Velectění pánové, nedivte se, že tomu není tak.

Můžeme říci, že stát v první řadě všecky výtěžky těch rukou, té těžké, pilné práce lidu českého, pohltí a potom poukazuje k tomu a chce ve výměru říci, aby se ti poškozeni obrátili na činitele bližší, okresy a země, a aby tyto nouzi zabránily, ačkoliv prostředky k tomu jim ve skutečnosti zcela otevřeně konfiskuje stát; (Tak jest!) my to vidíme také zde při tomto slavném hospodářství zemském. Vždyť, velectění pánové, můžeme říci, že jest to pravá ostuda pro rakouský stát, že toto nejpoplatnější království české musí dělati dluhy na dluhy, poněvadž bohužel toto království české nemůže své zvláštní kulturní a humánní potřeby uhraditi; a tážu se, velectění pánové, zdali tyto potřeby, totiž to uhražení těch potřeb, se děje výhradně v zájmu zemském? Velectění pánové, tu musíme říci toto: Stát jednoduše nařídí, že dítě jest školou povinné; naproti tomu na to nedá nic a řekne, aby si to zaplatila země. Ale přece vyučování obyvatelstva a vůbec lidstva leží nejen v zájmu země, nýbrž leží to zároveň v zájmu státu.

Velectění pánové! Ubohé naše okresy a obce, což pak nevykonávají ty práce a náklady s nimi spojené ve prospěch státu ? Velectění pánové! Což pak obec ty seznamy rekrutů, domobranců, reservníků a koňů a různé jiné seznamy dělá v zájmu obce ? Obec má s tím práci, má s tím náklad a má z toho obec něco? Nemá. Vždyť děje se to v zájmu státu, v zájmu pana ministra vojenství. Rovněž tak ubohé obce naše- co vykonávají ohledně opatření zdravotnických a chudinských! To jednoduše ministerstvo vnitra nařídí zeměpanskému úřadu, zeměpanský úřad to nařídí obci; to jest nařízení ovšem státní, ale náklady z toho vzešlé zaplatí okres nebo obec, ač ta to nikdy nepotřebuje a neděje se to v zájmu obce.

Co pak to vybírání daní děje se v zájmu obce, což pak zůstanou daně obci? Nikoliv, není to pravda. Obec musí je odváděti a děje se to ve prospěchu financí státních. Zkrátka a dobře, můžeme říci, že všechny ty naše se strany zeměpanských úřadů jmenovaní činitele bližší, totiž naše autonomní úřady všem ministrům slouží, ale ministerstva nic jim nevrací, nic jim nedají. Když potom přijde pohroma živelní, řekne se se strany státu, aby obrátili se na ty činitele bližší, které jsou vyssáty a zbaveny všech prostředků státem.

Velectění pánové, obyvatelstvo jest si ho vědomo, že stát tak macešsky k obyvateltvu, zejmena v našem království se chová a potom nedivte se, velectění pánové, netrpělivosti a nespokojenosti; potom nedivte se, že obyvatelstvo, abych tak řekl, státní správu nenávidí. Já připomínám, že v novější době velká část uvažuje a zejmena generace starší říká a vzpomíná, že bývalá vrchnosť za mnoho nestála, ale ty nynější nestojí za nic.

Velectění pánové, mám na mysli případ - a to na panství Kukském - kde za bývalých vrchností, když stala se pohroma krupobitím, kde měli hospodáři velké ztráty na dobytku, dostali náhradu od panství, když vyhořeli, jako v časech dřívějších a dnes, jak starší generace říká, máme vrchnosti, jež representuje vláda, které nám nechtěji nic dát.

Možno snad činiti námitka, se strany vlády, že se má obyvatelstvo proti pohromám pojistiti asekurací, - což již uvedl přítel Vašatý.

Avšak co se týká krupobití, to jest pro hospodáře absolutně nemožné. Neboť na jedné straně jest vysoká premie, která se mu klade v podmínkách a za druhé, řekne se, když ten pojištěnec nemá větší škodu než 30%, nedostane nic. Nese tedy na jedné straně vysoké břemeno assekurační a na druhé straně jest v nebezpečí, že nedostane nic, takže lze říci, že nemůže býti obyvatelstvo poukazováno na to, že by se dalo pohromám takovým tím zabrániti.

Velectění pánové, proto také těch 100. 000 zl., co stát na to povoluje, jest proti ohromným pohromám nepatrnou sumou.

Vždyť pan Dr. Dvořák na radě říšské dne 27. listopadu 1895 poukázal k tomu, že v těch okresích, které zastupuje, jest na sta a sta tisíce zlatých škody a že v samém okrese králové-hradeckém, který mám česť zde zastupovati, odepsáno bylo následkem pohrom živelních neméně než 23 tisíc pozemkové daně. A co jest následek toho. Tím stal se podklad okresních přirážek menší, okres nemoha své potřeby uhraditi, musel zvýšiti přirážky na ostatní obyvatelstvo. Takové břemeno nelze uvaliti na obyvatelstvo v okresu, kterýž ho nemůže unést kdyby chtěl dáti ještě podpora poškozeným, musil by dělati dluhy na dlahy jako ta naše správa zemská, kdežto stát v některých krajinách exekvuje u baráčníka poslední kozu, aby mohl dělati stamilionové přebytky.

Došla mne také nejnovější doby správa, že se strany vyšších orgánů finančních bylo vydáno nařízení berním úřadům, že jest třeba vzhledem k tomu, že roku loňského byla výborná úroda, aby byly daně přísně vymáhány do konce roku, by nebylo nedoplatků.

Velectění pánové, jak někdo, ať nejvyšší správa finanční, aneb nižší, aneb kterákoliv, může za nynějších poměrů něco takového tvrditi!

Podívejte se jen na ty poměry rolnictva, na ty resty těch všech dluhů, annuit u spořitelen a ti rolníci nejen ti nejmenší ale i ti větší jsou exekvováni a rádi by zaplatili a říkají: "jen počkej slavná berní správo, snad ti neuteču, jen co to neb ono speněžím, " avšak přes to neustále se exekvuje.

Myslil bych, velectění pánové, kdyby i berní úřadové o tom mohli dáti samostatné dobrozdání, přiznaly by, že letošní úroda není v království Českém dobrá, naopak, pokud aspoň mně známo, velice chatrná. (Tak jest!) A velectění pánové, jest jisto, že obyvatelstvo, které ten stát tvoří, pakli to tak dále půjde, nedá si to časem líbiti.

Správa státní takovým způsobem zajisté jen urychlí zvrácení pořádku v naší společnosti lidské. Ještě musím připomenouti také, že upjatost a odmítavost vládních orgánů při rozdělování podpor jest velice nestejná a že v tom případě k našemu národa vláda jest velmi skoupá. Nechci rozváděti, že to má u nás někdy, abych tak řekl, k tomu divné příčiny jakéhosi přesvědčení politického, ale jest jisto, že v jiných zemích, pokud nám známo, tomu tak není. Zcela otevřeně pravím, že vina toho leží v první řadě na našich zeměpanských úřadech, které mají jisté staré názory, které pořád myslí, že poměry naše nejsou tak zlé, že způsob, jakým nouze od vládních orgánů se označuje, dle mého náhledu jest nesprávný.

Vládní orgány posuzují u rolnického obyvatelstva tu nouzi podle toho, zdali má dostatek živobytí; jestli má několik

bramborů neb půl hektolitru obilí, myslí, že tam nouze nestává. Při tom ale zapomínají, že malý rolník potřebuje z jara, aby pole zoral a osíval a tím výtěžku se domohl. Když ale přijde j"ro a rolník nemá prostředků k tomu, stává se, že tím hloub klesá a o zděděný majetek často přichází.

Těmto následkům předejíti, této budoucí nouzi zabrániti, to naše orgány vládní nevědí. V Haliči, pokud nám známo, s obyvatelstvem se jedná přece jinak, tam přece vládni orgány mají více citu pro potřeby obyvatelstva; ale u nás mají jen strach, aby fiscus státní neměl příjmu menšího a aby s vyšších míst jim nebylo vytýkáno, že poskytly podpory, a aby, když daly ku př. 60 zlatých podpory, při rozpočtu 660 milionů zlatých rovnováha v rozpočtu státním nebyla porušena.

Velectění pánové, přecházeje pak na poměry zemské, nechci nijakým způsobem, a velmi těžko jest to za našich dob, finance zemské obtěžovati.

Ale právě proto, aby nebylo možno namítati, že ku př. slavný sněm nezasedá anebo že zemský výbor zmocnění k tomu nemá a proto že se nepřičiňuje, aby podpory poskytla vláda v takových případech, tím více na to poukazuji, že když země sama potřebné podpory dáti neuznává, vláda praví, že k tomu povinnosti nemá.

Proto jsem učinil tento návrh, aby za účelem tím, by podpora byla poskytnuta obyvatelstvu pohromami živelními poškozenému, zemský výbor byl trvale zmocněn.

Velectění pánové, vždyť ta poškození okresů, zejména u rolnictva, mají následky pro rolnictvo na mnoho a mnoho roků, a můžeme říci, že se to u nás dosti často opakuje; proto jest toho třeba, aby ze strany slavného sněmu bylo dáno zmocnění zemskému výboru.

Dále pak jest třeba v těchto případech, aby samosprávné úřady měly, abych tak řekl, také rozhodujícího vlivu na to měřítko nouze, aby co možná mohly rozhodovati, aby těch podpor bylo štědřeji poskytováno.

Jest zajisté zájem v tom, jelikož poplatnost obyvatelstva se dá tím zachrániti, aby k povoleným prostředkům státním země poměrné podpory poskytla.

Líčiti, velectění pánové, nouzi a bídu v poškozených okresích nebudu. Jen doporučuji petice, které přicházejí v ohromném množství na sněm království Českého, aby dotyčné orgány se o pravdivosti těchto žádostí přesvědčily, které po většině v peticích těch dosti podrobně jsou uvedeny.

Tím končím, slavný sněme, a mám za to, rozumí se, když tento návrh bude přijat, - že jest třeba, aby v tom případe takové vydání zemské bylo s podrobným vyšetřováním slavnému sněmu k dodatečnému schválení předloženo. A jelikož, velectění pánové, návrh ten čelí k tomu, aby krajanům v našem království bylo co možná nejvíce podpory poskytnuto, doporučuji návrh ten.

V ohledu formálním jej doporučuji komisi rozpočtové s přáním, aby komise podala o tom brzké zprávy. (Výborně! Potlesk!)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt Jemand in formaler Beziehung das Wort?

Ve formálním ohledu navrhl pan navrhovatel, aby jeho návrh byl přikázán komisi rozpočtové.

In formaler Beziehung beantragt der Herr Antrags steller, seinen Antrag der Budgetkommission zuzuweisen.

Žádám pany, kteří s návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich, ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Tím jest denní pořádek vyčerpán.

Die Tagesordnung ist erschöpft.

Páni poslanci Václav Březnovský a soudruzi mně odevzdali návrh v příčině prozkoumání účinků vládní předlohy o novele živnostenského řádu.

Die Herren Abg. Wenzel Březnovský und Genossen haben mir einen Antrag, betreffend die Untersuchung der Wirkung der Regierungsvorlage über die Novelle zur Gewerbeordnung überreicht.

Žádám, by tento návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslance Václava Březnovského a soudru-

hů v příčině prozkoumání účinků vládní předlohy o novele k živnostenskému řádu. Slavný sněme, račiž se usnésti: Budiž zvolena 24členná komise za tím účelem aby vedle § 19. zemského zřízení prozkoumala obsah vládní předlohy o novele k živnostenskému řádu a její vliv na poměry živnostenstva v království českém a aby v době nejkratší podala o výsledku svého jednání slavnému sněmu zprávu s příslušnými návrhy.

V Praze, dne 13. ledna 1896.

V. Březnovský a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský:

Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Páni poslanci Dr. Vašatý, Václav Březnovský, Steiner a soudruhové mně odevzdali návrh na poskytnutí zemské podpory obcím v okresu blatenském, březnickém a mirovickém, dne 20. a 21. června 1895 povodní postižených.

Die Herren Abg. Dr. Vašatý, Wenzel Březnovský, Steiner und Genossen haben mir einen Antrag auf Gewährung einer Landesunterstützung für die Gemeinden im Bezirke Blatna, Březnitz und Mirowitz, welche am 20. und 21. Juni 1895 durch eine Ueberschwemmung beschädigt worden sind, überreicht.

Žádám, by tento návrh byl přečtěn.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh dr. Jana Vašatého, Václava Březnovského, Františka Steinera a soudruhů na poskytnutí zemské podpory obcím v okresích Blatenském, Bieznickém a Mirovickém dne 20. a 21. června 1895 povodni postiženým.

Slavný sněme, račiž se usnésti: Obcím v okresích Blatenském, Březnickém a Mirovickém, dne 20. a 21. června 1895. povodní postiženým povoluje se z prostředků zemských přiměřená podpora.

Ve formálním ohledu budiž návrh tento odkázán komisi rozpočtové.

V Praze, dne 11. ledna 1896. JUDr. Jan Vašatý, František Steiner, V. Březnovský a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Pan poslanec Kaftan a soudruhové mně odevzdali návrh v příčině zřízení báňské komise zemské.

Die Herren Abg. Kaftan und Genossen haben mir einen Antrag, betreffend die Errichtung einer Landesmontankommission überreicht.

Žádám by tento návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm: (čte);

Návrh poslance Jana Kaítana a soudruhů.

Slavný sněme, račiž se usnésti:

I.    Budiž zvolena zemská komise báňská, jež by s přibráním znalců vyšetřila cc možná nejrychleji a nejpřesněji podzemní zásoby uhlí v hnědouhelném útvaru království Českého dosud se nalézající a jež by o výsledku svého šetření, jakož i o způsobu a postupu dolování v uhelnách českých a účinku jeho na povrch půdy zemské sněmu na začátku každého výročního zasedáni jeho zprávu podala.

II.   Rozpočtěny roční náklad komise této budiž vřaděn do rozpočtu na r. 1896.

III. C. k. vláda se vyzývá, aby do komise této své odborné zástupce vyslala a práce zemské komise báňské všemožně podporovala.

Po stránce formální budiž přikázán návrh tento komisi rozpočtové.

V Praze, dne 13. ledna 1896.

Jan Kaftan a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Pan poslanec Alfons Šťastný a Jan Rataj odevzdali mně návrh čelící k zachování stavu selského.

Podotýkám, že tento návrh není do-

statečně podporován a učiním dotaz na podporu po přečtení tohoto návrhu.

Die Herren Abg. Alfons Šťastný und Johann Rataj haben mir einen Antrag überreicht bezüglich der Erhaltung des Bauenstandes.

Ich bemerke, dass dieser Antrag nicht genügend unterstützt ist und ich daher nach dessen Verlesung die Unterstützungsfrage stellen werde.

Žádám, by návrh tento byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm(čte): Návrh poslanců Alfonsa Šťastného a Jans Rataje, čelící k zachováni stavu selského.

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby dorozuměv se s c. k. vládou, v nejprve příštím zasedání sněmu předložil následující osnovy zákonů a sice:

1.   o zabránění rozdrobování statků střední velikosti čili statků selských pod výměru postačující k výživě rodin na nich žijících;

2.   o zřízení selských desk pro ony statky selské, jež dle vůle majitelů mají ostati nedělitelné;

3.   o zřízení svěřenských statků selských, jež dle vůle majitelů jich mají ostati dědičně při rodinách jejich;

4.   o uvedení ve skutek říšského zákona ze dne 1. dubna 1889. čís. 52. o dědičné posloupnosti na statcích střední velikosti, (selských);

5.   o vybavení statků selských z dluhů hypothekárních, o další nezadlužitelnosti jich:

6.   o povinném pojišťování selských statků proti škodám z pohrom živelních;

7.   o zřízení pokračovacích škol hospodářských v místech farních s povinnou návštěvou pro syny selské, pokud nenavštěvují školu jinou.

V  ohledu formálním navrhujeme, aby tento návrh byl odevzdán k poradě a podáni zprávy komisi zemědělské.

V  Praze, 13. ledna 1896.

Alfons Šťastný a Jan Rataj.Nejv. maršálek zemský: Učiním dotaz na podporu.

Ich werde die Unterstützugsfrage stellen.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Žádám kurie, aby po dnešním sezení vykonaly volbu do komise, na které slav. sněm se byl usnesl v předešlé schůzi na základě návrhu p. posl. dra Herolda na podání adressy a sice každá kurie má voliti čtyři členy.

Žádám dále, aby výsledek těchto voleb mně byl laskavě oznámen.

Ich ersuche die Curien nach der heutigen Sitzung die Wahl von je 4 Mitgliedern in die Kommission vorzunehmen, welche der hohe Landtag gestern über den Antrag des Herrn Abg. Dr. Herold auf Erlassung einer Adresse einzusetzen beschlossen hat.

Ich ersuche mir das Resultat der Wahlen dann bekannt geben zu wollen.

Komise rozpočtová koná schůzi dnes, dne 13. ledna, po sezeni sněmu.

Die Budgetkommission hält Sitzung heute, am 13. Jänner, nach der Landtagssitzung.

Příští sezení se bude odbývati v úterý dne 14. ledna o 11. hod. dop.

Nächste Sitzung findet statt am Dienstag, den 14. Jänner, um 11 Uhr Vormittag.

Na denní pořádek kladu následující předměty:

1.   První čtení návrhu poslanců Dra Schlesingra, Dra. Russa a soudruhů v příčině zřízení sněmovních kurií, tisk XL, který se nacházel na dnešním denním pořádku.

2.     První čtení návrhu poslance Karla Adámka, Václava Němce a soudruhů na zřízení zemské komise živnostenské pro království České, tisk XXXV.

3.     První čtení návrhu poslance Karla

Adámka na zřízení statistické kanceláře pro království České, tisk XXXVII.

4.   První čtení návrhu poslance Dra. Russa a soudruhů v příčině změny zákona o hudebném, tisk XVI.

5.     První čtení návrhu poslance Dra. Bedřicha Pacáka a soudruhů na změnu zákona o zastupitelstvech okresních ze dne 25. července 1864, tisk XXVI.

6.   První čtení návrhu poslanců Dra. Dvořáka, Jaroše a soudruhů na zřízení ústavu ku vyrábění ochranných látek proti nákazám (antitoxinů) a na zavedení očkování tuberkulinem ku zjištění tuberkulosy skotu, tisk LXIV.

7.      Volba 12 členů komise pro adresu k Jeho Veličenstvu.

Die Tagesordnung der morgigen Sitzung ist die folgende:

1.    Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Schlesinger, Dr. Russ und Genossen betreffend die Einrichtung der Landtagskurien, Druck XI.

2.     Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Karl Adámek, Wenzel Němec und Genossen auf Errichtung einer Landes-Gewerbe-Commission für das Königreich Böhmen, Druck XXXV.

3.     Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Karl Adámek und Genossen betreffend die Errichtung eines statistischen Bureaus für das Königreich Böhmen, Druck XXXVII.

4.     Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Russ und Genossen betreffend die Abänderung des Gesetzes über die Musikabgabe, Druck XVI.

5.     Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Friedrich Pacák betreffend die Abänderung des Bezirksvertretungsgesetzes vom 25. Juli 1864, Druck XXVI.

6.      Erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Dr. Dvořák, Jaroš und Genossen betreffend die Errichtung einer Anstalt zur Erzeugung von Nutzstossen gegen Ansteckung (Antitoxine) und

Einführung der Tuberkulin-Impfung behufs Konstatierung der Rindviehtuberkulose, Druck LXIV.

Schließlich

7. Wahl von 12 Mitgliedern in die Commission für die Adresse an Seine Majestät.

Prohlašuji schůzi za skončenu.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

Schůze skončena ve 2 hod. 10 min. odpoledne.

Schluss der Sitzung um 2 Uhr 10 Min. Rachmittags.

J. Clam-Martinic, verifikator.

Praha - Rohlíček & Sievers. - Praha.