Bauernstand nur darin erblickt, bäuerliche Versammlungen zu verbieten, die kräftigsten Steuerzahler, wie dies vor 2 Tagen erst in Falkenau wiederum der Fall war, mit den Bajonetten der Gendarmerie vertreiben zu lassen, den Landgemeindenwählern das direkte Wahlrecht zu verweigern und nur die Steuerschraube immer schärfer anzuziehen, dann müssen wir Deutschnationale eben die Folgerungen aus einer solchen Handlungsweise ziehen, und stimme ich daher mit der deutschen Volkspartei gegen die Bewilligung des Budgetprovisoriums.

Oberstlandmarschall: Zum Worte haben sich weiter gemeldet, und zwar contra Herr Abg. Dr. Pergelt und pro Herr Abg. Graf Buguoy.

K slovu se dále přihlásili a sice proti pan posl. dr. Pergel, a pro pan poslanec hrabě Buguoy.

Mimo to mně odevzdal p. posl. dr. Vašatý ku dnešnímu jednání návrh resoluce, kterousi dovolím přečísti, a učiním dotaz na podporu (čte):

"Výbor zemský se vyzývá, aby c. k. vládě nynější passivní stav zemských financí a zároveň za příčinou vyčerpání sil poplatnictva nemožnost ukrytí potřeb zemských vypsáním nových daní přivedl na vědomí se žádosti, aby nynější dluh zemský i se schodkem v nastávajícím roce 1897 dle rozpočtu se objevujícím z hotových přebytků kasovních byl uhražen. "

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Jelikož nyní řečnil pan poslanec, který byl zapsán proti návrhům, přichází nyní k řeči příští řečník, který jest zapsán pro návrhy zemského výboru. Dávám slovo p. posl. dru Heroldovi.

Poslanec dr. Herold: Debata, která vlastně vývody posledních řečníků se rozvinula, se týká otázky aktuelní.

(Unruhe.Abg. Prade: Der Antrag Wurde nicht deutsch verlesen. )

Oberstlandmarschall: Ich erlaube mir darauf aufmerksam zu machen, dass die Anträge erst dann übersetzt Werden, Wenn sie hinreichend unterstützt worden sind. Es ist hier seit jeher der Usus, dass ein Antrag nur dann zur Uebersetzung gebracht wird, wenn er hinreichende Unterstützung gefunden.

Der hinreichend unterstützte Antrag wird sofort übersetzt und dem Hause dann in der anderen Sprache mitgetheilt. (Abg. Dr. Prade: Wie können wir den Antrag unterstützen, wenn wir nicht seinen Inhalt wissen. )

Poslanec dr. Herold: Slavný sněme! Otázka přímých voleb, která v posledních vývodech pánů řečníků byla uvažována a která zavdává příčinu k různým steskům, připomína mně, že konečně snad tato příčina a podobné úkazy přimějí slavnou sněmovnu k tomu, aby jednak přistoupila k té snaze, kterou zástupcové českého národa na tomto sněmu vždycky projevovali, aby sněmu království českého popřána byla nejen dostatečná lhůta k projednání veškerých předmětů, které zde vyřízeny býti mají, ale aby také sněm království českého byl svolán v takovou dobu, aby projednání provisoria a podobného přerušování zasedání sněmu nebylo zapotřebí, a že tato snaha nalezne konečně souhlasu a podpory také u zástupců německé národnosti, zrovna jako naše snaha, kterou již naše strana v tomto sněmu od let zastupuje, totiž snaha na opravu jednacího řádu v ten rozum, aby konečně zde parlamentární a konstituční zásady byly přivedeny k platnosti. (Výborně!) Nebo, velectění pánové, kdyby sněm království Českého byl býval v čas svolán, aby ještě v tomto zasedání rozpočet mohl býti vyřízen, a kdyby tedy z příčin ústavních a s ohledem na system centralistický, jakým se sleduje na říšské radě, nebyl sněm teprve na sklonku roku býval svolán, pak by vůbec ani nebylo bývalo možná, aby předloha zemského výboru ještě do nového roku nebyla bývala vyřízena.

Ale, pánové, zároveň ta okolnost nasvědčuje ještě něčemu jinému. V životě politickém začasto musí každý člověk dobře si rozmysliti, co dělá. Já slyším na př. stesky na to, že otázka přímého volebního práva takovým způsobem nebyla rozřešena ještě teď, to jest před novým rokem, ještě v čas, aby mohl také zákon býti sankcionován, a aby na základě tohoto zákona volby v 5. kurii v příštích volbách říšských mohly býti vykonány.

Pánové, kdyby byl někdo namítal z té příčiny a byl ve Vídni řekl: Račte si pospíšiti s rozpočtem říšským, vždyť s touto říšskou radou se ničeho jiného nevyřídí, a kdyby pak bylo bývalo postaráno o rychlé vyřízení rozpočtu říšského, ta by se řeklo nám: Vidíte ty oportunisty, dělají vládě něco k vůli, - nyní vidíte, že, poněvadž rozpočet nebyl projednán, uzákonění této předlohy také nestane se skutkem.

Já se divím Jeho Jasnosti, nejvyššímu panu maršálkovi, že nedal na denní pořádek tuto předlohu, poněvadž by byla dnes velkou většinou tohoto slav. sněmu odhlasována.

Na věci by se nebylo změnilo nic, my bychom stejně byli podle přímých voleb při příštích volbách ještě nevolili, poněvadž vláda přípravné práce nemá podle toho hotovy, a také by asi zákon nepředložila k sankci.

Pak ale by celé to odium nekonstitučního jednání spadlo na vysokou vládu a my bychom neměli příčiny tu vládu litovati nebo hájiti.

Ale, velectění pánové, když se mluvilo o těchto přímých volbách, jest zapotřebí, abych stanovisko naší strany, poněvadž v té věci tu a tam různé projevy byly učiněny, poněkud označil.

My od prvopočátku volební reformy stáli na tom stanovisku, aby již přímé volby pro volby do říšské rady zákonem říšským byly projednány. (Tak jest!) Tehdáž se nám to vyčítalo jakožto opouštění autonomie zemské. My jsme si ale řekli, když již se dal volební řád pro říšskou radu, má ten volební řád pro říšskou radu tak býti učiněn, aby odpovídal našemu programu a přímému volení. Nestalo se tak, velectění pánové; sněmovna odkázala rozhodnutí o tom slav. sněmu. Tu dobře jest opětně nezapomenouti, že v zákoně říšském stojí, když zemský sněm zavede přímé volby ve venkovských obcích pro volby na sněm zemský, že tím zákonem zároveň zavádějí se přímé volby na říšskou radu.

Komplikovalo se tudíž zákonodárství zemské se zákonodárstvím říšským a stala se ještě ta - po mém nározu - nesprávnost, že tím vlastně sněm při vyřízení otázky přímých voleb stál před jistou alternativou, poněvadž zemský výbor nemohl posuzovati tuto otázku jen se stanoviska zemského prospěchu, jak by se to co nejlépe vyřídilo, nýbrž musil hned ji vyříditi co nejdříve, aby vyřízena byla ještě před novými volbami do říšské rady.

A tu, pánové, mohu si to pokládati za zásluhu, že jsem byl ode všech členů zemského výboru podporován, že, když v zemském výboru se poprve přivedl návrh p. posl. Heinzela k řeči, který prostě podle dosavadního zvyku mohl býti předložen zemskému sněmu v dnešním zasedání, učinil zemský výbor usnesení, že se má zavésti šetření v příčině zavedení přímých voleb. To usnešení bylo, prosím, jednomyslné.

Když kvota okresních zastupitelstev došla, zemský výbor opětně se usnesl na zásadě této předlohy a sice, pánové, já konstatuji, že zemský výbor se usnesl za tím účelem, aby tato předloha byla umožněna, aby nebylo žádné příčiny, proč by zákon nemohl býti sankciován, na přijetí již sankciované předlohy, která platí pro Dolní Rakousy a pro dolnorakouský volební řád, a že následkem toho raději v takových ohledech všeliké sporné otázky odstranil, jen aby bylo možno tuto předlohu přivésti do sněmu v čas, aby bylo možno ji přivésti do sněmu hned v prvním zasedání.

Když byla nějaká výtka učiněna, - a ta se také veřejně činí, nejen ze strany poslanců, - tu pravím, že zemský výbor v této příčině se jednomyslně usnesl, a že bylo učiněno všecko, aby tento zákon v nynějším zasedání tohoto sněmu byl projednán, to by byla tato výčitka nezasloužená.

Ale zrovna tak byla výčitka nezasloužená, pokud se týče naší strany; já nebyl účastněn nějakého podobného jednání s p. maršálkem, ale myslím, že mohu říci, pokud je mi to známo, že není pravda, jako by bylo jednání k tomu cíli z naší strany vedeno, aby návrh zemského výboru na opravu volebního řádu nebyl předložen v dnešním zasedání, naopak, pánové, my jsme to žádali, a to jak víte, veřejně.

Projev dra. Engla nebyl učiněn ad hoc teprve zde, nýbrž vyšel z usnesení klubu, když ještě klub nevěděl, co bude na denním pořádku. My jsme na tom stáli, aby předloha dnes dána byla na denní pořádek, my trvali i na tom, aby návrh zemského výboru byl též dnes projednán jako věc rychlá a naléhavá.

Tedy, pánové, z naší strany nebylo ničeho učiněno, co by směřovalo k tomu, aby záležitost ta byla odročena. Byla zde ovšem pronešena výtka jaksi proti jistému výrazu J. J. nejvyššího p. maršálka, pokud se týče rozhodujících - v němčině "maassgebend" - stran a byla výčitka ta učiněna se strany německé.

Ale, pánové, já to kvituji, že se nalézají též na straně německé strany politické, které se nad tím pozastavují, že by v některém parlamentě měla se prohlásiti nějaká strana za rozhodující, za "maassgebend".

Pánové, tohoto slova proti nám bylo užíváno nejen dříve, ale zejména za celé doby koaliční. (Výborně, Výborně!)

Byli to páni poslanci ze strany německé, kteří vládu nejvíce podporovali a kteří proti nám užívali slova tohoto. Nečinil to jen soukromník Plener, nýbrž také ministr Plener:

"Nach dem die maassgebenden Parteien das oder jenes gemacht haben", byl stálý jeho výrok.

Vždy to bylo jako výtka proti naší straně.

Vidíte, jak se podobné věci vymstí v politickém životě a jak není radno opouštěti stanovisko konstituční, demokratické a svobodomyslné.

Jest velikou politickou chybou, když některá strana myslí, že již jest na po vrchu své slávy, a že na ostatní strany může pohlížeti s vysoka Časy se mění a vláda s nimi; vlády se mění a majority se mění. Co bylo jednomu nepřijemno, může býti druhému zase jindy nepříjemno.

Zrovna tak jest to, pánové, se stiskem, který se vedl na jistá jednaní v konventiklech, to není nic nového.

My víme, velectění pánové, že, když se projednávala ve Vídni berní reforma, tam nerozhodoval parlament, nýbrž tak zv. umrlčí komora, která se scházela den co den, a která rozhodovala o tom, které návrhy se mohou připustiti ku projednání a které nikoli, která byla omnipotentní, a ovšem hlavní kádr této umrlčí komory tvořili pánové z německé strany. Vidíte, jak jsou věci zcela jiné, když se to dotýká někoho jiného a když se to dotýká osoby vlastní.

My jsme učinili se své strany všechno, (Tak jest!) aby otázka volební reformy respektive přímých voleb ještě v tomto zasedání byla vyřízena. My neměli se své strany žádné příčiny, jak zde snad bylo proneseno, k vůli polskému nějakému vlivu.

Mám za to, že to byla výtka úplně nespravedlivá.

Pánové, kdybychom i zde v Čechách přímé volby zavedli na základě zákona zemského, v Haliči by tím ještě zavedeny nebyly (Tak jest!). O tom by se musel usnésti zemský sněm haličský.

To s tím nemá pranic společného, ale faktum jest, že se strany českých poslanců bylo všechno učiněno, aby reforma volební byla ještě nyní projednána. My můžeme směle prohlásiti, že nejen jsme se toho domáhali po celá léta dřívější, kdy ještě otázka přímých voleb tak aktualní nebyla a neměla tolik přívrženců a tolik vyhlídek, aby v tomto sněmu měla kvalifikovanou většinu. Ale my se toho domáháme i dnes, poněvadž nemáme nejmenší příčiny s naší strany, abychom se zavedení přímých voleb jak v kurii venkovské, tak v kurii páté báli, nýbrž jsme přesvědčeni, že, čím více lidu přijde k volbě přímo, tím spíše vysloví souhlas s politikou, kterou zahájili zástupcové českého národa. (Výborně!)

Pánové, neměl bych mnoho co připomenouti; přece pokládám však za svou povinnost vrátiti se k některým vývodům pana Dra. Vašatého.

Prosím již z předu, aby mně bylo dobře rozuměno.

Zajisté proti té snaze, kterou on zde projevil, a kde navrhoval jistý způsob rozmnožení příjmů zemských, nikterak nic nenamítám. Co bych namítal, bylo by to, že Dr. Vašatý tak činil ve formě, jako by tyto všechny návrhy a prostředky, kterými finance zemské mají býti z reformovány, byl teprve vynašel (Veselosť) - jako by teprve on něco nového povídal.

Musím býti tak spravedlivým a přiznati, že mnoho z toho zde v tomto slavném sněmu a v jiných parlamentárních sborech z různých stran bez rozdílu politického smýšlení bylo předneseno a že tyto návrhy téměř všechny byly předmětem rokování zvláštních komisí slavným sněmem k tomu zvolených, a pak li snad ty které z nich nedospěly k positivnímu resultatu, bylo to z příčin věcných, nikoli politických.

Pánové, stav financí našeho království jest skutečně dnes smutný, tak že nemůžeme nejnutnější výdaje zemské a nejnutnější naše potřeby kulturní a hospodářské dosavadními příjmy uhraditi.

Jest faktum i, že zemský výbor opětně musil přijíti se smutnou zprávou, že vykazuje náš rozpočet zemský při nejvyšším uskromnění potřeb zemských deficit 5 millionů. Jest faktum, že na nějaké skutečné uzdravení zemského rozpočtu bez věcné zásadní změny celého finančního hospodářství nelze pomýšleti.

Celý původ a kořen tohoto zla spočívá ve finanční odvislosti království Českého od cetralismu říšského, ve finanční odvislosti., která jest, jak přiznáváme my, přímo proti právům této země, jak přiznají i páni se strany německo nacionálni, i proti prospěchu obyvatelstva této země. Bylo by povinností Vás všech, na straně české i německé, abyste se rozpomenuli, že tak důležité království České, od kterého vyžaduje se ukojení důležitých hospodářských, kulturních cílů, na přirážkové hospodářství nemůže býti odkazováno a že není žádná autonomie tím méně nejvyšší autonomie zemská možná bez samostatného finančního hospodářství.

Naše snahy musí vésti k tomu, abychom položili finančnictví zemské na samostatný základ, poněvadž jen tomu, kdo finance zemské spravuje, jest možno v náležité pohyblivosti těchto financí dosáhnouti potřebných příjmů, jenom tam jest možno uhraditi potřebné výdaje.

A proto, pánové, ovšem nechci dnes o věcech těch reformách o niebž se zmínil pan Dr. Vašatý, mluviti.

Jest pravda, že od berní reformy, od výsledků personální, osobní daně z příjmů může se očekávati jisté rozmnožení důchodů zemských, ovšem jen tenkráte, když tato osobní daň z příjmů snad překvapí finančníky rakouské tou měrou, jako v sousedním Německu a vyn se více, než praelimováno a než zákon na to pomýšlel.

O daních z přepychu, o kterých mluvil Dr. Vašatý, bylo již jednáno v komisi a tu o šem finanční komise nepřišla k positivnímu resultatu.

Zemský výbor snad věc ve svém referáte uvážil a já konstatuji, že takovou daň z přepychu hodlá zemský výbor zcela vážně navrhnouti; je to daň z velocipédů, která může značnou částkou při nynějších poměrech a při rozmnožení tohoto sportu fondu zemskému přispěti.

Ovšem nevím, zda pan Dr. Vašatý bude souhlasiti s návrhem zemského výboru. Takovou daní přepychovou by byla

také daň ze starých mládenců, která by mohla přinésti veliký užitek a ku které přispívali by ti, kteří mají nejvíce povinnost přispívati těm, kteří mají rodinu, a musí se o ni a o její potřeby starati. (Výborně!) (Veselost)

Velectění pánové, ačkoli ostatní projekty které pan Dr. Vašatý navrhl, vycházejí z nejlepší snahy, přece nejsou tak snadný, jak se to zdá.

Já konstatují s uspokojením, že dr. Vašatý již nemá té velké naděje, že by se, co se týká pojišťování, rozmnožily příjmy zemské.

Pánové, musím také podotknouti, že proti nucenému pojišťování, proti zavedení tak zvaného nuceného pojišťování z ohně nikdo z poslanců českých nikdy nemluvil, ale že byly hlasy, které se vyslovovaly proti tomu, aby toto nucené pojišťování zemské zavedeno býti mělo za účelem výtěžku, za účelem sanirování financí zemských ! (Tak jest!)

Pánové, my musíme především k tomu poukazovati, že, máli prospěti toto nucené pojišťovaní hospodářům, musí býti prémie co možná nejnižší, a budouli prémie co možná nejnižší, nemůže se počítati na nějaký výtěžek.

A, velectění pánové, není také radno ukazovati na př na Bavorsko. Račte se jen trochu po Bavorsku předrýnském projeti a naši vlasť projíti.

Nechci mluviti o výsledcích tamnějšího pojišťování, co se týče užitku nebo přebytku. Rozejděte se po některých vesnicích, uvidíte zcela jiné způsoby stavby, nízké domy s vysokým a zděným krytem, kdežto u nás máme ještě nedostatečné dřevěné budovy s nedostatečným dřevěným krytem ve velké hojnosti.

Přece to ani není správné, že by tolik neslo zemské pojišťování. Podle statistických zpráv na příklad lonského roku mně sdělených vyneslo zem. pojišťování v Bavorsku 580. 000 marek schodku a ne 12 milionů užitku. To jest, pánové, veliký rozdíl.

Nuceného pojišťování nesmíme se tedy domáhati jako prostředku ku vzkříšení a sanírování zemských financí, nýbrž jakožto prostředku, aby každý od ztráty svého majetku, i když má nedostatečné risiko, které soukromé společnosti na se bráti nechtějí, byl chráněn a aby našim hospodářům a majitelům realit bylo poskytnuto, aby za nízkou prémii mohli dosáhnouti toho, čeho dosáhnouti chtějí, totiž pořádné a správné náhrady v případě neštěstí.

Tedy ta věc nebyla nikdy sporná a není také nejlepším přítelem tohoto nuceného pojišťování, kdo pokaždé o tom mluví, aniž by otázku tu řádně prostudoval, nýbrž ti, kteří v té věci stále pracují, a ti aby to také provedli. (Výborně!)

Nebyl jsem nikdy proti tomuto upravení, jak to p. Dr. Vašatý tvrdí jako klep veřejný a já naproti němu konstatuji, že to není pravda; já jsem byl jen proti tomu, aby zemské pojišťování bylo zřízeno jako podnik k sanirování zemských financí, a tvrdil-li p. Dr. Vašatý něco jiného, tvrdí nepravdu.

Tím jsem věc tu jednou pro vždy odbyl. (Hlas: Pan Adámek to byl!)

Velectění pánové, co se týče důvodů, které uvádí p. Dr. Vašatý stran kasovních přebytků, tu musím také podle pravdy konstatovati tolik, že ne on, ale já a kolega Kaizl jsme byli první, kteří v budgetním výboru říšské rady se této otázky kasovních přebytků nejdříve dotkli a naléhali na vládu, aby ona ohledně těchto kossovních přebytků podala náležité vysvětlení a také podala zákon.

Teprve později p. Dr. Vašatý v klubu navrhoval, aby se podal nutný návrh a také se podal takový návrh. Pan Dr. Vašatý při něm mluvil a není tudíž správné, že byl klubem zamítnut.

Jest-liže p. Dr. Vašatý praví, že se poslancové čeští nestarali, aby zákon byl podán, odkazují jej na článek VIII, správy výboru rozpočtového, kde na návrh Dra Kaizla jako člena rozpět, výboru, proti původní předloze vládní byl článek tento změněn a bylo výslovně vládě uloženo, aby ohledně nakládání s kassovními přebytky z r. 1897. nejdéle do konce r. 1897, předložila návrh.

(Dr. Pacák volá: "On četl starou správu. " Veselosť. )

Pan Dr. Vašatý ovšem praví dnes, že prý to vláda nemusí držeti, a přece svou resolucí žádá, "aby z těchto kassovních přebytků bez schválení zákonodárného sboru zaplatila deficit zemský. "

Pánové, on ve své řeči vyčítá přímo vládě, že prý z těch kassovních přebytků skoupila a stáhla zpátky "Salinky" a "noty",  ("bankovky") a v jiné části své řeči praví, že k tomu vláda nepotřebuje zákona, aby se platily dluhy.

Každý finančník ví, že salinky, které se zaplatí vládou, a bankovky jsou také dluhy státní; to uvádím jen proto, že se věci nesmějí jen tak projednávati, že se jedná a to, aby se věcně o podobných záležitostech mluvilo a, když se chce s těmito kassovními přebytky něco podniknouti, aby se to učinilo takovým způsobem, aby to mělo výsledku. - Tuto cestu nastoupil klub poslanců českých na říšské radě a doufám, že ji nastoupil ve prospěch obyvatelstva (výborně).

To je, pánové, zrovna tak, jako když se poukazuje a činí výtka zemskému výboru stran poplatků z uherské mouky.

Kdyby si byl pan Dr. Vašatý přečetl zprávu zemského výboru, která včera byla rozdána slavnému sněmu, byl by seznal z toho, že zemský výbor, aniž by mu to bylo uloženo, uvažoval sám, jakým způsobem zjednati více prostředků obcím uhájení potřeb, a mezi těmito prostředky, které byly předmětem úvahy zemského výboru, byla zajisté také tato úvaha, poněvadž docházely zemského výboru z různých stran stran poplatku na uherskou mouku petice. Jako referent, který v té věci podával zprávu zemskému výboru, byl bych rad na uherskou mouku dal poplatek 10 zl. á q, byl bych to s největší radostí a ochotou učinil.

Ale pánové, bohužel to nešlo, a nejde to tak lehce.

U nás dosud platí čl. I. zákona ze dne 27. června r. 1887 a ze dne 21. května z r. 1887 říšského zákona, kde kterého výrobky dovážené do této polovice říše ze zemí koruny uherské podléhati mohou jen takovým dávkám a daním jako stejnorodé výrobky naše, které se prodávají i v Uhrách.

Tedy, pánové, dokud jest toto ustanovení zákona, nejde to. Já nechci mnoho o této věci mluviti, poněvadž jest to věc dosti choulostivá, a prosím jen, aby si přečetl pan poslanec Dr. Vašatý další odstavec, obsažený v této zprávě, který dává obcím dosti prostředků, aby v této příčině zjednaly financím svým pomoc.

Tak jsou věci, pokud se týká všech prostředků na zlepšení financí zemských.

Velectění panové, mohlo by se nám vytýkati, že proti tomu polemisují, když se zmíním o tom, že Dr. Vašatý zmiňoval se o poplatcích z fideikomisů a žádal, že by sněm zemský mohl zavésti poplatek takový jako poplatek zemský.

Ale pánové, to by jednal pan Dr. Vašatý proti panu Dr. Vašatému. On podal sám na radě říšské návrh, aby se poplatkem takovým rozmnožily finance říšské.

Nyní nevím, který návrh platí, zda návrh na radě říšské podaný, či návrh podaný nyní na zem. sněmu.

Nevím, koho míní pan Dr. Vašatý návrhem svým obohatiti, zda pana finančního ministra Bilinského či správce zem. financí, ubohého pana Dra. Schlesingera, který s financemi zemskými neví, kam, ale jisto jest, že není vše tak správně, jak se praví, že by z převodu fideikomisů poplatek se neplatil; pro případ úmrtí přejde fideikomis na následovníka, a tento poplatek také platí. Ale bude-li při zákoně o tom jednáno, o to aby zaveden byl equivalent jako při majetku mrtvé ruky, zajisté ze strany naší nebude proti tomu překážky. Jenom bychom si nepřáli, pánové, aby důchod tento přešel do říšské pokladny, nýbrž aby z toho měly něco zemské finance, poněvadž my máme více potřeb, než říše samotna.

Velectění pánové, tím jsem jenom těchto věcí se proto dotkl, poněvadž by se mohlo zdáti, jako by ze strany zástupců českého národa otázky podobné nebyly snad s náležitou vážností a s náležitou věcností přetřasány, jako by v této příčině s naší strany nebyly činěny nějaké kroky, jako bychom se vším důrazem se toho nedomáhali, aby zemské finance se napravily. Pan Dr. Vašatý ve sve resoluci navrhuje, aby se vládě vyložil finanční stav země ale to všecko zemský výbor již učinil. Nejednou a právě při příležitosti projednání berní reformy na říšské radě poslal zemský výbor celé vylíčení poměru zemských financí se všemi důslednostmi, které nastanou nyní. A v příčině berní reformy také tak se stalo; ale jest dobře, když se to zde připomene, když víme ze zkušenosti, že to tak dále nejde. Proč jsme nechtěli navrhnouti zvýšení přirážek našim rozpočtem jinak odůvodněné? Poněvadž jsme chtěli, aby bylo přivedeno finanční hospodářství naše ad absurdum, aby se vidělo ve Vídni, že my podobně hospodařiti nechceme a že jest třeba, aby se vyplnil nyní ten požadavek, který země činí, aby, když personální daň z příjmů více vynese, přikročeno bylo k tomu upravení, aby reální daně, domovní a pozemková, vráceny byly zemi jakožto daně zemské. (Výborně. )

Já myslím, že tímto jediným způsobem racionálním a správným bude lze financím zemským pomoci, poněvadž jedině tím způsobem může si země zaopatřiti těch prostředků, kterých má nevyhnutelně potřebí k uhražení potřeb zemských.

Nyní bych mohl ještě o jedné výtce se zmíniti, která byla učiněna jaksi přímo neb nepřímo poslancům na říšské radě v příčině celkového politického postavení.

Já musím především konstatovati, že v tom, že vyhlášky, kterými se svolává sněm království českého, byly napřed německé a pak české, vidím taktéž porušení staré zvyklosti v této zemi a náležitého ohledu ku většině v zemi tohoto království.

Když to vůbec jinak nejde, a když uznáváme, že obě národnosti zde jsou nejen rovnoprávný, nýbrž i rovnocenné, přece, jest-li se to zjevným způsobem má dáti na jevo a není jiného vyhnutí, má se přihlížeti ku většině tohoto království, nehledě ani k celému historickému vývoji této země.

Avšak to mi nezavdává žádné příčiny, abych při této příležitosti o celkové situaci politické se zmínil, poněvadž mám za to, že debata rozpočtová, která bude vedena v tomto slav. sněmu, poskytne dosti příležitostí, abychom postavení své naproti nynější vládě a směrům politickým náležitě vyjasnili.

Tolik však se může říci, a tolik mohu říci s plným svědomím, aniž by bylo třeba v té věci se doptávati mých soudruhů a nějakého zvláštního usnesení: My ne sme ti, kteří mají důvěra k nynější vládě; my na základě této nějaké důvěry k vládě hraběte Badeniho svých kroků neřídíme, my máme důvěru ve správnosť svého politického přesvědčení, v sílu a odvahu svého lidu, v počestné své přesvědčení, že chceme jen prospěch tohoto národa a této země, a my v této své důvěře k sobě, k lidu a ku správnosti svého programu vidíme také sílu svého politického postavení, která je zárukou našeho vítězství. (Výborně! Hlučný potlesk. Řečníku se gratuluje. )

Oberstlandmarschall: Ich erlaube mir dem hohen Hause mitzutheilen, dass H. Abg.