Stenografická zpráva
o
XXVII. sezení VI. zasedání Českého sněmu z roku 1883. dne 19. ledna 1889.
Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší maršálek zemský, Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského, Dr. Jindřich Šolc a větší počet poslanců.
Jakožto zástupcové vlády: J. Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán Kraus, c. k. dvorní rada Mattas a c. k. místodržitelský rada Töply.
Stenographischer Bricht
über die XXVII. Sitzung der VI. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 19. Jänner 1889.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst Lobkowicz.
Anwesend: Der OberstlandmarschallStellvertreter Dr. Heinrich Šolc und eine größere Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter, Dr. Alfred Freiherr von Kraus, k. k. Hofrath Mattas und k. k. Statthaltereirath Töply.
Obsah:
Zprávy předsednictva.
Denní pořádek:
1. Druhé čtení zprávy komise školské o osobním přídavku učitelům čtvrté třídy platů učitelských, č. sn. 347, č. t. CXXI.
2. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o petici spolku pro upravení děkanského chrámu v Chebu za povolení subvence zemské na řádné upravení tohoto chrámu, netišt. č. sn. 352.
3. Třetí čtení zprávy komise pro zřízení zemské banky o zprávě výboru zemského s předloženým návrhem stanov zemské banky království Českého, č. sn. 344, č. t. CXXIX.
4. Třetí čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o osnově nového obecního řádu pro město Liberec, č. sn. 353, č. t. CXXXV.
5. Třetí čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obce Pražské, aby změnily se některé články obecního řádu Pražského, č. sn. 358, č. t. CXXXVII.
6. Druhé čtení zprávy výboru zemského v záležitosti schválení stanov kr. zemských pra-
Inhalt:
Präsidialmittheilungen.
Tagesordnung:
1. Zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die den Lehrern der vierten Gehaltsklasse zu gewährende Personalzulage, L. =Z. 347, Dr. -Nr. CXXI.
2. Zweite Lesung des Berichtes der Budget-Commission über die Petition des Vereines zur Restaurirung der Dekanalkirche in Eger um Bewilligung einer Landeßsubvention zur stylgerechten Restauration dieser Kirche, ungedr. L. =Z. 352.
3. Dritte Lesung des Berichtes der Commission für die Errichtung der Landesbank über den Landesausschußbericht, mit welchem der Entwurf des Statutes der Landesbank des Königreiches Böhmen vorgelegt wird, L. =Z. 344, Dr. -Nr. CXXIX.
4. Dritte Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Entwurf des neuen Gemeindestatutes für die Stadt Reichenberg, L. =Z. 353, Dr. -Nr. CXXXV.
5. Dritte Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Prag um Abänderung einiger Paragraphe der Prager Gemeinde Ordnung, L. =Z. 358, Dr. -Nr. CXXXVII.
6. Bericht des Landesausschußes in Angelegenheit der Genehmigung der Statuten der königl. böhm. Landes-
coven donucovacích a kr. zemské pracovní polepšovny pro mladistvé kárance c. k. vládou, č. sn. 359, č. t. CXXXVIII.
7. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti rady král. hlavního města Prahy za povolení ku odprodeji uliční plochy 14. 25 čtv. sáhů neb 51. 25m2 od uličního pozemku č. p. 835 v Ostrovní ulici na Novém městě v Praze, č. sn. 360, č. tisku CXXXIX.
8. Druhé čtění zprávy komise rozpočtové o zprávě výboru zemského, pokud týká se poměrů služného vyšších úředníků při ústavech zemských, s návrhy na přiměřené jich upravení, netišt. č. sn. 362.
9. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o petici obce král. hl. města Prahy za zvýšení zemské subvence na vydržování vychovatelny v Libni, netišt. č. sn. 354.
10. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o petici obce král. věnného města Vysokého Mýta za udělení subvence na vydržování tamního obecného vyššího gymnasia, neťišt. č. sn. 355.
11. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o petici zastupitelstva obce Třeboňské za udělení zemské subvence na vydržování obecního reálního gymnasia, netišt. č. sn. 356.
12. Druhé čtení zprávy komise školské o žádostech v příčině nedělního vyučování na pokračovacích školách průmyslových, netišt. č. sn. 339.
13. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského v příčině žádosti obce Krasilova za vyloučení ze soudního a zastupitelského okresu Volyňského a přidělení k soudnímu a zastupitelskému okresu Strakonickému, netišt. číslo sn. 350.
14. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru týkající se vyjednávání s c. k. vládou v příčině zápisu veřejného statku v knihy pozemkové, netišt. č. sn. 361.
15. Druhé čtení zprávy petiční komise o peticích úředníků advokátních a notářských v Plzni, představenstev živnostenských společenstev a výboru besedy řemeslnické v Kolíně v příčině zemského pojišťovacího fondu, zřízeného na památku 48letého panování Jeho cís. a král. Apoštolského Veličenstva, netišt. č. sn. 363.
16. Druhé čtení zprávy komise zemské o zprávě výboru zemského, jež se týče reorgani-
zwangsarbeitsanstalten und der königl. böhm. Besserungsanstalt für jugendliche Korrigenden Seitens der k. k. Regierung, L. =Z. 359, Druck CXXXVIII.
7. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch des Stadtrathes der königl. Hauptstadt Prag um Bewilligung zum Verkaufe der Gassenfläche pr. 14. 25 Quadr. =Klft. oder 51. 25m2 von dem Gassengrunde Nr. Parz. 835 in der Inselgasse in der Neustadt Prag, L. =Z. 360, Druck CXXXIX.
8. Zweite Lesung des Berichtes der Budget=Commission über den Bericht des Landesausschußes betreffend die Gehaltsverhältnisse der höheren Beamten der Landesanstalten und die Anträge auf eine angemessene Regelung derselben, ungedr. L. =Z. 362.
9. Zweite Lesung des Berichtes der Budget=Commission über die Petition der Gemeinde der königl. Hauptstadt Prag um Erhöhung der Landessubvention zur Erhaltung der Erziehungsanstalt in Lieben, ungedr. L. =Z. 354.
10. Zweite Lesung des Berichtes der Budget=Commission über die Petition der Gemeinde der königl. Leibgedingstadt Hohenmauth um Gewährung einer Subvention zur Erhaltung des dortigen städtischen Obergymnasiums, ungedr. L. =Z. 355.
11. Zweite Lesung des Berichtes der Budget=Commission über die Petition der Gemeinde Wittingau um Gewährung einer Landessubvention zur Erhaltung des städtischen Realgymnasiums, ungedr. L. =Z. 356.
12. Zweite Lesung des Berichtes der Schul=Commission über die Petitionen betreffend den nachmittägigen Sonutags=Unterricht an den gewerblichen Fortbildungsschulen, ungedr. L. =Z. 339.
13. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht betreffend das Ansuchen der Gemeinde Kraselau um Ausscheidung aus dem Gerichts= und Vertretungsbezirke Wolin und Zutheilung zum Gerichts= und Vertretungsbezirke Strakonitz, ungedr. Ldtg. = Z. 350.
13. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über den Bericht des Landesausschußes betreffend die Verhandlung mit der k. k. Regierung in Angelegenheit der Eintragung des öffentlichen Gutes in die Grundbücher, ungedr. L. =Z. 361.
15. Zweite Lesung des Berichtes der Petitions= Commission über die Petition der Advokaten= und Notariats=Kanzleibeamten in Pilsen, der Vorstände der Gewerbe=Genossenschaften in Kolin und des Ausschußes der "řemeslnická beseda" in Kolin betreffend den zur Feier der 40jährigen Regierung Seiner kaiserl. und königl. Apostolischen Majestät gegründeten Landesversicherungsfond, ungedr. L. =Z. 363.
16. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkom. über den Landesausschußbericht betreffend die Reorgani-
sace obou vyšších hospodářských ústavů zemských v Děčíně-Libverde a v Táboře, č. sn. 370.
Sezení počalo o 11. hod. dopol.
firung der beiden höheren landwirthschaftlichen Landeslehranstalten in Tetschen-Liebwerd und Tábor; Ldtg. Z. 370.
Beginn der Sitzung um 11 Uhr Vorm.
Nejv. maršálek zemský (zvoní): Zahajuji schůzi.
Ich eröffne die Sitzung.
Jednací protokol XXIV. sezení ze dne 15. ledna byl po předepsanou dobu k nahlédnutí vyložen.
Das Geschäftsprotokoll der XXIV. Sitzung vom 15. Jänner ist in der vorgeschriebenen Frist zur Einsicht aufgelegt gewesen.
Ich stelle die Anfrage, ob Jemand gegen den Wortlaut dieses Protokolles eine Einwendung zu erheben hat.
Činím dotaz, zdali někdo proti znění tohoto protokolu má námitku?
Jelikož tomu tak není, prohlašuji protokol za schválený.
Ich erkläre dieses Protokoll für agnoscirt.
Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno, které spisy tiskem byly rozdány.
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Druckschriften vertheilt worden sind.
Sněm. sekretář Höhm: Tiskem bylo rozdáno a to dodatečně ve včerejším se zení:
č. t. CXL. Návrhy komise zemědělské ku zprávě výboru zemského, jež se týče reorganisace obou vyšších hospodářských ústavů zemských v Děčíně-Liebverdě a v Táboře.
Mezi dnešním sezením budou ještě rozdány jednací protokoly o XXI. a XXII. sezení.
Im Drucke wurde vertheilt und zwar nachträglich während der heutigen Sitzung:
Druck-Nro. CXL. Anträge der Landeskulturkommission zum Berichte des LandesAusschußes betreffend die Reorganisirung der beiden höheren landwirthschaftlichen Landeslehranstalten in Tetschen-Liebwerd und Tabor.
Während der heutigen Sitzung gelangen zur Vertheilung die Geschäftsprotokolle der XXI. und XXII. Sitzung.
Nejv. maršálek zem.: Co se týče čtení seznamu petic, myslím, že bude vhod, aby se dnes petice nečtly, jelikož beztoho páni mají seznam petic v rukou.
Was den Einlauf an Petitionen betrifft, so glaube ich heute von dessen Verlesung Umgang nehmen zu können.
Beru sobě za česť upozorniti na to, že, pakli dnešní denní pořádek bude vyčerpán, zamýšlím přikročiti k uzavření zasedání letošního.
Ich erlaube mir mitzutheilen, dass, wenn wir die heutige Tagesordnung erschöpft haben werden, ich in der Lage sein werde, zum Schluße der Session zu schreiten.
Z této příčiny vznáším ještě žadosť následující k pánům:
Dle čl. 30. jedn. ř. mají komise po skončení svých prací neb při skončení sněmovního zasedání odevzdati své protokoly kanceláři sněmovní. Žádám tedy, aby páni předsedové komisí a po případě jich náměstkové ráčili se o to postarati, by všechny spisy, které jim od sněmovní kanceláře během tohoto zasedání byly odevzdány, sněmovní kanceláři byly opět vráceny.
Ich erlaube mir daraus aufmerksam zu machen, dass nach § 30. der Geschäftsordnung die Kommissionen ihre Protokolle nach Beendigung ihrer Arbeit oder bei Schluss der Session an die Landtagskanzlei abzugeben haben, und ersuche demnach die Herren Kommissionsobmänner, beziehungsweise ihre Stellvertreter, dahin zu wirken, dass sämmtliche den Kommissionen von der Landtagskanzlei im Laufe dieser Session zugekommenen Akten und sonstige Schriftstücke an die Landtagskanzlei rückgestellt werden.
Prohlašuji, že slavný sněm jest způsobilý k uzavírání.
Ich erkläre das hohe Haus für beschlußfähig.
Nežli přejdeme k dennímu pořádku, vyžádal sobě Jeho Excellence pan místodržitel slovo, by odpověděl na interpellaci; dávám slovo p. místodržiteli.
J. E. místodržitel bar. Kraus: Slavný sněme! Páni poslancové dr. Grégr a soudruzi stěžovali sobě v sezení ze dne 12. t. m. do toho, že českým menšinám v ně-
meckých městech snášeti je útisků a pronásledování.
Zejména poukázali ke zprávě v časopisu "Saazer Nachrichten", dle níž jednotlivým českým rodičům od zaměstnatelů jejich dáno bylo na vybranou, buď aby děti své vzali z tamní české soukromé školy, neb aby se vzdali služby své. Páni poslancové učinili ke mně dotaz, zdali mi události tyto známy jsou a zdali hodlám jim učiniti přítrž.
Kladu sobě za čest odpověděti na to, že se mi o událostech v Žatci dostalo známosti rovněž jen ze zmíněné místní zprávy, že jsem však ihned, prve ještě než interpellace ke mně učiněna byla, nařídil šetření co nejpodrobnější.
Výsledek jeho dokázal nade vší pochybnosť, že udání v místní zprávě té obsažena jsou většinou nesprávná, a že o nějakém násilí proti české menšině v Žatci aspoň řeči býti nemůže.
Správné jest ovšem, že v jednom případě dána byla výpověď z bytu. Poněvadž ale nájemce vzal si jednoduše jiný byt a dítky své klidně ponechal v české škole soukromé, neměly úřady zeměpanské nejmenší příčiny k nějakému řízení úřednímu.
V tom jediném případě však, ve kterém skutečně na zakročení zaměstnatele dítě jedno z české školy soukromé vzato býti mělo, vystoupila ihned c. k. okresní školní rada účinně proti takové agitaci tím, že českému dítěti odepřela přijetí do veřejné německé školy během roku školního. (Výborně!)
Okresní školní rada jednala úplně správně po rozumu § 22. říš. zák. o školách obecných.
Vůbec mohu s plným, uspokojením odmítnouti výtku v interpellaci pronešenou, že úřadové zeměpanští jeví lhostejnosť naproti výbuchům národního fanatismu.
Pokládal jsem vždy za úlohu svou v této zemi, abych protivy národní, umírnil a všeliké přehmaty, nechť pocházejí se strany kterékoliv, odmítnul prostředky, jež po ruce mám.
Nesmí se však přehlédnouti, že působnosť úřadů zeměpanských ustanovují zákony, a nelze mne tedy také činiti odpovědným za události, které leží mimo obor zákonné působnosti mé. Jakmile tu však bylo základu zákonného, nedovolávala se ještě žádná národní menšina v Čechách
marně spravedlnosti a ochrany vlády, a bude i budoucně každý bez rozdílu národnosti a na každém místě v zemi moci počítati na plnou ochranu zákonů se strany mé.
Hoher Landtag! Die Herren Abgeordneten Dr. Grégr und Genossen haben in der Sitzung vom 12. d. M. darüber Beschwerde geführt, dass die čechischen Minoritäten in deutschen Städten Verfolgungen und Bedrückungen zu erdulden haben. Sie haben namentlich aus eine Notiz in den "Saazer Nachrichten" hingewiesen, nach welcher einzelne böhmische Eltern von ihren Dienstgebern vor die Wahl gestellt worden seien, entweder ihre Kinder aus der dortigen böhmischen Privatschule zu nehmen oder auf ihren Dienst zu verzichten.
Die Herren Abgeordneten haben an mich die Anfrage gerichtet, ob mir diese Ereignisse bekannt seien, und ob ich entschlossen sei, denselben Einhalt zu thun.
Ich beehre mich darauf zu erwiedern, dass mir die Vorkomnisse in Saaz ebenfalls nur aus der erwähnten Lokalnotiz bekannt geworden waren, dass ich aber sofort, noch bevor die Interpellation an mich gerichtet wurde, die eindringlichste Erhebung angeordnet habe. Das Ergebnis derselben hat zweifellos dargethan, dass die in der Lokalnotiz enthaltenen Angaben zum großen Theil unrichtig sind und von einer Vergewaltigung der böhmischen Minorität in Saaz füglich nicht die Rede sein kann.
Richtig ist allerdings, dass eine vereinzelte Wohnungsaufkündigung stattgefunden hat. Da aber die Miethpartei sich einfach eine andere Wohnung genommen und ihre Kinder ruhig in der böhmischen Privatschule belassen hat, so war für die landesfürstlichen Behörden nicht der geringste Anlass zu einer Amtshandlung gegeben. In dem einzigen Falle aber, wo in der That über Einflussnahme des Dienstgebers ein Kind der böhmischen Privatschule entzogen werden wollte, ist der k. k. Bezirksschulrath einer solchen Agitation sofort dadurch wirksam entgegengetreten, dass er dem böhmischen Kinde die Aufnahme in die öffentliche deutsche Schule während des Schuljahres verweigerte. Der Bezirksschulrath hat vollkommen korrekt, im Sinne des § 22. des Reichsvolksschulgesetzes gehandelt.
Ueberhaupt darf ich mit voller Beruhigung den in der Interpellation erhobenen Vorwurf ablehnen, dass die landesfürstlichen
Behörden den Ausbrüchen des nationalen Fanatismus gleichgiltig gegenüber stehen.
Ich habe es immer als meine Aufgabe in diesem Lande betrachtet, die nationalen Gegensätze zu mildern und alle Uebergriffe, von welcher Seite immer sie ausgehen mögen, mit den mir zu Gebote stehenden Mitteln zurückzuweisen.
Man darf aber nicht übersehen, dass die Wirksamkeit der landesfürstlichen Behörden durch die Gesetze bestimmt wird, und kann mich daher auch nicht für Vorkommnisse verantwortlich machen, die außerhalb meiner gesetzlichen Machtsphäre liegen. Sobald aber die gesetzliche Grundlage hiefür gegeben war, hat noch keine nationale Minorität in Böhmen die Gerechtigkeit und den Schutz der Regierung vergeblich angerufen und wird auch künftighin jedermann ohne Unterschied der Nationalität und an jedem Orte des Landes auf den vollen Schutz der Gefetze meinerseits zahlen können.
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
Prvním předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise školské o osobním přídavku učitelům čtvrté třídy platů učitelských.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die den Lehrern der vierten Gehaltsklasse zu gewahrende Personalzulage.
Zpravodajem jest pan posl. dr. Peták. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Peták: Slavný sněme! Ve zprávě, kterou školská komise v této otázce byla podala, jest obšírně uveden, jak historický vývin v této záležitosti tak i to, jakým spůsobem starala se školská komise společně s výborem zemským o upravení platů učitelských vůbec; ve zprávě této dále jest uvedeno, které příčiny pohnuly školskou komisi k tomu, aby prozatímní opatření ponavrhovala, nežli platy učitelské vůbec budou zákonem upraveny a soudím, že není zapotřebí, abych k tomu všemu, co právě v této zprávě jest uvedeno, cosi dále více dokládal.
Jenom to budiž mi dovoleno, abych
konstatoval tuto před slavným sněmem znovu tu potěšitelnou skutečnosti, že usnešení školské komise stalo se jednomyslně. Dále dovoluji si Jeho Jasnosti panu nejvyššímu maršálku vzdáti srdečný dík za to, že v této otázce přispěl ku pomoci tím, že položil tuto věc na denní pořádek. SI. sněmu takto dána jest možnost, aby o věci té se usnášel a slavný sněm může každé podezřívání, jako kdyby se jenom na oko cosi dělo, svým usnešením vyvrátili.
Prosím, aby slavný sněm laskavě vzal v úvahu návrhy školské komise.
Nejv. maršálek zem.: K této záležitosti přihlásili se k slovu a sice pro návrhy komise páni posl. dr. Mattuš, Kytka, Adámek, Tilšer a dr. Kvíčala.
Die genannten Herren haben sich für die Anträge der Kommission zum Worte gemeldet.
Proti návrhům komise není zapsán nikdo.
Gegen die Anträge der Kommission ist kein Redner eingetragen. (Vyborně. )
Dávám slovo prvnímu zapsanému řečníku, panu posl. dru. Mattušovi.
Poslanec dr. Mattuš: Slavný sněme! Návrh, který nyní má býti předmětem rokování slavného sněmu, byl přikázán také zároveň komisi školské i komisi rozpočtové.
Rozpočtová komise vzala návrh školské komise ihned v úradu svou, jakmile jí byl sdělen.
Jsem zmocněn komisí rozpočtovou prohlásiti, že ona se své strany přistupuje na návrh školské komise. Toto snesení rozpočtové komise bylo učiněno jednohlasně. Podstata důvodů, které vedly rozpočtovou komisi, snáší se s důvody komise školské.
Zajisté bylo to úlohou budžetní komise, aby zároveň vzala v úvahu finanční výsledek takovéhoto návrhu a jí nezůstalo tajno, že provedení jeho bude míti za následek zvýšení zemské přirážky o více snad než jedno procento; nicméně hledíc i k tomuto značnému vyššímn břemenu, musila budžetní komise přisvědčiti k návrhu komise školské a sice, jak výslovně usnešeno bylo při úřadě té, vzhledem k humanitním ohledům i vzhledem k ohledům prospěchu školství.
Z těchto důvodů dovoluji si jménem budžetní komise slavnému sněmu doporu-
čiti návrh, o který se jedná k laskavému přijetí.
Nejv. maršálek zemský: Nyní přichází k slovu poslanec pan Kytka:
Posl. Kytka: Slavný sněme! Abych šetřil drahým časem, dovoluji si jenom, pokud se poskytnutí osobního přídavku 100 zlatých učitelům se služným IV. tř. týká, vysloviti úplný souhlas s návrhem budžetní i školské komise a vysloviti potěšení nad tím, že této spravedlivé věci, jak toho poměry dovolují, se konečně příznivého vyřízení dostalo.
Při této příležitosti, pánové, dovolím si jen několika slovy pozornost slavného sněmu obrátiti na petici obce pražské, která byla před 2 roky podána v tom smyslu, aby služné učitelstvu na měšťanských a obecných školách zvýšeno bylo o 100 zl., přihlížejíc ku zvláštním poměrům místním. Toho času působí na zdejších veřejných obecných a měšťanských školách 323 učitelské síly, nepočítaje v to učitelky industriální a pak ještě učitelky na soukromé přípravce při vyšší dívčí škole, tak že celkem na měšťanských a obecních školách působí bezmála 400 pedagogů.
Ze všech těchto může však docíliti lepšího postavení, abych tak řekl jenom nahodile 33 učitelů, kteří docílí buď místa ředitele na měšťanské škole, jichž jest na českých i německých celkem 10, aneb na obecních školách českých a německých, jichž jest t. č. 23.
Místní poměry přiměly zastupitelstvo Pražské, aby umožnilo poněkud snesitelnější existenci našemu učitelstvu k tomu, že dobrovolně na základní služné 40 pct. přispívá.
Kdy však učitel musí odstoupiti na odpočinek, tu ovšem tyto dobrovolné přídavky ztrácí.
Jest to velice trpké, když muž celý svůj život při usilovné práci musí věnovati zcela svému povolání, jak toho vyžaduje učebná osnova pro 6. -7. třídní školy tak že taková učitelská síla jest po celý den, ano celý svůj život úplně zaměstnaná, že jí nelze pomýšleti na to, aby si opatřila nějaký mimořádný výdělek.
Na základě těchto fakt obec Pražská obrátila se k sl. sněmu s peticí, aby bylo základní služné zvýšeno o 100 zl. a sice
hlavně z toho důvodu, aby nemusela i na dále ještě udíleti učitelům osobní přídavky, když se odeberou na zasloužený odpočinek.
Obec Pražská vždy přihlížela k tomu, aby o kulturní poměry náležitě bylo postaráno. Do školního fondu odvádí obec pražská 800. 000 zl. a mimo to vydržuje svým vlastním nákladem zdejší školství, které vyžaduje ročně bez mála 700. 000 zl. nákladu.
Mimo to poskytuje obec učitelům na odpočinku, pak vdovám a sirotkům po učitelích ročně skorem 4500 zl. Aby tedy obec nemusila učitelům na odpočinku i na dále přispívati, přimělo se zastupitelstvo Pražské k této petici.
Po celá léta finanční effekt bránil příznivému upravení platův učitelských, kdežto v zásadě všeobecné srozumění bylo, aby učitelstvu platy se zlepšily, kdežto opětně pokud jsem informován, příznivému vyřízeni oné petice pražské bránila zásada a nikoliv ohledy finanční; budžetní komise odročila tuto záležitost, ačkoliv výbor zemský záležitost tu příznivě doporučoval.
Já mám za to, že když se jedná o výdaj pouze několik set zlatých, neměla by se k vůli "zásadě" tato dost důležitá záležitost dále odkládati, jak asi z úřední zprávy, kterou obec pražská předložila, vysvítá, že průměrně 5-7 sil učitelských z Prahy na odpočinku se nalézá, pročež se přimlouvám za brzké příznivé vyřízení této spravedlivé věci. (Souhlas. )
Nejv. maršálek zem.: Dávám slovo p. poslanci Adámkovi.
Poslanec Adámek: Velevážený pan zpravodaj školské komise ve své zevrubné a se zvláštní důkladností sepsané zprávě dokázal nezvratně, že přiměřené upravení hmotných poměrů učitelstva, jest veliké důležitosti obecné, čím důležitější postavení učitelstvo ve společnosti národa zaujímá, čím vetší váhy jeho snahy jsou pro vzdělání mládeže, té kvetoucí naděje každého národa, tím arciť také větší zodpovědnosť odpočívá na jeho bedrech a to netoliko ku přítomnosti, ale také ku budoucnosti; tím vážněji musí býti pojímány také povinnosti národa k učitelstvu.
Toužíce po zvelebení školství obecného, jež jest základem mohutnění duševního nejširších vrstev národa, nesmíme nikdy
zapomínati, že úhelným kamenem, základem vývoje školství jest dokonalé, na výši situace stojící učitelstvo, jež zaujímá důstojné postavení sociální, učitelstvo hmotně neodvislé.
Školská komise, jakož i komise rozpočtová, jak velevážený pan místopředseda její byl slavnému sněmu ohlásil, jednohlasným přijetím návrhu, kterýž pan zpravodaj odůvodnil, uznaly zásadně, že zrušení IV. třídy platů učitelských jest netoliko postulátem humanity, ale že také se stanoviska hospodářského za našich poměrů nynějších jest zcela ospravedlněno a odůvodněno. Nemohu dnes při pokročilé době sněmování šířiti se o otázce upravení hmotných poměrův učitelstva vůbec, a dovoluji si jenom k některým momentům ku bližšímu objasnění významu navrženého provisoria kratince se obrátiti. Tuším, že nikoho nebude, kdo by pokusil se o důkaz, že by učitel se 400 zl. mohl býti přiměřeně živ, že by mohl pečovati netoliko o další vzdělání své, ale také o výživu, přiměřené vzdělání a vychování své rodiny. Poměry ty stávají se tím nesnesitelnějšími, čím více přibývá učitelů starších a ženatých. Statistika rodinných poměrův učitelů by valně byla přispěla k objasnění této situace.
Když jsem již zmínil se o statistice, projevuji přání, aby zemský výbor, který s uznání hodnou péči a důkladností statistiku školství obecného pěstuje a jehož zprávy o školství obecném zajisté náležejí k nejdůležitějším jeho publikacím, aby příště statistiku tuto v tomto směru doplnil, Byloť by zajisté žádoucno, aby netoliko sepisována byla statistika rodinných, poměrův učitelstva, ale také statistika chorobnosti a úmrtnosti učitelstva a žactva, statistika prospěchu žáků, působení učitelstva, pochvalných uznání a j., které učitelům byly uděleny a j.
Po kratinké této odchylce obracím se opět ku navrženému provisoriu.
Při úvahách o zrušeni platův učitelských ve IV. třídě diétní mnohdy se namítá a k tomu poukazuje, že učitelé ti bydlí po výtce v menších obcích, kde náklad na výživu není tak veliký. Oproti tomu však zkušenosť učí, že učitel poměrně dráěe jest živ v obcích menších, nežli na mnoze ve velkých městech, zvláště že náklady tyto, pokud se týčí jeho vlastního
vzdělání, jeho rodiny, jsou poměrně mnohem větší nežli v městech větších.
Porovnává-li se při tom základní služ né úředníků státních s platy těchto učitelů, zapomíná se, že učitelové nemají naděje na postup jako úředníci státní; že nemohou vyhledávati výdělky vedlejší.
Náležité upravení platů učitelských a zvláště 4. třídy těchto platů není toliko v zájmu učitelstva, ale také v zájmu škol a obcí, jestiť přirozeno, že v jednotřídních školách ponejvíce jsou dosazení učitelé, jimž štěstěna nikterak nepřála, jakož i že touží stále po přesazení. Z toho vznikají nehody a škody zajisté povážlivé. Vždyť netoliko dokonalosť, ale také stabilnost učitelů jest hlavní podmínkou zdárného prospěchu školství obecného. Pravil jsem, že upravením zvláště čtvrté třídy platů učitelských také obcím, kterých se týče, vzniknou prospěchy, a na doklad toho uvádím jen některá fakta statistická.
Dle zprávy zemského výboru o stavu obecného školství v roce 1888 jest ve 4. třídě platů učitelských 1620 obecných škol českých s 2987 třídami a 1063 škol německých se 1482 třídami, tedy dohromady 2683 škol obecných se 4469 třídami. Bylo tedy 62. 8 prct. všech českých a 51. 5 prct. škol německých; 40. 4 prct. všech tříd českých a 29. 5, prct. německých tříd škol ve 4. třídě. Úhrnem bylo toho roku 57. 8 prct. obecních škol a 36. 1 prct. všech tříd při obecných školách ve 4. třídě. Co do počtu tříd bylo ve 4. třídě 1185 jednotřídních, 1097 dvoutřídních, 276 troj-, 43 čtvertřídních a 2 více než čtyřtřídní.
Z toho vychází, že jedno- a dvoutřídní školy jsou vesměs situovány v malých venkovských obcích, a sice 2282, a to 1333 českých a 1029 německých. Z toho nejlépe jest patrno, že při tomto dosavadním roztřídění škol obecných nejvíce trpí menši obce venkovské, poněvadž, jak jsem pravil, na těchto školách jsou ponejvíce takoví učitelé, kteří lepších míst dosáhnouti nemohli a kteří touží po přesazení na školy jiné, lepší, jelikož právě na těchto školách jednoa dvoutřídních nejtěžší úkol podnikati musí, což všeobecně se uznává, tak že by právě tito učitelé poměrně nejlépe měli býti placeni.
Avšak zrušením čtvrté třídy dietní platů učitelských také jiná křivda bude napravena, totiž křivda, která v ohledu
národním se stala českým obcím v této vlasti. (Tak jest!)
Já jsem v příčině té poukázal k momentu statistickému a osměluji si k tomu toliko dodati, že ve čtvrté třídě dietní jest 2987 tříd Škol českých a toliko 1482 tříd škol německých.
Jestiť v této třídě kromě toho 1- až 2třídních škol 243 škol českých a toliko 33 německé trojtřidních, 42 škol českých a toliko 1 čtyrtřídní škola německá; vícetřídnich 2 české a žádná německá. (Slyšte!)
Tuším, že tento moment, totiž napraveni této křivdy, která se na národu českém v posledních létech děla, také padá na váhu při uvažování o tom, má-1i 4. třída platů učitelských býti zrušena čili nic.
Navržené provisorium vítám, protože je prvním krokem ku konečnému upraveni a rozřešení této palčivé otázky, prvním krokem ku konečnému odklizení křivd, které netoliko v hmotném postavení učitelů, nýbrž i v ohledu národním po celá desítiletí našemu národu byla činěny. Křivdy a nesrovnalosti tyto není lze obyčejnými prostředky, jako novým roztříděním skol obecním, přesazením škol do vyšších tříd atd. napraviti. Zkušenost i z doby nejnovější nás poučuje, že křivd těchto netoliko neubývá, ale namnoze ještě přibývá.
V příčině té poukazuji toliko ku posledním zprávám o přeřaďováni těchto škol obecních u nás, jak byly obsaženy ve vládním věstníku ze dne 2. prosince 1888.
Jest přirozeno, že při uvažování této otázky upravení platů učitelských na finanční effekt této úpravy zvláštní zřetel se béře a úplně srovnávám se s tím, že musí býti brán stejný zřetel netoliko k zájmu učitelstva a škol, ale i k zájmům poplatnictva.
Avšak uvažujíce vzrůstáni nákladu na školství nedospěli bychom k objektivnímu soudu, kdybychom hleděli toliko k absolutnímu číslu nákladů těchto.
Pan zpravodaj ve své zprávě k tomu poukázal a prohlásil jsem také při posledním rokování o rozpočtu zemském, že při uvažování této otázky musí býti brán zřetel k stejnoměrnému vývoji školství obecního.
Kromě toho sluší náš náklad na školy srovnati s náklady, které jiné státy a zvláště ty země podnikají, s nimiž i v kultur-
ním i v hospodářském ohledu zápasy podnikati musíme.
Nemohu dnes unavovati slavný sněm porovnáváním těchto nákladů, tuším však, že by bylo věcí zemského výboru, aby své zprávy o školství rozmnožil srovnávacím přehledem těchto nákladů států evropských a hlavně nám sousedících.
Osměluji se toliko na objasnění této situace připomenouti-, že na př. v Prusku se vynaložilo r. 1885 210. 8 milionů mark na školství a k uhražení tohoto nákladu přispěl stát 31 prct, obce 46 prct. a vlastních příjmů bylo 22 prct., jakož i že na př. samotná obec Berlínská na školství podniká větší náklad než celé Uhry. (Slyšte!)
Tuším, že v tomto nestejném zbrojení a vyzbrojení duchů jest klíč k rozluštění té hádanky, že v zápasech kulturních a hospodářských namnoze podléháme, že jest to klíč k rozluštění té hádanky o velkých úspěších, jež státy sousedící v hospodářském a kulturním zápase dobývají.
Neboť zůstane věčnou pravdou, že konečné vítězství v těchto zápasích kulturních a hospodářských připadne toliko národům nejpřičinlivějším a nejosvícenějším.
Proto jsou také náklady na racionelní zřízení školství eminentně produktivní a každému národu vyplácejí se úrokem lichvářským.
Uznávám plnou měrou, že při nynějších stísněných poměrech hospodářských není lze upravení platů učitelských, upravení hmotných poměrů našeho učitelstva rázem rozřešiti, jsem však přesvědčen, že také naše učitelstvo, které nejlépe zná krušné zápasy hospodářské, jež lid náš podnikati musí, proniknuto jest tímtéž přesvědčením, že toto jednohlasné usnešení školské rozpočtové komise, které zajisté od sl. sněmu bude přijato, uvítá jako důkaz přízně, jíž se na tomto sl. sněmu se všech stran těší.
K definitivnímu upravení poměrů našeho školství nepovedou však všechny tyto drobné prostředky, k definitivnímu upravení poměrů našeho školství musíme raziti si cestu důkladnou reformou zákonodárství školského v duchu autonomním. Jest to těžký boj, kterýž podnikáme proti centralisaci, jíž školství jest svíráno a u volném vývoji zdržováno.
Boj tento podniknouti musíme a bude bohdá vítězně dobojován, pakli v táboře
autonomistů potrvá pevná k tomu vůle a odvaha.
V tomto zápase bude učitelstvo české státi po našem boku, vždyť učitelstvo české na prvním valném sjezdu r. 1880 u přítomnosti 1200 účastníků slavně prohlásilo, že pokládá odevzdáni zákonodárstvi školského slavnému sněmu a reformu správy školské v duchu autonomním za hlavní podmínku zdaru a vývoje obecného školství. (Tak jest!)
Končím zlatými slovy Careyovými, která hlavně platí o školách:
" Centralisace jest úmor, avšak nevystižitelným zdrojem života jest autonomie. " (Výborně !)
Nejv. maršálek zemský: Přichází nyní k řeči pan posl. prof. Tilšer. Dávám jemu slovo.
Poslanec prof. Tilšer: Nepřihlásil jsem se k slovu, abych přidal nových důvodů pro návrh školské a budžetní komise.
Návrh školské komise jest takovým způsobem odůvodněn, že každý, kdo zprávu čte, zajisté přichází k přesvědčení, že nelze proti takovému návrhu ruku pozvednouti. Přihlásil jsem se však k slovu, abych poukázal na nutnost, abych vyslovil přání, by provisorium, které provedením návrhu má býti zavedeno, nemělo trvání dlouhého.
Poněvadž, pánové, oběť, kterou zem ský sněm přináší tímto provisoriem, není malá - obnáší totiž 290. 800 zl. - jest zajisté zapotřebí, aby se hledělo k tomu, by tato suma nesla ono ovoce, které si přislibuje školská komise a aby splnily se ony naděje v úspěch školy, které se právem v toto usnesení kladou.
To se však stane jen tehdy, když provisorium vyznačené nebude míti dlouhého trvání. Neboť, pánové, co jest dosud hlavním zlem při našem školství, dokud souvisí s dosavadním upravením platů učitelských ?
Co jest nejvíce na škodu prospěchu školskému? Ona stěhovavost, ona pohyblivost, která při nynějším roztříděni platů učitelských z těch nynějších škol dělá téměř holubníky.
Škola vyžaduje stability, zejména škola národní. Není to poprvé, co zde na tuto stránku bylo poukazováno, aby vzdělavatel a vychovatel mládeže zůstal co
možná dlouho na tomtéž místě a aby byl zodpověden a těšil se zároveň z výsledků své klopotné práce u vyučování. A to zajisté nemálo přispívá, aby se zdar školy pojistil.
A právě o odstranění onoho zla pracuje se téměř 14 let, od oné doby, kdy zákon ze dne 14. prosince 1875 byl sdělán. Již při sdělávání tohoto zákona bylo na to poukazováno, že není prospěšno zříditi 4. třídu, nýbrž že by vlastně měly býti jen tři třídy a že do třetí třídy by měla býti vřaděna nejvalnější čásť lépe placeného učitelstva.
Ale již při prvním provádění tohoto zákona poznalo se jasně, že spravedlivé provedení toho zákona není možno ani při nejlepší vůli a že nebude lze se obejiti bez důkladné brzké opravy.
A již ve sněmovním období předešlém šířilo se přesvědčení, že se státi musí náprava, dospělo se již tehda k poznání, že upravení platů učitelských na základě roztříděni školních obcí dle různých platů, musí nahraditi se upravením na základě novém, na základě spravedlivém.
Byl jsem tenkráte členem školské komise a měl jsem žádosti obcí za vřadění vyšších tříd platů učitelských v referátu a a při té příležitosti dospěl jsem i já k nezvratnému přesvědčení, že dosavadní stav déle se udržeti nemůže.
Byl jsem jedním z prvních, kteří propagovali myšlénku aby se stalo nové upravení platů učitelských na základě jednotného služného (Tak jest. ), kterážto myšlenka ovšem teprve po několika letech dospěla takového rozšíření a uznání, že doufám, že za nedlouho dojde svého uskutečnění.
Vždyť ve zprávě školské komise poukázáno již jest ku zásadám, kterými se má onomu provisorium učiniti konec a přál bych sobě, aby jeho provedení vedlo k cíli žádoucímu, ku všestrannému uspokojení.
Proto musím již zde při té příležitosti vytknouti, že při novém upravení platů učitelských, které zemský výbor v době nejbližší bude musiti připravovati, má-li ono provisorium brzy býti odstraněno, aby hlavně k tomu přihlíženo, aby toto provedení se stalo, také vzhledem k poplatníkům na základe spravedlivém.
A z té příčiny musíme se co nejrozhodněji již dnes vysloviti proti zásadě po-
slední, aby značná část břemen byla uvalena na obce.
(Poslanec Kvíčala volá: "O tom ještě ani nebylo rokováno. ")
Co se týče však provisoria samého, o kterém jsem vyslovil přání, aby bylo co možná brzy ukončeno, musím podotknouti že návrh školské komise, aby se dostalo příspěvku 100 zl. učitelům 4. třídy, neponese úplného požehnání potud, dokud nebude docíleno, že tento příspěvek má býti včítán do výslužného, to jest dokud nebude ono provisorium ukončeno.
Co jest příčinou té mobilnosti, té stěhovavosti ? Příčinou toho jest právě okolnost ta, že ve vyšší třídě je vyšší služné a na základě vyššího služného i vyšší výslužné.
Když nyní na základě návrhu školské komise se ustanoví ke čtyr stům zlatých příspěvek osobní, jenž se však do služného vpočítati nesmí, má ovšem učitel IV. tř. příjem 500 zl. jako učitel třídy III., avšak tu přece ještě jest podstatný rozdíl mezi oběma, poněvadž učitel, který je ve III. třídě, má pro výslužné za základ služné 500 zl., kdežto učitel ve IV. třídě, dokud bude trvati toto provisorium, bude míti za základ jenom služné 400 zl. a v tom bude hlavní moment, že ona stěhovavost potrvá dále.
To jsem mel za svou povinnost zde vytknouti, poněvadž zkušenost, které jsem nabyl jinými předlohami, nutí k opatrnosti. Na doklad jen jednu záležitost. Před ukončením dřívějšího šestiletého období sněmovního bylo jednáno o zrušení školného a byla téměř celá práce dokončena, ale přišlo nové období a počalo se jednati znovu a o zrušení školného dnes není ani zmínky.
Mohl bych i jiné předměty uvésti, kde také se staly sliby, kde se otevřela slibná perspektiva do budoucna a kde při novém zasedání se těchto slibů nešetřilo. Aby se nestalo tak i s provisoriem, jež souvisí s návrhem předloženým, kterým skutečně na zlepšení trudných poměrů učitelstva, alespoň částečný pokrok uznání hodný se stal, a aby přišly k úplnému uznání ony zásady humanity a spravedlivosti na které se tak vřele odvolává školská komise, opakuji svoje přání: aby úplně, spravedlivé upravení platů učitelských bylo co možná brzy provedeno; vždyť v té záležitosti bylo již mnohá léta důkladně a mnohostranně uvažováno a proto doufám
že nyní bude rychle jednáno a dorokováno. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Dávám slovo panu prof. Kvíčalovi.
Posl. prof. dr. Kvíčala: Sl. sněme! Návrh školské komise směřuje k tomu, aby to, co zemský výbor ve své zprávě a ve svých návrzích zamýšlel, již nyní hned alespoň částečně bylo uskutečněno. Zemský výbor navrhl zavedení jednotného služného 500 zl., což znamená fakticky zrušení 4. třídy služného čili zrušení nejnižšího služného 400 zl.