Stenografická zpráva
o
XXV. sezeni VI. zasedání Českého sněmu
z roku 1883. dne 17. ledna 1889.
Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší maršálek zemský, Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského, Dr. Jindřich Šolc a větší počet poslanců.
Jakožto zástupcové vlády: J. Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán Kraus a c. k. dvorní rada Mattas.
Stenographischer Bericht
übet die
XXV. Sitzung; der VI. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 17. Jänner 1889.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst Lobkowicz.
Anwesend: Der OberstlandmarschallStellvertreter Dr. Heinrich Šolc und eine größere Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter, Dr. Alfred Freiherr von Kraus und k. k. Hofrath Mattas.
Obsah:
Zprávy předsednictva.
Denní pořádek:
1. První čtení návrhu poslance dr. Herolda a soudruhů v příčině požitků učitelů k vojsku neb k domobraně náležejících v době mobilisace neb povolání k činné službě vojenské, č. sn. 345, č. t. CXXX.
2. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti hypoteční banky o návrhu zemského výboru na změnu § 56. statutu hypoteční banky království Českého, č. sn. 332, č. t. CXXVII.
3. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského v příčině povolování poplatků za výslovné přijmutí do svazku domovského, č. sn. 316, č. t. CXXI.
4. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okr. a obecní o petici obce města Domažlic, aby jí bylo povoleno vybírati zvláštní dávku za výslovné přijetí do svazku domovského; netišt. č. sn. 346.
5. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o petici okresního výboru v Lounech za povolení ku zřízení zimní hospodářské školy v Lounech a za udělení subvence na vydržování školy této, netišt. č. sn. 337.
Inhalt:
Präsidialmittheilungen.
Tagesordnung:
1. Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Herold und Genossen, betreffend die Regelung der Bezüge der militär-, beziehungsweise landsturmpflichtigen Lehrpersonen zur Zeit der Mobilisirung ober Einberufung zum aktiven Militärbienste, L. =Z. 345, Dr. CXXX.
2. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Angelegenheiten der Hypothekenbank über den Antrag des Landesausschußes auf Abänderung des § 56 des Statutes der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen, L. =Z. 332, Dr. CXXVII.
3. Zweite Lesung bes Berichtes ber Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht betreffend die Bewilligung von Abgaben für die ausdrückliche Aufnahme in den Heimatsverband, L. -Z. 316, Dr. CXXI.
4. Zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Stabtgemeinde Taus um Bewilligung zur Einhebung von besonderen Gebühren für die ausdrückliche Aufnahme in den Heimathsverband, ungedruckt L. =Z. 346.
5. Zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über die Petition des Bezirksausschußes in Laun um Bewilligung zur Errichtung einer lanbw. Winterschule in Laun und um Gewährung einer Subvention zur Erhaltung derselben, ungedr. L. =Z. 337.
6. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o petici výboru vodního družstva HrdějickoOpatovického v Hrdějicích za povolení zemské a říšské subvence na upravení potoka "Čertíka"; netišt. č. sn. 338.
7. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o petici spolku architektů a inženýrů v království Českém v Praze v příčině úpravy zemských řek a vodního hospodářství v Cechách, upravení podniků melioračních vzhledem k říšskému fondu melioračnímu a zřízení fondu pro úpravy vodní a meliorační; netišt. č. sn. 340.
8. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o petici okresního výboru a kuratoria zimní hospodářské školy v Rakovníku, pak okresních výborů v Lounech a Novém Strašecí, jakož i obcí těchto okresů za zřízení a podporování chmelařské školy a výzkumné stanice v Rakovníku; netišt, č. sn. 342.
9. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o petici představenstva obce král. města Čáslavi za udělení stálé roční podpory městskému museu v Čáslavi; netišt. č. sn. 341.
10. Druhé čtení zprávy komise školské o petici obce Žeretické, by tamnější expositura proměněna byla v samostatnou školu dvou- neb trojtřídní; netišt. č. sn. 335.
11. Druhé čtení zprávy komise školské o petici obce Nadrybské za vřadění ze III. třídy do IV. třídy školného; netišt. č. sn. 336.
12. Druhé čtení zprávy komise školské o petici Bonaventury Weisera, řídícího učitele na odpočinku za zvýšení jeho pense; netišt. č. sn. 324.
13. Druhé čtení zprávy komise petiční o žádosti spolku českého učitelstva v Plzni v příčině organisace ústavů pro zpustlou mládež; netišt. č. 253.
14. Druhé čtení zprávy komise petiční o petici předsednictví ústřední hasičské jednoty zemské pro království České za změnu čl. 1. zákona ze dne 24. prosince 1884 v příčině příspěvků pojišťoven k účelům hasičským, netišt. č. sn. 325.
Sezení počalo o 11. hod. 35 min.
6. Zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über die Petition des Ausschusses der Hrdějic= Opatowitzer Wassergenossenschaft um Gewährung einer Landes= und Staatssubvention zur Regulirung des Baches Čertik, ungedr. L. =Z. 338.
7. Zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über die Petition des Vereines der Architekten und Ingenieure im Königreiche Böhmen in Prag in Angelegenheit der Regulirung der Landesflüsse und der Wasserwirthschaft in Böhmen, Regelung der Meliorationsunternehmungen mit Rücksichtnahme auf den Reichsmeliorationsfond und Errichtung eines Fondes für Wasserregulierungs= und Meliorationszwecke, ungedr. L. =Z. 340.
8. Zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über die Petition des Bezirksausschußes und des Curatoriums der landwirthschaftlichen Winterschule in Rakonic, dann der Bezirksausschüsse in Laun und Neustrašic und der Gemeinden dieser Bezirke um Errichtung und Subventionirung einer Hopfenbauschule und einer Prüfungsstation in Rakonic, ungedr. L. =Z. 342.
9. Zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über die Petition der Gemeindevertretung der königl. Stadt Časlau um Gewährung einer ständigen Jahressubvention für das dortige städtische: Museum, L. =Z. 341.
10. Zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die Petition der Gemeinde Zerotic um Umwaudlung der dortigen Expositur in eine selbstständige zwei= oder dreiklassige Schule, ungedr. L. =Z. 335.
11. Zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die Petition der Gemeinde Nadryby um Einreihung aus der III. in die IV. Schulgeldklasse, ungedr. Ldtg. = Z. 336.
12. Zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die Petition des pensionirten Oberlehrers Bonaventura Weiser um Erhöhung seines Pensionsbezuges, ungedr. L. =Z. 324.
13. Zweite Lesung des Berichtes der Petitionskommission über das Gesuch des böhmischen Lehrervereines in Pilsen um Organisirung der Besserungsanstalten für verwahrloste Jugend, ungedr. L. =Z. 253.
14. Zweite Lesung des Berichtes der Petitionskommission über die Petition des Präsidiums des Feuerwehrlandescentralverbandes für Böhmen um Abänderung des § 1 des Gesetzes vom 24. Dez. 1884 betreffend die Beitragsleistung der Feuerversicherungsanstalten zu Feuerwehrzwecken, ungedr. L. =Z. 325.
Beginn der Sitzung um 11 Uhr 35 Min.
Nejvyšší maršálek zemský: Zahajuji schůzi.
Ich eröffne die Sitzung.
Jednací protokol XXII. sezení ze dne
12. ledna byl po předepsanou dobu k nahlédnuti vyložen.
Das Geschäftsprotokoll der XXII. Sitzung
vom 12. Jänner ist in der vorgeschriebenen Zeit zur Einsicht ausgelegt gewesen.
A činím dotaz, zdali někdo proti znění tohoto protokolu činí námitky.
Ich stelle die Anfrage, ob Jemand gegen den Wortlaut dieses Protokolles Einwendungen erhebt. Nachdem dies nicht der Fall ist, erkläre ich das Protokoll für agnoscirt.
Jelikož tomu tak není, prohlašuji protokol za schválený
Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Druckschriften vertheilt worden sind.
Sněm. sekretář Höhm (čte): Tiskem bylo rozdáno:
čís. sněm. 343, čís. tisku CXXVIII. Zpráva komise rozpočtové o upravení financi zemských,
čís. sn. 347, č. tisku CXXXI. Zpráva komise školské o osobním přídavku učitelům čtvrté třídy platů učitelských,
čís. sn. 348, č. tisku CXXXII. Dodatečná zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o osnově zákona, kterou předložil výbor zemský, aby změněn byl § 87. zřízení obecního,
čís. sn. 349, č. tisku CXXIII. Zpráva komise o návrhu výboru zemského předloženého slavnému sněmu zprávou ze dne 2. ledna 1889 č. 288 sněm. o zařízení české akademie věd, slovesnosti a umění v Praze,
čís. sn. 351, č. tisku CXXXIV. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského v příčině žádosti král. města Písku za vyloučeni lesů Píseckých, zvaných "Hory Písecké, " z katastru obce Pasecké a přidělení jich ke katastru obce Písecké,
čís. sn. 353, č. tisku CXXXV. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o osnově nového obecního řádu pro město
č. šn. 357. č. tisku CXXXVI. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o petici okresního výboru v Manetíně, aby zákonem ustanoveno bylo, že vyloučeni obcí z okresu aneb rozdělení okresu vůbec předcházeti musí rozdělení společných břemen a společného jmění,
č. sn. 358, č. tisku CXXXVII. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obce Pražské, aby změnily se některé články obecního řádu Pražského.
Stenografická zpráva XXIV. sezení a jednací protokol o XX. sezení.
Im Drucke wurden vertheilt: ____
Ldtg. -Z. 343, Dr. -Nr. CXXVIII. Bericht der Budgetkommission, über die Regelung der Landesfinanzen.
Ldtg. - Z. 347, Dr. -Nr. CXXXI. Bericht der Schulkommission über die den Lehrern der vierten Gehaltsklasse zu gewährende Personalzulage.
Ldtg.. Z. 348, Dr. -Nr. CXXXII. Nachtragsbericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den vom Landesausschuße vorgelegten Gesetzentwurf, betreffend die Abänderung des § 87 der Gemeinde-
Ordnung.
Ldtg. -Z. 351, Dr. -Nr. CXXXIV. Bericht der Kommission für Bezirks-und Gemeindeangelegenheiten, über den Landesausschußbericht, betreffend das Gesuch der königl. Stadt Pisek um Ausscheidung der derselben gehörigen Waldungen, genannt,, hory Píseoké" aus dem Kataster der Gemeinde Pasek und deren Zutheilung zu dem Kataster der Gemeinde Pisel.
Ldtg. -Z. 353, Dr. -Nr. CXXXV. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Entwurf des neuen Gemeindestatutes für für die Stadt Reichenberg.
Ldtg. -Z. 357, Dr. -Nr. CXXXVI. Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition des Bezirksausschußes in Manetin um Erlassung einer gesetzlichen Bestimmung, dass der Ausscheidung von Gemeinden aus einem Bezirke oder der Theilung eines Bezirkes überhaupt die Vertheilung der gemeinschaftlichen Lasten und des gemeinschaftlichen Vermögens vorangehen muß.
Ldtg. -Z. 358, Dr. -Nr. CXXXVII. Be-
richt der Commision für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Prag um Abänderung einiger Paragrase der Prager Gemeinde-Ordnung.
Dann der stenogr. Bericht der XXIV. Sitzung und das Geschäftsprotokol der 20. Sitzung.
Nejv. maršálek zemský: Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Ich ersuche dem hohen Hanse mitzuth eilen, welche Petitionen eingelaufen sind.
Sněmovní aktuár Baretta (čte): Petice došlé dne 15. a 16. ledna 1889:
Die eingelangten Petitionen vom 15, und 16. Jänner,
Posl. p. Adámek s peticí místní školní rady v Proseči za udělení podpory k stavbě tamní školní budovy.
Posl. p. Hartl s peticí obec. představenstva ve Všení a více obcí za udělení podpory k upravení hrází Jizerních, za podporu následkem utrpených škod živelních a za zhotovení projektu na regulování Jizery.
Posl. p. Macků s peticí hospodářského spolku v Litomyšli za převzetí středních Škol hospodářských, škol rolnických a zimních škol hospodářských do správy zemské.
Posl. p. dr. Peták s peticí obec. zastupitelstva a místní rady školní v Bitouchově za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů.
Posl. p. dr. Městečký s peticí obec. představenstva v Oseku a více obcí za vydání zákona zemského ku zřizování vícetřídních ústředních škol obecných.
Posl. p. Mašek s peticí okr. zastupitelstva v Jilemnici za upravení finanční správy zemské.
Posl. p. dr. Grégr s peticí obec. představenstva v Petrovících, aby návrhy výboru zemského v příčině upravení platů učitelských schváleny nebyly.
Posl. p. dr. Milde s peticí městské rady a obec. zastupitelstva v Náchodě za změnu návrhu výboru zemského v příčině nového upravení platů učitelských.
Posl. pan dr. Kvíčala s peticí učitelského sboru reál. vyššího gymn. v Novém Bydžově za upravení právních poměrů učitelstva na středních školách obecních. Dodatně ještě podal petici dr. Bráf Ústřední jednoty lékařů v Praze za doplnění § 11. odst. 2. zřízení obecného pro království České.
Posl. p. Tonner petici městské rady na Mělníku za změnu návrhu výboru zemského v příčině nového upravení platů učitelských.
Nejvyšší maršálek zemský: Prohlašuji sněm za způsobilý k usnášení.
Ich erkläre das hohe Haus für beschlußfähig.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
První předmět denního pořádku jest první čtení návrhu poslance dra. Herolda a soudruhů v příčině požitků učitelů k vojsku neb k domobraně náležejících v době mobilisace neb povolání k činné službě vojenské.
Der erste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Herold und Genossen, betreffend die Regelung der Bezüge der militär-, beziehungsweise landsturmpflichtigen Lehrpersonen zur Zeit der Mobilisirung oder Einberufung zum aktiven Militärdienste.
Dávám slovo p. navrhovateli k odůvodnění jeho návrhu.
Ich ertheile dem Herren Antragsteller das Wort zur Begründung seines Antrages.
Pan dr. Herold má slovo.
Poslanec dr. Herold: Slavný sněme ! Domníval jsem, že mi bude možno, návrh který jsem slavn. sněmu předložil, zcela stručně a jedině poukázáním na platné již zákony a na obdobné poměry v jiných zemích, odůvodniti. Byl jsem v této domněnce dotvrzen také tím, že se mě zdálo, že není možno, aby proti tomuto návrhu byly činěny věcné námitky v podstatě jeho.
O jednotlivostech specielních jest zajisté možná diskusse, že ale návrh ve svých konečných cílech jest vyvolán nyní platnými zákony, o tom myslím, že nemůže býti žádné pochybnosti.
Ale k velikému mému překvapení bylo v příčině tohoto návrhu učiněn na podpisovatele útok a tu mám za to, že jsem tím povinen vážností k tomuto sl. sněmu a úctě k oněm pánům poslancům, kteří návrh v důvěře ke mně spolupodepsali, abych všecky tyto útoky uvedl na pravou míru; neboť bylo vyčítáno, že tento návrh byl podán s lehkomyslností, z neznalolosti zákona, že z návrhu toho vane nízký duch spekulace a bylo vyčítáno oněm pánům sl. sněmu, nejen mým přátelům politickým, ale i členům sněmovny ze druhé strany, že lehkomyslně a nedbale podepsali tento návrh. A tu slavný sněme, si dovoluji odpověděti, že na základě platných zákonů tento návrh můj jest v plné míře odůvodněn.
Velectění pánové ! Čeho chci dosáhnouti svým návrhem Trojí ? princip a trojí poměr učitele v tomto návrhn jest obsažen,
který má býti novým zákonem upraven. Jest to předně poměr učitele, když nastoupí k činné službě vojenské v době míru;
2. jest to poměr učitele, když nastoupí k činné službě vojenské v době mobilisace obecné neb částečné a konečně
3. poměr učitele, když u vykonáváni své vojenské povinnosti stal se k službě učitelské naprosto neschopným, a tudíž upravení jeho právních nároků aneb nároků jeho pozůstalých v tomto případě.
V prvním případě nežádám nic jiného, než aby, když učitel, vojín, povolán jest k vykonávání své branné povinnosti v době míru neb v době války, aby jemu, ať je definitivním neb provisorním učitelem aneb podučitelem, zachováno bylo posavadní jeho místo, posavadní jeho postup v hodnosti učitelské a veškerá práva, která zákon dává učiteli v případě nepřetržité služby.
Druhý návrh můj směřuje k tomu, aby v případě mobilisace učiteli svobodnému alespoň polovina jeho služného a učiteli ženatému pro jeho rodinu v plné sumě služné bylo vypláceno.
Třetí návrh čelí k tomu, aby v tom případě, když nedosáhl učitel deset let své služby učitelské a ve vykonávání své služby vojenské stal se nezpůsobilým k vykonávání úřadu učitelského, byl mu garantován právní nárok na pensi tak, jako kdyby plných deset let učil, zrovna tak, jako jeho vdově s tím obmezením, že nejméně pět let služby učitelské má vykonáno.
Rozumí se samo sebou, velectění pánové, že nebude nikoho, kdo nynější platné zákony zná, mně snad vyčítati, že bych o tom nevěděl, že takový vojín učitel praesenční službě vojenské když se přihlásí jako jednoroční dobrovolník, když neužije výhrad a privilegií § 32. nového branného zákona a nežádá, aby vřaděn byl do náhradní reservy, když vstoupí do tříleté služby, ztrácí nárok nejen na pensi, nýbrž také na svůj plat. Stane se skutečným vojákem a v poměrech a svazku učitelském nezůstane. Velectění pánové, táži se objektivně všech znalců platných zákonů: jsou tyto poměry nynějším zákonem o právních svazcích učitelstva v král. Českém upraveny nebo nejsou? Bylo vůbec při tomto zákoně na tyto poměry pamatováno aneb ne? Já troufám si, velectění pánové,
říci, že kdo nynější zákon školský četl, že musí otázku tu zodpovědíti záporně, (Výborně!)
Zákonem z r. 1875 o právních svazcích učitelstva v této příčině není učiněno žádné opatřeni, naopak v zákoně tom výslovně v článku 26., kde se jedná o quinquenálky, zabezpečuje quinquenálky tomu, kdo nepřetržitě po 5 let vykonával službu učitelskou. Podle § 50, pense vyměřuje se podle nepřetržité služby a já podotýkám, že jest mi dobře znám § 55., jakkoliv mně bylo vyčítáno, že jsem jej nečetl, že je mi dobře známo, že jedná o pensi definitivních učitelů a že za přetržení služby nelze pokládati ten případ, když někdo bez vlastní viny tuto službu přetrhl.
Avšak, pánové, jiných ustanovení zákonných v příčině poměrů učitelských nemáme a zejména nemáme pražádného ustanovení, pokud se týče učitelů, povolaných k branné službě vojenské. Jest to také zcela přirozeno, že v r. 1875 nepřihlíželo se ještě k veškerým důslednostem zákona branného z r. 1868. Jednak byl počet učitelských osob v branné povinnosti stojících - jak jest možno seznati ze zpráv zemského výboru, který od roku 1880 o tom podává data statistická velmi nepatrný. Nenastala tenkrát také potřeba, poněvadž nebylo žádné mobilisace a podle starého zákona branného z r. 1868 povoláni byli učitelové k vojenskému cvičení vždycky v době, kdy nebylo vyučování, v době prázdnin, a jak víte, podle starého branného zákona t. zv. náhradní záloha k vojenským výcvikům povolávána nebyla.
Avšak, pánové, již v době okupace bosenské viděli jsme, že nynější platný zákon nestačí, poněvadž již tenkrát mnoho osob učitelských, zatímně dosazených, ztratilo svá místa a již tenkráte bylo viděti, že jest zapotřebí nějaké opravy, která by upravila veškerou tuto záležitost způsobem platným. Od té doby, velectění pánové, však vzrostl počet branců ve stavu učitelském měrou značnou; dle zprávy zemského výboru za rok 1887 jest veškerých branců skutečně v stavu vojenském se nalézajících 1876, tedy o 136 více než jich bylo v roce 1886.
Zemský výbor však sám vypočetl, že, jakmile ony osoby učitelské, které ještě nedosáhly zákonnitého věku potřebného
k branné moci, tento věk dosáhnou, bude osob učitelských ve vojsku stojících 2577.
Při té příležitosti, velectění pánové, ihned upozorňuji na to, že mezi těmito učiteli jich bylo zatímně 532, tedy více než jedna čtvrtina. Avšak schválením zákona o zemské hotovosti a schválením nového branného zákona zajisté počet osob učitelských, v branné moci stojících, musí neskonale vzrůsti, vždyť každý učitel do 42. roku náleží domobraně.
Ostatně jest také v novém branném zákoně velmi podstatný rozdíl.
Ve smyslu §§ 15.. 18. a 32. nového branného zákona každý učitel, který jen vůbec má tělesnou způsobilost, poněvadž každý přespočetní vůbec vřadí se do náhradní zálohy, a poněvadž fysická schopnost se u učitelů všeobecně předpokládá, stane se členem náhrodní zálohy. Velectění pánové, tato náhradní záloha musí dle § 54. nov. br. zák. třikráte jíti k vojenskému cvičení. Z toho jest tedy patrno, že velká část učitelů nynějších, zejména mladších, kteří budou odvedeni a kteří budou náležeti do náhradní zálohy, musí třikráte jíti k vojenskému cvičení. Zákon ovšem činí i to opatření, aby pokud možno tato vojenská cvičení konala se v době, kdy to vyučování nepřekáží, ale dle celého systemu nov. bran. zák. nelze jinak, než míti za to, že i v době míru, vždy nebude to možno, a že nastanou případy, kde braneec učitel, jenž náleží do náhradní zálohy, bude musiti také v době, kdy se vyučování koná, vojenského cvičení se súčastniti.
Uvážíme-li pak dále, že máme v Čechách učitelů provisorních 198 a pod učitelů 1791, seznáme z toho, že jest u velikého počtu učitelstva také možnost, že vzdor § 55. zák. z r. 1875, budou nuceni nastoupiti službu vojenskou mimo prázdniny, a že tím ztratí posavadní své zatimní místo učitelské.
V případě mobilisace jeví se to jinak novým zákonem bran. upraveno.
Byl jsem také kritikem dotčeného listu upozorněn na to, že patrně neznám zákona o vojenské taxe z r. 1880.
Velectění pánové! Každý zajisté mně uvěříte, že tento zákon znám, připomenuli jenom, že jsem byl také obecním starostou; neboť každý obecní starosta poznal všechny příjemnosti tohoto zákona a ne-
zapomene na ně do smrti a není možno, abych byl zapomněl ustanovení o vojenské taxe.
Tento zákon prý veškery tyto poměry upravil. Musím se diviti, že s takovou lehkomyslností se může tvrditi něco, co v zákoně není. Zákon o vojenské taxe ustanovuje, aby nuzným pozůstalým mobilisovaných branců poskytnuta byla podpora z prostředků státních. Že by však zákon ten upravoval poměry a právní svazky učitelů, že by upravoval pensijní nárok jeho vdovy, když sešel smrtí, aneb když se stal ke službě neschopným a že by vůbec také ona podpora, které se dostává těmto nuzným vdovám, byla nějakým právem zabezpečeným, to nikdo, kdo zákon zná, tvrditi nemůže.
Velectění pánové! Jiný zákon ohledne kterého by se mohlo mluviti, že obdobně upravuje tyto poměry, jest zákon z roku 1878 týkající se upravení poměrů státních úředníků, kteří ve vojenské službě stojí. Dále jest zde zákon o opatřování osob vojenských z r. 1875, z něhož by tedy učitel snad odvozovati si mohl nějaký podobný nárok.
Ale tu, pánové, dovolím si jenom krátce podotknouti, co se týče zák. z r. 1875. o zaopatřování osob ve vojenské službě jsoucích. My musíme předpokládati, že učitelové sotva kdy se stanou důstojníky; mámeť jen 67 důstojníků ve stavu učitelském, tedy již o 22 méně nežli loni a dle nového br. z. mám za to, že také s těží kdokoliv stane se důstojníkem a musíme míti za to, že osoby učitelské mohou ve vykonávání branné povinnosti posuzováni býti jako poddůstojníci aneb jako mužstvo; a tu pánové jest možno, že má nárok takový raněný voják, který se stal nezpůsobilým k civilnímu zaměstnání, na invalidní pensí.
Avšak jen tenkráte, když se stal neschopným k občanskému zaměstnání vůbec.
To jest podstatný rozdíl; někdo se může státi ve vojště k vykonávání úřadu učitelského neschopným, avšak může býti ještě nádenníkem, může vykonávati jiné služby, to jest rozdíl; a pak bych prosil přítele učitelstva, který by myslil, že tím jest tato otázka prospěšně rozřešena, nechť pováží, mnoho-li obnáší pense invalidní. Tuším 60 zl. při poddůstojníkovi, 36 při mužstvu; to jest zrovna dost, aby člověk nemohl hned umříti, ale živ býti při tom
také nemůže. Pánové, že tyto poměry zákonné nestačí k upravení této otázky, jest patrno a to není jen přesvědčení mé; již od roku 1878., kdy otázka mobilisace podle nového branného zákona poprvé povstala, obírají se úřadové školní a interesenti touto otázkou.
Již roku 1878 byla podána petice od učitelů německých v Čechách prostřednictvím p. dr. Kliera na říšské radě, ve které se výslovně žádalo, aby učitelé definitivně dosazení v případě mobilisace brali po celý tento čas své služné a dále žádáno, aby doba ve vojště počítala se jako doba služby ve škole, aby učitelé definitivně dosazení, když ve vojenské službě se stali k úřadu Školnímu neschopnými i když jim 10 let služby neuplynulo, měli nárok na pensi.
Téhož roku dr. Promber ínterpeloval na říšské radě ministra vojenství jak hodlá upraviti otázku osob učitelských, a tu bylo po mém názoru správně řečeno, že otázka tato může býti upravena zemským zákonodárstvím, že náleží do kompetence zemské a také k sněmu českému roku 1887. podala petici Budeč učitelská v Uhlířských Janovicích, která v témž smyslu žádala za upravení poměrů osob učitelských v případě mobilisace.
Školní úřadové, když poprvé seznaly tento nedostatek zákona, staraly se, aby provisorně aspoň věc upravili.
Korutanská zemská školní rada shodla se v r. 1878. se zemským výborem v Korutanech a dala vynešení, dle kterého učitelé, kteří povoláni byli ke službě vojenské a mají menší plat ve vojště než ve svém civilním postavení, tento mají podržeti, zejména podučitelé svobodní mají obdržeti 5 až 10 zl., jsou-li ženati však celé služné, ovšem které zbude po odrážce substitučních výloh.
Zemská školní rada ve Štýrsku ve srozumění se zemským výborem štýrským v témž smyslu tenkráte provisorně otázku tu upravila. Avšak pánové, když se mému návrhu přičítá naprostá lehkomyslnost, naprostá neznalost zákona, jaké neznalosti se dopustila zemská školní rada v Praze ve srozumění se zemským výborem českým, když roku 1878 viděla, že platný zákon nestačí a když zemská školní rada 4. září roku 1878. vydala nařízení, aby prozatímně, než otázka tato bude upravena, učitelským osobám k vojenské
službě povolaným zachováno bylo jejich definitivní místo, aby se jim vyplácelo služné po odrážce subtitučních výloh, a aby tyto substituční výlohy nebyly tak značné, nařídila aby na vícetřídních školách učitele, nevojáci za vojáky konali bezplatně službu do nejvyššího počtu hodin, v případě je zdarma zastupovali, a aby v nejhorším případě se vyměřilo substitutům 30 pct. služného.
Tedy, velectění pánové, toto provisorní opatřeni směřuje k tomu, aby se zabezpečil učitelům úplný plat v případě války. Avšak při tom nezůstalo. Od roku 1880 shledáváme ve zprávách zem. výboru o národním školství, že otázka upravení platů učitelských a jich poměrů v případě mobilisace, byla bedlivým předmětem vyjednávání mezi zemskou školní radou a zemským výborem a že ve zprávě z r. 1880, 1881, 1882 vždycky naleháno na to, aby tato otázka byla zákonitě upravena. Ovšem k1adl zem. výbor podmínku, aby otázka upravení právních nároků osob učitelských byla sloučena s otázkou placení substituce. Co řekla zem. školní rada, čteme ve zprávě zem. výboru z r. 1883. Zem. šk. rada pravila, že, co se týče upravení právních poměrů osob učitelských náležejících k svazku brannému, vyslovuje se proti takovému sloučení, majíc za to, že upravení právních poměrů učitelů branné moci náležejících založeno jest na zcela jiných základech, než placení substitutů a že sluší otazku tu upraviti samostatným zákonem.
Z toho vidíte, pánové, že zemská šk. rada i zemský výbor o potřebě nového zákona byly přesvědčeni. Bohužel, že od roku 1883 otázka tato dále projednávána nebyla, aspoň ve zprávách zemského výboru více o ní ničeho neshledáváme.
Ale z toho neplyne, že právě dnes, kdy nastoupila zostřená branna povinnosť, tím více by nebylo zapotřebí zákona, majícího za účel, aby tuto otázku definitivně upravil.
Pánové, z toho seznáte, že se již školní úřadové a zemští výboři s tím srovnávají, že jeví se potřeba, aby otázka ta byla skutečně konečně zákonitě upravena tak, jak by toho prospěch školy žádal. A velectění pánové, čeho tedy chci dosíci tímto zákonem?
Ničeho jiného, než aby otázka tato byla upravena. Ale možno, že zásady, které jsem v návrh svůj pojal, jsou tak neslý.
chané, tak právnicky, legislatorně neodůvodněny, že zasluhovaly by hrubé výčitky, Pánové, tyto zásady nejsou nic jiného než zásady, které obsaženy jsou v říšském zákoně z 22. června 1878 č. 59. ř. z., kterými upravuji se poměry úredniků státních v případe povolání k vojsku. To jsou tytéž zasady, které jsou obnaženy v tomto zákonu, a které jsou i obsaženy v návrhu mém.
§ 5, tohoto zákona praví: "Osobám k aktivním službám vojenským povolaným, které jsou statní úřednici, zachovává se jich místo civilní i jich nárok na služné" zrovna co v odstavci 1. a 2. mého návrhu jest uvedeno; § 6. zachovává v případě mobilisace těmto osobám jich důchody a výslovně praví, že ti, kteří mají rodinu, dale ještě mají všecky příjmy, které měli neonerosně v službě civilní. To jest též, co jest obsaženo v odst. 3. a 4. mého návrhu. § 5. dale také praví, že při úplném počítáni let se počítá i t. zv. valečný rok ve smyslu § 10. zák. z 27. prosince 1875 čís. 158.
To jest totéž, co jest obsaženo v mém návrhu a pokud se tyče pense, v případě tom, že by úředníci státní byli neschopni před uplynutím 10 let služby, tu praví § 9. a 10. cit. zák., že se jim zachovává ona pense, která by jim naležela, když ve vykonavaní svého úřadu stali se k službě nespůsobilými.
Dle § 5. pensijního normálu z r. 1781 obdrží takový úředník nejméně třetinu svého služného a když byl u výkonu služby raněn, i více; a to jest totéž, co obsaženo v odst. 5. a 6. mého návrhu, dle kterého učitele takoví, kteří před uplynutím 10leté služby stali se u vojska k službě učitelské nespůsobilými, obdrží dle § 58. zák. z. z roku 1875 čtvrtinu svého služného.
Tedy, velectění pánové, mám za to, že návrh, který opíra se již o obdobné upraveni poměrů úředníků státních, nemůže bytí ve své podstatě tak lichý a tak lhostejné do této sl. sněmovny hozený, nýbrž že jest úplné obdobný a poměry učitelů stejnými s poměry státních úředníků naprosto odůvodněný. Ovšem se praví, že tím chci svaliti povinnosť a břemeno, které naleží státu, na zem.
Velectění pánové ! Co se mne týče, já kdykoliv se jedná o to, že stát ma konati nějakou svou povinnost k zemi, zajisté
tuto povinnosť hájím; ale já jsem ještě příliš autonomista, než abych chtěl připustiti, že vůbec upravení platů učitelských náleží snad do zákonodárství říše neb státu.
V té době, když se domáháme neustále reformy školských zákonů v duchu autonomním, zajisté žádnému autonomistovi nemůže napadnouti, že by i tato otázka měla býti upravena říší aneb říšským zákonodárstvím a ona námitka, že by sotva se nalezla jiná rakouská země, která by takovým způsobem záležitost tu upraviti chtěla, opětně svědčí o naprosté neznalosti veškerých poměrů zákonných o této věci na straně onoho listu.
Já zde mám, velectění pánové, před sebou zprávu zemského výboru štýrského z loňského roku, kteroužto zprávou zemský výbor v Štýrsku podobný zákon, který jest obmyšlen nyní mým návrhem, předložil štyrskému sněmu k projednání a v kteréžto zprávě zemský výbor štýrský praví, že při sdělávání tohoto zákona přihlížel k zákonitým ustanovením jiných zemí rakouských a pak k říšskému zákonníku z roku 1878.
Pánové, nebylo mně možná v krátkém čase naproti této výčitce opatřiti si ještě zákony ostatních zemí. Ale v štýrském sněmu byl tento zákon jednohlasně bez jakékoli debaty přijat a tento zákon jest daleko prospěšnější pro učitelstvo než návrh můj. Zákon ten obsahuje vůbec zásady, které ja jsem do svého návrhu pojal.
Z toho vidíte, velectění pánové, že zajisté i v ostatních zemích jsou lidé, kteří zákony znají, a kteří vědí, jakým způsobem by otazka ta upravena byla a že tedy tato námitka, ktera se mi učinila, úplné jest bezpodstatna. (Výborně !)
Byla mně dále učiněna výčitka, velectění panové, že jsem podal tento návrh, jen abych přetrumfoval usnesení sněmovní komise v příčině platů učitelských.
Velectění panové ! Má-li vůbec někdo, a já myslím, v slavném sněmu že není nikoho, ale ve veřejnosti české, příčinu simulovati nyní přízeň k stavu učitelskému, já to nejsem. Celou svou veřejnou činnosti jsem dokázal, že, kde se jedná o odůvodněné, slušné a s prospěchem školy spojené prospěchy učitelské, jsem je hájil a nepotřebuji nyní k vůli volebním agitacím takovým způsobem si počínati. (Výborně !)
Avšak, pánové, já se přiznávám, že
tento návrh školské komise byl příčinou, proč jsem svůj návrh podal.
Oč šlo školské komisi, než o ustanoveni zásad, jakým spůsobem mají právní nároky učitelstva vedle zákona ze dne 19. prosince 1875 býti na příště upraveny, a tu jsem, velectění pánové, měl za to, že při příležitosti této jest zapotřebí i tuto otázku uvážiti, která s touto otázkou úzce a nezvratně souvisí; a z té jediné příčiny jsem podal tento návrh nyní, poněvadž jsem doufal, že zemský výbor bude k tomu přihlížeti, že bude přihlížeti k těmto návrhům komise a že při jednom i tuto otázku velmi důležitou, když již se jedná o reformě nějakého platného zákona, uváží, a to byla, velectění pánové, příčina, pro kterou jsem tento návrh slavnému sněmu učinil.
Co se konečně týče finančního efektu a námitky, že tím se má uvaliti nové velké břímě na království české, tu dovolte mně, pánové, jen několik slov o této věci podotknouti. Vypočítávati finanční efekt návrhu toho dnes ovšem, kdy ještě nový branný zákon v život ani nevešel, kdy tedy účinky jeho, pokud se týče počtu branců v stavu učitelském znáti, nelze, ovšem mně také nelze.
Avšak, pánové, když se zde jedná o to, pokud se týče aktivní služby učitelů branců v době míru, tu mám to, že, pakliže, jako posud zachovávána bude zásada, že se branci budou povolávati v době prázdnin ke cvičení vojenskému, že vůbec finanční efekt nemůže býti nijaký; ale připusťme, pánové, že k těmto tříletým vojenským cvičením zálohy povoláni by mohli být učitelé i v době vyučování, dejme tedy tomu, že by takto povoláno bylo ročně 600 osob učitelských, a to jest zajisté maximum, v době vyučováni k vojenskému výcviku, tu podle substitučního zákona při 80 prct. služného, které substitut obdrží, a musíme počítati zde jen místa podučitelská, poněvadž obyčejně učitelé aneb definitivní podučitelé nastupuji na místo zatímních učitelů, a místa podučitelská obsadí se výpomocnými silami, činil by náklad roční 14. 000 zl.
Kdyby se vzalo za základ, co učinila zemská školní rada za rok 1878, aby substituti jen 30 prct. služného obdrželi jako výpomocný plat, dělalo by to 5000 zl. ročně a kdyby na vícetřídních školách ostatní učitelé obstarávali povinnosti učitelů, k
vojsku povolaných, zdarma, nečinilo by to téměř nic, aneb nepatrný obnos, který zajisté interkalariemi by se dal uhraditi. Co se týče případu všeobecné mobilisace, tu mám za to, že může býti jen dvojí: buď bude všeobecná mobilisace všechněch branců a domobranců v naší říši podle nového zákona branného, a pak tu, velectění pánové, také vyučování na Školách nebude, neb to bude naprosto nemožné při nedostatku sil učitelských, poněvadž přece branci všichni až do roku 42. budou ve službě vojenské, pak se tím budget zemský nikterak nezmění; anebo se stane jen mobilisace parcialní, která by se všech učitelů netýkala, pak by se to zajisté upravením otázky o substituci, jak již bylo to učiněno, roku 1878 upraviti dalo. Ty stesky, že se tím uvaluji veliká břemena na zemi, byly naprosto neodůvodněny. Pánové, já zajisté nový branný zákon, ani zákon o domobraně nedělal, já jsem zajisté pro ty zákony nikdy nehlasoval, já uznávám, že ty zákony zavádějí nová těžká břemena na náš lid. Velectění pánové! Ale když to bylo aktem vlastenecké povinnosti pro ně hlasovati, když to byla nezbytnost, ty zákony uhlasovati, mám za to, že pak nesmíme uzavírati zraky své před důsledky těchto zákonů. (Výborně!)
Když to bylo vlastenecké tyto zákony přijmouti, které taková břemena ukládají našemu lidu, pak myslím, Že můj návrh jest nejen vlastenecký a nutný, ale že jest také humanní a lidský. Velectění pánové! Mám za to, že takovým způsobem nemá býti posuzován návrh ve sněmu podaný.
To jsem jen stručně uvedl proto, aby se prokázalo, že při této věci nechtěl jsem vrhnouti do slav. sněmu návrh naprosto neodůvodněný, že můj návrh odpovida naprosto platným zákonům a poměrům. Zdali jsem znal platní zákony neb neznal, to ponechávám rozhodnuti sl. sněmu. Já myslím, že to nebylo honetním, když těm pánům, kteří návrh můj spolupodepsali, vržena byla v tvář výčitka parlamentární neschopnosti. Pánové, já mám tolik úcty k parlamentárním svým kolegům, že nepřipustím, že by mohli podepsati návrh lehkomyslný a nesprávný.
Já mám za to, že návrh můj samým zněním byl odůvodněn a že tato výčitka jest naprosto nezasloužena, a proto doufám, že sněm království Českého, který vždy prospěchu školy a stavu učitelského věnoval náležitou pozornosť, který vyniká vždy ochotou, kdykoliv se jedná o věc
spravedlivou, ani tenkráte nedá na hlasy nespravedlivě, ze slrannické osobni zášti plynoucí, nýbrž že pomůže mému návrhu k uzákoněním tím, že jej přikáže, jak navrhuji, Školní komisi, tak aby konečně celá otázka přišla do proudu a k projednání. (Výborně! Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Pan navrhovatel navrhuje, aby jeho návrh byl přikázán komisi Školské.
Der Herr Antragsteller beantragt, seinen Antrag an die Schulkommission zu verweisen.
Žádá někdo ve formálním ohledu za slovo?
Verlangt Jemand in formaler Beziehung das Wort?
Jelikož tomu tak není, dám hlasovati o formálním návrhu p. dra Herolda.
Ich werde den formalen Antrag des Herrn Abg. Dr. Herold zur Abstimmung bringen.
Žádám pány, kteří tomu přisvědčují, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení správy komise pro záležitosti hypoteční banky o návrhu zemského výboru na změnu § 56. statutu hypoteční banky království českého.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Angelegenheiten der Hypothekenbank über den Antrag des Landesausschußes auf Abänderung des § 56 des Statutes der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen.
Zpravodajem jest pan posl. dr. Milde. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj dr. Milde: Slavný sněme! Zpráva komise pro věci hypoteční banky jest v rukou pánů poslanců a mám za to, že proto nebude zapotřebí, abych se šíře o věci té zmiňoval. Já si dovolím jen přečísti návrhy komise a dodávám jenom k tomu, že v německý text při překladu kanceláři sněmovní se vloudila chyba a sice jsou vynechána slova: "bereits herabgesetzt wurde oder. "
Dovolím si ten text, jak je navržen komisí, přečísti správně: