Es wurde unter Anderem von dem geehrten H. Vorredner Opitz angeführt, dass speciell die Zerstörung des Gewerbestandes vor 20 oder 30 Jahren durch die Aufhebung der damaligen Genossenschaften zum großen Theile verursacht worten sei.

Nun, meine Herren, ich gebe ja zu, dass dies ein Theil der Ursache war, aber dass man es ganz als Ursache bezeichnen konnte, das wird gewiss ein Mensch, welcher mit der kulturellen Entwickelung im allgemeinen betraut ist, gewiss nicht behaupten.

Denn es spielen hier ganz verschiedenartige Faktoren mit, dass thatsächlich das Gewerbe im Großen und Ganzen nicht ans jener Culturstufe steht, wie vielleicht andere Stände. Es ist das Gewerbe und die Landwirtschaft, welche gewissermaßen den Hilferuf erschallen lassen.

Die kulturelle Entwickelung, meine Herren, welche heute vieleandere Anforderungen an Gewerbsmann stellt, als bor 20 oder 30 Jahren, ist auch zum großen Theile die Ursache der nicht genügenden Concurrenzfähigkeit; denn heute genügt nicht die Geschicklichkeit der Arbeit allein; sondern heute Wird auch gewißermaßen kaufmännische Berechnung und vieles andere mehr vorausgesetzt, denn der Gewerbetreibende welcher in Kleinem seine Waare verschleißt, hat ebensolche Arbeiten zu verrichten wie derjenige, Welcher seine Waare im Großen verschleißt, er hat die Correspondenz, Verrechnung u. s. w. wozu im Großen Hilfskräfte vorhanden sind und verwendet werden, selbst zu besorgen.

Er soll hinaus, zum großen Theile seine Waare selbst auf Markt bringen, denn nicht alle Gewerbetreibenden find auf die localen Verheltnisse angewiesen.

Nun, wenn sich das Gewerbe im Großen und Ganzen heben soll, wenn es mit den Errungenschaften der Kultur fortschreiten soll, so darf es sich nicht allein aus den heimischen und örtlichen Markt beschränken, sondern es muß nach auswärts seine Waare abzusetzen trachten, damit die Entwickelung des Geschäftes in dieser Beziehung größere Kreife zieht.

Um dies zu erreichen, brauchen wir in erster Linie die Organisation. Die Organisation aber, meine Herren, ist die Ursache, dass gerade die Gewerbeinteressen solange unberückfichtig geblieben sind.

Denn wir machen in allen Ständen die Wahrnehnung, dass derjenige Stand, der zuschaut, der sich nicht zusammenschließt und für

seine Forderungen nicht in geschlossenen Massen eintritt, unberücksichtigt bleibt, kurz mit einem Worte, Wer nichts fordert, bekommt nichts.

Wenn man Umschau halt, so findet man, dass alle anderen Stände sehr gut organisirt sind.

Die Lehrer sind organisirt, die Aerzte haben die Aerztekammern, die Landwirtschaft ist organisirt und hat nicht geringe Erfolge bezüglich ihrer Organisation zu verzeichnen (Unruhe. Zwischenrufe).

Ich bitte nicht zu stören; ich habe auch nicht gestört, die Zwischenrufe werden mich durchaus nicht irritiren, aber ich bitte mich aussprechen zu lassen.

Nun es ist hier heute im hohen Hause zum erstenmale in einer so warmen Weise von allen Seiten anerkannt worden, dass der Gewerbestand eine Unterstützung benöthigt.

Ich nehme die heutige Anregung gewißermassen als Anfang zur Kenntnis, dass man sich ehrlich bestrebt bezüglich des Gewerbes nach allen Richtungen hin nach Möglichkeit näherzutreten; wir finden das in den Eingaben bezüglich der Errichtung und Erweiterung des Schulwesens, bezüglich der Forderung der Errichtung der Handwerkerschulen, wir finden es wieder durch den Antrag Adámek, welcher dahingeht, eine Institution zu schaffen, Wodurch die gerechte Vertretung des Gewerbestandes eine Erweiterung erfahre. - Nachdem ich diesen Antrag ebenfalls als einen Ansang betrachte, Welcher eine weitere Ausgestaltung erfahren Wird, muss ich es begrüßen, dass dieser Antrag eingebracht worden ist, und erkläre, dass ich auch dafür stimmen werde. (Bravorufe. )

Oberstlandmarschall: Es ist Niemand mehr zum Worte gemeldet.

Není nikdo více ku slovu přihlášen. Prohlašuji debatu za skončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj poslanec Adámek: Slavný sněme! Nepotřebuji teprve ujišťovati, že by mně nebylo věcí nesnadnou po těch podnětech, jež byly dány v této debatě, a jimiž bylo zabráno celé široké pole organisace řemeslnictva, možno o věcech těchto mluviti až do rána, avšak nevím, zdali bych si tím získal uznání slavného sněmu.

Obmezím se tedy toliko na úkol zpravodaje živnostenské komise. Úkol tento jest přesně vytknut návrhem touto komisí činěným.

O organisování okresních a zemských živnostenských rad, a obchodních a živnostenských komorách a o jejich rozdělení, a významu o organisaci, již se domáhá živnostnictvo na rozmanitých kongresech celé poloviny říše, a jež vrcholí ve volbě okresních společenstev, není mi arciť lze dnes zevrubněji mluviti. Snahy tyto nejsou také prosty chorobných výstřelků, vždyť se nesou i k organisování společenstva říšského, jež každý střízlivě myslící člověk musí předem prohlásiti za nemožné. (Souhlas) O věcech těchto tedy dnes šířiti se nebudu.

Pan Dr. Schücker, který debatu zahájil, zcela dobře vystihl intenci živnostenské komise.

Velectění pánové, jest to zmatení ne sice u věže Babylonské, ale zmatení veliké to jest, když náš projekt na zřízení zemské komise průmyslové mate se a zaměňuje se s projektem organisace živnostenské, která má vzniknouti volbou okresních a zemských společenstev neb rozdělením živnostenských neb obchodních komor a která jest povahy živnostenskoprávní. Náš návrh se této organisace nedotýká, jest zcela samostatný, stojí na půdě autonomie a nemá jiného účelu, než aby zemskému výboru byl dán především odborný orgán, který by ve všech otázkách živnostenských slyšán, tak aby byly tedy tyto věci řešeny za spolupůsobení odborných znalců dle pevné soustavy a pevného programu. O nic jiného nejde. V živnostenské komisi bylo bedlivě o věci té uvažováno a dospělo se k přesvědčení, že nezbývá než obmeziti se na návrh principielní.

Otázky detailní nebyly ventilovány, a bylo uznáno, že dříve musí býti slyšáni odborní znalci a teprve až zemský výbor osnovu organisace této komise vypracuje, nadejde doba, kdy o otázkách detailních budeme jednati. Proto nehodlám šířiti se také o palčivé otázce rozdělení dle národností, avšak musím konstatovati fakta následující.

Zemský výbor v roce 1894 a 1895 svolal živnostenskou anketu, jež se měla přede vším raditi o tom, jakým způsobem by bylo možno podporovati živnostenstvo při opatřování strojů obráběcích a motorů.

Tyto ankety byly velmi četný a byli v nich zastoupeni odborníci a řemeslníci obou národností a jednání o této věci bylo velmi pohnuté a důkladné.

Pánové, budiž veřejně konstatováno, že v těchto anketách ve všech otázkách bylo docíleno úplné sjednocenosti, že nebylo žádného rozdílu (Slyšte!) mezi zástupci stran; od zástupců řemeslnictva obou národností bylo uznáno, že zájmy řemeslnictva jsou společný a že jest možno, aby společnými silami byly hájeny a také obhájeny (Výborně!)

Toto faktum ukazuje, netoliko že není potřeba, abychom se rozčilovali již v tomto stadiu o tom, máli býti rada tato jednotná anebo máli býti rozdělena na 2 národnosti. Rozdělení této rady nemůže býti přece účelem, vždyť nám musí při tomto podniku jíti toliko o pomoc a přispění ku zvelebení stejně stíženého a stejně zkoušeného řemeslnictva obou národností, a jen tehda se nám to podaří, když skutečně při všech těchto otázkách zanecháme všech národních a politických sporů, a když budeme míti jen na paměti, že tu jde o otázky veliké obecné důležitosti hospodářské a sociální, o zastavení proletarisování těchto tříd, a o jich povznesení. (Pochvala) Neoddáváme se arciť příliš růžovým nadějím víme; že jest zřízení této rady toliko prostředkem k tomuto cíli; ale jest přece s potěšením, že v zásadě trvá jednomyslnost všech členů komise živnostenské, totiž, že jest zřízení takové komise potřebné a prospěšné. Prosím slavný sněm, aby beze všech ohledů na další jednání v této zásadní otázce, pokud možná, jednomyslně přijal náš návrh, a očekáváme, že zemský výbor s plnou opravdovostí k jeho provedení přistoupí.

Tak bude položen důležitý základ racionálního, soustavného podporování živnostnictva v tomto království zemí, (Pochvala) oběma národnostmi naší milé vlasti stejně prospěšné instituce. (Výborně!) Já odporučuji návrh ten komisi živnostenské ku přijetí. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jsou tištěné návrhy komise. Jiný návrh nebyl podán.

Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Commissionsanträge. Ein anderer Antrag ist nicht gestellt worden.

Žádám pány, kteří přijímají návrhy komise, by vyzdvihli ruku.

ich ersuche die Herren, Welche die Commissionsanträge annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise živnostenské o návrhu poslance Karla Adámka a soudruhů za zřízení technologického musea.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Gewerbekommission über den Antrag des Abg. Karl Adámek und Genossen betreffend die Errichtung eines technologischen Museums.

Zpravodajem jest p. poslanec Němec; dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Němec: Slav. sněme! Pan poslanec Adámek učinil v sezení sl. sněmu dne 27. prosince návrh čelící k tomu, aby v Praze zřízeno bylo zemské technologické museum pro království české. Návrh tento přikázán byl živnostenské komisi a mám tu čest jménem této komise slav. sněmu dnes podati o návrhu tomto zprávu.

Komise živnostenská posuzujíc návrh ten, vedena byla dvěma důležitými momenty, se kterými si dovoluje před slav. sněm předstoupiti. Komise živnostenská zkoumala nejprve, jestli třeba ústavu tohoto k doplnění ústrojí průmyslového vyučování v království českém, a za druhé, jestli třeba ústavu tohoto jakožto stálé výstavy nástrojů, strojů a motorů, tak jak nejnovější vymoženost technická nám je předvádí a jest-li zapotřebí ústavu toho jako stanice, pomocí které by maloprůmyslnictvo a řemeslnictvo potřebné nástroje, stroje a motory k dokonalému technickému provedení výrobků svých opatřovati si mohlo.

V obou těchto směrech uznala komise živnostenská a sice opětně jednomyslně, že jest podobného ústavu v Praze nevyhnutelně třeba.

Komise byla posilněna, v tomto svém mínění také zvláštní zprávou zemského výboru, kterou pod č. 369 slavný zemský výbor podává zprávu sl. sněmu o anketě, která za tím účelem byla svolána, aby ve příčině akce zemské při opatřování nástrojů a strojů pro maloživnostníky a při rozdělování dotace slavným sněmem povolené a sice 10. 000 zl. jednala.

Ve zprávě té zemský výbor uvádí všechny hlasy, které jej v této věci došly, a přichází k tomu přesvědčení, že odporučuje sám ve své zprávě slavnému zemskému sněmu, aby především bylo postaráno o to, aby v Praze zřízeno bylo zemské museum technologické.

Další důvod přimlouvající se za toto stanovisko, které zaujala živnostenská komise, byla petice obchodní a živnostenské komory Pražské, z které jasně vychází na jevo potřeba ústavu tohoto, a z které vyšlo najevo, že obchodní a živnostenská komora pražská, neoddávajíc se naději, že by záhy vstoupil do života zemský ústav technologický v Praze, sama se k založení takového ústavu odhodlala a k základnímu fondu pro něj 30. 000 zl. byla složila.

V petici té prosí pražská obchodní a živnostenská komora slavný sněm o subvenci k uskutečnění tohoto ústavu a zemský výbor ve zprávě své, o níž jsem měl česť se zmíniti, přihlíží také k tomuto podání obchodní a živnostenské komory pražské a má za to, že bude toto podání nejlépe a nejvhodněji vyřízeno v ten způsob, jestliže slavný sněm přistoupí na návrh zemským výborem mu učiněný, aby zemskému výboru bylo uloženo vstoupiti v jednání s pražskou obchodní a živnostenskou komorou k tomu účelu, aby zemské technologické museum v Praze co nejdříve bylo aktivováno. Aktivování toto bude tím více usnadněno, jelikož dle ministerského vynesení ze dne 28. ledna 1896 č. 70. 344 stanovy technologického ústavu, který obchodní a živnostenská komora pražská zamýšlela založiti, došly ministerského schválení, tak že vůči tomuto faktu lze očekávati, jestliže zemský výbor zahájí potřebnou akci, že tento ústav co nevidět může býti aktivován.

Komise živnostenská nemohla přehlédnouti, že hlavně stát jest povinen přispěti k založení takového ústavu. Proto do svých návrhů přijala návrh slavnému sněmu činěný, aby zemský výbor se státem, tedy s vládou, vyjednával, pak s ostatními obchodními a živnostenskými komorami v království českém, hlavně s obchodní a živnostenskou komorou pražskou.

V petici, kterou obchodní komora, o níž jsem se byl zmínil, na sl. sněm byla řídila, uvedena jest podrobná zpráva o výstavě, kterou živnostenská komora v Praze v r. 1894 pořádala, výstavě to strojů, nástrojů a motorů a z petice té, jakož i ze zpráv o výsledku jest pánům známo, že tato výstava dodělala se neobyčejného úspěchu nejenom tím, že byla navštívena 35, 000 živnostníky z celého království českého, nýbrž také tím, že na této výstavě zakoupeno bylo za více než čtvrt milionů nástrojů, strojů a motorů moderních.

Tato fakta již sama o sobě dokazují, že jest zde půda pro podobný ústav a proto myslím, že není třeba, abych velectěné pány zdržoval delšími výklady o potřebě ústavu tohoto a že se mohu obmeziti poukázáním na zprávu, která, před několika dny pánům poslancům byla rozdána, a zakončuji návrhem, který jménem živnostenské komise mám česť sl. sněmu přednésti.

Komise živnostenská činí následující návrh:

Slav. sněme, račiž se usnésti:

I.   Zemskému výboru se ukládá, aby bez odkladu zahájil jednání s c. k. vládou a obchodními a živnostenskými komorami v království českém, zvláště pak s obchodní a živnostenskou komorou pražskou, k tomu účelu, aby "Zemské technologické museum v Praze" v době co nejkratší bylo aktivováno.

II.   Usnesením tímto vyřizují se zároveň petice čis. 982 a 874,

Der hohe Landtag wolle beschließen:

I.   Der Landesausschuß wird beauftragt, mit der k. k. Regierung, den Handels- und Gewerb fammern im Königreiche Böhmen, insbesondere ober mit der Präger Handels- und Gewerbekammer ohne Ausichub Verhandlungen zu dem Zwecke einzuleiten, damit das technologische Landesmuseum, in Prag in kürzester Frist aktivist werde.

II.   Durch diesen Beschluß werden zugleich die Petitionen Z. 982 und 874 erledigt.

Oberstlandmarschall: Es hat sich zu diesem Gegenstande der H. Abg Dr. Zdenko Schücker zum Worte gemeldet.

Pan posl. dr. Zdenko Schücker se přihlásil k tomuto předmětu ke slovu.

Ich ertheile demselben das Wort.

Abg. Dr. Zdenko Schücker: Hoher Landtag! Uber die Nützlichkeit und über die Zweckmaßigkeit eines technologischen Gewerbemuseums zu sprechen ist wohl bei dem heutigen Stande der Dinge nicht nothwendig. Wir haben ein lebendes Beispiel vor uns in einer außerordentlich überzeugenden Weise, dass wir auf diese bestehende Institution hinzuweisen brauchen, um uns zu überzeugen, wie außerordentlich segensvoll eine derartige Institution für unseren Gewerbestand wirkt. Es ist dies nämlich das technologische Gewerbemuseum in Wien, welches sich unter der außerordentlich geeigneten Leitung des Hofrathes Exner befindet, eines Fachmannes, welcher Allerdings selten zu finden ist, und Welches mit reichlichen Mitteln ausgestattet thatsächlich geeignet ist, dem kleinen Gewerbemanne das zu bieten, was er für die Fortentwickelung seines Gewerbes braucht, nämlich die technische Ausbildung. Es gibt kein geeigneteres Mittel, alsdass dem kleinem Gewerbsmanne die neuesten Errungenschaften der technischen Ersindungen, dass ihm alle jene neuen Erscheinungen auf dem Gebiete des Gewerbes, welche in der Handhabung des Werkzeuges bestehen, in der Auffassung der Aufgaben, welche an den Gewerbestand gestellt sind, sowie überhaupt in der ganzen Behandlung diesen gewerbliche Fragen, beziehungsweise der Ausübung seines Gewerbes, als wenn ihm das Alles veranschaulicht. Wenn ihm die Möglichkeit geboten wird, praktisch die Hand anzulegen und unter Leitung bewährten Meiner Einsicht-zu gewinnen in alle neuen Errungen schasten.

So wird es in Wien au dem technologischen Museum praktiziert, wo eigene Meisteranse gehalten würden und wo Meister, welche zugewandert kommen und welche dafür mit Stipendien ausgestattet werden, um die Kosten ihres Aufenthaltes damit zu bestreiten, genau unterrichtet werden und ihnen gezeugt wird, wie das technische Gewerbe fortgeschritten ist, welche Werkzeuge nunmehr in Thätigkeit zu bringen sind, und in welcher Weise einzelne gewerbliche Arbeiten, welche auf da Höhe der Zeit stehen, auszuführen sind.

Es kann gewiss nur von Nutzen sein, wenn hur im Lande ein derartiges Institut ins Leben gerufen wird, und es werden gewiss sämnitliche Gewerbetreibende ohne Unterschied der Nationalität sich für eine derartiges Institut erwärmen und einsetzen, wenn dasselbe seiner Aufgabe gerecht wird und namentlich in gleichmäßiger Weise Rücksicht nimmt aus die Interessen der Gewerbetreibenden beider Nationalitäten.

Das, meine Herren, setzen wir immer voraus.

Die Prager Handels- und Gewerbekammer hat durch einen hochherzigen Entschluß, den sie gesasst hat, den Anstoß dazu gegeben, dass ein derartiges technologisches Museum in Prag errichtet werde, in dem sie in sehr munifizenter Weise eine Widmung im Betrage von 30. 000 sl. geschaffen hat, aus welchem Fonde ein derartiges Museum geschaffen, beziehungsweise eine Anregung dazu gegeben werden soll.

Bei diesem Anlasse, meine Herren, und bei diesem Punkte möchte ich mich gegen jene Herren werden, welche ohne, dass es im Rahmen des früheren Antrages gelegen gewesen wäre, Einwürfe gegen die Handels- und Gewerbekammern erhoben und Wünsche ausgesprochen haben, es möge die Treunung der Handelsund Gewerbekammern stattfinden; ich werde wohl berufen sein daraus zu antworten, nachdem ich die Ehre habe, - auch eine Handelsund Gewerbekammer hier im Landtage zu vertreten.

Es ist diese Idee, welche diese Herren aufgestellt haben, keine neue, denn schon vor vielen Jahren ist diese Frage aufgeworfen worden, ob ob es nicht besser wäre eine derartige Trennung vorzunehmen und ob es namentlich nicht im Interesse des Kleingewerbestandes wäre, wenn eine derartige Trennung sich vollziehen würbe, und man ist damals allgemein zu der Ueberzeugung gekommen, dass nicht nur das moralische Ansehen, welches die Handels- und Gewerbekammer hat als ein großes Organ, welches verschiedene wirthschaftliche Interessen - und nicht auf dem egoistischen Prinzipe aufgebaut - zu vertreten hat, auf einer großen Basis angelegt sein muß, und dass es bedauerlich würde, wenn sie getrennt und in kleine Kammern zertheilt würde, welche ihren eigenen Interessen nachgehen würden, ohne die Gesichtspunkte, welche die Handels- und Gewerbekammer im Auge behalten muß, sich vor Augen zu halten.

Es wurde eine solche Trennung damals abgelehnt.

Es bildete sich auch das Urteil in der öffentlichen Meinung dahin, dass es zu verweisen wäre, eine derartige Trennung anzustreben, und wenn die Herren heute mit diesem Punkte wieder kommen, so bringen sie nichts neues vor; andererseits haben sie aber auch nichts Neues und thatfächlich Begründetes angeführt.

welches zu einer solchen Forderung mit Rechtführen könnte.

Es wäre aber auch für den kleinen Gewerbestand von außerordentlichem Nachtheile, wenn eine derartige Trennung sich vollziehen würde, und ich glaube wohl, sagen zu können, dass da nichts deutlicher und nichts mehr eine beredte Sprache führt, als, die Ziffer.

Ich erlaube mir auf eine Zusammenstellung von Ziffern hinzuweisen, welche beweist, was die Handels- und Gewerbekammer im Interesse des Kleingewerbes thatfächlich leistet.

Mir liegt vor das ziffermäßige Ergebnis der Steuerleistung einer Handels- und Gewerbekammer in Böhmen, bei welcher die Gesammtsteuer in ihrem Bezirke und in ihrem Competenzfreise 3, 830. 000 fl. beträgt.

- Von diesem Betrage entfallen 594. 000 fl. als die Steuerleistung von jenen Kleingewerbetreibenden, welche diese Herren hier, die früher gegen den Antrag gesprochen haben, im Auge haben und für deren Interesse sie eingetreten sind, und die Strennung der Kammer verlangt haben..

Bei dieser Hanbels- und Gewerbekammer wird ein 2 pztger Handelskammerbeitrag eingehoben, dieser Beitrag beträgt 76. 000 fl.; von diesen 76. 000 sl. Handels- und Gewerbekammerbeitrag zahlen die Kleingewerbetreibenden 1. 088 fl. (Hört!)

Was thut nun die Haudels- und Gewerbekammer ?

Die Handelst und Gewerbekammer hat von diesen 76. 000 fl. für die Fortbildungsschulen, für Maschinen-, Motorenanschaffung und Stipendien für das Kleingewerbe im Ganzen den Betrag von 24. 585 fl. verwendet.

Meine Herren! Sie müssen wohl das gelten lassen, dass mit einem Betrage von 1088 fl. wohl Die Gewerbekammer nicht in der Lage wäre, das zu leisten, was die Handels- und Gewerbekammer thut, und Sie müssen aus der anderen Seite auch zugeben, dass es nicht richtig ist, dass die Handelskammer sich nicht um die Gewerbeinteressen annehme, sondern Sie müssen gerade aus diesem Beispiele ersehen, dass die Handelskammer ohne Rücksicht, ob es sich um das Interesse des Handels oder des Gewerbes handelt, in gleich kräftiger und anerkennenswether Weise auch das Interesse des Geweibe unterstützt, mehr als die Beiträge sind, mit welchen der Gewerbestand für die Lasten der Handelskammer beiträgt.

Also, meine Herren, es ist auch hier im vorliegenden Falle vorgekommen, dass auch von Seite der Handels- und Gewerbekammer in Prag diese Anregung im Interesse des Kleingewerbestandes gekommen ist, und ich glaube, dass das Kleingewerbe es mit Dank und Freude begrüßen wird, dass eine derartige Widmung gemacht worden ist.

Es ist gar keine Frage, dafs der Betrag von 30. 000 fl. sowohl, als auch die Beiträge, welche das Land zu geben in der Lage ist, nicht ausreichend sein können, um ein derartiges Institut, wie ein technologisches Museum, wenn es auf der Höhe der Zeit stehen soll, und den Anforderungen, Welche aus dieses Museum gestellt werden, gerecht Werden sott, dass diese Beiträge nicht genügen; es müssen noch weitere Zuschüsse geleistet werden.

Ich möchte mit nur erlauben, daraus hinzuweisen, dass das technologische Museum in Wien viel mehr gekostet hat und ein Jahresbudget von 80. 000 fl. hat und dass die ursprünglichen Anschassungskosten viele Hunderttausende betrugen und dass daher gar keine Rede ist, dass das Land mit dem Betrage, welchen es zur Verfügung gestellt hat, in der Lage wäre, einen eben solchen Effekt zu erzielen, wie er thatsächlich mit dem technologischen Museum in Wien erzielt wurde.

Nun, ich frage, ist das technologische Museum so eingeführt, dass es thatsächlich allen Anforderungen entspricht, dass es tatsächlich so ausgestattet ist, dass es den Vorteil und Nutzen, den man erwartet und angestrebt hat, auch für dos Gewerbe bringt.

Wir deutschen Mitglieder der Kommission haben deshalb verlangt - wir haben uns damals auf den Standpunkt der Kommission gestellt, - dass in den Antrag ausdrücklich ausgenommen werde, dass mit der Regierung und mit den Handels- und Gewerbekammern im Königreiche Böhmen, insbesondere mit der Prager Handels- und Gewerbekamer, Verhandlungen gepflogen werden zu dem Zwecke, um ein derartiges technologisches Museum in Prag einzuleiten.

Wir wollten also erstens damit vorbeugen, dass hier wieder ein Competenzkonflikt entstehe und dadurch ein Eingriff in die Reichsgesetzgebung entstehen könnte, wir wollten auch, dass die Regierung herangezogen werde zu einer Beitragsleistung, dass sie für ein technologisches Museum das Interesse zeige und aus Reichsmitteln einen Beitrag zu demselben leiste; wir wollten auch ferner dass die Stimmen der Handels und Gewerbekammern außerhalb der Prager Handels- und Gewerbetammer, also überhaupt der übrigen Handels und Gewerbesammern in Böhmen gehört werden, und ich glaube, dass dann, wenn von allen diesen Faktoren ein einträchtiges Gutachten erzielt wird, welches allen Rücksichten und Interessen, die diesbezüglich in die Waagschale zu legen find, gerecht wird, nur dann glaube ich, dass ein Institut geschaffen werden kann, welches thatsächlich, den Ansorderungen entspricht.

Die Kommission beziehungsweife der Antragsteller hat sich diesen unseren Erwägungen angeschlossen und es ist einhellig dieser Antrag, wie ihn der H. Berichterstatter dem hohen Landtage vorgebracht hat, auch dem hohen Landtage zur Annahme empfohlen Worden.

Ich erlaube mir deshalb als Mitglied der Commission im Namen unserer Partei dem hohen Landtage die Annahme dieses Antrages bestens zu empfehlen und Sie zu bitten für denselben zu stimmen. (Bravorufe, Beifall. )

Oberstlandmarschall: Es ist Niemand mehr zum Worte gemeldet.

Není nikdo více ku slovu přihlášen. Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.

Poslanec Němec: Konstatuji především s potěšením, že pan poslanec Dr. Schücker sám poukázal k tomu, že v živnostenské komisi tento návrh byl přijat jednohlasně.

Dovoluji si reagovati jen na tu poznámku p. poslance Dra. Schückra v příčině neopatrnosti základního fondu na tak veliký podnik, který obchodní komora pražská k založení ústavu technologického byla položila.

Pan poslanec Dr. Schücker vším právem má za to, že příspěvek komory pražské, ač jak pravil, velice záslužný, přece jest jen nepatrný k založení ústavu dokonalého, a má za to, že takovými prostředky by se náležitě technologický ústav založiti nedal.

Já úplně s panem Drem. Schückrem v této věci souhlasím a přiznávám, že i my očekáváme, že stát konečně svou povinnosť ke království Českému učiní a že značným příspěvkem přispěje k aktivování ústavu tohoto.

Nemohu nic jinak, než s díkem přijmouti zároveň slib pana poslance Dra. Schückra, který je poslancem také za jednu obchodní a živnostenskou komoru, že i ostatní sesterské komory v království Českém stejně se o to co nejvydatněji přičiní v zájmu povznesení stavu živnostenského, aby co nejdříve aktivováno bylo v Praze zemské museum tech-