Stenographischer Bericht

über die XXVI. Sitzung der VI. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 18. Jänner 1889.

Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst Lobkowicz.

Anwesend: Der OberstlandmarschallStellvertreter Dr. Heinrich Šolc und eine größere Anzahl von Abgeordneten.

Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter, Dr. Alfred Freiherr von Kraus und k. k. Hofrath Mattas.

Stenografická zpráva

o

XXVI. sezení VI. zasedání Českého sněmu

z roku 1883. dne 18. ledna 1889.

Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek zemský, Jiří kníže z Lobkowicz.

Přítomní: Náměstek nejvyššího maršálka zemského, Dr. Jindřich Sole a větší počet poslanců.

Jakožto zástupcové vlády: J. Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán Kraus a c. k. dvorní rada Mattas.

Inhalt:

Präsidialmittheilungen.

Tagesordnung:

1.     Zweite Lesung des Berichtes der Commission über den Antrag des Landesausschußes vorgelegt mit Bericht vom 2. Jänner 1889 Z. 288 Ldtg. betreffend die Errichtung der böbmischeu Akademie der Wissenschästen, der Litteratur und Kunst in Prag, L. Z. 349. Dr. -Nr CXXXIII.

2.     Zweite Lesung des Berichtes der Commission für die Errichtung der Laudesbauk über den Landesausschußbericht, mit welchem der Entwurf des Statutes der Landesbank des Königreiches Böhmen vorgelegt wird, L. -Z. 344, Dr. -Rr. CXXIX.

3.     Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Entwurf des neuen Gemeindeßatutes für die Stadt Reichenberg, L. -Z. 353, Dr. -Nr. CXXXV.

4.     Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Prag um Abänderung einiger Paragraphe der Prager GemeindeOrdnung, L. -Z. 358, Dr. -Nr. CXXXVII.

5.     Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks« und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht betreffend das Gesuch der königl. Stadt Pisek um Ausscheidung der derselben gehörigen Waldungen genannt "hory Písecké" aus dem Ka-

Obsah:

Zprávy předsednictva.

Denní pořádek:

1.      Druhé čtení zprávy komise o návrhu výboru zemského předloženého slavnému sněmu zprávou ze dne 2. ledna 1889 č. 288 sněm. o zařízení české akademie věd, slovesnosti a umění v Praze, č. sn. 349, č. t. CXXXVIII.

2.   Druhé čtení zprávy komise pro zřízení zemské banky o zprávě výboru zemského s předloženým návrhem stanov zemské banky království Českého, č. sn. 344, č. t. CXXI. X.

3.     Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o osnově nového obecního řádu pro město Liberec, č. sn. 353, č. t. CXXXV.

4.   Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obce Pražské, aby změnily se některé články obecního řádu Pražského, č. sn. 358, č. t. CXXXVII.

5.      Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského v příčině žádosti král. města Písku za vyloučení lesů Píseckých zvaných "hory Písecké" z katastru obce Pasecké a přiděleni jich

taster der Gemeinde Pasek und deren Zutheilung zu dem Kataster der Gemeinde Pisek, L. =Z. 351. Dr. -Nr. CXXXIV.

6.     Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition des Bezirksausschußes in Manetin um Erlassung einer gesetzlichen Bestimmung, dass der Ausscheidung von Gemeinden aus einem Bezirke oder der Theilung eines Bezirkes, überhaupt die Vertheilung der gemeinschaftlichen Lasten und des gemeinschaftlichen Vermögens vorangehen muß, L. =Z. 357, Dr. -Nr. CXXXVI.

7.    Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den vom Landesausschuße vorgelegten Gesetz-Entwurf, betreffend die Abänderung des § 87 der Gemeinde-Ordnung L. Z. 226, Dr. -Nr. XCIII. und der Nachtragsbericht derselben Commission in derselben Angelegenheit, L. -Z. 348, Dr. -Nr. CXXXII.

8.    Zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die den Lehrern der vierten Gehaltsklasse zu gewährende Personalzulage, L. =Z. 347, Dr. -Nr. CXXI.

9.    Zweite Lesung des Berichtes der Budget-Commission über die Petition des Vereines zur Restaurirung der Dekanalkirche in Eger um Bewilligung einer Landessubvention zur stylgerechten Restauration dieser Kirche, ungedr. L. =Z. 352.

Beginn der Sitzung um 11 Uhr 25 Min.

ke katastru obce Písecké, č. sn. 351, č. t. CXXXIV.

6.    Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o petici okresního výboru v Manetíně, aby zákonem ustanoveno bylo, že vyloučení obcí z okresu aneb rozdělení okresu vůbec předcházeti musí rozdělení společných břemen a společného jmění, č. sn. 357, č. t.

CXXXVI.

7.     Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o osnově zákona, kterou předložil výbor zemský, aby změněn byl § 87. zřízení obecního, č. sn. 226, č. t. XCIII., a dodatečná zpráva téže komise v tétéž záležitosti, č. sn. 348, č. t. CXXXII.

8.     Druhé čtení zprávy komise školské o osobním přídavku učitelům čtvrté třídy platů učitelských, č. sn. 347, č. t. CXXI.

9.     Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o petici spolku pro upravení děkanského chrámu v Chebu za povolení subvence zemské na řádné upravení tohoto chrámu, netišt. č. sn. 352.

Sezeni počalo o 11. hod. 25 min.

Nejvyšší maršálek zemský: Zahajuji schůzi.

Ich eröffne Die Sitzung.

Jednací protokol XXIII. sezení ze dne 14. ledna byl po předepsanou dobu k nahlédnutí vyložen.

Das Geschäftsprotokoll der 23. Sitzung vom 14. Jänner ist in der vorgeschriebenen Frist zur Einsicht aufgelegt gewesen.

Ich stelle die Anfrage, ob Jemand gegen den Wortlaut dieses Protokolles eine Einwendung erhebt.

Činím dotaz, zdali někdo proti znění tohoto protokolu činí námitky.

Jelikož tomu tak není, prohlašuji protokol za schválený.

Ich erkläre das Protokoll für agnoscirt.

Dle přípisu Jeho Excellence pana místodržitele ze dne 16. t. m. ráčilo Jeho c. k. apoštolské Veličenstvo Nejvyšším rozhodnutím, daným dne 8. t. m., nejmilostivěji uděliti Nejvyššího schválení osnově zákona, o kterém sněm Český se byl usnesl a jímžto se vydává stavební řád pro králov-

ství České vyjímajíc obce, pro které platí stavební řád ze dne 16. dubna 1886.

Laut Zuschrift Seiner Excellenz des Herrn Statthalters vom 16. d. M. hat Seine k. k. Apostolische Majestät mit Allerhöchster Entschließung von 8. d. M. den vom böhmischen Landtage beschlossenen Gesetzentwurf, womit eine Bauordnung für das Königreich Böhmen mit Ausschluß jener Gemeinden, für welche die Bauordnung vom 10. April 1886 Nr. 40 L. -G. -Bl. gilt, erlassen wurde, die Allerhöchste Sankzion Alleranädigst zu ertheilen geruht.

Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které spisy tiskem byly rozdány.

Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Druckschriften vertheilt worden sind.

Sněmovní sekretář Höhm: Ve včerejším sezení bylo dodatečně tiskem rozdáno:

Čís. sn. 320, č. t. CXXV. Zpráva zemského výboru o změnách v zákoně daném dne 24. února 1873 č. 17. z. z., jenž se týká dozoru na obocné školství.

Dnešního dne bylo tiskem rozdáno:

čís. sn. 359, č. t. CXXXVIII. Zpráva výboru zemského v záležitosti schváleni stanov kr. zemských pracoven donucovacíck a kr. zemské polepšovny pro mladistvé kárance c. k. vládou.

čís. sn. 360, č. t. CXXXIX. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecni o žádosti rady král. hlavního města Prahy za povolení ku odprodeji uliční plochy 14. 25 čtv. sáhů neb 51. 25 metrů od uličního pozemku č. parc. 835. v Ostrovní ulici na Novém městě v Praze,

pak stenografická zpráva o 25. sezeni.

Während der gestrigen Sitzung gelangte nachträglich zur Vertheilung:

Ldtg. -Z. 320, Dr. -Nr. CXXV. Bericht des Landesausschußes über Abänderungen des Gesetzes vom 24. Feber 1873 Nr. 17 L. -G. -Bl. betreffend die Schulaussicht.

Am heutigen Tage wurden im Drucke vertheilt:

Ldtg. -Z. 359, Dr. -Nr. CXXXVII. Bericht des Landesausschußes in Angelegenheit der Genehmigung der Statuten der königl. böhm. Landeszwangsarbeitsanstalten und der fönigl. böhm. Besserungsanstalt für jugendliche Korrigenden seitens der k k. Regierung.

Ldtg. -Z. 360, Dr. -Nr. CXXXIX. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch des Stadtrathes der königl. Hauptstadt Prag um Bewilligung zur Verkaufe der Gassenfläche per 14. 25 Qdr. Klaftern der 51. 25m2 von dem Gassengrunde Nr. Parz 835 in der Inselgasse in der Neustadt Prag.

Dann der stenografische Bericht über die 25. Sitzung.

Nejv. maršálek zemský: Mám za to,

že při velkém objemu dnešního denního pořádku slavný sněm nebude ničeho namítati proti tomu, pakli nedám předčítati seznam petic.

Ich glaube annehmen zu können, dass bei dem bedeutenden Umfange der heutigen Tagesordnung das hohe Haus keine Einwendung dagegen erheben wird, wenn das Verzeichnis der Petitionen nicht vorgelesen wird.

Prohlašuji slavný sněm za způsobilý k uzavírání.

Ich erkläre das hohe Haus für beschlußfähig.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir gehen zur Tagesordnung über.

Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der

Kommission über den Antrag des Landesausschußes vorgelegt mit Bericht vom 2. Jänner 1889 Ldtg. betreffend die Errichtung der böhmischen Akademie der Wissenschaften, der Litteratur und Kunst in Prag.

První předmět denního pořadku jest druhé čteni zprávy komise o návrhu výboru zemského předloženoho slavnému sněmu zprávou ze dne 2. ledna 1889 č. 288 sněm. o zařízení české akademie věd, slovesnosti a uměni v Praze.

Zpravodajem jest pan dr. Rieger. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj Dr. Rieger: Slavný sněme! Mám za to, že mi není třeba obšírněji dokazovati potřebu toho, aby slavný sněm vzal akademii navrženou pod svou ochranu a aby zaručil ji roční podporu. Založení ústavu toho bylo v celých Čechách celým národem naším přijat s nadšením; potřeba jeho všeobecně se uznává a byla potřeba ta všelikým způsobem dokázána. Nelze ovšem zapomenouti toho, že se stran nám nepřátelských se potřeba této akademie popírá, že se to považuje, jako by národ český nebyl schopen udržeti důstojnou akademii vzhledem k vědeckým pracím.

Pánové J Národ náš již od dávné doby výtvory svého ducha zvláštním jemu vlastním duchem iniciativy ve všech pracech kulturních, kterými vynikal již ode dávna tak, že mohl sloužiti za příklad a vzor jiným národům sousedním, osvědčil se v míře takové a tak nápadným způsobem, že o této schopnosti jeho k vědecké práci a vší kulturní činnosti vůbec zajisté nikdo nestranný pochybovati nemůže.

A pánové, v novější době máme toho opět nové a skvělé důkazy. Národ, který v posledním věku dal světu a vědě muže jako jsou Purkyně a Rokytanský, jako Šafařík a Palacký, o tom věru se nemůže říci, že by nemohl ze svého středu vyslati celou řadu důstojných pěstitelů vědy a členů akademie.

Pánové! Jestliže tu a tam nicméně pronášejí se úsměšky o vědeckých pracích našich rodáků, měli by pánové, kteří takové pronášejí ohlédnouti se také, co se děje a mnoholi se produkuje vědecky ve vlastním táboře. Pánové! Byla by to zajisté pošetilosť z naší strany, chtíti se rovnati s velkým národem německým. Takové již jest řízení boží, že sobě libuje v rozličnosti všelikých zjevů jak v přírodě tak v lid-

stvu, že jsou lidé velcí a malí a národové velcí a malí. Od velkých může se žádati z pravidla více, avšak často i ten malý David více dokáže než ten velký Goliáš (Výborně!) Ale přes to nepřipadne nám nikdy na mysl, chtíti se rovnati národům velikým, ale jestliže nemůžeme tolik dokázati, co takoví národové mocní a velcí, přece i my na svém poli dědičném můžeme vyvésti plody utěšené a prospívající všemu člověčenstvu a bohdá, že toho dokážeme.

Ale ti, kteří si z našich prací posměšky činí, měli by uvážiti, a porovnati nás s jinými menšími národy a měli by uvážiti, co se zde ve vlasti naší od našich německých krajanů produkuje ve vědě, a tu pánové, nechci sice zde porovnání podrobněji prováděti, ale tolik musím říci, že, kdyby to svědomitě uvážili, musí říci, že bilance, co se produkce vědecké týče, a netoliko vědecké, ale vší produkce v poesii, umění a ve všech odborech kulturních, věru bilance jest velice ve prospěch našeho kmene v této zemi oproti našim krajanům a bratrům německým. A věru, musili by ti, kteří se takových úsměšků proti nám dopouštějí, uznati, že v tom ohledu nemohou nám platně vyčítati, že bychom se byli za nimi opozdili, nemohou se chlubiti, že by byli produkovali, anebo že by právě nyní produkovali ve všech těch vytčených oborech více než my.

My, pánové, zajisté i dále budeme se pečlivě snažiti, abychom se osvědčili co platný a úspěšný činitel všesvětské kultury, a pokud se budou nalézati mužové mezi námi, kteří jsou hotovi takových obětí přinésti pro národ svůj a jeho vzdělanosť, jako se děje stále a jako se stalo při této akademii (Výborně !), pak věru můžeme s potěšením a důvěrou hleděti do budoucnosti, neboť takový národ neusne v produkci duševní, nezahyne co samostatný činitel kultury. (Výborně !)

Hoher Landtag ! Ich halte es nicht für nothwendig des Weiteren die Antrage zu begründen, welche der Landesausschuß dem hohen Landtage in Bezug aus die Dotirung der böhmischen Akademie vorgelegt, und welche die Commission einstimmig angenommen hat. Der hohe Landtag hat bereits in seiner vorigen Session sich im Principe für die Unterstützung der böhmischen Akademie ausgesprochen und nachdem seither die Verhandlungen von Seite des Landesansschußes mit der hohen Regierung vorgenommen worden sind und diese gewisse Bedingungen gestellt hat, unter wel-

chen eine Unterstützung der Akademie und der Förderung dieser Unternehmung von Seite der Regierung zu erwarten steht und auch der Schutz Seiner Majestät in Aussicht genommen werden kann, so hat der Landesausschuß auf Grund seines Einvernehmens mit der hohen k. k. Regierung und mit Berücksichtigung aller hier einschlägigen Umstände seine Anträge gestellt.

Die Kommission war der Ueberzeugung, dass die beantragte Unterstützung von 20. 000 fl. den Verhältnissen des Königreiches entspricht, ja sogar als eine bescheidene angesehen werden muß, und dass bei einer Anstalt, welche den Namen Sr. Majestät tragen und unter Seinem allerhöchsten Schutze stehen soll, eine geringere Dotation wohl nicht beantragt werden könnte, ja dass eine solche Dotation zur Lebensfähigkeit der Anstalt wirklich nothwendig ist. Die Kommission hat es also nicht für gerathen gehalten, in irgend einer Weife abzuweichen von der Form und vom Inhalte des Antrages, welchen der Landesausschuß gestellt hat, und beantragt die Annahme desselben mit dem kleinen Beifügen, dass für den Fall, als die Akademie noch im Laufe dieses Jahres durch die allerhöchste Entschließung Seiner Majestät in die Activität treten sollte, der Landesausschuß ermächtigt wird, die für die letzten Monate des Jahres der Akademie nothwendige Quote aus der Landescassabarschast auszuzahlen.

Ich empfehle also die Annahme des Antrages des Landesansschußes und der Commission.

(Výborně. )

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož tomu tak není, přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jsou tištěné návrhy komise.

Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Anträge der Kommission.

Žádám pány, kteří s těmito návrhy souhlasí, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche die Anträge annehmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Die Anträge sind angenommen.

(Výborně ! Sláva ! Bravo! Potlesk!)

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro zřízení

zemské banky o zprávě výboru zemského s předloženým návrhem stanov zemské banky království Českého.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für die Errichtung der Landesbank über den Landesausschußbericht, mit welchem der Entwurf des Statutes der Landesbank des Königreiches Böhmen vorgelegt wurde.

Zpravodajem jest pan poslanec dr. Černý.

Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Černý: Sl. sněme! Po dvouletých přípravách a poradách předkládá se konečně slavnému sněmu ku konečnému rozhodnuti osnova stanov zemské banky, kteráž má býti zřízena, a sice osnova vypracovaná od výboru zemského a upravená od komise sněmovní. Zásady, na kterých zemská banka zřízena býti má, byly již loňského roku předmětem porad komise a předmětem usnášení slavného sněmu, který vyslovil svůj souhlas s těmito zásadami, jež na základě znaleckých porad odbývaných i na základě porad výboru zemského a konečně na základě porad, které se děly v komisi sněmovní, byly vysloveny. Již tehdá bylo uznáno, že zemská banka nemá sloužiti k účelům všem, poněvadž o mnohé stránky potřeb úvěrních v zemi dostatečně jest postaráno ústavy, které v zemi již od let působí a kterým budoucí zemská banka nemá býti na škodu a na újmu, nýbrž bylo uznáno, že bude hlavní úlohou zemské banky, aby opatřila taková odvětví potřeb národněhospodářských, kterým ústavy posavadní buď vůbec vyhověti nemohou, aneb kterým nevyhoví.

Tu zejména bylo vytknuto, že jeví se pilná toho potřeba, aby v zemi byl ústav, který by byl s to poskytovati za výhodných a levných podmínek půjčky obcím a okresům, které čím dále, tím více při rostoucích potřebách k tomu jsou odkázány, aby těmto potřebám svým cestou úvěru vypomáhaly.

Bylo dále vytknuto, že banka má sloužiti k podpoře prospěšných melioračních podniků zemědělských, poněvadž naše ústavy v zemi s těmito předměty se nezabývají, nemajíce pro to ani orgánů ani často prostředků, ani stanov dle toho upravených. Konečně bylo vytknuto jakožto jeden z hlavních účelů banky, aby utvo-

řila středisko, které by řízeno duchem veřejných podniků a nevyhledávajíc zisku stalo se oporou všem ústavům úvěrným země a posloužilo zejména k řádné organisaci úvěrnictví a to zejména opět při těch drobných ústavech úvěrných, totiž při našich záložnách hospodářských, které samy o sobě již mají ráz podniků veřejných na zákonech veřejných založených. Bylo tedy úlohou komise, aby prozkoumala, zdali a pokud stanovy od výboru zemského předložené shodují se s těmi zásadami a tudíž také s úmyslem slavn. sněmu, loňským usnešením projeveným.

V tom směru komise probrala do podrobna stanovy a učinila také některé opravy a poněvadž bylo při důležitosti věci všeobecně uznáno, ano i od sl. sněmu usneseno, že dříve než stanovy budou předloženy ku konečnému zde jednání, má býti o tom vyslyšeno mínění vysoké c. k. vlády, učinila komise opatření, aby stanovy tyto tak, jak v poradách komise byly upraveny, vysoké vládě byly předloženy.

I skutečně také od c. k. vlády došla podrobná zpráva a podrobné vyjádření až do jednotlivostí paragrafů se nesoucí o předložené osnově stanov, tak že komisi bylo možno seznati, zdali a pokud se nadíti lze, že bez dalších překážek stanovám, které předloženy budou, dostane se také souhlasu vlády a že odporučeny pak budou nejvyššímu schválení.

Ovšem musím doložiti, že mínění komise i přání komise v tom směru leckde rozcházela se s názory, které vynikají z vyjádření c. k vlády. Komise měla přání, aby banka již při prvním počátku svém nebyla poutaná nad míru přílišnou, aby jí přána byla aspoň statutárně možnost k dalšímu rozvoji, aby nebylo potřeba teprvé potom opětovným usnášením vys. sněmu a opětovným vyžadováním Nejvyššího schválení způsobem změny stanov těmto potřebám banky vyhovovati,

Bylať komise toho přesvědčení, že jakmile jednou zemská banka bude zřízena a zachová-li se podle těch zásad, na kterých má spočívati, dojde zajisté rozkvětu a rozvoje netušeného.

Avšak v tomto směru c. k. vláda trvala na některých obmezeních, tak že konečně nezbývalo nic jiného komisi, než aby se smířila s těmito náhledy.

Obmezení tato týkají se především obmezení eskomptu privátního ani obmeze-

přijímání vkladů na vkladní knížky a na pokladniční poukázky.

Mám za to, že nemám potřebí blíže se o tom šířiti, poněvadž co do zásadních otázek o této věci již loňského roku ve zprávách i v přednešení závěrečném bylo pojednáváno a také v tištěné zprávě, která v rukou pp. poslanců se nalézá, věci ty blíže jsou osvětleny.

Komise má za to, že plným právem může odporučiti sl. sněmu, aby přistoupil k podrobnému rokování o předložené osnově stanov a byť i, jak řečeno, v některých kusech nevyhovovala osnova tato těmto přáním a snahám, za kterými se navrhovatelé i za kterými se komise sněmovní nesla, má přece komise za to, že na tom hlavně záleží, aby banka ve skutek byla uvedena a že jakmile jednou zařízena bude, musí býti zůstaveno budoucnosti, by dle zkušeností, jichž se nabude a dle potřeb, které se objeví, dodatečnými změnami na těchto stanovách opatřilo se Čeho bude potřebí.

Doufá také, že jakmile život sám ukáže potřebnými tyto změny nebude na straně c. k. vlády také překážek, aby změnám těmto opatřilo se nejvyššího schválení.

Zároveň se stanovami byly komisi také přikázány některé petice, týkající se různých přání, jež byla pronesena a kde žádatelé si přeji, aby jim v osnově stanov bylo vyhověno; ostatním jiným přáním nebylo lze komisi vyhověti a jest to v tištěné zprávě také blíže vylíčeno. Zemský výbor řídě se nařízením sněmu, také uvažoval, zdali a pokud by se měl domahati toho, aby byly vydány zákony a administrativní nařízení, kterými by prospěšné působeni banky bylo pojištěno, aby se tudíž bance této dostalo výhod a ulehčení, jakých se dostává jiným podnikům a ústavům, které slouží prospěchům veřejným.

V této věci navrhl zemský výbor ve zprávě podané sl. sněmu řadu resolucí nesoucích se k vydání takovýchto dodatečných zákonů neb administrativních nařízení.

Také tyto resoluce komise prozkoumala a poněvadž shledávala, že s plným svědomím může je podporovati, vyžádala si také o těchto resolucích mínění c. k. vlády, kteréž také obšírným písemným způsobem bylo podáno.

Z odpovědi této shledal, že vysoká vláda má za to, že některým z těchto přání výkladem zákonů již platných vyhověti lze, jiným přáním že však vyhověti nelze a jiným opět že bude lze vyhověti za jistými podmínkami.

Jedním z nejdůležitějších kusů v tomto směru jest, že dle návrhu zemského výboru má se nésti snaha k tomu, aby tytéž výhody, které se propůjčují je podle zákonů nyní platných společenstvům vodním a společenstvům zabývajícím se se zařízením děl vodních zejmena výhody plynoucí ze zákona ze dne 30. června 1884 byly také propůjčeny společenstvům jiným zemědělské účele sledujícím.

V tomto směru jest důležito, že c. k. vláda prohlásila, že v principu jest snaha u ní, aby také v tomto směru se vyhovělo těmto přáním, avšak že musí ovšem přání tato určitěji býti precizována. Věci v tomto směru jsou příliš spletité a obšírné, tak že dle náhledů komise bude ještě potřeba dalšího vyjednávaní s c. k. vládou, aby aby se vytkly ty jednotlivé kusy kde a pokud by se jevila toho potřeba vyhověti přáním zemského výboru a jak doufám, také sl. sněmu, aby vyhodné působení budoucí zemské banky bylo umožněno.

Proto, co se týče těchto resolucí, komise nečiní žádných podrobných návrhů slav. sněmu, nýbrž pouze odporučuje, aby zemskému výboru bylo uloženo dále vyjednávati.

Konečně měla komise za potřebné, aby navrhla slav. sněmu, by zmocnil výbor zemský, aby konečný text stanov, pakli by c. k. vláda přála si ještě nějaké změny, učiniti mohl ve své samostatné působnosti, pokud ovšem nebude se jednati o změny, které by byly zásadní důležitosti; dále také, aby zmocnil výbor zemský, aby, jestliže stanovy dojdou Nejvyššího schválení ihned mohl opatřiti vše to, čeho k tomu zapotřebí bude, aby banka mohla býti ve skutek uvedena. Na základě toho dovoluji si učiniti návrh, aby slav. sněm ráčil osnovu tuto předloženou učiniti předmětem podrobného rokování. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: O této záležitosti zahajuji debatu generální.

Ich eröffne die Generaldebatte.

A dovoluji sobě ohlásiti slav. sněmu, že přihlásili se v rokování povšechném a

sice pro návrhy komise páni poslanci dr. Bráf, dr. Mattuš a hrabě Zedtwitz.

Die drei genannten Hereen haben sich in der Generaldebatte als Redner für die Vorlage eintragen lassen.

Proti návrhu komise není nikdo zanesen.

Gegen die Antrage der Commission ist Niemand als Redner eingetragen.

Dávám slovo prvnímu zapsanému řečníku, poslanci dr. Bráfovi.

Poslanec dr. Bráf: Sl. sněme! Dvojí jest příčina, pro kterou jsem ke slovu se hlásil v povšechné debatě o předloze, která dráhnou dobu všecku veřejnost naši způsobem krom obyčejným zaměstnávala.

Nejprve zdá se mi záhodno celý tento nový projekt oceniti ve světle historické vzpomínky. Po druhé pak cítím potřebu promluviti několik slov k některým zásadním otázkám této předlohy. Neboť jest slavnému sněmu povědomo, že mezi návrhy zemského výboru a míněním komise byly některé odchylky, a že komise jenom na přání vlády konečně pojala do osnovy své zase návrhy zemského výboru, kterých by jinak nebyla přijala. A jest tedy, tuším, záhodno, abych se právě o těchto otázkách poněkud zmínil. Doufám, že mé účastenství při přípravných pracích nebude na závadu mému objektivnímu úsudku.

Ta historická vzpomínka především, ku které bych na okamžik rád připoutal pozornosť slavné sněmovny, zahrnuje dobu více než 100 let, neboť již více než před 100 lety ve stavech českých uzrávala myšlenka zříditi banku zemskou. A příští rok bude tomu právě 100 let, co projekt takovéto banky byl od stavů vypracován. Letos pak zase bude tomu čtvrt století, co ponejprv návrh na zřízení zemské banky, totiž banky hypoteční, byl na tomto sněmu po námitkách vlády definitivně projednán, návrh, jemuž v té podobě, jak byl usnešen, se dostalo potom nejvyšší sankce. I ten první, starý neprovedený projekt banky zemské i historie toho druhého projektu, který se zdařil, v mnohém směru mají zajímavé vztahy k nynějšímu přítomnému projektu.

Dne 21. srpna roku 1790 stavové na sněmu shromáždění po návrhu zemského výboru schváliti návrh na zřízení banky zemské, resp. stavovské banky zemské, jejíž účelem mělo býti, aby odpomohla nouzi peněžní v zemi, aby potlačila lichvu a

pomohla snížiti úrok. A jakkoli hlavní zřetel měl směřovati k rolnictví a k jeho prospěchům, měla přece banka ta býti jakousi kombinací banky hypoteční a banky cedulové. Návrhu tomuto nedostalo se tenkráte nejvyššího schválení, i zůstal neproveden. Ale 50 let po tom, na sklonku oné doby, pro kterou rok 48. jest historickou hranicí, zabývali se zase stavové myšlénkou banky zemské a roku 1844 stavové sami svým nákladem vydali tiskem návrh, jenž pošel z péra hraběte Bedřicha Deyma, a provázen byl jakýmsi theoretickým úvodem pod názvem:

"Über die Creditinstitute überhaupt und das Hypotherarinstitut insbesondere. "

Byl to první paragrafovaný návrh stanov zemského ústavu úvěrního, který ovšem měl býti ústavem hypotečním. Než přes všecky pokusy návrh tohoto statutu, o němž se v předmluvě výslovně praví, že má určení, aby byl po případě proveden, nedošel schválení. Bylo třeba oné změny v politických poměrech, kterou způsobil patent říjnový, aby podobné návrhy mohly se spíše realisovali.

A tak vidíme, že sněm český hned v prvních letech šedesátých počíná se zabývati zase tou starou stavovskou myšlénkou a že konečně myšlénku tu, jako jeden z prvních činů nové autonomie zemské, přivádí k platnosti zřízením hypoteční banky království Českého. Stojí čtvrť století a osvědčila se a byla příkladem pro jiné země i okázala svou životní sílu, kde zatím akciové podniky, které příbuzným účelům sloužily, v tísních hospodářských ovšem také ne bez viny těch, kdo je vedli, propadly zmaru.

Pánové, dějiny jednání tehdejšího o hypoteční bance ukazují velmi mnohé a zajímavé analogie s dějinami dnešního projektu.

V tom zvláštním politickém ovzduší, které bylo v této sněmovně na počátku jejího působení, v prvních létech šedesátých, za poměrů na mnoze jiných, bylo jednáno a sice nejprvé roku 1863 o návrhu stanov hypoteční banky. Z těch, kteří tenkráte sněmovně náleželi, i zvláště z těch, kteří platně do debaty tehdejší zasáhli, ještě mnozí zdobí tuto sněmovnu. Oni zajisté mě přisvědčí, že jako dnes, tak i tenkráte byla usnešení sněmovní učiněna po velmi bedlivé přípravě, předcházela tenkráte, jako dnes, velmi pečlivá enketa

právě tenkráte jako dnes bylo přátel horlivých, kterým mnohá ustanovení banky ještě nedostačovala a kteří ještě za větší volnost její se přimlouvali; a kromě jich stáli tu nepřátelé zásadní, kterým celý projekt nebyl příjemný. Jediný rozdíl jest ten, že tenkráte ti nepřátele zásadní mluvili z lavic sněmovních, kdežto nyní mluví mimo sněmovnu a snad právě proto někdy méně parlamentárně. Tenkrát jako dnes také bylo vysloveno podezřeni, že má snad ústav ten sloužiti jen jistým privilegovaným osobám neb třídám; tenkrát jako dnes, pánové, bylo třeba opírati se i skepsi i nedůvěřivosti jedněch i příliš sangvinickým nadějím druhých. Avšak jedna věc, tuším, že snad i mnohým účastníkům tehdejší doby z paměti vymizela.

čta, jak se přiznávám, s velkým interessem jednáni o první předloze statutu hypoteční banky, shledal jsem, co jsem sám dříve nevěděl, že základní myšlénka navrženého našeho 3. oddělení zemské banky, našeho t. zv. "oddělení bankovního, " jehož účel sám ctěný pan zpravodaj charakterisuje trefným slovem, že má býti "střediskem pro ústavy peněžní v zemi působící, " právě myšlenka tohoto 3. oddělení již v roce 1863. v jednání o bance hypoteční zcela jasnými slovy byla vyznačena. A aby již analogie byla úplná, pánové, nevím jestli tehdejší navrhovatel to ještě ví, ale tehdejší navrhovatel byl tentýž poslanec, kterýž před dvěma léty návrh ve zřízení banky do této sněmovny přinesl. Jestli se na to pamatuje, nevím, on právě tenkráte navrhoval, aby bylo hypoteční bance statutárně dovoleno přijímati peněžné vklady a poskytovati půjčky lombardní, eskomptovati směnky a to odůvodňoval vše slovy, že by mělo toto oddělení banky hypoteční neb banka hypoteční vzhledem k tomuto oddělení "býti ústředním institutem pro peněžní ruch země, jemuž by jakožto střediště a prostředkovatel sloužila. " Ovšem první a hlavní motiv, který tenkráte navrhovatel vedl, byl ten, aby se tímto způsobem - poněvadž podobné obchody větší zisk zabezpečují - bance zabezpečilo rychlejší vzrůstání reservního fondu, o nějž měli tehdy mnoho starostí. Ale vedle toho již tehdá prokmitala myšlénka jiná. Sněm zabýval se tenkráte záležitosti přeměněním kontribučenských obilních fondů na záložny hospodářské a tu bylo řečeno, ono odděleni hypoteční banky že by se stalo přirozeným stře-

diskem oněch nových záložen z kontribučenských fondů přetvořených.

Proč, pánové, jsem tyto věci uvedl? Jest tuším, z toho viděti, že myšlénka dnešní, ten projekt, který se přináší do této sněmovny po dobré přípravě, která byla tím pečlivější, poněvadž, čehož litujeme, schází nám rada, úsudek a po případě i opposice těch, kteří se lavicím této sněmovny vyhýbají, že tedy projekt, který po takové přípravě přivádíme tentokráte do sněmu, nespočívá na nějaké myšlénce, která by byla novou a neznámou v tomto sněmu.

Neběží při něm o plod okamžitého nějakého nápadu zrozeného jenom v tísni přítomnosti, spíše smíme právem říci, že stojíme na půdě historické tradice tohoto sněmu, smíme právem říci, že zákonní zástupcové této země, v kterékoli podobě veřejnoprávního zřízení jejího, chovali v sobě přesvědčení, že je to úkol země, aby pečovala o úvěrní potřeby příslušníkův svých pokud soukromohospodářským zřízením o ně dostatečně pečováno není. Zdá se mi, pánové, že bylo záhodno především tuto myšlénku zde a v této chvíli vysloviti. Avšak právě to, co jsem nyní pronesl, že totiž bylo vždycky pokládáno za úkol zákonných zástupců této země, aby pečovali o úvěrní potřeby její, pokud soukromohosdodářským zřízením o ně postaráno není, právě to, pánové, přivádí mne k druhé otázce, o níž jsem v úvodu pravil, že se o ni zmíniti chci.

Když v roce 1790 hrabě Cavriani na sněmu stavovském odůvodňoval projekt první banky zemské, tenkráte doba sou kromopodnikatelské organisace ústavů úvěrních, doba akciových podniků a svépomocných společenstev ještě nebyla nadešla. Když v r. 1863-64 sněm jednal o zřízení hypoteční banky království českého, navrhoval zřízení toto v přesvědčení, že o potřeby úvěru hospodářského, úvěru rolnického, soukromohospodářskými zřízeními v této zemi postaráno není a když dnes navrhujeme zřízení banky zemské, činíme to zase jenom v přesvědčení, že úvěrní organisace naší země má jisté mezery, že soukromá podnikavost nemá buď chuti aneb způsobilosti, aby mezeru tu vyplnila a že my, že země zaujímá úkol, který by jinak náležel jí. Ale z toho právě také, pánové, vyplývá zcela jasně hranice, do které působnost banky zemské

sáhati má, z toho vyplývá ono přesné vytčení jejího úkolu, které mohu zase naznačiti slovy pana zpravodaje, že hlavním účelem banky naznačeno jest: "poskytování zapůjček obcím a okresům, poskytování peněz, na meliorační podniky zemědělské, zřízení střediska pro ústavy peněžní v zemi působící a napomáhání úvěru v těch směrech, pro které ústavy soukromé v zemi buď nemají dostatečných prostředků aneb dostatečné podnikavosti. "

Slavný sněme! To velké účastenství, které se obrací k celému návrhu banky zemské, i ta silná oposice, která se tu a tam, třeba s patrným tendenčním přibarvením, proti němu ozývá, to všechno jest jenom svědectvím, že skutečně běží o návrh nějaký kromobyčejný, o něco mimořádného.

Celé naše zřízení úvěrní spočívá na zásadě soukromopodnikatelské, nechť ono vystupuje v podobě akciových podniků aneb v podobě svépomocných společenstev, tento charakteristický ráz má vesměs.

To jest přiměřené liberálním základům našeho společenského zřízení. Jest to zásada, okolo které točí se veškerá hospodářská politika moderního státu, že státu a vůbec autoritě veřejné, tedy ovšem i zemi, nepřísluší pečovati o soukromé potřeby jednotlivců, které oni dovedou vlastní pomocí opatřiti si sami. Zde stojíme tedy před určitou otázkou; této zásadě musí vyhověti také nový náš ústav, tato zásada dává nám měřítko pro vytčení jeho působnosti.

Ta zmíněná mimořádnosť celého projektu jeví se jednak vzhledem k osobě, která zřizuje banku, a jeví se ovšem i ve vytčení působnosti této banky. Jedno souvisí s druhým. Když zákonné zastupitelstvo země hospodářsky tak vysoce vyvinuté, země, o které může se říci, že nemá nedostatek úvěrních ústavů, když zákonné zastupitelstvo země takové ujímá se spůsobem podobným péče o soukromé úvěrní potřeby svých účastníků, svých synů, tu arciť musí k tomu míti určité důvody.

Ale právě ta osoba zakladatelova zase sama sebou k tomu vede, že musíme činiti přísný rozdíl mezi úvěrním ústavem, který zřizuje země, a mezi úvěrním ústavem, který zřizuje soukromý podnikatel, třeba akciová společnost. A věru nesmíme v tom viděti nedostatek, když v stanovách

takového podniku schází některé ustanovení, bez kterého by akciová společnosť ani nechtěla býti - tak jako nevidíme v tom vadu, že v něm jsou mnohá ustanovení, že kladou se mnohé úkoly tomu novému bankovnímu podniku, o které soukromé podniky se nestarají, ba o ně nestojí.

A rovněž nesmíme to tedy též klásti za vadu tomu novému projektu zemskému, jest-li že nedopouští ve mnohém směru správě ústavu té volnosti, kterouž dopustiti správě akciového podniku bychom vůbec neváhali.

A zde zdá se mi, velectění pánové, že v kritice naší předlohy nebylo dostatečně rozeznáváno, že snad mnohé měřítko, které by úplně svědčilo akciovému podniku, jen neprávem na tento budoucí zemský ústav bylo obraceno.

Je-li někdo přívržencem tak zvané svobody bankovní, ten vůbec banku zemskou ani nemůže chtíti, ten musí býti jejím odpůrcem, a chceli někdo banku zemskou, musí ovšem dopustiti obmezení, která ze zvláštnosti osobnosti zakladatelovy nutně plynou.

Uvaha tato tane mi na mysli, když se jedná nyní - a právě o té věci se nejživěji diskutuje - když se jedná o otázku eskomptu při zemské bance podle jejích stanov.

Vyčítá se, pánové, této nové bance zemské, že ze svého statutu tak zvaný soukromý eskompt má vyloučený.

Nemám úmyslu nějakým spůsobem tendenčním o této věci jednati, mně běží ale o to, poněvadž není pochyby, že ustanovení tato asi platnosti nabudou, podati k nim vysvětlení ze strany těch, kteří byli původci tohoto omezení. Jak se samo sebou rozumí, všechen osobní kredit - a eskont jest jen forma osobního kreditu všechen osobní kredit předpokládá jedno: Já musím toho, komu chci úvěr dáti, znáti; velikou firmu podnikatele, jehož existence všem je zjevna, bývá také velmi snadno znáti a poznati v příčině jeho úvěrní hodnosti.

Ale jinak se to má s tou velikou drobnou klientelou, která také jest hladova úvěru, a která mnohem více nároku má, aby její úvěrní potřeby byly v pečlivou úvahu vzaty. Jestiť ona hospodářsky slaba a hospodářsky slabí nebývají účastni

úvěra aspoň ne za tak příznivých podmínek jako ti, kdož jsou hospodářsky silni; vždyť jest to právě jedna z těch sociálních nerovností, které moderní úvěr ještě stupňuje a podporuje, že těm, kdož mají, on dává ještě více.

Tedy, pánové, pravím, při osobním kreditu musím toho, komu chci kreditovati, znáti.

Rozměry, v jakých se zřizuje zemská banka, jsou takové, že přímý její styk s těmi tisíci a tisíci těch drobných petentů o úvěr nedá se dobře mysliti, a kdybyste dnes neomezené právo k eskontu do stanov jejích vložili a kdybyste tam vyslovili theoreticky a povšechně, že má se o tu malou klientelu dbáti, kdybyste vyslovili jakýmkoliv způsobem, že má i směnky na drobné sumy připouštěti - to je známá formule - pánové, po čase byste viděli, Že se fakticky přece jenom přímý styk banky provádí jen s firmami většími, s těmi kdož úvěr hledají, majíce ho menší potřebu, kdežto celá ta veliká masa "lidí malých", dostala by se k bance zemské zase jenom tou cestou, na kterou má zřetel nynější statut zemské banky, totiž prostřednictvím těch svých drobných peněžních ústavů, kteréž právě k tomu jsou zařízeny, aby v lokálním okruhu měly svou klientelu a aby - řekl bych - viděly každému až hluboko do duše.

Arci, pánové, mohlo by se říci: nu vždyť bude míti ta banka filiálky a bude míti svá jednatelství.

Pánové, těch filiálek nemůže míti na sta, těch filiálek může přece jenom býti jistý omezený počet, ale jestliže Vy chcete vskutku stejnou měrou a stejným právem při udílení úvěru měřiti i tomu velikému i tomu malému, pak musíte ten úvěr banky, právě proto, že to bude zemská banka, učiniti tomu malému přístupným i v posledním koutku této země a pak Vám, pánové, nic jiného nezbývá, než abyste vůbec vedle těch mnohých set malých ústavů v zemi postavili si filiálky zemské banky - a to jest nemožno - aneb abyste jednoduše na banku zemskou přenesli funkci těch malých ústavů, abyste je, abych tak řekl, vyvlastnili a na místo nich jen ty filiálky postavili.

Ale, pánové, to by byl jednoduše hotový státní socialismus, takového něco Vy nechcete, poněvadž jest v nejpřísnějším odporu s tím, na čem celé naše společenské zřízení spočívá.

Jestli se Vám nelíbí slovo "státní socialismus", tedy to nazvu případněji: zemský socialismus. Já z toho cítím pořád jen to slovo "socialismus" a ani ten přídatek "zemský" nečiní je stravitelnějším.