Der hohe Landtag wolle beschließen: Die k. k. Regierung wird ausgefordert, die Rückstände der den Bezirken, Gemeinden und Privatpersonen anlässlich des Hochwassers vom 25. Mai 1872 nach dem Gesetze vom 10. Juni 1872 Nr. 75 R. -G. -Bl. gewährten Staatsvorschüsse abzuschreiben.
In formaler Beziehung ist dieser Antrag der Budgetkommission zuzuweisen.
Prag, am 29. Dezember 1896.
J. Albl und Genossen.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abg. Schmidl. Aigner, Ludwig und Genossen haben mir einen Antrag über die Musikabgabe überreicht.
Dieser Antrag ist nicht hinreichend unterstützt, nachdem derselbe nur 13 Unterschriften tragt.
Ich werde denselben zur Verlesung bringen und werde dann die Unterstützungsfrage stellen.
Landtagssekretär Höhm (liest):
Antrag der HH. Abgeordneten Schmidt, Aigner, Ludwig und Genossen über die Musikabgabe.
Der hohe Landtag wolle beschließen, das Landesgesetz vom 20. Juli 1894 L. -G, -Vl. Nr. 62 sei zu ändern und diessalls solgends festzusetzen:
1. Die im § 3 des Gesetzes vom 20. Juli 1894 nach Maßgabe der Bevölkerungsziffer der einzelnen Städten und Ortschaften aufgestellten classenmäßigen Beträge der allgemeinen Musikabgabe sind herabzumindern und mit sl. 1. 50 für die niedrigste, nämlich für die VI. Elasse, dann mit 2, 3, 5, 6 und 8 fl., für die übrigen 5 Classen zu bestimmen.
2. Die allgemeine Musikabgabe in den classenmäßigen Betragen ist alljähilich von jedem Wirte im Vorhinein zu entrichten, welcher im nächsten Jahre Tanzmusik oder andere MusikUnterhaltungen in den ihm zu Gebote stehenden Saallokalitäten oder sonstigen hiezu geeigneten in oder außer dem Hause befindlichen Räumen regelmäßig oder wiederkehrend abhält, ober abhalten lässt.
Jene Wirte dagegen, welche nur mit den zum gewöhnlichen Betriebe ihres Gast- und Schankgewerbes hinreichenden Lokalitäten zu rechnen haben und hierin das Jahr über nur in vereinzelten Fällen Tanzmusik oder sonstige Musikunterhaltungen abhalten oder abhalten lassen, sollen die Musikabgabe nur rücksichtlich der Tanzmusikunterhaltungen über jeweilige Anmeldung von Fall zu Fall zu Gunsten des Gemeindearmen-Fondes zu entrichten haben.
Die Höhe dieser Abgaben bestimmt mit Rücksichtnahme aus den Umfang des betreffenden Schankgewerbes der Gemeindevorstand, doch darf diese Abgabe jährlich niemals die Hälfte der ad I. angeführten Elassenbeträge übersteigen.
In formaler Beziehung ist dieser Antrag der Budgetkommission zuzuweisen.
Prag, den 28. Dezember 1896.
Eduard Schmidl und Genossen.
Oberstlandmarschall (läutet): Ich habe mir schon früher erlaubt zu bemerken, dass der eben verlesene Antrag nur 13 Unterschriften trägt und dass ich die Anfrage stellen werde, ob derselbe unterstützt wird, und bitte daher diejenigen Herren, welche den eben verlesenen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist nicht hinreichend unterstützt und kann daher nicht in Verhandlung genommen werden.
Pan poslanec Kovářík a soudruzi mně odevzdali dotaz k jeho Excellenci panu místodržiteli.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář, Höhm (čte): Dotaz poslance Jos. Kovaříka a soudruhů k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli království Českého.
V obci Mlázovech v okresu klatovském jest fara tamnější katolické osady, náležející pod patronát tamnějšího velkostatku. Fara ta jest skromná, obsahující jen kuchyň a dva pokojíky. Pod farou tou nalézá se sklep velkostatku, do kterého majitel velkostatku a zároveň patron fary po několik desítiletí již každoročně led skládá. Mezi byty fary a ledem v lednici té nalézá se pouze slabá chatrná klenba, a tak z lednice té vniká do bytů faráře, vesměs nad lednicí se nalézajících, nesmírná zima a jedovaté výpary, které nábytek, šatstvo a potraviny i životy obyvatelů fary po zvolna ničí.
Každý farář k pobytu na této faře odsouzený žije tu jako v krajinách polárních u věčném ledu a vzdor tomu, že musí býti ve faře oblečen jako Eskymák v kožešinách, bačkorách i rukavicích téměř po celý rok, přece jen za nedlouho ztrácí zdraví a předčasně zmírá.
Jelikož v nynější době není přípustno ani týraní a mučení zvířat, tím méně člověka a zejména faráře za úředním povoláním na pobyt ve faře té nuceného, jelikož podepsaní neuznávají toho potřebu, aby snad pro nižší katolické kněze udržovány byly trestnice obložené ledem a jelikož zejména v tomto případě jak okr. hejtmanství v Klatovech, tak i zejména c. k. místodržitelství výnosem ze dne 30. srpna 1893 č. 104. 643 uznaly faru tu za úplně nezdravou, k obývání nezpůsobilou, a přece vzdor všemu tomu žádná náprava k odstranění zlořádu toho se nečiní, dovolují sobě nížepodepsaní činiti následující dotaz:
I. Jest Vaší Excellenci znám tento trudný stav farařů na faře v Mlázovech za okolností výše uvedených bydleti nucených ?
II. Hodlá Vaše Excellence učiniti příslušná opatření, aby tento zdravotním předpisům i lidskosti se příčící stav fary mlázovské odstraněn byl?
Praha, 29. pros. 1896
Jos. Kovařík a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tuto interpellaci Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Die Herren Abgeordneten Heinrich Pfeifer, Dr. Anton Pergelt, Dr. Franz Kindermann und Genossen haben eine Antrage an den Landesausschuß des Konigreiches Böhmen über reicht Geschastsordnungsgemaß sind Anfragen, welche den Landesausschuß betreffen, an den Oberstlandmarschall zu richten.
Ich lege aus diesen Umstand in diesem Augenblicke kein Gewicht und bringe diese Anfrage zu Verlesung.
Landtagssekretär Höhm (liest): Anfrage der Abgeordneten Heinrich Pfeifer, Dr. Ant. Pergelt, Dr. Franz Kindermann und Genossen an den Landesausschuß des Königreiches Böhmen.
Nach der bisherigen Gepflogenheit werden Geisteskranke auch aus den nördlichsten Bezirken des Landes dermalen in die Landes-IrrenAnstalt Dobřan im außersten Sudwesten Bohmens überfuhrt So wurde erst in der jüngsten Zeit eine tobsuchtige Frauensperson aus Rumburg der Irrenanstalt Dobřan zugewiesen.
Mit der Uberfuhrung von Geisteskranken in eine so weit entfernte Irrenanstalt stud manigfache Ubelstande verbunden.
Zunachst mussen die begleitenden Warter mit den Geisteskranken aur der Eisenbahn zu wiederholten Walen umsteigen, wober besonders Tobsuchtige sich in der Regel weigern, den bisherigen Waggon zu verlassen und einen neuen zu besteigen, in Folge der damit verbundenen Aufregungen, Tobsuchts-Anfalle bekommen und schließlich von den begleitenden Wartern mit Gewalt behandelt werben mussen.
Solche Vorfalle sind nicht bloß für den Kranken und die begleitenden Warter, sondern auch für die Mitreisenden im hochsten Grade peinlich und widerwartig für den Kranken insbesondere aber geradezu gesundheitsschädlich.
Es erscheint daher als eine Forderung der Humanität und im Interesse der Gesundheit der zu überführenden Geisteskranken nothwendig, solche Vorfalle überhaupt, insbesondere aber die Veranlassung zu deren Wiederholung zu vermeiden.
Aus diesen Grunden ist es geboten, die Geisteskranken nach Thunlichkeit der ihrem Ausenthalsorte zunachst gelegenen Irrenanstalt, also jene aus dem nordlichen Böhmen, den Anstalten von Kosmanos, Beřkowitz oder Prag zuzuweisen.
Durch eine solche Verkürzung des Transportes werden überdies auch den Parteren, beziehungsweise den betreffenden Gemeinden namhafte Kosten erspart.
Erwahnt soll noch der besondere Ubelstand werden, dass bei der Irrenanstalt Dobřan selbst in unmittelbarer Nahe keine besondere Eisenbahnhaltestelle sich b findet, so dass die Geisteskranken von ihren Begleitern durch die Stadt Dobřan durchgeführt werden müssen.
Die Gefertigten stellen daher an den Landesausschuß die Anfrage:
Sind dein Landesausschusse diese gerugten Uebelstande bekannt und ist er geneigt dieselben in der angedeutenden Richtung abzustellen, insbesondere aber die Veranlassung zu treffen, dass Geisteskranke nach Thunlichkeit einer ihrem Aufenthaltsorte zunächst gelegenen Irrenanstalt zugewiesen werden?
Prag, 29. Dezember 1896.
Heinrich Pfeifer, Dr. Kindermann, Dr. Pergelt und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde mich bezüglich der Beantwortung dieser Interpellation mit dem Landesausschusse ins Einvernehmen setzen.
Pan poslanec dr. Dvořák, dr Engel a soudruhové mně odevzdali návrh, který žádám, aby byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm(čte): Návrh poslanců dr. Dvořáka, dr. Engla, dr. Grégra, dr. Malínského, dr. Moravce, dr. Šamánka, dr. Šila, dr. Zahoře a soudruhů na změnu čl. 2. § 11. řádu volení v obcích království českého ze dne 16. dubna 1864 č. 7 z. z.
Slavný sněme, račiž se usnésti:
I. Přiložený návrh zákona na změnu čl. 2. § 11 řádu volení do obcí ze dne 16. dubna 1864 č. 7. z. z. se schvaluje.
II. V ohledu formálním budiž návrh tento přikázán komisi pro okresní a obecní záležitostí.
Zákon, daný dne.... pro království České, kterým se mění odstavec č. 2. § II. řádu volení v obcích král. českého ze dne 16. dubna 1864 č. 7. z. z.
K návrhu sněmu Mého království českého vidí se Mi naříditi takto:
Článek I.
§ 11. řádu volení v obcích království českého ze dne 16. dubna 1864 č. 7. z z pozbývá platnosti v nynějším svém znění a má příště zníti takto:
§ 11. Kdo volen býti nemůže:
Voleni býti nemohou:
1. ... zastane v nezměněném znění.
2. ... odstuvec 1. zůstane nezměněn.
Odst. 2. Duchovní, lékaři obecní a obvodní, i když jsou trvale ustanovení, učitelé a právní zástupci, kteří od obce berou plat, voleni býti mohou.
3. ... zůstane v nezměněném znění.
Článek II.
Mému ministru vnitra ukládá se, aby uvedl zákon tento ve skutek.
V Praze, dne 29. prosince 1896.
Dr. Dvořák a soudruzi.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abg. Walter und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Excellenz den herrn Statthalter überreicht, welche ich zur Verlesung bringe.
Landtagssecretär Höhm (liest): Ausrase des Abgeordneten Walter und Genossen an Se Excellenz den Herrn Statthalter.
In der vorigen Landtagssession wurde von den Abg. Geblei und Walter ein Antrag eingebracht, wegen gesetzlicker Beschränkung des Differenz respective Regelung des Terminhan dels an der Fruchtborse. Dieser Antrag wurde aber leider vom hohen Landtag nicht erledigt. In derselben Angelegenheit wurde Se. Excellenz der Ackerbauminitster im Abgeordnetenhause interpellirt, erwiderte jedoch daraus, dass die Regierung bei voller Anerkennung der Dringlichkeit, dieser Reformen vorerst im Wege fachgemäßer Erhebungen das Materiale für dies bezügliche Gesetzvorlagen sammeln müsse. Da es nun im großen Interesse für die Landwirtschaft ist zu erfahren, inwieweit diese Angelegenheit gediehen sei, erlauben sich die gefertigten die Anfrage:
Kann die landwirtschaftliche Bevölkerung mit Zuversicht erwarten, dass von Seite der hohen Regierung ehestens eine Gesetzesvorlage wegen Beschraukung, event. Aufhebung des Getreide-Differenz respective Regelung des Terminhandels eingebracht werde und wie weit sind die diesbezüglichen Vorarbeiten gediehen.
J. Walter und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diese Interpallation an Se. Excellenz den Hernn Statthalter leiten.
Pan posl. dr. Dyk a soudruzi mi odevzdali dotaz k nejvyššímu maršálkovi, co předsedovi zemského výboru. Žádám, aby ten dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz posl. dra. Dýka a soudruhů k Jeho Jasnosti panu nejvyššímu maršálkovi král. Českého.
Ze súčastněných kruhů zemědělských dochází nás četné a oprávněné stesky na zdlouhavé, ba téměř nekonečné vyřizování projektů regulačních při technické kanceláři zemědělské rady v Praze.
Tak zejména již od let nevyřízeny zůstávají projekty družstva k regulaci Úslavy a Úhlavy, čímž súčastněným zemědělcům největší Škody a útraty se způsobují a také odnímá se těmto možnost, aby v čas staly se súčastněnými na státních subvencích, které na úkor našeho království jiné země v hojné míře požívají.
Proto táží se nížepsaní:
Je Vaše Jasnost ochotna příčiny těchto průtahů vyšetřiti a čeho potřeba zaříditi, aby se příště regulační projekty v král. českém a náležitou rychlostí prováděly?
V Praze, 29. prosince 1896.
Dr. Dyk a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Dorozumím se se zemským výborem stran odpovědi k tomu dotazu.
Páni poslanci König, Mareš a soudruzi mně odevzdali návrh; žádám, by byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslanců Königa, J. Mareše a soudruhů v příčině zrušení školného na školách obecných.
Slavný sněme, račiž se usnésti: Školné na obecných školách v království českém se zrušuje.
Schodek tím povstalý uhradí se z fondu zemského.
V ohledu formálním budiž návrh tento přikázán komisi školské.
V Praze, dne 29. prosince 1896. Frant. König, Jos. Mareš a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Konstatuji, že je slavný sněm způsobilý k usnášení.
Ich constatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.
Der Herr Abg. Gebler hat sich wegen Erkrankung entschuldigt.
Pan poslanec Gebler omluvil se ochuravěním.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Ich ersuche den Landesausschussbeisitzer Herrn Dr. Schlesinger das Amt der Berichterstatters zu übernehmen.
Berichterstatter Landesausschussbeisitzer Dr. Schlesinger: Hoher Landtag! Im Namen des Landesausschusses beehre ich mich dem hohen Landtage einen Antrag vorzulegen, der aus der Noth und dem Zwang der Verhältnisse hervorgegangen ist.
Leider wiederholt sich in diesem Jahre ein Vorgang, wie er in den letzten Jahren säst zur Regelmäßigkeit geworden ist, so dass der hohe Landtag nicht in die Lage kommt, rechtzeitig den Voranschlag des Landes zur Erledigung zu bringen.
Die Herren können die Ueberzeugung hegen, dass der Landesausschuss seit Jahren bemüht war, um das sogenannte parlamentarische Kalendarium dahin zu ordnen, dass den einzelnen Landtagen tatsächlich noch rechtzeitig Gelegenheit gegeben werde, um den Voranschlag für den Haushalt des Landes entgiltig vor dem Neujahre zu berathen.
Ich begehe keine Indiscretion, wenn ich eröffne, dass unser hochgeehrter Herr Vorsitzender, Seine Durchlaucht der Herr Oberstlandmarschall in dieser Angelegenheit wiederholt die Initiative ergriffen hat, jene Zeitordnung herbeizuführen innerhalb der Sitzungen der Landtage, des Reichsraths und der Delegationen, welche es ermöglichen sollte, zu richtiger Zeit den Landtag einzuberufen, damit er den Landesvoranschlag erledige.
Ich sagte, der Antrag des Landesausschußes gehe aus einer gewissen Noth- und Zwangslage hervor; es handelt sich in diesem Antrage um die Einholung der Bewilligung des hohen Landtages, die bisher bestehende Umlage von 39 pZt. neuerdings provisorisch Wir übergehen zur Tagesordnung.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht des Landesausschusses mit Anträgen betreffs provisorischer Festsetzung der Landesumlange für die ersten drei Monate des Jahres 1896.
První předmět denního pořádku jest zpráva zemského výboru s návrhy v příčině prozatimného ustanovení zemské přirážky pro první tři měsíce roku 1897.
ans ein Vierteljahr wieder anheben zu dürfen. Eine Begründung dieses Antrages selbst des Näheren zu geben, halte ich für vollständig überflüßig.
Der Haushalt des Landes muss eben fortgehen; die Maschine kann nicht ins Stocken gerathen. Es handelt fich um ein Provisorium, und dieses Provisorium auf ein Quartal auszudehnen, haben wir Ihnen in Vorschlag zu bringen.
Es wird vom Landesausschusse beantragt:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Zur Bestreitung der Landesausgaben in den ersten 3 Monaten des Jahres 1897 wird die Landesumlage provisorisch, unter Vorbehalt der nachträglichen definitiven Festsetzung des Umlagen-Percentsatzes mit dem in den letzten Jahren genehmigten Ausmaße von 39 Kreuzern von jedem Gulden der im Königreiche Vöhmen vorgeschriebenen directen Steuern bewilligt.
Der Landesaulschuss wird beanftragt, die Allerhöchste Genehmigung dieses Beschlusses einzuholen.
In formaler Beziehung wird beantragt: Der hohe Landtag geruhe mit Rücksicht auf die Dringlichkeit der Angelegenheit im Sinne des § 37 Abs. 2 der Geschäftsordnung sofort in die zweite Lesung dieser Vorlage einzugehen.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Zemský výbor navrhuje: Slavný sněme račiž se usnésti: K zapravení vydání zemských v prvních 3 měsících roku 1897 povoluje se přirážka zemská prozatímně s výhradon dodatného definitivního ustanovení v míře schválené v posledních letech, totiž 39 kr. z každého zlatého přímých daní v království Českém předepsaných.
Výboru zemskému se ukládá, aby si vyžádal Nejvyššího schválení tohoto usnesení.
V ohledu formálním navrhuje se, aby slavný sněm vzhleden k nutnosti záležitosti předsevzal ve smyslu § 37. odst. 2. jednacího řádu ihned druhé čtení této předlohy.
Nejvyšší maršálek zemský: Především bude třeba, aby slavný sněm ráčil se usnésti o stránce formální.
Es wird vor allem nothwendig ein, dass das Haus bezüglich der formaler Behandlung des Gegenstandes, welcher gegenwärtig auf der Tagesordnung steht, Beschluss fasse.
In dieser Hinsicht beantragt des Landesauschuss, dass das hohe Haus sogleich die zweite Lesung der Vorlage vornehme.
Zemský výbor navrhuje, aby slavný sněm ihned přikročil ke druhému čtení předlohy, která se nachází dnes na denním pořádku. Žádá někdo ve formálním ohledu za slovo ?
Verlangt Jemand in formaler Beziehung das Wort?
Jelikož tomu tak není, přikročíme k hlasováni.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Předmětem hlasování jest formální návrh zemského výboru, aby slavný sněm přistoupil ihned k druhému čtení předlohy.
Gegenstand der Abstimmung ist der formale Antrag des Landesausschußes, der hohe Landtag möge sofort die zweite Lesung dieser Vorlage vornehmen.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ift angenommen.
Ich stelle an deu Herrn Berichterstatter die Anfrage, ob er bezüglich der meritorischen Behandlung noch das Wort gegenwärtig wünscht.
Landesausschußbeisitzer Dr. Schlesinger:
Nein.
Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji si ohlásiti, že jsou k tomuto předmětu přihlášeni řečníci:
Ich erlaube mir mitzuheilen, dass zu diesen Gegengenstande folgende Redner gemeldet sind.
Contra: Pan Dr. Vašatý, die HH. Abg. Dr. Reiniger, Abg. Iro und Abg. P. Opitz.
Dávám slovo prvnímu řečníku, který jest zanesen proti návrhu, panu Dr. Vašatému.
Poslanec Dr. Vašatý: Slavný sněme! Kdyby se jednalo o to, aby dnešni prozatimní rozpočet povolen býti měl nynější vládě hraběte Badeniho, ku které chovám nejhlubší nedůvěru, tak bych hlasoval proti tomuto rozpočtu z tohoto přesvědčení.
Přiznati se musím, že původně chtěl jsem hlasovati pro tento rozpočet prozatimní, protože to není projev žádné důvěry k vládě ani k výboru zemskému, nýbrž, že rozpočet ten jest nutností skutečných událostí, aby zemské potřeby byly kryty, aby zemské hospodářství nevázlo. Jedná se tedy o potřebu skutečnou. Avšak, ctění pánové, úkaz, který se včera v této slavné sněmovně udál, že předloha od všech tříd obyvatelstva, od obou národností stran zavedení přímých voleb očekávaná nebyla Jeho Jasností dána na denní pořádek, o čemž ještě později se chci zmíniti, nutí mne bych hlasoval a budu hlasovati proti rozpočtu. Pánové, je to skutečně nechutné a nesympatické, hlasovati každý rok pro zvýšení přirážky.
Víme všichni, že daně přímé jsou tak vysoké, a za nynější bídy hospodářské tak nesnesitelné, že by se mělo s přirážkami ustati a obzvláště tak vysokými.
Avšak toto přirážkové hospodářství zastaralé jest nevyléčitelné a pánové, já se přiznávám ke své slabosti, jako snad každý člen tohoto slavného sněmu, že jednotlivci za nynější hospodářské bídy a za všeobecného vyssávání tříd poplatnických není ani možno navrhnouti nějakou opravu, aby od toho zastaralého, neudržitelného hospodářství přirážkového mohlo býti upuštěno.
Nicméně budiž mi dovoleno, abych alespoň ukázal k některým prostředkům, na základě kterýchž ne snad že by mohlo na jednou býti odstraněno nepříjemné hospodářství přirážkové, nýbrž aspoň snad umírněno, umořeno a ponenáhlu odstraněno.
Mohl bych tu, pánové, mluviti o následcích berní opravy, která se stala již zákonem.
Avšak o této důležité věci, a jest-li jí bude polepšen finanční stav zemský, nechci dnes jen tak povrchně a s patra jednati, věda, že záležitost tato bude brzy na tomto slav. sněmu předmětem zvláštních a důkladných úvah.
Ukáži tedy, pánové, na některé jiné náhražky, řekl bych, surrogaty, aby se nynější přirážky k přímým daním mohly odstraniti, a tu, pánové, nejdříve ukazuji na daň z přepychu, tedy na daň z rozsáhlých bytů, z oken, výše nájemného, na daň z množství přísluhy, služebnictva, na daň z povozů, na daň z koňstva, z přepychu.
Namítne se mi, že tyto daně byly již jinde zavedeny a že se neosvědčily. Ne, pánové, my nemáme ten základ, jak jinde kde podobné daně byly zavedeny, jaké tam jsou poměry, a myslím, že by alespoň stálo za pokus, aby jedenkráte ještě tato okolnosť byla uvažována, již proto, že daň taková z přepychu, uložená zámožným třídám, byla by nejsnenitelnější, byla by vydobytalná, byla by také jaksi časová, v duchu času, našeho zákonodárství, které spěje tam, aby se nesrovnalosti společenské, zvláště poplatní povinnosti co možná vyrovnaly.
Myslím, pánové, že by tedy věc stála alespoň za pokus, a dovolil bych si doporučiti úvahy ty o této záležitosti naši generální komisi zákonodárné tohoto slavného sněmu, slavnému zemskému výboru.
Pánové, jako daň přepychu přichází mi také vyměřeni dávky zemské, poplatek čili ekvivalent ze svěřenství čili fideikomisů.
Svěřenství, pánové, tvoří ve společnosti lidské proti základním zákonům státním o občanské rovnosti privilej, výsadu jistých šlechtických rodin, kteráž výsada záleží v tom, že jisté jmění movité neb nemovité na věčné časy je ustanoveno co nezcizitelné až do vymření dotyčných rodin k zachování jich lesku a slávy.
Pánové! Za tuto výsadu měla by společnost, která vyniká bohatstvím svého majetku, také býti státu a ostatní společnosti uznalou a to proto, že skutečně mimo tuto zákonní výsadu požívají uvedené rody té výhody peněžné, že neplatí poplatek z převodu mezi živými. Každá usedlost, každý statek jest zcizitelný, prodatelný, který není svěřenstvím a který nepatří mrtvé ruce, a není tedy prodatelný, a proto se z něho neplatí žádný poplatek mezi živými z převodu. Velectění pánové! Mimo tuto výsadu zákonní fideikomissy mají zvláštní dozor ze strany soudu, ze strany úřadů státních, které vyžadují značného nákladu, a náklad ten platí se, jak známo, ze státní pokladny, kam tedy nejširší vrstvy obyvatelstva platí, náklad ten na udržování lesku šlechtických rodin platí se z kapes malého poplatnictva, ze všeobecné státní pokladny a náklad ten, velectění pánové, jest velmi značný.
A velectění pánové, již protojest spravedlivo, aby za tyto výhody, za tyto náklady majitelé svěřenství dávali státu neb zemi zvláštní náhradu, aby tedy měly široké vrstvy poplatnictva od teto privilegované třídy náhradu za to, že se má na ně platiti, kdežto jim po slávě a lesku některých rodin zajisté docela ničeho neni.
Velectění pánové! Bylo by to také spravedlivo, a proč?
Protože jiné statky nezcizitelné (nepokoj ve sněmovně).
Já počkám, až bude trošku ticho (mlčí).
(Poslanec Březnovský volá ticho!)
Prosím, Vaše Jasnosti, jest takový šumot ve sněmovně, že sebe namáhavějším hlasem není možno mluviti.
Pánové by snad mohli se baviti venku, jest-li je nezajímá přednáška.
Pravil jsem, že zavedení poplatku zvláštního, tak zvaného aequivalentu ze statků svěřenských, bylo by spravedlivé, že by to bylo vyrovnání povinnosti platební, přihlížeje k jiným poplatníkům, tak zejména bylo by to vyrovnání se statky církevními, se statky obcí a korporací, se statky tak zvané mrtvé ruky, které takte. neplatíce žádného poplatku z převodu mezi živými, zavázány jsou do pokladny státní platiti zvláštní aequivalent a sice z nemovitosti 3 proc. a z ostatního jmění l1/2% rozumí se samo sebou, že s 25 proc. přirážkou.
Pánové, příslušnosť tohoto slavného sněmu, usnesení takového zákona takovéto poplatnosti nepodléhá pražádné pochybnosti.
Ukazuji na obnovené zřízení zemské, které v tomto ohledu výslovně ponechalo sněmu českému právo vypisovati berně, a obnovené zřízení toto platí do dneška, jsouc odpřisáhnuto všemi králi na trůně českém závazně i pro jich nástupce na trůně; žádná říšská rada toto právo, které jest mezi dynastií nejjasnější a českým národem upevněno smlouvou závaznou na obě strany, nemůže zrušiti a není zrušeno; nemusím se ani dovolávati obnoveného zřízení zemského, samo nynější zřízení zemské únorové, Schmerlingovo, ustanovuje, že zemský sněm má právo raditi se o rozpočtu, o příjmech a vydáních a také se o nich usnášeti. Zde se naskytuje značný příjem pro důchod zemský. A proto příslušnost k usnešení takovému, k vypsání dávky takové, není nikterak pochybna.
Pánové, výnos takový byl by značný. Račte jen uvážiti, že v království českém veškeré půdy jest 13 proc. fideikomisní, velkostatkářské vůbec 22 proc.
Pánové, těch 13 proc. v království Českém půdy fideikomisní obnáší 1, 102. 000 jiter, to jest, pánové, přes 100 mil. čtver. metrů. Pánové, před 20 léty udávali statistikové svědomitě cenu všech svěřenských nemovitostí v království českém na 250 milionů. Kdyby, pánové, jako na statky církevní, i na fideikomisní uložen byl ten poplatek, vynesl by za 10 let přes 11 milionů, a z movitého jmění, pánové, jen přibližně alespoň 4 miliony, tak že, pánové, za 10 let zajisté by docíleno bylo přes 15 milionů, což by činilo, poněvadž se to roztříďuje na poplatky, ročně nejméně 1 a půl milionu.
Pánové, to by byl zajisté příjem pro pokladnu zemskou velmi vhodný a byl by také spravedlivý, poněvadž by jej platili ti, kteří jej platiti mohou a poněvadž by ti dávali veřejně pokladně státní, kam množství poplatnictva platí, jakousi nepatrnou náhradu.
Pánové, tato otázka zasluhuje zajisté bedlivého uvážení, poněvadž jest nebezpečí, že vídeňský fiskus tuto možnost zdanění sám vykořistí a sněm český předejde.
Pánové, nebudu se o tom rozmlouvati široce, že nynější naše hospodářská tíseň zvláště z nepříznivé smlouvy obchodní s Uherskem má svůj zdroj a počátek. Já pravím jen, že máme málo náděje, že obnoveným vyrovnáním postavení zdejšího malorolnictva se poněkud zlepší.
To vychází, abych se dnes o věci nešířil, a jen tak příležitostně se o tom zmiňuji, z výpovědí státníků uherských. Upozorňuji jen na výpovědi veřejné, před voliči učiněné, ministrů Lukacse a Fajervaryho, kteří výslovně pravili, že žádné nepříznivé vyrovnání pro Uhry neuzavřou s touto polovicí říše.
Pánové, tam jsou ministři skutečně zodpovědní a tam ministři obyčejně veřejnosti sdělují pravdu. Naše vláda nikdy nevystoupila s takovým sebevědomím, pan hr. Badeni a jeho kolegové jen chlácholí vždycky, mluvíce o vídeňském vyrovnání