co možná nejbližší zřízena byla opět v městě Lomnici u Jičína státní škola tkalcovská, která tomuto městu výhradně z příčin politických odejmuta byla;

2. aby při této škole současně zřízeno bylo oddělení mechanické, jež k vývoji průmyslu tkalcovského v této krajině nevyhnutelně důležité jest.

V  ohledu formálním navrhujeme, aby návrh ten přikázán byl komisi školské.

V  Praze, dne 18. ledna 1896, J. Janďourek a soudruzi.

Nejv. maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Pan posl. dr. Vašatý a soudruhové mně podali návrh, který žádám, aby byl přečten.

Der Herr Abg. Dr. Vašatý und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, welchen ich zur Verlesung bringe.

Derselbe betrifft die Errichtung des obersten Gerichtshofes.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Poslanec JUDr. Jan Vašatý a soudruzi navrhují:

Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá opětovně, aby vše, co potřeba, zařídila, by pro země koruny české zřízena byla nejvyšší stolice soudní se sídlem v Praze.

Formálně budiž návrh ten přikázán komisi zvolené k poradě o návrhu posl. Dra Schlesingra, Dra Russa a soudruhů v přičíně zřízení kurií sněmovních.

V Praze, 18. ledna 1896, JUDr. Jan Vašatý a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Pan posl. Václ. Krumbholz a soudruzi mně podali návrh v příčině odepsání státní zálohy poskytnuté okresům, obcím a soukromníkům následkem povodně v r. 1872.

Die Herren Abg. Wenzel Krumbholz, Wenzel Jindřich, Josef Mareš und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, betreffend die Abschreibung der Staatsvorschüsse, welche Bezirken, Gemeinden und Privaten zufolge der Ueberschwemmung des Jahres 1872 gewährt worden sind.

Žádám, aby tento návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslance Václava Krumbholze, Václava Jindřicha, Josefa Mareše a soudruhů v příčině odepsání státní zálohy poskytnuté okresům obcím a soukromníkům následkem povodně v roce 1872.

Slavný sněme, račiž se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá, aby odepsala nedoplatky státních záloh okresům, obcím, soukromníkům následkem povodně vedle zákona ze dne 10. června 1872, ř. z. č. 75. poskytnutých.

V Praze, 18. ledna 1896. Václav Krumbholz, Václav Jindřich, Josef Mareš a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich Werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Pan posl. Nedoma a soudruzi mně odevzdali návrh v příčině jednání na bursách plodinových.

Die Herren Abg. Nedoma und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, welcher sich aus die Produktenbörse bezieht.

Žádám, by ten návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Slavný sněme, račiž se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá, aby opatřivši čeho třeba, v nejbližší době k ústavnímu vyřízení předložila návrh na změnu zákona bursovního, dle kterého by differencialní hry s obilím na bursách byly zamezeny.

V  ohledu formálním navrhujeme, aby tento návrh přikázán byl komisi zemědělské k předběžné poradě.

V  Praze, 10. ledna 1896, Ant. Nedoma a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschästsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Páni poslanci Jan Barták a soudruzi mně odevzdali návrh v příčině zřízení pokračovacích hospodářských škol v království Českém.

Die Herren Abg. Johann Barták und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, betreffend die Errichtung von landwirthschaftlichen Fortbildungsschulen im Königreiche Böhmen.

Žádám, by tento návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslance Jana Bartáka a soudruhů ve příčině zřízení hospodářských pokračovacích škol, v království českém.

Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemský výbor království Českého se vyzývá, aby po dohodnutí se zemědělskou radou pro království české vypracoval organisační statut pokračovacích škol hospodářských a jej v příštím zasedání sněmu ku schválení předložil.

V  ohledu formálním navrhuje se přikázání návrhu tohoto komisi zemědělské.

V  Praze 18. ledna 1896, Jan Barták a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Páni poslanci Dr. Šil a soudruhové mně odevzdali návrh, aby na minerální vody vyvřelé v království Českém byl uložen zemský poplatek.

Die Herren Abg. Dr. Šil und Genossen haben mir einen Antrag überreicht dahingehend, dass die im Königreiche Böhmen entspringenden Mineralwässer einer Landesabgabe unterzogen werben.

Žádám, by tento návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslance Dra. Šila a soudruhů, aby na minerální vody vyvřelé v království Českém uložen byl zemský poplatek.

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby předložil v příštím zasedání návrh zákona, kterým se:

I. na minerální vody vyvřelé v království Českém a od vřídla ku prodeji vypravené ukládá poplatek zemský;

H. aby s c. k. vládou vyjednával, aby veškeré minerální vody prohlášeny byly za léčivé a prodajná cena jejich podle skutečného nákladu výrobního upravena byla.

III. Návrh tento budiž přikázán komisi rozpočtové.

V Praze dne 18. ledna 1896, Dr. Šil a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Páni poslanci Niklfeld a soudruhové mně odevzdali dotaz k Jeho Excell. panu místodržiteli.

Die Herren Abg. Niklfeld und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslanců Niklfelda, dra. Malínského a soudruhů k Jeho Excellenci panu c. k. místodržitelovi království českého v příčině zřízení obecné školy s vyučovacím jazykem českým v Německém Šicendorfě. Vaše Excellence!

Rodičové Českých dítek v Německém Šicendorfě, přiškolené to obce místní školní obce Dobrodinské, podali v září r. 1893 žádosť za zřízení české obecné školy veřejné, již podepsalo 43 rodičů v zastoupení 76 dítek českých školou povinných.

C. k. zemská školní rada v Praze výnosem ze dne 22. června 1895 č. 14. 693 žádosť zmíněnou zamítla z té příčiny, že pětiletý průměr dětí školou povinných ve školní obci Dobrodinské, jejichž rodičové k české národnosti se hlásili a za zřízení veřejné národní školy s vyučovacím jazykem českým žádali, zákonem ze dne 19. února 1870 § 1. z. z. č. 22. předepsaný počet 40 dětí nedosahuje. Cinilť tehdy pětiletý průměr po odečtení celé řady českých dětí toliko 392/5.

Následkem toho podali rodičové novou žádosť c. k. zemské školní radě za zřízení české školy v Německém Šicendorfě dne 19. srpna 1895.

Při úředním šetření, které vykonalo c. k. okresní hejtmanství německo brodské za spolupůsobení zástupců c. k. okresní školní rady německé dne 14. prosince 1895 na místě v Něm. Šicendorfě, bylo, přes Všechen nátlak na rodiče činěný, zjištěno, že trvá na své žádosti 45 rodičů v zastoupení 75 dítek s celkovým pětiletým počtem školních dítek 219, z nichž průměrný roční počet 424/5 činí.

Mezi tím se strany zastupitelstva obce Něm. Šicendorfn byla podána žádosť za zřízení expositury v Něm. Šicendorfě a zároveň za vyškoleni ze školní obce Dobrodína a tím učiněn první krok ku zmaření zřízeni české školy. I byla hned v roce 1893 beze všech zákonitých příčin německá škola v Dobrodíně, sotva že rozšířena byla ve trojtřídní, roztržena na exposituru v Něm. Šicendorfě a dvoutřídní školu v Dobrodíně v tom úmyslu, aby, až se expositura po vyškolení Něm. Šicendorfu stane školou samostatnou, rozdělen byl počet školních dítek ve dvě školní obce a tak zřízení české školy veřejné se zamezilo.

Že naprosto žádných zákonitých podmínek ku zřízení expositury, tím méně k odškolení a zřízení samostatné školní obce v Něm. Šicendorfě dle výslovného znění § 59. říšského zákona ze dne 14 května 1869 ř. z. č. 62. i dle § 1. zák. zemského ze dne 19. února 1870 čís. 22 nestává, vysvitá ze skutečného stavu věcí, neboť obce Něm. Šicendorf s Dobrodínem jsou tak těsně sestaveny, že o nějaké vzdálenosti mezi nimi nemůže býti ani řeči.

Z nejvzdálenějšího obydlí v Něm. Šicdorfě jest ku škole v Dobrodíně necelý 1 kilometr cesty.

Obě obce probíhá pohodlná okresní silnice těsně dle školní budovy v Dobrodíně vedoucí a kromě této vede z Něm. Šicendorfu ještě kratší pěšina ku škole Dobrodínské.

Není zde ani okolnosti v § 2. zmíněného zákona zemského uvedené.

Také byla expositura v Něm. Šicendorfě beze všeho měření a zjištění těchto okolností na místě povolena.

Aby expositura v Něm. Šicendorfě proměněna býti mohla ve školu samostatnou, scházejí obci podmínky v § 3. zák. zem. ze dne 19, února 1870, naznačené; neboť obec Něm. Šicendorf je docela nemajetná, scházejí jí prostředky ku krytí nejnutnějších potřeb obecních, i byla nucena zavésti a vyírá daň z piva, hodlá zavésti daň z psů vybírá mimo to 10% obecní přirážku a ještě jinak poplatníky přetěžuje.

Se stavbou nové školy by se obec sama i obyvatelstvo na dobro ožebračilo.

Naproti tomu obec Dobrodín jest velmi zámožná, má značné obecní jmění, žádných obecních přirážek nevybírá a ku společným vydajům školským přispívá dvěma třetinami.

Obec Něm. Šicendorf bez Dobrodtína, jako samostatná obec školní není s to bez ublížení svému správnému hospodaření žádný náklad na postavení a vydržování školní budovy zapravovati.

Pracuje-li se vzdor vylíčeným faktům na rozdělení stávající školní obce Něm. Šicendorfské, děje se tak jedině za tím zjevným účelem, aby povinné zřízení řeské školy zmařeno bylo.

Že ve školní obci Dobrodtínské je dostatečný počet českých dítek školou povinných a že zde dávno česká škola zřízena býti měla, dokazuje návštěva dvoutřídní české školy soukromé v Něm. Šicendorfdě, kterou Ústřední Matice školská zřídila a na čtvrtý rok vydržuje.

Zřízení této matičné školy bylo vynesení u c. k. školní rady ze dne 28. listopadu 1892. č. 27314 povoleno a škola měla hned při samém počátku 96, v školním roce 189 3/4 pak 94, v roce 189 4/5 - 100 a letos 92 žáků.

Kdyby hleděno bylo toliko k počtu dítek školy matičné v školní obci Dobrodínské bydlících, byl by již zákonem předpsaný pětiletý průměr dávno dosažen

Za tím účelem bylo se toho domáháno, aby této matičné škole právo veřejnosti uděleno bylo; avšak c. k. zemská rada školní výnosem ze dne 25. července 1894 čís. 21143 žádosť tu zamítla, poněvadž prý škola nemá některé pomůcky a vzhledem k tomu, že škola, druhým rokem teprve zřízena jsouc dítky, jímž se potřebné předpravy měrou náležitou nedostalo, již ve dvě třídy rozděleny má, nebylo lze mimo dva prvé roky školní v ostatních odděleních vyhověti předepsaným cílům učebným.

Dle toho by tato matičná škola teprve po 8 letech mohla obdržeti právo veřejnosti a tím teprve po uplynutí této doby mohly by výkazy správou školy matičné o návštěvě školy nabýti právní povahy úředního průkazu, k němuž by c. k. školní úřadové byli povinni přihlížeti, když by se jednalo o zřízení školy veřejné.

Koncem roku 1894 byla nová žádosť za udělení práva veřejnosti zmíněné Škole matičné příslušným orgánům školním podána a ačkoliv vady vytknuté v dřívějších výnosech c. k. školních úřadů na škole matičné odstraněny byly, není podnes spravedlivé žádosti této vyhověno:

Následkem toho jsme nuceni učiniti dotaz:

1)     Jsou fakta v dotazu vylíčená Vaší Excellenci známa?

2)  Jest Vaše Excellence ochotna působiti, aby rodičům českých dítek Školní obce dobrodínské v otázce zřízení obecné školy s vyučováním jazykem českým stalo se po právu?

V Praze dne 14. ledna 1896. Frt. Niklfeld a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Dodám tuto interpellaci J. Exc p. místodržiteli.

Ich werde diese Interpellation an Se. Ercellenz den Herrn Statthalter leiten.

Die Heiren Abgeordnetet Dr Langer und Genossen haben mir eine Interpellation an Seme Ercellenz den Herrn Statthalter überaeben.

Pan poslanec Dr. Langer a soudruzi podali mi dotaz k jeho Excellenci panu místodržiteli.

Žádám, by tato interpellace byla přečtena.

Landtagssekretär Höhm (liest): Interpellation der Herren Abg. Dr. Langer, Dr Hallwich und Genossen an Se. Ercellenz den k k. Statthalter.

In der VI. Jahressession der letztvergangenen Wahlperiode haben die Abgeordneten Dr. Hallwich, Dr Langer und Genossen in der V. Sitzung vom 8. Januar 1895 an Se. Ercellenz den k. k. Statthalter eine Anfrage, betreffend die Eirichtung eines Kreisgerichtes mit dem Amtssitze in d, r Stadt Trautenau, gerichtet.

Diese Anfrage würde in der XIV. Sitzung derselben Session am 24 Janner 189) von Sr. Ercellenz im Wochentlichen dahin beantwortet, dass dte k. k Regierung die Norhwen digkeit der Vermehrung der bestehenden Kreis gerichte anerkenne, an dem Plane der Errichtung eines Areisgrichtes in Trauteuau festhalte und sich für verpflichtet halte, alle Maßnahmen zu ergreifen, Welche aus Grund der Gesetze zur Errichtung eines Kreisgerichtes in Trautenau fuhren.

Allein, trotzdem seit dieser Beantwortung nahezu ein Jahr verslossen ist, trotzdem seit Dem Jahre 1893 nach Ausweis des Staatsvoranichlages für Die im Reichsrathe vertretener Königreiche und Lander im Erfordernisse des Miniteriums der Justiz als Mehrauswand aus Anlass der Errichtung neuen Gerichte, insbesondere der Krusgerichte Schlan und Trautenau, bedeutende Betrage eingestellt wurden, trotzdem in Trautenau selbst wegen Errichtung des Kreisgerichtsgebaudes Kommissionen über Kommissionen bereits abgehalten wurden und trotzdem sich erst wieder m zungster Zeit Die Regierung selbst in der Budgetkommision der gegenwartigen Reichsrathssession für die Errichtung des Trautenauer Kreisgerichtes in entgegenkommender Weile ausgeschprochen hat, ist bis heute eine diesbezügliche bewilligende Beordnung des Justizministers nicht erflossen.

Die aus diese We hervortretende und unverkennbare Verzögerung in der Erledigung einer eminent wichtigen Forderung, deren Erfullung die deutsche Bevolkurung des nordoltlichen Böhmens von nah 200. 000 Seelen seit dem J. 1867, also bald durch 30 Jahre immer und immer wieder vergeblich anstrebt und von der Regierung erwartet, muss nun schon den Eindruck erwecken, als ei es der Regierung mit der Errichtung dieses Preisgerichtes und der gegebenen Versprechung nicht ernst, da wir keine Hindernisse kennen, welche dieselbe an der Bethatigung eines ernsten Wollens zu hindern vermöchten.

In dieser Hinsicht sehen wir uns insbesondere veranlasst darauf hinzuweisen, was schon in der vorjahrigen Interpellation hervorgehoden Wurde, dass wenn auch zufolge des sturmischen Verlauss der denkwurdigen Landtagssitzung vom 17. Mai 1893 die Verhandlung und formliche Beschließung eines Gutachtens über die diesbezugliche am 4 April 1893 Nr. 2164 eingebrachte Regierungsvorla ze bezuhungs weise den weruber von da Commiss. für Bezirks u. ©Gemandeangelegenheiten enstattetentatteten Bericht (Druck CXXXIX Nr. 414; notorich gewaltsam veratelt wurde hiedurch nicht auch das Recht der Regirung leschranft Weiden konnte, ein kreisgericht in Trautenau im VerordnungsWege zu errichten, nachdem dieselbe das Gutachten vom Landtage eingeholt, daher die gesetzliche Voraussetzung zur Errichtung dieses Kreisgerichtes erfüllt hatte Indem mir uns im ubrigen zur Vermer dung von Wiederholungen auf die ausführliche und sachliche Begründung der bereits citirten vorjährigen Interpellation berufen und mit Recht auf die endliche und baldigste, dem einmüthigen Wunsche der betheiligten Bevölkerung entsprechende Losung dieser hochwichtigen Frage im Sinne unserer Landtagsanträge hoffen, stellen wir an Se. Excellenz die neuerliche und dringende Anfrage:

Was gedenkt die k. k. Regierung zu thun, um dem vollberechtigten Verlangen der deutschen Bevölkerung nach Errichtung eines Kreisgerichtes mit dem Sitze in Trautenau unter Ausschließung des Gerichtsbezirkes Eipel endlich einmal gerecht zu werden?

Prag, am 18. Januar 1896, Dr. Langer und Genossen.

Oberstlandmarschall: Ich werde diese Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter leiten.

Die Herren Abg. Dr. Langer und Genossen haben mir eine Interpellation an mich über eine Geschäftsangelegenheit des Landesausschusses überreicht.

Pan posl. Dr. Langer a soudruzi mně odevzdali dotaz týkající se jednání zemského výboru.

Ich ersuche die Interpellation zu verlesen.

Landtagssekretär Höhm (liest): Anfrage des Abg. Dr. Langer und Genossen an Seine Durchlaucht den Herrn Oberstlandmarschall.

Mit Zuschrift des k. k. Landesschulrathes vom 3. April 1895 wurde das Gesuch der im Steckener Bezirke gelegenen Ortsgemeinde Deutsch-Schützendorf um Ausschulung aus der Schulgemeinde Dobrenz desselben Gerichtsbezirkes und Errichtung einer selbständigen Schulgemeinde dem Landesausschusse zur Aeußerung übermittelt, und da nach Verlauf eines halben Jahres eine Erledigung hieraus nicht erfolgte, diese mit Zuschrift des k. k. Landesschulrathes vom 5. Oktober 1895 urgiert. Trotzdem ist bis zum heutigen Tage eine Erledigung des Landesausschusses an den k. k. Landesschulrath in dieser Angelegenheit nicht ergangen, so dass das Ansuchen der Gemeinde Deutsch-Schützendorf nach Verlauf von mehr als drei Viertel Jahren noch immer vergeblich aus eine Entscheidung wartet.

Mit Zuschrift des k. k. Landesschulrathes vom 28. März 1895 wurde die Wohlmeinung des Laudesauschußes über die angesuchte Errichtung einer eigenen Schulgemeinde für die zur Schulgemeinde Ossegg eingeschulten Ortschaften Herrlich und Neundorf eingeholt und diese Wohlmeinung mit Zuschrift vom 25. Juli 1895 urgirt, ohne dass der Landesausschuß bis heute, also nach einem gesammten Zeitraume von nahezu 10 Monaten, eine Aeußerung erstattet hätte.

Endlich wurde, um uns auf diese Falle zu beschränken, mit Zuschrift des k. k. Landesschulrathes vom 7. Juli 1894 das Ansuchen um Ausschulung der Gemeinde Payreschau mit der Ortschaft Hummeln des Budweiser Bezirkes aus der Schulgemeinde Payreschau dem Landesausschusse zur Erstattung seiner Wohlmeinung zugemittelt, diese Wohlmeinung mit weiteren Zuschriften vom 24. Juli 1895, vom 5. Oft. 1895 und neuestens vom 3. Jänner 1896 urgirt, ohne daß bisher, also nach einem Verlaufe von mehr als 1½ Jahren, eine Erledigung des Landesausschusses erfolgt wäre.

Nachdem nun der k. k. Landesschulrath, ohne die Aeußerung des Landesausschusses und die Rückstellung der Acten abzuwarten, die betreffenden Eingaben nicht erledigen kann und auf diese Weise die Erledigung dringender Schulangelegenheiten der Bevölkerung ungebührlich lange verzögert wird, stellen mir die Anfrage:

Sind Sr. Durchlaucht dem Herrn Oberstlandmarschall als Vorsitzenden des Landesausschusses diese Vorgänge bekannt? Was gedenkt Se. Durchlaucht zum Zwecke der raschen Erledigung der oben erwähnten Angelegenheiten sowie in Zukunft zur wirksamen Vermeidung ähnlicher Verzögerungen beim Landesausschusse zu thun?

Prag, am 18. Jänner 1896, Dr. Ed. Langer und Genossen.

Oberstlandmarschall: Ich werde diese Interpellation in einer der nächsten Sitzungen beantworten, nachdem ich mich mit dem Landesausschusse darüber in's Einvernehmen gesetzt haben werde.

Žádám kurie, aby po dnešním sezení vykonaly volbu do komise pro návrh Dra Fořta a sice má každá kurie voliti 3 členy; a aby výsledek byl mi oznámen.

Ich ersuche die Curien nach der heutigen Sitzung die Wahl von ie 3 Mitgliedern in die Commission für den Antrag des H. Abg. Dr. Fort vorzunehmen und das Resultat mittheilen zu Wollen.

Die Commission für die Angelegenheiten der Hypothekenbank halt Sitzung Montag, um 9½ Uhr Vorm.

Komise pro zaležitosti hypoteční banky koná schůzi v pondělí dne 20 ledna o 91\2 hodině dopolední.

Komise pro záležiosti obecní a okres ní koná schůzi v pondělí o 9½ hodine

Die Commission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten halt Sitzung Montag, um 9½ Uhr Vorm.

Die Petitionskommission halt Sitzung Montag den 20. Janner nach der Landtagssitzung.

Komise petiční koná schůzi v pondělí dne 20 ledna po sezení sněmu

Komise školská koná schůzi v pondělí dne 20. ledna o 10 hodině dop.

Die Schulkommission halt Sitzung Montag, um 10 Uhr Vorm.

Die nachste Sitzung findet statt Montag, den 20 Janner um 11 Uhr Vormittags.

Příští sezení konati se bude v pondělí dne 20. ledna o 11. hodině dopolední

Aus die Tagesoidnung der montagigen Sitzung setze ich folgende Gegenstande

1.    Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Joses Horak und Genossen betreffend die Bemlliqung des Tabaksbaues im Königreiche Bohmen, Druck XXXIII.

2.    Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Jos. Horák und Genossen betreffend die Zurücknahme und Abandeung der Ver Ordnungen der hochl. k k. Statthalterei vom 19. Janner 1890 Nr. 24349 und vom 14. Feber 1890 Nr. 15609, mit welchen den Stadten im Konigreiche Bohmen die Vorlegung einer neuen Viehmaiktsordnung und die Ver legung der bisherigen Marktplatze außerhalb der Stadt ausgetragen wird, Druck XXXIV.

3.   Erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Dr Dvořák, Dr Engel, Dr. Gregr, Dr. Malinský, Dr. Moravec, Dr. Šarmánek, Dr. Šil, Dr. Zahoř und Genossen aus Abanderung des § 11 Art. 2 der Gemeindewahl Ordnung für dal Königreich Böhmen vom 16., April 1864 Nr. 7 L.. Bl.; Ldtg. Z 282, Druck XLIX.

4.  Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Franz Howorka und Genossen betreffend die Unterstützung und Organisation der Raiffeisen'schen Sparkassen Vereine, Druck LXII

5.   Erste Lesung des Antrages der Abgeoid neten Aigner, Schmidl, Gebler und Genossen über die Musikabgabe, Druck LXVII.

6.   Erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Gebler, Walter und Genossen betreffend die Behebung des die Landwirthschart schadi genden Einflußes der Produktenborse, Druck LXXIV

Dann zweite Lesung einiger CommisstonsBerichte und zwar 7 der Budget Commission über den Landesauslchußbericht betreffend die Vorlegung dir Rechnungsabschlüsse des Fondes der bohmischen Kaiser Franz Joses Akademie der Wissenschaften, Literatur und Kunst für das Jahr 1894, Druck CII.,

8.   der Budget Commission über den Landesausschußbericht betreffend den Voranschlag des Pensionsfondes der Lehrer an den landtmirthschastlichen Fachschulen im Konigreiche Vohmen für das Jahr 1896 und den Rechnungsabschluß dieses Fondes für das Jahr 1894, ungedruckter Bericht

9.   der Schul-Commission über die Petition des pens Oberlehres Anton Wunderlich um Erhöhung seines Ruhegehaltes, ungebr. Bericht,

10 der Schul-Commission über den Landesausschußbericht betreffend das Gesuch des Johann Mikelka, Oberlehrers in Wust Kamenitz um Einechnung der provisorischen Dienstjahre in den definitiven Dienst, ungedi. Vericht.

Weiter setze ich auf die Tagesordnung die Wahl von 9 Mitgliedern der Commission für den Antrag des H. Abg. Dr. Fořt, eventuell wenn eine bei heute vorgenommenen Wahlen nicht perfekt geworben ware, die in Folge dessen etwa nothwenendtgen Nachwahlen.

Na denní pořádek pondělní schůze kladu následující předměty:

1. První čtení návrhu poslance Josefa Horáka a soudruhů v příčině povoleni pěstovaní tabaku v království Českém; č. sněm 249, tisk XXXIII

2.    První čtení návrhu poslance Jos. Horáka a soudruhů v příčině odvolání a změny nařízení velesl. c. k. místodržitelství ze dne 19. ledna 1890 č. 24349 a ze dne 14 února 1890 č. 15609, kterým se městům v král Českém nařizuje, aby předložila nový tržní řád na dobytek a přeložila dosavadní tržiště za město; č. sněm. 250, tisk XXXIV.

3.    První čtení návrhu poslanců Dra. Dvořáka, Dra. Engla, Dra. Grégra, Dra Malinského, Dra. Moravce, Dra. Šamánka, Dra. Šila, Dra. Záhoře a soudruhů na změnu čl. 2 §11. řadu voleni v obcích král českého ze dne 16. dubna 1864; č 7. z z. č. sněm 282, tisk XLIX.

4.   První čtení návrhu poslance Františka Hovorky a soudruhů v příčině pod                                                    

porování a organisace spořitelních spolků soustavy Raiffaisenovy, č. t. LXII

5. První čtení návrhu posl. Aignera, Schmidla Geblera a soudruhů o hudebném, č. t. LXVII.

6 První čtení návrhů poslanců Geblera, Waltera a soudruhů v příčině odstranění škodlivého vlivu plodinné bursy na zemědělství, č. t. LXXIV.

7.   Druhé čtení několika netištěných zpráv komisí a sice komise rozpočtové o zprávě výboru zemského, kterou se předkládají účetní závěrky fondu české akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění za rok 1894, č. t. CII,

8.   komise rozpočtové o zprávě výboru zemského, týkající se rozpočtu pensijního fondu učitelstva na odborných školách hospodářských v království Českém na r. 1896 a účetní závěrky za rok 1894.

9.   komise školské o petici učitele ve výslužbě Antonína "Wunderlicha za zvýšení jeho výslužného,

10.  komise školské o zprávě výboru zemského, týkající se žádosti Jana Mikelky, řídícího učitele v Pusté Kamenici v příčině vpočítání prozatímních let služebních do služby definitivní.

Na denní pořádek dále kladu volbu 9 členné komise pro návrh posl. Dra. Fořta a pro případ, že by některá z voleb, které dnešního dne byly vykonány se strany celého sněmu, byla neúplnou a bylo by třeba volby dodatné, kladu na denní pořádek s touto výhradou volbu.

Prohlašuji schůzi za skončenu.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

Schůze skončena ve 2 hod. 35 min. odpoledne.

Schluß der Sitzung um 2 Uhr 35 Win. Nachmittags.

Doležal, verifikator, J. Clam-Martinic, verifikator.

Ernst Herbst, Verifikator.

Praha - Rohlíček & Sievers. - Praha.