Der hohe Landtag wolle beschließen:

1.   Die k. k. Regierung wird aufgefordert, die dem hohen Herrenhause des Reichsrathes im Jahre 1894 zur Behandlung vorgelegte Gesetzvorlage Nr. 222/HH. 1894 (406 der Beilagen zu den stenographischen Protokollen des Herrenhauses), betreffend die Abänderung und Ergänzung des Gesetzes vom 21. September 1869, R. G. -Bl. Nr. 150, (über die Erfordernisse der Exekuzionsfahigkeit der vor Vertrauensmannern aus der Gemeinde abgeschlossenen Vergleiche und über die von denselben zu entrichtenden Gebuhren) dem hohen Abgeordnetenhause schon in der nächsten Session vorzulegen und dahinzuwirken, dass diese Vorlage mit großter Beschleunigung Gesetzeskraft erlange.

2.    In formaler Beziehung wird beantragt, diesen Antrag der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zur Vorberathung zuzuweisen.

Prag, den 9. Februar 1897. Albl und Genossen.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschaftsordnungsmaßigen Behandlung unterziehen.

Pan poslanec dr. Černohorský a soudruzi mně odevzdali dotaz k jeho Excellenci p. místodržiteli.

Der Herr Abg. Dr. Černohorský  und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žadám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance JUDr. Karla Černohorského a soudruhů k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli v království Českém v příčině porušení ustanovení jazykového nařízení c. k. ministerstva práv a vnitra ze dne 19. dubna 1880 čís. 14 z. z. při c. k. okresním soudu v Ústí n. Labem.

Vaše Excellenci! Pani Anna Hassmanová byla žalována firmou August Klindert u c. k. okresního soudu v Ústí nad Labem.

Na německou žalobu podala odpověď a všecky další sporné spisy v jazyku českém. Rozsudkem bylo uznáno na hlavní přísahu rozhodovací, kterou pí. Anna Hassmannová českým podáním nastoupila.

Toto podání bylo c. k. okresním soudem v Ústí nad Labem německým výměrem ze dne 1. února 1897 čís. 1758 vyřízeno.

Tímto výměrem porušeno bylo zcela zřejmě ustanovení § 1. nařízení vysokého c. k. ministerstva práv a vnitra ze dne

19. dubna 1880 čís. 14 z. z. pro království České, dle něhož má býti podání u soudu učiněné vyřízeno v té řeči zemské, ve které jest sepsano.

C. k. okresní soud v Ústí nad Labem neřídí se vůbec v jazykových ohledech zákonnými předpisy. Tak užívá na př. i při českých výměrech a rozhodnutích úředního razítka ryze německého.

Toto zúmyslné ignorování zákonných předpisů vztahujících se na rovnoprávné užívání obou zemských jazyků při soudech nutí podepsané k tomuto dotazu:

Hodlá Vaše Excellence dožádati vysoké c. k. ministerstvo práv, aby případ tento vyšetřilo a c. k. okresnímu soudu v Ústí n. Labem plnění předpisů o rovnoprávnosti obou jazyků zemských nařídilo?

V Praze, dne 14. února 1897.

Dr. Karel Černohorský a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz p. místodržiteli.

Ich werde diese Interpellation Seiner Excellenz dem Herrn Statthalter übermitteln.

Der Herr Abg. Dr. Bareuther hat unter Vorweisung eines arztlichen Zeugnisses angezeigt, dass er für die Zeit von mindestens 6 Wochen das Zimmer nicht verlassen kann und darum nicht imstande ist an den Arbeiten des Landtages theilzunehmen.

Pan posl. dr. Bareuther předloživ lekařské vysvědčení, ohlásil, že po dobu nejméně šesti neděl nebude moci opustiti svůj domov a následkem toho nemůže súčasniti se prací sněmovních.

Konstatuji, že jest slavný sněm způsobilý usnášeti se.

Ich constatiere die Beschlussfähigkeit des hohen Hauses.

Přejdeme k dennímu pořádku (zvoní).

Wir übergehen zur Tagesordnung.

První předmět denního pořádku jest první čtení návrhu poslance

Königa, J. Mareše a soudruhů v příčině zrušení školného na školách obecných.

Erster Gegenstand der Tagesordnung, ist die erste Lesung des Antrages der Abgeordneten König, J. Mareš und Genossen betreffend die Aushebung des Schulgeldes an Volksschulen.

Dávám slovo p. navrhovateli, by můj návrh odůvodnil.

Posl. König: Slavný sněme! Po celé minulé období sněmovní, a sice od r. 1889 až do r. 1895 vedli jsme v tomto sněmu boj za myšlénku tu, aby vyučování na školách obecných bylo poskytováno zdarma, a aby školné bylo zrušeno.

Ba, co dím, od r. 1889, již mnohem dříve téměř již celé čtvrt století za tuto ideu bojujeme, a byla naše strana v tom ohledu činná, neboť již r. 1874 byla otázka tato v tomto stavném sněmu uvedena na přetřes a byl to náš neúnavný bojovník za práva lidu dr. Eduard Grégr, který tehdy a ještě později vícekráte hlasu svého pro tuto myšlénku pozvedl. Boj tento byl dosud marný a je to smutné svědectví pro tento tak zvaný osvícený 19. věk, že zásada ta nemohla dosud přijíti k platnosti a že způsobem, který bych mohl prostě nazvati vydíráním, vybírá se od chudých vrstev lidu daň za to, že v zájmu veřejného vzdělání rodiče jsou nuceni posílati svých dítek do školy.

Boj tento vedli jsme dosud marně poněvadž naše strana byla v tom ohledu osamocena, neboť žádna z velkých stran sněmovních neuznala dosud za vhodné nás v této tak důležité akci podporovati.

My však jsme neustali otázku tu přece stále a stále na přetřes zde uváděti, a bohdá Že se nám podaří myšlénce této zjednati konečně vítězství.

Kdykoliv se zde o otázce zrušení školného rokovalo, tu sice vždy přiznáváno, že Školní plat jest daň lidu náramně nesympatická, a že zrušení školného jest jen otázkou času, školné však přes to přece nezrušeno, poukazováno vždycky k tomu, že musí býti jakási přechodní doba utvořena. K tomu pak, aby tato přechodní doba byla utvořena, stal se skutkem zákon ze dne 6. prosince 1882, kterým se zavádí nucené paušalování školného na školách obecných.

Nuže ta přechodní doba, velectění pánové, trvá již 15 roků, jest to tedy dostatečná doba, aby se nabylo zkušeností že školní plat již není déle udržitelný, a bylo by potřebí aby přestala již nyní tá doba býti dobou přechodní.

Zesnulý pan hrabě Clam-Martinic zaručil se jednou svým čestným slovem v tomto slavném sněmu, když o otázce zrušení školného se zde rokovalo, že jakmile odpadne přirážka k vyvozovacímu fondu bude také školní plat zrušen. Přirážka ta odpadla již náramně dávno, ale školné přece nebylo zrušeno. Pan hrabě Clam. Martinic zemřel, nemůže tedy svému slibu dostáti, ale myslím, že by odpovídalo té vyhlašované noblesse na straně velkostatkářů, kdyby, kdež převzali politické dědictví po panu hraběti Clam. Martinicovi jeho slovo splnili (Tak jest!)

Teprve nyní vspomněla sobě jedna strana v tomto slavném sněmu, že otázka zrušení školného jest k řešeni zralá; byl totiž letos, jak známo, podán z německé strany a také již prošel prvním čtením návrh pana poslance dra. Eppingra na zrušení školného, a přál bych sobě jenom, aby páni na této straně s tím zrušením to myslili upřímně a aby za heslem při prvním čtení proneseném dále kráčeli ku předa. Kdybych chtěl býti zlomyslným, mohl bych udělati, jak se říká, špatný vtip poukázáním na blízké říšské volby; neučiním to však, spíše vyslovím své potěšení nad tím, že se nám dostalo v této tak důležité otázce spolubojovníkův. Jest pak úkaz, že i na této straně byl návrh tento podán, tím potěšitelnější, poněvadž z toho je vidno, že vzdor všem četným kontrastům mezi námi a mezi Němci, jsou tu přece jen společné body, při jejichž řešení se setkáváme, a poněvadž rozřešení přítomné otázky jest významu socialního a kulturního, tedy sešli jame se při řešeni veledůležitých problémů našeho veřejného života.

Abych, velectění pánové, znovu dnes uváděl všecky důvody, které mluví pro zrušení školného, bylo by zbytečné. Vždyť jsem s poslancem p. dr. Langem po celých šest let uváděl důvody pro zrušení školného, snesli jsme vše, co jen mohlo pro to mluviti, a také jiní páni poslanci, kteří někdy mluvili pro zrušení školného platu, přičinili se všemožným způsobem, aby tato věc byla náležitě objasněna a aby jí zjednali vítězství.

Proto nebudu důvody již tolikrát zde uvedené opakovati a obmezím se snad jenom na to, co se v poslední době vyskytlo.

Ti páni, respektive strany, které jsou proti zrušení školného platu, nemají naproti nesčetným důvodům naším, které uvádíme pro zrušení školného platu, žádný jiný důvod než ten, že by se zemským financím přitížilo, kdyby se školné zrušilo, poněvadž by se schodek musil uhražovati zemskou přirážkou, která by se následkem toho musila zvýšiti.

To jest ovšem pravda, proti které se nic namítati nedá.

Ale, velectění pánové, kdyby i schodek zvýšením školného povstalý měl býti uhrazen zemskou přirážkou, dovolím si poukázati na to, že by přirážka ta dnes již nebyla tak velkou, naopak zcela nepatrnou, poněvadž výnos ze školného neustále klesá, vzdor tomu, že počet dítek školou povinných neustále stoupá.

Příčiny toho jsou na snadě. A sice jednak je to proto, že školní obce se zařaďují stále a stále do nižších tříd školného, jednak proto, že zemská školní rada společně se zemským výborem poskytuje obcím větší slevy na paušál.

Připomínám při této příležitosti, že zařaděni obcí školních do jednotlivých tříd školného jest náramně nespravedlivé. Zejména nemělo by se od zemské školní rady a od zemského výboru čekati, až ta která obec o zařadění do některé nižší třídy školného zažádá, nýbrž bylo by dle mého míněni zapotřebí, aby předsevzata byla úplná revise zákona ze dne 24. února 1873, který o zařaďování školních obcí do jednotlivých tříd školného platí.

Při takové revisi, velectění pánové, přišlo by na jevo, že mnohé velmi chudé obce zařaděny jsou do vyšší třídy školného než některá obec bohatá.

Na tuto okolnost jsem již vícekráte poukázal. Já jsem před několika lety přiměl - to jen mimochodem připomínám některé obce v okresu Královickém, aby sobě podaly žádosť na zařadění do nižší třídy školného c. k. zemské školní radě.

Žádost tato byla jim vrácena a sice z toho důvodu, že prý zemský výbor společně se zemskou školní radou zamýšlí provésti revisi toho zákona a že chtějí vůbec cele zařaďování do jednotlivých tříd školného znova zavésti.

Od té doby uplynulo již několik let, ale nestalo se pranic v tomto ohledu a mezitím stále a stále nové obce zařaďují se do nižší třídy školného a tím se stává těm obcím velká újma.

Dovoluji si při té příležitosti upozorniti na to slavný zemský výbor a slavnou zemskou školní radu. Tane mi na mysli otázka, proč jedněm obcím, které mají nepopiratelné nároky býti zařaděny do nižší třídy školného, se žádost vrací bez vyřízení a jiným snad méně oprávněným žádostem se vyhoví.

Není to, velectění pánové, dvojí loket? Kdyby tedy schodek povstalý zrušením školního platu měl býti uhrazeno přirážkou zemskou, tu obnášela by tato 5. 2 proc., jak zemský výbov vypočítal, stoupla by tedy zemská přirážka z nynějších 39 procent na 44 proc. a, kdyby i letošní schodek v zemském rozpočtu, který by tak asi obnášel plus 15 proc., měl býti uhrazen také přirážkou, tedy i s tím by obnášela přirážka zemská 59 proc. To jest ovšem veliká cifra. Já bych se jí přece nelekal, poněvadž vím, že morální užitek povstalý v ohledu veřejného vzdělání i povstalý také tím, že by obcím bylo náramně ulehčeno, mnohokráte vyvážil by tuto hmotnou oběť, kterou bychom přinesli. Ostatně dovoluji si na to poukázati, že jsou jiné země, kde přirážka zemská jest mnohem vyšší než u nás; na př. v Haliči mají pro rok 1897 preliminováuu zemskou přirážku 61 proc.

Když se to v Haliči vydrží, myslím, že naše království Čěské také takovou obět snese. (Odpor. )

Ó, ano, když se jedná o tak důležitou otázku, myslím, že pánové mi přisvědči, kdož jsou pro zrušení školného platu, že žádná oběť není dosti veliká. (Posl. Kůs: Co by řekli poplatníci?!) Poplatníci, prosím, platí také školní plat.

Já jsem, velectění pánové, zde svého času, když jsem odůvodňoval návrh na zřušení školního platu, postavil školní plat do jisté paralelly s malou loterií.

Jak Vám známo, pánové, posl. Dr. Roser po mnoho let domáhá se toho, aby malá loterie byla zrušena, a uvádí náramně křiklavé a markatní příklady pro ten případ. Já bych mohl podobné příklady uvésti. Kdo měl příležitost vybírati školné v našich obcích, mohl by o tom vypravovati, jaké srdcervoucí výstupy se odehrávají, když se zabavuje lidem jejich poslední peřina. Jest to, pánové, v pravém slova smyslu vydírání chudších tříd lidu.

Ale že placení školného jest nejne náviděnějším poplatkem, jest vidno z toho, že obce samy si zrušují školní plat a uhražují jej přirážkou, která ostatně mnohdy obnáší mnohem více, než by obnášela přirážka zemská. Některé obce zrušily školné, a obnáší v nich přirážka 10 ano i více než 10%.

Z toho tedy vidno, že zavedení zemské přirážky bylo by změnou jen formální, kterou by se poplatníkům nepřitížilo, ba na mnoze ještě ulevilo, poněvadž, jak jsem pravil, na uhrazení školného v obcích se mnohdy vypisuje přirážka větší, než by byla přirážka zemská. Ovšem mnohým obcím v tom vadí virilista který svým votem uhražování školního platu přirážkou může zameziti. Avšak tu dalo by se tomu odpomocí tím, že by mohly místní školní rady veškeré dítky osvoboditi od školního platu. Tím by se tomu odpomohlo, a snad by konečně zákonodárné naše sbory, zemský výbor a sněm, k tomu donutily, aby ku zrušení školného konečně přikročily.

Buďtež těmito mými slovy místní školní rady na to upozorněny.

Aby úbytek zrušením školného povstalý nemusil býti uhražován přirážkou zemskou, mohl by býti uhražen přirážkou okresní, aneb snad i jinak.

Mně ovšem se řekne, že jest to to samé, ať to platí poplatník jménem okresní nebo zemské přirážky: to ovšem připouštím.

Já zase mohl bych říci, že stejně i uhražení školného přirážkou jest jinou a

sice cennější formou placení školného. Vždyť by mohla okresní školní přirážka jednoduše zvýšena býti z 10 pct. na 15 pct. a tím by se stalo, že by zemský fond neměl s tím pranic co činiti. Mohu jen ještě poukázati na to, že tím, že školné se zrušuje, v obcích ztrácí se veškeren podklad vyměření paušálu školního.

Paušál školní vyměřuje se podle toho, jaké jmění má obec, a dle toho, mnoholi dítek bylo v poslední době od placení školného osvobozeno. Jestliže zruší obec Školní plat, neví se, mnoho-li by byla obec dítek od placení školného osvobodila, a tím jest podklad ztracen.

Já ostatně pochybuju, - což by ostatně bylo spravedlivé - že by v takovémto případe zemský výbor se zemskou školní radou vždy vyřkly, že se poskytuje takové obci nejvyšší možná sleva, tedy 40pct.

Myslím, že není třeba, abych šířil o této záležitosti více slov; avšak mohu přece jen říci, nežli skončím, to, že vzhledem k tomu, že otázka ta je významu kulturního, měli bychom dbáti, aby náš národ, který jest oproti národům jiným přece jen národem malým, svoji pověst co národ kulturní zachoval, a to se může státi jen tehda, když vývinu kulturnímu nebudou kladeny žádné meze a když tento kulturní vývin svůj zbavíme všech přívěsků, které mu jsou na závadu.

Školné na obecných školách jest skutečně takovýmto jedním přívěskem a, poněvadž se strany pánů velkostatkářů v poslední době více než jindy slyšíme, že v národním ohledu vždy chtějí jíti s námi, lidovými poslanci, očekáváme od nich. Že upustí od svých dosavadních námitek a že svorně s námi budou pro zrušení školného při druhém čtení hlasovati. Vždyť školné existuje již jen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, tedy v celém soustátí rakouském jenom v těchto třech zemích.

Já myslím, že ani v Uhersku již to školné nemají, snad ani v Rusku, a mně se zdá, že již ani v Turecku, a snad by bylo záhodno, aby i u nás Školní plat byl jednou zrušen.

Tím končím a navrhuji, by návrh můj byl přikázán komisi školské. (Souhlas. )

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt Jemand in formaler Beziehung das Wort?

Přejdeme k hlasování.

Předmětem hlasování jest, návrh, aby návrh, který se nachází právě na denním pořádku, byl přikázán komisi školské.

Gegenstand der Abstimmung ist der Antrag, dass der Gegenstand der Tagesordnung, welcher gerade verhandelt wird, der Schulkommission zugewiesen werde.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu Jana Kaftana a soudruhů, aby na hnědé uhlí dobyté v království českém uložen byl zemský poplatek.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages der Abg. Johann Ksftan und Genossen, betreffend die Einhebung einer Landesabgabe von der im Königreiche Böhmen gewonnenen Braunkohle.

Dávám slovo p. navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Posl. inž. Kaftan: Slavný sněme! Je to letos po třetí, co objevuje se návrh na uložení poplatku na hnědé uhlí v království českém dobyté na denním pořádku slavného sněmu království českého.

Byl to nejprve náš nezapomenutelný soudruh a neúnavný bojovník za práva a za hospodářský blahobyt naší krásné vlasti, dr. Julius Grégr, kterému tímto posmrtnou vzpomínku zde věnuji, (Výborně!) jenž nejprve podal podobný návrh na sněmu království českého.

Loňského roku měl jsem já česť odůvodniti návrh tento. Návrh byl přikázán komisi rozpočtové, kteréž jsem členem hlásil jsem se v komisi této co ustanovený zpravodaj ku podání zprávy, ano dvakrát byla tato zpráva již na denním pořádku, po hříchu následkem chvatu a kvapu, s kterým jest jak sněm tak i také komise

budžetní nucena nejdůležitější otázky hospodářské i kulturní projednávati, nepřišel návrh tento na sněmu k rokování. A přece, pánové, jedná se zde o dávku zemskou, kterou by jedním rázem schodek zemský každého roku se vyskytující byl vymýtěn.

Po třetí jest země nucena hraditi svoje životní potřeby půjčkou 3-4 milionů zlatých; ano, pánové, jest Vám dobře známo, že musí se nepochybně letos přirážka zemská zvýšiti ze 39% na 46%. (Slyšte!)

Kam takovéto hospodářství povede, jest každému soudnému člověku bez dlouhého přemýšlení zajisté zjevno. Stav financí zemských nezůstal tajným také sněmu království českého, jenž ve svém zasedání dne 29. září 1892 uložil zemskému výboru, aby v příčině zavedení nových dávek zemských zahájil patřičné šetření.

Zemský výbor vyhověv tomuto nařízení podal skutečně dne 9. ledna obšírnou zprávu, po hříchu velmi málo potěšitelnou, ve kteréžto zprávě výslovně podotýká, že při poradách svých dospěl k přesvědčení, že příznivý vývoj každé nové samostatné zemské dávky jest stížen nejen pro nejistotu výsledku a pro značný náklad na vybírání, nýbrž zejména proto, že stát všech vydatnějších, v zemi se nalézajících pramenů příjmů výhradně k vlastním účelům jíž použil, nemaje zření k tělesům samosprávným, jež tvoří čásť státního organismu a pro trvání státu mají důležitosť nemalou.

To jest, velectění pánové, doslovné znění zprávy zemského výboru a skutečně odvádí království české ročně do pokladny státní a sice přímých daní 31 millionů 659 tisíc zl., na přímých 80, 334. 000 zl., mimo to vybírá se na hranicích českých clo ze zboží, které ovšem ponejvíce jde do království českého v obnosu 11, 800. 000 zl. Obnáší tedy hrubý výtěžek státní z království českého 123, 793. 000 zl. (slyšte!) čistý výtěžek z království českého obnáší 70 až 80 millionů zlatých ročně. (Slyšte!) Jestli tedy osobuje si říše centrální moc a veškeru poplatní sílu jednotlivých království a zemí, tu mohlo by se za to mítí, že také obstará hospodářství těchto jednotlivých království a zemí.

Však chyba dávky! Říše velkodušně ponechává jednotlivým královstvím a zemím starati se o své kulturní, o své zdravotní a o své hospodářské potřeby, ovšem jest ochotna na základě nového berního zákona poskytnouti jednotlivým zemím z výtěžku osobní daně přímé jistou částku, zřeknou-li se dotyčné země a obce přirážky k této dani.

To znamená v českém překladu jednoduše následovní: Království České nechť zřekne se přirážek zemských v obnosu 1, 600. 000 zlatých osobní daně z příjmů, zažež stát blahovolně poskytne mu náhradu 800. 000 zl. z přebytku přímé daně osobní. (Slyšte!)

Za takovouto výhodu musí se království České co nejlépe poděkovati.

Na notu, kterou zemský výbor dne 3. června r. 1896 vládě zaslal a v které zevrubně odůvodnil resoluci slavného sněmu v minulé rozpočtové debatě zde usnesenou, totiž, aby byla vrácena zemi přiměřená čásť daní přímých státu odvedených, nedošlo posud žádné odpovědi, jako obyčejně.

Známe, pánové, příčiny tohoto tajůplného mlčení slavné vlády, znamená to jednoduše: "Help your self" to jest "Pomoz si sám". Na to odpovídáme opět anglicky "Selfgovernement" t. j. samospráva, skutečná samospráva a této budeme se se vším úsilím domáhati. (Výborně!)

Avšak do uskutečnění těchto zajisté spravedlivých a oprávněných snah bude se jednati o to, velectění pánové, abychom udrželi hospodářské ústrojí této krásné naší zemi při plné síle a abychom ji zachránili před skutečným úpadkem.

Prostředky, které zemský výbor ve své citované zprávě již navrhuje, jsou dle mého náhledu úplně nedostatečný, ač jeden z nich naznačuje cestu, kterou bychom se značně přiblížili tomuto správnému a kýženému cíli.

Mám zde na mysli poplatek z minerálních vod v království Českém (Posl, Březnovský volá: Ty by měly být zadarmo !) ač, jak právě zde bylo pod podotknuto, jsou vody tyto určeny pro trpící obecenstvo a neměly by se tedy zdaniti; avšak jest zde několik jiných zdrojů a pokladů, které příroda do lůně této země uložila, které mají dle mého náhledu sloužiti nejprvé obecnosti toho kterého království, té které země. (Výborně!)

Není to nic nového; to pravil již ministeriální oběžník z roku 1849, kterým byla předložena osnova zákona horního v roce 1854 sankcionovaného.

Tu se praví, že musí býti mineralie považovány za poklady, které pro veškerý národ musí býti udržovány a na jeho prospěch využitkovány. (Výborně!)

Takovéto poklady, velectění pánové, uložila příroda také do útrob země České.

Jsou to bohatá ložiska kamenného a hnědého uhlí, která pokrývají plochu 5600 čtv. km, tedy více než jednu desetinu celého povrchu království českého.

Prvé, totiž kamenné uhlí, nalézá se ve značné hloubce, ale jednotlivé sluje nemají velké mohutnosti, dobývání jest velmi obtížné.

Z toho plyne, že jednotlivé důlní podniky v těchto kamenouhelných pánvích se snaží racionelním dobýváním a těžením ložiska do vyčerpání vyúžitkovati.

Jinak však se má věc v pánvi hnědouhelné.

Ložiska hnědouhelná tvoří jedinou formaci, která se v délce 130 km táhne od Litoměřic přes Teplice, Most až k Chebu a která jenom na dvou místech, totiž u Chomútova a u Chebu, přerušena jsou.

Mohutnost těchto ložisek obnáší 10 až 20 m. Dobývání jest velice snadné, avšak to právě zavdalo podnět ku zvláštnímu způsobu dolování v této části, v této hnědouhelné pánvi, které můžeme klidně nazvati drancováním (tak jest!) čili pleněnim.

Po hříchu zavládlo skutečně v bohaté severozápadní hnědouhelné pánvi české až na některé nepatrné čestné výjimky drancování těchto vzácných a pro rozkvět našeho domácího průmyslu veledůležitých a nezbytných nerostů.

Vylíčil jsem jak na radě říšské, tak i loňského roku při podobné příležitosti způsob, kterým se dolování v hnědouhelné pánvi české děje, a vylíčil jsem také smutné následky tohoto způsobu dolování.

Podotýkám pánové pouze, že při nynějším způsobu těžení obnáší roční ztráta hnědého uhlí v této části 300 millionů q (metrických centů) - (Slyšte!) - které po ukončení těžení zůstane v útrobách země a zaválením se úplně zničí. V revíru uhelném Chabařovicko-Teplickém obnáší ztráta 60 procent, avšak v hnědouhelném revíru mosteckém, kde nalézají se nejen sluje podložní t. zv. liegende Flötze, ale také i sluje nadložní, t. zv. Hängeflötze, kteréž poslední však, poněvadž se pánům valně nevyplácejí, nedobývají se - nýbrž jedině spodní - a tím se stává, že se proměňují ve bořeniště, že tedy, poněvadž se nedobývají, nejsou využitkovány, jsou na věky ztraceny; ztráta na uhlí obnáší v tomto posledním revíru sedmdesát procent.

Co to, pánové, znamená vysvítá z toho, když porovnáte statistická horní data v příčině těžení hnědého uhlí v král. Českém.

V r. 1860 vytěžilo se v severozápadní části král. Českého 5 mil. metr. centů pouze v r. 1870 15 mil. v r. 1882 52 mil. r. 1890 již 106 mil, a v r. 1894 140 mil. metr. centů a v r. 1895 150 mil. metr. centů.

Padesát procent, tedy polovina tohoto uhlí odchází do ciziny přes hranice, zásobujíc tamní průmysl výborným a levným palivem na úkor průmyslu domácího, který pálí hnědé české uhlí mnohem dráže než je pálí v Drážďanech, Halle, Berlíně a Magdeburku.

Je tedy zcela spravedlivo, aby na takovéto uhlí uložena byla ve prospěch financí zemských také skutečně zemská dávka. Že by nebyl tím nijak poškozen horní průmysl v této části, ve hnědouhelné pánvi, vysvítá již z toho, že, jak podniky důlní tak obchodní družstva uhelná každého roku úplně libovolně, bez nutkavých příčin zvyšují cenu uhlí o 2 až 4 krejcary, aniž byse koho ptaly, přes to, že těžení je velmi snadné a že se dobývají jen ony vrstvy, kde dobývání se nesetkává se žádnými obtížemi a kde kvalita je výborná.

V roce 1895 vytěžil, abych Vám velectění pánové, podal obrázek o tom, 1 horník průměrem ročně 2060 q. uhlí v průměrné ceně 13. 7 kr. v roce 1892 vytěžil již 5540 q. v průměrné ceně za 1 q. 15 kr. v roce 1895 5746 q. v ceně 16. 2 kr. Z toho seznáte velectění pánové, jak následkem zdokonaleného dobývání mohutně vzrostlo množství uhlí a jak snadným způsobem uhlí se dobývá a užitek z toho plyne v první řadě podnikatelům důlním a obchodu uhelnému. Dva velké důly hnědouhelné v Čechách uzavřely s jistým družstvem obchodním na sklonku loňského roku pro příštích 10 let smlouvu na dodávání veškerého uhlí, které v těchto důlech bude vytěženo a sice za stoupajících cen v tom smyslu, že v roce 1898 obdrží za 1 q. hnědého uhlí dodaný 21. 4 kr. roce 1907 - 24. 4 kr. tedy o 3 kr. vyšší cenu na 1 q.

Tedy, velectění pánové, o nějakém zkracování těch podniků důlních nelze mluviti; ostatně jsou to, jak velmi dobře víte, z veliké části společnosti cizozemské neb cizím kapitálem založené, které velkou oblibou sobě obraly za předmět své lačné činnosti tuto naši krásnou vlasť, jejížto výsledek, velectění pánové, zračí se v nesčíslných stížnostech v obvodu kutišť hnědého uhlí, v zničení zemědělství této části a v zničení této, velmi krásné, rajské krajině království českého (pohnutí), o čemž velmi poučné svědectví podává sjezd rolníků, Váš sjezd rolnický, pánové, v Mostu a potom v Chabařovicich odbývaný, kde s velikým rozčílením bylo proti takovému způsobu dolování a drancování mluveno a svědčí o tom také katastrofy u Duchcova u Oseku a Teplic a v nejnovější době strašná katastrofa v Mostě. (Odpor na straně německé. Souhlas v středu. )

Uložení zemské dávky na hnědé uhlí v Cechách, jest tedy nejen úplně oprávněno, ono jest, pánové, zde také možno, a to sice, pánové, z následujících závažných důvodů.

Předně dávka zemská vymáhala by se z hmoty, jež dle povahy své náleží v první řáde co obecný statek království českému, a která má na prvém místě sloužiti potřebám tohoto království. (Souhlas. )

Za druhé: těžba hnědého uhlí jest snadná, poskytujíc těžířstvu a obchodu uhelnému již velmi značného užitku, kterýžto užitek však bývá libovolně na