odevzdán návrh p. posl. Rataje: Návrh výboru legitimačního číslo tisku 154 odevzdává se zemskému výboru s vybídnutím, aby vyšetřil, zdali u volitele, jehož hlas výbor legitimační za rozhodný pokládá, bylo zákonného důvodu vyloučení z práva voličského.

Prosím pány; kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Dávám slovo p. posl. hraběti Vojtěchu Schönbornovi.

Posl. hrabě V. Schönborn: Slavný sněme! Chci jen zcela krátce o věci promluviti, a podotknouti z předu již naproti tomu, co právě bylo uvedeno p. posl. Šťastným, že dle mého náhledu tu nikterak se nerozhoduje snad o jakési osobnosti a že na tom nesejde, zdali tato osobnost náleží straně malilinké, malé, větší nebo největší.

Zde jedná se prostě o to, aby rozhodnuto bylo dle práva a spravedlnosti, zdali volba byla provedena způsobem řádem volebním předepsaným, a zdali tímto způsobem právě p. poslanec, který zaujímá křeslo své, obdržel nadpoloviční řádem volebním předepsanou většínu.

Prohlásil jsem již dříve, že budu mluviti pro návrh komise; avšak podotýkám, že s vývody komise, zvláště pokud se týká zejména jedné části, nemohu úplně souhlasiti.

Komise ve své zprávě poněkud krátce zabývá se též, otázkou, zdali prázdný lístek považován býti má za hlas platný čili nic.

Tu musím na to poukázati, že zemský výbor, když předložil tuto záležitost slavnému sněmu, trval ještě na náhledu, který byl vylíčen dosti obšírně ve zprávě podané zemským výborem v r. 1889 o volbě ve venkovských obcích: Karlíně, Brandýse n/L. a Král. Vinohradech, a že v této zprávě obšírně vyloženo bylo právní přesvědčení zemského výboru, že při počítání hlasů dle znění volebního řádu prázdný volební lístek jakožto platně odevzdaný hlas počítati sluší.

Já v této otázce připouštím velmi rád, že jest spornou, avšak při každé sporné otázce mohou právě býti náhledy různé.

Komise přidržela se náhledu jednoho; já však musím prohlásiti, že moje právní přesvědčení o této věci nebylo zvráceno

a že dosud chovám náhled tehdáž zemským výborem hájený, že prázdný lístek při nynějším znění zákona musí býti počítán jakožto platně odevzdaný lístek.

Já to prohlašuji pro svou osobu; myslím však, že ač dnes o této věci nebude hlasováním rozhodnuto, přece snad velká část vysoce vážených pánů poslanců v tomto směru s mým náhledem souhlasí.

Pokud se týká záležitosti, na kterou zvláště a s důrazem komise poukazuje, a která vlastně tvoří základ, na němž spočívá návrh komise, tu, ač přiznávám, že to jest otázka, na kterou může se s různých stanovisek hleděti, tu nemohu též úplně souhlasiti s náhledy komise, přihlížeje ku znění zákona, kde se praví, že musí voličské právo býti osobně vykonáno. Mohu se při tom odvolávati též na několik slov, které pronesl pán zpravodaj v úvodu tohoto jednání, kde na to poukázal, že sluší k tomu hleděti, aby lístek voličem před volební komisí byl odevzdán.

Já myslím, že v tomto případě lístek byl odevzdán voličem před volební komisí.

Ovšem, že lístek ten procházel pak dalšími ještě rukami a uznávám, že jest to otázka sporná a musím v tomto směrn sám si vyhraditi, že může se na tuto otázku přihlížeti ze stanovisek různých. Ježto však dle mého náhledu druhý důvod ohledně odevzdání prázdných lístků úplně stačí k tomu, aby návrh komise byl odůvodněn, prohlašuji, že budu hlasovati pro návrh komise.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Šťastný přihlásil se ke slovu podruhé; jelikož nepřihlásil se žádný řečník o slovo proti návrhu, dávám panu posl. Šťastnému bezprostředně podruhé slovo.

Posl. Šťastný: Slavný sněme! Co se týká námitky slavného zemského výboru ohledně prázdných lístků, dovolím si několik poznámek.

Nastává otázka, co vlastně znamenají prázdné lístky, a zvláště při této volbě. Volič, který odevzdal prázdný lístek, patrně nechtěl volit ani mne ani mého odpůrce ani někoho třetího, sice by ho byl napsal.

Proč asi do volební síně vůbec šel, a proč tam prázdný lístek odevzdával?

Podle našich poměrů venkovských může býti předně důvodem to, že nechtěl zůstati doma v den volby, ačkoliv nechtěl voliti ani jednoho ani druhého z kandidátů, poněvadž jsem se mu ani já ani druhý nelíbil a třetího neměl. Přišel tam, poněvadž se obával, že by mu dělali jeho sousedé předhůzky, že vůbec k volbě šel, ale nevolil. To jest vůbec tak, jako by tam nebyl býval.

To jest jeden důvod:

Druhým důvodem může býti, že, poněvadž dostává se cestovné za cesty k volbě, že si myslil, použiji toho dne, když se mně ta cesta zaplatí, tedy tam půjdu. To je zase tak, jako kdyby se k volbě nebyl býval dostavil.

Myslím, že prázdné hlasovací lístky v tomto ohledu nemají žádné váhy a platnosti, a že legitimační výbor v této věci jednal správně, když na něj nebral pražádného ohledu, a myslím, že jest odůvodněno to stanovisko, které i já zaujímám, že prázdný hlasovací lístek žádného významu nemá, a že nesmí se počítati.

Oberstlandmarschallstellvertreter: Es gelangt nunmehr zum Worte der Herr Abg. Dr. Eppinger.

Přichází nyní k slova pan posl. Dr Eppinger:

Abg. Dr. Eppinger: Aus der Aeußerung des Herrn Abg Sťastný war herauszuhören, dass er den Mitgliedern des Legitimationsausschusses den Vorwurf einer gewissen Voreingenommenheit oder Vefangenheit gegen seine Person bei Prüfung seiner beanstandeten Wahl gemacht hat. Und gerade dieser Umstand ver anlasst mich, der ich die Ehre habe dem Legi timationsausschusse anzugehören, mit einigen Worten die Haltung von uns deutschen Mit gliedern dieses Ausschusses zu begründen und die Stellung der Partei, welcher ich angehöre, zu kennzeichen.

Wir Deutschen in diesem hohen Hause haben aus naheliegenden Gründen absolut gar kein Interesse daran, ob das Mandat eines čechischen Wahlbezirkes in diesen oder jenen Händen ist, von diese oder jener Persönlichkeit ausgeübt wird, Jenn in Wirtschaftlichen, culturellen und Wohlfahrtsfragen besteht doch eigentlich lein neuenswerther Meinungszwiespalt zwischen uns.

In nationalen Dingen aber und sogar in ganz belanglosen Sachen, denen sich nur eine nationale Seite abgewinnen lasst, stehen Sie leider Gottes grundsätzlich gegen uns, machen alle durch die Bank Fronte gegen uns, mogen sie so oder so heißen, dieser oder jener Parteischattierung angehören.

Das haben wir durch jahrelange Erfahrung erlernt, das müssen wir als eine feststehende Thatsache gelten lassen. Ich bringe es nicht vor, um zu verbittern, sondern bloß, weil sich daraus ergibt, dass Sie von uns ein nüchternes, kühles und von allen Nebenrucksichten unbeeinflußtes Urtheil in der Frage einer persönlichen Angelegenheit erwarten können. Und das möchte ich besonders hervorheben Es mag nämlich auf den ersten Anblick ziemlich unverfänglich und harmlos erscheinen, dass ein Wahlmann in dem Wahllokale, um sich nicht durch das Menschengedrange zu der Kommission durcharbeiten zu müssen, seinen Stimmzettel und seine Legitimation einem Zweiten übergab und der Zwerte ste einem Dritten einhändigte, bis schließlich der Dritte die Papiere an die Wahlkommission ablieferte.

Allein harmlos erscheint es wirklich nur auf den ersten Anblick; bei einer etwa sorgfaltigeren näheren Prüfung steigen sofort gewichtige Bedenken auf. Vor allem anderen stoßen Wir darauf, dass eigentlich mit der Legitimationskarte ein durchaus nicht zu billigender Mißbrauch und Unfug getrieben wurde Das Legitimationspapier verfolgt ja doch den Zweck, Ausweis zu sein, dass diejenige Person, welche den Stimmzettel abgibt, identisch ist mit der, welcher die Wahlbefugnis zusteht Wer daher eine solche fegitimationskarte, die nicht auf seinen Namen lautet, produziert und unter ihrem Schütze den Wahlzettel abgibt, begeht eine Unwahrheit, gleichviel ob mit oder ohne strafbare Nebenabsicht.

Dem hohen Landtage aber zuzumuthen, dass eine solche Angelegenheit nur so - ich mochte jagen, aus kollegialler Rucksicht - behandelt werde, dass man ein Auge zudiuckt, heißt dem hohen Landtage zuzumuthen, dass er einer effektiven und actenmaßig festgestellten Unwahrheit auch noch eine amtliche Sanction ertheile. Das kann gewiss Niemand vom hohen Landtage verlangen - Es ist aber auch werter Fol gendes zu berücksichtigen. Wenn eingewendet wird, dass der gewisse bequeme Wahlmann noch im Locale gewesen ist und vollständig in der Lage war, seinen unbefugten Vollmachtstrager, oder richtiger gejagt, dessen Substituten zu uberwachen und zu kontrolieren, so entsteht so fort die Gegenfrage "Wer will in dem Menschengebrange, welches dort gewesen sein soll.

Nach den Zeugenaussagen die Bürgschaft dasür übernehmen, dass der Substitut jenen Wahlzettel wirklich abgeführt hat, welcher ihm, respective seinem Vormann von dem berechtigten Wahlmanne zu diesem Behuse übergeben wurde. Dies kann beim besten Willen der betreffende Wahlmann nicht verbürgen - das weisen die Akten nach und die Aussagen der Zeugen darin. Diejenigen Personen, welche einvernommen wurden, waren ja selbst betheiligt und konnten daher die beste Auskunft geben.

Ich bitte weiter zu berücksichtigen, was ein Wahlmann eigentlich vorstellt. Er wird zur Mitwirkung an der Wahlhandlung ausgerüstet durch das Vertrauen der Urwähler:, hinter ihm steht eine respektable Anzahl anderer Personen, deren Recht er ausübt, und nicht sein eigenes, oft sogar das einer ganzen Gemeinde, wenn sie nicht über 500 Einwohner zählt.

Ein solches Vertrauen und eine solche Wahlbesngnis ist. aber der Disposition des Wahlmannes vollkommen entrückt.

Da entscheidet nicht mehr sein eigener Wille, der tritt ganz in den Hintergrund. Ein solches Vertrauen läßt sich nicht beliebig und nach Art eines Fangballes aus einen Zweiten und Dritten übertragen.

Eine Substitutionsvollmacht, die weder nach dem Gesetze, noch nach dem Willen der Wähler dem Wahlmanne eingeräumt ist, dars er sich auch nicht anmaßen. Gerade darum muss man bei der Beurtheilung einer solchen Frage recht rigoros sein, und gerade weil es sich nicht um eine Stimme handelt, sondern effektiv, wenigstens nach der gesetzlichen Supposition, um das Wahlrecht einer großen, ansehnlichen Anzahl anderer Personen, gerade aus diesem Grunde gelaugte der Legitimationsausschuss zu der Ansicht, diese Sache nicht leicht nehmen zu dürfen.

Sobald eine Stimme nicht durch einen wahlberechtigten Wahlmann selbst abgegeben ist, ist ein Richtigkeitsgrund vorhanden, und zwar spielt der Unterschied, ob in größerer oder in geringerer Entfernung zwischen Vollmachtsgeber und Vollmachtsträger, gar keine Rolle.

Wie würden wir für einen späteren Fall die Grenze finden zwischen einer erlaubten Nachhilfe für die Bequemlichkeit eines Wahlmanns und einem unerlaubten Wahlmanöver? Wollten wir in jedem einzelnen Falle untersuchen, ob das Gedränge wirklich so groß war, um den Vorgang entschuldbar zu finden?

Wollten wir die gleichzeitige Anwesenheit beider in demselben Zimmer oder Hause oder in der Wahlstadt allein schon für genügend erachten, um hier sanierend einzuwirken?

Das ist einfach unmöglich. Es gibt kein anderes Auskunstsmittel, als sich genau an die gesetzliche Bestimmung zu halten.

Der Unterschied, welchen Herr Šťastný geltend machen wollte zwischen "sám" und "osobně" - ich muss aufrichtig bekennen, dafür habe ich kein Verständnis. Eines wie das andere heißt einfach: "selbst in Person. "

Das bedeutet dem Sinne nach unbedigt dasselbe: ein solcher Unterschied könnte blos hereingekünstelt werden.

Wenn wir uns daher in einem solchen Falle für die Annullierung der Wahl de! H. Šťastný entschieden haben, so darf man uns nicht den Vorwurf irgend einer Voreingenommenheit gegen die Person machen, sondern wir glauben nur dem Willen des Gesetzgebers Rechnung zu tragen, welcher in ganz richtiger Einsicht dort, wo ein Anderer Wahlrecht von Dritten ausübt, mit vollem Recht die größte Rigorosität verlangt und das persönliche Eingreifen mit vollkommenem Aulschluße jedes Bevollmächtigungsverhältnisses oder jeder Vermittlung.

Wir würden aber auch noch weiter durch das "tolerari posse" bei einem solchen Vorgange eine Verantwortung auf uns laden, die uns später gereuen könnte in ihren praktischen Konsequenzen.

Bei der Hitze der Erbitterung, ja bei dem Raffinement, mit welchem heutzutage Wahlkämpfe ausgesochten werden, könnten wir mit voller Sicherheit schon bei den nächsten Wahlen darauf rechnen, dass eine neue Species von Wahlagitatoren auftauchen würde, die man die "gesälligen Leute" nennen könnte, nämlich Herren, die in dem Wahllokale erscheinen und den bequemen Wahlmännern die lästige Mühe des Stimmenzuzutragens abnehmen würden, und zwar unentgeltlich oder sogar gegen Aufzahlung. (Heiterkeit!)

Sie würden lustig ihres bedenklichen Amtes walten!

Darin läßt sich eine Concession nicht machen, da heißt es einfach, den Sinn des Gesetzes stramm ausführen.

Der Herr Abg. Šťastný hat auch, ich möchte sagen, eine Art wehmüthigen Schwannengesangs angestimmt. Vielleicht hat er dazu noch keine Ursache. Hat er nämlich das Vertrauen der Mehrheit der Wählerschaft seines Vezirkes, so braucht er gar nicht als Schmanenritter von uns zu scheiden (Heiterkeit), sondern er kann aus dem Feuer einer Neuwahl als Phönix hervorgehen, und wir haben gar keine Ursache, ihm diese Rolle zu gönnen oder zu mißgönnen. Ob Lohengrin, ob Phonix, ist uns ganz gleichgiltig. Wir thun einfach unsere Pflicht, wenn wir um unser Urtheil gefragt werden.

Und da mochte ich mir nach eine Bemerkung erlauben. Nicht als Advokaten werden mir Mitglieder des Legitimationsausschusses gefragt, sondern als diejenigen Personen, welche durch das Vertrauen der Wählerschaft und hur im Hause durch das Vertrauen ihrer Collegen berufen sind, die Geschäfte dieses Ausschusses zu erledigen

Unsere Pflicht aber glauben wir dadurch zu erfüllen, dass wir für den Antrag der Commission stimmen. (Bravo!)

Noch eine Bemerkung sei mir gestattet Der hochverehrte Herr Vertretet des Landes ausschusses glaubte schon hier das Wort ergreifen zu sollen, weil nach d in Antrage der Commission nicht aus dem Grunde die Annullierung der be anstandeten Wahl beantragt wurde, welcher seitens des Landesausschusses geltend gemacht worden ist. 

Ich anerkenne, dass hier wohl nicht der Ort ist, diese allerdings recht schmierige und juristisch interessante Frage zu einem endgiltigen Abschluße zu fuhren, denn in dem Votum, wenn dasselbe für die Annullirung der Wahl des Herrn Abg. Šťastný ausfallt, spielen Entscheidungsgrunde keine Rolle und kommen garnicht zum Ausdrucke.

Es ist einfach unkontrolirbar, wer von den für den Antrag Stimmenden aus diesem oder jenem Grunde gestimmt hat. Allein, damit nicht später ein Präjudiz aus unserem Verhalten geschaffen werden konnte, muss es mir gegönnt sein, in kurzen Umrissen auf diese bestrittene Frage einzugehen.

Auch ich fuße darin vollkommen auf dem Berichte des hohen Landesausschusses und des Legitimationsausschusses aus dem Jahre 1889, welche das diesbezügliche Material pro und contra in einer äußerst anerkennenswerten Fulle und ziemlich erschöpfend beinhaltete. Ich hebe daraus eines hervor. Das Hauptargument des h. Landesausschusses ist Es muss dem Wahler freistehen, durch Abgabe eines leeren Stimmzettels zum Ausdrucke zu bringen: "Ich will zwar nicht den Einen, und nicht den Andern mahlen, ich will mich aber an der Wahl betheiligen und Will dadurch dem zu wählenden Candidaten die Wahl schwerer machen, und ihn nothigen, dass er eine größere Mehrheit von Stimmen aus seine Person vereinige. "

Das ist das Hauptargument, wenigstens dasjenige, das an den Schluß mit größtem Nachdruck gestellt wird, und das aus dem Wesen der Wahl und einer Wahlordnung hervorgeholt Wird, weil es dort heißt, es sei jede Wahlordnung mit Liberalitat auszulegen, und den Wahlern ein möglichst freier Spielraum zu lassen.

In diesem Argumente glaube ich, ohne Unbestchadenheit, eine kleine logische Schwache zu sehen. Es wird nämlich den Wählern die Absicht, einen solchen Effekt herbeizuführen, die Wahl schwer zu machen, imputirt und als Beweisgrund verwendet. Dies heißt aber das Quod est demonstrandum schon als Prämissen verwende! Eine solche gemuthmaßte Absicht der Wähler hat ja doch nur Dann einen Sinn, wenn auch schon wirklich feststeht, dass leere Stimmzettel gezahlt Waden, denn sonst ist die Betheiligung an der Wahl zwecklos, und da Wahler bringt diese gemuthmaßte Absicht niemals zur Ausfuhrung. Das scheint mir eine Schwache zu sein, welche die Beweiskraft des Argumentes hinfällig macht.

Sollte diese Frage nachmals zur Erledigung kommen, so wurde es mich freuen, wenn ich die Argumente erschöpfend darlegen konnte, welche die überwiegende Mehrheit der Mitglieder des Legitimations-Ausschußes auf denselben Standpunkt fuhrten, den der Ausschuß in der vorigen Periode eingenommen hat. Für diesmal wollte ich mich mit diesem Hinweise begnügen, und ich erkläre nochmals, dass ich und meine Kollegen sur den Kommission-Antrag stimmen werden. (Lebhafter Beifall. )

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo více k slovu přihlášen.

Es ist Niemand zum Worte gemeldet.

Prohlašuji rokovaní za skončené

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Pan posl. Šťastný mne požádal, abych mu dal slovo ku krátké opravě. Dávám mu tedy slovo.

Poslanec Šťastný: Ja jen chci upozorniti na to, že pan dr. Eppinger pravil, že prý tu nebyla žádna kontrola, nikdo prý nekontroval, co se s lístky stalo; že skutečně věc tak se byla udala, jak jsem já a svědci pravili, totiž že neporušeny přisel lístek z ruky Babora v komisi, o tom věcně podotýkám, že byli všichni ti, kteří protestovali proti volbě, přítomni, a ti všichni viděli, co se dělo, a ti v protokole pravili a doznali, že proti těm výpověděm těch tří účastníků na věci nemají co namítati, totiž že je za správné uznávají.

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám závěrečné slovo p. zpravodajovi.

Zpravodaj Dr. Dyk: Slavný sněme! Po věcné a výtečné obraně, které dostalo se zprávě se strany váženého p poslance za město Mimoň, byl bych vlastně sproštěn dalšího obhajování své zprávy.

Abych nezdržoval, obmezím se jen zcela na vyvráceni některých vývodů, které podle mého náhledu ještě zasluhují povšimnutí.

Především mám za svou povinnosť, jménem politické strany, ku které mám česť se hlásiti, rozhodně odmítnouti útoky, které se strany pana Alfonse Šťastného nejen naší straně, nýbrž všem politickým stranám v tomto sl. sněmu ve tvář byly vmeteny, jakoby v této věci rozhodovalo nějaké politické strannictví.

Já, velectění pánové, nevystupuji co politický stranník, ani co zástupce své strany, nýbrž co mandatár celého sněmu, který jest zvolen důvěrou všech politických stran v tomto slavném sněmu zastoupených.

Dostačí zajisté, když připomenu, že zpráva ta byla jednomyslně v komisi přijata, že tedy vším právem odmítnouti mohu takové výtky, poněvadž v komisi pro posonzení této věci nebyla rozhodnou ani osoba kandidáta, o které se jednalo, nýbrž pouze a jediné zákon.

A podle zákona nemohla legitimační komise jinak jednati, nežli chrániti zákona, který je v tomto případě jedině pro nás rozhodující. 

Co se týče dalších výtek, které se strany p. Alfonse Šťastného byly učiněny, musím odpověděti na jednu, která se dotýká vlastně mne samého co zpravodaje, kde on pravil, jakoby stav věcí nebyl vylíčen úplně správně, nýbrž jak on se domáhá svým návrhem, aby stav věci byl doplněn. - Lituji, že na tento návrh naprosto přistoupiti mi není možno. Co ma býti předmětem tohoto doplnění, prý vadnosť volitele ? Co pak, velectění pánové, v celé mé zprávě na některém místě bylo tvrzeno, že na tomto momentu zakladá komise neplatnosť tohoto hlasu ? Vždyť ve zprávě o tom není ani zmínky - a já prosím p. Šťastného, aby si zprávu tuto důkladněji přečetl - nýbrž rozhodujícím momentem pro neplatnosť hlasu byla ta okolnosť, že nebyl hlas odevzdán volitelem samým, nýbrž prošel 3 ruce a odevzdán byl 23letým nevoličem. To bylo rozhodné.

Není tedy pravda, co vytýká, že prý zpráva jest neúplná, naopak, co komise vzala za dokázané, potvrzuje - a protokoly zde leží - souhlasně sám Jan Babor, Josef Matoušek a svědek Antonín Tyšler. A to jest rozhodující.

A bylo by zbytečné další doplňování a vyšetřování, jestli některý z nich, snad Jan Babor nebo Matoušek, byli vadnými, poněvadž něco takového jsem ze spisů neodvozoval ve své řeči uvozovací a v odůvodňování zprávy ani slůvkem o něčem takovém jsem se nezmínil.

Co se týká otázky, jak daleko lze připustiti - jak si pan posl. Alfons Šťastný myslí - takovéto odevzdání lístku třetí osobou, dostačí zajisté argument, který, uvedl pan Dr. Eppinger.

Jen pro příště máme za to, že jest přece zapotřebí uvážiti, ku kterým konsekvencím by to vedlo a kam bychom přišli, kdybychom připustili, aby nevoliči ve volební síni byli oprávněni za voliče odevzdávati hlasy, abychom připustili, aby lístky kolovali skrze 5 rukou a teprve z 5. ruky nevoličem byly komisi volební odevzdány.

V zájmu důstojnosti volby a důstojnosti tohoto slavného sněmu království českého jest zapotřebí, abychom v počátcích takovéto praxi se opřeli, a jiného prostředku proti tomu není nežli prohlášení takového nevoličem odevzdaného hlasu za neplatný.

Co se dotýče otázky, které vysoce ctěný pan zástupce zemského výboru hr. Schönborn se dotkl, totiž principielní otázky, jaký právní význam mají prázdné lístky, nepřísluší mně co mandatáru legitimačního výboru, abych do rozhodování této otázky se pouštěl.

Já v jednomyslném souhlasu komise stojím na tom stanovisku, že pro ten případ otázka tato jest nerozhodná.

Když přistoupíme k prvnímu důvodu, který sám sebou dokazuje neplatnost celého volebního aktu, bylo by zbytečno, abychom zkoumali další důvody neplatnosti, když z toho principielního základního důvodu, z věci samé plynoucího, jest celá volba neplatná.

Bylo sice dále v protestu jednáno o tom, že komise neprávem k listkům, které svědčily panu Alfonsu Šťastnému, připočetla lístky, ač právem na něho určeny nebyly. Jedná se o dva lístky; jeden byl na jméno Alfons Šťastna a druhý zněl na jméno Adolf Šťastný. Komise v té věci úplně správně si nepočínala, ona zařadí a ty lístky do hromady lístků, které počítala pro pana Alfonse Šťastného.

Na tyto vady a různosti jmen nebrala zřetel komise legitimační, majíc za to, že jednání nebylo správné, nýbrž že bylo věcí komise, aby o každém vadném lístku volebním bylo se rozhodovalo a hlasovalo, zda komise jednomu nebo druhému kandidátu ho přičítá, anebo za vadný, neplatný prohlašuje.

Tuto vadu legitimační výbor vytýká jen z té příčiny, ne že by ji považoval pro tento případ za normu, nýbrž že pro příští volby jest nutno, aby se odporučilo zejména při volbách pochybných, kde se jedná o rozdíl jednoho odevzdaného hlasu, by komise volební v takových případech počínala si pokud možno přesně dle předpisu zakona.

Komise legitimační ve věci samé nikterak neprobírala tuto otázku, jak dalece právem či neprávem tyto dva pochybné lístky panu Alfonsu Šťastnému byly připočteny, a pokládá je za platně pro něho odevzdané.

Z důvodů, které jsem právě uvedl a které tak trefně podporoval vážený pan poslanec dr. Eppinger, prosím slav. sněm, aby návrh můj přijal. (Výborně! Výborně!)

Dodatečně uvádím ku zprávě výboru legitimačního, že se zprávou touto současně vyřízena bude zpráva zemského vý boru č. sn. 530.

Es ist unter einem durch diesen Bericht auch erledigt der Landesansschußbericht Z. 530, welcher dem Legitimationsausschuße zugewiesen wurde.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Předmětem hlasováni jest otázka, jakým způsobem má býti posuzována platnosť volby pana Alfonse Šťastného.

V tomto ohledu podal legitimační výbor 2 návrhy, ke kterým připojil ještě jménem legitimačního výboru pan zpravodaj třetí návrh, který se týká toliko formálnosti, totiž prohlášení, že jest dotyčná zpráva zemského výboru tímtéž vyřízena.

Pan Alfons Šťastný podal návrh, který čelí k tomu, aby záležitosť byla odevzdána ještě zemskému výboru k Šetřeni, a mám za to, že tento návrh jest tedy odročovací, že tady bude třeba hlasovati nejprve o návrhu p. Alfonse Šfastného. Pakli by tento návrh by! přijat, odpadlo by hlasování o návrhu výboru, a pakli by návrh p. Šťastného nebyl přijat, dám hlasovati o návrhu komise, při čemž podotýkám, že v tomtéž hlasování budu považovati, že jest připojen třetí návrh stran zprávy výboru zemského.

Gegenstand der Abstimmung ist die Frage, mas bezüglich der Giltigkeit der Wahl des H. Alsons Šťastný das hohe Haus beschließt.

In dieser Hinsicht hat der Legitimations ausschuss einen Antrag eingebracht, welcher aus 2 Theilen besteht und in welchen der H. Berichterstatter noch einen dritten Absatz hinzugefügt hat, der sich lediglich darauf bezieht, dass ein diesbezüglicher Nachtragsbericht des Landesausschusses gleichfalls hiedurch erledigt werde.

Der Heir Alfons Šťastný hat einen Antrag eingebracht, welcher dem Landesausschuße noch gewisse Erhebungen aufträgt.

Ich betrachte diesen Antrag als einen im Verhältnisse zu dem Antrage des Legitimati onsausschusses vertagenden und beabsichtige demnach die Abstimmung in der Weife einzuleiten, dass ich zueift über den Antrag des H. Alfons Šťastný abstimmen lasse.

Sollte dieser Antrag angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über den Commissionsantrag. Sollte der Antrag des H. Alfons Šťastný nicht angenommen werden, so werde ich über den Kommissionsantrag abstimmen lassen, wobei ich bemerke, dass ich in dieselbe Abstimmung auch den dutten von dem H. Berichterstatter noch hinzugefügten, den nachträglichen Landesausschußbericht betreffenden Punkt mit hinnehme.

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Činí se proti tomuto způsobu hlasovaní námitka ?

Es ist keine Einwendung erhoben morden.

Nebyla činěna žádná námitka. Pan Alfons Šťastný navrhuje: Návrh výboru legitimačního č. CLIV. odevzdavá se zemskému výboru s vybídnutím, aby vyšetřil, zdali u volitele, jehož hlas výbor legitimační za rozhodný pokládá, bylo zákonného důvodu vyloučení z práva voličského.