Posl. Dr. Šil: Pan posl. Pergelt tvrdí, že Králové Dvůr byl kdysi městem německým.

Proti tomu konstatuji věcně, že nevím, odkud čerpal p. posl. Pergelt své vědění.

Opravuji věcně, že Dvůr Králové nebyl nikdy městem německým, a že to bylo vždycky rýze české město s nepatrnou německou menšinou.

Jest to stará, česká bašta, která veškerým útokům nepřátelským v minulosti slavně odolala a bohdá i v budoucnosti odolá! (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám slovo ku krátké věcné poznámce panu posl. Formánkovi.

Posl. Formánek: Chci jen konstatovati vůči panu posl. Pergeltovi, jak je špatně informován o mém rodišti Hradci Králové, a chci jen připomenouti, velectění pánové, že u nás vůbec žádné národnosti německé nestává, že obyvatelstvo jest tam až na docela nepatrný zlomek jednoho procenta výhradně české a že i garnisona, jak zde ráčil říci pan předřečník, jest po většině česká, a že hlavní kontingent dětí do školy německé, která se tam jen umělým způsobem udržuje, posílán jest ze severozápadního nádraží od zřízenců nádražních.

Nechci vzpomínati jejího zakladatele, který chudák nyní snad umírá, a chci jen připomenouti, že uměle udržovaná německá škola se tam do budoucnosti neudrží.

Tolik jsem chtěl jen uvésti. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Dále se přihlásil ku krátké věcné poznámce pan posl. Adámek.

Dávám jemu slovo.

Posl. Adámek: Nemůže býti s podivením, že mi p. Dr. Pergelt dal podnět k věcné opravě.

Kdyby byl býval pamětliv debaty o školách v rozpočtovém výboru, nebyl by činil dnes výklady, jež nemohou zůstati bez opravy.

Pan Dr. Pergelt mimo jiné pravil, že německý klérus nikdy nedal příčinu našim menšinám k stížnostem, a že by si přál, aby český klerus tak se choval naproti Němcům.

Naproti tomu konstatuji, co jsem při rokováni o školách minulého roku na tomto sl. sněme vyložil, že naše menšiny trpí netoliko ve školách, nýbrž i v kostele, a konstatuji také dnes, že na př. v Žatci české menšině bylo zapověděno v kostele i modlitbu modliteb "Otčenáš" modliti se jazykem mateřským a zpívati hymnu císařskou a v kostele po česku, a to, pánové, v době, když. se vydávají úkazy místodržitelské, kterými lid náš jest poučován o loyalnosti. (Výborně!)

Dále pravil pan Dr. Pergelt, že jest spor o to, jsou-li Židé Němci nebo ne?

Spor ten rozhodla již zemská školní rada, a sice oficielně v ten způsob, že Židé jsou Němci, a sice v určitém případě když šlo o proměnění konfessijní školy německo-židovské v Heřmanově Městci o německou školu veřejnou. Tenkráte byl veden spor o to, jsou-li v Heřmanově Městci Němci. Při rozhodnutí o rekursu v příčině té podaném, založeném na faktu, že v Heřmanově Městci není Němců, rozhodla zemská školní rada, že musí býti Židé počítáni za Němce a byla tam zřízena veřejná německá Škola. (Slyšte!)

Když šlo později o volbu do místní školní rady v H. Městci, nemohli tam Němce nalézti, poněvadž tam žádných nebylo, a dnes jest tam německá školní rada složena jest toliko z pouhých virilistů. (Slyšte!)

Dále pravil pan posl. dr. Pergelt, že jsou židovské školy konfesionelní; jest to nesprávné; ony jsou toliko firmou konfesionelní, ale přijímají žáky jiných konfessí a nahrazují takto poněmčovací školu veřejnou. (Tak jest!)

Dále velkou bolestí bylo jato srdce p. dra. Pergelta nad tím, jak hrozné křivdy páše náš zemský výbor při rozdělování subvence 20. 000 zl. soukromým školám obecným na německém národě. Pan dr Pergelt ví, kdo jest tou křivdou vinen slyšel to v rozpočtové komisi.

V tomto zemském výboru jest subkomité, které tuto dotaci rozděluje, a v tom subkomité zasedá také vynikající vůdce německé strany a v rozpočtovém výboru bylo konstatováno dosavadním přísedícím zemského výboru, že toto rozdělení se děje dle stejné zásady a že proti tomu rozdělení tento vůdce německé strany nikdy neprotestoval. (Slyšte!)

To jest křivda, která vedla pana poslance dra. Pergelta k tomu velkému výroku, že Němci v Čechách jsou heloty. Pánové, já s ním polemisovati v této příčině nemohu, ale ujišťuji ho, že jsme ochotni každé chvíle vyměniti své postavení za jejich, aby z praxe poznali, jakými jsou heloty. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Ku krátké věcné poznámce dávam slovo p. posl. dru. Moravcovi.                                    *

Poslanec dr. Moravec: Já konstatuji, že jsem nezodpověděl interpellaci za pana místodržitele, nýbrž za sebe.

Pak konstatuji, že Matice zásadně má ve svých stanovách a že pod trestem takřka přikazuje a zakazuje svým učitelům, že nesmějí do svých škol přijati žádných dítek německých, nýbrž jenom děti české. (Tak jest!)

Naproti tomu konstatuji, že právě do Schulvereinu se přijímají a nejen přijímají, nýbrž vhánějí děti české a sice nátlakem továrníkův a nátlakem zaměstnavatelů vůbec, čehož důkazem jest interpelace zde podaná a čehož důkazem jest řada lidi, kteří přicházejí ke mně do ordinace o radu, když byli vypovězeni z práce proto, že posílají své děti do české matičné školy neb české školy obecné, avšak ne do školy německé. (Slyšte!)

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám slovo panu zpravodaji menšiny.

Poslanec dr. Pacák: Slavný sněme! Nebyl bych se ujal slova, poněvadž mám za to, že po nadšených slovech pana po slance Adámka, kterými minoritní návrh hájil a uhájil, toho nebylo třeba. Ale po slovech pana kollegy Pergelta nemohu mlčeti.

Já se jen divím, jak pan kol. Pergelt mohl vyčítati mému příteli p. Adámkovi bojovný ton, když sám zde s takovým hlukem a eclatem hájil věc po mém náhledu nespravedlivou.

Pan kollega Pergelt jest velmi hodný, příjemný a fešný Vídeňák, ale našim poměrům nerozumí pra-pranic (Veselosť. )

Ten déšť oprav, který se naň sesypal, jest nejlepším důkazem, že vlastně neví, jak to v Cechách vypadá. On ví, jak to vypadá na cestě z Vídně do Prahy a z Prahy do Vídně ale dále ne.

To vidíte z toho, když Králové Hra dec prohlásil za město německé. (Abg. Röhling: Das hat er nicht gesagt!)

Prosím pana prof. Röhlinga, přece něco podobného řekl. On si stěžoval, že nebyly podporovány německé školy v Čáslavi, v Golčově Jeníkově, v Luži a v Náchodě.

Podle toho tedy myslí, že v těch městech v Čáslavi, v Jeníkově, v Luži jsou také Němci. Já musím říci, že takovou spoustu - pan dr. Pergelt mi odpustí frásí neodůvodněných jsem již dlouhou dobu v parlamentě neslyšel, jak on mluvil. To jest přirozené, když se hájí nějaká věc, které nerozumí. (Tak jest!)

Neb pravdivý, spravedlivý požadavek se nemusí hájiti s velkým křikem.

Ale pánové na straně německé hájí také někdy věci, které se nesrovnávají s jejich činy.

Pan poslanec Legler pravil, že oni jen potud podporují školy soukromé, pokud jich trvání jeví se oprávněným v úsporách ško. fondu zemského. To není správné co se týká soukromých škol, činí jejich úspora, které zemský fond učiní tím, že školy trvají, 52. 000 zl. Veleot. pánové, my jsme žádali následkem toho ve výboru rozpočtovém, poněvadž Ústřední Matice ško ská žádala za zvýšení subvence, zvýšení o 10. 000 zl. na rok 1896 na veškeré školy soukromé české i německé. A pánové němečtí hlasovali proti tomu. Zde mluvíte, že chcete podporovati Školy jen potud, pokud jejich trvání znamená úspory pro zemský fond, a v rozpočtovém výboru hlasujete proti tomu. To samé platí o školách evangelických. Ale pan kol. Pergelt se nesmí diviti těm slovům vřelým a upřímným, která pronesl kol. Adámek, která jsme od něho také slyšeli ve výboru rozpočtovém.

To jest zcela přirozené, když se hájí věc pravdivá, že se neuhodí na takový křiklavý tón, na jak v uhodil pan kolega Pergelt, ale na ten plný tón srdce či Brustton, jak Vy páni Němci říkáte, který vyplynul ze slov pana kol. Adámka. (Veselosť. )

Ano, pánové, byl to skutečně tón takového spravedlivého hájení věci, ryze spravedlivé, proti které nemohl pan kol. Pergelt nic uvésti. On řekl, oni to hájí z důvodů paedagogických, z důvodů zdravého lidského rozumu. My stojíme na stanovisku praxe, ale jak na tom stanovisku praxe stojí, to ničím neodůvodnil.

Pan dr. Pergelt pravil, my Vám ne chceme bráti Vaše školy; to jest pravda, ale naše dítky nám chcete bráti. (Veselost. ) Pánové, když čtěte zprávu, kterou máte v rukou, zde to máte, kolik českých dítek máte v německých školách. Proč pak neobrátíte proti nám hrot a neřeknete: Podivejte se, kolik jest německých dítek v českých školách; to byste nemohli říci, poněvadž byste nám to zkrátka nemohli dokázati, že my chceme nějaké dítky Vaše.

Pak jest to směšné, když pravíte, my jsme 70 mil. národem, my nepotřebujeme dětí od Vás. Když je nepotřebujete, tak je nechtě, o to mezi námi právě jde; když jste 70 mil. národem, neberte nám ty útlé dítky a negermanisujte jich nám.

Pánové, to není vlastně pravda, co pravil p. kol. Pergelt, že s tím nesouhlasíte, aby české dítky se neněmčily. Jeden z nejmírnějších v otázkách národních mezi Vámi jest p. kol. dr. Russ, a čtěte jeho brožurku, kterou vydal r. 1871 "Über die Sprachenfrage im Königreiche Böhmen, " tam to výslovně se praví, že se stává, že národové berou od jiných národů posilu tím, že přejímají v druhé nebo třetí generaci lidstvo, resp. mládež do svých řad, tam to máte úplně doznáno. Ale když p. kol. Pergelt pravil, že nám stavěli Němci školy, to jest to nejsměšnější. Já mu to nemám za zlé, když on to tvrdí, on viděl, když jel z Vídně do Prahy, jenom komíny a neviděl, jak školy vypadají.

Ve zprávách o subvencích na stavbu škol jest viděti, že ještě 783 budov českých škol nevyhovuje. Proč? Když páni Němci měli většinu na sněmu, když ji měli ve školních radách, stavěli si ze zemských peněz českých německé paláce a my jsme musili z našich peněz stavěti jejich školy a teprve nyní to doháníme. Když nám vyčítá školy, jest to tedy divné.

Pánové, jest to ale ještě divnější, když myslíte, že Jste těmi Hasnerovskými zákony naše školství povznesli. Nezapomeňte, že jsme my měli Amose Komenského, který celému světu vtisknul paedagogické zásady dávno dříve, než u Vás se o nich mluvilo. Podívejte se do předešlého století, a uvidíte, že jsme to byli my, kteří stáli tehdá v čele civilisace.

Pan kol. Pergelt hází Ústřední matici školskou a Schulverein do jednoho koše. Když on praví, Schulverein je Kampfverein, podepíšu (Veselosť) voll und ganz, neboť, pánové, to je božská pravda, Schulverein je Kampfverein, jak si to přejete.

Pánové, fakta tu mluví; porovnejte jen číslice, tu číslice mluví, a číslice se nikdy nevyvrátějí. Tu jest, pánové, viděti, že Váš Schulverein skutečně to jest, který - odpusťte, že toho slova užiju, nechci říci krádež - odebírá mládež jednoho národa druhému.

Velectění pánové, Váš Schulverein skutečně naši mládež nám bere a odnárodňuje, ale pánové, naše Ústřední matice nemá jiného účelu, než aby našim dítkám národnost byla zachována. My o Vaše děti nestojíme, ty si nechte, ty si vychovávejte, ať jsou z nich Němci, jako Vy, my Vám to přejeme, ale z našich dětí ať jsou Cechové, to chceme.

A jestli Vy s tím Kampfvereinem nedáte pokoj, (Veselosť) my Vám postavíme jiný Kampfverein proti tomu, že Vás také bude mrzeti, poněvadž posavadní Ústřední Matici nepovažujeme za Kampfverein, poněvadž také víme, že kdyby naše Ústřední Matice byla Kampfvereinem, byla by ji vláda dávno rozpustila. (Tak jest!) Vláda měla beztoho na to chuť; ale nejen vláda i jiné faktory, které dnes, bohudík, byly z českého království odstraněny.

Pan posl. dr. Pergelt pravil: když to chtějí rodičové, aby se děti učily německy, proč by se neučily. Ale, pane dr. Pergelte, to zase máte ty vídeňské brejle, vy jste neviděl ty továrníky v severních Čechách, kteří nutí rozhodně dělníka, aby své ubohé české dítě, které nezná jazyk vyučovací německý, posílal do Vašich mučíren, kde sedí a nezná slova jazyka, a musí poslouchati a nic z toho nemá.

Prosím, v nejnovější době jest to v továrně Schmieda v Iserthalu a Semilech, kde byly nuceny dítky dělníků českých od továrníka Schmieda, které neznaly jazyka vyučovacího, aby do školy německé chodily, tam seděly a nevěděly, co ten učitel přednáší. Jest to nejvyšší tyrannie, (hlas: brutálnost!) která se provádí a Vy sami, jste-li lidé svobodomyslní a jste-li v čele civilisace a kultury, Vy sami jménem velkého německého národa byste měli protestovati, aby se podobným způsobem mládež duševně ve školách mrzačila.

Posl. Pergelt pravil, že prý zde se, pánové, neklade každé slovo na vážky pravdy a spravedlnosti. To je pravda, pánové, slova kolegy Pergelta tomu nasvědčují, že se nekladou slova na vážky pravdy a spravedlnosti. Ale pánové, když se tvrdí, Že české listy v tom t. zv. štvaní předčí německé, pánové, to nevěří ani p. Pergelt sám. Co se dělo v národnostním štvaní ve vídeňském a pražském tisku proti českému národu, to i nynější Němci v říši, když s nimi člověk mluví, uznávají, že skutečně je to rakouská specialita.

Ale, pánové, dr. Pergelt pravil, že prý to rozdělení, které se zde stalo, svědčí o tom, jak nespravedlivě se rozděluje.

Pan dr. Pergelt to sám již učinil, ve výboru ale tam mu bylo náležitě odpověděno. Já mu to připomínám. Kdo pak rozděluje ty veškeré subvence ?

Komise složená ze zástupce českého, ze zástupce velkostatků a ze zástupce Němců a v té komisi sedí vysoce vážený a velectěný p. zemský výbor, pan dr. Lippert.

A víte, pánové, jak se stalo usnesení, aby věnováno bylo školám to a ono ? Na základě jednohlasného usnesení této komise, (Slyšte, slyšte!)

Pánové, já jsem to slyšel od přísedícího zemského výboru. Pan dr. Lippert to nepopře. On zajisté, kdyby se ujal slova, by proti p. dru. Pergeltovi dosvědčil, a musí doznati, že nebylo strannicky jednáno, že všude se stalo rozdělení subvencí se souhlasem kol Lipperta a v jeho přání. Ale, velectění pánové, co není v těch číslicích, to Vám řeknu. Pan posl. Pergelt bude snad viděti, že náramně přestřelil.

Podáno bylo 30 žádostí českých soukromých škol Ústřední matice Školské za převzetí Škol, a velectění pánové, z těch 30 bylo vyhověno jen jediné, totiž pokud se týče, škole v Cibotíně. Ostatní všecky byly zamítnuty, a prosím, všechny německé žádosti byly příznivě vyřízeny, bylo jim vyhověno. A proč? Poněvadž přítel německého národa Grohmann veškery žádosti německé vší silou podporoval..

Pane Pergelte, přesvědčte se, a potom mluvte!

Pánové, pak vypadnou ta čísla jinak, než jak Vy tvrdíte. Vzíti k rukoum tím způsobem rozpočet a říci: České školy konfessionelní dostali 4. 120 zl., německé Školy dostaly 2. 115 zl., to není správné. Škola klášterní Voršilek v Kutné Hoře na př. mela podporu z normálního školního fondu 2. 400 zl. po více roků. Když normální fond byl passivní, následkem odstoupení různých nadací a různých vzrůstajících nákladů substitucí, tu země převzala tu postu k placení, a poněvadž neměla jiných fondů, dal ji výbor sem do subvencí soukromých škol.

Co se týká zamítnutí žádostí, o kterých mluvil kol. Pergelt, dovolil bych si, upozornit na konfessionelní školu v České Skalici. Jak vypadá ta škola?

V České Skalici vypadá následovně. Je tam 108 dětí českých a 15 německých dítek. Jak pak vypadají další zamítnuté žádosti německých škol, na př. v Praze u Voršilek ? Podívejme se na to. 410 českých a 189 německých dětí. (Slyšte!) A nyní -přichází pan dr. Pergelt a praví: Židovské školy nejsou německé! To byste pánové, neměli říkat. Kdyby nebylo Němců v Praze, tu byste se scvrkli na jednu desetinu. Prosím, to nedělejte, to je pro Vás náramně nebezpečná věc. (Tak jest; ) Vás židé jenom drží, Casino, Turnverein, a nebýti Židů, jste hotovi. Ty unverfälschte Deutsche zde nedělejte. Musíte se v Praze držet Židů, to jest Vaše spása.

Prosím, mezi těmito zamítnutými žádostmi, které pan kollega dr. Pergelt citoval, je celá řada židovských Škol, jak na př. škola v Luži, o níž se mluvilo, že jest úplně německá škola a ta má 16 českých dětí a 14 německých.

Také prý Němci udržují německou školu v Čáslavi! Já jsem zástupcem okresu čáslavského; že by tam ale byli Němci, o tom nevím a tomu se divím. A zrovna tak v Golčově Jeníkově. Jsou tam židé, ale ne Němci. A to samé máte v Náchodě.

O tom, že pan Dr. Pergelt pasoval Králové Dvůr a Králové Hradec na německá města, na to bylo již odpověděno a mohu toho tedy pominout.

Ale, velectění pánové, když pan Dr. Pergelt v takové emfasi popíral, že to školství židovské také je školstvím německým, tu bych mu k odůvodnění uvedl větší autoritu než je on, totiž pana Dra.

Krause ze šulfereinu, kterého zajisté dobře zná a který praví, že židovské školy jsou semeništěm germanisace českých dětí.

Pan Dr. Pergelt pravil, že českému a německému lidu v Čechách neměří se stejným loktem. To mu podpisu docela, to má pan Dr. Pergelt plnou pravdu "voll und ganz".

Pánové, jak to vypadá v Čechách mezi Čechy a Němci? Podívejte se nahoru od místodržitele až dolů k poslednímu diurnistovi, všecko to máte německé. (Posměch na straně německé. )

Prosím, nesmějte se. Za takové blázny nás mít nebudete, abychom strpěli, aby se s námi ve veřejném jednání po německu vyjednávalo, ale podívejte se do vnitřního úřadování, a pak se smějte! Tu jest vše německé.

Jednáme o školství, jděte tedy do českého odboru zemské školní rady, tu se praví, že jest česká, podívejte se na ni; česká školní rada má německý nápis napřed a všecko úřadováni vnitřní je německé. Jděte k vrchnímu soudu, máte tam samé německé "Berichty", "Aktenauszugy", jděte ke krajským soudům, tam je ve vnitřním úřadováni vše německé, na okresní soudy, kde píše se ve vnitřní úřadování vše německy. Ano, ve vnitřním úřadování je všecko německé. A když to neznáte, nemluvte.

Kolega pan Dr. Pergelt, kdyby mu tak u vídenského soudu, když přijde zastupovat, dali český protokol a jednali s ním ve vnitřní řeči jako s námi, ne v jeho jazyku, ale v cizím, ten by jim udělal rámus větší, než zde dělal dnes. (Veselost. )

Pan Dr. Pergelt pravil, že prý člověk musí míti "einen regen Eifer und einen tieferen Blick in das Budget".

Já bych mu přál, aby byl měl "regen Eifer" a poradil se s panem Dr. Lippertem, pak byl by viděl, že p. Dr. Lippert úplně spravedlivě pomáhal rozdělit subvence a nebyl by mluvil tak do větru.

Dr. Lippert, jak jej znám, neublíží jistě německému národu, jistě spravedlivě mu nadělil.

Pánové, já nebudu hájiti pana Dra. Lipperta, poněvadž by mu to škodilo u Vás, ale toho jsem si jist, že Vám pan Dr. Lippert neublíží a neublížil ani v nejmenším.

A pakli Vy pravíte, že nemáte stejný obnos jako my, vždyť je to přirozené. Vy nemáte tolik škol, Vy nejste tak silný národ v Cechách jako my. Tu zas máte "die Brutalität der Ziffer", ale odpovídá to úplně skutečnosti.

Pakli pravil pan kollega Pergelt, že jest "ein Fremder in diesem Lande" jest to lichá fráze.

Neříkejte to pořád, vždyť to není pravda, já bych si jen přál, aby náš národ měl všecka ta práva a tu praeponderanoi, kterou Vy v král. Českém máte.

Já bych jen pánům Němcům radil následující: Dobří spolu buďme, pravdu si mluvme a nelakírujte svět. (Veselost. )

Pan kollega Pergelt si dokonce stěžoval, že v komisích nerozumí, když tam česky mluvíme pánové, my k vůli němu německy mluviti nebudeme, my mu ledacos, mnohý návrh přeložili, ač přišli jsme tím snad do kolise s klubovními stanovami, poněvadž máme mluviti jen česky - ale vidíte, jak sami přicházeli k tomu náhledu, jak by to bylo dobré, kdybychom si vzájemně rozuměli a proto ta zásada, že by bylo záhodno, aby každý úředník v království českém uměl česky a německy, je velmi dobrá, a myslím, že během času se pan Dr. Pergelt přiblíží též k této zásadě, až pozná, že to tak nejde, aby se zde sedělo a nerozumělo.

Kulturu nám pánové vyčítáte!

Již jsme pana kolegu Iro spořádali, když nám v té příčině chtěl učiniti výčitku.

Pan kolega Iro jest hodný muž a mladý a částečně se polepšil, ale vy jste pánové státníci a víte, jak ta věc se má. My Vám neupíráme Vaši velkou kultura, kterou máte za hranicemi u Vašeho bohatého strýčka. (Veselosť. ) Ale když chcete činiti porovnání, tož je učiňte mezi českým a německým lidem v Čechách, a já myslím, že ta bilance nedopadne v náš neprospěch ani v uměleckém ani v kulturním ohledu.

Že byste byli héloty, héloty, pánové, to Vám neuvěří žádný na světě. Jen se jděte podívati na Moravu a do Slezska, tam děláte héloty z většiny národu, kde ji nepřipustíte ke slovu.

Zde jste křičeli, když jsme chtěli o jednoho člena do komisí více: Die Brutalítät der Ziffer" a vy jste dělali rámus, a prosím ve Vídni v rozpočtovém výboru nám dáváte dva členy, kde my přece zastupujeme celý český národ z celého království a v jiných a jiných komisích, pánové, nás skutečně, řekněme, brutalisujete proti veliké cifře národa.

Já mám za to, že návrh, který jsme učinili, jest spravedlivý, že jest nejen hájen paedagogicky zdravou zásadou, poněvadž dítě nemůže pochopiti, když se k němu mluví v nějaké řeči, které nerozumí, nýbrž že jej káže i zdravý lidský rozum, a když stojíte na zásadě, kterou pan dr. Pergelt hájil, mám za to, že 80milionový národ nepotřebuje žádné dítě vzíti z jiného národa, tu musíte hlasovati pro náš návrh, abyste to dokázali, poněvadž by bylo hanbou německého národa, abyste z malého českého národa děti brali.

Tím končím. (Hlučný potlesk a dlouhotrvající pochvala. Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj Dr. Fořt: Poněvadž ve své vlastnosti jako zpravodaj většiny komise nemohu nikterak mluviti pro návrh menšiny, proti němu však mluviti nehodlám, proto jsem nucen vzdáti se slova, hlasovati však budu pro návrh menšiny.

Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstinnung.

Předmětem hlasováni jest z potřeby kapitola VIII. čl. 1. -5., pak v úhradě kapitola VIII. ve vyřízení rozpočtu kapitola VIII. od č. 1. až do 12., pak petice č. 27. až 34., jakož i ony petice netištěné, na které p. zpravodaj byl poukázal, a které taktéž se odbudou tímtéž hlasováním, poněvadž spadají pod tentýž předmět.

K odstavci 5. čl. VIII. u vyřízení byl podán návrh menšiny. Zamýšlím tedy hlasování zavésti následujícím způsobem:

Napřed se bude hlasovati o dotyčných položkách jak potřeby tak úhrady, pak o čl. VIII. vyřízení odst. 1. až včetně 5. Na to dám hlasovati o minoritním votu, poněvadž je považuji za dodatek k návrhu komise, který nestojí sám o sobě v odporu se žádným návrhem komise, a dále pak dám hlasovati o ostatních částech článku VIII. vyřízení až k 12. bodu, a konečně dám hlasovati o peticích, jak tištěných tak netištěných.

Gegenstand der Abstimmung ist Kapite VIII, Punkt 1-5 des Erfordernisses, dann Kapitel VIII der Bedeckung, dann Artikel VIII Punkt 1-12 der Erledigung und Petitionen 27-34 der gedruckten Kommissionsanträge, sowie der Anträge der Kommission bezüglich identischen ungedruckten Petitionen.

Zu dem Absatze 5 des Artikels VIII liegt ein Minoritätsvotum vor.

Ich beabsichtige demnach die Abstimmung in solgender Weise einzuleiten: Zuerst wird über die betreffenden Positionen des Erfordernisses, dann der Bedeckung, und über die Punkte 1-5 des Artikels VIII der Erledigung abgestimmt werden. Darauf wird über das Minoritätsvotum abgestimmt werden, nachdem ich dasselbe als einen Zusatzantrag betrachte, welcher nicht im Widerspruche steht mit dem Antrage der Kommission, dann über die übrigen Theile des Artikels VIII, das ist nämlich über die Punkte 6, 7, 8, 9, 10, 11, und 12, und schließlich über die gedruckten und ungedruckten Petitionen.

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?

ES ist keine Einwendung erhoben worden.

Nebyla činěna žádná námitka.

Dám tedy především hlasovati o dotyčných položkách v Potřebě, v Úhradě a o článku VIII. od čísla 1. -5. z Vyřízení.

Ich werde zunächst zur Abstimmung bringen das Kapitel VIII, Absatz 1-5 des Erfordernisses, das Kapitel VIII der Bedeckung und im Artikel VIII die Absätze 1-5 der Erledigung.

Ich ersuche die Herren, welche diese Positionen annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří přijímají tyto položky, by vyzdvihli ruku.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Nunmehr kommt das Minoritätsvotum zur Abstimmung.