
Státní zástupce neučinil sice návrh na konfiskaci, stíhal však žalobou členy výboru spolkového, které soud v I. i II. instanci úplně žaloby sprostil. Výbor hospodářského spolku podal proti konfiskačnímu nálezu c. k. okresního hejtmanství v Chrudimi ihned dne 19. června 1896 stížnost. Ač stížnost tato označena byla jako "záležitost velice nutná a kvapná", ač od podání její již takřka osm měsíců uplynulo, konfiskační nález c. k. okresního hejtmanství ze dne 17. června 1896 číslo 320 pr. dosud zrušen není a jest velice pochybno, je-li tato stížnosť c. k. místodržitelství předložena, poněvadž nelze předpokládati, že by c. k. místodržitelství v takové neodkladné věci nebylo hned rozhodlo.
Jestliže stížnost c. k. místodržitelství předložena nebyla, jest to nezákonné. Z toho vidno, že c. k. okresní hejtmanství v Chrudimi stav rolnický ve veliké lásce nemá.
Pan místodržitelský rada v Chrudimi i jiným způsobem přízeň svoji rolnictvu osvědčuje. Tak ku příkladu, je-li v některé obci zvolen obecní výbor a představenstvo, pozve je pan místodržitelský rada ku složení slibu do svojí úřední místnosti. Nepřijde-li následkem tohoto nepříslušného opatření představenstvo ku slibu do okresního města, stane se, že třeba ani za rok do slibu vzato není, a že tak neprávem a na škodu řádné samosprávy úřaduje dále starý výbor po dlouhou dobu, kdy nový výbor již právoplatně jest zvolen.
Tak stalo se v politické obci Roubovicích přijde-li však představenstvo ku slibu do Chrudimi, stává se velice často, že od namáhavé práce shrbený sedlák nemůže se před panem místodržitelským radou dosti z přímá postaviti. A tu pan místodržitelský rada dosti zostra se osopuje na dotyčné členy obecního představenstva, aby se rovně postavili, opětně a opětně je tak vyzývá a kára. To stalo se obecnímu představenstvu ze Dřenic a z Rosic.
Vzhledem k těmto nepříslušnostem činí podepsaní tento dotaz:
Jest Jeho Excellenci panu místodržiteli toto jednání c. k. místodržitelského rady v Chrudimi známo ?
Hodlá Jeho Excellence po případném vyšetření toho se postarati, aby takové nepříslušnosti a nezákonitosti byly odčiněny ?
V Praze dne 15. února 1897.
Kudrnka a soudruzi.
Náměstek nejvyššího maršálka zemského Lippert: Odevzdám tuto interpellaci Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation Sr. Exc. dem Herrn Statthalter übergeben.
Pan poslanec Boček a soudruzi mně odevzdali jinou interpelaci. Žádám, aby byla přečtena.
Der Herr Abg. Boček und Genossen haben mir eine Interpellation überreicht.
Ich bitte dieselbe zu verlesen.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Interpellace poslance Františka Bočka a soudruhů na Jeho Excellenci pana místodržitele.
Z městského úřadu v Milevsku došla nás zpráva, že v tamním okresu potuluje se po celou zimu 21 osob čítající tlupa cikánská, která dne 5. listopadu m. r. při zatýkání do srážky s četnictvem přišla, ve které jeden z cikánů raněn byl.
Tlupa, ta byla v květnu zatčena a nalézá se u c. k. okr. soudu v Milevsku ve vazbě pro potulku, bude po přestálém trestu propuštěna, jak se to právě také dne 2. t. m. stalo, a jelikož jest beze všech průkazů, odevzdána bude obci Milevské k dalšímu opatření.
Takové opatřeni, totiž vyhnání za hranice obce, jest nedostatečný prostředek, neboť cikáni vrátí se jinou cestou.
Nesnáze, které tím obcím vznikají, jsou mnohé a na druhé straně hladem a zimou dohánění cikáni jsou donucováni odvážiti se všech i nedovolených prostředků, aby něco ukořistili a když do domů nejsou vpuštěni dobrovolně, vymáhají si přístup jinak.
Jest nejvýše na čase, aby se vynašla odpomoc, ježto dosavadní proti cikánům používané prostředky nepostačují a občanstvo v tomto směru jest bez pomoci.
Vzhledem k tomu táží se podepsaní: Jest Vaše Excellence ochotna působiti k tomu, aby používáno bylo přísnějších prostředků proti cikánům, by obyvatelstvo účinněji chráněno bylo.
V Praze, dne 15. února 1897.
František Boček a soudruzi.
Náměstek nejvyš. maršálka zemského Lippert: Odevzdám tuto interpellaci Jeho Excellenci p. místodržiteli.
Komise rozpočtová koná schůzi v pondělí, to jest dnes, po sezení sněmu.
Die Budgetkommission hält Sitzung heute Montag nach der Landtagssitzung.
Komise školská koná schůzi ve čtvrtek o 10. hodině dopolední.
Die Schulkommission halt Sitzung Donnerstag um 10 Uhr Vormittags.
Komise pro jednací řád sněmovní koná schůzi zítra o 10 hod. dop.
Die Kommission für die Geschäftsordnung des Landtages hält Sitzung morgen um 10 Uhr Vormittags.
Komise živnostenská koná schůzi zítra o 11 1/2 hod. dop.
Die Gewerbekommission hält Sitzung Morgen um 11 1/2 Uhr Vormittag.
Komise pro záležitosti zemědělství koná schůzi dnes v pondělí po sezení sněmu.
Die Landesculturkommission halt Sitzung heute Montag nach der Landtagssitzung.
Komise pro záležitosti okresní a obecní koná schůzi dnes, v pondělí, po sezení sněmu.
Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten hält ebenfalls heute, Montag, Sitzung nach der Landtagssitzung.
Komise pro práce veřejné koná schůzi v úterý o 11. hod. dop.
Die Kommission für öffentliche Arbeiten hält Sitzung Dienstag um 11. Uhr Vormittags.
Komise pro záležitosti zemské banky koná schůzi ve čtvrtek o 10. hod. dop.
Die Kommission für Angelegenheiten der Landesbank halt Sitzung Donnerstag um 10 Uhr Vormittag.
Příští sezení konati se bude ve čtvrtek, dne 18. února, o 11. hod. dop.
Nächste Sitzung findet Donnerstag am 18. Feber um 11 Uhr Vormittag statt.
Na denní pořádek klada následující předměty:
První čtení návrhu poslance Heřmana Jandy a soudruhů v příčině povinného pojišťování proti škodám z ohně, č. tisku XVII.
První čtení návrhu poslanců dra Dyka, Königa, Kováříka, Kůse a soudruhů na zahájení zemské podpůrné akce ve prospěch rolnictva v západních Čechách živelními pohromami stíženého, č. tisku LXXX.
První čtení návrhu poslance JUDra. Bedřicha Pacáka a soudruhů na vydání zákonu upravujících jazykové poměry u samosprávných úřadů, č. tisku XCV.
První čtení návrhu poslance Jana Kožmína a soudruhů v příčině opatření k tomu směřujících, aby k umírnění tísně mezi rolnictvům zvlášť na českém jihu panující podporováno bylo zřizování společenských hospodářských lihovarů ve smyslu § 7., odst. 3. zákona z 20. června 1888 čís. 95 ř. zák., číslo tisku C.
Potom první čtení návrhu poslance Josefa Krejčíka a soudruhů v příčině reorganisace průmyslového vyučování v království Českém, č. tisku LXXXIV.
Potom druhá čtení několika zpráv komisí a sice:
zprávy komise rozpočtové o petici obce Přísečnic za zvýšení subvence tamní hudební škole, netištěná zpráva.
Všechny tyto zprávy, které přečtu, jsou netištěné.
Zprávy komise rozpočtové v příčině povolení zemské subvence 400 zl. hudební škole v Přísečnici na rok 1896,
zprávy komise pro záležitosti zemědělství o petici Hynka Buriana, ředitele zimní hospodářské školy v Novém Bydžově, za vyplacení doplňku odměny za kočovné vyučování,
zprávy komise školské o petici Marie Bohdaské, býv. industrialní učitelky ve Dvoře Králové n. L, za udělení podpory,
zprávy komise školské o petici Antonie Hádkové, vdovy po řídícím učiteli v Držkově, za zvýšení pense,
zprávy komise školské o petici Josefa Š. Svobody, t. č. zat. učitele v Bělé, v příčině vpočítání let služebních,
zprávy komise školské o petici místní školní rady v Lašovicích, za udělení roční podpory Vojtěchu Sosnovcovi, býv. ríd. učiteli v Lašovicich,
zprávy komise školské o petici Františka Hamouze, učitele v. v. ve Zvíkovci, za zvýšení výslužného,
zprávy komise školské o petici Antonie Šťástkové, vdovy po učiteli v Okroublu, za vychovací příspěvek pro její tři nezaopatřené dítky,
zprávy komise školské o petici Jana Hejhala, učitele v Rakovníce, v příčině vpočítání jeho let služebních,
zprávy komise školské o petici Václava Vyšaty, říd. učitele v Přibislavi, v příčině vpočítání jeho let služebních.
Auf die Tagesordnung setze ich folgende Gegenstände:
Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Hermann Janda und Genossen betreffend die zwangsweise Feuerversicherung, Druck XVII.
Erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Dr. Dyk, König, Kovářik, Kůs und Genossen betreffend die Einleitung einer Hilfsakzion zu Gunsten der von Elementarunfällen betroffenen landwirtschaftlichen Bevölkerung in Westböhmen, Druck LXXX.
Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten JUDr. Friedrich Pacák und Genossen auf Erlassung von Gesetzen betreffend die Regelung der sprachlichen Verhältnisse bei den autonomen Behörden, Druck XCV.
Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Johann Kožmín und Genossen betreffend die Forderung der Errichtung landwirtschaftlicher Genossenschaftsbrennereien im Sinne des § 7, al. 3, des Gesetzes vom 20. Juni 1888 R. -G. -Bl. Nr. 25 behufs Linderung der unter den Landwirten, insbesondere im Süden Böhmens herrschenden Rothlage, Druck C.
5. Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Josef Krejčík und Genossen betreffend die Reorganisation des gewerblichen Unterrichtes im Königreiche Böhmen, Druck LXXXIV.
Dann zweite Lesungen einiger Commissionsberichte und zwar:
des Berichtes der Budget-Commission über die Petition der Stadtgemeinde Preßnitz um Erhöhung der Subvention der dortigen Musikschule, ungedruckt, wie alle nachfolgenden Berichte;
des Berichtes der Budget-Commission betreffend die Gewährung einer Landessubvention von 400 fl. für die Musikschule in Preßnitz pro 1896,
des Berichtes der Landeskultur-Commission über die Petition des Ignaz Burian, Direktors der landwirtschaftlichen Winterschule in Neu-Bydžow, um Flüssigmachung der Ergäuzung der Remuneration für seine Wanderlehrthätigkeit,
des Berichtes der Schulkommission über die Petition der Marie Bohdaská, ehemaligen Industriallehrerin in Königinhof, um Gewährung einer Unterstützung,
des Berichtes der Schulkommission über die Petition der Antonie Hádek, Oberlehrerswitwe in Držkow, um Pensionserhöhung,
des Berichtes der Schulkommission über die Petition des Josef Š. Swoboda, d. Z. provis. Lehrers in Weißwasser, in Angelegenheit der Anrechnung seiner Dienstjahre,
des Beuchtes der Schulkommission über die Petition des Ortsschulrathes in Laschowitz, um Gewährung einer Jahresunterstützung dem ehem. Oberlehrer Adalbert Sosnovec in Laschowitz,
des Berichtes der Schulkommission über die Petition des Franz Hamouz, pens. Lehrers in Zvíkovec, um Erhöhung seiner Pension,
des Berichtes der Schulkommission über die Petition der Antonie Šťáka, Lehrerswitwe in Okrouhla, um Gewährung, eines Erziehungsbei. trages für ihre drei unversorgten Kinder,
des Berichtes der Schulkommission über die Petition des Johanu Hejhal, Lehrers in Rakonitz, in Angelgenheit der Anrechnung seiner Dienstjahre,
des Berichtes der Schulkommission über die
Petition des Wenzel Vyšata, Oberlehrers in Přibyslau, in Angelegenheit der Anrechnung seiner Dienstjahre.
Prohlašuji schůzi za skončenu.
Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.
(Schůze skončena o 2. hod. 35 minut odpoledne).
(Schluss der Sitzung um 2 Uhr 35 Min. Nachmittag).
Porák, Verifikator.
JUC. Jak. Scharf, verifikator.
Röhling, Verifikator.