spojení Prahy s předměstími a předměstskými obcemi, v poloměru osmikilometrovém ze staroměstské radnice vybíhajícím z ohledů zdravotních, stavebních a komunikačních v jednu velkou Prahu. Slavný sněme, račiž se usnésti: I. Zemskému výboru se ukládá:

1.    aby zavedl jednání se zástupci král. hlav. města Prahy, předměstí a předměstských obcí, nalézajících se v poloměru osmikilometrovém ze staroměstské radnice vybíhajícím, ve příčině jich sloučení s Prahou;

2.    aby po dosažené shodě předložil sněmu návrh zákona o sloučení těchto obcí;

3. aby předložil nový statut král. hl. města Prahy s náležitým chráněním práv jednotlivých sloučených obcí;

4. aby vyjednával s vládou o slevě daně činžovní a úpravě daně potravní.

II. Vláda se vyzývá, aby zároveň s předlohou zákona o sloučení obcí předložila říšské radě návrhy zákonů o přechodní slevě daně činžovní pro sloučené obce a o nové úpravě daně potravní pro nový obvod se všemi úlevami, kterých se dostalo říšskému a sídelnímu městu Vídni.

Po stránce formální navrhuje se přidělení návrhu tohoto komisi pro záležitosti obecní a okresní.

V Praze, dne 8. února 1896.

Dr. Jindřich Záhoř a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s oběma návrhy dle jednacího řádu.

Ich werde diese beiden Antrage der geschaftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Pan posl. Dr. Klouček odevzdal mně protest proti porušení jednací ho řádu ve smyslu článku 73. jednacího řádu.

Dám tento protest přečísti, přičemž toliko podotýkám, že dotyčný článek jest článek 74.

Žádám, by tento protest byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Protest Dra. Kloučka proti porušení jednacího řádu ve smyslu § 73. j. ř.

Slavný sněme!

V sezení sněmovním, jež se dne 8. února 1896 konalo, podal jsem dotaz na pana místodržitele, který pojednával o konfiskaci časopisu "Vyšehradu" ze dne 7.

února 1896 vydaného pro zprávu, posuzující činnosti sněmovní pánů velkostatkářů.

Leč dotaz ten nebyl celý přečten, nýbrž byla z něho stať, jež byla konfiskována, vynechána.

Tím, že nebyl celý dotaz přečten, porušeno bylo ustanovení jednacího řádu, obsažené v § 73. jednacího řádu, kteréž nařizuje kategoricky celé přečtení podaných dotazů, nepřipouštějíc vynechávání nějaké části dotazu.

Nepřečtením celého dotazu obmezeno bylo též poslancům náležející právo ku podání dotazu a k volnému, v dotazu obsaženému projevu. Proto oznámil jsem ve smyslu § 74. jednacího řádu ve sněmovním sezení dne 8. února 1896 proti tomuto porušení § 73. jednacího řádu protest, který tímto k rukoum Jeho Jasnosti nejvyššího pana maršálka podávám a o jeho přiložení k protokolu žádám:

V Praze, dne 10. února 1896.

Dr. Klouček a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. hr. Buquoy se hlásil o slovo. Dávám jemu slovo.

Abg. Graf Buquoy: Aus Grund des §74 der Geschäftsordnung erlaube ich mir eine Gegenerklärung anzumelden.

Oberstlandmarschall: Dem Herrn Abg. Dr. Nitsche wurde ein dreitägiger Urlaub bewilligt.

Panu posl. Dru. Nitschovi byla povolena třídenní dovolená.

Konstatuji, že jest slavný sněm způsobilý k uzavírání.

Ich constatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.

Prvním předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského, týkající se petic všeobecných veřejných nemocnic, v příčině upravení některých právních a správních poměrů v těchto nemocnicích.

Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschussbericht, betreffend die Petitionen der allgemeinen öffentlichen Krankenhäuser in Böhmen um Regelung einiger rechtlicher und administrativer Verhältnisse dieser Krankenhäuser.

Zpravodajem jest pan posl. Dvořák. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj Dr. Dvořák: Slavný sněme! Zásluha, že předloha tato ještě v letošním zasedání došla ve drahém čtení vyřízení, náleží v první řadě Jeho Jasnosti nejvyššímu p. maršalkovi zemskému, mimo to benevolenci všech pánů komise pro obecní a okresní záležitosti a p. zpravodaji zemského výboru.

Lituji, že pro velikou krátkosť času musím při předloze tak důležité omeziti se toliko na několik slov.

Potřeba úpravy poměrů našich všeobecných veřejných nemocnic jest prokázána netoliko stížnostmi petentů a sice jak lékařů, tak správních úředníků, netoliko i jednomyslným usnesením ankety, která byla za tím účelem svolána, nýbrž potřeba tato jest prokázána i vývojem veškerého zdravotnictví, jakož i novými stanovami a instrukcemi a novým studijním a rigorosním řádem pro medicinská studia.

Potřeba ta jest prokázána i velikým nedostatkem našich veřejných všeobecných nemocnic, hlavně nedokonalým zařízením jejich, a neméně i oprávněnými nároky trpících, kteří na nemocnici jsou odkázáni. Ve zprávě komise položena jest, velectění pánové, v první řadě váha na upravení poměra lékařského personálu.

Příčiny toho jsou následující: První podmínkou zdaru každé všeobecné veřejné nemocnice jest nepopiratelně lékař, jemuž řízení ústavu každého jest svěřeno, vynikající kvalifikace, lékař, jenž opatřen býti musí veškerými moderními vymoženostmi vědy.

Bohužel takových lékařů bylo však dosud ve všeobecných našich veřejných nemocnicích poskrovnu.

Lékaři nemocničnímu jest svěřeno denně na sta lidských životů. Nedostatečné vědomosti lékaře mohou míti v zápětí veliké ztráty lidských životů, jež by mohly býti jinak zachovány a tím mohou i býti podmíněny veliké ekonomické ztráty.

Na ošetřováni v naších všeobecných veřejných nemocnicích venkovských odkázána jest, velectění pánové, ve většině chudina, zejména třídy pracující, kterým nedostává se v jejich skrovné domácnosti potřebné péče a ošetřování, kterou se honosí boháči. Lidská společnosť, veškerá humanita její jest povinna, aby upravila poměry všeobecných nemocnic našich v té míře, aby v těžkých dobách nemocí dostalo se chudině potřebného ošetřování, lůžka čistého, přiměřeně upraveného a náležité pomoci lékařské, v každém ohledu humanity, které potřebuje člověk v těžké chorobě. Má-li se požadavkům těmto v plné míře vyhověti, jest přede vším třeba vynikajících sil lékařských, zkušených lékařů a mimo to i také lidumilů.

Jen tehdy bude chudina s důvěrou tíhnoti do nemocnic a zvláště do všeobecných veřejných nemocnic venkovských a bez obavy bude opouštěti skrovný svůj krb rodinný a svěřovati se rukoum nemocničního lékaře a nebude kromě toho naše chudina vyhledávati klinik velkých měst, které poměrně veliký náklad vyžana fondu zemském.

Lékař nemocniční musí si však býti vědom, jak veliké ekonomické hodnoty se jemu lidskou společnosti svěřují. Obnášíť dle mého výpočtu hodnota jednoho lidského života a sice z třídy pracovní v Rakousku 4500 zl. a počet členů pojištěných v nemocničních pokladnách v Rakousku obnášel loňského roku přes 1, 800. 000 a hodnota členů těchto páčí se přes 8 milliard zlatých.

Roku 1893 stál náklad ošetřovací v nemocnicích rakouských přes 8 millionů zlatých, ztráta čistého výnosu práce těchto ošetřovaných v nemocnicích páčil by se na 5 a půl millionů zlatých.

Lékař nemocniční musí se nacházeti na výši zdravotnické úrovně doby, zejména v chirurgii, kde asepsí a antisepsí zachrániti možno tisíce životů lékaři svěřených. Mimo to jest velice žádoucno, aby lékař nemocniční dbal toho, aby tuberkulosní byli isolováni v nemocnici od jiných nemocných.

Těmito požadavky prokázán jest, tuším, dostatečně návrh komise na upravení platů nemocničních lékařů, aby bylo možno získati lékaře na výši doby se nacházející a všemi podrobnými vědomostmi opatřené.

Úprava ta však je i potřebou, aby lékař nemocniční nemusil býti odkázán na praksí svou soukromou, aby mohl věnovati veškeren svůj čas nemocným ošetřovaným ve všeobecných nemocnicích a jemu svěřených.

Bude to vždy pro nemocné velikou výhodou, když lékař bude hmotně tak opatřen, aby mohl plně jim se věnovati. Nedostatky našich všeobecných veřejných nemocnic nemohu Vám dnešního dne líčiti pro krátkosť času a poukazuji Vás proto na článek, který jsem uveřejnil v loňském Obzoru samosprávném, jakož i na brožuru, která následkem těchto článků vyšla. Zemskému výboru a zejména panu zpravodaji musím vysloviti uznání, že úpravě poměrů nemocničních lékařů věnoval náležitou pozornosť, a že přijetím stanoviska komise usnadnil, že se mohla záležitost tato v komisi co nejhladčeji urovnati.

Měřítko, jaké komise uznala pro upravení poměrů platu nemocničních lékařů, najdete ve zprávě a nepotřebuji Vám je blíže vysvětlovati.

Přijetím měřítka mnou navrženého bylo umožněno, že i poměr mezi primáři a sekundáři náležitě byl urovnán a to netoliko ke spokojenosti lékařů, nýbrž i k prospěchu ústavu samého.

Zkušenost ukazuje, že je rozdíl platu obou lékařů,. 200 zl. zcela přiměřený. Co lékařských povinností se týče, odporučila komise a jménem jejím i já odporučuji sl. sněmu paritu.

Novým rigorosním a studijním řádem budou nově promovovaní lékaři povinni, aby svou půlletní praksi vykonávali v rozličných všeobecných nemocnicích.

Přirozeno je, že veškeré všeobecné veřejné nemocnice na venkově nehodí se co učiliště pro nový dorost lékařský, a myslím, že z nemocnic našich venkovských bude nejvýš 10 až 15 k účeli tomu způsobilých.

Náhled, že by mohli tito nováčkové lékaři nahraditi sekundární lékaře, nemožno, velectění pánové, vážně bráti, poněvadž nebylo by možná, aby takový nováček nahradil sekundáře ve všeobecné nemocnici.

Avšak při úpravě všeobecných veřejných nemocnic dlužno bráti i zřetel na potřebné rozmnožení jejich a na úspory v mezích žádoucích.

Máme dnes, velectění pánové, jak z mapy přiložené poznáte, 71 všeobecných veřejných nemocnic, z nichž dle místodržitelského rady Pelze 36 nemocnic náleží k ústavům dobře zařízeným.

Ze 216 okresů nachází se nemocnice toliko v 55 okresích.

Z toho seznáte, velectění pánové, že potřeba rozmnožení bude veliká.

Mnoho úspor dalo by se docíliti hlavně při přijímání a propouštění nemocných. Jest potřebí, aby mnoho nemocných, kteří hledají útulek v našich všeobecných nemocnicích, odkázáni byli na jiné ústavy, zejména na městské chudobince, polepšovny atd.; ve vydaných nových stanovách a instrukcích se přesně poukazuje na to, jakým způsobem jest třeba nemocné přijímati. Nemají-li však nařízení, která jsou obsažena v nových osnovách a instrukcích, zůstati jen pouhou mrtvou literou, bude třeba zvláštní síly odborné, která by bděla nad plněním všech povinností obsažených v oněch instrukcích a normálních stanovách.

Proto také dovoluje si komise navrhnouti zemskému výboru, aby konal šetření ohledně potřeby stanovení zvláštního zdravotního referenta.

Síla tato jest nejvýše žádoucí a zemský výbor jest k stanovení jejímu netoliko kompetentním, netoliko oprávněn, nýbrž i povinen, aby nedostatečný, dosavadní účetnický dozor doplnil odborným oekonomicko-zdravotním dozorem.

Připomínám toliko v rychlosti, velectění pánové, že zemský výbor nedostane se stanovením zdravotního referenta v žádnou kolisi se zákonem z r. 1870., který žádným způsobem netřeba proto měniti. Poukazuji na důvody, které jsem v tom ohledu vyslovil v brožuře, již jsem o všeobecných veřejných nemocnicích vydal.

Co se týče upravení platu správních úředníků, nemohla komise letošního roku přistoupiti k řešení tohoto důležitého předmětu, poněvadž nebyl komisi dán podklad potřebný k šetření, a proto odkázala komise ku přání referenta zem. výboru záležitost tuto zemskému výboru k šetření a podání zprávy. Komise uznala i potřebu, aby dostalo se ošetřovatelskému personálu všeobecných veřejných nemocnic, který těžké úkoly koná při ošetřování nemocných, pro stáří a pro neschopnost k dalšímu konání povinnosti také náležitého zaopatření. Proto poukázala ve zvláštní resoluci na potřebu obstarání v stáří ošetřovatelského personálu.

Co se týče celkového finančního efektu, nebudu Vás číslicemi unavovati. Shledáte celkový effekt na konci zprávy, a seznáte, že, když změníme tiskovou chybu, která se vloudila při nemocnici v Mikulášovicích, (Nixdorf), že byla místo do druhé do třetí třídy vřaděna, což činí rozdíl 200 zl,, celkový schodek reformy nedělá více než 18. 970 zl.

Dále připomínám, že statistická tabulka, která je připojena ku zprávě naší, má Vám poskytnouti toliko názor o našich všeobecných, veřejných nemocnicích a nemá snad býti nějakým kategorickým imperativem zemskému výboru k vyměřování platů, nýbrž má býti jakýmsi nástinem měřítka, kterým by se mohl zemský výbor říditi při příštím upravování platů.

Každým způsobem bude žádoucno, zvláště při velkých nemocnicích, aby zemský výbor bral zřetel i na vědeckou výši jednotlivých velkých ústavů, které budou míti býti učilištěm pro dorost lékařský, jakož i neméně na drahotní poměry v jednotlivých městech. Schodek, který zde jest vykázán, nemá celkem se zemským fondem, resp. s rozpočtem roku letošního co dělati, nýbrž bude se krýti taxou, která se v jednotlivých ústavech dle toho bude musit zaříditi. Mimo to mohl by se schodek tento krýti také tím, kdyby přijetím resoluce náklad pohřební nemusila příště krýti za chudé nemocné správa nemocnice. Usporou tím dosaženou bylo by lze velmi dobře krýti schodek úpravou vzešlý téměř celkově, tak že by celému fondu zemskému tím žádné nové břemeno nevzešlo.

Co se týče námitky, která z některých stran byla učiněna, že by obcím větší břemeno vzešlo, kdyby pohřebné v nemocnicích za své příslušníky krýti měly, musím námitku tu za bezpodstatnou prohlásiti proto, poněvadž v nemocnicích umírají většinou buďto chudí příslušníci nemocenských nebo úřazových pokladen, za které by musila nemocenská nebo úrazová pokladna pohřebné zapravovati. Obcím bylo by hraditi pohřbení jedině při úmrtí několika marastických sešlostí věkem zemřelých příslušníků, kteří per nefas do nemocnic mnohdy v počtu velmi skrovném přicházejí a kteří vlastně do nemocnic ani nepatří. Mimo to zvláště připomínám, že by obcím větší náklad náklad proto, poněvadž příslušníkům chudým sešlostí věkem v obci zemřelým musí obec také pohřeb zapravovati. A kdyby se vyměřila přiměřená průměrná taxa ve všech nemocnicích za pohřby chudých, věřte pánové, že by náklad pohřební v nemocnicích obnášel spíše mnohem méněr než v mnohých obcích pohřbení chudých nemocných stojí.

Následkem toho není obavy, že by obcím vzešel nákladem na pohřebné zvláštní náklad.

Komise odporučuje zemskému výboru, aby záléžitost tuto vzal v náležitou úvahu a podal v příštím zasedání zprávu. Co se týče přijímání kojencův dovoluje si komise z té příčiny, aby umožnila alespoň reformu platu lékařů ve zvláštní resoluci odporučiti tuto záležitost zemskému výboru. Dnes není třeba, abych se dále o tom šířil. To byly asi zásady, které přijala komise a myslím, že uznáte tyto zásady úplně správnými, úplně časovými. Proto dovoluji si odporučiti jménem komise i veškeré návrhy, které Vám komise učinila ve zprávě své. Tímto způsobem byly by petice, které v ohledu tom byly došly, a které mně co referentu byly přikázány, vyřízeny. Jsou to petice číslo: 216, 741, 1168, 1255, 1256, 1257 a 1306.

Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji sobě ohlásiti, že není k těmto návrhům nikdo ke slovu přihlášen, a že následkem toho mám za to, že může býti věc projednána netoliko v jediném rokování, ale že i snad nebude zapotřebí, aby návrhy komise, které jsou tištěny, byly čteny.

Ich erlaube mir mitzuteilen, dass zu diesem Gegenstand kein Redner zum Worte gemeldet ist und bin daher der Ansicht, dass es sich empfehlen würde, nicht nur die Angelegenheit in einer einzigen Debatte durchzuführen, sondern auch, dass man auch von der Verlesung der Kommissionsanträge, welche gedruckt vorliegen, Umgang nehmen könnte.

Nachdem gegen diesen Vorgang von keiner Seite eine Einwendung erhoben wird, werde ich die Anträge der Kommission, so wie dieselben gedruckt vorliegen, zur Abstimmung bringen.

Jelikož se žádné strany nebyla činěna námitka, dám hlasovati o návrzích komise tak, jak se nacházejí tištěné v rukou pánů poslanců.

Žádám pány, kteří přijímají návrhy komise, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche die Commissionsanträge annehmen, die Hand zu erheben.

Návrhy jsou přijaty.

Die Anträge sind angenommen.

Byl jsem požádán telegrafickým způsobem, bych ohlásil, že pan poslanec Vacl. Dvořák se omlouvá pro dnešní sezení.

Ich wurde im telegrafischen Wege ersucht dem hohen Hause mitzutheilen, dass der Herr Abg. Wenzel Dvořák sich für die heutige Sitzung entschuldigt.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o návrhu poslanců dra Dvořáka, Königa, Teklého a soudruhů ohledně prostředků k odstranění krise zemědělské.

Nächster Gegenstand der Stagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Antrag der Abg. Dr. Dvořák, König, Teklý und Genossen betreffend die Mittel zur Beseitigung der landw. Krisis.

Zpravodajem jest pan poslanec hrabě Clam-Martinic. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. hrabě Clam-Martinic: Slavný sněme! Zpráva zemědělské komise o návrhu dra Dvořáka a soudruha ohledně prostředků k zamezení krise hospodářské byla slavnému sněmu předložena a má na zřeteli svolání zemské agrární ankety. Důvody, které komisi měli k tomu, slavnému sněmu svolání ankety navrhnouti jsou v tištěné zprávě nazvíce obsaženy a budiž mi pouze dovoleno několika slovy se těchto důvodů a navrženého způsobu provedení dotknouti. Zemědělská komise zajisté neoddávala se nadějím příliš dalekosáhlým, když doporučovala návrhy své slavnému sněmu. Chovalať příliš hluboké přesvědčení o povážlivě kritickém stavu našeho hospodářství, než aby oddávala se nadějim příliš sanguinickým, že po provedení této ankety budou prostředky vesměs vyhovující nalezeny.

Avšak dala se vésti uvážením toho, že snad přece bude možno po dokonalém a organisovaném vyšetření stavu našeho zemědělství tu a tam na prostředky ku polepšení poukázati, - na příklad na provedení meliorací, na povznešení toho neb onoho v tom neb onom kraji zvláště zdaru slibného odvětví hospodářství hospodářství, na návrhy na zlacinění komunikačních prostředků, a tím na zlepšení odbytu a zlacinění pomocných prostředků hospodářských atd. Neuvádím zúmyslně za příklad ty nejdůležitější momenty našeho hospodářství, avšak nevzdávám se té naděje, že i v těch nejdůležitějších momentech po provedení této ankety způsobem navrženým co se týče úvěru, co se týče výroby hospodářské, co se týče poměru mezi hospodářským průmyslem sem tam přece snad na polepšovací prostředky bude moci býti poukázáno. Nabyvši sama přesvědčení o nutnosti dokonalého a organisovaného vyšetření stavu našeho zemědělství měla komise též za svou povinnosť vyhověti v tom dle možnosti, přečasto v tom směru vyslovenému přání našeho rolnictva, stavu to tak těžce o existenci bojujícího, že této skromné tužbě jeho zajisté vyhověno by býti mělo.

Berouc za základ stávající organisaci zemědělské rady, za spolu působení autonomních a místních faktorů, doufá komise, že navrhla způsob nejjednodušší, nejlacinější a zdar zajisté slibující; a jakož komise se na návrzích těchto jednohlasně usnesla, tak doufám, že i slavný sněm je rovněž příznivě přijme. I dovoluji si návrh komise co nejvřeleji ku přijetí sl. sněmu doporučiti.

Dotyčné konečné návrhy zní: Sl. zemskému výboru se ukládá, aby ohledně provedení enkéty dle zásad ve zprávě vyložených vstoupil ve vyjednávání se zemědělskou radou pro království české tím způsobem, aby přípravné práce, zvláště ustavení se ústřední komise, vyhotovení dotazníku, sestavení žup, volba komisařů a místních znalců atd. pokud možno rychle se díti mohly.

Zemskému výboru se ukládá, by po vyslyšení ústřední komise přiměřenou částku vložil do rozpočtu příštího roku a vstoupil ve vyjednávání s c. k. vládou ohledně poskytnutí přiměřeného příspěvku z prostředků státních k účelu provedení enkéty.

Zároveň tuším, že mohou býti vyřízeny spisy, které došly a zemědělské komisi odevzdaný byly, totiž pamětní spis Ústřední hospodářské společnosti české a petice 36 hospodářských spolků téhož obsahu, a dovoluji si v tom ohledu činiti návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Pamětní spis čís. 348. a podané dotyčné petice vzíti na vědomí a považovati je vyřízením návrhu pana posl. dra Dvořáka o. odstranění krise zemědělské za vyřízené.

Die Endanträge des Referenten lauten:

Dem löblichen Landesausschuße wir ausgetragen, bezüglich der Veranstaltung der Enquete nach den in diesem Berichte enthaltenen Grundsätzen mit dem Landesculturrathe in Verhandlung zu treten, damit die Vorarbeiten, besonders die Constituirung der Centralkommission, die Versassung des Fragebogens, die Zusam menstellung der Gaue, die Wahl der Commissäre und Localfachmänner usw. mit möglichster Beschleunigung erfolgen können.

Dem Landesausschusse wird aufgetragen, nach Einvernehmung der Centralkommission einen angemessenen Betrag in den Voranschlag für das nächste Jahr einzustellen und mit der k. k. Regierung wegen Bewilligung eines angemessenen Beitrages aus Staatsmitteln zur Veranstaltung der Enquete in Verhandlungen zu treten.

Im Ausschlusse daran habe ich mir erlaubt zu beantragen, dass die Denkschrift der landwirthschastlichen Centralgesellschast für das Königreich Böhmen und die diesbezüglichen gleichlautenden Petitionen von 36 landwirthschastlichen Vereinen durch die Erledigung des Antrages des H. Abg. Dr. Dvořák auch als erledigt angesehen werden mögen.

Oberstlandmarschall: Ich erlaube mir mitzutheilen, dass sich zu diesem Gegenstande zum Worte gemeldet haben: pro die HH. Abg. Taschek und Stephan Richter. Contra ist kein Herr zum Worte gemeldet.

K tomuto předmětu přihlásili se ke slovu pro: páni poslanci Tascheka Štěpán Richter.

Proti návrhu se nepřihlásil nikdo ke slovu.

Ich ertheile das Wort dem Herrn Abg. Taschek.

Abg. Taschek: Hoher Landtag! Im Namen meiner Parteigenossen erlaube ich mir zu erklären, dass wir den Schlußanträgen der verehrlichen Commission zustimmen Werden.

Als Mitglied des fünsten Comités der deutschen Section des Landelculturrathes erlaube ich mir in Verhinderung des Obmannes dieses Comités, des Herrn Dr. Nitsche, hieran einige Bemerkungen zu knüpfen. Auch wir in der deutschen Sektion sind vollständig überzeugt, dass durch eine derartige Enquete Mittel und Wege gefunden werden können, um dem Nothstände der Landwirthschaft des Mittelstandes der Staatsbürger abzuhelfen. Die Statistik über alle Zweige der landwirthschastlichen Verhältnisse muss durch eine solche Enquete gefördert werden.

Es haben sich die deutschen Landwirthe unseres Landes insbesondere in der letzten Zeit mit der Frage befasst, Mittel zur Behebung des allgemeinen Nothstandes nachzuweisen, Insbesondere die Agrartage in Aussig und Trautenau haben ein ausführliches Programm entworfen, nach welchem die Bedürfnisse des Landwirtes besriedigt werden sollen. Es gibt allerdings noch gar mancherlei Angelegenheiten, welche die Agrartage weder in Trautenau noch in Aussig berührt haben, es gibt eine Menge internationale Schäden der Landwirtschaft, dann auch solche Schäden, die sich auf Oesterreich und insbesondere auf das Land selbst beziehen.

Der H. Abg. Dr. Dvořák hat sich in der Begründung seines Antrages auf einige dieser Angelegenheiten bezogen und hat auch die Berathungen von Aussig und Trautenau in den Kreis seiner Erörterungen gezogen und hat insbesondere darauf hingewiesen, dass es wichtig wäre, dass von Staatswegen aus, von Seite der Regierung auch die Durchführung einer Enquete ermöglicht werden muß. Leider ist die Durchührung dieser Enquete im Gesetzwege nicht erreicht worden; es hat jedoch der Ackerbauminister ausgesprochen, dass er beabsichtigt im eigenen Wirkungskreise eine derartige Enquete durchzuführen. Wir sind der Ansicht, dass auch im Bereiche einzelner Länder eine darartige Enquete durchgeführt werden könne, nachdem gerade in dieser Weise durch die Theilung der Arbeit ersprießliches Material zur Beurtheilung der Nothlage des Bauernstandes wird gewonnen werden können.

Wir sind aus diesem Grunde insbesondere auch sehr dankbar dem Herren Referenten der Commission, dass er in seinem Berichte angeführt hat, dass er die Erhebungen auf ©rund der Organisation des Landesculturrathes durchgeführt wünscht.

Wir haben im 5. Comité der deutschen Section uns dahin ausgesprochen, dass trotzdem uns der Bericht der böhmischen Section erst am 20. Jänner d. I. zugemittelt worden ist, wir unsere Meinung dahin gellend präzisirten, dass die Enquete auf Grund der Organisation des Landesculturrathes auf Grund des Gesetzes vom,