Žádostí svou ze dne 24. května 1895. čís. 377 vznesl okresní výbor prosbu na výbor zemský, by schválil půjčku 150 000 k cíli upsání kmenových akcií ve stejné výši, a městská rada co majitelka předběžné koncese v důvěře, že projekt ten dojde splnění, svěřila p. inž. Kováříkovi vypracování všeobecného projektu, poněvadž přístupem okresu mladoboleslavského celý potřebný kapitál byl zabezpečen.

Dne 19. června 1895. došel okresní výbor výnos zemského výboru ze dne 10. července 1895. čís. 32. 633, aby snesení okresního zastupitelstva v Mladé Boleslavi ze dne 9. dubna 1895., kterým béře okres mladoboleslavský na sebe závazek upsati za 150. 000 zl. kmenových akcií dráhy Sudoměř-Cetno-Mladá Boleslav-Dol. Bousov, nebylo schváleno, poněvadž pokládá projektovanou místní dráhu ze Sudoměře do Ml. Boleslavi, konkurující jednak s místní drahou Mšensko-Cetenskou a jednak projektovanou krajem, v němž o dostatečné železniční spojení drahou severní je postaráno za zbytečné.

Poněvadž okresní výbor v trati ve svém okresu projektované místní dráhy spatřoval pravý opak toho, co výbor zemský namítal, neuznávaje dále, že by trať tato s částí místní dráhy ze Mšena do Cetna byla konkurující, - nemoha ani věřiti, že by výbor zemský mohl připustiti poškození tak nadějného a vytouženého projektu, rozhodl se výboru zemskému učiniti z výnosu jeho rozklad, odůvodniv vysokou cenu směru nového, jak v příčině zájmu města Mladé Boleslavi, tak i oblasti okresu, která právě naopak dosud potřebného, ba nevyhnutelného spojení železničního při svém hospodářském pokroku postrádá.

Družstvo dráhy, které potom v řízení přípravných prací na místě městské rady v Mladé Boleslavi se uvázalo a v bližší styk i s řiditelstvem kanceláře železniční i se samým výborem zemským vešlo, shledalo, že obrat ve smýšlení těchto rozhodujících kruhů vznikl tím, že česká severní draha, která z obavy, aby nového, kratšího směru od Mladé Boleslavi k Mělníku nebylo používáno k výhodnější vozbě, zakoupila vlečnou dráhu z Chotětova (stanice české severní dráhy) do Dolního Cetna, konečné to stanice místní dráhy Mšeno-Dolní Cetno, a zavedla akci k tomu směřující, aby vlečka tato prohlášena byla za veřejnou a sloužila co doplněk místní dráhy Mšeno-Dolní Cetno.

Okresní výbor Mladoboleslavský podal rozhodný odpor u příležitosti, když zavedeno bylo řízení za příčinou přeměny vléčné dráhy z Chotětova do Dolního Cetna ve dráhu místní, proti tomu, aby změnou touto měl býti, aneb mohl býti zlehčen a znemožněn projekt místní dráhy ze Sudoměře přímo do ML Boleslavi.

Přese to vše došel okresní výbor sub praes. 3. listopadu 1895 následující výnos výboru zemského ze dne 23. října 1895 č. 59. 321.: "Zemský výbor království českého usnesl se v dnešní schůzi své na tom, aby žádosti okresního výboru za změnu zdejšího vynesení ze dne 10. července 1895. č. 32. 633 a za schválení usneseni okresního zastupitelstva ze dne 9. dubna 1895 v příčině upsání kmenových akcií projektované místní dráhy ze Sudoměře přes Katusice a Ml. Boleslav do Bousova neb Obrubce za 150. 000 zl. nebylo vyhověno z důvodů uvedených v rozhodnutí ze dne 10. července 1895, č. 32. 633, jichž podstatnost i novým šetřením, které v té příčině zemský výbor vykonal, byla potvrzena.

Mezi touto dobou vypracován byl však projekt p. inž. Kováříkem, a jak, z výsledku jeho patrno, jeví se výnosnost jeho přes to, že tato data úzkostlivě mírněna na stupeň nejnižší, nade vši pochybnost příznivou.

Ježto projekt české severní dráhy namířen jest proti veřejnému prospěchu a ohrožovati bude výnosnosť místních drah Dolní Cetno-Mšeno, Mšeno-Mělník, a ježto pří něm se nepřihlíží k důležitosti, jakou má město Mladá Boleslav, kde je sídlo státních a samosprávných úřadů, kde jest školství velice rozvětveno, kde jsou umístěny dvě posádky vojenské, kde je středisko živého průmyslu, obchodu a živností, poněvadž dále přehlédnuto, že odbočením přes vzdálený Chotětov trať takto utvořená přes Mšeno k Mělníku navždy v podruží má býti dána mocné české severní dráze, kdežto by přímý směr z ML Boleslavi k Mělníku z tratě té vytvořiti musil v krátké době živou a výnosnou dráhu, která by jedině vyhovovala krajinám, jimiž vedena býti měla, poukazujíce k oběma možným směrům, kterými v okr. Mladoboleslavském trať vedena býti může, tážeme se Jeho Jasnosti jako předsedy zemského výboru:

1.   Zdali zemský výbor při usneseních svých, učiněných dne 10. července 1895 čís. 32. 633 a 23. října 1895 čís. 59. 321 uvážil všechny tyto okolnosti, zejména potřebu přímého železničního spojení Ml. Boleslavi s Mělníkem na jedné straně a Jičínem na straně druhé?

2.   Zdali zemský výbor oba uvedené směry vedení tratě v okresu Mladoboleslavském bedlivě prozkoumal a schválením jednoho z nich nezbytné potřebě celé krajiny vyhověl?

V Praze, dne 11. února 1896.

Dr. Václav Škarda a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Dorozumím se stran odpovědi s výborem zemským.

Komise rozpočtová koná schůzi zítra ve středu o 1/2 10.. hodině dopolední.

Die Budgetkommission hält Sitzung morgen, Mittwoch, um 1/2 10 Uhr Vormittags.

Die Landeskulturkommission halt Sitzung morgen, Mittwoch, um 1/2 10 Uhr Vormittags.

Komise zemědělská koná schůzi zítra ve středu o 1/2 10. hodině dopolední.

Die nächste Sitzung findet statt morgen, Mittwoch, den 12. Feber, um 1/2 11 Uhr Vormittags.

Příští sezení se bude odbývati zítra ve středu, dne 12. února, o 1/2 11. hodině dopolední.

Die Tagesordnung ist die Fortsetzung der heutigen Tagesordnung.

Denním pořádkem jest pokračovaní dnešního denního pořádku.

Prohlašuji schůzi za skončenu.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

Schůze skončena v 10h. 10 m. večer.

Schluss der Sitzung um 10 Uhr 10 Min. Abends.

Praha - Rohlíček & Sievers. - Prag