kennen und die Gewählten zum Landtage zulassen!
Slav. sněme, račiž volbu právě jmenovaných P. T. pánů za poslance pro volební sbor držitelelů velkých statků svazkem svěřenským zavázaných uznati platnou a zvolené k sněmu připustiti!
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Žádám pány, kteří s návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
(Zvoní. ) Jelikož jest dostatečný počet voleb verifikován, přikročím nyní ke skládáni slibu.
Nachdem eine zur Beschlußfähigkeit des hohen Hauses mehr als hinreichende Anzahl von Wahlen verificirt worden ist, werde ich nunmehr die Angelobung der Herren Abgeordneten vornehmen.
Pan tajemník sněmovní přečte jména pánů poslanců, jichž volby byly verifikovány a kteří nejsou pro dnešní sezení výslovně omluveni.
Žádám, by každý z vyvolaných pánů ráčil předstoupiti, mne podati ruku a vysloviti slovo "Slibuji. "
Der Herr Landtagssecretär wird die Namen derjenigen Herren Abgeordneten, deren Wahlen verifizirt morden sind und die nicht von der heutigen Sitzung ausdrücklich entschuldigt sind, zur Verlesung bringen.
Ich ersuche jene Herren, deren Namen ausgerufen werden, vorzutreten, mir die Hand zu reichen und das Wort: "Ich gelobe" auszusprechen. Ich erlaube mir zugleich auf den Umstand hinzuweisen, daß die Inhaber von Virilstimmen im hohen Landtage mit Ausnahme der beiden Herren Rektoren nicht werden aufgerusen werden, da deren Angelobung bereits aus den früheren Landtagsperioden als giltig betrachtet wird.
Dovoluji si ještě na to upozorniti, že budou předvoláni ke skládám slibu též páni rektoři obou universit, že však ostatní páni, kteří mají hlas virilní, nebudou předvoláni, poněvadž u těch se považuje slib složený v dřívějším zasedání za právoplatný. Konečně ještě dovoluji si sděliti.
že po skládáni slibu pánů poslanců ještě složí slib pan sněmovní aktuar, dr. Antonín Pilař, jakž jsem si na to byl dovolil upozorniti v dřívější schůzi.
Ich erlaube mir mitzutheilen, dass, nachdem alle Herren Abgeordneten die Angelobung werden geleistet haben, der Herr Landtagsaktuar Dr. Anton Pilař die Angelobung leisten wird, - ein Umstand, aus den ich bereits in der vorigen Sitzung hinzuweisen mir erlaubt habe.
Sněm. sekretář Höhm (čte): Učin(te co poslanci slib na místě přísahy v ruce nejvyššího maršálka zemského, že chcete Jeho Veličenstvu císaři pánu věren a Jeho poslušen býti, zákony zachovávati a Své povinnosti plniti.
Sie werden als Landtagsabgeordnete in die Hände Seiner Durchlaucht des Herrn Oberstlandmarschalls an Eides statt geloben Seiner Majestät dem Kaiser Treue und Gehorsam, Beobachtung der Gesetze und gewissenhafte Erfüllung Ihrer Pflichten.
Sobann verliest er die Namen nachstehender Herren Abgeordneten, welche die Angelobung leisten.
Na to předčítá jména pánů poslanců, kteří skládají slib.
Rektor magnificus c. k. české university pražské professor Dr. Karel Vrba, Rector Magnificus der k. k. deutschen Universität zu Prag, Prof. Dr. Huppert, Ritter von Brand, Graf Buguoy, Emerich hrabě Chotek, Ferdinand hrabě Chotek, Graf ClamMartinic, hrabě Eugen Czernin, Dr. hrabě Czernin, Josef hrabě Czernin, Josef Daubek, Antonín svobodný pán Dobrženský, (nepřítomen), svob. p. Dobřenský Jan, rytíř z Eisensteinu, Fabian, Fischera (schází), hrabě Harrach (schází), svobodný pán Ferdinand z Hildprandtů, Hlávka, kapitulní děkan Hora, generální velmistr Dr. Horák, Dr. Karlach, von Kleist (abwesend), hrabě Kolowrat, Dr. Krásl, hrabě Lažanský Jan, probošt Dr. Lenz, princ Lobkowicz Ferdinand, Mareš čeněk, hrabě Mensdorf, Dr. Metall, Mixa Alois, hrabě Nostitz (schází), Papstmann (schází), Graf Pálffy, Parish, Pilz, Pollak, Porák, Dr. Pražák, Radimský, Rombald, Saifert, hrabě Schönborn Karel, hrabě Schönborn Vojtěch, šlechtic Schüttelsberg, Fürst Schwarzenberg Adolf (abwes. ), Dr. princ Schwarzenberg B., Erbprinz Schwarzenberg Joh., princ Schwarzenberg Karel (schází). Stejskal, hrabě Stenberg Filip, hrabě Sternberg Leopold, Graf Sylva-Tarouca, Šembera, Schulz Václ., kapitulní probošt Dr. Terš, Dr. Graf Thun Jaroslav, hrabě Thun Zdeněk, Tomášů, provincial Tonder, Vitáček, Vojáček (schází), Graf Wolkenftein, Graf Zedwitz Kurt, Freiherr von Zessner, Bohaty, Effmert. Glöckner. Holče, Kahln, Karlík (omluven), Krejdík, Leminger, Ludwig, Perutz (abwesend). Richter Alexrander, Dr. Schücker Zdenko, Víšek, Vorlíček, Wobanka, Adámek, Aigner, Anýž, Baar, Bateuther, Dr. Baxa, Brdlík, Dr. Čelakovaký, Dr. Engel, Dr. Eppinger, Dr. Fořt, Dr. Fournier, Dr. Funke, Goldberg, Hájek, Dr. Hájek, Janďourek, Dr. Kaizl, (nepřítomen), Dr. Katzwendel, Dr. Kiemann, Dr. Kinberrnann, (abwesend), Dr. Klouček, hrabě Kounic (nepřítomen), Dr. Krajník, Dr. Malínský. Müller, Dr. Ritsche, P. Opitz, Pfeifer Heinrich, Dr. Pippich, Dr. rytíř Plaček, Dr. Podlipský, Posselt, Dr. Reiniger, Dr. Russ abwesend, Frh. v. Scharschmid, (abwesend), Schlegel, Schmidl, Dr. Schreiner, Schwarz (nepřítomen). Dr. Setunský, Siegmund, Dr. Slavík, Sokol, Dr. Šil. Dr. Skarda, Špindler, Dr. Werunsky, Dr. Blažek, Březnovský, Kaftan, Materna, Němec Dr. Pinkas, Dr. Podlipný, JUC. Scharf, Dr. Záhoř, Dr. Žalud, Legler, Prade (abwesend), Dr. Schücker Carl (abwesend), Albl, Barták, Bernard, Boček, Böns (abwesend), Dr. Brzorád, Dr. černohorský, černý, Doležal (nepřítomen), Dostál, Dr. Dvořák Jan, Dvořák Václav, Dr. Dyk, v. Eltz Formánek, Gebler, Dr. Ghrégr, Heinzel, Herbig, Herbst, Dr. Herold, Hodys, Hofmann, Horák Josef, Hovorka, Hyrš, Janda Heřman, Janda Václav, Jann, Jaroš, Jäger, Jindřich, Kletzenbauer, Knoll, Komárek, Kovářík, Kožmín, König, Krumbholz, Kryf, Křepek, Kudrnka (nepřítomen), Kůs, Lenoch, Loula, Mareš Josef, Dr. Wilner, Möse, Nedoma, Nehasil, Niesig, Niklfeld Dr. Pacák. Pech (nepřítomen), Dr. Pergelt, Peschka, Pfeiser Franz. Rataj. Richter Josef, Richter Stephan, Röh1ing, Dr. Sláma, Sobitschka, Steinbach, Steiner Anton, Steiner Frant., Suda, Šulc Josef, Taschek, Tausche, Teklý, Dr. Vašatý, Walter, Dr. Zátka (nepřítomen), Dr. Zintel Graf Karl Max Zedwitz.
Sněm. sekretář Höhm (čte): Složíte co aktuar sněmu vzhledem k své úřední přísaze do rukou nejvyššího maršálka slib, že budete svědomitě a správně plniti povinnosti, jež Vám ukládá řád jednací.
Sie werden in Ihrer Eigenschaft als LandtagsAktuar in die Hände des Oberstlandmarschalls mit Beziehung auf den von Ihnen abgelegten Diensteid angeloben, die Ihnen durch die Geschäftsordnung des Landtages auferlegten Obliegenheiten gewissenhaft und pünktlich zu erfüllen.
Sněm. aktuár dr. Ant. Pilař: Slibuji.
Nejv. maršálek zemský (zvoní): Prohlašuji, že jest sněm království Českého ustaven.
Ich erkläre den Landtag des Königreiches Böhmen für constituirt.
Na denním pořádku nachází se zpráva zemského výboru s návrhy v příčině prozatímního ustanovení zemských přirážek pro první čtvrtletí r. 1896.
Auf der Tagesordnung steht der Bericht des Landesausschusses mit Anträgen betreffs provisorischer Festsetzung der Lanbesumlagen für das erste Ouartal des Jahres 1896. Nachdem der Referent, Herr Dr. Schlesinger, unwohl ist, so hat es der Landesausschußbeisitzer Herr Graf Schönborn übernommen, anstatt seiner den Bericht zu erstatten.
Jelikož přísedící zemského výboru, p. dr. Schlesinger, je churav, převzal p. přísedící zemského výboru hrabě Vojtěch Schönborn, podati zprávu jménem zemského výboru.
Dávám jemu slovo.
Přísedící zems. výboru hr. Schönborn: Slavný sněme! Zpráva zemského výboru nachází se tištěna již po dva dny v rukou ctěných pánů poslanců; není tedy třeba, abych na obsah její zvláště poukázal. Ježto věc je naléhavá, kladu si za česť jménem zemského výboru učiniti návrh, aby o této zprávě zemského výboru hned se přistoupilo k projednávání v drahém čtení.
Hoher Landtag! Der Bericht des Landesausschußes befindet sich im Drucke vertheilt schon seit zwei Tagen in den Händen der geehrten Herren Abgeordneten.
Es wird nicht nothwenbig sein, daß ich auf den Inhalt desselben noch näher eingehe. Da die Angelegenheit dringlicher Natur ist, erlaube ich mir im Namen des Landesausschußes den Antrag zu stellen: Hoher Landtag möge sofort in die Berhandlung bieses Gegenstandes in zweiter Lesung eingehen!
Nejv. maršálek zemský: Především povstává otázka, zdali sněm souhlasí s formálním návrhem zemského výboru, aby vzhledem k nutnosti záležitosti bylo předsevzato hned ve smyslu dotčeného článku jednacího řádu druhé čtení této předlohy.
Vor Allem handelt es sich darum, ob das hohe Haus dem zustimmt, daß mit Rücksicht aus die Dringlichkeit des Gegenstandes sofort die zweite Lesung dieser Angelegenheit vorgenommen werde. Wenn sich in dieser Angelegenheit Niemand zum Worte meldet, werde ich zur Abstimmung schreiten.
Pakli se v této záležitosti nikdo k slovu nepřihlásí, přikročím k hlasování.
Nikdo se nehlásí, předkládám tedy slav. sněmu otázku formální, zda je s tím srozuměn, by se hned přistoupilo k druhému čtení.
Ich lege dem hohen Hause die Frage zur Abstimmung vor, ob dasselbe beschließt sofort die zweite Lesung des Gegenstandes vorzunehmen.
Žádám pány, kteří na tuto otázku odpovídají kladně, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche die Frage bejahen, die Hand zu erheben.
Jest přijato.
Es ist angenommen.
Následkem toho bude projednávána záležitost ta hned v drahém čtení.
Přeje sobě slovo p. zpravodaj ?
Pan zpravodaj se vzdává slova.
Přihlásil se k slovu pan dr. Herold. Dávám jemu slovo.
Poslanec dr. Herold: Slavný sněme! Nebyl bych se zajisté přihlásil ke slovu při tomto provisoriu, poněvadž i my na této straně uznáváme, že musí býti o hospodářství zemské náležitě postaráno, a používám jen této příležitosti k tomu, abych vyslovil své politování, že vůbec bylo zapotřebí, aby provisorium se povolovalo a že slavnému sněmu nebyla poskytnuta příležitost v čas o své hospodářství zemské se postarati. (Výborně! Výborně!) Avšak přihlásil jsem se ku slovu z příčiny jiné a z výslovného usnesení celé strany, ku které mám čest náležeti, abych u splnění toho, co v prvním zasedání slavného sněmu prohlásil p. dr. Engel, vyložil naše stanovisko vůči Jeho Excellenci panu hraběti Thunovi, jakožto místodržiteli a zástupci vlády, aby v příčině té nebylo mezi pány členy slavného sněmu žádného různého mínění a aby v příčině této také jasně odůvodněn byl krok, ku kterému jsme se hned v první schůzi byli odhodlali.
Poslancové národní strany svobodomyslné po všeobecných volbách zemských jakožto zástupcové ohromné většiny českého národa a tudíž jakožto zástupcové velké většiny obyvatelstva tohoto království vstoupili do tohoto slavného sněmu s určitými, jasnými a všemu lidu českému známými a konkrétními cíli.
Trvajíce věrně při svém programu, jakož i při svém taktickém postupu, jsme byli od prvopočátku a jsme ještě teď odhodláni veškerými svými silami společně s veškerými činiteli tohoto slav. sněmu pečovati o blaho a zdar tohoto království, o splnění požadavků spravedlivých našeho národa, o hmotné a kulturní povznesení celé země. (Výborně!)
My v této příčině nikoho od spolupůsobení neodmítáme a my při všech různostech politických stanovisek, při veškeré různosti jednotlivých stran doufáme nalézti i tam, kde se bude jednati o blaho celé vlasti a celé země, ty cesty a ty prostředky, které by společně nás k tomu vedly.
Avšak, pánové, sněm království Českého a i poslanci českého národa mají plné právo žádati, aby také výkonná moc a vláda v této příčině, i třebas by zastupovala systém národu našemu nepřejný, systém, proti kterému bojujeme a proti kterému pevně stojíme, ze své strany veškeré snahy sněmu a poslanců co nejusilovněji podporovala, a mají plné právo žádati, aby zde v zastoupení vlády stál muž, kterýž by měl nejen důvěru těch, kteří jej sem vyslali, nýbrž který by osobně byl k tomu způsobilý, (Tak jest!) aby také národ český mohl s důvěrou očekávati, že on bude věrným tlumočníkem našich snah zde pronesených, věrným zkoumatelem našich stesků, věrným prostředníkem mezi tímto slavným sněmem a výkonnou mocí vlády. (Výborně!)
Toto právo - a ne požadavek aneb žádost, - toto právo každého sboru parlamentárního tím více jest právem naším, nás, poslanců českého národa.
Jakkoliv my lidoví poslanci národa českého jsme v této slavné sněmovně v menšině, máme za to, že nemůže býti žádné rozumné a politické vlády v této říší, která by přehlédnouti mohla aneb přehlédnouti směla, (tak jest!) že to, co my si přejeme, co my požadujeme, to, co jest naším přesvědčením, jest přesvědčením velké většiny tohoto království, (souhlas) historickým a nezvratným přesvědčením politického národa českého v této zemi. (Výborně!) A máme-li toto právo žádati, aby zástupce vysoké vlády v této slavné sněmovně byl mužem, s kterým bychom mohli udržovati ony nutné styky politické, jichž pro kooperaci sněmovní je nevyhnutelně potřebí, máme také právo -bez ohledu tedy osobní nějaké chuti neb nechutí, bez ohledu snad na všechno to, co by jinak mohlo býti vykladáno, - učiniti sobě dotaz, který sobě učiniti může v této slavné sněmovně každý: Jest Jeho Excellence pan hrabě František Thun-Hohenstein, cis. král. místodržitel v království českém, podle vlastního přesvědčeni onou osobou, oním mužem, který by dle svých osobních vlastnosti a dle své kvalifikace, ale ještě více dle své politické minulosti, (Tak jest!) dle svých činů ještě nedávno nastalých byl způsobilým, aby umožnil rozvoj projednáváni parlamentárniho tohoto slavného sněmu, aby sprostředkoval společný postup veškerých činitelů v této zemi, aby umožnil šťastné výsledky našeho sněmování?
Kdyby Jeho Excellence pan hrabě František Thun-Hohenstein byl dnes nástupcem úřadu místodržitele v tomto království, snad bychom mohli vytýkati jen jednu věc závažnou, důležitou ale přece jen jedinou, a v tom bychom mohli snad býti soudci a odpustiteli, - to jest, jeho neznalost jazyka českého. Avšak my nemáme s osobou jeho více co dělati, nýbrž s oním systémem, který pan hrabě František Thun-Hohenstein v posledních létech v tomto království proti českému národu, proti této straně provozoval (Tak jest!)
O tom přítel nepřítel nemůže býti v tajnosti a zajisté ani pan mistodržitel sám, že činnost jeho v posledních létech zapsána je v dějinách našeho národa písmenami smutnými (Tak jest!) a že list z dějin našeho národa, který pojednávati bude o vládě jeho v této zemi, budou vždy s trpkostí nástupcové naši i potomci naši čisti. (Tak jest!) Nynější vláda hraběte Badeniho, když nastoupila, pravila, že chce zapomenouti a nechce vésti žádných rekriminací. My jsme, pánové, toto stanovisko nesdíleli již na říšské radě, poněvadž jsme sobě byli vědomi, že oprávněných a důvodných rekriminací proti národu českému a proti nám nikdo právem v této říši povznésti nemůže. (Výborně. ) Avšak i my nechtěli rekriminovati; a, jest-liže přec krátkými rysy a stručně, abych věcně odůvodnil naše stanovisko, prohlédneme činnost naší správy zemské, dostačí, když markantně vytknu několik okamžiků, které pan hrabě Thun jako upřímný člověk nezapíral, za kterými stál, které však byly takového druhu, že v zápětí mají ony důsledky, o nichž se ještě zmíním.
Pan hrabě František Thun byl původcem, jak sám doznal, výminečného stavu pro Prahu; (Tak jest!) za jeho vlády obmezována byla způsobem sotva sobě rovným svoboda občanská a politická; hněten byl tisk, rozpouštěny byly beze všeho důvodu spolky vlastenecké (Tak jest!) a, co ještě více, a co nejtrapněji dojalo obyvatelstvo, český národ, porušena byla neodvislost soudcovská a celá řada obětí zničena na svém zdraví, na své mravní a materielní existenci (Životy!). Význam svobody občanské uveden byl v nevážnosť úřadů a policie; zkracováno bylo, kde to šlo, volební právo, obmezována způsobem neslýchaným autonomie tohoto královského hlavního města, v němž sídlíme, odnímány oposičním městům libovolným způsobem školy, (Lomnice), a velectění pánové, jest-li v listu tak smutné činnosti dřívější vlády co naplnilo nás tím nejtrapnějším způsobem, a co já jako člověk jistě objektivní zde v první řadě pravím, jest to, že sáhnuto bylo frivolnim způsobem na to, nač nikdo nemá práva, na vychování naší mládeže. (Výborně! Potlesk) čeho se stanoviska státního, z velké idee státní nejvíce bylo k politování, jest že různými nařízeními stavěna byla propast mezi českým vlastenectvím a loyalitou ke králi, že tím zamezováno vyjádření loyality nejvznešenějšího zastupitelstva tohoto národa, sjezdu okresních zastupitelstev, ke svému králi. (Výborně!)
A víte, velectění pánové, jak spoután byl celý veřejný život, jak spoutáno bylo naše učitelstvo, jak spoután byl náš tisk, jak spoutáno bylo naše studenstvo; jak rukou skutečně nešetrnou vyhnány naše děti ze škol středních a jak vůbec ve veřejné správě jsme neviděli té nejmenší míry lásky, té nejmenší míry shovívavosti, ale vždy pevnou, krutou silnou ruku, která myslila, že zdrtí celou veřejnost, náš celý národ. A, velectění pánové, ať příčiny toho byly jakékoli, to co jsem jmenoval, jsou prostá jednoduchá fakta, která bohužel nijak nemůžeme z dějin této země setříti, fakta, která mluvila lépe a více k srdci každého člověka v našem národě, než cokoli jiného by k nim mluviti mohlo.
Velectění pánové! Jest tomu tak, aneb není tomu tak? Stalo se to, anebo se to nestalo? A jestliže se to stalo, tu, velectění pánové, bylo to to nejmenším, čeho parlamentárním způsobem užiti mohla naše strana, když v prvním zasedání tohoto slavného sněmu prohlásila, že uvítáni se strany nynějšího p. místodržitele nepřijímá a vyslechnouti nechce. (Výborně).
A, velectění pánové, já se tážu všech Kde bude strany, kde bude národa shovívavějšího, který by méně učinil, než, aby nemaje jiné příležitosti a jiných parlamentárních prostředků, osvědčil takovýmto způsobem pocity, s kterými státi mohl naproti uvítáni tohoto sněmu i nás, které se stalo v posledním sezení? (Výborně !)
Mohlo se říci: "Mohli jste vyčkati totoho uvítání; neboť v tomto uvítáni mluvil Jeho Excellence pan místodržitel mluvou jinou, mluvou, kterou nemluvil dřív k slavnému sněmu. " (Výborně!)
Avšak, velectění pánové, nedivte se tomu! My to věděli, že bude mluviti mluvou jinou; kdybychom věděli, že bude mluviti onou mluvou, jakou byl zvyklý mluviti s námi, tu bychom byli v sněmu zůstali, poněvadž byli bychom bývali měli před sebou upřímného odpůrce, s kterým jsme vždy upřímně a loyálně jednali. (Výborně!)
Velectění pánové! My však věděli, že jiná mluva nemůže býti upřímná, neboť nebylo to upřímně myšleno, když mluvil p. hrabě Thun o tom, že všichni jsme vstoupili do tohoto slavného sněmu zvoleni byvše důvěrou svých voličů. Od kdy pak u správy zdejšího c. k. místodržitelství důvěra našich voličů k nám jest politickým faktorem? Zdali po celý ten čas nebyla způsobem neslýchaným podlamována, zdali nebyla zejména tenkráte podlamována, když úředním způsobem vrhla se nám v tvář spoluvina na vraždě spáchané! (Tak jest!). Může-li to býti, velectění pánové, upřímné, když mluví ten pan místodržitel o blahu tohoto staroslavného království, tohoto království, kteréž po delší dobu tolik ran musilo snésti ? (Tak jest!) na svém vývoji konstitučním, a můželi, velectění pánové, kdo tomu mezi námi věřiti, že chce pečovati o lesk tohoto království, o lesk, který způsobem - jen jste měli čísti po celou tu dobu zprávy ve všech listech - byl před celou evropskou veřejností pokálen a pohaněn. (Výborně! Tak jest! Hlučný potlesk!)
A můžeme-li, velectění pánové, věřiti, že jemu jde o jednotu a nedílnost tohoto království, když právě za jeho vlády byla otřesena a podlomena, (Tak jest!), můžeme-li věřiti, že jemu jde o vyšší stanovisko rovnoprávnosti, když sám tuto rovnoprávnost po celou dobu rušil, (Tak jest! Výborně!) a můžeme-li, velectění pánové, věřiti, že skutečně má za to, že toto velké království jest perlou v koruně Habsburků, toto velké království, z kterého neodpustitelným způsobem chtěl učiniti satrapii policejní libovůle. (Tak jest! Výborně! Hlučný potlesk. )
Ne, velectění pánové, my toho věřiti nemůžeme, (Hlas: A nebudeme !) a my jako lidé politické cti a politické morálky dbalí, (Tak jest!) my musíme býti přesvědčeni, že velectěný pan místodržitel ne z vlastni vůle (Tak jest!) nýbrž z rozkazu vyššího (Tak jest!) takto mluvil ke sněmu našemu, že přinesl oběť, oběť svého politického intellektu, oběť své politické mravnosti; (Tak jest!) a tu my stojíme na onom vyšším morálním stanovisku, že my zcela loyálně a otevřeně pravíme, Jeho Excelenci; Pane místodržiteli, my od Vás této oběti na Vaší celé minulosti nežádáme, (Tak jest!) ano, my ji co nejrozhodněji odmítáme (Výborně!), my si jí nepřejeme; my naopak jsme toho náhledu "clara pacta, boni amici". A pan místodržitel mi bude rozuměti a on pochopi, co nyní chci říci, když mu pravím: Čech a odpusťte, - a zejména pan nejvyšší maršálek nechť odpustí - jest to neparlamentární výraz, ale jest to citát, - není to můj výraz, - když povím: Čech není ani hulvátem, ani nelibá ruku tomu, který jej tak byl pronásledoval. (Výborně! Výborně! Potlesk).
A tím zajisté jasně vytknuta jest cesta, po které se ubírati musíme, a ostatní strany v této slavné sněmovně pochopi snad - i když by pochopiti nechtěly Že stanovisko naše jest správné, poněvadž jest diktováno hněvem českého národa. (Tak jest!)
A já se zejména Vás, pánové na pravé straně této sněmovny, kteří zajisté žijete také v lidu českém a jste češi rodem, tážu: Zkoušeli Jste někdy srdce, srdce nějakého národa? Dovedli Jste toho, vniknouti do nejtajnějších záhybů lidské duše, abyste pochopili velebnost hněvu národa tak dobrého a národa tak věrného, jako je národ Český? (Hlasy: A trpělivého!) Tento hněv našeho národa není žádnou osobni zášti, tento hněv našeho národa není ani žádným okamžitým rozčilením, tento hněv našeho národa, to jest část jeho vlastní existence, to jest část jeho nutné sebeobrany, to jest důsledkem celého jeho sebevědomí a jeho významu v této zemi a v této říši; to jest podstatou jeho veškerého, čelného snaženi a jeho nadšení za věci dobré ("Výborně!) a tento hněv našeho národa, to jest jeden z nejlepších jeho obranných prostředkův, kdykoliv se mu děje křivda a kdykoliv se sahá na podstatu jeho vlastní existence, na jeho čest a na jeho politický význam; a kdo, velectění pánové, nepochopí, nedovede pochopiti hněv takového národa, takový státník dohrál svoji úlohu; (Výborně!) neboť hněv celého národa, ten sebere všecko svou elementární silou, co se mu staví vstříc a v cestu! (Tak jest! Výborně! Posl. Březnovský: Kámen úrazu!) A proto vůči tomu nechť zcela upřímně pan hrabě Thun vezme na vědomí, že pro něj v našem národě není jiného odpuštění, než kdyby rozřešil tento konflikt mezi ním a národem způsobem zapomenutí.
Miluje-li, jak praví, toto království, (Tak jest!) miluje-li tuto zem, (Tak jest!) tedy jí může prokázati velikou službu a snad tu jedinou a nejlepší, kterou kdy jí prokázal, (Výborně!) když opustí své místo místodržitelské. (Výborně! Hlučný potlesk. ) My jej k tomu nutiti nebudeme, my naň ani na vládu neappellujeme; my víme dobře, že jest to věc rozhodnutí moci výkoné a rozhodnutí jeho osoby, my pokládáme pouze za svou povinnost to zde veřejně říci a ponechati všem těm, jimž na tom záleží, aby z toho vedli přirozené důsledky.
My jenom pokládáme za povinnost a myslím, pánové, že jest to loyální, loyální v boji i životě soukromém, když zde řekneme, abychom zamezili veškeré posudky: Za těchto poměrů daných není styku, není přiblíženi, není modu vivendi mezi národem českým a hrabětem Thunem. (Tak jest! Výborně! Hlučný potlesk. )
A tu subjektivní moment při osobě místodržitele i straně naší úplně ustupuje do pozadí. Tak nám káže naše politická česť, (Výborně!) tak nám káže čest milovaného a drahého našeho národa, tak nám káže prospěch a klidný rozvoj této země! (Výborně! Hlučný potlesk. )
A v tom také všichni jsme svorni; neboť jest to naše rozhodnutí z vůle celého, - Excelenci, pravím, - celého českého národa, (Tak jest!) z vůle celého národa, který nemůže zapomenouti, co se mu stalo, a který, kdyby to zapomenouti chtěl, zapomněl by sama sebe a své vlastní cti! (Výborně)
Naše politické cíle však jdou dále a jsou vyšší než osoba kteréhokoli místodržitele, než osoba, kteráž sedí na stolci místodržitelském.
My za tímto svým cílem budeme kráčeti pořade a jistě, my touto cestou jednou nastoupenou bez přetržení a bez ohledu budeme postupovati, a litujeme, že musíme ochotu pana místodržitele bez povšimnuti stranou nechati. (Tak jest!) On nemůže nám v tomto postupu ani brániti ani pomoci. Tohoto postupu také dosáhneme, jako že jest to vůle našeho národa, (Výborně!) a episoda jeho činnosti jakožto vyminečného místodržitele nebude míti ničeho jiného v zápětí, než trpkou upomínku v dějinách našich, která dovedla národu našemu spůsobiti rány, která ale nedovedla podlomiti a podraziti pevnost a rozhodnost pevné jeho vůle. (Výborně! Hlučný souhlas. )
To jest naše stanovisko, které loyalně zde přiznáváme, to jest odpověď na uvítání, kterým nás vyzval jako spojence s nim k novému boji a k novému spolupůsobení.
Tohoto spojenství bohužel přijati nemůžeme; my půjdeme podle sebe dále, až osud rozhodne, kdo z nás lépe měl na zřeteli prospěch a blaho milovaného tohoto království! (Výborně! Hlučný potlesk. Řečníku gratulují. )
Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?
Verlangt noch Jemand das Wort?
Jelikož tomu tak není, prohlašuji debatu za skončenu.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám závěreční slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj hr. Schönborn: Slavný sněme! Proti návrhům zemského výboru ne byly činěny od jediného řečníka, který právě promluvil, žádných námitek. Mohl bych se tedy obmeziti na to, prostě jménem zemského výboru žádati ještě jednou, by slavný sněm k návrhům, jemu předloženým přistoupiti ráčil. Avšak člověk, poslanec, nemůže nikdy úplně svléci se sebe, abych tak řekl, strannictví, nemůže nikdy na to zapomenouti, ani na tom místě, že přináleží jisté straně, a s tohoto stanoviska budiž mi dovoleno, abych několika slovy jenom k projevům pana řečníka, který zrovna ukončil, pronešeným tónem také klidným a důstojným, též ze svého stanoviska odpověděl. (Hlas: Jste referentem!)
Předně musím podotknouti, že ovšem kompetentní úsudek o úřední způsobilosti nynějšího p. místodržitele nepřináleží ani panu řečníku, ani mně. (Hlasy! Oho! Dr. Pacák: To se náramně mýlíte,.... My jsme zástupcové lidu, Vy jste zemského výboru referentem! - My máme také úsudek o místodržiteli. - My jsme zástupcové lidu. Co to máte za zásady!)
Nejvyšší maršálek zemský: Prosím, by pan řečník nebyl vyrušován.
Zpravodaj hrabě Schönborn: Když pan řečník ve svých vývodech ráčil poukázati na fakta, která uvedl, tu musím na to poukázati já, že uvedeny sice byly některé jednotlivé události, že však to nebyl historický přehled veškeré činnosti nynějšího p. místodržitele, ano, že tato fakta byla uvedena, jak to ovšem přináleží vůdci strany politické, se stanoviska jisté strany (Hlasy: Oho!),
Když bylo na to poukázáno, že proti osobě, která byla jmenována, zvedá se hněv celého národa, když bylo této osobnosti upřeno, že pečuje o blahobyt duševní a hmotný tohoto slavného království, (Posměch. ) tu chci jen zcela klidně na to poukázati a pokládám za svou povinnost to konstatovati, že úsudek tento byl vynesen se stanoviska strany, že však není sdílen celou sněmovnou, (posl. Dr. Pacák: Ale celým českým národem. ) a že proti tvrzení, že strana ta může sobě přisuzovati zastupování celého národa, (Odpor, může býti učiněno mnoho námitek, zvláště přihlédne-li se k číselným výsledkům letošních voleb.
To krátce pověděti měl jsem za svou povinnost, aniž bych to snad učinil se stanoviska svého, jakožto osobní přítel pana místodržitele ačkoliv mám čest k jeho osobním přátelům se počítati. (Dr. Pacák: To jest moc pochybná česť!) (Dr. Grégr Přeji si věcnou poznámku!)
Těmito krátkými slovy jen dovoluji si odpověděti na projev pana doktora Herolda a dovoluji si ještě žádati, aby slavný sněm ráčil k návrhům zemského výboru přistoupiti.
Ich erlaube mir im Namen des Landesausschusses die Bitte zu stellen, der hohe Landtag wolle die Antrage des Landesausschusses genehmigen.
Poslanec Dr. Grégr: Hlásím se k věcné poznámce!
Nejvyšší maršálek zemský: Pan doktor Grégr hlásí se k věcné poznámce! Upozorňuji na to, že jemu mohu dáti toliko slovo ku krátké opravě věcí, které zde byly tvrzeny. K tomu tedy dávám jemu slovo.
Přísedící zemsk. výb. posl. Dr. Grégr: Jelikož pan referent je přísedícím zemského výboru království českého, mohlo by se za to míti, že jeho vyjádření, tato omluva místodržitele, se děje za souhlasu celého výboru zemského království Českého.
Já co člen zemského výboru jménem svým a jménem svého kollegy co zástupce strany svobodomyslné odmítám, že by měl právo jménem zemského výboru (Tak jest. ) prohlášení takové učiniti, že naopak úplně souhlasíme se všemi projevy našeho kollegy doktora Herolda. (Výborně!)