angelegenheiten, als auch in der Commassationskommission niederzulegen.

Euerer Durchlaucht sehr ergebener

Eduard Parish, Landtagsabgeordneter.

Prag, 26. Jänner 1896.

Oberstlandmarschall: Ich werde über dieses Gesuch die Abstimmung einleiten.

Dám hlasovati o této žádosti za dovolenou.

Der Herr Abg. Parish bittet um einen 14tägigen Urlaub, und ersucht für den Fall der Bewilligung dieses Urlaubs auch seine Mitgliedschaft in der Commission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten sowie auch in dem Commassationsausschusse niederlegen zu dürfen.

Pan posl. Parish žádá za 14denní dovolenou a žádá zároveň, by jemu bylo dovoleno, by v tomto případě vystoupil z komise pro záležitosti obecní a okresní a z výboru kommasačního.

Ich ersuche die Herren, welche das Ersuchen bewilligen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří souhlasi, by povolení bylo dáno, by vyzdvihli ruku.

Jest povoleno.

Es ist bewilligt.

Následkem toho bude potřebí, aby za jmenovaného pana poslance vykonala kurie velkých statků novou volbu jednoho člena komise pro záležitosti obecní a okresní a aby celá sněmovna vykonala novou volbu jednoho člena výboru kommasačního.

Vybídnu ku konci dnešního sezení kurii velkých statků, aby vykonala volbu jednoho člena komise pro záležitosti okresní a obecní a dám na denní pořádek některé z příštích schůzí volbu jednoho člena výboru kommasačního.

In Folge der eben vom hohen Hause ertheilten Bewilligung tritt die Nothwendigkeit ein, die Neuwahl eines Mitgliedes der Commission für Bezirks- und Gemeindenangelegenheiten seitens der Curie des Großgrundbesitzes vorzunehmen, sowie auch eine Neuwahl eines Mitgliedes des Commassationsausschusses durch den ganzen Landtag. Ich werde zum Schlüsse der heutigen Sitzung die Curie des Großgrundbesitzes ersuchen, die Neuwahl eines Mitgliedes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenhetten vorzunehmen, und ich werde die Neuwahl eines Mitgliedes des Commassationsausschusses durch den ganzen Landtag aus die Tagesordnung einer der nächsten Sitzungen setzen.

Der Herr Abg. Graf Mensdorff hat sich für die heutige und morgige Sitzung entschuldigt.

Pan posl. hrabě Mensdorf omluvil se pro dnešní a zítřejší schůzi.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir übergehen zur Tagesordnung.

První předmět denního pořádku jest první čtení návrhu poslance dra. Pacáka a soudruhů na vydání zákona proti cukrovarnickým kartelům.

Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Pacák und Genossen aus Erfassung eines Gesetzes gegen die Zuckerfabriks-Cartelle.

Dávám slovo panu navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Poslanec dr. Pacák: Slavná sněmovno! Mám dnes odůvodniti návrh svůj, který podal jsem proti kartelům, těmto novým hospodářským útvarům našeho století, které na světovém trhu povstaly z krise, vyvolané přeprodukcí.

Jeden národohospodářský spisovatel, profesor Wolff z Curychu nazval tyto útvary hospodářské na sjezdu spolku pro sociální politiku, který se odbýval dne 28. a 29. září ve Vídni, ústavy pojišťovací proti krisi (" Krieenversicherungsanstalten") - já nebudu rozhodovat, zdali právem či neprávem.

Návrh můj, který podal jsem v tomto slavném sněmu dne 30. prosince 1895, není, velectění pánové, žádným návrhem novým; já jsem podal stejný návrh minulého roku během zasedání rady říšské, a sice 22. října 1895, také na říšské radě, a musím, velectění pánové, zde výslovně říci, že dík rychlosti hospodářského výboru a dík rychlosti referenta téhož výboru, přítele Teklého, tento návrh můj také skutečně jest již v hospodářském výboru vyřízen, což znamená, pánové, při známé parlamentární zdlouhavé práci dosti rychlý výsledek.

Já doufám, velectění pánové, že při našem opětném sejití se na radě říšské vyřídíme tento návrh také v plenární schůzi, neboť musím to zde konstatovati, velectění pánové, že jsem se přesvědčil z jednání hospodářského výboru na radě říšské, že všichni členové, zástupcové všech stran, v tomto hospodářském výboru seznali, že, jest nutno, aby kartelní poměry a nové hospodářské útvary kartelu byly zákonně upraveny, respective určitým zákonům podrobeny.

Můj návrh, velectění pánové, obsahuje dvojí, a sice, předně žádá, aby svazky kartelní vůbec, kartelní svazky vůbec, pravím, podrobeny byly zemskému, případně státnímu dozoru a za druhé, aby hospodářství škodlivé kartely, byly státní, případně zemskou správou zamezovány, a kdyby proti tomuto ustanovení se takové svazky utvořily, stihnuty byly následky zákona, případně i tresty.

Velectění pánové, tento můj návrh vyznívá v resoluční návrh na vládu, aby ji vyzval, by ona předložila co nejdříve návrhy zákonů, upravující tento poměr, příslušným faktorům zákonodárným.

Velectění pánové, já jsem podal svůj návrh sněmu, souhlasný s oním návrhem na radě říšské, z dvojího důvodu.

Předně jsem měl za to, že jest zapotřebí, aby hlas tak důležitého sboru, jako jest právě sněm království českého v tak eminentně hospodářské otázce se vyslovil, a aby byl jaksi tlakem na rozhodující kruhy, by přistoupily konečně k upravení těch poměrů, ale za druhé vedla mně k tomu jiná okolnost, nehledě na kompetenci v hospodářských věcech, totiž ta, že právě v království českém tu bylo nejvíce a nejdůraznějších hlasů, které se ozývaly pro upravení poměrů kartelních, a byly to zejména rolníci z českého království, kteří na radě říšské celou řadou petic žádali, by konečně upraveny byly poměry kartelní zákony, a sice z toho důvodu, poněvadž tvrdili, že právě svazky kartelní výrobu zemědělskou nesmírným spůsobem tížily.

Velectění pánové, mám tudíž za to, že je důležito, aby právě tyto kruhové rolničtí se vyslovili o této věci, a aby se vyslovili obšírně a důkladně, aby skutečně ve Vídni bylo vidět, že naše volání po nápravách kartel, svazků není, pánové, jen tak hozeným návrhem, že je to návrh důležitý, který vyžaduje pečlivého a důkladného vyšetření, má li býti českému zemědělstvu napomoženo. (Tak jest; )

Já doufám, pánové, že bude poskytnuta příležitost v druhém čtení o tomto návrhu veškerým kruhům súčastněným co nejšíře se vysloviti, já proto dnes, při prvním čtení, budu mluviti jen stručně, věcně a všeobecně a ponechám si, pánové, mnohý detail, který je velmi zajímavý zejména v tomto boji dnešním mezi hospodářskými výrobci a mezi cukrovary, do druhého čtení.

Já jsem podal návrh svůj proti kartelům, poněvadž mám za to, že zapotřebí jest upravení všech těch kartelních spojení zákonem, které dnes na světovém trhu vládnou.

Ale, velectění pánové, já se netajím a netají se žádný z Vás, že vlastně příčinou podání návrhu toho byl cukerní kartel, nebo, abych tak řekl přesněji, jeho výstřelek, či tak zvaný nucený rayon k nakupování surovin.

Chci tedy nejprve promluviti všeobecně o všech kartelích a pak o cukrovém kartelu, resp. o jeho výstřelku, o původci tolika zla, velect. pánové, v Cechách nastalého, o rayonu nuceném.

Dovolím si Vám při tom, velect. pánové, také ze smlouvy kartelní, která je posud tajnou, aspoň se udává za tajnou, udati některé ukázky, abyste viděli, kam tato celá kartelní smlouva směřuje.

Já jsem pravil, že promluvím nejprve

o  kartelích všeobecných, a řekl jsem, že jest kartel novým hospodářským útvarem zejména, pánové, v Rakousku a v Německu, poněvadž v Anglii a v Americe již dávno podobné kartely stávaly, ne v té formě, jako u nás, velect. pánové, a nesmíme mísiti je s těmi americkými "trusty" a "trustee, " ringy a cornery.

Dokáži, velect. pánové, že jest mezi tuzemskými a americkými kartely veliký rozdíl.

Tolik jest ale jisto, že doba, kdy u nás kartely vznikly, není dávná.

Národohospodářský spisovatel, Vilém Stieda klade původ kartelů vůbec do doby krachové a praví ve svém výtečném pojednání, že den porodu kartelů se musí klásti do května 1873. Jiný spisovatel, lipský profesor Bücher, vyvrátil ten náhled a praví, že vznik kartelů jest mnohem starší a zejména u nás, v Rakousku,

i  v Německu že byly již dávno před krachem kartely, zejména pak t. zv. železářský kartel, o kterém velmi důkladně píše jeho otec a jeho původce, pan Wittgenstein, v známé anketě, kterou učinil spolek pro sociální politiku a jest viděti, že ten kartel jest již dávný.

V Německa a v Rakousku jsou tedy kartely nové, v Anglii a v Americe jsou kartely staré.

Ale pánové, ať jest věc jakákoliv, ať vznikly kartely kdykoliv, tolik jest jisto, že kartely tu jsou, a že jest nutno, aby státní správa proti nim zaujala určité postavení a to tím více, poněvadž kartely jsou společnostmi upravujícími nejen trh zemský a státní, ale i trh světový. Spisovatel Vilém Stieda tvrdí, že prý v roku 1889. bylo v Německu již 90 a v Rakousku 37 kartelních spojení, z nichž ovšem, jak jsem prve řekl, kartel železářský byl první, který razil cestu ostatním.

Národohospodářský spisovatel p. Vilém Stieda tvrdí dále - a to jest velice zajímavé, že již stává 11 světových kartelů, prosím, 11 světových kartelů.

Co to pánové znamená, když stává 11 spolků, které jsou zcela volné, beze všeho státního dozoru, které upravují světový trh ? -

Lipský národohospodářský professor Bücher, který studoval velmi důkladně kartelní spojení v Německu a v Evropě, jde ješté dále a praví, že v roku 1890., tedy prosím v roku 1890., stávalo již v Německu 137 kartelních spojení, proti roku 1887., kdy stávalo jen 70 kartelů, tak že jich vzrůst, se skoro zdvojnásobil.

Pánové, všichni národohospodáři, kteří o kartelích psali, a já sám pravím, že jest poměrně literatura ta velmi slabá, všichni tvrdí, že kartely vznikaly a také to skutečně fakta dosvědčují, že kartely vznikaly všude tam, kde byla krise hospodářská vyvolána přeprodukcí a že bylo účelem jejím přeprodukci zameziti a udržeti ceny výrobků v jisté výši.

Ale, velectění pánové, zajímavo jest, že mnozí spisovatelé národohospodářští a prosím, ne jeden nebo dva ale několik - porovnávají kartelová spojení se starými cechy středověkými a praví: to samé, co cechové tehdejší chtěli v malé obci při živnostech a malých průmyslových podnicích, omezujíce výrobu na tu malou obec do té a té výše, ta samá myšlénka jest v kartelových spojeních státních, zemských a světových, která tím způsobem produkci chtějí omeziti v zemi, státě, světě. Já nebudu rozhodovati, je-li to náhled správný neb nesprávný, ale

jisto jest, že jest to zajímavé, a že se o něm dá mluviti, ale ještě více jisto jest, že kartely, a to nesmíme zapomínati, jsou k tomu povolány, aby regulovaly nejen trh zemský, trh státní, ale i trh světový. Ale tyto kartely, které mají tak důležitý a tak veliký úkol, nemají dosud žádného zákonitého upravení. Professor Bücher, který po mém skromném náhledu nejsprávněji jaksi definuje kartely, praví, že kartely jsou spojení samostatných podniků, která mají ten účel, aby trvalým monopolisováním a ovládáním trhu co možná nejvyšší výnos kapitálu dosáhla. To jest zcela správná definice, pánové, kterou všeobecně o všech kartelích činí pan professor Bücher, a jest to zvláštní, pánové, že takovéto útvary hospodářské dodnes úplně se vymknuly zákonodárství a nejen svou tajností se vymknuly zákonodárství, ale prosím, zákonodárství si jich vlastně ani nepovšimlo, ano státní správy přecházejí přes to k dennímu pořádku, a, co je nejhorší, pod tímto nedbáním zákonodárství trpí výrobce zemědělský a výrobce suroviny vůbec

Jak jsem pravil, útvar kartelův až do doby nejnovější nebyl znám; totiž aspoň u nás v Čechách, v Rakousku a Německu Když před 16 léty professor Kleinwächter na universitě Černovické vydal spis "Über die Cartelle", tak to bylo událostí světovou, resp. docela něco neznámého, objevila se zcela nová moc, která tehdy nebyla známa.

Pánové, teprve spolek "Verein für die Socialpolitik", velice záslužný spolek přivedl do věci světla více zařídiv v r. 1893. vědeckou a praktickou anketu a musí se skutečně říci, že takové ankety by se odporučovaly v každých otázkách.

Výsledek znamenité této ankety byl velký svazek správy spolku pro sociální politiku nadepsaný "Über die wirtschaftlichen C. rtelle in Deutschland und im Auslande", kde obsaženo bylo nejen vědecké pojednání, stručné, koncisní a jasné o kartelích v Německu, ve Francii, Rakousku, Dánsku, Anglii a sev. Americe, ale které má také jinou věc, že obsahuje celou řadu doslovných smluv kartelních, což je velice důležité, poněvadž, jak je známo, tyto kartelní smlouvy nazvíce se tají.

Ale, pánové, tento znamenitý materiál osvětlil situaci více, než dříve bylo známo, osvětlil ji takovým způsobem, že člověk musí říci, že jest to neslýchané, že po takovou řadu let tak důležité hospodářské útvary pracovaly a měly v sobě úkoly, které náleží zemím a státu, regulujíce trh bez dozoru státního a zemského.

Spolek pro sociální politiku šel dalo. On svolal, když sebral tento materiál, na základě jeho dne, 28. a 29. září do Vídně kongress a vyžádal si k tomu dobrozdání jednotlivých národohospodářských spisovatelů a skutečně dosáhl toho, že byla mu podána výtečná pojednání další, "o kartelu, od profesora Viléma Stieda, vídeňského professora dr. Menzla, od Lipského profesora Büchra a od jednoho praktika, řiditele Kockerta, který psal o cukrovarních kartelech.

Dne 28. a 29. září odbývána byla ve Vídni schůze sjezdu pro sociální politiku, na které celá řada národních hospodářů o této otázce mluvila a se vyslovila, tak že tímto záslužným dílem vykonáno bylo více než 10 anketami, poněvadž dostalo se nám tím z celého světa vzácného materiálu, do kterého dobře jest vidět.

Karakteristickou známkou kartelů rakouských a německých jest, že v rakouském kartelu zůstává vždy každý podnik průmyslný samostatným a úmluva týka se, jak později dokážu, buď obmezení produkce neb ceny aneb obvodu, atd., majíc jen společné vedení ústřední a tím velice se liší od amerických trustů, které jsou jiného způsobu, kde průmyslný podnik stane se členem nového spolku, splyne s ním a stane se členem nové akciové společnosti prům. závodu, v této velké akciové společnosti mizí.

Naproti tomu, jak jsem už řekl, německo-rakouské kartely mají tu charakteristickou známku, že průmyslové podniky zůstávají samostatnými, majíce jen jakési ústřední společné exekutivní komité.

Nejstarší způsob kartelů byl t. zv. cenný kartel (Preiskartell), kde se spojí podnikatelé a zavazují se, že své výrobky průmyslové nebudou prodávati pod určitou cenou. Tento kartel má přirozeně neblahý následek na cenu surovin u dodavatelů surovin průmyslových výrobků.

Jiný kartel jest kartel produkční, t. j. kartel, kde ujedná se mezi průmyslovými podniky, že se nebude produkovati v té zemi a v tom státu, respektive mezi průmysl, podniky, které jsou skartelovány, větší čásť jistého výrobku, než mnoholi bylo ujednáno. 

Další kartel jest kartel obvodní a může býti v dvojím ohledu. Obvodní kartel jest, kde skartelované průmyslové podniky se zavážou, že nebudou prodávati leč jen ve svém obvodu svůj výrobek, kterýžto kartel jest řidčí aneb že budou kupovati suroviny k výrobě průmyslových výrobků jen v tom svém obvodu a to jest,. kartel častěji se vyskytující a u nás také. ten nešťastný kartel nuceného rayonu, proti kterému se všech stran se ozýváme.

To jsou asi ty hlavni species kartelů, ačkoliv jest jich ještě celá řada - ale vedlo by mne daleko, kdy bych chtěl o těch věcech mluviti déle, ony ale nesmí se mísiti s americkými kartely, trusty, kornery, ringy trustee atd.

Obyčejně se všecky házejí do jednoho koše, i ty trusty, kornery a ringy; to jest však omyl, poněvadž to není stejné. U kornerů a ringů jedná se o něco jiného, totiž o to, že se sestoupí řada podnikatelů, kteří nahromadí množství průmyslových neb zemědělských výrobků a je skoupí k tomu účelu aby vyhnali jejich cenu do nepoměrné výše. To jsou ringy a kornery. Také trusty nesmíme mísiti s našimi kartely.

Trust jest spolek podobný našim kartelům, utvoří-li se z těchto "trustů" nové spojení, kde ty "trusty" splynou v jedno co členy nové, je to "trustce".

Však, velectění pánové, podívejme se nyní, jak to vypadá s kartely v evropském zákonodárství. V Anglii, jak prof. Cohn v Göttinkách dokazuje ve svém článku "Bemerkungen zur Kartellbewegung, " počal parlament již v letech 1711 boj proti kartelům, který se ale roku 1836 zvrhl a přidal se k zásadě laissefaire laissez passer.

Dnes, velectění pánové máme v Anglii civilní zákon, který ustanovuje a prohlašuje kartely tehdy za neplatné "pakli jistý výrobní odbor úplně monopolisují konkurenci úplně odstraňují a cenu výrobků do přehnané výše ženou", v Anglii tedy jest aspoň jisté remedium civilní.

Ve Francii jest zákon proti kartelům. Jeden z francouzských národohospodářských spisovatelů stěžuje si ale na to, ze zákonodárství francouzské nemá proto žádného velkého účinku, poněvadž nemůže k těm tajným kartelům řádně přistoupit právě pro jejich tajnost.

Francie má, pánové, ustavení trestní, ona má též ustanovení civilní. Čl. 419. Code pénale ustanovuje: že pod jistými podmínkami kartel zakládá trestní čin a sice čl. 419 Code penále činí to teakráte "pak-li kartely lstivými prostředky zvýšení aneb snížení cen potravin zboží a veřejných dlužních úpisů se děje. "

Francouzské zákonodárství jde však

dále a přijalo v čl. 1131 a 1133 Code civile

ustanovení, ve kterém prohlašuje za neplatné úmluvy tehdá, pakli jsou "proti veřejnému pořádku, " (contre l'ordre public). Spisovatel francouzský, jenž o věci té ve zprávě spolku pro sociální politiku podává zprávu, dokládá, že musí říci, že účinky nebyly takové, jak by si bylo přáno, poněvadž kartelní sdružení sdruženi dovedla zatajiti ty své smlouvy.

V  Americe mají zákon proti trustům, které do jisté míry jsou jako naše kartely, ale mají jinou formu. V r. 1888-90 dvacet států severoamerických sdělaly zákon proti kartelnímu spojení a unie teprv donucena těmito zákony států menších uzavřela dne 2. června 1890 zákon proti kartelnímu spojení pro celý obvod unie americké, který stíhá každé spojení kartelní - cituji americký zákon - "které jakýmkoli způsobem obmezuje produkci a obchod, monopolisuje ceny a obmezuje volnou soutěž. "

Velectění pánové, toto americké znění zdá se mi býti příliš všeobecným.

V  Německu, Rusku a Italii není zákona proti kartelnímu spojení, ačkoli jest zajímavé, že v Rusku vzala státní správa do ruky při nadprodukci cukerní tuto věc a sama kontingentovala množství cukru a tím kartelům vzala zbraň z ruky.

V  Německu se pracuje o novém občanském zákonu a nyní vláda do § 113. toho občanského zákona pojala ustanovení, které se mi zdá býti vyňato z francouzského zákona, totiž přijala ustanovení, že veškeré smlouvy, tedy také kartelní, stávají se civilně bezúčinnými, když odporují "veřejnému řádu. " To jest to samé, co máme ve francouzském zákonu "contre l'ordre public. "

V Rakouska v té příčině není zákona a profesor Menzl, který psal o kartelech pěkné pojednání: "die wirtschaftlicheh Kartelle und die Rechtsordnung, " z něhož jsem mnoho materialu zde čerpal, tvrdil dříve, že vlastně jest v Rakousku zákon, podle kterého by se mohlo proti kartelům zakročiti, a sice zákon ze dne 7. dubna 1870, kterým zrušeno bylo trestní ustanovení koaličního zákona a odvolává se na ustanovení, kde se vyslovuje neplatnosť úmluv výrobců uzavřených k tomu účelu, "aby cena zboží ke škodě obecenstva byla zvýšena " Tímto ustanovením míní, že by se mohly kartely stihnouti. Nyní jest však jiného náhledu. Když jsme podali na říšské radě návrh proti nuceným kartelům a rayonům, prof. Menzl byl tak laskav, že mne v té věci dopsal, navštívil mne na říšské radě a dal si vyložiti poměry nuceného rayonu, jaké nastaly u nás v Cechách, které mu skutečně byly neznámy, a když jsem mu tento nucený rayon vyložil, doznal, že máme pravdu a že není možná tím zákonem kartel nuceného rayonu stihnouti, i že jest nutno, aby věc zákonodárně byla nově upravena. On na základě tohoto rozhovoru se mnou změnil svůj náhled, který pak uveřejnil ve dvou výtečných článcích v "Neue Freie Presse, " v kterých líčil náš rayon tak, jak jest, a kde uvedl, že jest zapotřebí, aby státní správa zakročila, postavila kartely pod dozor státní a zemský.

Jest viděti, že tato zásada i tam, kde prvotně byla vědecky popírána, doznána byla, když jsme seznámili ty pány s útvarem celého rayonu.

Velectění pánové, předevčírem byla rozdávána brožura pana cukrovarního ředitele Hodka. Tu jste všichni četli. Pan ředitel Hodek naříká si na hospodářskou krisi a žádá na stránce páté své brožury regulování výroby cukru státní správou.

Podívejte se, velectění pánové, kam přicházejí nyní ti pánové z těch kartelů. Dříve regulovali si svými kartely trh zemský i státní i světový beze všeho a nyní přicházejí k tomuto úsudku. Prosím, jest to pravda. Oni k tomu úsudku musejí přijíti, neboť to není správná národohospodářská zásada, aby takovéto soukromé spolky bez veškerého dozoru regulovaly svými kartely trh zemský, státní a světový.

Já, velectění pánové, přejdu tím k cukernímu kartelu a k jeho výběžku, t. zv. rayonu nucenému.

Já nebudu dlouho o tom mluviti,bylo by to zbytečné, já se jen dotknu té nejdůležitější věci.

Já doufám a jsem přesvědčen, až přijde zemědělství na denní pořádek při rozpočtu, že se strany rolnictva k tomuto, abych tak řekl, skutečně velikému poškozování zemědělství bude řádně a náležitě poukázáno.

Já chci zde setrvati při tom, jak jsem se byl ustanovil a mluviti jen věcně a všeobecně, ačkoliv velectění pánové, mohl bych uvésti detaily, z nichž byste skutečně viděli, že jest na nejvýš nutno, aby se zakročilo, nemá-li býti poškozováno naše zemědělství způsobem neslýchaným.

Účelem prvotních kartelů cukrovarských bylo také omezovati přeprodukci. A co jsem, velectění pánové, řekl o kartelech vůbec s přeprodukci platí, také zde.

Nucený rayon, velectění pánové, jest něco nového, to jest nová smlouva.

Já nevím, co jest pravda na zprávě, že poslední kartel se neuzavřel, já myslím, že se uzavřel. (Tak jest!) Ale mám v rukou poslední smlouvu ze dne 18. října r. 1894, a také si ji dovolím ve své brožuře uveřejniti, poněvadž jest interesantní, aby se studovala celá ta otázka. Výslovně se tam praví, že kartel uzavřen jest "ku stejnoměrnému jednání při koupi řepy. " Je to smlouva ze dne 18. října r. 1894. Súčastněné cukrovary tam vyjmenované rozděleny jsou na 5 sekcí.

Každá sekce má zvláštní své řízení a těchto 5 sekcí dohromady má zase svůj výkonný výbor, který řídí všech těch 5 sekcí jako ústřední. Uvnitř těchto skupin platí zase zvláštní ujednání, totiž každá ta skupina mezi sebou si ustanoví obvod, který každému členu té skupiny ustanoví.

Jednotlivé cukrovary, respektive průmyslové podniky, jsou oprávněny kupovati řepu jen z onoho obvodu a jen od oněch, ku kterým jsou poukázány, takže kartelované cukrovary nesmí kupovati od jiného rolníka než v obvodu, ve kterém jsou poukázány, a rolník nemůže prodati, pánové, jinému, nežli tomu, na kterého je poukázán.

To jest, prosím, čl. 4. této kartelní smlouvy.

Dovolte mně, pánové, říci, že dle této smlouvy nemá rolník volnost, aby se svým vyrobeným výrobkem dle své libovůle naložil, nýbrž, pánové, dle znění této kartelní smlouvy má on jen jednoho kupce, jemuž jest vydán na milost a nemilost.

Ano, pánové, on jest vydán tomu kupci, který jest vlastně monopolistou, který diktuje cenu řepy, ale nejen to, který diktuje ji při nejostřejších podmínkách smlouvy - bude dobře, když se pár takových smluv zde přečte, věřte mně, to je skutečný škandál, co se do těch smluv za podmínky dává - co právník to musím říci - kde rolník jest vydán na milost a nemilost. (Výborně !)

Pánové! Ta smlouva kartelní, jak jsem ji citoval, jest úmluva přímo na stlačení výrobků zemědělských způsobem - a to musíme si říci - zajisté nedovoleným

V odstavci 5., 6. a 7. smlouvy kartelní nařízeno, že každý cukrovar povinen jest složiti kauci v určité výši do jistého deposita pro případ nedodržení smlouvy.

Pánové! Ty kauce jsou dosti veliké, které se skládají. V čl. 7. až 13., pánové, ustanoven způsob smírčích soudů, že totiž, kdyby mezi cukrovary vznikl spor, rozhodovati má, pánové, smírčí soud. A to je, pánové, zajímavé. V celém světovém kartelním sdružení se ustanovují kartelní smlouvy na smírčím soudě a víte proč ? - poněvadž se nechtějí, respektive nesmí, podrobiti soudům, poněvadž by tyto na věc přišli, proto tedy mají v zákoně svém ten smírčí soud.

A ty smírčí soudy, rozhodují pak, samo sebou se rozumí, bez apelace, a je to neodvolatelné a to je také jedna rakovina v tomto kartelním sdružení, ať v Německu, nebo v Rakousku a nevím, kde jinde že se tato věc trpí.

Čl. 14. hlavní smlouvy má jakýsi řád výkonného výboru, který řídí všecka ta sdružení a který má jaksi vrchní vedení.

Je ještě jakási smlouva z 9. prosince 1895; ale já nevím, vešla-li ve skutek neb ne, kde bylo ujednáno, že cukrovary nesmí uzavírati řepu dříve, než ku konci ledna; totiž to byla doba taková toho lavírování, aby bylo možno slabšího rolníka chytiti, aby byl volavkou pro ty ostatní.

To jest stručný obsah smlouvy nuceného rayonu.

Já myslím, že je to dohodnutí takové, které v žádném hospodářsky spořádaném státě nemůže zůstati bez dozoru