Der Herr Abg. Pollak hat sich für die heutige Sitzung entschuldigt.

Pan posl. Pollak omluvil se pro dnešní sezení.

Der Herr Abg. Dr. Langer hat seine Abwesenheit durch Erkrankung entschuldigt.

Pan posl. dr. Langer omluvil svou nepřítomnost onemocněním.

Herr Abg. Dr. Hallwich hat sich wegen Erkrankung entschuldigt.

Pan posl. dr. Hallwich omluvil se onemocněním.

Infolge der Erkrankung des Herrn Abg. Dr. Langer wird der erste Gegenstand der heutigen Tagesordnung von der Tagesordnung abgesetzt werden.

Následkem ochuravění p. posl. dr. Langera bude první předmět dnešního pořádku z denního pořádku sesazen.

Wir übergehen zur Tagesordnung.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Weil die erste Lesung des Gegenstandes, welchen der Herr Abg. Dr. Langer vertritt, von der Tagesordnung abgesetzt wurde, gehen wir in Den zweiten Gegenstand der heutigen Tagesordnung ein.

Poněvadž byl sesazen z denního pořádku předmět, který měl hájiti p. dr. Langer, přejdeme k druhému článku denního pořádku, jejž zastává přís. z. v. p. posl. Adámek. Dávám jemu slovo.

Ich ertheile dem Herrn Abg. Adámek das Wort.

Přís. zem. výb. posl. Adámek: Slavný sněme: Návrh, který jsem letos s přítelem drem, Brzorádem na opravu zdravotního zřízení v království českém podal, a kterýž dnes mám odůvodniti, souhlasí v hlavních kusech s návrhem minority rozpočtové komisse, který jsem při rokování o rozpočtu na rok 1896 loňského roku v sezení ze dne 13. února na tomto slavném sněme byl zastával. Proto bych místo odůvodňování našeho letošního návrhu mohl prostě poukázati k vývodům tehdejším, které jsou obsaženy ve stenografickém protokole na str. 1201-1204.

Avšak otázka, o kterou se jedná, jest takové důležitosti, reforma našeho zdravotnictví jest tak palčivě nutná, že pokládám přec za potřebné, abych dnes o této věci alespoň stručně a krátce promluvil a pozornost slavného sněmu k této námi navrhované reformě obrátil. Při odůvodňování citovaného již návrhu menšiny rozpočtové komise roku minulého jsem přesně vytknul stanovisko zásadné, které v této otázce zaujímáme, totiž stanovisko autonomní trvajíce na tom, že naše zdravotnictví podle zřejmého znění obecního zřízení spadá do samostatného oboru působnosti autonomních orgánů.

Zdravotnictví musí býti na pevném základě autonomie vybudováno, má-li skutečně prospívati tak, jak si toho přejeme.

Pánové, na takovém základě nynější zdravotnictví naše vybudováno není a toho důslednosti jsou, že nespokojenosť s tímto zřízením stále více a více se vzmáhá a že dnes, tuším, až na malé výjimky jednostranných odborníků, se pronikavá reforma tohoto zřízení pokládá za nezbytnou a nutnou (Souhlas), nemá-li tato instituce, sama o sobě velmi důležitá, se s úplným nezdarem potkati. (Souhlas. )

Instituce obvodních lékařů jest, jak jsem řekl, autonomní, což vychází z toho, že byli zřízeni - a to byl účel celého zdravotního zákona - jako odborné orgány k vykonávání zdravotní policie v obcích a že měli býti odbornými orgány starostů při konání povinností jejich v samostatném oboru působností obecní založené na § 18. zákona obecního. (Výborně!)

To vychází též z toho, že veškeré náklady s touto institucí spojené musí podnikati obce a okresy.

Avšak při nynější praksi tento prvotní základ této instituce se zvrhl a obvodní lékaři dnes jsou toliko zeměpanskými úřady nižšího řádu (Tak jest!), líšice se od nich toliko tím, že se nejmenují,, c. k. " a že je vyplácejí okresy, kdežto zeměpanské úřady vyplácí stát. (Tak jest!)

Zeměpanští lékařové pokládají většinou obvodní lékaře za své podřízené úřadníky, jimž o své újmě mohou ukládati práce, k jichž konání nejsou ani po zákoně samém, ani nařízením prováděcím povinni, a tím se stává, že tato instituce stále více se vzdaluje svého prvotního účelu, že se obvodní lékaři stávají lékařskými písaři a že jim nezbývá mnohdy ani fysické síly ani času ku konáni policie zdravotní, k čemuž byli povoláni.

Pánové, i také tu proniká tendencí vlády, kteráž při podobných akcích v poslední době vždy uvaluje stále nové povinnosti na království a země, na okresy a obce, aniž by se starala o to, kterak bude lze těmto sborům opatřovati s tím spojené náklady. (Souhlas) Stát vyhledává sám všecky možné i nemožné zdroje daní je bezohledně vykořistuje, avšak nic toho nedbá, ža naše autonomní sbory, naše země a okresy i obce jsou odkázány pouze na dělání nových dluhů a zvyšování přirážek k daním přímým, aby mohly opatřovati úkoly, jež stát sám na ně přenáší.

Za takových poměrů blížíme se k povážlivé krisi (Tak jest!) a jest s politováním a s podivením, že řídící státníci a naši finančníci, když opatřují potřeby státu, nehledí na tyto potřeby okresů, obcí a zemí, pomíjejíce, že přirážky k přímým daním nemohou býti do nekonečna zvyšovány a že nemohou potřeby těchto sborů obstarávány býti jenom děláním nových dluhů. (Výborně!)

Je to specificky rakouské, že se protiva mezi státním hospodářstvím a hospodářstvím autonomních sborů stále šíří a přiostřuje, ačkoliv právě autonomní sbory jsou nuceny vykonávati úkoly eminentně státní.

Setrvá-li se při těchto zlořádech, nadej je doba, kdy musí přistoupiti státníci naši, k sanování těchto poměrů, avšak sanování to bude pak velice drahé, ne-li naprosto nemožné. (Souhlas)

Že otázka tato, pokud se týká zdravotnictví, není tak lhostejná, vychází z toho, že máme na 800 obvodních lékařů, jichž služné činí na 350. 000 zl., a jichž paušál cestovní obnáší rovněž 130. 000 zl. (Slyšte !)

Pánové, toto břemeno samo o sobě nemůže nazváno býti velikým, ale nezapomínejte, že není jediným, že v poslední době jsou uvalována na okresy a obce stále nová a nová břemena; dotýkám se pouze stravoven, dozoru k obecním lesům atd. atd.

Když tato nová břemena sečítáte, pak, pánové, toto absolutně snad malé břemeno se stává relativně velkým a jest velkým přetížením zvláště našich chudých obcí i okresů. Proto musí býti především pomýšleno, aby, dokud nynější zdravotní zákon stává, toto absolutně zajisté dosti velké a nepřiměřeně a nestejně rozdělené, na mnoze velice tížící a některé okresy přetěžující břemeno bylo vyrovnáno přiměřenými subvencemi zemskými.

Také toto vyrovnání subvencemi zemskými jest opatřeno zákonem, ale ve skutečnosti k němu nedošlo.

Nejchudší okresy jsou těmito povinnostmi tak zatíženy, že se jim stává opatření těchto nákladů na mnoze nemožným. Pánové, když se jednalo o zákon zdravotní, nikomu netanulo na mysli, že bychom zřizovali nové orgány státní správy, že bychom zřizovali příručí zeměpanských lékařů, ale myslili jsme všichni, že zřizujeme nové orgány samosprávní.

Jak tato samospráva ve skutečnosti dopadá, nebudu Vám dlouho vykládati. K objasnění poměrů těchto postačí, když připomenu, že zeměpanští úřadové požadují od obvodních lékařů beze všeho spolupůsobení okr. výborů přímo všechny možné výkazy a zprávy a že dosud bylo marným úsilí, aby, jak jest přirozeno, vyžadovali si zprávy ty prostřednictvím okresních výborů.

Věci ty dospěly tak daleko, že se obvodním lékařům v českých okresích dodávají pouze německé tiskopisy k vyplňování a že okresní výborové proti tomuto činili ohražení bez výsledku. (Slyšte. ) Rád bych viděl naše krajany německé, kdyby v jejich území se dávaly tamnějším lékařům obvodním pouze české tiskopisy k vyplnění. To by byla pravá revoluce. (Výborně!) My to musíme snášeti a nemůžeme se domoci nápravy.

Pánové, my jsme již opětně a zvláště při odůvodňování vota menšiny rozpočtové loni ukazovali k tomu, jak bezpříkladné jest to, že provádění nařízení, které bylo vydáno o zdravotnictví v r. 1888., v důležitých kusech s tímto zákonem nesouhlasí, že tímto nařízením zákon zdravotní jest porušován. Jak jest to možné, - a u nás jest to možné, - že v právním státu může prováděcí nařízení zákon porušiti a že jest marné namáhání naše, aby příslušné orgány zjednaly ve věci té nápravu.

Poruší-li jednotlivec zákon, jest trestán a stíhán; když veřejné orgány správní poruší zákon prováděcím nařízením, ty trestány nejsou, (Výborně!) a my marně se namáháme, aby se stala v této příčině náprava. Proto se nese náš návrh k tomu, aby bylo prováděcí nařízení se zákonen uvedeno v plnou shodu

Navrhujeme to také proto, poněvadž jenom potom bude možno vymeziti náležitě činnosť obvodních lékařů.

Navrhujeme dále - a to jest věc velmi důležitá - aby byl zřízen policejní řád zdravotní.

Jest to jen u nás možné, že máme zdravotní organisací, ale že nemáme zdravotní policejní řád a že nikdo neví, ani lékaři sami, jaké mají povinnosti a jaká mají práva atd.

Po přesném vymezení činnosti obvodních lékařů bude lze přistoupiti také k přiměřenému upravení jejich hmotných poměrů.

Avšak žádati nyní, dokud věc není provedena, abychom zvýšili služné lékařů, jejich paušál cestovní, jest předčasné, poněvadž dříve se musí státi v základech celé instituce náprava, a celá instituce se musí postaviti na autonomní půdu.

Pak teprve bude možno jednati také o této úpravě.

Cesta k řešení této otázky se však neupravuje, když se agituje, aby obvodní lékaři byli vymaněni ze spojení s obcí a aby okresům jen bylo dáno právo platiti. Autonomii nemůžeme rozuměti tak, aby právo nám bylo bráno, a aby se nám nechávala jen povinnosť k placení. - (Souhlas. )

To jest hlavní věci, o kterou nám jde.

Uznáváme, že instituce této jest potřeba, a přejeme si upřímně, aby zdravotnictví naše bylo zvelebeno.

Nejedná se při tom toliko o zájem humanitní, ale o velice důležitý zájem hospodářský, o čemž širší výklady podávati nemusím.

Kdybychom byli odpůrci této instituce, pak bychom si přáli, aby nynější zdravotnické poměry zůstaly nadále, poněvadž po dosavadní cestě, při nynější praksi musí dojíti ke krachu.

My si toho nepřejeme a proto naléháme na včasné provedení skutečně nutných a potřebných oprav.

Pakli nenajdeme ve věci té na příslušných místech podpory, pak seznáme, oč vlastně šlo, že proveden byl toliko plán vlády zřízením této instituce toliko pod formou autonomní, aby pod autonomní rouškou obce a okresy mohly býti donucovány k opatřování k provedení této organisace potřebných peněz.

My neustoupíme v této snaze, dokud nebude zjednána náprava.

Navrhujeme letos, aby náš návrh byl odkázán komisi pro obecní a okresní záležitosti, a doufáme, že tato komise v plném přesvědčení o důležitosti reformy, o kterou jde, neomešká, aby ještě na tomto slavném sněmu byla podána zpráva, aby potom bylo možno o této veledůležité otázce, o které stručně jsem promluvil, zevrubně promluviti.

Připomínám, že jest to jedna z nejnaléhavějších otázek naší veřejné zprávy a že se vzmáhá netoliko nespokojenost v obcích a okresích, ale i v kruzích obvodních lékařů samých.

Vzpomínám výroku vynikajícího odborníka, dr. Havla z Německého Brodu, který zřejmě k tomu ukazuje, že, nebudeli provedena reforma této instituce v duchu autonomním, instituce tato jest pochována atd.

Hlasy takové se množí; jest s potěšením, že se ozývají i z kruhů lékařských; a doufám, že při této sjednocené snaze všech činitelů interesovaných se podaří, aby tato reforma byla provedena a aby tato instituce skutečně na pevném základu autonomním byla vybudována ku |prospěchu našeho obyvatelstva, tak že bude konečně tomuto neudržitelnému stavu učiněn konec.

Ještě jednou apeluji na komisi pro obecní a okresní záležitosti, aby s náležitou energií věci se ujala a nebrala na se zodpovědnost, že průtahem zmařila uspíšené jednání o této veledůležité reformě, jejížto uskutečnění pokládáme za velice žádoucí. (Výborně! Potlesk. )

Náměstek nejvyššího maršálka zemského Lippert: Žádá ještě někdo za slovo v ohledu formálním ?

Wünscht noch Jemand in formaler Beziehung das Wort?

Es ist nicht der Fall. Ich schließe die Debatte.

Jelikož tomu tak není, rokování jest skončeno a přikročíme k hlasování.

Gegenstand der Abstimmung ist der Antrag des Herrn Abg. Adámek und Genossen.

In formaler Beziehung wird beantragt, den voliegenden Antrag der Commission für Bezirks- und Gemeinde-Angelegenheiten behufs Berathung und Berichterstattung zuzuweisen.

Návrh formální zní:

V ohledu formálním navrhuje se aby tento návrh byl odevzdán k úřadě a ku podání zprávy komisi pro obecní a okresní záležitosti.

Die Herren, welche für diesen Antrag stimmen, bitte ich die Hand zu erheben.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, aby vyzvedli ruku.

Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Wir übergehen zum zweiten Gegenstande der Tagesordnung.

Přejdeme k druhému předmětu denního pořádku.

Derselbe betrifft die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Karl Iro und Genossen betreffend die Sicherstellung der den Handwerkern aus Dienstleistungen bei Neu- und Umbauten erwachsenen Forderungen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Karla Ira a soudruhů v příčině zjištění pohledávek, vzešlých řemeslníkům za práce, provedené při novostavbách a přestavbách;

Der Herr Abg. Iro hat das Wort zur Begründung seines Antrages.

Dávám slovo p. poslanci Irovi.

Abg. Iro: Hoher Landtag! Seit der

Einführung des Wuchergesetzes hat sich das Wucherergesindel, dem nunmehr der Boden des Geldverleihens zu hohen Perzentert zu gefährlich erschien - aus den Bauschwindel geworfen, der bis heute noch durch keinerlei Gesetze eingeschränkt wurde und der in unseren Tagen in einer Weise betrieben wird, dass dadurch die Existenz zahlreicher Handwerkerfamilien fort und fort aufs Spiel gesetzt erscheint.

Ich verkenne nicht, dass es äußerst schwierig ist, dem Bauschwindler das schädliche Handwerk zu legen, ohne den soliden, ehrlichen Bauunternehmer oder sogar Bauspekulanten mitzutreffen und doch ist es ein Gebot, der Nothwendigkeit, dass endlich einmal dem ausbeutenden Treiben der Bauschwindler Schranken gesetzt werden.

Es erscheint zur Begründung meines Antrages nothwendig, das Treiben dieser gewissenlosen Leute etwas näher zu beleuchten.

Der ehrliche Bauunternehmer und auch der ehrliche Bauspekulant unternehmen gewöhnlich Bauausführungen um entweder ihr Kapital in einem Gebäude fruchtbringender anzulegen, oder aber zumeist, um einen Baugewinn zu erzielen, der dann realisirt ist, wie sie das Haus zu einem höheren als dem Gestehungspreise verkauft haben.

Beim Bauschwindler liegt aber die Sache anders. Ihm ist es nicht einmal darum zu thun, das Gebäude fertigzubringen; am allerwenigsten hofft er bei dem Verkaufe des Hauses einen größeren Nutzen herauszuschlagen.

Sein Hauptgewinn liegt in der betrügerischen Ausbeutung der Bauhandwerker, die oft ihr ganzes Vermögen dem Bauschwindel zum Opfer bringen müssen.

Dabei gehen diese Hauptschwindler äußerst schlau und vorsichtig vor.

Sie treten niemals persönlich bor die Oeffentlichkeit, sondern bedienen sich eines Strohmannes, zumeist eines moralisch defecten, mehr ober weniger technisch gebildeten Individuums, das, wenn die Sache schief geht, für die Folgen aufzukommen hat und auch manchmals dem Straf- beziehungsweise Konkursgesetze nicht entgeht. Solche Menschen sind bald gefunden.

Hat sich der Bauwucherer oder Bauschwindler ein solches Subject verschafft, dann verkauft er ihm einen Baugrund (natürlich zum 2- bis 3fachen des wirklichen Werthes), dass heißt, er läjst diesen Strohmann als Eigenthümer des Grundes in die öffentlichen Bücher eintragen und den Kaufschilling sammt den Uebertragungsgebühren als 1. Satzpost in das Grundbuch sicherstellen.

Nach dieser Post wird jener Betrag, der unter normalen Umständen zur Erbauung des Gebäudes nothwendig wäre, als 2. oder 3. Satzpost i orgenierkt. Damit ist aber der Werth des zu erbauenden Hauses gewöhnlich erreicht, in manchen Fällen ja sogar oft überschritten.

Soweit konnte nun gegen dieses Vorgehen nicht viel eingewendet werden, dann schon gar nicht, Wenn der Baucredit Wirklich gegeben und zum Hausbau verwendet würde.

Nun liegt aber eben der Betrug darin, dass bis heute noch kein Bauwucherer jenen Betrag Wirklich gegeben hat, der im Grundbuche eingetragen erscheint.

In der ersten Zeit des Baues folgt der Bauschwindler dem Strohmann wöchentlich zumeist nur jenen Betrag aus, den er laut seiner Lohnliste am linde der Woche an die Arbeiter zu zahlen hat.

Der Strohman wird, falls er nicht selbst schon so raffinirt ist, vom Geldgeber unterrichtet, wie man Waaren auf Kredit bekommt. wie man etwas vorsichtigere Geschäftsleute ködert und wie man die harmloseren auf die Belehnung des Hauses durch irgend eine Sparkasse vertröstet.

Ist der Bau endlich soweit gediehen, dass zur Fertigstelluug nur mehr einige hunderte Gulden nöthig sind, bann stockt der spärliche Getdzufluss von Seite des Bauwucherers vollständig, er zieht seine Hand zurück und zwingt den Strohmann sich zahlungsunfähig zu erklären.

Die Bauhandwerker sind nun verzweifelt. Ein Regrefs an den Bau ist unmöglich, da derselbe überlastet ist, und unter solchen Umständen ist es dann nur natürlich, dass die geprellten Bauhandwerker noch freudig sich einverstanden erklären, wenn der Bauwucherer ihnen mittheilt, dass er "aus reiner Menschenliebe, trotzdem er so bedeutende Summen bei diesem Geschäfte verliere", doch bereit sei, seinen Strohmann mit zehn bis fünfundzwanzig Perzent ausgleichen. Der Strohmann ist dann in diesem Falle noch vor dem Strashaus gerettet.

Die Bestie von einem Bauschwindler aber triumphiert, denn wieder hat sie einen glänzenden Raubzug vollbracht die Bauhandwerker aber, die sich wochen, und monatelang plagen und rackern mussten, haben nicht nur keinen Verdienst, nein, sie sind auch um einen großen Theil ihres Betriebskapitals gebracht, in den meisten Fällen sogar gänzlich ruinirt worden.

Die hier geschilderte Art des Bauschwindels ist nicht die einzige, aber sie bildet fasst immer den rothen Faden, der sich durch alle diese Geschäfte zieht.

Die Uiberlastung durch den Baukredit ist immer das Mittel die Bauhandwerker um den Lohn ihrer Arbeit zu bringen.

Diese Uiberlastung hat aber noch einen ganz besonderen Zweck. Es ereignet sich jetzt immer häusiger, dass das Haus zu einem Preise - sei es nun freiwillig oder exekutiv - verkauft wird, der unter der Belastung der Baukreditsatzpost liegt, so dass scheinbar auch der Geldgeber einen empfindlichen Nachtheil erleidet. Doch nur scheinbar. Denn erstens hat er kaum ein Viertel des vorgemerkten Betrages wirklich gegeben. Zweitens lässt er das Haus bei der Exekution durch eine Vertrauensperson zurückkaufen und drittens - und das ist die Hauptsache - benützt er den Unterschied zwischen Verkaufspreis und Belastung zur Bemäntelung der Konkursmasse irgend eines seiner Strohmänner.

Den von mir gestellten Antrag glaube ich folgendermaßen begründen zu können. Es ist zweifellos ein Gebot nicht bloß der Billigkeit, sondern auch der Gerechtigkeit, dass diejenigen, welche an der Entstehung oder Verwerthung einer Sache mitgewirkt haben, einen Anspruch darauf haben, die Entlohnung ihrer Dienstleistungen und die Vergütung des von ihnen gemachten Aufwandes aus den durch sie geschaffenem Gute zu erhalten. Tiefes Gebot findet in der Gesetzgebung vielfach Ausdruck. So steht ein gesetzliches Pfandrecht nach Artikel 374 H. -G. B. dem Commissionär an dem Commissionsgute, nach Art. 382 des belogenen Gesetzes dem Spediteur wegen der Fracht, der Provision, der Auslagen, Kosten und etwa geleisteten Vorschüsse auf das Speditionsgut und nach Art. 409 des H. -G. -B. dem Frachtführer wegen aller den Frachtvertrag begründenden Forderungen an dem Frachtgute zu.

Auf ähnlichen Erwägungen beruht auch das Retentionsrecht des Kaufmannes nach Art. 313 H. -G. -B. wegen fälliger Forderungen gegen einen anderen Kaufmann aus den zwischen ihnen geschlossenen beiderseitigen Handelsgeschäften, sowie des Advokaten nach § 19 der Advokatenordnung für seine Forderungen aus der geleisteten Vertretung aus die für seine Partei eingegangenen Barschaften.

Der Schutz, welchen der Commissionär, Spediteur, Kaufmann, Advokat u. s. w. auf Grund seiner Aufwendungen für das Commissions-oder Speditionsgut u. s. w. gesunden hat, gebührt sicherlich auch dem Bauhandwerker für seine Leistungen, ja diesem noch in erhöhtem Maße; denn während es sich beim Commissionär, Spediteur, Frächter u. s. w. nur um die Verwertung eines bereits vorhandenen Produktes handelt, werden durch die Thätigkeit des Bauhandwerkers neue und zwar meist bedeu tende Wertgegenstände geschaffen.

Ferner werden die Baugewerbe größtentheils von kleinen Geschäftsleuten ausgeübt,für die ein Verlust der ihnen für ihre Lie-

ferung gebührenden Beträge fast stets ehr empfindlich ist.

Hiezu kommt aber noch, dass durch die Gewährung einer Sicherstellung für den Bauhandwerker der wirksamste Damm gegen leichtsertige und schwindelhafte Bauunternehmungen entgegengesetzt werden würde.

Sowohl Baucredite als auch Belehnungen seitens öffentlicher Institute würden beim Bestande privilegirter Ansprüche von Bauhandwerkern - selbstverständlich nur dann gewährt werden, wenn der Ausweis dafür erbracht ist, dass diese Ansprüche der Bauhandwerker befriedigt oder sichergestellt sind.

Bei einem soliden Bauunternehmer ist dies selbstverständlich und würde also für ihn dadurch keine Einschränkung oder Erschwerung seiner Thätigkeit herbeigeführt werden.

Die Hintanhaltung oder Erschwerung leichtfertiger Unternehmungen liegt aber nicht nur im Interresse der Einzelnen, die dadurch zu Schaden kommen können, sondern auch der Gesammtheit.

Selbstverständlich durfte aber durch das den Bauhandwerkern einzuräumende gesetzliche Pfand- und Vorzugsrecht früher erworbenen Rechten nicht nahegetreten werden. 

Da aber jeder Bauhandwerker in der Lage ist, bevor er eine Bestellung für einen

Neu- oder Umbau annimmt, aus den öffentlichen Büchern sich zu überzeugen, ob und mit welchen Beträgen die Realität belastet wurde - so ist auch jeder in der Lage sich darüber zu informiren, ob er das Geschäft wagen kann oder nicht.

Nach dem von mir gestellten Antrage handelt es sich nicht um eine dauernd aus dem unbeweglichen Vermögen lastende Verpflichtung, sondern nur um solche Verpflichtungen, welche anläßlich von Neu- und Umbauten erwachsen sind und möglichst bald zur Zahlung gelangen sollen.

Die Festfetzung eines Pfandrechtes aus Immobilien ohne förmliche Verbücherung steht also nicht im Widerspruche mit der Grundbuchsordnung oder ist doch damit leicht in Einklang zu bringen.

Ich bitte daher den hohen Landtag, meinem Antrage im Interesse des so nothwendigen Schutzes für die Bauhandwerker zuzustimmen

Zur Ergänzung meines Antrages in formaler Beziehung erlaube ich mir noch den Zusatzantrag zu stellen, die Gewerbecommission möge innerhalb 8 Tagen über diesen meinen Antrag berathen und sodann dem h. Hause Bericht erstatten.

Oberstlandmarschallstellvertreter Lippert: Ich bitte den Zusatzantrag mir schriftlich zu übergeben.

Zum Worte hat sich noch gemeldet in formaler Beziehung der Herr Abg. Breznovský.

Slovo ve formálním ohledu si vyžádal p. posl. Březnovský.

Ich ertheile ihm das Wort.

Dávám mu slovo.

Posl. Březnovský. Slavný sněme! Vítám tento návrh, ale obávám se, že v centralistické říšské radě ve Vídni sotva přijde k řeči. Jest těžko dobře naznačiti poměry, jsou různé poměry v zemích víme, co my si přejeme, a co by sobě přál sněm království Českého, že toho si nepřejou v Haliči a Dalmácii, a obáváme se, že p. posl. Iro, co se týče zákonodárství, se sklame, že přijde k náhledu, že jest lépe zde na sněmu království Českého pracovati pro federaci a že brzy změní své smýšlení.