našich pánů poslanců říšských, kdyby se chtěli postaviti na to stanovisko u výdělkově daně, jak jest v práci, a vůbec, aby ta celá reforma nedělala se tím způsobem, abychom měli vedle těch sedmi přísných daní ještě tu osmou, osobní daň z příjmů, poněvadž pak budeme platiti od 600 zl. počínaje dvojí daň. My budeme platiti reální daně, poněvadž se nepomýšlí na zrušení 7 daní třídních a vedle toho nám navalí stát osmou daň osobní z příjmů.

Pánové, to jest špatnou výhodou, když máme míti k sedmi daním osmou daň.

Spravedlivo by bylo, aby na místě těch sedmi byla jen ta osmá. (Posl. Březnovský: Sestátniti daně, aby stát platil za občany daně. Veselost. )

Co se tyče dalšího postupu zdanění, myslím, že nezbývá nic jiného, nežli říditi se podle té spravedlivé zásady, aby velký poplatník, který ku příkladu má deset, dvacet, třicet tisíc ročního příjmu, - zde počítám na čistý příjem, ne na brutto, - a kterému když zaplatí daň, poměrně více zbývá než tomu, kdo má dvě, tři sta příjmů, a platí z nich daň, poměrně také vyšší procento daně platil.

Ta zásada má své důvody i v tom, že větší poplatník také vyžaduje větší ochrany státu, že se mu ta také poskytuje a tak dále, že tu není skutečně žádné příčiny, aby nebyla daň progressivní nebo stoupající.

A tu by se jednalo o jednu věc, která jest velice důležitá.

Ta progresse, to stoupání má býti vždycky na základě jakéhosi existenčního minima, totiž nějaké nejmenší výměry příjmů, od které se teprv počítá.

A tu máme zase nespravedlnost! Pánové, podívejte se na úředníky státní, ku příkladu, ať je to civil nebo vojsko, a jiné a jiné; u nich počíná zdanění až teprv od příjmů 630 zl.

Kdo má méně než 630 zl. příjmů, ten neplatí nyní žádnou daň z příjmů, teprve ten, kdo má na 630 zl.

U nás, u rolníka, se nikdo neptá: "Máš 630 zl. příjmů? Musíš zaplatit! A když nemáš ani krejcaru čistého, musíš zaplatit také. "

To se mi zdá býti přece jen nespravedlivým.

Jestli tedy existenční minimum pro jednu třídu jest zavedeno, nenalézám, proč by ten samý nárok nemohly dělati ostatní třídy?

Buďto má býti existenční minimum daně prosto a pak musí býti prosto u všech; anebo neznáme žádné existenční minimum, a pak vůbec musí platit každý ze svých příjmů, i kdyby obnášely zlatku.

To žádá spravedlnosť, a já jsem měl příležitosť vytknouti to i našemu dělnictvu.

Měl jsem jednou příležitosť přijíti na schůzi dělníků a tam jsem se této věci dotkl.

Tam se vyčítalo nám, kteří máme právo volební, že prý máme privilej, že máme právo volební a oni že ho nemají, a já jsem ovšem jen řekl, že takový privilej my jim velmi rádi také postoupíme, poněvadž nemáme žádnou příčinu, abychom je do parlamentu nepouštěli, to štěstí, které my z těch parlamentů máme, můžeme jim také konečně přáti. Ale vytkl jsem jim s druhé strany to, že mají mnohem cennější privilej, totiž privilej neplatiti dani, poněvadž dělník, pokud se mu říká dělník - já nevím, na čem spočívá ten charakter, jestli to spočívá na tom, že jest vyplácen týdně nebo měsíčně, zkrátka dělník může míti 2000 zl. příjmů, nemusí platiti žádné daně.

Já myslím, pánové, že tento privilej jest v jistém ohledu cennější, než celý ten náš parlamentární privilej.

Proti tomu konečně jsem nenašel žádný odpor, poněvadž jest to pravda.

Pánové, když bychom již přistoupili na progressivní daň, musíme začíti od nějakého existenčního minima, anebo bychom musili existenční minimum vynechati. To by bylo otázkou parlamentu, aby v té věci učinil nějaký prostředek.

Rozumně řečeno, každý člověk, jak jsem hned z předu řekl, potřebuje ku své výživě, ku svému ošacení, bydlení nějakých příjmů; pokud jsou to příjmy nutné, myslím, že jest to skutečné barbarství, aby z těch nutných příjmů ještě platil, poněvadž je to újma, která se týká jeho zdraví.

Mam existenční minimum daně prosté za úplně oprávněné, ale co se týká potom stoupání té progresse, prosím, zde jsou dvě věci možný; buď jest to stoupání od absolutního existenčního minima anebo také od poměrného, relativního existenčního minima. My můžeme říci: "Každý člověk, ať jest stavu jakéhokoliv, co člověk potřebuje ku př. 600 zl. neb 500 na té sumě nezáleží - ale vůči stavu člověka, v jakém se nalézá, vůči jeho vzdělání, prosím, to jsou mezi námi ohromné rozdíly, které nemůžeme jen tak setříti; my nemůžeme přece říci, že profesor universitní má pouze co člověk takové potřeby, jako má náš dělník na vesnici, to přece nemůže nikdo tvrditi, že pro něj jest něco nutného, co ten člověk na vesnici ani nezná, ku př. řekněme: "četbu"; pro našeho venkovského dělníka není četba nutná; ale, řekněme, některému professoru neb vzdělanému člověku "Poslouchej, ty nebudeš čísť, to není pro tebe nutnost", - tu on řekne, to nebudu raději jísti.

Prosím, tu je třeba dělat rozdíl, to se nedá odstraniti. To tu je, těch rozdílů, které jsou zde v stavu a vzdělání, musíme Šetřiti.

Já bych podle svého náhledu skromného soudil, že existenční minium a progresse se musí našim poměrům zvláštním přispůsobiti a že stupnice musl sebou též nésti stupňováni existenčního minima, tak že, když řekneme, existenční minimum počíná u někoho se 600 zl., musíme podle stavu připustiti pro jiné lidi existenční minimum 800 zl., pro jiné 1000 zl., pro jiné 10. 000 zl.

To musíme připustiti, to se nedá smazati a tady by posud byla cesta ta, že by se řeklo, že polovina jeho příjmů, ať jsou malé nebo velké, není dotknutelna daní, to je jeho existenční minimum ku př. u člověka při 20000 zl. příjmů jest 10000 zl. jeho existenční minimum v tom stavu, ve kterém je, a zdanění podléhá, teprve druhá polovina příjmů, takže by se mohlo připustiti progressivní stoupání i existenčního minima a tu by se snad ostrost stoupání odčinila.

V té věci myslím, že, jak se nám zdá, by věc nepodléhala ani mnoha velkým potížím a že by celá ta věc se dala velmi dobrým způsobem uspořádati

Nám schází něco, na co jsem se již u několika berních úředníků ptal.

Když jsem dostal do rukou svého času motivy k zavedení osobní daně z příjmů, našel jsem na stránce 151. motivů sepsaných ministrem Steinbachem velmi interessantní tabulku VII. Tam jsou různé rubriky - v jedné jest ku př. počet všech poplatníků v Prusku, vedle jest postaven jich roční příjem, pak daň vyměřená a na konec výnos daně.

Prosím, taková tabulka v Rakousku není, Když jsem se ptal našich úředníků, tu pravili, že ji nesestavovali.

Kdybychom měli v Rakousku soupis všech našich poplatníků a občanů, kteří mají jisté příjmy, a kdybychom měli také vedle toho postaveno kolik mají příjmů, pak, pánové, kdybychom si udělali státní kontingent a řekli, stát potřebuje na svá vydání ročně 600 milionů, jednoduchým počtem lze stanoviti procento, kdyby se napřed stanovila progresse, kolik připadá na ten který stupeň příjmů.

To jest jednoduché, ale náš stát to nemá.

Proto to bylo připojeno k mot vům z Pruska takřka na příklad.

P. posl. Heinzl se také na to odvolává a to jest úplně správné.

Taková tabulka jest k dostání, kdyby si stát na tom dal záležeti.

Tu bych žádal naše pány říšské poslance, aby na to působili, by taková tabulka se sestavila, poněvadž to by byl základ (Posl. Březnovský: Nebylo by to správné, poněvadž se obyčejné lže, když se přiznává příjem. )

To jest korrupce..

Nemuseli bychom lháti; my lžeme proto, poněvadž se bojíme, že by nás stát odřel, (Posl. Březnovský: To je to!) My lžeme ze strachu. (Posl. Březnovský: Poněvadž je to nemorální!)

Tolik, velectění pánové, jsem si dovolil jen podotknouti k svému návrhu, a já bych soudil, že bychom mnohem lépe pochodili, kdyby naši páni poslanci na říšské radě k tomu chtěli působiti, aby k té nynější reformě daní vůbec nepřišlo, to nám nebude nic platno, poněvadž se ukáže, že budeme dvakráte zdaněni, nýbrž aby působili k tomu, aby veškeré daně ty byly - jedná se hlavně o gruntovní daň výdělkovou - přeměněny v osobní daň z příjmů. U těch ostatních to nedělá obtíže, při dani činžovní, při dani ze mzdy, při dani důchodkové a u těch ústavů, které kladou účty. To se dá ciferně dokázat všecko, a kdyby se jen sbírala data u daně gruntovní, jak je chce sbírati anketa, na které se zemědělská rada ustanovila, dostaneme dat takovýchto dosti, a kdyby se dnes učinil dotaz na okresní zastupitelstva, dostaneme určitá data o výnosu statků. Na to jsem jen chtěl upozorniti, že by bylo lépe na místo toho projektu vedle 7 daní připojiti ustanovení ještě osmé daně, těch 7 daní odstraniti a na místo nich ustanoviti jednotnou osobní daň z příjmů s vyloučením zdanění existenčního minima. Tím myslím, že jsem v Krátkosti odůvodnil svůj návrh. Já vás, pánové žádám, jestli to uznáte, aby "návrh byl Vámi podporován.

Ve formálním ohledu prosím, aby byl dán komisi zemědělské.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo ve formálním ohledu za slovo?

Verlangt Jemand in formaler Beziehung dag Wort?

Dovoluji se tázati pana navrhovatele, navrhuje-li změnu návrhu tištěného, v němž stojí, že návrh má býti přikázán komisi zemědělské.

Posl. Šťastný: Trvám na svém původním návrhu.

Nejv. maršálek zemský: V tištěném návrhu stojí, by návrh ten přikázán tyl komisi zemědělské.

Der Herr Antragsteller hat den Antrag gestellt, seinen Antrag der Landeskulturkommission zuzuweisen.

Pan navrhovatel navrhuje, aby návrh jeho byl přikázán komisi zemědělské.

Žádám pány, kteří souhlasí s formálním návrhem, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem formalen Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Tím jest denní pořádek vyčerpán.

Hiemit ist die Tagesordnung erschöpft.

Posl. dr. Podlipný a soudruzi mně odevzdali návrh na resoluci k vládě za poskytnuti vydatné subvence ku velkým úkolům král. hlav. města Prahy.

Der Herr Abg. Dr Podlipný und Genossen haben mir einen Antrag überreicht aus eine Resolution an die hohe Regierung zur Gewährung einer ausgiebigen Subvention für die großen Aufgaben der kgl. Hauptstadt Prag.

Žádám, by tento návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh JUDr. Podlipného, Ph. Dr. Blažka, Kaftana a soudruhů na resoluci k vládě za poskytnutí vydatné subvence na velké úkoly král. hl. města Prahy.

Sl. sněme, račiž se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá, by na veliké úkoly kr. hl. města Prahy a sice na assanaci Starého Města a Josefova (povolenou zákonem ze dne 11. února 1893 č. 22 ř. z. ) jakož i spojenou s ní kanalisaci, dále na opatření vody poskytla v době pokud možno nejkratší vydatnou subvenci.

V Praze, dne 29. ledna 1896.

Dr. Podlipný, Dr. Bražek, Kaftan a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Die Herren Abgeordneten Albl, Steiner und Genossen haben mir einen Antrag überreicht betreffend eine Hilssaction für die durch Mäusesrass geschadigten Landwirthe des nordwestlichen und Westlichen Böhmens.

Páni poslanci Albl, Steiner a soudruzi odevzdali mně návrh ve příčině pomocné akce pro hospodáře severozápadních a západních Čech poškozených hraboši.

Ich ersuche diesen Antrag zu verlesen.

Landtagssekretär Höhm (liest):

Antrag der Abgeordneten Albl, Steiner, Böns, Hofmann, von Eltz und Genossen betreffend eine Hilfsakzion für die durch Mäusesrass geschädigten Landwirthe des nordwestlichen und westlichen Böhmen.

Der hohe Landtag wolle beschließen: Den im Jahre 1895 durch Mäusefraß geschädigten Landwirthen des nordwestlichen und Westlichen Böhmens wird aus Landesmitteln eine ausgiebige Unterstützung in Form von Subventionen und unverzinslichen Darlehen gewährt.

In formaler Beziehung wird die Zuweisung dieses Antrages an die Budget- und Landeskulturkommission mit der Bestimmung, dass diesen Kommissionen zur Berichterstattung eine Frist von acht Tagen gestellt und dass von der Drucklegung des Kommissionsberichtes Umgang genommen werde, beantragt.

Prag, den 31. Jänner 1896. Albl, Anton Steiner, Vinz. Hofmann, v. Eltz und Genossen.

Oberstlandmarschall: Ichj werde diesen Antrag der geschästsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Páni posl. Jan Rataj a Alfons Šťastný mně odevzdali návrh ve příčině změny říšského zákona ze dne 21. září 1869 a zákona zemského ze dne 10. února 1873 č. 12, týkajících se obecních úřadů narovnávacích jakož i změnění řádu soudního a trestního.

Die Herren Abgeordneten Joh. Rataj und Alfons Šťastný haben mir einen Antrag betreffend die Abänderung des Reichsgesetzes von 21. September 1869 und des Landesgesetzes von 10. Feber 1873 Nr. 12, betreffend die die Gemeindevermitlungsämter, so wie auch auf Abänderung der Gericht- und Strafprozeßordnung überreicht.

Tento návrh není dostatečně podporován; dám jej přečísti a učiním pak dotaz na podporu.

Der Antrag ist nicht hinreichend unterstützt; ich werde denselben verlesen lassen und sodann die Unterstützungssrage stellen.

Žádám, by tento návrh byl přečten.

Sněmovní tajemník Höhm (čte): Návrh poslanců Jana Rataje a Alfonse Šťastného v příčině změnění říšského zákona ze dne 21. září 1869, a zákona zemského, ze dne 10. února 1873 číslo 12., týkajících se obecních úřadů narovnavacích, jakož i změnění řádu soudního a trestního.

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1.   C. k. vláda se vyzývá, postarati se o to, aby cestou ústavní zákon říšský ze dne 21. září 1869 a zákon zemský ze dne 10. února 1873 číslo 12., jakož i soudní a trestní řád změněny byly v ten smysl, že:

a)  početí sporu civilního o věci až do výše ceny 300 zl. jakož i trestní řízení pro přestupky a přečiny urážky na cti musí předcházeti pokus narovnání před obecním úřadem narovnavacím;

b)  civilní věci sporné až do výše ceny 20 zl. náleží obecním úřadům narovnacím k rozhodování bez odvolání;

c)  veškeré protokoly a listiny vztahující se k uvedeným záležitostem jsou kolku prosty.

2.     V ohledu formálním budiž návrh tento přikázán k poradě a podání zprávy komisi pro obecní a okresní záležitosti. V Praze, dne 31. ledna 1896.

Jan Rataj a Alfons Sťastný.

Nejvyšší maršálek zemský: Učiním dotaz na podporu.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován; naložím s ním dle jednacího řádu.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt, ich werde denselben der geschästsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Pan poslanec dr. Vašatý a soudruzi mně odevzdali dotaz ke mně jako nejvyššímu maršálku zemskému království českého.

Die Herren Abg. Dr. Vašatý und Gen. haben mir eine Interpellation an mich als Oberstlandmarschall des Königreiches Böhmen überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte: ) Dotaz poslance JUDra. Jana Vašatého a soudruhů k Jeho Jasnosti Jiřímu knížeti z Lobkovicz, nejvyššímu zemskému maršálku království Českého.

K dotazu našemu ze dne 20. ledna 1893    ve příčině povinného pojišťování proti škodám z ohně a zřízení zemského ústavu pojišťovacího ráčila Vaše Jasnost v sezení slavného sněmu ze dne 7. února 1894  prohlásiti, že výbor zemský konal ve věci této k usnesení slavného sněmu ze 4. dubna 1892 rozsáhlá šetření, že předložil statistické výkazy 192 okresních zastupitelstev, že zemský výbor uznává, hledě k prohlášením se okrešních zastupitelstev jakož i zřetelem k neurovnaným poměrům pojišťovacím ve království Českém, že by zákon k upravení poměrů těchto byl žádoucí, že však nemůže předložiti slavnému sněmu již v tomto zasedání (t. j. r. 1894, ve příčině zřízení zemského ústavu pojišťovacího a zavedení povinného pojišťování určité návrhy, anať c. k. vláda prohlásila, že předloží říšské radě osnovu zákona o povinném pojišťování, a že se o vypracování dotyčné osnovy zákona mezi zúčastněnými ministerstvy vyjednává. Dále bylo uvedeno, že zemský výbor znovu dne 14. listopadu 1893. žádal vládu za sdělení, zdali uvedené vyjednávání ministerstev dospělo už k určitému výsledku, že však dosud c. k. vládou nebylo odpověděno. Nemůže prý tudíž výbor zemský předložiti slavnému sněmu osnovu zákona. Ve zprávě pak výboru zemského ze 30. pros. 1894. č. 163 sněm. připomenuto bylo, že neopomene zemský výbor s c. k. vládou dále vyjednávati a že dle výsledku slavnému sněmu předloží další návrhy. "

Ježto však vlády v této polovině říše dle úředních prohlášení z r. 1888 již po 9 let otázku povinného pojišťování studují (tak že toto studium trvá již po 6 let), aniž by dosud k nějakému rozhodnému úsudku přišly, a ježto také zemský výbor po celou předešlou sněmovní dobu zasedací, po 6 let pouze šetření konal, aniž by dotčenému usnesení sněmovnímu stran předložené osnovy zákona zadost byl učinil, mizí skutečně veškerá naděje, že by tato z ohledů národohospodářských tak důležitá záležitost takovýmto neomluvitelně zdlouhavým postupem mohla kdy ku zdárnému cíli přijíti.

Postup tento lze sobě tím méně na straně výboru zemského na škodu poplatnictva, zvláště v širokých jeho nejchudších vrstvách, vysvětliti, anať záležitosti ta dle zákona o zastupitelstvu říšském ze dne 21. prosince 1867 č. 141 ř. z. před radu říšskou naprosto nenáleží a tudíž jedině sněmovnímu zákonodárství připadá a slavnému sněmu i zemskému výboru samým řízením zemským přikázána jest "aby samy se radily a návrhy podávaly na vydávání zákonů a zařízení, jež potřeby a blaho země vyžadují. "

Mimo to padá na zemský výbor zvláště vina z průtahu, anať záležitost povinného pojišťování proti škodám z ohne není naprosto nesnadná k provedení, poněvadž dle zkušeností nabytých v sousedních zemích německých povinným pojišťováním zemským co nejpříznivějších výsledků bylo docíleno.

Za nynějších stísněných poměrů financí zemských a za nynější všeobecné hospodářské tísně a úpadku jeví se nynější stav volného pojišťování, kterýmž se jedině velké peněžnictvo a cizí ústavy na škodu mnoha milionů zlatých ročně a to nejchudších tříd poplatnictva, jakoby k tomu zvláštní výsadu měly, obohacují, zřejmým proviněním proti životním zájmům širokých chudnoucích vrstev obyvatelstva, a nebude lze ani v budoucnosti toto čiré zanedbávám povinností nejvyššího úřadu samosprávného v tomto království nikdy ospravedlniti.

Nechtějíce míti ani stínu účastenství na této přetěžké vině, způsobené zemi i obyvatelstvu zanedbáváním povinností, dovolujeme sobě k Vaší Janosti dotaz: "Čeho že výbor zemský od své poslední zprávy v záležitosti povinného pojišťování proti škodám z ohně, slavnému sněmu dto. v Praze 30. prosince 1894 č. sněm. 163, č. tisku LIII. podané, učinil, aby snesení slavného sněmu ze 4. dubna 1892 konečně bylo splněno?

V Praze dne 23. ledna 1896.

Dr. Vašatý a soudruzi.

Nejv. maršálek zemský: Dovolím si dorozumění se s zemským výborem na tuto interpellaci odpověděti.

Ich werde mich bezüglich der Antwort auf diese Interpellation mit dem Landesausschuße ins Einvernehmen setzen.

Pan poslanec Josef Anýž a soudruzi mne odevzdali dotaz k J. E. panu místodržiteli jakožto předsedovi zemské školní rady pro království České.

Die HH. Abg. Josef Anýž und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Excel. den Herrn Statthalter als Vorsitzenden des Landesschulrathes für das Königreich Böhmen überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte: ) Dotaz Josefa Anýže a soudruhů k panu c. k. místodržiteli jako předsedovi zemské školní rady pro král. České.

Na české obecní škole veřejné v Hrobech u Teplic zapsáno bylo počátkem nynějšího škol. roku 310 dítek do 3 tříd a sice do prvé 93, do druhé rovněž 93, a do třetí 123.

Při komisionelním řízení bylo uznáno, že místnosti jedné třídy stačí sotva pro 60 dětí, tedy že 124 dítek v jedné těsné místnosti vyučováno býti nemůže.

Avšak povolaní úřadní orgánové vůbec se nepostarali, aby nález komise podporovaný důvody paedagogickými zdravotními také byl proveden.

Místní školní rada v Hrobech, vidouc že tito orgánové nekonají svou povinnosť, podala hned na počátku září m. r. žádost za rozšíření české školy, ale marně čeká na její vyřízení, snad jen proto, že tato česká škola nalézá se v tak zv. "uzavřeném území. " Také 74 českých rodičů obrátilo se v zájmu svých dítek zvláštní prosbou ke školním úřadům, ale rovněž bez výsledku.

Jaké poměry v české veřejné škole v Hrobech panují, vidno nejlépe z toho, že ve zkaženém vzduchu dítky nejednou omdlévaly, ba i krvácely.

V poslední době objevila se v Hrobech dokonce nemoc epidemická - tyfus i nastala obava, že nákazou stíženo bude i žactvo stísněné v nezdravých místnostech.

Potřeba rychlého opatření vhodných a zdravých místností jest tedy naléhavou.

Poněvadž úřední orgánové o závadách právě vylíčených podrobně jsou zpraveni, tážeme se:

Jest pan c. k. místodržitel jako předseda zemské školní rady pro království české ochoten nejrychlejšími rozkazy a zákonnými nařízeními postarati se, aby mládež české obecné školy v Hrobech nebyla dále trýzněna v naprosto nedostatečných, nezdravých místnostech?

Nebo přijímá pan místodržitel jako předseda zemské školní rady zodpovědnosť za následky zaviněné zejména nyní, v době vzniknuvší epidemie, jeho podřízenými orgány ?

V Praze, dne 31. ledna 1896. Josef Anýž a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Ich werde diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.

Komise rozpočtová koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Die Budgetkommission hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.

Die Landeskulturkommission hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.

Komise pro záležitosti zemědělství koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Komise petiční koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Die Petitionskommission hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.

Die Kommission für öffentliche Arbeiten hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.

Komise pro práce veřejné koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Komise pro záležitosti obecní a okresní koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.

Die Commission für die Angelegenheiten der Hypothekenbank hält Sitzung morgen am 1. Feber um 9 Uhr Bonn.

Komise pro záležitosti hypoteční banky koná schůzi zítra v sobotu dne 1. února o 9. hod. dopolední.

Komise školská koná schůzi zítra v sobotu o 10. hodině dopoledni.

Die Schulkommission hält Sitzung morgen, Samstag um 10 Uhr Vorm.

Die Gewerbekommission hält Sitzung Montag, den 3. Feber um 5 Uhr Nachm.

Komise živnostenská koná schůzi v pondělí dne 3. února o 5. hodině odpolední.

Příští sezení se bude odbývati v úterý dne 4. února o 11. hodině dopolední.

Die nächste Sitzung findet statt Dienstag, den 4. Feber um 11 Uhr Vorm.

Na denní pořádek příštího sezení kladu následující předměty:

1.    Zpráva zemského výboru o volbě JUDra. Aloise Koldinského za poslance.

Pak druhá čtení několika zpráv komisí a sice:

2.    Druhé čtení zprávy výboru legitimačního o žádosti c. k. okresního soudu v Jindř. Hradci za povolení k soudnímu stihání poslance Josefa Holče, tisk CXLIX.

3.   Druhé čtení zprávy Komise rozpočtové o zprávě výboru zemského, kterou předkládá se seznam nemovitostí zemi náležejících neb zemským výborem spravovaných, tisk CXXXVIII.

4.    Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o petici městské obce Jistebnice za zřízení okresního soudu tamtéž, netišt. zpráva.

Dále netištěné zprávy:

5 Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zem ského v příčině žádosti osady Lhoty Chocholaté za vyloučení ze svazku místní obce Budkova a ustavení za obec samostatnou.

6.     Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě zemského výboru týkající se žádosti Aloise Mollendy, professora při hospodářské střední škole v Roudnici Hracholuskách, v příčině čítání doby služební.

7.   Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě výboru zemského v příčině přiznání nároku na příjmy učitelů hospodářských škol středních F. Egrovi, učiteli vinařsko-ovocnické školy v Mělníku.

8.   Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o petici kuratoria vyšší odborné lukařsko-rybářské školy v Bohdanči za zřízení této školy.

Dále klada na denní pořádek:

9.      První čtení návrhu poslance Dra Augusta Zátky v příčině změn zemských zákonů o školství obecném, tisk CXL.

10.      První čtení návrhu poslance Josefa Krejčika a soudruhů v příčině založení nových všeobecných škol řemeslnických v Čechách, tisk CXIII.

11.    První čtení návrhu poslance Dra Milnera, Štěpána Richtra a soudruhů v příčině pojednávání o záležitostech zemědělských v zemském výboru, tisk XIV.

12.    První čtení návrhu poslance Heřmana Jandy, Viléma Teklého a soudruhů v příčině vydaní zemského zákona o závazných společenstvech rolnických, tisk CXVIII.

13.     První čtení návrhu poslance Josefa Sokola a soudruhů na vydání zákona o vyučovacím jazyku na školách národních a o přijímání dětí školou povinných ve školních obcích národně smíšených do školy, jejíhož vyučovacího jazyka jsou mocny, tisk C.

Aus die Tagesordnung der dienstägigen Sizzung setze ich folgende Gegenstände:

1. Bericht des Landesausschußes über die Wahl des JUDr. Alois Koldinský zum Landtagsabgeordneten.

Dann zweite Lesungen einiger Commissionsberichte und zwar:

2.      Zweite Lesung des Berichtes des Legitimationsausschußes über das Ansuchen des k. k. Bezirksgerichtes in Neuhaus um Bewilligung zur strasgerichtlichen Verfolgung des Abgeordneten Jos. Holče, Druck CXLIX.

3.    Zweite Lesung des Berichtes der Budget« kommission über den Landesausschußbericht, mit welchem das Verzeichnis der dem Lande gehörenden, oder in Verwaltung des Landes stehenden Realitäten vorgelegt wird, Druck CXXXVII.

4.      Zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Stadtgemeinde Jistebnitz um Errichtung eines Bezirksgerichtes dortselbst.

Dieser und einige folgende find ungedruckte Berichte;

5.    Zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht betreffend das Ansuchen der Ortschaft Lhota Chocholata um Ausscheidung aus dem Verbande der Ortsgemeinde Budkau und um Konstituierung als selbständige Gemeinde,

6.    Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Landesausschußbericht betreffend das Ansuchen des Alois Mollenda, Professors an der landwirthschaftlichen Mittelschule in Raudnitz-Hracholusk, in Angelegenheit der Anrechnung seiner Dienstzeit.

7.   Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Landesausschußbericht betreffend die Zuerkennung der Bezüge der Lehrer an landwirtschaftlichen Mittelschulen dem Lehrer der Obst- und Weinbauschule in Melnik, Fr Eger.

8.    Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über die Petition des Kuratoriums der höheren Wiesenbau und Fischereifachschule in Bohdanetsch um Errichtung dieser Schule.

Ferner einige erste Lesungen und zwar:

9.     Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. August Zátka um Abänderung der Landesgesetze betreffend das Volksschulwesen, Druck CXL.

10.      Eiste Lesung des Antrages des Abgeordneten Josef Krejčik und Genossen betreffend die Gründung neuer allgemeiner Handwerkerschulen in Böhmen, Druck CXIII.

11.    Erste Lesung des Abgeordneten Dr. Milner, Stefan Richter und Genossen betreffend die Behandlung der Landeskulturangelegenheiten im Landesausschuße, Druck XIV.

12.    Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Herrmann Janda, Wilhelm Teklý und Genossen betreffend die Erlassung eines Landesgesetzes über landwirtschaftliche Zwangsgenossenschaften, Druck CXVII. Und

13. erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Josef Sokol und Genossen auf Erlassung eines Gesetzes betreffend die Unterrichtssprache an den Volksschulen und die Aufnahme der schulpflichtigen Kinder in gemischtsprachigen Schulgemeinden in Schulen, deren Unterrichtssprache sie mächtig find.

Prohlašuji schůzi za skončenu.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

Schůze skončena ve 3 hod. 80 min. odpoledne.

Schluss der Sitzung um 3 Uhr 30 Min. Nachmittags.

Viktor Porak, verifikátor.

Pros. Carl Röhling, Verificator.

JUC. Scharf, verifikátor.

Praha - Rohlíček & Sievers. - Prag