ve příčině organisace zemědělské a já zajisté jen tlumočím naše přání, když připojuji se ku petici slavného hospodářského spolku českodubského, který si přeje předně abychom uvážili příčiny krise zemědělské a vyšetřili poměry a potřeby obyvatelstva zemědělského, dále by se po seznání důvodných stesků českého zemědělstva připravil podrobný hospodářský program pracovní pro nastávající 6leté období činnosti sněmovní a s veškerou energií přičinili se důsledně o jeho provedení ku blahu rolnictva a celé naší společnosti.

Já, velectění pánové, od Vídně pomoci nijaké nečekám a proto jsem se nerozpakoval podati přiměřený resoluční návrh, který zní, (čte):

"Zemskému výboru se ukládá, aby za příčinou povznesení lnářství v království českém dle možnosti postaral se o odbývání více praktických kursů lnářských. "

Velectění pánové! Já věru nepravím nic nového, když tvrdím, že tíseň hospodářská dosáhla svého vrcholu a zajisté mi také přisvědčíte, když pravím, že poměry tyto, jak jsou dnes, jsou neudržitelnými.

Dluhů na rolnických usedlostech přibývá tou měrou, že je to až úžasné, a věru poměry tyto nabyly by daleko hroznějšího rázu, kdyby vůbec usedlosti tyto dále zadlužiti se daly, ale bohužel není nikdo, kdo by se našel, který by na usedlosti dále půjčit chtěl.

Na všech stranách ovšem se uznává, že ve prospěch hospodářství něco státi se má, ba že něco důležitého státi se musí, a sice hlavně z toho důvodu, že právě tím blahobytem rolnického stavu podmíněn jest zároveň blahobyt ostatních tříd.

Konečně ještě si dovolím upozorniti na to, že všeobecně má se za to, že našim hospodářským poměrům snad již ani tak lehce nějakými malými přípravami a nepatrnými slevami daní, jednotlivými sem tam mnoho neznamenajícími výhodami radikálně pomoci nelze, a přece, jak jsem pravil, musí tento stav za každou cenu býti udržen. Dle všech úvah našeho českého lidu, dle povšechného nazírání nejlepších našich hospodářů má se za to, že poměry ty a poměry průmyslu hospodářského jako živnostnického se nezlepší do té doby, pokud nestane se obrat ve smyslu státoprávním, neboť jen svézákonnosť a samostatnosť království českého přivésti může zlepšení a napravení poměrů hospodářských vůbec. Já, velectění pánové, Vás žádám, abyste k mému resolučnímu návrhu laskavě přistoupili. (Výborně)

Oberstlandmarschall: Ich erlaube mir mitzutheilen dass in der Reihenfolge der Redner einige Abänderungen eingetreten sind.

Es haben sich zuerst contra noch eintragen lassen die Herren Březnovský und Dr. Dvořák. Der Herr Abg. Stephan Richter hat seine Stelle mit dem Herrn Abg. Dr. Albl getauscht. Der H. Abg. Gras Jaroslav Thun hat sich aus der Stelle, wo er eingetragen war, streichen lassen und hat sich als letzter Redner wieder eintragen lassen, so dass jetzt die Rednerliste der pro-Redner, nachdem der Herr Abg. Bernard schon gesprochen hat, lautet:

Dr. Schreiner, Albl, Gras Schönborn, Stephan Richter und Graf Jaroslav Thun.

Dovoluji si ohlásiti, že v pořádku řečníků se staly některé změny. Dali se totiž ještě zapsati za řečníky contra pp. poslanci Březnovský a Dr. Dvořák.

Z řečníků, kteří jsou zapsáni pro návrhy komise, vyměnil si p. posl. Štěpán Richter své místo s p. posl. Alblem, pan posl. hrabě Jaroslav Thun dal se vyškrtnouti a pak opět zapsati jakožto poslední řečník.

Jest tedy pořadí pánů řečníků, kteří jsou zapsáni pro návrh komise, jelikož pan posl. Bernard již mluvil, toto: p. posl Dr Schreiner, Albl, hrabě Schönborn, Štěpán Richter a hrabě Jaroslav Thun.

Příští řečník jest zanesen proti návrhům komise.

Dávám slovo panu posl. Doležalovi.

Poslanec Doležal: Slavný sněme! Dal jsem se zapsati proti této položce rozpočtu jen tak dalece, že přeji si, aby některé návrhy komise rozpočtové - po případě zemského výboru byly změněny, a dovoluji si prositi slavný sněm, aby účinlivě podporoval můj resoluční návrh v tomto smyslu učiněný. Tento můj resoluční návrh zní následovně:

1.  Zemskému výboru se ukládá, aby vyjednávání s kuratoriem zimní hospodářské školy v Novém Bydžově ve příčině trvalého poskytováni příspěvku místními činiteli ku vydržování teto školy obnovil a v nejbližším zasedání slavnému sněmu o tom příležitostně zprávu podal.

2.     Zemskému výboru se ukládá, aby při přesazování sil učitelských z jednoho učiliště na druhé přísně přihlížel ku prospěchu jednotlivých škol a vystříhal se pečlivě přesazování po čas školního roku, a takové přesazování sil učitelských aby povolil jen tehdy, když škola, ze které síla učitelská odchází, má zabezpečenou náhradu za tuto sílu odcházející.

V době, kdy čas slavného sněmu jest tak drahocenný a pozornost jeho tak malá, bylo by zajisté nejvděčnější a získal bych si vděk všech pánů členů, kdybych vůbec od dalšího odůvodňování této své resoluce upustil, avšak prosím přece o několik okamžiků laskavého shovění, abych ji několika slovy odůvodniti mohl.

Co se týče, pánové, tedy první části resoluce! Jak jest známo, bylo loňského roku upraveno vyplácení platů učitelských na hospodářských školách vůbec a bylo zároveň také jednotně upraveno.

Škola hospodářská v Novém Bydžově, načež zvláště dovoluji si upozorniti, byla v tom ohledu, totiž vyplácení platů učitelských, jednou ze škol nejpřednějších a i v tom nejpřednější, že vykazuje po čas svého trvání největší návštěvu žáků.

Vzhledem k těmto okolnostem přičinilo se také kuratorium o to, aby existence, zvláště druhých učitelů, byla co možná obstojná - oproti jiným školám, které platily jednotlivým učitelům po 420 zl., platilo se na hospodářské škole v Novém Bydžově 600 zl. Škola hospodářská v Novém Bydžově byla také jednou z nejprvnějších - tuším asi třetí, co se týče založení, kde se jí v té šťastné době také dostalo zvláštní státní podpory 500 zl., kterými měl býti spíše přilákán učitel této Škole, kterýžto příspěvek měl jaksi zabezpečiti jeho existenci. Těch 500 zl., pánové, jest také v organisačním statutu zimní hospodářské škole jako příspěvek této škole, a sice pod titulem na kočovné vyučování učitelů zimní hospodářské školy Nyní přihlédněme, pánové, k věcem, jak stály, když bylo vyjednáváno a když převzato vyplácení platů učitelských.

Škole poskytnuta subvence zemská 1000 zl. a statní 500 zl.; podle upravení platů učitelských mělo se řiditeli platiti slzné 1000 zl., funkčního přídavku 200 zl. a druhému učiteli 600 zl. Dohromady ty platy obnášejí 1800 zl., nehledě k tomu, že má pan řiditel nyní již funkční přídavek 150 zl.

Zemský výbor a slavný sněm vyhradil si také, aby tyto příspěvky 1500 zlatých plynuly do pokladny zemské, oproti tomu, jak se samo sebou rozumí, že vyplácení tohoto služného bude zemí plně přijato do vyplácení.

Jeví se tedy schodek 300 zl. a tak skutečně, jestli, pánové, ráčíte věnovati té věci pozornost a přesvědčíte se z předloh, které byly podány loňského roku, tak to bylo v nich ustanoveno - avšak též že tímto pravidlem nemá býti nikdo zkracován a nemá mu býti bráno, co požíval.

Tak zde v tomto případu nemá řiditeli vypláceno býti méně platu než 1500 zl., poněvadž to měl v jmenovacím dekretu zabezpečeno, že mu bude 1500 zl. vypláceno, kdežto dle nového upravení platů učitelských přísluší mu plat 1000 zl. a funkční přídavek 200 zl., tedy 1200 zl.

Kuratorium zimní hospodářské školy zemský výbor na tuto okolnost upozornilo a zároveň upozornilo zemský výbor i na to, že mimo to má učitel povinnost kočovně vyučovati, za kterýž zvláštní jeho výkon byl mu vykázán ten příslušný cestovní paušál 500 zl.

Teď. pánové, v celkovém rozpočtu najednou se objevilo, že se 300 zl. nedostává, a to zemský výbor zkrátka a dobře vyměřil, že na vyplácení platu učitele není potřebí jen 1800 zl., nýbrž plných 2000 zl., a nyní na kuratoriu po skončeném vyjednávání žádal, aby ještě 300 zl. přispělo.

Když kuratorium nebylo ochotno ihned to učiniti, řeklo se mu jaksi, že ředitel zimní hospodářské školy jest povinen, toto kočovné vyučování vykonati a že jest z toho osobně zodpovědným, aby toto vyučování kočovné skutečně obstarával, ale, velectění pánové, aby je obstarával nejen, jak dříve bylo, v okresu Novobydžovském a Chlumeckém, ale i v soudních okresích Králoměsteckém, Nechanickém a Hořickém.

Tento nedostatek rozpočtu platiti musí kuratorium a jest to především okresní zastupitelstvo novobydžovské, které ve výši, jako málokteré jiné zastupitelstvo okresní, k vývinu hospodářské školy novobydžovské přispívá, a, veloctění pánové, mohu zde veřejně konstatovati a zajisté i pan kollega Fišera dosvědčí, že jest toto okresní zastupitelstvo ochotno přinésti ještě další větší oběti na prospěch této školy, avšak myslím, že není spravedlivo, aby bylo žádáno, aby z okresní pokladny platily se příspěvky za to, že učiteli, který je zemským úředníkem se ukládá, aby v jiných čtyřech okresích a to v okresu Chlumeckém, Králoměsteckém, Nechanickém a Hořickém konal kočovné vyučování, aby ten paušál placen byl z pokladny kuratoria resp. aby je zastupitelsvo okresní hradilo, a proto ráčíte uznati důvodnost resolučního návrhu, aby záležitosť tato byla postoupena k novému vyjednávání a věc byla v tom smyslu vyřízena, že by tento větší náklad převzat byl k placení zemskou pokladnou. Co se týče druhého odstavce mého resolučního návrhu, tedy nerad to činím a jest mi to s malým potěšením, že se zde o tom musím zmíniti. Avšak děje se to proto, že podruhé již byli jsme poškozeni, že naše škola zimní hospodářská, která, jak jsem již řekl, nejenom přízni místních činitelů, ale i přízni rodičů se těší a obliby mezi rolnictvem nalézá, tak že může vykázati po léta největší návštěvu, že tato Škola, řekl bych jaksi takovým nešťastným zasáhnutím ruky výboru zemského byla již po dvakráte velmi poškozena a sice v ten způsob, že vždycky, když se začne vyučovací běh, najednou druhý učitel na této škole jest odvolán na školu jinou. Škola potom nemá žádné náhrady a poněvadž, pánové, na takové škole jsou pouze učitelé dva, následkem nedostatku toho druhého učitele celé vyučování trpí.

Ponejprv při této první nehodě bylo to znáti po celá dvě léta na škole a, poněvadž se to letos zase takovým způsobem stalo, nevím, jestli se zase ihned příštího roku z toho vzpamatuje.

Když, pánové, zemský výbor převzal jaksi vyplácení, když zemskému výboru jest také vyhraženo, aby ustanovoval učitele na jednotlivých školách, také zajisté leží na něm i ta povinnosť, aby dbal prospěchu všech škol hospodářských, aby neposunoval učitelské síly z jednoho ústavu na druhý k takové škodě jedné školy, že ta škola může ve své existenci byti ohrožena, jak, pánové, letošního roku se stalo.

My majíce zkušenosti v kuratoriu z let předešlých, nechtěli jsme povoliti, aby

druhá učitelská síla odešla. Ale zemský výbor ji jmenoval na jiný ústav a ona vzdor našemu zákazu uprchla a, když řiditel ráno se dostavil do školy, nalezl tam pouze oznámení, že učitel se vzdálil.

Pánové, tím jest i zajisté tato druhá čásť resolučního návrhu dostatečně odůvodněna; dovolím si k ní ještě přičiniti jaksi tu poznámku, že myslím, že slav. zemskému výboru nebo snad tomu Dánovi, kterému tyto záležitosti jsou přikázány, jsou naše hospodářské věci a naše hospodářské školy poněkud vzdálenější, než aby mu takové menší věci ležely na srdci, a myslím, že i snad v jiném ohledu nepostupuje a nepočíná si zemský výbor dosti přesně v této záležitosti a u věcí těch hospodářských škol, poněvadž ohlédneme-li se, shledáváme se s jistými nesrovnalostmi, a aniž bych se chtěl osobností nějakých dotknouti, dovoluji si jen letmo podotknouti, že na jednom zemědělském učilišti máme inspektora, pak člena kuratoria a vrchního ředitele, který bere zvláštní plat, který není ani sněmem povolen, a sice v jedné osobě, že na jednom takovém vysokém učilišti hospodářském ustanoví se učitelské síly, které nemají dostatečného předběžného vzdělání, poněvadž pro takovou vysokou školu nižší reálka není dostatečným průpravným vzděláním.

To jsou věci, které ovšem docela jsou na místě, aby byly připomenuty a bylo by to snad záhodno i pro ty pány, kteří odcházejí, a i pro ty, kteří do zemského výboru nastupují, aby hospodářským školám jakožto školám neméně důležitým, jako každým školám jiným, věnovali náležitou pozornosti Prosím, byste resoluční můj návrh podporovati ráčili.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Doležal činí následující návrh resoluce:

1.   Zemskému výboru se ukládá, aby vyjednávání s kuratoriem zimní hospodářské školy v Novém Bydžově ve příčině trvalého poskytování příspěvku místními činiteli k vydržování této školy obnovil a v nejblíže příštím zasedání sněmu příležitostně zprávu podal.

2.   Zemskému výboru se ukládá, aby při přesazování sil učitelských z jednoho učiliště na druhé přísně přihlížel k poměrům jednotlivých škol a vystříhal se při tom pečlivě přesazování po čas školního roku, a takovéto přesazování sil učitelských povolil jen tehdá, když škola, ze které síla učitelská odchází, má zabezpečenou náhradu za tuto sílu odcházející.

Dovoluji si poznamenati, že učiním nyní dotaz na podporu této resoluce, a pak učiním dotaz na podporu stran dvou resolucí, které byly v této debatě dříve podány a opakuji, že pro ten případ, že budou dostatečně podporovány, budou odkázány rozpočtové komisi.

Herr Abg. Doležal hat einen ResolutionsAntrag eingebracht, bezüglich dessen ich die Unterstützungsfrage stellen werde.

Außerdem bemerke ich, dass sich noch die Unterstützungsfrage bezüglich zweier Anträge stellen werde, welche früher im Laufe der Debatte gestellt worden sind, und füge bei, dass, fasse dieselben hinreichend unterstützt sein werden, sie der Budgetkommission werden zugewiesen werden.

Prosím tedy pány, kteří podporují resoluční návrh p. posl. Doležala, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Dieser Resolutionsantrag ist hinreichend unterstützt.

Pan posl. Bernard učinil návrh následující resoluce:

Zemskému výboru se ukládá, aby za příčinou povznesení lnářství v království Českém dle možnosti postaral se o odbývání více praktických kursů lnářských.

Žádám pány, kteří podporují tuto resoluci, by pozdvihli ruku.

Resoluce jest dostatečně podporována.

Pan posl. Jindřich navrhnul resoluci:

1.   Zemskému výboru se ukládá, aby týž po náležitému šetření a zjištění přiměřenou podporu ze zemského fondu pro školu v Rakovníce pro rok 1896/97 k výplatě poukázal.

2.   Podpora zemská v obnosu per 1. 000 zl. pro hospodyňskou školu v Lounech pro rok 1896/97 potvrvává v platnosti.

Žádám pány, kteří tuto resoluci podporují, by vyzdvihli ruku.

Jest taktéž dostatečně podporována.

Nunmehr kommt zum Worte der nächste Redner, welcher für die Anträge eingetragen ist, und ich ertheile das Wort dem Herrn Abg. Dr. Schreiner.

Abg. Dr. Schreiner: Hoher Landtag! Ich hälte wohl bezüglich des Kapitels V des Laudesbudgets mehrfache Wünsch der deutschen Landwirthe zum Ausdrucke zu bringen. Ich will dies aber der der Ausfichtslosigkeit der Erfüllug derselben umsomehr unterlassen, als sich sonst die Debatte, die ohnedies schon solchen Umfang angenommen hat, noch mehr in die Lange ziehen würde.

Wenn ich trotzdem nur einen einzigen Punkt hervorheben will, so geht er dahin, dass es uns vergönnt sein möge, im Laufe des nächsten Jahres, beziehungsweise in dem nächsten Landes-Budget, einer größeren Dotation auf dem Gebiete der Rindviehzucht zu begegnen und dadurch allen denjenigen Anträgen und allen denjenigen Wünschen, welche sowohl von deutscher als auch von čechischer Seite gestellt, von zahllosen landwirtschaftlichen Vereinen unterstützt und immer wieder gefordert worden sind, endlich einmal zur Erfüllung zu verhelfen.

Ich bin vollständig überzeugt, dass, wenn es gelingt, das Budget aus dem Gebiete der Rindviehzucht um irgend eine nennenswerthe Zisser zu erhöhen, es uns auch möglich sein wird, die Regierung zu einer größeren Beitragsleistung zu veranlassen. Denn ich habe die Erfahrung gemacht, dass bei allen Angelegenheiten, welche in die Competenz des Landtages fallen, der Staat wohl seine materielle Beihilfe niemals versagt, dass er sie aber immer abhängig macht von der Subventionirung einer solchen Veranstaltung seitens des Landes und dass er auch die Höhe der Ziffer derselben abhängig macht von der Unterstützung, die solchen Unternehmungen seitens des hohen Landtages zu Theil wird.

Ich möchte nun noch auf ein ganz besonderes Gebiet zu sprechen kommen, welches vor einigen Tagen in außerordentlich gründlicher Weise hier erörtert wurde und das auch unter Zustimmung aller Parteien des Hauses zu einem endgiltigen Beschlüsse geführt hat. und das ist die Frage der Förderung der Raiffeisen'schen Cassen.

Der hohe Landtag wird sich erinnern, dass von mir ein kleiner Zusatzantrag zum Antrage der Commission gestellt wurde, der hier nahezu eine einstimmige Annahme gefunden hat, ein Zusatzantrag, der dahin gieng, dass die Subventionirung der neu zu bildenden Raiffeisenschen Cassen mit dem Beitrage von je 250 fl. in Zukunft abhängig gemacht werden soll von dem Umstande, dass diese betreffenden Cassen entweder einem Genossenschaftsverbande angehören, oder aber, dass dieselben sich der Verpflichtung unterziehen, von dem Landesausschusse kontrolirt werden zu dürfen.

Meine Herren, wenn wir dies ausgesprochen haben, und zwar ausdrücklich ausgesprochen mit Zustimmung des betreffenden competenten Landesausschussbeisitzers, so war die Voraussetzung dieser Zustimmung zu dem Antrage die, dass, wie Ihnen bekannt ist, auf Seite der deutschen Landwirthe bereits ein landwirthschaftlicher Genossenschaftsverband besteht, Welcher sich unter seinen statutarischen Ausgaben auch die Revision der Sparkassen nach dem Systeme Raiffeisen zum Principe gemacht hat und dass ferner auf böhmischer Seite die Bildung eines solchen Genossenschaftsverbandes bereits angestrebt ist und dass die Vorbereitungen so weit gediehen sind, um denselben in der nächsten Zeit in Wirksamkeit treten zu sehen.

Wenn nun thatsächlich diese Bedingung eine actuelle, eine wirkliche Bedeutung haben soll, so ist es selbstverständlich, dass wir sowohl den bereits bestehenden deutschen landwirthschaftlichen Genossenschaftsverband, als auch den erst zu bildenden böhmischen landwirthschaftlichen Genossenschaftsverbande in die Lage setzen, dass derselbe dieser Ausgabe vollauf gerecht werde, dass derselbe aber entweder durch ein dazu eigens bestelltes Organ oder durch einen Fachmann auf dem Gebiete der Buchhaltung gegen angemessene Entlohnung diese Revision vornehme.

Ich mochte diesfalls bemerken, dass nach den Satzungen des deutschen landwirthschaftlichen Genossenschaftsverbandes dieser Verband über ein besonderes Vermögen nicht verfügt, dass auch bei der Geringfügigkeit der Beiträge der Mitglieder der Raiffeisenschen Cassen über haupt an eine Abfuhr von Beiträgen für den Genossenschaftsverband nicht gedacht werden kann, dass also thatsächlich der Genossenschaftverband nur sehr schwer oder gar nicht in die Lage kommt, eine solche Controle, eine solche Revision auszuüben. Denn man setzt es doch als selbstverständlich voraus, dass man diejenigen Leute, die mau entweder von Fall zu Fall oder ständig mit der Vornahme dieser Revision betraut und die mit den Aufgaben einer eingehenden Revision vollkommen vertraut sein müssen, mindestens in Bezug aus die Vergütung ihrer baren Auslagen honorirt.

Dies hat den deutschen landwirthschaftlichen Genossenschaftsverband veranlasst sich an den hohen Landesausschuss mit der Bitte zu wenden, er möge den Verband zu diesem Zwecke

subventionieren, beziehungsweise ihm einen jährlichen Beitrag zu dem Behufe zur Verfügung stellen, damit hievon die Kosten der Revision mindestens theilweise bestritten werden können.

Außer dem aber hat der Genossenschaftsverband auch die k. k. Regierung um einen solchen Beitrag gebeten und von ihr die Zusage erhalten, dass sie geneigt ist, eine solche materielle Förderung des Genossenschaftsverbandes dann und insoweit eintreten zu lassen, als der hohe Landtag beziehungsweise die Landesfinanzen einen gleichen Beitrag für diese Zwecke in Aussicht stellen, beziehungsweise bewilligen.

Der hohe Landesausschuss hat diesfalls dem hohen Landtage einen ausführlichen Bericht erstattet, welcher den Herren Mitgliedern desselben im Drucke vertheilt, wurde und dieser Bericht ist bekanntlich der Landeskulturkommission zur kompetenten Amtshandlung abgetreten worden.

Der von der Landeskulturkommission unter Drucknummer CLXXVIII. darüber erstattete Bericht ist gleichfalls in den Händen der Mitglieder des hohen Landtages und ich werde Sie mit der Aufzählung der Einzelnheiten desselben nicht länger belästigen, weil ich überzeugt bin, dass diejenigen Herren, die ein Interesse für die Sache haben, Kenntnis davon genommen haben.

Ich mochte mir nur erlauben darauf aufmerksam zu machen, dass die Landeskulturkommission des Landtages sich den Anschauungen des Landesausschusses zum Theile angeschlossen hat und dass mit Zustimmung des betreffenden Vertreters des h. Landesausschusses ein einhelliger Beschluß zu Stande kam, welchen ich seither, nachdem ich wiederholte Unterredungen und Unterhandlungen mit den Mitgliedern des Landesausschusses in dieser Richtung gepflogen habe, ihnen als Antrag zu unterbreiten mir erlaube und zwar als Zusatzaantrag zu dem Kap. V. des Landesvoranschlages.

Der Landesausschuss wird beauftragt:

1. über die zweckmäßigste Art und Weise der Revision der vom Lande subventionirten Raiffeisen'schen Spar und Darlehenskassen die nöthigen Erhebungen zu pflegen, insbesondere zu erwägen, in wie weit dieselben durch den bereits best henden Centralverband der deutschen landwirthschaftlichen Genossenschaften einerseits und andererseits durch den in Bildung begriffenen Centralverband der böhmischen Genossenschaften besorgt werden könnte und nach dem Ergebnisse dieser Erhebungen diesen beiden Genossenschaftsverbänden für die Zwecke der Beaufsichtigung und Belehrung der ihnen angehörigen und vom Lande subventionuten Raiffeison'schen Spar- und Darlehenskassenvereine gegen nachträgliche Genehmigung eine entsprechende Subvention zu gewähren.

2. über die Durchführung in der nächsten Session Bericht und Antrag, zu unterbreiten. (Bravorufe. )

Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Schreiner stellt folgenden Antrag als Zusatz zu Erledigung über Kap. V. des Erfordernisses:

Der Landesausschuss wird beauftragt:

1.   Ueber die zweckmäßigste Art und Weise der Revision der vow Lande subventionirten Raiffeisenschen Spar- und Darlehenskassen die nöthigen Erhebungen zu pflegen, insbesondere zu erwägen, in wie meit dieselbe durch den bereits bestehenden Centralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften einerseits und andererseits durch den in Bildung begriffenen Centralverband der böhmischen Genossenschaften besorgt werden könnte und nach dem Ergebnisse dieser Erhebungen diesen beiden Genossenschaftsverbänden für die Zwecke der Beaufsichtigung und Belehrung der ihnen ungehörigen und vow Lande subventionirten Raiffeisen'schen Spar- und Darlehenkassenvereine gegen nachträgliche Genehmigung eine entsprechende Subvention zu gewahren;

2.    über die Durchführung in der nächsten Session Bericht und Antrag zu unterbreiten.

Ich bitte die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Přijde nyní ke slovu příští řečník, který jest zanesen proti návrhům komise. Dávám slovo p. posl. Peschkovi.

Ich ertheile das Wort dem Herrn Abg. Peschka.

Abg. Peschka: Hoher Landtag! Ich werbe die Geduld des hohen Hauses nicht lange in Anspruch nehmen, denn ich hätte mich überhaupt nicht zum Worte gemeldet, wenn ich nicht in dem Berichte der Budgetkommission einen bort gefassten Beschluss vermissen würbe.

In der Budgetkommission wurde über eine Petition der Flachsröste- und Vereitungsgenossenschaft in Krima, Bezirk Sebastiansberg, der Beschluss gefasst:

Der Landesausstchuss Wird beauftragt, derselbem eine Subvention bis zur Höhe von 5000 fl. zu bewilligen.

Ich vermisse eben diesen Veschluss in dem Berichte, obwohl mir mitgetheilt Wurde, dass derselbe in der Commission gefasst wurde, und auch zur Durchführung gelangen sollte. Wenn ich nun schon bei Worte bin, will ich diese Gelegenheit benützen und diesen Antrag aufs Freudigste begrüßen. Durch diesen Beschluss wird nämlich eine Genossenschaft, aus Kleingrundbesitzern gebildet unterstützt, die auf dem Gebiete des bei uns so sehr darniederliegenden Flachsbaues eine ganz neue Richtung einzuschlagen gedenkt, denn es sollen durch dieselbe die Warmwasserrösten in Oesterreich, vielmehr in Böhmen, endlich zur Einführung gelangen.

Diese neue Richtung auf dem Wege der Flachsbereitung ist in Dentschlaud schon erprobt und es bestehen dort mehrere derartige Anstalten, und die Flachsbauinteressenten Deutschlands haben schon im vorigen Jahre in einer Versammlung ausdrücklich erklärt, dass sie zur Förderung und Hebung des Flachsbaues zwei Mittel wünschen. Das erste wäre der erweiterte Consum, "und das zweite, um ein besseres Produkt zu erzielen, die Einführung von Warmwasserrösten.

Ich begrüße diesen Beschluss der Budgetkommission und hoffentlich wird der hohe Landtag denselben Veschluss fassen, aufs Freudigste, weil dadurch ein neuer Zweig auf dem Gebiete des Genossenschaftswesens gefördert werden soll, nämlich die Produktionsgenossenschaften in Der Landwirthschaft.

Bisher wurde das Genossenschaftswesen in der Landwirthschaft immer noch sehr stiefmütterlich behandelt, ja bisher ist noch gar keine Genossenschaft außer Creditgenossenschaften von Seite des Landes unterstützt worden.

Das Genossenschaftswesen ist bei uns, in Oesterreich überhaupt, noch in Windeln, es ist uoch nicht entwickelt und bedarf einer bedeutenden Unterstützung, nicht nur von Seite des Staates, sondern auch von Seite des Landes, wenn es sich entwickeln soll. Wenn wir hinüber blicken, jenseits der Grenze, so finden wir ein blühendes Genossenschaftswesen, das die Landwirtschaft auf's Kräftigste unterstützt und fördert.

Auf dem Gebiete der Kreditgenossenschaften wurde von Seite des Landes schon Eisprießliches geleistet. Es wurde eben ein Antrag von meinem Herrn Vorredner begründet, der die Förderung derselben im Auge hat, insbesondere um die Hebung der Raiffeisen'fchen Vorschusskassen hat das Land bedeutende Verdienste zu verzeichnen. Ich wünsche, dass die sich bildenden Produktionsgenossenschaften in demselben